načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jak se úspěšně učit -- Nejlepší strategie a techniky – Eberhardt Hofmann; Monika Löhle

Jak se úspěšně učit -- Nejlepší strategie a techniky

Elektronická kniha: Jak se úspěšně učit
Autor: Eberhardt Hofmann; Monika Löhle
Podnázev: Nejlepší strategie a techniky

Praktické tipy a návody, jak se efektivně učit. Příručka pro ty, kteří studují, učí se jazyky či se dále vzdělávají kvůli náročnému povolání. Úvodní část objasňuje ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229
+
-
7,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8%hodnoceni - 63.8% 70%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 189
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: První vydání
Spolupracovali: překlad Iva Michňová
Skupina třídění: Vyšší duševní procesy
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0286-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Praktické tipy a návody, jak se efektivně učit. Příručka pro ty, kteří studují, učí se jazyky či se dále vzdělávají kvůli náročnému povolání. Úvodní část objasňuje fungování paměti a představuje základní druhy učení. Další část vysvětluje různé aspekty plánování učení. Třetí oddíl se zaměřuje na samostatné učení, vysvětluje různé učební typy, probírá komunikační aspekty v souvislosti s učením a zkouškami, radí, jak efektivně připravit prezentaci, a věnuje se dvěma odlišným předmětům, které mají zásadní význam pro nejrůznější druhy vzdělávání (učení se jazykům a matematice). Poslední oddíl nabízí postupy, které usnadní úspěšné zvládání zkoušek, testů či prezentací.

Popis nakladatele

Díky této knížce se budete učit mnohem snadněji a efektivněji, lépe si nové poznatky zapamatujete a u zkoušek či v práci se vám bude dařit. Zjistíte, jaký styl učení vám vyhovuje, poznáte prověřené metody učení a time managementu, paměťové i relaxační techniky a jak si učení nejlépe zorganizovat. (nejlepší strategie a techniky)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Eberhardt Hofmann; Monika Löhle - další tituly autora:
Jak se úspěšně učit -- Nejlepší strategie a techniky Jak se úspěšně učit
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

JAK SE

ÚSPĚŠNĚ UČIT

EBERHARDT HOFMANN

MONIKA LÖHLE

Nejlepší strategie a techniky

E.HOFMANNM.LÖHLE

DOZVÍTESE:

Jak se rychle naučit velké množství slovíček nebo dat?

Jak na to, když je důležité látku pochopit?

Jak obelstít paměť, abyste nezapomínali?

Proč je dobré psát si taháky?

V jaký moment přináší učení více škody než užitku?

Jaký jste učební typ a co to pro vás znamená?

Jak zvýšit potenciál svého mozku pomocí strukturování

a myšlenkových map?

Proč si vizualizovanou informaci pamatujeme lépe?

Jak nakládat s časem a plánovat učení?

K čemu je dobré mít týdenní a denní plán učení?

Proč jsou přestávky a relaxace přínosné pro učení?

Proč si myslíme, že nemáme talent na matematiku?

Proč je tak důležitá motivace a jak ji zvýšit?

Jak překonat překážky v učení a nenechat se odradit?

Jak bez problémů zvládnout zkoušku nebo prezentaci? Kniha plná praktických tipů, návodů, cvičení a testů vám s učením zaručeně pomůže! Nezáleží na tom, jestli studujete nebo se učíte sami třeba jazyky či se soustavně vzděláváte kvůli náročnému povolání. Díky této knížce se vše naučíte mnohem snadněji a efektivněji! Navíc si nové poznatky lépe zapamatujete a u zkoušek či v práci se vám bude dařit.

Grada Publishing, a.s.

UPrůhonu 22, 17000 Praha 7

tel.: 234264401, fax: 234264400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz



JAK SE

ÚSPĚŠNĚ UČIT

EBERHARDT HOFMANN

MONIKA LÖHLE

Nejlepší strategie a techniky


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být repro

dukována a šířena v papírové, elektronické, audiovizuální či jiné podobě bez předchozí

ho písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Eberhardt Hofmann, Monika Löhle Jak se úspěšně učit Nejlepší strategie a techniky Přeloženo z německého originálu knihy Erfolgreich Lernen – Effiziente Lern- und Arbeitsstrategien für Schule, Studium und Beruf, by Hofmann and Löhle, 3rd edition published in 2016. Copyright © 2016 by Hogrefe GmbH & Co. KG; www.hogrefe.com All rights reserved Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6470. publikaci Překlad Iva Michňová Odpovědná redaktorka Mgr. Martina Němcová Grafická úprava a sazba Eva Hradiláková Návrh a zpracování obálky Vojtěch Wagner Počet stran 192 První vydání, Praha 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Czech Edition © Grada Publishing, a.s., 2017 ISBN 978-80-271-9605-0 (ePub) ISBN 978-80-271-9604-3 (pdf ) ISBN 978-80-271-0286-0 (print) Obsah O autorech ............................................................................................................................................................................................... 9

Část 1

Učení a paměť .......................................................................................................................................................... 11

1 Fungování paměti ........................................................................................................................................................... 13

1.1 Model tří paměťových skladů ........................................................................................................................................... 13

1.2 Fungování krátkodobé paměti ........................................................................................................................................ 15

1.3 Cesta z krátkodobé do dlouhodobé paměti ........................................................................................................... 23

1.4 Přímé důsledky fungování paměti pro učení ......................................................................................................... 25

1.5 Kartotéka ......................................................................................................................................................................................... 25

2 Asociační učení a učení elaborací ................................................................................................................ 27

2.1 Dva základní druhy učení .................................................................................................................................................... 27

2.2 Elaborace učiva ........................................................................................................................................................................... 28

2.3 Metody elaborace ..................................................................................................................................................................... 30

2.4 Konkrétní využití elaborace při psaní zápisků a výpisků ................................................................................ 33

2.5 Speciální metoda pořizování zápisků a výpisků ................................................................................................... 35

3 Strukturování podporující paměť ................................................................................................................ 38

3.1 Přínos strukturování ................................................................................................................................................................. 38

3.2 Jak vypadá strukturování informací v praxi ............................................................................................................. 39

3.3 Příklady k procvičení ............................................................................................................................................................... 42

3.4 Speciální metoda strukturování: myšlenkové mapy ........................................................................................ 44

4 Vizualizace jako metoda elaborace .......................................................................................................... 48

4.1 Jak funguje vizualizace .......................................................................................................................................................... 48

4.2 Proč si vizualizovanou informaci pamatujeme lépe? ...................................................................................... 51

4.3 Jak se dá vizualizovat? ............................................................................................................................................................ 53

Část 2

Složky úspěšného učení .............................................................................................................................. 59

5 Time management ......................................................................................................................................................... 61

5.1 Současné vnímání času ........................................................................................................................................................ 61

5.2 Analýza: Jak nakládám s časem ....................................................................................................................................... 62

5.3 Dlouhodobé plánování učení ........................................................................................................................................... 62

5.4 Týdenní plán ................................................................................................................................................................................. 64

5.5 Výkonnost podle denní doby ........................................................................................................................................... 66

5.6 Denní plán ...................................................................................................................................................................................... 69 Systematické zařazování přestávek ............................................................................................................................. 71

5.8 Záznam o učení .......................................................................................................................................................................... 75

6 Motivace k učení ............................................................................................................................................................... 78

6.1 Různé motivy k učení ............................................................................................................................................................. 78

6.2 Analýza motivace ...................................................................................................................................................................... 79

6.3 Test: Má motivace ...................................................................................................................................................................... 80

6.4 Rozhodování a motivace ...................................................................................................................................................... 81

6.5 Co vám upevní motivaci ....................................................................................................................................................... 82

7 Relaxační techniky ........................................................................................................................................................ 84

7.1 Proč je relaxace přínosná pro učení? ............................................................................................................................ 84

7.2 Relaxační cvičení ........................................................................................................................................................................ 90

8 Plánování učení ................................................................................................................................................................. 99

8.1 Je lepší učit se sám, nebo ve skupině? ........................................................................................................................ 99

8.2 Trénink reprodukování naučené látky ..................................................................................................................... 101

8.3 Plánování učení na příkladu seminární práce ..................................................................................................... 102

8.4 Přehled „Plánování učení“ ................................................................................................................................................. 103

Část 3

Samostatné učení ............................................................................................................................................ 105

9 Jaký jste učební typ .................................................................................................................................................... 107

9.1 Jak se vnímáme a jak se chováme .............................................................................................................................. 107

9.2 Test: Jaký jsem učební typ ................................................................................................................................................ 109

9.3 Učební typy ................................................................................................................................................................................ 112

10 Aspekty komunikace související s učením a zkouškami ................................................. 114

10.1 Model čtyř uší .......................................................................................................................................................................... 114

10.2 Poznávání různých rovin komunikace ..................................................................................................................... 117

10.3 Nácvik odpovědí v různých rovinách komunikace ......................................................................................... 118

10.4 Varianty interpretace výroků a jejich účinku ....................................................................................................... 120

11 Prezentace ............................................................................................................................................................................. 12 3

11.1 Téma a vymezení problému ............................................................................................................................................ 123

11.2 Shromažďování materiálu ................................................................................................................................................ 123

11.3 Vytvoření osnovy .................................................................................................................................................................... 124

11.4 Vypracování prezentace .................................................................................................................................................... 124

11.5 Využití médií .............................................................................................................................................................................. 125

11.6 Před prezentací ........................................................................................................................................................................ 126

11.7 Stručný přehled pro posluchače .................................................................................................................................. 128

11.8 Učte se od profesionálů ..................................................................................................................................................... 128

12 Hlavní obory: jazyky a matematika ........................................................................................................ 13 0

12.1 Jak se učit slovíčka ................................................................................................................................................................. 130

12.2 Učení několika kanály .......................................................................................................................................................... 131

12.3 Jak zlepšit porozumění textu ......................................................................................................................................... 132Nácvik výslovnosti ................................................................................................................................................................. 133

12.5 Výukové programy ................................................................................................................................................................ 133

12.6 Proč si myslíme, že nemáme talent na matematiku ....................................................................................... 134

12.7 Konkrétní tipy pro učení matematiky ....................................................................................................................... 136

12.8 Jak zvládnout test z matematiky ................................................................................................................................. 137

12.9 Opravený test ............................................................................................................................................................................ 139

13 Emoční imunitní systém při učení ............................................................................................................ 142

13.1 Role sebeúcty ............................................................................................................................................................................ 142

13.2 Vyhněte se zbytečným emočním ztrátám ............................................................................................................. 143

13.3 Překážky v učení a jejich odstraňování .................................................................................................................... 143

Část 4

Jak zvládnout zkoušku .............................................................................................................................. 147

14 Uvolnění změnou dýchání ................................................................................................................................. 151

14.1 Role dýchání při napětí a uvolnění ............................................................................................................................. 151

14.2 Dechové techniky pro okamžité uvolnění ............................................................................................................ 153

14.3 Používání technik před zkouškou nebo při zkoušce ...................................................................................... 156

15 Techniky svalové relaxace .................................................................................................................................. 157

15.1 Princip rychlé svalové relaxace ...................................................................................................................................... 157

15.2 Přípravná cvičení ..................................................................................................................................................................... 158

15.3 Svalová relaxace při zkoušce ........................................................................................................................................... 162

16 Techniky pro eliminaci škodlivých myšlenek při zkouškách ..................................... 16 4

16.1 Vliv myšlenek na napětí ..................................................................................................................................................... 164

16.2 Identifikace stresujících myšlenek .............................................................................................................................. 166

16.3 Strategie změn – potlačování nefunguje! ............................................................................................................. 169

16.4 Využití u zkoušky .................................................................................................................................................................... 172

17 Techniky pro změnu názorných představ ........................................................................................ 17 3

17.1 Význam názorných představ .......................................................................................................................................... 173

17.2 Které názorné představy by se měly zpracovat? ............................................................................................... 174

17.3 Techniky změn .......................................................................................................................................................................... 175

17.4 Principy použití ........................................................................................................................................................................ 181

17.5 Možné problémy ..................................................................................................................................................................... 182

18 Testy a zkoušky ............................................................................................................................................................... 18 4

18.1 Různé druhy zkoušek ........................................................................................................................................................... 184

18.2 Vyhledávání zdrojů ................................................................................................................................................................ 185

18.3 Veďte si záznamy o zkouškách ...................................................................................................................................... 185

18.4 Zahrajte si na zkoušku ......................................................................................................................................................... 186

18.5 Analýza chyb .............................................................................................................................................................................. 187

18.6 Pořadí vypracovávání zadání .......................................................................................................................................... 187

Literatura ............................................................................................................................................................................................. 188



9

O autorech

Dipl.-Psych. Eberhardt Hofmann (nar. 1959) vystudoval psychologii na univerzitě v Tü

bingenu a v současné době pracuje jako klinický terapeut se zaměřením na hypnózu. Pů

sobil také v oblasti rozvoje osobnosti a manažerského rozvoje v různých velkých firmách.

Učí na několika vysokých školách a je autorem publikací z oblasti aplikované psychologie.

Monika Löhleová (nar. 1949) v  letech 1969–1975 studovala matematiku a  zeměpis

v Mnichově a Stuttgartu. Od roku 1976 pracuje jako učitelka na gymnáziu v Ravensbur

gu a působí také jako výchovná poradkyně. Zároveň učí a koučuje v oblasti vzdělávání

a komunikace.



Část 1 Učení a paměť Učení není v podstatě nic jiného než ukládání informací do paměti, konkrétně do dlouhodobé paměti. Učení a paměť jsou pojmy, které k sobě neodmyslitelně patří. Bez učení se nic neuloží do paměti, bez ukládání do paměti není možné učení. Chceme-li se tedy efektivně učit, je důležité, abychom se seznámili se základy fungování paměti. Budeme si pak moci zorganizovat učení tak, abychom paměť optimálně využívali a učili se snáze a rychleji.

První část knihy se zabývá fungováním naší paměti. V první kapitole si představíme model tří paměťových skladů. V tomto modelu se paměť dělí na tři typy. Abychom se něco naučili, musí každá nová informace projít všemi třemi typy paměti. První kapitola se věnuje cestě nových informací jednotlivými typy paměti a možnostmi, jak jejich cestu urychlit. Tento model je vhodný zejména k vysvětlení procesů tzv. asociačního učení, které jsou důležité, když se učíme fakta, například slovíčka.

Ve druhé kapitole představujeme model takzvaného učení elaborací (zpracováváním) a z něj odvozené strategie učení, které jsou vhodné zejména v případech, kdy je důležité pochopení látky. Dvě nejefektivnější strategie pak popisujeme v následujících dvou kapitolách, třetí kapitola se věnuje strukturování, čtvrtá vizualizaci při zpracovávání informací a učení.

Možná vám připadá matoucí, že představujeme dva různé modely fungování paměti. Je to však jen logický důsledek současného stavu vědeckého poznání v této oblasti, univerzálně platný model totiž (zatím ještě) neexistuje. Existují ovšem různá vysvětlení pro různé způsoby fungování různých částí paměti. Modely si přitom vůbec nemusí odporovat. Mohou bez problémů existovat vedle sebe. Důležité je jen to, že jsou vhodné pro vysvětlení různých jevů a nabízejí nám konkrétní postupy, jak můžeme učení zrychlit. Modely jsou vždy jen pomůckou, která usnadňuje popis a vysvětlení určitých procesů. A tak také chápejte modely paměti popsané v této části. Modely paměti, s nimiž vás zde seznamujeme, pomáhají zefektivnit proces učení.

11



13

Fungování paměti V této kapitole si představíme model tří paměťových skladů, který se osvědčil pro popis různých procesů učení, a důsledky, které z něj plynou pro efektivní učení. Dále si popíšeme několik pokusů s pamětí, z nichž si některé můžete sami vyzkoušet. Výsledky těchto experimentů mají vypovídací hodnotu pouze v případě, že se experimentu zúčastní velký počet osob. Jen tehdy se eliminují vlivy náhody. Pokud experiment provádíte jen sami na sobě nebo v malém počtu osob, mohou být výsledky zkreslené, například proto, že máte k pojmům z experimentu nějaký specifický vztah. Proto při popisu výsledků pokusů uvádíme vždy ty zákonitosti, které nastanou, když se experiment provádí na velkém počtu osob a eliminují se dopady náhody. 1.1 Model tří paměťových skladů „Model tří paměťových skladů“ se hodí především k popisu procesů, které jsou důležité, když se učíme fakta nebo slovíčka. Tento model je osvědčenou pomůckou pro znázornění procesů, které probíhají při učení faktických informací.

Skládá se ze tří typů paměti (paměťových skladů), kterými musí informace postupně projít, aby se v paměti uchovala natrvalo. Typy paměti: 1. senzorická, 2. krátkodobá, 3. dlouhodobá. Z  vlastní zkušenosti pravděpodobně víte, že různé informace si pamatujeme různě dlouhou dobu. Některé věci nezapomeneme celý život (například jména spolužáků ze základní školy), něco nám naopak zmizí z paměti hned. Model tří paměťových skladů vychází právě z těchto zkušeností a jejich vědeckého potvrzení.

Přijmeme-li svými smysly nějakou informaci (zejména zrakovou nebo sluchovou), dostane se nejdříve do takzvané senzorické paměti. V senzorické paměti jsou po dobu cca čtvrt sekundy k dispozici veškeré informace, které přijmeme zrakem, sluchem, chutí, čichem nebo hmatem. I když z fyzikálního hlediska smyslový podnět zmizí, dokážeme

1


Jak se úspěšně učit

14

si ještě chvilku vyvolat úplnou informaci, kterou o něm máme uloženou v senzorické

paměti. Díváme-li se například na film, který se skládá z 24 snímků za sekundu, nevní

máme těchto 24 snímků jednotlivě, ale jako sled překrývajících se snímků. Díky tomuto

mechanismu získáme například čas rozpoznávat vzorce chování.

Senzorická paměť obsahuje přesný obraz světa,

jak ho vnímáme smyslovými orgány.

Největší část informací v senzorické paměti ovšem nestojí za to, abychom si je uchová

vali dlouhodoběji. Proto v paměti probíhá přísný výběr. Informace, která ze senzorické

paměti nepřejde do krátkodobé paměti, je nemilosrdně odsouzena k zapomnění.

Pokud informace upoutá naši pozornost, přesune se ze senzorické paměti do krátko

dobé, kde může zůstat několik minut. V krátkodobé paměti pak probíhá další výběr a in

terpretace informací. Do určité míry si můžeme informaci v krátkodobé paměti uchovat

opakováním. Aby se však informace dostala z krátkodobé do dlouhodobé paměti, kde

ji můžeme mít uloženou uloženu řadu let (a tím se ji naučit), musí se ještě zpracovat

v několika krocích (viz obr. 1).

Obr. 1 Tři druhy paměti

Paměť pracuje při ukládání informací vysoce ekonomicky a selektivně. Neustále se snaží

vyfiltrovat nepotřebné informace. Velká část informací, které se dostanou do senzorické

a také do krátkodobé paměti, je z dlouhodobého hlediska zcela nadbytečná. Trávíme-li

například večer u televize, vnímáme bezpočet obrazových a textových informací. Druhý

den si pamatujeme (samozřejmě) jen jejich zlomek. Patrně dokážeme shrnout obsah

filmu a možná si vzpomeneme na některé scény, avšak velká část informací už upadla

v zapomnění. Bylo by naprosto zbytečné, abychom si dlouhodobě pamatovali každičký

detail. Kdybychom si to přirovnali k počítači, tak bychom pak měli něco jako ohromný

senzorická paměť:

• uchování informací trvá cca 250 milisekund

krátkodobá paměť:

• uchování informací trvá několik minut

dlouhodobá paměť:

• uchování informací trvá roky


Fungování paměti

15

sklad CD a DVD, která bychom s největší pravděpodobností už nikdy nepoužili. Proto je paměť uzpůsobena tak, aby příjem informací blokovala a filtrovala. Chceme-li se tedy efektivně učit, musíme tyto filtry obejít. Filtry naší paměti si můžeme představit jako hradní stráž. Čím blíže královským komnatám (dlouhodobá paměť), tím přísněji se střeží a omezuje (filtruje) přístup zvenčí. Nebo si tento proces můžeme přirovnat k dezinfekci před operačním sálem: Čím blíže operačnímu sálu (dlouhodobá paměť), tím vyšší hygienické nároky (relevantnost informací). Obr. 2 Filtrování informací ve třech typech paměti Chceme-li záměrně dostat informace do dlouhodobé paměti (a učení vlastně nic jiného není), musíme se těmto obecně smysluplným a užitečným filtrům při přechodu z jedné paměti do druhé vyhnout. Podstatou všech popisovaných technik učení je tedy způsob, jak záměrně propašovat informace přes filtry naší paměti. 1.2 F ungování krátkodobé paměti Abyste pochopili, jak krátkodobá paměť funguje, můžete si vyzkoušet následující experiment:

senzorická paměť:

• uchování informací trvá cca 250 milisekund;

• obsah: informace získané smysly

filtr

––––––––––––––––––––

krátkodobá paměť:

• uchování informací trvá několik minut;

• kapacita: omezená

filtr

––––––––––––––––––––

dlouhodobá paměť:

• uchování informací trvá roky;

• kapacita: velmi velká

množství

informací

+


Jak se úspěšně učit 16

EXPERIMENT Č. 1: FUNGOVÁNÍ KRÁTKODOBÉ PAMĚTI

Máte přesně jednu minutu, abyste se zpaměti naučili následující pojmy:

šanon

desetiboj

přírodovědec

květák

těstoviny

rádiová věž

zavazadlový prostor

diář

skříň

rám obrazu

soustruh

O2 aréna

Nyní knihu na cca 10 až 15 minut odložte a dělejte něco úplně jiného. Po uplynutí dané

doby si vezměte papír a napište pojmy, které si ještě pamatujete. Důležité je, abyste

v mezidobí opravdu dělali něco úplně jiného a abyste si pojmy neopakovali. 1.2.1 Kapacita krátkodobé paměti Výše uvedený experiment velmi dobře ukazuje, jak omezenou kapacitu má naše krátkodobá paměť. Porovnejte si pojmy, které jste napsali, s původním seznamem a spočítejte, kolik pojmů jste si správně zapamatovali.

Počet správně zapamatovaných pojmů: Velmi pravděpodobně se bude počet zapamatovaných pojmů pohybovat mezi pěti a devíti. Kapacita krátkodobé paměti je totiž sedm plus minus dva prvky (Miller, 1956). Prvkem mohou být pojmy, čísla, vzorce, události, argumenty atd., tedy sedm plus minus dvě logické jednotky.

Z čeho se skládají „logické jednotky“? Je jedno, jestli se jedná o písmena, slova, věty a tak dále, důležité je jen to, aby dávaly smysl. Krátkodobá paměť má tedy zmíněných sedm plus minus dvě paměťová místa pro logické jednotky. Kolik informací si můžeme do jednoho paměťového místa uložit, záleží na tom, do jaké míry již existuje nějaké spojení s informacemi, které už máme uložené v dlouhodobé paměti. Informace si můžeme ukládat ekonomičtěji tak, že si je shrneme do informačních shluků (někdy se používá anglický termín „chunks“). Půjde nám to tím lépe, čím více již o ukládaných informacích víme. Pokud někdo například neumí latinku, bude při pohledu na slovo „WIND“ (německy vítr) vnímat jen deset čárek v poloze, která mu nedává smysl. Aby si uchoval tyto znaky v paměti, bude potřebovat všechna paměťová místa krátkodobé paměti. Bude-li znát latinku, ale nebude umět německy, dokáže sice čárky vnímat jako písmena, ale nebude vědět, co znamenají. Aby si slovo zapamatoval, bude potřebovat čtyři paměťová místa. Pokud však bude umět německy, dokáže identifikovat, o jaké slovo se jedná, a k uložení v krátkodobé paměti mu postačí jediné místo (viz obr. 3). Skutečný počet informací

Fungování paměti

17

v krátkodobé paměti tedy může značně kolísat, podle toho, jestli dávají informace tomu, kdo se je učí, smysl, a podle toho, kolik už ví o nové informaci z dřívějška. Obr. 3 Různé informační shluky pro slovo „vítr“ Další příklad tvorby informačních shluků (chunkingu) Abychom se naučili níže uvedenou číselnou kombinaci, potřebovali bychom spoustu míst v krátkodobé paměti. Většina lidí si nedokáže zapamatovat číslo, které se skládá z více než devíti číslic.

3 5 6 2 1 3 4 8 8 4 2 6 5 4 3 8 9 5 6

1 3 4 8 Pokud se čísla seskupí (například na číslo 1348), můžeme si je uložit jen na jedno paměťové místo. Tento postup ovšem funguje jen v případě, že nám číslo 1348 dává smysl třeba jako letopočet (založení Univerzity Karlovy). Záleží tedy na tom, jak dobře se mozku podaří vnímat určité informace jako logickou jednotku. Čím více předchozích znalostí máme, tím větší shluky informací si dokážeme vytvořit a tím větší je množství informací, které si dovedeme uchovat v krátkodobé paměti. Paměťová místa v krátkodobé paměti jsou něco jako šuplíčky, do nichž si můžeme uložit právě jeden předmět (chunk). Jak prakticky využít shlukování informací? Napište si tahák! Zákonitosti shlukování informací můžete skvěle využít například při přípravě taháku. Zpracovávání dobrého(!) taháku není ničím jiným než vytvářením informačních shluků tím, že si určitý počet informací pamatujeme pod nějakým heslem. V dobrém taháku musí být omezený celkový počet informací a jednotlivá informace musí vyvolávat co největší počet asociací, je tedy de facto jakýmsi heslem, pod kterým máme něco uloženo v paměti. Pokud tahák tuto funkci neplní, je bezcenný, protože za prvé hrozí, že nás učitel s příliš velkým tahákem přistihne, a za druhé máme-li na taháku příliš mnoho informací, pak se v nich nevyznáme. Množství informací na taháku je totiž výrazně omezené, což 18 Teil 1: Lernen und Gedächtnis VOLLE Einheiten sind . Das Kurzzeitgedächtnis verfügt über die genannten sieben, plus minus zwei Speicherplätze für solche sinnvollen Einheiten . Wie viel Information in einen solchen Speicherplatz gepackt werden kann, hängt davon ab, in welchem Ausmaß bereits Verbindungen zu den Informationen im Langzeitgedächtnis abgelegt sind . Die Informationsspeicherung kann dadurch ökonomisiert werden, dass man Informationen zu sogenannten „Chunks“, d . h . Informationsbündeln zusammenfasst (vgl . Abbildung 3) . Dies gelingt umso besser, je mehr Vorinformation bereits vorhanden ist . Ist jemand z . B . des lateinischen Alphabets nicht mächtig, so wird er beim Betrachten des Wortes „WIND“ nur 10 Linien wahrnehmen, die für ihn jedoch ziemlich bedeutungslos nebeneinander stehen . Um dieses Zeichen im Gedächtnis behalten zu können, wird er alle Speicherplätze des Kurzzeitgedächtnisses benötigen . Kennt er dagegen das lateinische Alphabet, kann aber nicht deutsch, so wird er zwar die Linen als Buchstaben wahrnehmen können, aber nicht den Sinn des Wortes . Zum Behalten des Wortes wird er vier Speicherplätze benötigen . Spricht er jedoch Deutsch, so kann er das Wort identifizieren und braucht zur Speicherung im Kurzzeitgedächtnis nur einen Speicherplatz . Die tatsächliche Informationsmenge im Kurzzeitgedächtnis kann daher erheblich schwanken, je nachdem, wie sinnvoll die Information für den Lernenden ist und wie viel Hintergrundinformationen er jeweils hat . Abbildung 3: Verschiedene Chunks für das Wort „Wind“ 18 Teil 1: Lernen und Gedächtnis Worin bestehen solche „sinnvolle Einheiten“? Es ist egal, ob es sich bei ihnen um Buchstaben, Worte, Sätze oder Ähnliches handelt, wichtig ist nur, dass es SINNVOLLE Einheiten sind. Das Kurzzeitgedächtnis verfügt über die genannten sieben, plus minus zwei Speicherplätze für solche sinnvollen Einheiten. Wie viel Information in einen solchen Speicherplatz gepackt werden kann, hängt davon ab, in welchem Ausmaß bereits Verbindungen zu den Informationen im Langzeitgedächtnis abgelegt sind. Die Informationsspeicherung kann dadurch ökonomisiert werden, dass man Informationen zu so genannten „Chunks“, d. h. Informationsbündeln zusammenfasst. Dies gelingt umso besser, je mehr Vorinformation bereits vorhanden ist. Ist jemand z. B. des lateinischen Alphabets nicht mächtig, so wird er beim Betrachten des Wortes „WIND“ nur 10 Linien wahrnehmen, die für ihn jedoch ziemlich bedeutungslos nebeneinander stehen. Um dieses Zeichen im Gedächtnis behalten zu können, wird er alle Speicherplätze des Kurzzeitgedächtnisses benötigen. Kennt er dagegen das lateinische Alphabet, kann aber nicht deutsch, so wird er zwar die Linen als Buchstaben wahrnehmen können, aber nicht den Sinn des Wortes. Zum Behalten des Wortes wird er vier Speicherplätze benötigen. Spricht er jedoch Deutsch, so kann er das Wort identifizieren und braucht zur Speicherung im Kurzzeitgedächtnis nur einen Speicherplatz. Die tatsächliche Informationsmenge im Kurzzeitgedächtnis kann daher erheblich schwanken, je nachdem, wie sinnvoll die Information für den Lernenden ist und wie viel Hintergrundinformationen er jeweils hat.

10 Speicher

plätze

4 Speicher

plätze

1 Speicher

platz Abbildung 3: Verschiedene Chunks für das Wort „Wind“ Ein weiteres Beispiel für chunking Um die unten stehende Zahlenkombination auswendig zu lernen, werden sehr viele Plätze im Kurzzeitgedächtnis benötigt. Für die meisten Menschen ist es sogar unmöglich, da sie mehr als neun Ziffern enthält.

3 5 6 2 1 3 4 6 8 4 2 6 5 4 3 8 9 5 6

3 5 6 2 1 3 4 6

WIND

WIND

Lernen Teil1 27.02.2004 10:53 Uhr Seite 18

Ein weiteres Beispiel für chunking Um die unten stehende Zahlenkombination auswendig zu lernen, werden sehr viele Plätze im Kurzzeitgedächtnis benötigt . Für die meisten Menschen ist es sogar unmöglich, da sie mehr als neun Ziffern enthält . 18 Teil 1: Lernen und Gedächtnis Worin bestehen solche „sinnvolle Einheiten“? Es ist egal, ob es sich bei ihnen um Buchstaben, Worte, Sätze oder Ähnliches handelt, wichtig ist nur, dass es SINNVOLLE Einheiten sind. Das Kurzzeitgedächtnis verfügt über die genannten sieben, plus minus zwei Speicherplätze für solche sinnvollen Einheiten. Wie viel Information in einen solchen Speicherplatz gepackt werden kann, hängt davon ab, in welchem Ausmaß bereits Verbindungen zu den Informationen im Langzeitgedächtnis abgelegt sind. Die Informationsspeicherung kann dadurch ökonomisiert werden, dass man Informationen zu so genannten „Chunks“, d. h. Informationsbündeln zusammenfasst. Dies gelingt umso besser, je mehr Vorinformation bereits vorhanden ist. Ist jemand z. B. des lateinischen Alphabets nicht mächtig, so wird er beim Betrachten des Wortes „WIND“ nur 10 Linien wahrnehmen, die für ihn jedoch ziemlich bedeutungslos nebeneinander stehen. Um dieses Zeichen im Gedächtnis behalten zu können, wird er alle Speicherplätze des Kurzzeitgedächtnisses benötigen. Kennt er dagegen das lateinische Alphabet, kann aber nicht deutsch, so wird er zwar die Linen als Buchstaben wahrnehmen können, aber nicht den Sinn des Wortes. Zum Behalten des Wortes wird er vier Speicherplätze benötigen. Spricht er jedoch Deutsch, so kann er das Wort identifizieren und braucht zur Speicherung im Kurzzeitgedächtnis nur einen Speicherplatz. Die tatsächliche Informationsmenge im Kurzzeitgedächtnis kann daher erheblich schwanken, je nachdem, wie sinnvoll die Information für den Lernenden ist und wie viel Hintergrundinformationen er jeweils hat.

10 Speicher

plätze

4 Speicher

plätze

1 Speicher

platz Abbildung 3: Verschiedene Chunks für das Wort „Wind“ Ein weiteres Beispiel für chunking Um die unten stehende Zahlenkombination auswendig zu lernen, werden sehr viele Plätze im Kurzzeitgedächtnis benötigt. Für die meisten Menschen ist es sogar unmöglich, da sie mehr als neun Ziffern enthält.

3 5 6 2 1 3 4 6 8 4 2 6 5 4 3 8 9 5 6

3 5 6 2 1 3 4 6

WIND

WIND

Lernen Teil1 27.02.2004 10:53 Uhr Seite 18

10 paměťových míst

4 paměťová místa

1 paměťové místo


Jak se úspěšně učit 18 nás nutí, abychom si informace seskupili do shluků. Dobře udělaný tahák obsahuje už jen informace, které iniciují asociace k ostatním informacím, jež máme uložené v paměti. Bez příslušných asociací ke klíčovým pojmům, které máme napsané na taháku, jsou tyto pojmy k ničemu, podobně jako klíč, ke kterému nám chybí zámek. Z hlediska psychologie paměti je tedy příprava taháku velmi užitečná, protože automaticky vede k efektivnímu shlukování informací. Pokud se nám to podaří a informace jsou silně zhuštěně soustředěny na malinkém taháku jako spouštěč, pomocí kterého si vybavíme další myšlenky, můžeme tahák s lehkým srdcem zahodit. Množství informací je za prvé už tak malinké, že se vejde do krátkodobé paměti, a za druhé příprava klíčových slov představuje tak podrobné zpracování (viz kapitola 2), že veškerou látku už máme stejně uloženou v dlouhodobé paměti. Pokud tahák zahodíme, nebudeme samozřejmě také riskovat, že nás s ním učitel přistihne.

Největším přínosem taháku není tahák samotný,

ale proces jeho přípravy.

Při přípravě taháku získáme tolik informací a asociací, že samotný papírek už nebudeme potřebovat. Paměti pomůže samotná práce, kterou věnujeme přípravě taháku. Proto nemá smysl používat taháky, které připravil někdo jiný, protože bychom se právě ochudili o práci na jejich přípravě. Jinak už by dávno existovaly firmy, které by nabízely ty nejlepší taháky pro všechny předměty.

Příprava taháku je velmi užitečná, jeho použití je však velmi riskantní a (je-li tahák dobře udělaný) také naprosto zbytečné. 1.2.2 Sériový poziční efekt v krátkodobé paměti Další mechanismus, který má bezprostřední vliv na fungování krátkodobé paměti, spočívá v takzvaném „sériovém pozičním efektu“. Abychom si to ukázali na příkladu, vraťme se znovu k vyhodnocení výsledku experimentu č. 1.

EXPERIMENT Č. 1 (POKRAČOVÁNÍ)

Nyní analyzujte, na kterých pozicích v seznamu se nacházely pojmy, které jste si zapa

matovali správně. Spočítejte, kolik pojmů jste si zapamatovali správně z pozic jedna až

čtyři, kolik správně zapamatovaných pojmů bylo z pozic pět až osm a kolik pojmů se na

seznamu nacházelo na pozicích devět až dvanáct.

Počet správně zapamatovaných pojmů na pozici 1 až 4 ...

Počet správně zapamatovaných pojmů na pozici 5 až 8 ...

Počet správně zapamatovaných pojmů na pozici 9 až 12 ...

Fungování paměti

19

Zaznamenejte si křížkem počty zapamatovaných pojmů do následujícího přehledu:

Velmi pravděpodobně není počet zapamatovaných pojmů rozdělený rovnoměrně, vyšší

bude zřejmě na začátku a na konci seznamu, nižší pak uprostřed.

Zapamatovatelnost informací závisí z podstatné části na pořadí, v němž se je učíme

nazpaměť. Jednotky, které jsou na začátku a na konci, se nám učí velmi dobře. Tento

efekt platí pro přibližně čtyři pojmy. Jednotky, které jsou uprostřed, se nám zpravidla učí

relativně nejhůře. Skutečnost, že si dobře pamatujeme jednotky ze začátku, se označuje

jako „primacy effect“, dobrá zapamatovatelnost informací z konce seznamu jako „recency

effect“ (McCrary & Hunter, 1953).

Pokud provedeme výše uvedený experiment za kontrolovaných podmínek s mnoha

osobami, získáme křivku, která je uvedena na obr. 4.

Obr. 4 Sériový poziční efekt

primacy effect recency effect

začátek prostředek konec

pozice látky při učení

vysoká

nízká

zapamatovatelnost

20 Teil 1: Lernen und Gedächtnis

die Arbeit, die man mit der Erstellung des Spickzettels hat, ist also gedächtnis

wirksam. Daher ist es auch nutzlos, mit Spickzetteln anderer Personen zu arbei

ten, da genau diese geistige Arbeit dazu dann fehlt. Ansonsten gäbe es mit Si

cherheit schon längst Verlage, die die besten Spickzettel für alle Fächer anbieten

würden.

Merke:

Das ERSTELLEN eines Spickzettels ist sehr sinnvoll, das BENUTZEN dagegen

riskant und (bei einem gut gemachten Spickzettel) auch völlig unnötig.

1.2.2 Serieller Positionseffekt im Kurzzeitgedächtnis

Ein weiterer, für das Funktionieren des Kurzzeitgedächtnisses unmittelbar rele

vanter Mechanismus besteht im sogenannten „Seriellen Positionseffekt“ . Um

diesen zu demonstrieren, betrachten Sie in einem zweiten Auswertungsschritt

noch einmal das Ergebnis zum Experiment 1 .

Experiment 1 (Forts.)

Analysieren Sie dabei nun die Position, an der sich die Begriffe, die Sie richtig re

produziert haben, in der zu lernenden Liste befunden haben. Zählen Sie dazu aus,

wie viele Begriffe der Position eins bis vier der Lernliste Sie richtig reproduziert

haben, wie viele der richtig reproduzierten Begriffe auf der Position fünf bis acht

und wie viele Begriffe auf der Position neun bis zwölf in der Lernliste standen.

Anzahl der richtig reproduzierten Begriffe auf der Position 1 bis 4 ...

Anzahl der richtig reproduzierten Begriffe auf der Position 5 bis 8 ...

Anzahl der richtig reproduzierten Begriffe auf der Position 9 bis 12 ... der Lern

liste für das Experiment 1

Tragen Sie die Anzahlen dann im nachfolgenden Diagramm ein:

20 Teil 1: Lernen und Gedächtnis

Personen zu arbeiten, da genau diese geistige Arbeit dazu dann fehlt. Ansonsten

gäbe es mit Sicherheit schon längst Verlage, die die besten Spickzettel für alle

Fächer anbieten würden.

Merke: Das ERSTELLEN eines Spickzettels ist sehr sinnvoll, das BENUT

ZEN dagegen riskant und (bei einem gut gemachten Spickzettel) auch völ

lig unnötig.

1.2.2 Serieller Positionseffekt im Kurzzeitgedächtnis

Eine weiterer, für das Funktionieren des Kurzzeitgedächtnisses unmittelbar re

levanter Mechanismus besteht im so genannten „Seriellen Positionseffekt“. Um

diesen zu demonstrieren, betrachten Sie in einem zweiten Auswertungsschritt

noch einmal das Ergebnis zum Experiment 1.

Experiment 1 (Fortsetzung)

Analysieren Sie dabei nun die Position, an der sich die Begriffe, die Sie

richtig reproduziert haben, in der zu lernenden Liste befunden haben. Zäh

len Sie dazu aus, wie viele Begriffe der Position eins bis vier der Lernliste

Sie richtig reproduziert haben, wie viele der richtig reproduzierten Begriffe

auf der Position fünf bis acht und wie viele Begriffe auf der Position neun

bis zwölf in der Lernliste standen.

Anzahl der richtig reproduzierten Begriffe auf der Position 1 bis 4 ...

Anzahl der richtig reproduzierten Begriffe auf der Position 5 bis 8 ...

Anzahl der richtig reproduzierten Begriffe auf der Position 9 bis 12 ...

der Lernliste für das Experiment 1

Tragen Sie die Anzahlen dann im nachfolgenden Diagramm ein:

4

3

2

1

Position Position Position

1 bis 4 5 bis 8 9 bis 12

Position der behaltenen Begriffe auf der Lernliste

Anzahl

behaltener

Begriffe

Lernen Teil1 27.02.2004 10:53 Uhr Seite 20

počet

zapamatovaných

pojmů

4

3

2

1

pozice pozice pozice

1 až 4 5 až 8 9 až 12

pozice zapamatovaných pojmů na seznamu



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist