načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Jak se vyrábí dnešní svět - Václav Smil

Jak se vyrábí dnešní svět
-15%
sleva

Kniha: Jak se vyrábí dnešní svět
Autor:

Jaké úrovně ještě dosáhne spotřeba materiálů, kterou do výše ženou bohaté společnosti? Přináší relativní dematerializace absolutní pokles spotřeby materiálů? Na tyto a mnoho ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  499 Kč 424
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
14,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 0Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017-10-24
Počet stran: 360
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: 356 stran
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: překlad: Jana Kočičková
Vazba: vázaná s potahem z jiného materiálu
Doporučená novinka pro týden: 2017-43
ISBN: 9788026506737
EAN: 9788026506737
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha identifikuje hlavní materiály, které lidstvo využívá od historie až po současnost, zároveň varuje před důsledky rostoucí spotřeby a blížící se nemožnosti uspokojit neustále zvyšující se poptávku. Václav Smil patří mezi současné nejvlivnější globální myslitele. Ve své další knize se zabývá historií, současností a budoucností způsobu získávání, zpracování, dokončování, syntézou i distribucí hojně používaných materiálů. V přehledné studii analyzuje energetické náklady i aktuální dopad na životní prostředí. Upozorňuje na budoucí neschopnost dostát stále se stupňujícím nárokům na výrobu a recyklaci, a to v důsledku rostoucí populace i stále se zkvalitňující životní úrovně. V závěru kniha obsahuje seznam použité literatury a rejstřík.

Popis nakladatele

Jaké úrovně ještě dosáhne spotřeba materiálů, kterou do výše ženou bohaté společnosti? Přináší relativní dematerializace absolutní pokles spotřeby materiálů? Na tyto a mnoho dalších otázek se pokouší odpovědět kniha Jak se vyrábí dnešní svět: materiály a dematerializace. Současný svět začal být časem závislý na nebývale značných tocích materiálů. Dnes nemusí dokonce ani nejefektivnější výrobní procesy ani nejdokonalejší způsoby recyklace stačit k tomu, aby se dosáhlo dematerializace v takovém rozsahu, že bude potlačen vliv rostoucí poptávky po materiálech způsobené pokračujícím populačním růstem a zvyšující se životní úrovní. Kniha zkoumá, kolik nás tato závislost bude stát, i možnosti výraznější dematerializace v moderních ekonomikách. Jak se vyrábí dnešní svět: materiály a dematerializace se zabývá hlavními materiály používanými v dějinách, od dřeva a kamene přes kovy, slitiny, plasty až po křemík. Popisuje jejich těžbu, způsob získávání, výrobu, i převažující formy využití. Podrobně se věnuje vzrůstající produktivitě při získávání materiálů, jejich zpracování, syntéze, dokončování a distribuci, a uvádí energetické náklady rostoucí spotřeby materiálů a její dopad na životní prostředí. Závěr knihy patří pohledu do budoucnosti, nástinu vyhlídek dematerializace i budoucího omezení jednotlivých materiálů. Pro čtenáře se znalostmi z nejrůznějších oblastí, jako jsou např. ekonomie zdrojů, environmentální studia, energetická analýza, mineralogie, organizace v průmyslu, výroba a materiálové vědy nabídne tento mezioborový text vskutku užitečný pohled na věc. (materiály a dematerializace)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Václav Smil - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1

Co bývá součástí

Každá studie, jejímž cílem je osvětlit, jak komplexní jsou materiálové toky v moderní společnosti a jaké jsou jejich výchozí podmínky i následky, by se mělapokusit obsáhnout vše, co je pro ni skutečně podstatné a  co pokrývá všechny nezbytné

aspekty. Ovšem jednoduché vyjádření cíle takového úsilí okamžitě narazína klíčový kategorický problém: co všechno má patřit k  používání moderních materiálů?

Neexistuje žádný jasný přehled, žádný obecně přijímaný seznam, jen více či méně

liberálně (a také více či méně defenzivně) stanovené hranice zvoleného výběru. Tuto

skutečnost nejlépe odráží přehled toho, co si starší komplexní studie zvolily jako

svůj předmět zájmu a  co převzaly nejdůležitější mezinárodní a  národní databáze

materiálových toků.

První srovnávací studie toků národních zdrojů (Adriaanse et al., 1997)s podtitulem Th e Material Basis of Industrial Economies nezmiňuje ani vodu ani vzduch, ale zato nejen veškerou zemědělskou sklizeň (nejen suroviny, ale také veškeré potraviny a  krmivo), lesnické produkty, rybářské úlovky, výsledky těžby nerostů a  fosilních paliv, ale také skryté toky související s těžbou, přesunem či ztrátou materiálů, které mají nějaký dopad na  životní prostředí, přičemž se jim současně nepřiznává žádná ekonomická hodnota. Většinu těchto skrytých toků představují přesuny skrývky, kterou je třeba v průběhu čerpáním nerostných zásob odstranit (a to především při povrchové těžbě uhlí nebo rud). Dále pak se jedná o zpracování odpadu (obzvláště ohromné toky související s oddělováním poměrně vzácných kovů z hornin), o půdu, písek a kamení, které je potřeba odstranit a přesunout při velkých stavebníchprojektech, nebo o půdní erozi z polí a z trvale obhospodařovávané půdy. Skryté toky nejsou sledovány a určit jejich objemy lze přinejmenším pouze pomocí přibližných odhadů, častěji však odhadů založených na nepřímých informacích.

A to platí dokonce ještě více v případě celkových ročních objemů skrytých toků souvisejících s dovozem surovin: je zřejmé, že tyto odhady budou nepřesnépředeJak se vyrábí dnešní svět10

vším u velkých bohatých ekonomik (USA, Japonsko, Německo), které dováží širokou

řadu materiálů ze značného počtu zemí. Není překvapením, že se studie v případě

těchto výpočtů rozhodla použít celosvětové průměry: např. na tunu bauxitu počítá

průměrně 0,48 t skrývky a na tunu železné rudy vychází 2 t skrývky – jde o celkové

zobecnění, které nutně vede ke značným chybám, použije-li se jako národní průměr.

Míra eroze je ještě o něco různorodější. Národních studií, které by ji detailněpopisovaly, není mnoho a roční úbytky půdy se mohou lišit i v řádech dokonce v rámcirelativně malých oblastí. Tato studie však použila pouze poměr odvozený z amerických

záznamů. Další nanejvýš nejistou položkou zahrnutou do objemu toků je množství

trávy spasené dobytkem (krmivo pro ostatní zvířata se projevilo v položce sklizně).

Tři roky po této první komparativní studii se objevil další projekt pod záštitouInstitutu pro výzkum světových zdrojů, World Resources Institute (WRI) pod názvem Th e Weight of Nations (Matthews et al., 2000). Tato studie popisovala materiálové toky čtyř národů, jichž se týkala i původní studie (USA, Japonsko, Německoa Nizozemsko), a navíc Rakouska, a oproti původní studii (která uváděla poslední data z r. 1993) se vztahovala na období od r. 1975 do r. 1996. Svým podtitulkemMaterial Outfl ows from Industrial Economies naznačovala, že jejím zájmem jsou výstupy ve formě výsledků metabolizmu současných společností. Stejně jako předchozízpráva zahrnovala i tato studie veškerá fosilní paliva, skryté materiálové toky (s převahou skrývky z povrchové těžby uhlí) a rovněž zpracovávané odpady ropného a uhelného průmyslu.

Podobně byly vypracovány i odhady procesních ztrát a objemu skrývky u všech nepalivových nerostů a kovů, a zpráva rovněž určila objem zeminy přesunutév rámci veškerých stavebních aktivit (stavby dálnic, veřejných i  soukromých staveb, výkopových prací), ztráty z  eroze půdy v  zemědělství a  odpad ze syntetických organických chemikálií a  z  farmaceutického průmyslu. Na  rozdíl od  první studie však tato zpráva z  r. 2000 obsahovala rovněž údaje o  dodatečných vstupech (kyslík pro spalování a  dýchání) a  výstupech včetně celkového objemu CO

2

jakožto produktu

dýchání, a vodních par ze spalování, a odpadní toky rozlišovala podle toho,do jakého prostředí směřují: do vzduchu, půdy či vody. Ze vzdušných odpadů určila objemy

pro plynné emise (CO

2,

CO, SO

x

a NO

x,

těkavé organické uhlovodíky) včetněkyslíbr />

Co bývá součástí 11

ku z veškerého spalování, odpady končící v půdě zahrnovaly pevný obecní odpad,

průmyslový odpad a  odpad v  rozptýlené podobě (hnůj, hnojiva, posypovou sůl ze

silnic, odpad z pneumatik, odpařená rozpouštědla) a dále odpady plynoucí do vody,

a kvantifi kovala objem organické zátěže a dusíkatých i fosfátových látek.

Eurostat zveřejňuje od r. 2000 roční souhrny národní materiálové spotřeby všech zemí EU, přičemž je celkový tok uváděn jako souhrn objemů fosilních paliv, biomasy (zemědělské a  lesnické produkce), kovových rud a  nekovových nerostů (Evropská Komise, 2001; Eurostat 2013). Metodologické pokyny Eurostatu, které se týkajíanalýzy účtů materiálových toků na národní úrovni, poskytují informace o konkrétních postupech při začleňování biomasy (potravin, krmiv, pícnin, spásané fytomasy,dřeva, ryb, lovené zvěře a výsledků sběru), kovových rud a nekovových nerostnýchsurovin i veškerých forem fosilních paliv a všech disipativních využití produktů včetně organických a  minerálních hnojiv, splaškových kalů, kompostu, pesticidů, semen, posypové soli a rozpouštědel (Eurostat, 2009; Schoer et al., 2012). Soubory navržené Eurostatem rovněž počítají s  nevyužitými surovinami (těžební skrývkou, ztrátami doprovázejícími produkci rostlinné biomasy, výkopovou zeminou, vybagrovaným materiálem a vedlejšími mořskými úlovky) a patří k nim stanovení objemuodpadních látek (CO

2

, odpadních vod a  odpadů na  skládkách), ovšem nezahrnují kyslík

ani vodu.

V r. 1882 požádal americký Kongres o roční souhrn statistik, které se týkajínerostných komodit produkovaných ve Spojených státech nebo do nich dovážených. Za  zpracování těchto údajů byl nejprve zodpovědný Národní úřad pro geologický průzkum (US Geological Survey, USGS), následně Národní báňský úřad (US Bureau of Mines) a od r. 1995 opět Národní úřad pro geologický průzkum. Tyto statistiky představovaly základ prvního připravovaného přehledu materiálových toků v USA v letech 1900 až 1995 rozdělených do základních kategorií (Matos a Wagner, 1998). Jeho aktualizace, která obsahovala celkové údaje pro jednotlivé kategorie až do roku 2006, proběhla v r. 2009 (Matos, 2009). Údaje o jednotlivých prvcích, sloučeninách a materiálech jsou aktualizovány v roční frekvenci (USGS, 2013).

USGS se rozhodl zahrnout do  svého národního přehledu materiálových toků pouze třetí ze tří materiálových tříd, vynechal tedy potraviny a  palivo a  zahrnul

Jak se vyrábí dnešní svět12

pouze materiály, které jsou využívány na  domácím trhu ve  všech odvětvích hosodářství. Soubor poskytuje přehled celkových ročních údajů domácí výroby, vývozů, dovozů i  domácí spotřeby. Nejsou obsaženy údaje o  vodě, kyslíku, skrytých

materiálových tocích ani fosilních palivech, naopak zahrnuty jsou veškeré suroviny,

které jsou výsledkem zemědělských aktivit (bavlna, výnosy semen, průmyslovéoleje, vlna, kožešina, zvířecí kožešiny, hedvábí a tabák), produkty lesnického průmyslu

(různé druhy dřeva, překližka, papír a lepenka), kovy (např. hliník, zinek), značně

rozsáhlý výčet nekovových nerostů (ať již těžených v  jejich původní formě – jako

např. sádrovec, grafi t, rašelina – či upravovaných před dalším využitím – jako např.

kámen z kamenolomů nebo cement – či synteticky vyrobených, jako je např. čpavek)

a neobnovitelných organických látek získávaných z fosilních paliv (asfalt, vosky, oleje

a maziva a další pevná, kapalná či plynná fosilní paliva používaná k výrobě přichemických syntézách).

Velmi málo těchto vstupů se používá ve své surové, přirozené podobě, prakticky všechny jsou zpracovávány (bavlna předením, dřevo mělněním, rudy tavením,kámen lámáním či řezáním a leštěním) a naopak většina těchto zpracovávanýchmateriálů se stává vstupy pro výrobu polotovarů a hotových výrobků (z bavlny se stává oblečení, z  rozmělněné dřevoviny papír, z  tavených kovů strojírenské díly, z drceného kamene se po smíchání s pískem a cementem dělá beton). Tento souborproduktů zemědělského a lesnického původu, průmyslových nerostů a neobnovitelných organických zdrojů poskytuje poměrně přesný přehled ročních úhrnůa dlouhodobých změn v  materiálových tocích země. Zatímco se započítávají veškeré importy a exporty surovin, v potaz se neberou materiály, které obsahuje hotové obchodované zboží: vzhledem k jejich objemu a rozmanitosti by bylo velmi složité je vysledovat.

Kam se tak dostáváme? Ty studie materiálových toků, které pojímají předmět svého zkoumání vskutku sensu lato (tzn. prakticky jako všechny látky, které člověk využívá), započítávají vše kromě pozoruhodné výjimky – kromě vody. Jejich součástí tedy není jenom materiál biologického původu pro výrobu zboží, veškeré kovy, nekovové nerosty a organické suroviny, ale také veškerá zemědělská fytomasa(sklizené potraviny a krmivo, jejich odpady, pícniny a pastva), a veškerá paliva (biopaliva a fosilní paliva) a kyslík ke spalování. O něco méně restriktivní studie nezahrnují ani



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist