načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jak šly dny, měsíce a roky -- Čas přemnichovský, Mnichov, druhá republika, protektorát – Roman Cílek

Jak šly dny, měsíce a roky -- Čas přemnichovský, Mnichov, druhá republika, protektorát

Elektronická kniha: Jak šly dny, měsíce a roky
Autor: Roman Cílek
Podnázev: Čas přemnichovský, Mnichov, druhá republika, protektorát

– Roky 1938 až 1945. – V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  140
+
-
4,7
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2% 90%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Čas
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 222
Rozměr: 22 cm
Úprava: ilustrace, faksimile, portréty
Skupina třídění: Dějiny Česka a Slovenska
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-747-5231-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Roky 1938 až 1945.

V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných pocitů. Byl to skutečně zvláštní, nečernobílý čas. Jako v okénku bizarního orloje se v rychlém sledu střídaly okamžiky vlasteneckého vzepětí a hned poté studu z ponížení a zrady, chvíle nadějí i beznadějí, bolesti, strachu, utrpení, slz, ale i odhodlání, vzdoru a znovuvzkříšených nadějí. A do toho všeho ještě ubíhal po souběžné ose času běžný život se svým těžko zastavitelným rytmem nocí a dnů, usínání a probouzení, úsměvů a pláče.

Zkušený a oceňovaný autor (nejen) literatury faktu Roman Cílek k tomuto, už XXI. svazku Edice Český ČAS říká: „Pokusil jsem se cosi z toho zachytit. Pln pokory však v této chvíli, kdy předávám výsledek čtenářům, pociťuji, že to byl úkol téměř nesplnitelný. Jako kdyby se člověk pokoušel z vody nabrané do dlaně zmapovat proud rozvodněné řeky. Postihnout lze vždy a ze všech zorných úhlů jen zlomek. Ale i ten snad – pevně věřím – cosi vypovídá o době, kterou musely prožít generace našich předků, a my bychom si jistě nepřáli, aby ji museli tak či onak prožít naši potomci. ,Každé ohlédnutí za tím, co bylo, je i mrazivým poučením,ʻ říká hlavní hrdina jedné z knih Ernesta Hemingwaye. A s klasiky, byť již dávno mrtvými, neradno se přít.“

Kniha Jak šly dny, měsíce a roky vychází k 80. výročí Mnichovské dohody.

(čas předmnichovský, Mnichov, druhá republika, protektorát)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Roman Cílek - další tituly autora:
 (e-book)
Zapomeňte, že jste byli lidmi -- Nacistické koncentrační tábory – symbol barbarství Zapomeňte, že jste byli lidmi
Umírání na splátky -- Reportér na stopě zločinu Umírání na splátky
Doteky hněvu Doteky hněvu
Doteky hříchu Doteky hříchu
Deset podob zla -- Dramatické příběhy ze zákulisí historie Deset podob zla
 
K elektronické knize "Jak šly dny, měsíce a roky -- Čas přemnichovský, Mnichov, druhá republika, protektorát" doporučujeme také:
 (e-book)
Srpen 1968: čtyřicet let poté -- Sborník textů Srpen 1968: čtyřicet let poté
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Edice Český ČAS

Roman Cílek

Jak šly dny, měsíce a roky

Čas předmnichovský, mnichov,

druhá republika, protektorát



Roman Cílek

Jak šly dny, měsíce a roky

Čas předmnichovský, mnichov,

druhá republika, protektorát


Fotografie na obálce: Oslavy Dne branné moci. Přehlídka německých

okupačních vojsk na Václavském náměstí v Praze 19. března 1939

(ČTK/neznámý autor)

Copyright © Roman Cílek, 2018

Editor © Josef Pepson Snětivý, 2018

Photograph © ČTK/neznámý autor, 2018

Cover & Layout © Nakladatelství ČAS, Alena Šulcová, 2018

© Nakladatelství ČAS, www.nakladatelstvicas.cz, 2018

ISBN 978-80-7475-231-5

Historie je svědectví času, světlo pravdy, učitelka života,

zvěstovatelka dávných dob.

Cicero


5

Úvodem

Roky 1938 až 1945.

V málokterém jiném, historicky vzato nedlouhém úseku našich dějin se nashromáždilo nejen tolik událostí, ale často i protichůdných, do krajnosti a až na hranu snesitelnosti vypjatých a všenárodně vnímaných pocitů. Byl to skutečně zvláštní čas, nečernobílý čas, zvláštní dny, měsíce a roky. Jako v okénku bizarního orloje se v rychlém sledu střídaly okamžiky vlasteneckého vzepětí a hned poté studu z ponížení a zrady, chvíle nadějí i beznadějí, bolesti, strachu, utrpení, slz, ale i odhodlání, vzdoru a znovuvzkříšených nadějí. A do toho všeho ještě ubíhal po souběžné ose času běžný život se svým těžko zastavitelným rytmem nocí a dnů, usínání i probouzení, úsměvů i pláče.

Pokusil jsem se cosi z toho zachytit.

Pln pokory však v  této chvíli, kdy předávám výsledek čtenářům, pociťuji, že to byl úkol téměř nesplnitelný. Jako kdyby se člověk pokoušel z  vody nabrané do  dlaně zmapovat proud rozvodněné řeky. Postihnout lze vždy a  ze všech zorných úhlů jen zlomek. Ale i  ten snad – pevně věřím – cosi vypovídá o době, kterou musely prožít generace našich předků, a my bychom si jistě nepřáli, aby ji museli tak či onak prožít naši potomci. „Každé ohlédnutí za tím, co bylo, je i mrazivým poučením,“ říká hlavní hrdina jedné z  knih Ernesta Hemingwaye. A s klasiky, byť již dávno mrtvými, neradno se přít. Praha, léto 2018

Roman Cílek



Čas PŘedmnIcHovskÝ

1938


Mobilizaci v roce 1938 provázela národní hrdost i odhodlání bránit republiku


9

| Jak šly dny, měsíce a roky |

28. bŘezna

Německo v ostrém stylu zahajuje další etapu své rozpínavosti.

Pouhé dva týdny po  triumfálním obsazení Hitlerova rodného Ra

kouska a  jeho připojení k  Velkoněmecké říši přijímá říšský kancléř

k  narychlo svolanému tajnému jednání nejvyšší představitele Sude

toněmecké strany (SdP) Konrada Henleina a Karla Hermanna Franka.

V  přítomnosti svého stranického náměstka Rudolfa Hesse a  ministra

zahraničí Joachima von Ribbentropa oznamuje zásadní změnu cílů

ve  vztahu k  německé menšině na  území Československa. Zatímco až

doposud se hovořilo hlavně o posílení jejich autonomie, nyní už je tomu

dle Hitlera jinak: „Rozhodl jsem se v  krátké, velmi krátké době vyře

šit československý problém jako celek.“ Pro SdP z toho vyplývají jasné

úkoly: musí se stupňující se naléhavostí klást takové požadavky, které

budou pro pražskou vládu a  místní úřady v  čs. pohraničí nepřijatelné,

což vystupňuje potřebné napětí a  bude pro Berlína záminkou k  zása

hu. Sám Konrad Henlein, rodák z Vratislavic nad Nisou a před vstupem

na politickou dráhu učitel tělocviku v Aši, to v závěru schůzky shrnuje

slovy: „Musíme žádat tolik, abychom nikdy nemohli být uspokojeni.“

3. dubna

Policejní ředitelství v Liberci hlásí svým nadřízeným v Praze: „Pomo

cí nasazených agentů se podařilo zjistit, že před krátkým časem se

konalo tajné shromáždění vedoucích představitelů SdP z  Liberecka,

kteří projednávali postup při převzetí moci v sudetoněmeckém pro

storu a rozdělovali si úkoly a funkce také pro případ vstupu říšskoně

meckého vojska na toto území.“

21. dubna

Specializované štáby německých ozbrojených sil na  rozkaz říšského

kancléře Hitlera a pod přímým dohledem šéfa vrchního velení armá

dy (OKW), jímž byl generál Wilhelm Keitel, urychleně rozpracováva


10

| Roman Cílek |

jí klíčové body plánu na  bleskový přepad Československé republiky

s  krycím názvem Fall Grün (Případ Zelený). Podstatou má být neo

čekávaný drtivý úder, k  němuž by došlo po  předchozím vyprovoko

vaném či inscenovaném incidentu, který by akci aspoň zčásti obhájil

před světovou veřejností. Předpokládala se přímá i nepřímá podpora

beckovského Polska a horthyovského Maďarska. Štábní zpracovatelé

plánu docházejí k teoretickému závěru, že Československo se dokáže

bránit mnohonásobné německé přesile jen zhruba čtyři dny. Taktic

kým základem plánu je útok po křídlech, který by rychle sevřel česko

slovenskou armádu do kleští.

24. dubna

Druhým dnem vrcholí v Karlových Varech manifestační sjezd Sude

toněmecké strany, který je ohlášen jako soukromé shromáždění, pro

tože demonstrace jsou v souvislosti s blížícími se obecními volbami

zakázány. Českým novinářům na  rozdíl od  početné skupiny žurna

listů z Německa není vstup do jednacího sálu umožněn. Předsedající

dr. Fritz Köllner oznamuje, že strana má nyní 770 000 členů, a před

náší „slib věrnosti celého sudetského Němectva Konradu Henleinovi

jako jeho vůdci“. Pak se slova ujímá sám Henlein a dle v říši v břez

nu dohodnuté režie přednáší osmibodový souhrn požadavků, který

vstupuje do historie jako Karlovarský program. Útočně formulovaný

nátlak na rozsáhlou, skoro až absurdní autonomii pro sudetské Něm

ce a  možnost zcela volného šíření nacistické ideologie má ve  svém

souhrnu i  jednotlivých bodech zcela nepřijatelnou podobu, čímž se

pro zahraničí vytváří potřebný dojem neústupnosti pražské vlády.

1. května

Prvomájové oslavy, označované tu také za  Den německé práce, se

v  pohraničních městech s  převahou německého obyvatelstva stáva

jí příležitostí k  demonstrativním vystoupením sudetoněmeckých


11

| Jak šly dny, měsíce a roky |

předáků. „Chceme žít jen jako svobodní mezi svobodnými!“ hřímá

Konrad Henlein. Nejotevřeněji se v Chebu vyjadřuje poslanec Georg

Wollner: „Z  taktických důvodů se nemohl Henlein již dříve přihlá

sit k  nacionálnímu socialismu. Dnes se však již nemusíme skrývat

a ukazovat dvojí tvář. Drží nad námi ruku sedmapadesátimilionový

německý národ a říšský kancléř Adolf Hitler.“

6. května

Nejen v českém pohraničí, ale dokonce i v celém Německu jsou okáza

le slaveny čtyřicáté narozeniny donedávna zcela neznámého Konrada

Henleina, vůdce sudetských Němců.

15. května

V několika českých denících je zveřejněn manifest na obranu repub

liku s názvem Věrni zůstaneme!, který sepsala a nyní předložila k ve

řejné podpoře skupina významných intelektuálů, sdružených kolem

filozofa, sociologa a  publicisty Josefa Fischera. Autoři v  něm vyzý

vají československou vládu a  všechny občany k  obraně nezávislosti

a celistvosti republiky před narůstajícím ohrožením státní suvereni

ty nacistickým Německem, zasazují se za  prvořadou myšlenku ob

čanské svobody bez ohledu na poltické přesvědčení, rasový původ či

náboženské vyznání. Představitele politických stran signatáři mani

festu vyzývají, aby ustali v  půtkách, které národ oslabují, a  vědomi

si významu demokratického Československa v  otázce evropského

míru a stability podřídili stranické zájmy potřebám celé společnosti.

Po  zveřejnění manifestu následuje rozsáhlá podpisová akce, řízená

Petičním výborem Věrni zůstaneme, který se o rok později stane jed

nou z klíčových základen formujícího se domácího odboje. Od května

1938 do podzimního času Mnichovské dohody podepisuje manifest

308 vědeckých, kulturních a uměleckých osobností a přes milion čes

koslovenských občanů.


12

| Roman Cílek |

20. května

Československo v  odpověď na  neklid v  okrajových oblastech státu

vyhlašuje částečnou mobilizaci armády (jeden ročník záloh, pět roč

níků specialistů, dále 15 000 příslušníků Stráže obrany státu, celkem

zhruba 200  000 mužů). Vojenské jednotky obsazují klíčová místa

v pohraničí, posíleny jsou tam také policejní a četnické složky.

noc z 20. na 21. května

Na státní silnici poblíž Chebu dochází k incidentu, který se vedoucím

činitelů SdP velmi hodí. V  rámci zostřených pořádkových opatření

vystřelí četnická hlídka na dvojici mužů na motocyklu, kteří ignorují

světelné znamení „Stůj!“ a pokračují v jízdě. Při následné havárii oba

jezdci, činovníci SdP a ordnerské organizace Hofmann a Böhm, při

cházejí o život.

22. května

Na  území Československa začíná první kolo obecních voleb (další

kola se odehrají 29. května a 12. června).

25. května

V  rozhovoru s  Wardem Princem, redaktorem britského listu Dai

ly Mail, prohlašuje Konrad Henlein (v  přímé souvislosti s  pohřbem

v Chebu), že „do podzimu musí být a také bude sudetská otázka v Čes

koslovensku vyřešena“. Německé tajné služby a  centra propagandy

důvěrně označují toto Henleinovo vyjádření za  „krajně neuvážené

a zbytečně prozrazující“ a zakazují jeho publikování v říšském tisku.

26. května

Veřejný chebský pohřeb obětí incidentu se stává řízenou manifestací.

Obřadu se účastní většina poslanců SdP a dva němečtí vojenští při

dělenci pokládají na  katafalk věnec s  Hitlerovým jménem na  stuze.


13

| Jak šly dny, měsíce a roky |

Následný průvod ulicemi vyzdobenými prapory s  hákovým křížem

působí hrozivě. V  čele zástupu jdou Henlein a  Frank, oba oblečení

do  šatů vojenského střihu. Nikdo z  místních Čechů se neodvažuje

opustit bydliště, armáda, policie a  četnictvo dle příkazů shora setr

vávají ve služebních objektech. Výhružný hlas zaznívá i přímo z říše.

Ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop prohlašuje: „Německo ne

bude mlčky přihlížet, jak je méněcennou národností prolévána krev

bezbranných Němců.“

28. května

Při důvěrné rozpravě se všemi významnými pracovníky minister

stva zahraničí, armády a  nejvyšších nacistických úřadů oznamuje

říšský kancléř Adolf Hitler své rozhodnutí: „Chci, aby Českosloven

Mnichovskou dohodu provázely úsměvy jejích samozvaných aktérů – ale její

důsledky pro nás byly všechno, jen ne veselé


14

| Roman Cílek |

sko zmizelo z mapy!“ (Navazuje tím na svou předchozí strategickou rozvahu z 5. listopadu 1937, v níž se uvádí: „Cílem německé politiky je zabezpečit si a udržet masy lidí a jejich množství zvětšit. Jde tedy o  problém prostoru. U  Rakouska a  Československa mi nejde o pouhé korektury hranic, ale mám v úmyslu přímo osvobodit deset milionů Němců žijících na  těchto územích.“) Za  krajní termín vyřešení československé záležitosti Hitler nyní určuje první říjnový den roku 1938. 30. května Adolf Hitler podepisuje podrobnou směrnici k  útoku na  Československo, kterou mu v tajnosti připravily armádní štáby.

květen Ve  dvou květnových termínech uskutečněné obecní volby přinášejí šokující narůst hlasů pro Henleinovu Sudetoněmeckou stranu. Ve  dvaceti městech etnicky německého pohraničí dominuje SdP s průměrně 88 procenty odevzdaných hlasů. 7. Června Sudetoněmecká strana předkládá československé vládě ostře formulované memorandum se svými požadavky, jak je v druhé polovině dubna schválil jejich karlovarský sjezd. (Britská a francouzská vláda téměř souběžně zasílají do  Prahy demarši, v  níž doporučují přijetí těchto požadavků.)

konec Června V hlavním městě Československa se schází 16. mezinárodní kongres PEN klubu (organizace demokraticky smýšlejících literárních tvůrců z celého světa). Účastníci vyslovují podporu hostitelské zemi, která je akutně ohrožena agresivním nacistickým Německem. Na  kulturních stranách

15

| Jak šly dny, měsíce a roky |

tisku je mimo jiné zaznamenán citát z emotivního vystoupení spisova

telky Marie Pujmanové: „Politická lhostejnost jakéhokoliv slovesného

tvůrce by nyní byla zločinem! Je svatou povinností každého spisovatele

zasahovat do politického dění, jak je to jen možné. Pero je zbraň!“

8. Července

V Praze vrcholí X. všesokolský slet (započal 30. června). Celý průběh

sletu vyznívá jako manifestace na obranu ohrožené republiky. Roze

stavného běhu symbolicky zamířeného na pohraniční místa a okresy

se účastní 42 000 běžců. Hudbu k závěrečnému cvičení 28 600 mužů

v  prostných doprovází všem srozumitelný a  výmluvný text (autoři

Pecháček a Seehák):

„Ni zisk, ni slávu!

Je jen jedna čest – pro život příštích vlastní život nést.

Mrtví, živí, nezrození dosud,

v bratrství vroucím neseme svůj osud!

Nechť silná těla vede silný duch!

Horoucí pravdou spjat je k druhu druh!

Otroctví, lži a nesvobodě – zmar!

Bratrství, pravdě, republice zdar!“

20. Července

Britská vláda prostřednictvím vyslance Basila Newtona navrhuje

prezidentu Benešovi, aby Československo přijalo „nezávislého vy

šetřovatele a  zprostředkovatele pro jednání se sudetskými Němci“.

(Souhlas s tímto návrhem vyslovuje pražská vláda o pět dní později.)

25. Července

Prezident Beneš po nátlaku z Londýna mění své zpočátku odmítavé

stanovisko k vyslání britského zprostředkovatele.

16

| Roman Cílek |

3. srPna

Přijíždí mise údajně nezávislého pozorovatele a  moderátora lorda

Waltera Runcimana. (Pověřenci britské vlády a  jmenovitě premiéra

Chamberlaina se u  nás s  přestávkami zdrží až do  16. září. Jednají

především s představiteli Sudetoněmecké strany a již jejich průběžné

zprávy nikoli nestranně naznačují, že dohoda mezi sudetskými Něm

ci a pražskou vládou je nemožná a bude zřejmě nezbytné, aby Česko

slovensko přepustilo své pohraniční oblasti Německu.)

15. srPna

Německa armáda uskutečňuje rozsáhlé manévry v blízkosti českoslo

venských hranic.

18. srPna

Lord Runciman se na Červeném Hrádku schází k osobnímu jednání

s  Konradem Henleinem. Zpráva z  Runcimanova doprovodu k  tomu

uvádí, že „oba politici projevili značnou míru vstřícnosti a  ochoty

k řešení problému ohrožujícího mír v Evropě“.

30. srPna

Britský premiér Chamberlain na  schůzi londýnské vlády oznamuje,

že má v úmyslu v co nejbližší době jednat o československé krizi pří

mo s německým říšským kancléřem.

1. záŘí

Henlein se na Berghofu setkává s Adolfem Hitlerem.

5. záŘí

V Norimberku je zahájen X. říšský sjezd NSDAP. Všeobecně se před

pokládá, že do maxima vyostřená záležitost sudetských Němců bude

jedním z hlavních témat.

17

| Jak šly dny, měsíce a roky |

7. záŘí

Vážný incident v Ostravě, cíleně vyprovokovaný poslanci Sudetoně

mecké strany, vede k  přerušení jakéhokoliv vyjednávání mezi SdP

a československou vládou.

11. zá Ří

Obec čs. spisovatelů rozesílá do zahraničí výzvu s názvem K svědomí

světa, usilující o získání podpory pro Československo.

12. a 13. zá Ří

Po  Hitlerově otevřeně agresivním sjezdovém projevu v  Norimber

ku, v němž zdůraznil, že „další utlačování Němců v Československu

již nebude trpět“, propuká na  mnoha místech v  pohraničí násilná

vzpoura. Ozbrojenými skupinami henleinovců jsou obsazena některá

města a vesnice, čeští lidé jsou vystaveni nenávistnému násilí. Podle

údajů pražského ministerstva vnitra ze 14. září 1938 zahynulo při

tomto henleinovském puči 12 Čechů a 61 jich bylo zraněno. Poté, co

se ozbrojeným silám republiky daří do značné míry obnovit klid, pr

chají vedoucí činitelé SdP do Německa.

13. zá Ří

K nejbrutálnějším událostem dochází v Habersbirku (dnes Habartov)

na  Sokolovsku (tehdy Falknov). V  obci, kde ze tří tisíc obyvatel žilo

jen 207 Čechů, ozbrojení henleinovci útočí na poštovní úřad a četnic

kou stanici. O život zde přicházejí praporčík Jan Koukol a strážmis

tr Antonín Křepela. Růžena Pardusová, manželka strážmistra Jana

Parduse, která pracuje na poště a snaží se četníky varovat, je veřejně

lynčována a utrpí četná zranění. Napaden je i autobus s muži četnic

kého pohotovostního oddílu z Falknova, kteří přijíždějí Habersbirku

na  pomoc. Pod zákeřnou palbou umírají četař Vladimír Černý a  de

sátník Stanislav Roubal.

18

| Roman Cílek |

14. zá Ří

Senátorka a mluvčí ženského hnutí Františka Plamínková publikuje

otevřený dopis říšskému kancléři Adolfu Hitlerovi, v  němž protes

tuje proti jeho urážkám československých vrcholných představitelů

a  především prezidenta Edvarda Beneše. „Jako poctivá demokratka

považuji za  svou lidskou povinnost vám, pane kancléři, napsat tato

slova s pevnou vírou, že i proti vojenské přesile Pravda zvítězí.“ (Na

cisté samozřejmě Plamínkové tuto opovážlivost neodpustili. Poprvé

ji jako rukojmí zadrželi v den vypuknutí války. Podruhé se ocitla v ru

kou gestapa po denunciaci kolaborantského novináře Karla Wernera

a v rámci heydrichiády skončila na kobyliském popravišti.)

15. zá Ří

V pohraniční obci Krajková (dnešní Sokolovsko) dochází v rámci po

tlačování henleinovské vzpoury k mnohonásobné tragédii. Německý

příslušník naší armády za tmy zákeřně postřílel pět vojáků ze svého

útvaru a smrtelně zranil místního četnického strážmistra, načež upr

chl do Německa. Nikdy nebyl dopaden a za svůj čin potrestán.

17. zá Ří

Československá vláda zakazuje Sudetoněmeckou stranu a veškeré její

případné další aktivity označuje za  ilegální a  velezrádné. Lord Run

ciman, který den předtím opustil Prahu, hlásí v  Londýně závěry ze

své československé mise. Označuje žádosti sudetských Němců o při

pojení sudetských oblastí k  Německu za  právně i  morálně oprávně

né. Další událost z  toho dne připisuje k  tomuto lordovu stanovisku

přemnoho otazníků. Na  německém území a  pod velitelským dozo

rem armádních poradců vzniká z mužů, kteří uprchli z Českosloven

ska, Sudetoněmecký dobrovolnický sbor (freikorps), tedy teroristická

organizace, která okamžitě začíná realizovat záškodnické a sabotážní

akce v čs. pohraničí.

19

| Jak šly dny, měsíce a roky |

19. až 22. záŘí

Britský premiér Neville Chamberlain, prosazující „v zájmu záchrany

míru“ krajně ústupnou politiku vůči Německu, se dvakrát (nejprve

v Berchtesgadenu a poté v Bad Godesbergu) osobně schází s kanclé

řem Hitlerem, jehož útočné požadavky vůči Československu se však

den po  dni stupňují. Představitelé republiky jsou tímto vývojem,

a také přetrvávajícím neklidem v okrajových oblastech státu, zasko

čeni. Dne 19. září je v  ultimativní nótě britské a  francouzské vlády

vysloven požadavek, aby Československo vydalo Německu pohranič

ní oblasti s více než 50 procenty německého obyvatelstva. Předběžné

vládní prohlášení z 21. září, že „s pocity bolesti je třeba tyto návrhy

přijmout“, však vyvolává ohromnou vlnu veřejného nesouhlasu. Ulice

českých a moravských měst se zaplňují demonstranty, kteří mnohde

až zoufale protestují proti ústupnému vládnímu postoji. V Praze svo

lává čtvrtmilionovou demonstraci právě ustavený Výbor na  obranu

republiky, do jeho čela se staví Ladislav Rašín, syn jednoho z „mužů

28. října“, zavražděného ve  třiadvacátém roce při atentátu. Mani

festace se koná před budovou Rudolfina, kde tehdy sídlil parlament,

a končí slibem věrnosti republice. Představitelé státu jsou událostmi

donuceni k  ráznějším počinům. Vláda Milana Hodži podává demisi

a po krátkém jednání je ustavena „vláda národní jednoty“, do jejíhož

čela je postavena osobnost s gloriolou legionářského hrdiny od Zbo

rova: jednooký armádní generál Jan Syrový.

23. zá Ří

Ve večerních hodinách vyhlašuje prezident republiky dr. Edvard Be

neš úplnou mobilizaci československé armády. Během osmačtyřiceti

hodin jsou ve zbrani téměř dva miliony mužů. Nástup mobilizovaných

provázejí četné projevy nadšení a jasně vyjadřované snahy o obranu

země. Na druhé straně však povolávací rozkaz ignoruje značná část

záložníků z řad sudetských Němců a tito zběhové na mnoha místech

20

| Roman Cílek |

posilují ozbrojené skupiny Sudetoněmeckého freikorpsu. V pohrani

čí až do  příchodu armády stále trvají ozbrojené srážky. Na  severní

Moravě jsou henleinovci dočasně pány Albrechtic, Osoblahy a Jindři

chova. Na Liberecku a Jablonecku se prohlašuje za místního velitele

německý podplukovník Tittelbach. Střílí se v okolí Broumova, Kras

lic, Falknova i  Železné Rudy. Na  mnoha místech se českoslovenští

hraničáři, tedy hlavně policisté, četníci, celníci, pošťáci a  nádražáci,

dostávají do bezvýchodné situace. Jejich pražská a vůbec vnitrozem

ská ústředí je vyzývají, aby setrvali na svých místech, ale zároveň jim

zakazují „provokovat“, což v  praxi znamená, že se nesmějí s  pomo

cí zbraní bránit proti skutečným provokatérům a  teroristům. Mar

ně dochází na ministerstvo vnitra a další úřady celá lavina stížností

na  nepřesné a  neurčité pokyny, znemožňující orientaci. Řada těch,

kteří pokynů shora uposlechli, nachází v  pohraničí svůj hrob. Počet

československých občanů násilně zavlečených do Německa přesahuje

tisíc osob.

24. zá Ří

Z  Paříže se rozlétá do  světa varovné poselství představitelů němec

ké antifašistické emigrace: „Přivtělení sudetských Němců k hitlerov

skému Německu nebude pro ně znamenat svobodu, nýbrž nacistické

otroctví. Sudetští Němci! Nedejte se oklamat tvrzením, že anexe su

detoněmeckého území zlepší vaše postavení. Neslibovali to lživě také

po zabrání Rakouska? Ruce pryč od Československa!“

25. zá Ří

Spisovatel Karel Čapek zveřejňuje v Lidových novinách vpravdě nad

časový apelativní text, který má podobu modlitby a přitahuje k sobě

značnou pozornost občanů:

„Bože, který jsi stvořil národy a  všem jsi vdechl touhu žít ve  cti,

zbav dnešní svět toho nejhoršího: lži. Lži, která podpírá a připravu

21

| Jak šly dny, měsíce a roky |

je násilí a učí lidi nenávidět se navzájem. Lži, která otravuje národy

a vykopává mezi nimi propasti, jež snad ani desítky let nevyrovnají...

Bože, vrať světu pravdu! Bude to víc než smlouva míru, bude to cen

nější než každé spojenectví... Za každou lží jde úklad a násilí, každá

lež je útok na  bezpečí světa... Zbavit svět lží je víc než odzbrojení.

Jaké to bylo divné jasnozření, když náš Masaryk vepsal do  našeho

státního znaku slova Pravda vítězí. Jako by tušil, že jednou lež pod

nikne generální útok na náš stát a národ, a už předem razil heslo pro

toto utkání. S tím heslem můžeme jít do boje, a jenom s tím heslem

může jít celý svět do míru. Neboť jenom bez lži se mohou lidé a náro

dy dorozumět, ať mluví jazykem kterýmkoliv.

Bože, vrať světu pravdu!“

29. zá Ří

Krátce před půlnocí podepisují v Mnichově vrcholní představitelé Ně

mecka, Itálie, Velké Británie a Francie (Adolf Hitler, Benito Mussoli

ni, Neville Chamberlain a Edouard Daladier) ostudnou dohodu, v níž

je Československu mocenským způsobem a  bez možnosti odvolání

uloženo „odstoupení sudetoněmeckého území“ s  tím, že vyklízení

těchto oblastí započne již prvního říjnového dne.

30. zá Ří

Československá vláda a prezident republiky na základě „naléhavých

doporučení francouzské a  britské vlády“ a  pod přímým osobním

tlakem vyslanců těchto „spojeneckých velmocí“ dohodu z  Mnicho

va berou na vědomí, ale doprovázejí toto své stanovisko naléhavým

apelem: „Vláda československá, činíc toto rozhodnutí, protestuje

zároveň před celým světem proti ujednání, které bylo učiněno bez

její účasti.“ Ministr zahraničí dr.  Kamil Krofta, diplomat, historik

a  znalec českých dějin, při setkání s  diplomatickými představiteli

Británie, Francie a Itálie v Černínském paláci uzavírá krátké jednání

22

| Roman Cílek |

s  pohnutím v  hlase: „Mnichovská dohoda znamená pro Českoslo

vensko potupnou katastrofu, a vy to víte, pánové. Nezasloužili jsme

si ji, a  i  to víte, pánové. Pochybuji, že vaše země budou mít z  mni

chovského ujednání jakýkoli prospěch. Určitě nejsme poslední, kdo

bude takto znectěn. Po nás přijde řada na jiné.“ Jsou to slova proroc

ká a naplní se do písmene. Československá republika uzavírá v těch

chvílích svou existenci v  dosavadní podobě. Osmadvacet dní před

dvacátými narozeninami.

drUHá rePUblIka

1938

Pomnichovská evakuace českého obyvatelstva ze zabraného Mostu

Podpis Emila Háchy

25

| Jak šly dny, měsíce a roky |

1. ŘíJna

Do prvního pásma odstoupeného pohraničního území Českosloven

ska vstupují jednotky wehrmachtu. K  úplnému dokončení obsazo

vacích operací je určen termín 10. října. Říšská vláda vydává výnos

o  správě sudetského území. (Československá republika je dohodou

z  Mnichova a  následnými požadavky Polska a  Maďarska umenšena

o  zhruba třetinu svého dosavadního území. V  odstoupených oblas

tech je následné životní nejistotě vystaveno 1,25 milionu Čechoslo

váků. Okamžitě je zde znemožněna jakákoliv nenacistická politická

nebo spolková činnost. Probíhá zatýkání, týrání, věznění a interno

vání do koncentračních táborů všech skutečných či třeba jen předpo

kládaných odpůrců hitlerovského režimu. Začínají se tu uplatňovat

i tzv. norimberské zákony, tedy soubor diskriminačních opatření vůči

židovskému obyvatelstvu, což posléze vrcholí 9. a 10. listopadu tzv.

Křišťálovou nocí, kdy na  mnoha místech dochází k  organizovaným

pogromům a vypalování synagog.)

2. ŘíJna

Na základě ultimáta polské vlády z 30. září vyslovuje Syrového vláda

souhlas s  odstoupením Těšínska, kam okamžitě vstupují polské vo

jenské jednotky.

2. ŘíJna

Zemský úřad v  Praze vyzývá: „Obyvatelstvo pohraničních území

nechť neopouští svá bydliště, ježto za daných okolností nelze při

pustit, aby se stěhovalo do  zázemí. Všichni uprchlíci budou vrá

ceni do svých domovů.“ Strach z hitlerovců je však silnější než ja

kékoliv úřední vyhlášení, jehož varovná část ostatně ani nebyla

v plné míře naplněna. Vlaky a silnice jsou plné lidí, pražské Wil

sonovo nádraží i jiné železniční stanice jsou obleženy cestujícími

a jejich zavazadly.

26

| Roman Cílek |

2. a 3. ŘíJna

V pražském bytě primátora Petra Zenkla se schází neorganizovaná

skupina politiků a  vojáků, kteří se nechtějí smířit s  přijetím dik

tátu z Mnichova. Generálové Prchala, Luža, Vojcechovský, Votruba

a  Ingr navrhují, aby se armáda aspoň nějakým způsobem vzmoh

la k  ozbrojenému odporu. S  poselstvím v  tomto smyslu posílají

za prezidentem Benešem rovněž přítomného plukovníka Emanuela

Moravce. V  popůlnočních hodinách 3. října padá v  Zenklově bytě

návrh, že by mohlo dojít ke svržení Syrového vlády a převzetí moci

náčelníkem generálního štábu Ludvíkem Krejčím, ale vzhledem

k  rychle se vyvíjející situaci a  tlaku Německa zůstane jen u  plánu.

Za několik hodin započne čs. armáda opouštět hlavní pásmo pohra

ničních pevností. (A publicisticky i veřejně velmi aktivní plukovník

Emanuel Moravec se rozhodne, že přeběhne k dosavadnímu nepří

teli a  nastoupí dráhu otevřené kolaborace. Již 5. října přes odpor

šéfredaktora Eduarda Basse zveřejňuje v  Lidových novinách pod

pseudonymem Stanislav Yester článek, v němž své nové názory jas

ně dává najevo: „Kdyby chtěl dnes někdo tvrdit, že můžeme v  bu

doucnu dělat nějaké vojenské zázraky, že se můžeme s  úspěchem

postavit Německu, ten člověk by byl buď zločinec-provokatér, nebo

idiot... Naše politika musí najíti nakonec dobrý poměr k  Němec

ku... Vezměme si vzor z Němců, co dokázali za dvacet let po svém

hrozném pokoření roku 1918.“)

3. ŘíJna

Adolf Hitler triumfálně přijíždí do míst, která v důsledku mnichov

ského ujednání připadla Německu. Je zde fanaticky vítán většino

vou částí sudetoněmeckého obyvatelstva a  pronáší projev v  Chebu.

(Během téhož měsíce navštěvuje ještě Karlovy Vary, Rumburk, Frý

dlantsko, Krnovsko, Český Krumlov, Znojmo, Mikulov, Liberec –

a na několika místech si také v doprovodu generality a zbrojařských

27

| Jak šly dny, měsíce a roky |

znalců prohlíží československá vojenská opevnění, která byla s kvali

tou a důkladností, oceňovanou nyní i německými odborníky, připra

vena pro obranu země.)

3. ŘíJna

Při nařízeném vyklízení armádního pěchotního srubu v  pohraniční

oblasti poblíž Králík se střelou do  srdce pokouší o  sebevraždu čty

řiadvacetiletý četař Arnošt Hrad, rodák z Prahy-Bohnic. Po převozu

do nemocnice v Červené Vodě téhož dne v pozdních večerních hodi

nách umírá. Na místě činu zanechává dopis na rozloučenou, adreso

vaný matce a sourozencům: „Po zralém uvážení rozhodl jsem se odejít

ze světa, neboť nemohu splnit to, co jsem přísahal při památce svého

otce. On padl pro vlast, a já bych měl od toho, za co on položil život,

utéct jako zloděj? Je rozkaz opustit toto území. Já jako voják musím

uposlechnout, smrt mě však této povinnosti zbaví. Chtěl jsem být

dobrým obráncem vlasti, ale... člověk míní, ne Bůh, ale Hitler mění.“

(Armádní archivy zaznamenávají na  tři desítky podobných přípa

dů. Hned v průběhu 1. října spáchali sebevraždu vojín Josef Hampl

v Praze a vojín Josef Tipal v Olomouci.)

4. ŘíJna

Ve dvou neustále vyprodaných pražských kinech se premiérově pro

mítá nový film režiséra Otakara Vávry Cech panen kutnohorských,

v němž postavu básníka a milovníka žen Mikuláše Dačického z Heslo

va ztvárnil Zdeněk Štěpánek, který byl i autorem námětu. (Za okupa

ce bude tento film jako „příliš vlastenecký“ zakázán.)

5. ŘíJna

Dr. Edvard Beneš oznamuje předsedovi vlády generálu Janu Syrové

mu, že se v  důsledku vývoje událostí vzdává prezidentského úřadu,

do něhož byl zvolen v prosinci 1935.

28

| Roman Cílek |

5. ŘíJna

Henleinovská bojůvka napadá u jihočeské obce Skřídla (mezi Veleší

nem a  Kaplicí) jednotku českobudějovického pěšího puku. Jsou od

raženi, ale cenou za  tento úspěch je smrt osmadvacetiletého vojína

Martina Machta, který jako záložník nastoupil k  pluku při zářijové

mobilizaci.

6. ŘíJna

Po vyhlášení autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusi se Českoslo

venská republika stává Česko-Slovenskou republikou či méně oficiál

ně Česko-Slovenskem. Pražská vláda plní svůj slib a jmenuje katolic

kého kněze dr. Jozefa Tisa ministrem pro správu Slovenska.

8. ŘíJna

Přes opuštěná československá pohraniční opevnění vstupují hitle

rovci do  Opavy a  jejího širšího okolí. (Brzy poté, 9. a  10. listopadu,

se spolu s  místními Němci „vyznamenávají prvním hrdinským či

nem“: v rámci celoříšského protižidovského pogromu, který vstoupil

do historie pod názvem Křišťálová noc, vypalují zdejší synagogu.)

10. ŘíJna

Z  Němci obsazených pohraničních území postupně odchází do  vni

trozemí – dle úřední evidence – 171  401 československých občanů,

z  toho se 141  037 osob hlásí k  české národnosti, 10  496 je Němců

antifašistického smýšlení a 18 673 Židů. K ubytování tohoto přívalu

lidí vznikají provizorní ubikace a tábory, jako například ve Svatobo

řicích u Kyjova.

11. ŘíJna

Vychází vládní nařízení o zřizování tzv. „pracovních útvarů“, do nichž

jsou zařazováni především lidé, kteří jsou odborovými organizacemi

29

| Jak šly dny, měsíce a roky |

vedeni jako dlouhodobě nezaměstnaní. (Charakteristickým jevem

oné doby je skutečnost, že o  něco později odjíždí do  nacistického

Německa zvláštní delegace vyšších ministerských úředníků, která si

klade za  cíl „prostudovat německé zkušenosti při organizování pra

covních a  kárných táborů“.) Téhož dne se ministerská rada usnáší

na  rozhodnutí, že „s  přihlédnutím k  celkové situaci bude upuštěno

od oslav 20. výročí vzniku Československé republiky, pročež 28. říjen

1938 je prohlášen za všední den“.

12. ŘíJna

Z  hlášení velitele čs. druhé armády zemskému vojenskému veliteli

v  Brně: „Je velmi podivné, že ani já jako velitel armády nevím, co

bude dál. Nálada v armádě velmi poklesla.“

13. ŘíJna

V  Berlíně se čs. ministr zahraničí František Chvalkovský a  legační

rada Hubert Masařík setkávají s  říšským ministrem zahraničí Joa

chimem von Ribbentropem. Jménem vůdce tu Ribbentrop tvrdě

a doslova křikem diktuje podmínky: na území Česko-Slovenska musí

dojít k  zákazu politických stran – hlavně komunistů, vypovědět je

třeba spojenecké smlouvy s  jinými státy, musí se „vhodně a  co nej

rychleji řešit židovská otázka“, musí být zamezeno „rejdům“ antifaši

stické emigrace, je nutné snížit stav armády, povolit činnost NSDAP,

zpřísnit cenzuru a celkový dohled nad tiskem.... Celkem je těchto ul

timativních požadavků jedenadvacet. Zaskočený Chvalkovský slibu

je, že se pokusí učinit, co bude v jeho silách, i když se zřejmě setká se

značným odporem těch, které nazývá „benešovci“.

14. ŘíJna

Ještě příkřejší podobu má Chvalkovského setkání přímo s Hitlerem,

které se koná na alpském Obersalzbergu. Po dotazu na možnosti zá

30

| Roman Cílek |

ruk současných čs. hranic slyší ministr odpověď, že jedinou garancií

může být jeho vlastní, tedy vůdcova garancie, a tu dá jen tehdy, až to

sám uzná za vhodné. Připojena je k tomu přímá výhrůžka: „Buď Čes

ko-Slovensko přátelsky srovná krok s Velkoněmeckou říší, nebo mu

hrozí katastrofa. Vzepřete-li se proti jedenadvaceti podmínkám, kte

ré vám včera přednesl Ribbentrop, můžete být zničeni do osmačtyři

ceti, neřku-li osmi hodin.“

15. ŘíJna

O  stravování uprchlíků z  pohraničí se na  pražských nádražích stará

dobrovolnická organizace České srdce. Žádá veřejnost o potravinové

a peněžní dary. Téhož dne pražská ZOO naléhavě prosí, „aby občan

stvo chodilo na placené návštěvy do ZOO a nedovolilo tím, aby pro

nedostatek finančních prostředků zvířata zahynula hladem“.

17. ŘíJna

V Českých Budějovicích je policií zabaven leták s posměšnou kresbou

a nápisem: „Židovský lékař – životu nebezpečno!“

19. ŘíJna

Ministerstvo národní obrany v  tajném dokumentu informuje vládu

o  incidentech na  Mnichovohradišťsku: „Němci protiprávně obsadili

obce Koznice (složení obyvatelstva: 134 Čechů, 0 Němců), Strážiště

(179:6), Vicmanov (146:0), Mukařov (253:3). V prostoru Bělá po Be

zdězem opakovaně pronikají příslušníci SS za demarkační čáru, stří

lejí na  všechny strany a  odvlékají rukojmí včetně 14letého školáka

Adolfa Holuba z Hlínoviště.“

20. ŘíJna

Vůdce a  říšský kancléř Adolf Hitler předkládá nejvyšším činitelům

armády přísně tajný pokyn k  urychlení štábních příprav „vojenské

31

| Jak šly dny, měsíce a roky |

akce proti zbytku Československa“. (O den později Hitler tuto směr

nici podepisuje.)

21. ŘíJna

Konrad Henlein se na základě přímého Hitlerova pověření stává říš

ským komisařem pro sudetoněmecké území.

22. ŘíJna

Bývalý prezident dr. Edvard Beneš spolu s chotí a malým doprovodem

odlétá v dopoledních hodinách do Velké Británie. („Totožnost cestu

jících byla na  letišti v  Londýně dle možnosti tajena,“ napíší k  tomu

později v Poledním listě.)

25. ŘíJna

Denní tisk oznamuje propouštění šesti obcí na Litovelsku z neopráv

něného německého záboru, tři další ryze české vesnice zůstávají na

dále v německých rukou. Občané Kuchařovic žádají brněnský rozhlas,

aby „u všech úřadů intervenoval za navrácení jejich obce republice“.

27. ŘíJna

Pod tlakem veřejnosti a  zejména vlasteneckých a  kulturních spolků

je vláda nucena revidovat své původní velmi striktní a necitlivé roz

hodnutí ve vztahu k 28. říjnu. Nyní vydává pokyn k „vyvěšení vlajek

jako v letech minulých“ a na zaměstnavatelích šalamounsky ponecha

la volbu „mezi zastavením práce a pracovním provozem za sazbu pro

práci v den národního svátku“.

28. ŘíJna

Horníci z Kladenska a Slánska veřejně oznamují, že věnují polovinu

příplatku za práci ve svátek na děti z rodin evakuovaných z obsazené

ho pohraničí. Celkově se jedná o 20 000 korun.

32

| Roman Cílek |

29. ŘíJna

Okresní úřad v Roudnici nad Labem vydává v záležitosti uprchlíků z po

hraničí zvláštní oběžník: „Pro tyto osoby, pokud jsou úplně bez prostřed

ků, je možno poskytnout hromadné stravování a  nouzové ubytování.

Maximální náklad nesmí však překročit částku 8 Kč na osobu a den.“

30. ŘíJna

Vykořeněná doba přeje podivným aktivitám. Z iniciativy významného

profesora botaniky Karla Domina vzniká například Akce národní obrody

(ANO), jejíž stoupenci chtějí podle italského vzoru sjednotit národ do jed

nolité společnosti na  základě programu nacionálního češství. Ve  vztahu

k zahraničí hodlají prosazovat větší míru příklonu k Ose Berlín-Řím.

31. ŘíJen

V  popůlnočních hodinách je přepadena Moravská Chrastová na  Svi

tavsku. Do obce vnikají asi dvě stovky henleinovců s podporou několika

příslušníků říšské policie a SS. Výsledkem divoké přestřelky s přivolanou

jednotkou čs. armády jsou čtyři mrtví, tři vojáci a jeden civilista. Brněnské

Národní noviny píší o situaci v Němci držené Břeclavi: „Češi, kteří se včas

neodstěhovali, jsou buď zatýkáni, nebo nuceni ponižujícím způsobem

zametat ulice. Několik sebevražd dokazuje utrpení břeclavských Čechů.“

ŘíJen

Narůstající vlna antisemitismu se začíná projevovat i v oblasti umě

ní. V Národním divadle protestují někteří hráči orchestru proti tomu,

že inscenováním Prodané nevěsty je pověřen židovský režisér Hanuš

Thein. Z české první scény je vyštván herec a režisér Hugo Haas. Re

žisér Václav Biňovec, od roku 1932 předseda Československé filmo

vé unie, organizuje „závazek“ šestnácti barrandovských režisérů, že

nebudou spolupracovat s židovskými filmovými tvůrci. (V listopadu

1938 Biňovec požádá Miloše Havla, většinového vlastníka filmové



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.