načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jak se navždy zbavit paniky, úzkosti a strachu - Klaus Bernhardt

Jak se navždy zbavit paniky, úzkosti a strachu

Elektronická kniha: Jak se navždy zbavit paniky, úzkosti a strachu
Autor: Klaus Bernhardt

- Vraťte se do normálního života díky nejnovějším poznatkům neurovědy!. - Miliony lidí na světě trpí nějakým typem úzkostné poruchy a ze všeho nejvíc touží vrátit se co ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 167
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: překlad: Alena Breuerová
Skupina třídění: Psychiatrie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-264-2207-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Vraťte se do normálního života díky nejnovějším poznatkům neurovědy!.

Miliony lidí na světě trpí nějakým typem úzkostné poruchy a ze všeho nejvíc touží vrátit se co nejrychleji do normálního života. Klaus Bernhardt představuje nový způsob terapie úzkosti, který cíleně využívá procesy zpracování informací probíhající v našem mozku. Jednoduchá, snadno pochopitelná cvičení tak většině pacientů trpících úzkostmi a panickými atakami umožní již po několika málo týdnech návrat do života bez paniky a úzkosti.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Klaus Bernhardt - další tituly autora:
Jak se navždy zbavit paniky, úzkosti a strachu Jak se navždy zbavit paniky, úzkosti a strachu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Jak se navždy zbavit

paniky, úzkosti a strachu

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.cpress.cz

www.albatrosmedia.cz

Klaus Bernhardt

Jak se navždy zbavit paniky, úzkosti a strachu – e‑kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2018

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Obsah

Předmluva 7 Kapitola 1 Panické ataky – jaké jsou příčiny? 10 Přehlížené varovné signály 11 Látky, které mohou vyvolávat záchvaty paniky 12

Trik 1 17

Trik 2 18

Trik 3 18

Trik 4 19 Negativní myšlení a jeho drastické následky pro mozek 19 Secondary gain – když mají panické záchvaty skryté výhody 25 Příklad druhotného zisku z nemoci 26 Shrnutí: Odhalte skutečné spouštěče své úzkosti 29 Kapitola 2 Jak rozpoznávat varovné signály a správně na ně reagovat 30 Moc podvědomí 31 Panické ataky: laskavost psýché 32 Neurotransmitery: mocní služebníci naší psýché 35 Intuice a vědomý rozum: neustálý boj 39 Lékařsky vyšetřeni, bez nálezu 41 Shrnutí: Proč nejste nemocní, i když máte ten pocit 45 Kapitola 3 Úzkostná onemocnění vyvolaná vnějšími vlivy ustávají 48 Alternativy v medikaci mohou být záchranou 50 Ochranné mechanismy: nevolnost, návaly horka a mdloby 52 Psychofarmaka: spíš prokletí než požehnání? 53

Antidepresiva 53

Silné uklidňující prostředky (benzodiazepiny) 55 Klíč ke zdraví: zodpovědnost za sebe sama a pocit vlastní hodnoty 57 Zábava a relaxace místo dopingu a otupování 64 Shrnutí: Rychle zastavit panické ataky způsobené vnějšími vlivy 66 Kapitola 4 Jak zrušit špatně nastavené automatismy v mozku 67 Strach je naučené chování 68 Proč standardní terapie často nadělají více škody než užitku 69

Konfrontační terapie 73

Psychoanalýza 74

Skupinová terapie 77

Odvádění pozornosti 79 Dvě roviny úspěšné terapie úzkosti 81 Metoda deseti vět: takto si nově naprogramujete mozek 83

Pravidlo 1: Vytvořte si svých deset vět bez negace 86

Pravidlo 2: Formulujte jen pozitivně 87

Pravidlo 3: Formulujte svých deset vět v přítomném

čase 89

Pravidlo 4: Formulujte své věty zcela konkrétně 90

Pravidlo 5: Dbejte na to, aby vaše věty byly „dosažitelné

vlastními silami“ 91 Technika pěti kanálů: turbonabíječka pro psychické zdraví 94

Technika pěti kanálů na příkladu: „Hezká společná

návštěva kina“ 97

První úspěchy a co můžete dělat, aby to šlo ještě rychleji 101 Shrnutí: S metodou deseti vět konečně bez úzkosti 105 Kapitola 5 Nouzové techniky: rychlá pomoc do několika sekund 107 Smyslové kanály úzkosti 110 Přerušovače vzorců: tajná zbraň proti úzkosti a panice 115 Test k určení toho, co je vaším osobním spouštěčem úzkosti 117 Takto odhalíte slabá místa své úzkosti 121 Zastavovací techniky pro vizuálně vyvolávanou úzkost 125

Vizuální technika přesouvání 125

Alternativa vizuální přesouvací techniky: technika

zoomování 129

Technika zpomaleného filmu 131 Zastavovací technika pro úzkosti vyvolávané vnitřními dialogy 135

Auditivní přesouvací technika 135

Technika ladění (pitching) 137 Zastavovací technika pro úzkosti vyvolávané tělesnými pocity 141

Vytváření opačných impulzů 143

Embodiment – jednoduché cvičení s velkým účinkem 148

Využívání „mocenských pozic“ 150

Kapitola 6

Konečně bez úzkosti a panických záchvatů 152

Všechno je zase dobré! Co můžete udělat, aby to tak

zůstalo? 153

Vydržte, vyplatí se to 155

Staří a noví rádci aneb chybami se člověk učí 157

Proč touto metodou nepracuje mnohem více terapeutů? 158

Zvolte správnou motivační strategii 161

Závěrečná myšlenka 163

Zůstaňte informováni 165

Poděkování 166

Seznam zdrojů 167

7

Předmluva

Jen v německy hovořících oblastech trpí více než 14 milionů lidí

nějakým typem diagnostikované úzkostné poruchy. Přes dva

miliony z  nich trápí stále se vracející panické ataky. Tito lidé ze

všeho nejvíc touží po tom, aby se mohli co nejrychleji vrátit do

normálního života, do života beze strachu ze strachu.

Před mnoha lety jsem se na základě vlastních zkušeností roz­

hodl, že udělám všechno, co bude v  mých silách, abych lidem

trpícím panickými stavy dokázal pomoci rychleji a  komplexněji,

než jak to dosud bylo možné. V  naší berlínské ordinaci pro psy­

choterapii jsme se proto specializovali na léčbu úzkostných po­

ruch. Spolu s  manželkou přitom pracujeme s  naprosto novým

druhem terapie, která vychází z  moderních výzkumů mozku.

Naše metoda má jen málo společného s tím, jak si pacienti s úz­

kostnými poruchami běžnou léčbu představují. Nepoužíváme

žádnou konfrontační terapii (expozici), dechová cvičení ani po­

stupné uvolňování svalového napětí a nepřehrabáváme se v dět­

ství. Také užívání antidepresiv a  uklidňujících léků až na napros­

té výjimky striktně odmítáme. Často se nás proto ptají, proč se

náš způsob terapie tak radikálně odlišuje od metod, které použí­

vá většina našich kolegů. V takových případech rád cituji Alberta

Einsteina, který jednou tak výstižně řekl:

„Nejčistší forma šílenství je nechat všechno při starém

a zároveň doufat, že se něco změní.“

Tento chytrý citát bohužel do značné míry popisuje způsob, ja­ kým se dnes zachází s pacienty trpícími úzkostnými poruchami. Stále a znovu se používají stejné formy terapie, ačkoli nepomá­ hají vůbec nebo jen velmi pomalu. Zároveň jako by se pone­ chávaly bez povšimnutí nové průlomové objevy v oblasti výzku­ mu mozku. Namísto toho, aby se tyto poznatky konečně využily k  zavedení lepších standardů léčby, dále se předepisují antide­ presiva a používají se metody, které se zčásti už desítky let nijak zásadně nezměnily. Přitom jsme právě v posledních dvaceti le­ tech získali tolik nových informací o mozku a o tom, jak funguje. Díky zobrazovacím metodám můžeme vidět, jak naše šedé buň­ ky pracují. Můžeme testovat, které myšlenky a mentální cvičení vyvolávají jaké reakce, a odborníci mají možnost si prostřednic­ tvím internetu celosvětově vyměňovat zkušenosti.

To všechno vedlo k tomu, že dnes poměrně přesně víme, co se musí v  mozku odehrát, aby panické ataky vůbec mohly na­ stávat, a  také co se dá udělat, abychom tyto úzkosti zase zasta­ vili. Všechny techniky, které jsou popsány v této knize, jsme sami v naší praxi po léta zkoušeli a dále zpřesňovali. Možná si to stěží dokážete představit, ale dnes již více než sedmdesáti procentům našich pacientů stačí nanejvýš šest sezení, aby se zcela zbavili svých záchvatů paniky.

Žádná kniha samozřejmě nemůže a nemá nahradit práci se zkušeným lékařem nebo terapeutem. Přesto vám naše publikace

9

může pomoci, abyste pochopili, co vaši paniku ve skutečnosti vy­

volalo. Kromě toho nabízí řadu zajímavých a snadno zvládnutel­

ných technik, díky nimž se již mnoha našim pacientům podařilo

znovu najít cestu do života bez úzkosti a paniky.

Velmi doufám, že následující kapitoly pomohou i vám, abyste

co nejrychleji dosáhli tohoto cíle.

Váš Klaus Bernhardt

novinář se specializací na vědeckou

a medicínskou žurnalistiku, terapeut

v oboru psychoterapie a člen Akademie

pro řízení vzdělávání v oblasti neurověd (AFNB)

Kapitola 1

Panické ataky – jaké

jsou příčiny?

Úzkosti obecně – a k tomu se řadí i panické ataky – jsou v prv­ ní řadě naprosto správná a  zdravá reakce našeho těla. Protože strach má jediný úkol, a sice chránit nás. Když se tedy například přímo na vás z houští vyřítí hladový lev, vyplaví se ve vašem těle okamžitě adrenalin, srdce se vám rozbuší na plné obrátky a bě­ hem několika zlomků vteřiny se rozhodnete, jestli budete bo­ jovat, což bych vám v  případě lva spíše nedoporučoval, anebo raději prchat. To je naprosto normální a potřebná reakce, která je důležitá pro naše přežití.

Co to ale znamená, když nikde žádný lev nečíhá a  vám se zdánlivě zničehonic šíleně zrychlí tep, máte pocit, že ztrácíte kontrolu nebo se snad zblázníte, když vás z čista jasna přepad­ nou závratě, poruchy sluchu, dušnost a nevolnost?

Co se v takové chvíli děje ve vašem mozku a jaká je příčina takovéto reakce? Nuže, příčiny jsou v podstatě čtyři. Každé z nich věnuji samostatnou kapitolu a pro rychlé uzdravení je dobré po­ kud možno žádnou z  těchto kapitol nepřeskočit, neboť panic­ ké ataky mají často více než jednu příčinu. Jen pokud známe všechny příčiny a následně použijeme vhodné techniky, může­ me svoji úzkost rychle a natrvalo překonat. Nejprve tedy alespoň krátký přehled čtyř nejčastějších příčin záchvatů paniky. Přehlížené varovné signály Podle veškerých zkušeností, které jsem získal v  posledních le­ tech ze své praxe, bývají hlavní příčinou prvního záchvatu pani­ ky potlačované nebo přehlížené varovné signály.

Co přesně však jsou všechny tyto varovné signály? Většinou to začíná tím, že příliš dlouho neposloucháte, co vám říká vaše tělo.

1

Pocity jsou „hlásnou troubou“ vašeho podvědomí, dalo by

se říci vaší psýché. A čím častěji nutíte svůj vědomý rozum, aby nalezl ještě nějaký další argument, proč ani tentokrát nemůžete poslechnout svůj vnitřní pocit, o to zřetelněji se bude domáhat pozornosti vaše nespokojené podvědomí. Prostřednictvím nej­ různějších varovných signálů, které mohou být psychické i těles­ né povahy, se vás vaše psýché snaží pohnout k tomu, abyste ve svém životě změnili něco, co vám už dlouho nedělá dobře.

K  psychickým varovným signálům patří například náh­ lé zhoršení vnímání a  soustředění, ale také slábnoucí motiva­ ce, ztráta sil a  zdánlivě bezdůvodný smutek. Samotný záchvat 1 V  němčině pro to existuje výraz Bauchgefühl, angličtina má gut feeling; v  obou případech jde o  popis neurčitých pocitů v  oblasti bři­ cha. Čeština jako by se takovému vyjádření vyhýbala, hovoříme spíše o vnitřním pocitu, tušení, intuici, instinktu – pozn. překl.

12

paniky je ostatně poslední stupeň, a tím i nejsilnější forma psy­

chického varovného signálu.

K  tělesným varovným signálům patří mimo jiné žaludeč­

ní a  střevní problémy, náhlé zhoršení zraku, kožní vyrážky, bez­

děčné záškuby svalů (tzv. tiky) a  časté nucení na močení. Také

vyhřezávání plotének a  pásový opar jsou prokazatelně často

psychosomaticky podmíněné, a  proto patří k  těmto varovným

příznakům. Jak to všechno souvisí a co přesně můžete dělat, aby

si tohle všechno vaše psychika ušetřila, o tom podrobně pojed­

návám v kapitole 2.

Látky, které mohou vyvolávat

záchvaty paniky

Existují některé medikamenty, které prokazatelně mohou vyvo­

lat záchvaty paniky. Vedle takzvaných neuroleptik, která se pře­

depisují například u schizofrenie, to může být i tyroxin, hormon

štítné žlázy, který se používá při nedostatečné funkci štítné žlá­

zy. Především ženy, u nichž byla diagnostikována Hashimoto­

va choroba, mohou v důsledku špatného dávkování synteticky

vyráběného tyroxinu reagovat záchvaty paniky. Zde je v  kaž­

dém případě vhodné prověřit, zda berete stále ještě správnou

dávku. Některým z mých pacientů se také osvědčila změna me­

dikace na přírodní hormony štítné žlázy. Více k tomuto tématu

naleznete v kapitole 3.1 a také na našich internetových strán­

kách Hilfe­bei­hashimoto.de, které jsme s mojí ženou vytvořili

právě pro tyto případy. Momentálně existuje tato stránka jen v  německé, anglické a  francouzské mutaci, další budou brzy následovat.

Daleko častěji než léky však záchvaty paniky vyvolávají dro­ gy. Především látka THC, kterou člověk vdechuje při kouření ma­ rihuany, ale určitou roli hraje také extáze (3,4­methylendioxy­ ­N­methamfetamin, zkráceně MDMA), stejně jako kokain. Také psilocybin, což je psychoaktivní látka v určitém druhu hub, sto­ jí vysoko na seznamu látek vyvolávajících panické ataky. Stejně také mnoho z  nových synteticky vyráběných „designérských“ drog, které v  současné době zaplavují trh.

2

Všechny tyto látky

totiž zasahují masivně do fungování systému neurotransmiterů v našem těle a kromě toho způsobují, že určité ochranné funk­ ce mozku se na nějaký čas vypnou. Zajímavé na tom je, že náš mozek díky tomu jistým způsobem může často být i výkonněj­ ší. O některých slavných malířích a spisovatelích, jako například o Stephenu Kingovi, který je autorem řady bestsellerů, je známo, že nejedno jejich velké dílo vzniklo pod vlivem drog.

Vypnutí těchto ochranných filtrů v mozku pod vlivem konzu­ mace drog si můžete představit asi tak, jako když se odstraní fil­ try, které zachycují nečistoty ve vodovodním systému. Voda sice může proudit výrazně rychleji, špína, která v  ní je, se však nyní rozšiřuje do celého systému a  může tam za určitých okolností 2 Tzv. designer drugs jsou v podstatě látky, které byly vyrobeny tak, že mají účinky shodné s  některou zakázanou drogou, samy však jsou legální; často se užívají na večírcích, proto se někdy označují také jako „taneční drogy“ – pozn. překl.

14

způsobit značné škody. Jednou z takových škod v mozku napří­

klad může být, že se vytvoří určité neuronální spoje, které vyvo­

lávají záchvaty paniky. Pokud se tak stane, byť jen jednou, ne­

bezpečí dalších záchvatů paniky při každé další konzumaci drog

rapidně narůstá. Pokud tedy u vás došlo k prvnímu záchvatu pa­

niky během 48 hodin poté, co jste si vzali drogu, měli byste od

této látky dát ihned ruce pryč. Přitom vůbec nehraje roli, jestli

jste drogu vzali poprvé nebo jestli s jejím užíváním máte již dlou­

holeté zkušenosti. Jakmile tělo na nějakou látku zareaguje pani­

kou, měla by pro vás být okamžitě tabu. A to i tehdy, respektive

zejména tehdy, když už je vám zase dobře. Nebezpečí, že vám

drogy způsobí další záchvat paniky, je u vás zvláště velké, neboť

váš mozek v tomto směru právě udělal určité zkušenosti a ty se

v něm uložily.

Ostatně, věděli jste, že většina lidí v průběhu života zažije pár

situací, které pociťují jako záchvat paniky? Tyto stavy mohou být

více či méně výrazné a  důvody jsou velmi různorodé. Může to

být například alergická reakce na antibiotikum nebo přechodný

nedostatek vitaminu B

12

. Spouštěčem se může stát také krátko­

dobá nedostatečná funkce štítné žlázy způsobená výživou nebo

nesnášenlivost nějakého druhu potraviny. Zvláště při nedostat­

ku vitaminů nebo jiných živin se však naše tělo zpravidla samo

postará o to, aby byl tento deficit rychle odstraněn. Pak dostane­

me záchvat nezřízené chuti na určitý druh potraviny, která ob­

sahuje velkou dávku chybějící látky, a panické pocity mizí stejně

rychle, jako se objevily.

Tip: Vegetariánům a veganům, kteří vzhledem

ke svému způsobu stravování odmítají řadu

zdrojů vitaminu B

12

, jako játra, maso, mléko

a vejce, doporučuji, aby si při záchvatech

paniky vzali vitamin B

12

ve formě doplňku

stravy.

Také nadýmající potraviny nebo nesnášenlivost lepku, který je obsažen téměř ve všech obilovinách a výrobcích z nich, mohou vyvolat záchvaty paniky. Způsobuje to tzv. Roemheldův syn­ drom. Pojmenován byl po svém objeviteli Ludwigu Roemhel­ dovi, který na počátku 20. století zjistil, že mnoho lidí, kteří trpí nadýmáním nebo říháním, si také stěžuje na příznaky, které se jinak vyskytují v první řadě u úzkostných pacientů: návaly horka, dušnost, bušení srdce, zkrácený dech, stavy úzkosti, mdloby, po­ ruchy spánku a tzv. extrasystoly, často označované jako arytmie.

Co je však příčinou? V příručce Exaplan. Das Kompendium der Klinischen Medizin je tento jev vysvětlen následovně: „Nahroma­ děním vzduchu v žaludku a střevech je bránice vytlačována na­ horu a může přímo nebo nepřímo tlačit na srdce. Mohou vznikat různé srdeční potíže, mimo jiné bolesti, které se podobají bo­ lestem při angině pectoris (tíseň na hrudi). V těžkých případech může dojít i ke krátkodobé ztrátě vědomí.“ [1]

Pokud také trpíte častějším nadýmáním nebo říháním, je ve­ skrze možné, že se i ve vašem případě jedná „jen“ o Roemheldův syndrom. Naštěstí se to dá rychle zjistit pomocí testu a navíc exi­ stuje řada osvědčených domácích prostředků, které v takovém případě můžete použít. Zejména v  počínající fázi domnělé úz­ kostné poruchy, kdy se úzkost ještě strukturálně neusadila příliš hluboko v mozku, platí u Roemheldova syndromu jednoduché pravidlo: není­li tlak na bránici, není úzkost.

Nejjednodušší by tedy bylo, pokud byste, jak to bylo běžné ještě za Lutherových časů, po libosti krkali a  pouštěli větry. Na­ dýmání by pak nemělo šanci vytvářet takový vnitřní tlak, jaký je zapotřebí k tomu, aby vznikly tyto nepříjemné příznaky.

Protože se však tato metoda snižování úzkosti vzhledem k rodinným příslušníkům ani kolegům příliš nehodí, doporučuji vám změnu stravy. Zkuste se nejprve po dobu dvou týdnů vyhý­ bat všemu, co nadýmá. Pokud skutečně trpíte Roemheldovým syndromem, už jen změnou stravování byste měli zaznamenat výrazné snížení svých úzkostných stavů.

Seznam potravin často způsobujích nadýmání a  druhý se­ znam potravin, které nic takového nevyvolávají, jsem připravil na našich stránkách Panikattacken­loswerden.de. Naleznete je v blo­ gu pod titulkem Roemheld­Syndrom  – wenn Blähungen Angst machen (Roemheldův syndrom – když nadýmání vede k úzkosti).

3

3 Autor na svých stránkách doporučuje vynechat zejména násle­ dující potraviny: luštěniny, některé druhy zeleniny (cibuli, česnek, zelí, kedlubny), některé druhy ovoce (banány, kiwi, pomeranče, ale napří­ klad i  sušené ovoce), mléčné výrobky včetně jogurtu, některé druhy masa (husa, kachna, tučné vepřové), uzeniny, cukr a  umělá sladidla, nápoje, zvláště sycené, a alkoholické (s výjimkou červeného vína v při­ měřených dávkách), ořechy, houby, ostré koření, kvasnice a  veškeré pokrmy typu fastfood – pozn. překl.

17

Protože první seznam všeho, co byste v tomto případě ne­

měli jíst, je skutečně poněkud delší a  vyvážené stravování má

také hodně co do činění s kvalitou života, rád bych vám prozradil

ještě čtyři triky, s jejichž pomocí můžete nadýmání také výrazně

snížit, i když se nijak drasticky nebudete omezovat v tom, co jíte.

Trik 1

Zkuste nejprve ze své stravy na sedm dní vyřadit veškeré potra­

viny obsahující lepek, tedy všechno, co je vyrobeno z obilí, jako

jsou pšenice, žito, špalda, oves nebo ječmen. Hodně lidí totiž trpí

nerozpoznanou nesnášenlivostí lepku. Je tomu tak i  proto, že

krevní testy, které jsou pro tento účel k dispozici, prokazují pou­

ze, jestli se u  vás vytvářejí protilátky vůči lepku. Nezaznamenají

však, jak na tuto bílkovinu reagují vaše tělo a váš mozek. Naštěstí

si to můžete zcela bez problému otestovat sami. Pozorujte tedy

pár dní, zda a  jak rychle po jídle začínáte být unavení nebo se

snižuje vaše schopnost soustředění. A jak to s vaší výkonností vy­

padá ve dnech, kdy budete jíst jen zeleninu a k tomu třeba kou­

sek ryby nebo masa, v porovnání se dny, kdy si kromě toho ještě

vydatně nabíráte z košíku s chlebem. Já za sebe musím říct, že

pozoruji zásadní rozdíl. Ačkoli miluji čerstvý chléb, nebývám po

takovém jídle zdaleka tak soustředěný a výkonný jako ve dnech,

kdy se potravinám s  obsahem lepku vyhýbám. Ostatně i  moje

zažívání je na tom v těchto dnech podstatně lépe.

18

Trik 2

Jezte jednotlivé potraviny ve správném pořadí a pokud možno

odděleně – a udělejte mezi jednotlivými chody vždycky malou

přestávku. Například takový šťavnatý kousek medového melou­

nu zavinutý do parmské šunky. Já osobně tuto kombinaci miluji,

pro mnoho lidí je to ale zaručená cesta k  nadýmání a  žaludeč­

ním problémům. Proč? Pokud byste meloun snědli zvlášť, pro­

šel by vám žaludkem nejpozději do třiceti minut a ocitl by se ve

střevu k  dalšímu zpracování. Pokud jej ale sníte dohromady se

šunkou, vypadá to docela jinak. Ta potřebuje ke strávení pod­

statně delší dobu, a  blokuje tak rychlé strávení melounu. Tím,

že toto ovoce zůstává v žaludku déle, začíná tam kvasit a plyny,

které v důsledku toho vznikají, tlačí bránici nahoru. To zase u cit­

livých lidí vyvolává již zmíněný Roemheldův syndrom doprová­

zený příslušnými nepříjemnými průvodními jevy.

Jíst ve správném pořadí znamená, že budete jíst nejprve po­

traviny s  vyšším obsahem vody. Proto si ovoce nedávejte jako

zákusek, ale raději jako předkrm. Pak si dopřejte menší přestáv­

ku, a teprve po ní se dejte do potravin, které obsahují bílkoviny

a tuky. Uvidíte, že se tím nadýmání dá výrazně omezit.

Trik 3

Kromě toho, že budete jako koření používat kmín, je také dobré

si před jídlem dát čajovou lžičku čerstvě nastrouhaného zázvo­

ru – oboje značně snižuje sklony k nadýmání. Pokud by vám to

připadalo příliš ostré, můžete si místo toho dát zázvorový čaj.

19

Také fenyklový čaj nebo čajová směs z  anýzu, fenyklu a  kmínu

jsou známé tím, že brání většímu hromadění plynů.

Trik 4

Sportujte nebo alespoň pravidelně choďte na procházky. To po­

siluje svalovinu bránice, a  čím je silnější, tím obtížněji mohou

plyny v  zažívacím traktu tlačit na srdce. V  ideálním případě sa­

mozřejmě kombinujte všechny čtyři tyto triky, pak budete mu­

set rezignovat jenom na velmi málo skutečně silně nadýmajících

potravin, jako jsou fazole, pórek a  některá sladidla. Odměnou

vám bude to, že budete podstatně méně unavení, a kdo ví, mož­

ná postačí už jen ta trocha pohybu navíc spolu s novými stravo­

vacími návyky, abyste se zbavili návalů paniky.

Negativní myšlení a jeho drastické

následky pro mozek

Jsou případy, kdy lidé po ojedinělém záchvatu paniky začali pře­

mítat, co to asi tak mohlo být. Snad nemocné srdce, nádor na

mozku nebo nějaká jiná zlá nemoc? Plni strachu a obav dorazili

na pohotovost do nemocnice, aby se nechali vyšetřit. Odtamtud

je většinou poslali domů s  tím, že se jednalo „jen“ o  panickou

ataku a po tělesné stránce je všechno v pořádku.

Tomu však většina z nich může jen těžko uvěřit, přece sami

jasně cítili, že v  jejich těle je něco v  nepořádku. Takže hloubají dál. Znovu se radí s  dalšími lékaři a  podstupují další vyšetření, aby přece jen konečně našli „příčinu“.

Právě takové chování ale vyvolá přesně to, že se z jednorá­ zového zážitku mohou vyvinout stále se vracející panické ataky. Neboť pravidelné ustarané myšlení spolu se silně negativními emocemi prokazatelně mění struktury našeho mozku. Strach ze strachu se tak během několika málo týdnů nebo dokonce dní stává plně automatickým myšlenkovým vzorcem, který se pro­ střednictvím synaptických spojů pevně ukotví v těle. Jak je něco takového možné?

Když si něco myslíte, můžete si posléze na tyto myšlenky vzpomenout. V hlavě ale nemáme žádný harddisk, který bychom mohli popsat, jako je tomu u počítače. Myšlenky ukládáme spíše biologicky, a to ve formě synapsí. Každá z vašich myšlenek totiž v hlavě vytváří neuronální spoje, a to přesně v té sekundě, kdy si ji myslíte. Tento objev byl v roce 2000 oceněn Nobelovou cenou za medicínu a rozhodujícím způsobem přispěl k tomu, že koneč­ ně mohly být vyvinuty nové, efektivnější metody k  odstranění úzkosti. Profesor Dr. Eric Kandel, vědec, jemuž za tento poznatek vděčíme, patří k nejvýznamnějším současným badatelům, kteří se zabývají výzkumem mozku.

Profesor Kandel [2]

jednoznačně prokázal, že veškeré myš­

lenky a dojmy, které máme, se v našem mozku ukládají v podo­ bě synaptických spojů. Čím silnější jsou přitom emoce, jež jsou základem těchto myšlenek, lhostejno zda pozitivní, nebo nega­ tivní, tím výkonnější je toto neuronální zesíťování v  naší hlavě. Častější negativní myšlení tak vytváří v podstatě neurobiologický základ toho, aby mohly vznikat panické ataky. Kdo tedy dosta­ tečně dlouho uvažuje negativně, ten ve svém mozku nevyhnu­ telně buduje datovou dálnici ke špatným pocitům a  úzkosti. K radosti a lehkosti pak mnohdy vede jen úzká polní cesta.

Pacienti se mě často ptají, proč se úzkost objevuje přede­ vším tehdy, když jsou v klidu. Večer na gauči, na dovolené nebo dokonce v průběhu nějaké rutinní činnosti, jako je dlouhá, nud­ ná cesta po dálnici. Odpověď na to je vlastně docela jednodu­ chá: lidský mozek reaguje nejen ve stresu, ale především v  kli­ dových fázích naprosto automaticky takovým způsobem, jak je nastavena většina jeho sítí. K tomu se navíc ještě připojuje to, že by chtěl pořád něco dělat. Pokud jsme intenzivně zaměstnáni, například telefonickým hovorem či složitým úkolem, nebo jsme pod velkým časovým tlakem, pak má náš vědomý rozum dost co na práci a strach a starosti se nám vyhýbají. Jakmile však nastane klid, začneme přemítat. Náš mozek si nyní co nejrychleji hledá, čím by se zaměstnal. A kudy se tak asi k něčemu takovému nej­ rychleji dostane – po široké datové dálnici negativního myšlení a úzkosti, nebo po úzké polní cestě radosti a lehkosti? Správně, po dálnici. Pro vaši hlavu je skutečně vzhledem k  vytvořeným spojům daleko snadnější v  okamžiku vyprodukovat úzkost než pocit uvolněnosti.

To, jak uvažujete, vytváří ve vašem mozku neustále nové sítě. Den co den tak ve vaší hlavě vzniká několik set tisíc spojení, ve kterých se ukládá to, co jste si během této doby mysleli. Myšlen­ ky, které se často opakují, jsou v důsledku toho stále výraznější, zatímco přístupy k myšlenkovým obsahům, kterými jste se delší dobu nezabývali, se neuronálně odbourávají. To je také důvod, proč si z matematických vzorců, které jste se kdysi učili ve škole, už mnoho aktivně nepamatujete. Tyto vědomosti jste nepouží­ vali, tedy jste se jimi již myšlenkově nezabývali, a proto jste k nim ztratili přímý synaptický přístup. Stejně tak se to děje i v případě pozitivního myšlení.

Náš mozek reaguje zcela automaticky tak, jak je vícenásobně propojen a používán. Přizpůsobuje se tedy biologicky tomu, jak jej používáme. Takto se budují automatismy, které v  některých situacích vedou k tomu, že to už nejste vy, kdo řídí svůj mozek, ale mozek řídí vás. Zvláště zákeřný je v této souvislosti takzvaný účelový pesimismus. Místo aby vás váš mozek chránil před zkla­ máním, důsledně se trénuje v tom směru, aby vnímal více nega­ tivního než pozitivního. Nebo jinak řečeno: stáváte se v pravém slova smyslu slepými k  tomu hezkému, co vás obklopuje, i  ke všem možnostem, které se vám nabízejí, abyste si mohli připra­ vovat příjemnější život. Co přesně se v takovém případě ve va­ šem mozku odehrává, to vám ještě jednou podrobněji vysvětlím v kapitole 4.

Zda za to, že se nyní soustřeďujete už jen na to špatné a na nedostatky, mohou určité vaše zkušenosti, nebo zda jste tento způsob myšlení převzali od svých rodičů, pro vaše uzdravení vů­ bec není rozhodující. Důležité je jedině to, abyste začali jedno­ duchými triky svůj mozek usměrňovat na ty správné neuronální cesty. K  tomu potřebujete samozřejmě trochu cvičení, ale ná­ maha se vyplatí. Jakmile se seznámíte se všemi technikami, kte­ ré popisujeme v této knize, a vyberete si z nich ty, které se vám budou hodit, můžete okamžitě začít a vlastními silami svůj mo­ zek přeprogramovat na život plný radosti, bez úzkosti nebo do­ konce paniky.

To se vám možná teď ještě bude zdát nemožné, ale tak to není, protože mozek v  zásadě automatizuje všechno, co děláte pravidelně. To platí stejně tak pro čištění zubů, řízení auta nebo psaní všemi deseti jako pro ustarané myšlení a panikaření. Pokud máte řidičský průkaz a už jste něco najezdili, víte, o čem mluvím. Zkušený řidič už tomu, kdy má šlápnout na spojku, přeřadit rych­ lost, jaký rychlostní stupeň má zrovna zařazený nebo zda se má podívat do zpětného zrcátka, nevěnuje jedinou vědomou myš­ lenku. Všechno to, z čeho se řidiči začátečníkovi ještě rosí čelo, řeší zkušený řidič zcela automaticky a  podvědomě. Může se za jízdy věnovat naprosto jiným věcem, třeba svým myšlenkám, sledování rozhlasového vysílání nebo živé diskuzi se spolujezdcem. Jde o to, že náš mozek neustále pracuje na tom, aby našemu vědomému rozumu co možná nejvíce odlehčil. Proto jsou opakující se sek­ vence pohybů nebo myšlenek, jakmile je náš mozek začne rozpo­ znávat jako vzorec, přesunuty z velkého mozku do malého moz­ ku a tam automaticky prováděny podvědomím, aby náš vědomý rozum měl co nejvíce pracovní paměti pro nové, neznámé úlohy.

Pokud už celá léta máte spíše špatné než dobré myšlenky a neustálé přemítání již prakticky nejste schopni vypnout, prav­ děpodobně si těžko dokážete představit, že automatismus ne­ gativního myšlení a  tím i  veškeré formy úzkostných poruch se skutečně dají zastavit. A opravdu jen málokterá z běžně dostup­ ných standardních terapií, které jsou v současné době nabízeny,

24

dokáže na mozek zapůsobit tak rychle a trvale jako techniky uvá­

děné v této knize. Neboť ani konfrontační terapie (expozice), ani

přehrabávání se v  dětství (psychoanalýza), ani dechová cvičení

nebo progresivní uvolňování svalů nepůsobí proti efektu nega­

tivní synaptické struktury mozku. Ty první dvě metody dokonce

spíše ještě posilují to, co by bylo naléhavě zapotřebí odbourávat.

Tomu, proč to tak je, se ještě budu podrobně věnovat v kapito­

le 4.2. Také antidepresiva a uklidňující prostředky, které jsou dnes

ochotně a rychle předepisovány, nedokážou rozhodujícím způ­

sobem strukturálně změnit mozek; mohou nanejvýš poněkud

zmírnit prožívání úzkosti.

Skutečně úspěšná terapie musí zajistit, aby se v  mozku co

nejrychleji vytvořilo co možná nejvíce synapsí, ve kterých bude

uložen pozitivní životní pocit. Jakmile bude k dispozici dostateč­

né množství těchto spojů, začne mozek sám od sebe tyto nové

informace propojovat i v malém mozku a tím budovat nové po­

zitivní automatismy, které budou mít citelný vliv na svět vašich

pocitů. Na základě nejnovějších poznatků z  výzkumu mozku

byl již vyvinut speciální mentální trénink, který umožňuje, aby

tento proces proběhl mnohonásobně rychleji, než jak by tomu

bylo u normálních myšlenkových procesů. Již po několika málo

dnech budete vnímat první změny a po třech až šesti týdnech

už pozitivní změny budou nepřehlédnutelné. Až 82 procent pa­

cientů, které jsem měl osobně v péči, se dosud dokázalo během

šesti až dvanácti týdnů úplně zbavit svého strachu ze strachu,

a tím i záchvatů paniky. Ve druhé polovině této knihy se sezná­

míte se všemi variacemi tohoto mentálního tréninku. Tuším, že

25

byste teď v  knize nejraději přeskočili rovnou na toto místo, ale

mějte prosím ještě chvíli strpení. Aby tento proces i u vás probí­

hal optimálně, je důležité si přečíst a osvojit i kapitoly, které tomu

předcházejí. Jen tak je možné rychlé a trvalé uzdravení.

Secondary gain – když mají panické

záchvaty skryté výhody

Někdy se stává, že se někteří z mých pacientů svých panických

atak sice velmi rychle zbaví, avšak za pár týdnů nebo měsíců jsou

jimi stiženi znovu. Často je v  takových případech v  pozadí tzv.

secondary gain, druhotný zisk. O „druhotném zisku z nemoci“ lze

hovořit tehdy, kdy postižení sice na jedné straně svou úzkostnou

poruchou trpí, na straně druhé však z ní mají i skrytou výhodu,

kterou si mnohdy ani sami neuvědomují, odtud výraz druhotný

zisk či výhoda. Může například jít o to, že jejich partner se k nim

v  důsledku těch ošklivých záchvatů úzkosti opět začal chovat

ohleduplněji a pozorněji. Nebo takováto úzkostná porucha slou­

žila jako legitimní omluva, proč už člověk nemusí vykonávat prá­

ci, která ho již dávno přestala bavit. Mohlo by ale jít i o to, že se

člověk dlouhá léta stará o nemocného příbuzného, a této povin­

nosti je ušetřen jedině tehdy, když sám onemocní. Seznam mož­

ných druhotných výhod z nemoci je dlouhý. Většinou mají po­

stižení vysoce vyvinutý smysl pro zodpovědnost a  musí se stát

něco „doopravdy zlého“, aby se s nimi už nedalo počítat. Úzkost­

ná porucha pak často bývá jediné východisko, jak se zbavit po­

vinností, kterým už člověk není schopen dostát.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist