načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku – J. T. Holub

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku

Elektronická kniha: Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku
Autor: J. T. Holub

První část knihy popisuje teoretické základy homeopatie, působení léků, léčbu akutních a chronických onemocnění. Druhá část se věnuje homeopatické samoléčbě, podávání přípravků, průběhu léčby. Přehled zdravotních potíží je abecedně seřazen. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  129
+
-
4,3
bo za nákup

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: CPress
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 124
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Brno, CPress, 2014
ISBN: 978-80-264-0343-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

První část knihy popisuje teoretické základy homeopatie, působení léků, léčbu akutních a chronických onemocnění. Druhá část se věnuje homeopatické samoléčbě, podávání přípravků, průběhu léčby. Přehled zdravotních potíží je abecedně seřazen. Příručka nabízí praktické návody k léčbě běžných onemocnění pomocí homeopatik, též vysvětlení a vědecky ověřená fakta o působení homeopatických léků. Určeno osobám ve středním a vyšším věku.

Popis nakladatele

Využijte síly přírodních zdrojů a chraňte své zdraví léčbou bez vedlejších účinků! I po čtyřicítce a pak i ve stáří můžete své zdraví udržet ve skvělé kondici! .
„Možná jste již dosáhli věku, o kterém jste si vždy mysleli, že musí být spojen se vzrůstajícími zdravotními obtížemi. Dovolte mi vám oponovat. Je ověřenou skutečností, že člověk může být i ve značně pokročilém věku zdráv a prožívat své dny v pohodě a radosti. To, že nás životní zkušenost přesvědčuje o opaku, znamená jediné: buď jsme nepochopili, čím svému zdraví škodíme, nebo neznáme prostředky, jak se účinně léčit. Většinou však obojí. Tato kniha vám otevírá bránu ke zdraví. Kromě praktických návodů, jak pomocí homeopatik léčit celou řadu běžných onemocnění, nabízí i vysvětlení a vědecky ověřená fakta o působení homeopatických léků.“
J. T. Holub
V knize mimo jiné naleznete rady, jaké homeopatické přípravky používat v případě více než 80 onemocnění a zdravotních obtíží, jako jsou například afty, artróza, bolesti hlavy, bolesti kloubů, bolesti zad, borelióza, celulitida a nadměrná tvorba vrásek, deprese a nedostatek energie, dna, hemoroidy, chronická únava, chřipka, inkontinence, kašel, poruchy erekce, nadváha, nadýmání, náchylnost k infekcím, nedoslýchavost, nespavost, opary, osteoporóza, ostruhy, padání vlasů, paradentóza, poruchy ledvin, poruchy paměti, potíže s prostatou, proleženiny, pooperační hojení, revmatismus, šedý zákal, vyčerpanost, vysoký či nízký krevní tlak, vysychání sliznic, zácpa, závratě, žaludeční a žlučníkové potíže, zánět močových cest, zvýšený cholesterol a mnoho dalších.
Autor se již mnoho let zabývá homeopatií a poradenstvím v léčbě pomocí homeopatických přípravků. Odborným konzultantem této publikace je MUDr. Pavel Běleš, lékař a homeopat.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
J. T. Holub - další tituly autora:
 (e-book)
Jak léčit děti homeopatií Jak léčit děti homeopatií
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

J. T. Holub

Jak se léčit homeopatií

ve středním a vyšším věku

CPress

Brno

2014


Jak se léčit homeopatií ve středním

a vyšším věku

J. T. Holub

Jazyková korektura: Kateřina Janošková

Sazba: Jan Bazala

Odpovědná redaktorka: Ivana Auingerová

Technický redaktor: Radek Střecha

Obálka: Martin Sodomka

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN 978-80-264-0343-2

Vydalo nakladatelství CPress v Brně roku 2014 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem

Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 18 248.

© Albatros Media a. s., 2014. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být

kopírována a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem

bez písemného souhlasu vydavatele.

1. vydání


S úctou a obdivem k jejich práci

věnuji organizacím Lékaři bez hranic a Člověk v tísni.

Závěrečnou kapitolu pak Jaroslavu Duškovi.


4

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku

OBSAH

Předmluva ............................................................................................................... 9

Opěrné body zdraví .............................................................................................. 10

ODDÍL I. – TEORETICKÉ ZÁKLADY HOMEOPATIE .................. 12

Zdraví a nemoc ..................................................................................................... 13

Samoléčící a hojivé schopnosti organismu .......................................................... 19

Homeopatie není placebo ..................................................................................... 20

Zrod homeopatie................................................................................................... 21

Tři pilíře homeopatie ............................................................................................. 23

Vibrační působení homeopatických léků ............................................................. 26

Homeopatie a antihomotoxická léčba .................................................................. 28

Specifi cká a nespecifi cká detoxikace organismu ................................................ 29

Rozdíl mezi konstituční a klinickou homeopatií .................................................... 30

Co obsahují homeopatika? ................................................................................... 30

Potence homeopatických léků ............................................................................. 31

Jednosložková a vícesložková homeopatika ........................................................ 32

Homeopatická léčba akutních onemocnění ......................................................... 34

Homeopatická léčba chronických onemocnění ................................................... 34

ODDÍL II. – HOMEOPATICKÝ MANUÁL ....................................36

Důležité upozornění .............................................................................................. 37

Podávání homeopatických přípravků ................................................................... 37

Vlastní aplikace homeopatických přípravků ......................................................... 38

Preventivní podávání homeopatik ........................................................................ 39

Prvotní krátkodobé zhoršení ................................................................................. 39

Průběh homeopatické léčby ................................................................................. 39

Podávání homeopatik a současné užívání alopatických léků .............................. 40

Jak vyhledat účinné homeopatikum .................................................................... 40

Abecední seznam onemocnění a zdravotních obtíží ............................................ 40

Afty ........................................................................................................................ 40

Alergie ................................................................................................................... 41

Anální praskliny a ekzém ...................................................................................... 42

Angína pectoris ..................................................................................................... 43


5

Obsah

Angína, bolesti v krku, nachlazení ........................................................................ 44

Arterioskleróza ...................................................................................................... 45

Artróza, bolest kloubů .......................................................................................... 45

Astma .................................................................................................................... 46

Bércový vřed ......................................................................................................... 47

Bolesti břicha ........................................................................................................ 48

Bolesti hlavy, migréna ........................................................................................... 49

Bolesti kloubů – viz Artróza .................................................................................. 53

Bolesti zad a páteře, lumbago a ischias ............................................................... 53

Borelióza ............................................................................................................... 54

Bradavice .............................................................................................................. 55

Burn-out syndrom (syndrom vyhoření)................................................................. 56

Celulitida a nadměrná tvorba vrásek .................................................................... 56

Cestovní nevolnosti, kinetózy ............................................................................... 56

Deprese, pocity vyhoření a nedostatku energie .................................................. 57

Detoxikace ............................................................................................................ 57

Dna ........................................................................................................................ 58

Dutiny nosní a čelní ............................................................................................... 59

Erekce – poruchy .................................................................................................. 61

Hemoroidy ............................................................................................................. 61

Herpes ................................................................................................................... 62

Cholesterol zvýšený .............................................................................................. 64

Chrapot, ztráta hlasu ............................................................................................ 64

Chronická únava ................................................................................................... 65

Chřipka a virózy .................................................................................................... 66

Infarkt myokardu ................................................................................................... 69

Inkontinence moči ................................................................................................. 69

Inkontinence (nedobrovolný odchod) stolice ........................................................ 70


6

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku

Játra – podpora a regenerace .............................................................................. 70

Karpální tunely ...................................................................................................... 71

Kašel...................................................................................................................... 71

Klimakterium (menopauza, přechod) ................................................................... 74

Kolpitida, fl uor vaginalis ........................................................................................ 75

Krční mandle ......................................................................................................... 76

Krevní tlak ............................................................................................................. 76

Křeče ..................................................................................................................... 76

Křečové žíly ........................................................................................................... 77

Kuří oko, mozoly na ploskách nohou .................................................................... 77

Kůže, změny na kůži ............................................................................................. 77

Lupénka – psoriáza ............................................................................................... 78

Močový měchýř, močové cesty – zánět ............................................................... 79

Nadváha ................................................................................................................ 82

Nadýmání, plynatost ............................................................................................. 82

Nedoslýchavost a tinitus ....................................................................................... 84

Nespavost a poruchy spánku ............................................................................... 84

Nízký krevní tlak .................................................................................................... 86

Opakovaná infekční onemocnění, náchylnost k infekcím .................................... 86

Opary, pásový opar – také viz heslo Herpes ........................................................ 86

Operace a pooperační hojení ran ......................................................................... 88

Osteoporóza ......................................................................................................... 88

Ostruha a výrůstky na kostech ............................................................................. 88

Pásový opar – viz Opary, pásový opar, viz Herpes .............................................. 88

Padání vlasů .......................................................................................................... 88

Paradentóza, zánět dásní ..................................................................................... 89

Polypy, myomy a fi bromy ...................................................................................... 90

Poranění ................................................................................................................ 90

Poruchy ledvin ...................................................................................................... 91

Poruchy paměti ..................................................................................................... 92


7

Obsah

Proleženiny ............................................................................................................ 92

Prostata, potíže s močením .................................................................................. 92

Průjem ................................................................................................................... 93

Rakovina ................................................................................................................ 96

Revmatismus ........................................................................................................ 96

Rýma a senná rýma .............................................................................................. 98

Slabost, únava a vyčerpanost ............................................................................ 100

Srdeční slabosti .................................................................................................. 101

Šedý zákal, katarakta ......................................................................................... 103

Šlachy (poranění, zánět, tenisový loket) ............................................................. 104

Tinitus (ruchy v uchu) – viz Nedoslýchavost a tinitus ......................................... 104

Vysoký krevní tlak ............................................................................................... 105

Výrůstky na kostech – viz Ostruha a výrůstky na kostech ................................. 105

Vysychání sliznic ................................................................................................. 105

Zácpa .................................................................................................................. 106

Zánět spojivek, unavené a pálící oči ................................................................... 107

Zapomnětlivost, potíže se soustředěním ........................................................... 110

Závratě, vertigo ....................................................................................................111

Zuby, bolesti a další potíže ..................................................................................111

Žaludeční obtíže .................................................................................................. 112

Žlučníkový záchvat a potíže se žlučníkem ......................................................... 115

Hranice homeopatické samoléčby ..................................................................... 116

Homeopatie je víc než léčba ............................................................................... 116

O autorovi ............................................................................................................ 119

Index .................................................................................................................... 120


Motto:

„Zázraky se nedějí v rozporu s přírodou, nýbrž v rozporu s tím, co o ní víme.“

sv. Augustin


9

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku

Předmluva Možná jste již dosáhli věku, o kterém jste si vždy mysleli, že musí být spojen se vzrůstajícími zdravotními obtížemi. Ať se již toto vaše přesvědčení opírá o vlastní zkušenost, kdy vy sami s přibývajícím věkem pociťujete odliv sil a elánu na jedné straně a sníženou odolnost k onemocněním na straně druhé, nebo k tomuto názoru docházíte v rozhovorech s přáteli, kdy se zprávy o onemocnění někoho z okruhu společných známých stávají „běžným bodem denní agendy“, dovolte mi vám oponovat. Je ověřenou skutečností, že člověk může být i ve značně pokročilém věku zdráv a prožívat své dny v pohodě a radosti. To, že nás životní zkušenost přesvědčuje o opaku, znamená jediné: buď jsme nepochopili, čím svému zdraví škodíme, nebo neznáme prostředky, jak se účinně léčit, většinou však obojí.

Tato kniha vám otevírá bránu ke zdraví. Kromě praktických návodů, jak pomocí homeopatik léčit celou řadu běžných onemocnění, nabízí i vysvětlení a vědecky ověřená fakta o působení homeopatických léků. Profesor Albert Ignatěnko tvrdí, že člověk je energeticko-informační struktura a zákon zachování informace je klíčem k pochopení nesmrtelnosti člověka, respektive toho, co jsme zvyklí nazývat duší. V energeticko-informačním konceptu podstaty života leží i klíč k pochopení homeopatie. Je-li totiž člověk energeticko-informační strukturou, pak je nabíledni, že skutečně účinná léčba musí být informačního charakteru.

Homeopatika jsou léky využívající léčivých informací přírodních substancí. Informace, stejně jako hmota, se nikdy neztratí, může však měnit svoji formu a může být zachycena na různých nosičích. Tak i homeopatické léky nesou léčivé informace přírody, navíc v zesílené formě, a nezáleží na tom, zda tyto informace užíváme jako globule, kapky, tablety či v jiné lékové formě.

Přes všechny výhrady skeptiků, kteří nedokáží nebo spíše nechtějí pochopit, jakými silami homeopatika působí, nemůže být o účinnosti těchto informačních léků nejmenších pochybností. Nejlepším kritériem pravdivosti je totiž praxe. Statisíce praktikujících homeopatů a miliony jejich pacientů po celém světě se denně přesvědčují o účinnosti homeopatické léčby. Sám jsem byl mnohokrát svědkem uzdravení z nemocí, které školská medicína klasifikuje jako nevyléčitelné. Homeopatie to však dokázala, a někdy až překvapivě snadno. Jedna žena již vážně uvažovala o sebevraždě, neboť jí kruté a stále častější migrény dělaly ze života peklo. Jedna jediná dávka homeopatika Glonoinum stačila k vyléčení. Neuvěřitelné? Jistě ne pro ty, kteří jsou již s homeopatií blíže obeznámeni. U syndromu bělavé bradavk y (což je onemocnění postihující celý organismus) uvádí školská medicína lakonicky: „Nelze léčit.“ Úspěšná homeopatická léčba trvala asi čtrnáct dní. Začínající pásový opar zpravidla zastavíte, pokud při prvních příznacích podáte homeopatikum Apis. Bývá úsměvné, když pak lékař suše konstatuje, že to nejspíš žádný pásový opar nebyl, neboť


10

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku takto rychlé vyléčení neodpovídá jeho znalostem o průběhu tohoto bolestivého onemocnění. A mohli bychom pokračovat: Crohnova choroba, autismus u dětí, alergie všeho druhu, cukrovka, astma, dokonce ani rakovina nejsou pro homeopatii žádnými neřešitelnými diagnózami. Samozřejmě za předpokladu, že homeopat pochopí vnitřní podstatu onemocnění (homeopaté používají termín miasma) a té přizpůsobí volbu léků. Někdy to je snadné, jindy obtížné hledání. Má-li ale homeopat potřebné znalosti a pacient trpělivě spolupracuje, bývá řešení nalezeno.

Nyní máte v zásadě tři možnosti, jak s touto publikací dále naložit. První je nejjednodušší: knihu odložit a už se k ní nevracet, případně s ní naložit jako Shrek s pohádkou o Šípkové Růžence. Již druhá možnost může být daleko praktičtější než použití listů této brožury k nejzákladnějším hygienickým účelům. Můžete totiž směle přeskočit všechny teoretické kapitoly, přejít k oddílu II. a začít používat Homeopatický manuál jako praktickou rukověť homeopatické samoléčby. Budete tak sice činit bez hlubšího porozumění principům homeopatie, nicméně i tak bude úspěšnost vámi praktikované homeopatické samoléčby i homeopatické pomoci členům vaší rodiny či přátelům vysoká. Ostatně ani kuchařka nemusí nutně znát princip elektřiny, aby mohla v elektrické troubě upéci svatomartinskou husu nebo jablkový koláč... Poslední z možností je určena lidem zvídavým, kteří se nespokojí s tvrzeními bez vysvětlení, lidem, které zajímá pohled do zákulisí. A také všem, kteří se již na vlastní kůži přesvědčili o účinnosti homeopatie a chtěli by se o této úžasné léčebné metodě a jejích principech dozvědět více. Patříte-li tedy ke skupině čtenářů, která hledá ucelené informace, pak jsou následující teoretické kapitoly určené právě vám.

Homeopatie je dar od Boha a jako každý dar může být buď přijata, nebo odmítnuta. Kterou z možností zvolíte vy, je plně ve vaší kompetenci. Opěrné body zdraví Strategický význam opěrných bodů není jistě třeba dlouze rozebírat, a to ani nemusí být jeden zrovna vojenským expertem nebo šachovým mistrem. Co ale může být opěrným bodem zdraví...?

Na dalších stránkách se dočtete o vlivu jedovatých látek, takzvaných homotoxinů, na tělesné tkáně a orgány. Úspěšný boj organismu s homotoxiny a detoxikace organismu jsou, vedle pozitivního přístupu k životu, skutečnými opěrnými body zdraví. O detoxikaci jedovatých látek v těle se starají především játra. Játra si pro mnohočetnost a význam funkcí, které v těle zastávají, zaslouží náš bezvýhradný obdiv. Fungují-li správně játra, pak je zpravidla zdravý celý organismus. Jenže játra jsou též orgánem mimořádně zatěžovaným. Špatná životospráva, alkohol, cizorodé látky, včetně medikamentů či


11

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku

reziduí pesticidů, tučná strava a mnoho dalších vlivů poškozují jaterní tkáň a tím i funkčnost jater. Poškozená játra pak nejsou schopna homotoxiny dostatečně odbourávat a ty pak mohou pronikat k dalším orgánům a tkáním a svým toxickým působením vyvolávat degenerativní a v konečném stadiu neoplazmatické (rakovinné) procesy.

Zdravotní stav jater současné populace není vůbec dobrý. Proč tomu tak je? Kromě již uvedených zátěžových faktorů je třeba si uvědomit, že na játra negativně působí i psychický stres. Další problém, tentokráte diagnostický, spočívá v tom, že onemocnění jater zpravidla nebolí. Tak se může onemocnění jater rozvinout, aniž by nás bolest varovala, že něco není v pořádku. Často to bývá jen nevysvětlitelná únava, ztráta výkonnosti, nechutenství, žluté oční bělmo, skvrny na kůži a některé další příznaky, které nás mohou upozornit na fakt, že naše játra nefungují, jak by měla.

Kdo svým játrům a celému organismu dopřeje dvakrát do roka očistnou a regenerační kúru potravinovým doplňkem z plodu ostropestřce mariánského, ten pro svoje zdraví opravdu něco podstatného udělal. Pro regeneraci jater ale nepoužívejte čaj z ostropestřce, neboť účinná látka obsažená v semeni ostropestřce, takzvaný silymarinový komplex, není ve vodě rozpustná. Ostropestřecový čaj může pomoci při zažívacích potížích, ne však játrům. Výrobci čaje z ostropestřce mariánského však účinek na játra deklarují. To je buď omyl, nebo neznalost. Dokonce ani olej z ostropestřce mariánského není zdrojem silymarinu, byť se pro regeneraci jater doporučuje. Hlavním přínosem ostropestřecového oleje je vysoký obsah vitaminu E a esenciální linolové mastné kyseliny, která patří do skupiny omega-6. Silymarinu však obsahuje olej velmi málo, byť se silymarin v tucích, na rozdíl od vody, částečně rozpouští. Jako zdroj silymarinu mohou tedy sloužit zejména mechanicky upravená semena ostropestřce mariánského, případně silymarinové tablety.

V roce 2011 publikovali vědci Státní univerzity v Coloradu studii, kde silymarin prokazatelně zpomalil růst buněk rakoviny plic u myší. Navíc silymarin zamezil pronikání rakovinných buněk do dalších tkání, tedy tvorbě metastáz. Rajesh Agarwal, výzkumník coloradské univerzity, publikoval i další studii, která prokazuje schopnost silymarinu působit proti vzniku rakoviny kůže. Laboratorní studie provedené na Marylandské univerzitě naznačují, že silymarin z plodu ostropestřce mariánského prokazatelně zpomaluje růst nádorových buněk v prostatě a prsou. Další studie indikují, že by ostropestřec mohl mít využití i při léčbě některých chorob srdce.

Opusťme však nyní téma mnohočetných zdravotních přínosů ostropestřce mariánského a zaměřme pozornost na homeopatii. Neboť homeopatie nabízí využití léčivých sil přírody v té nejčistší a patrně vůbec nejúčinnější formě.


ODDÍL I.

TEORETICKÉ

ZÁKLADY

HOMEOPATIE


13

Teoretické základy homeopatie

Zdraví a nemoc Zdraví a nemoc jsou dvě strany jedné mince. Současný pohled na nemoci jako na chybu v evoluci, na cosi, co by nemělo vůbec existovat, je chybný. Nemoc je signálním mechanismem, který nám sděluje, že s námi není něco v pořádku. Symptomy onemocnění pak nejsou ničím jiným než projevem snahy těla obnovit porušenou rovnováhu a nastolit stav zdraví. V zásadě existuje jedna jediná příčina onemocnění a tou je stres. Přesněji řečeno stres vzniklý působením toxinů v našem organismu. Jedovaté látky hromadící se v lidském těle, takzvané homotoxiny (termín homotoxin zavedl v r. 1955 Dr. Reckeweg, zakladatel homeopatické firmy Heel), vznikají v těle běžnou látkovou výměnou, případně činností patogenních mikroorganismů. Homotoxiny rovněž přijímáme jako cizorodé látky např. ve formě syntetických léčiv, barviv a potravinových konzervantů, reziduí pesticidů, průmyslových a výfukových exhalátů z okolního prostředí. Impulzem tvorby endogenních homotoxinů pak mohou být zejména psychický stres, přetížení v práci, potlačování vlastní individuality a potřeb, přetrvávající strach či obavy, zášť a nenávist. To, že v důsledku negativních emocí vznikají v těle homotoxiny, je známou skutečností, která „zlidověla“ v mnohých rčeních. „Už mě to otravuje“, „netvař se tak otráveně“, „otrávil jsi mi celý večer“, „ty jsi dnes ale jedovatá“, „zavládla dusná atmosféra“ a další podobná úsloví vyjadřují jednoznačnou souvislost mezi emocemi a náladou na straně jedné a tvorbou homotoxinů na straně druhé.

Lidský organismus se průběžně stará, aby homotoxiny, ať už je jejich původ jakýkoli, detoxikoval a z těla vylučoval. Není-li to zcela v jeho silách, tak se alespoň pokouší omezit jejich akutní toxické působení. Do boje proti homotoxinům se zapojují zejména játra, hlavní detoxikační orgán obratlovců. Pokud se játrům nedaří homotoxiny zneškodnit a předat jejich neškodné deriváty do krevního řečiště, aby byly v konečné fázi ledvinami jako součást moči vyloučeny z těla, pak se o vyloučení homotoxinů pokoušejí ostatní tělesné orgány. Ty ovšem nejsou pro eliminaci homotoxinů ani zdaleka tak dobře uzpůsobeny jako játra a tak se jejich boj s homotoxiny projevuje jako symptomy různých onemocnění. Těmi mohou být například akutní nebo chronický průjem, přetrvávající kašel s nadměrnou produkcí hlenu, lupénka a další kožní onemocnění, vaginální výtoky, opakované nebo chronické záněty močových cest a močového měchýře, chronická rýma a záněty dutin, lepkavý pot, páchnoucí dech a mnoho dalších.

Pokud se tělu nedaří homotoxiny neutralizovat a vylučovat z těla, dochází k jejich ukládání do tkání. Nejprve do těch, které jsou pro život méně významné, jako jsou například nehty, vlasy, šlachy, karpální tunely nebo tuková tkáň. Zde jsou homotoxiny pevně vázány a nemohou tak škodit životně důležitějším tkáním, třeba mozku nebo srdci. Typickými projevy ukládání toxinů v tkáních jsou například bolesti kloubů, ztráta pružnosti


14

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku šlach, zánětlivé procesy či dna, což je ukládání krystalů kyseliny močové v kloubech.

Dalším stupněm zatížení organismu homotoxiny je impregnace tkání.

Při ní dochází k prostoupení tkání homotoxiny. To se projevuje chronickými onemocněními, přičemž fáze impregnace je prvním stupněm intoxikace organismu homotoxiny, při kterém vnikají rakovinné buňky, jež přetížený a oslabený imunitní systém nedokáže vždy včas eliminovat. Není-li ani v této fázi poskytnuta tkáním účinná očista, následuje degenerativní fáze, charakteristická nevratnými změnami tkání důležitých orgánů a snížením jejich funkčnosti. Zastavit a zvrátit degenerativní fázi je pro zachování života kritické, bohužel však již značně obtížné. Nepodaří-li se včas zastavit degenerativní procesy, nastupuje fáze neoplazmatická, tedy fáze zhoubného bujení rakovinného nádoru. Ani onemocnění rakovinou však nemusí být ještě fatální. Některé typy rakoviny mají vysloveně nadějnou prognózu, zejména jsou-li podchyceny včas. Je smutnou skutečností, že se při léčbě rakoviny zapomíná na ochranu jater. Je třeba si uvědomit, že rakovinný nádor do jisté míry sloužil tělu jako depozitum homotoxinů. Při chemoterapii a ozařování se však tyto homotoxiny ze zničených tkání rakovinného nádoru dostávají do krevního oběhu a mohou zásadním způsobem poškodit nebo zcela zničit právě játra. Proto by lékaři rozhodně měli svým pacientům doporučovat produkty z plodu ostropestřce mariánského, případně alespoň homeopatikum Carduus marianus, které rovněž podporuje játra.

Dr. Reckeweg uveřejnil řadu schémat osvětlujících problematiku homoto

xinů. Pro naše účely postačí jednoduché schéma, kde nalevo od takzvaného biologického řezu leží fáze, pro které je prognóza spontánního uzdravení příznivá, napravo pak, pokud se nepřistoupí k účinné léčbě, nepříznivá.

Vylučování

homotoxinů

Reakční

fáze

organismu

(např.

záněty)

Ukládání

homotoxinů

do životně

méně

významných

tkání

BIOLOGICKÝ ŘEZ

Impregnace

životně

důležitých

tkání

homotoxiny

Degenerativní

fáze

(degenerace

orgánů)

Neoplazmatická

fáze (vznik a růst

rakovinných

nádorů)

Tendence k uzdravení Tendence ke zhoršování

Při antihomotoxické léčbě jde o to, obrátit procesy vedoucí ke zhoršování zdravotního stavu a podpořit organismus, aby se homotoxinů dokázal zbavit.


15

Teoretické základy homeopatie

Jinými slovy, aby se proces zhoršování (znázorněn šipkou směřující doprava) obrátil a změnil v proces uzdravování (šipka směřující vlevo). Eliminací a vyloučením homotoxinů z těla pak dojde k uzdravení organismu a samovolnému vymizení bolestí a dalších potíží.

V souvislosti s působením homotoxinů v lidském organismu je účelné připomenout výrok známého středověkého lékaře Paracelsa. Ten, jsa obžalován, že podal svému pacientovi jed, prohlásil před soudem: „Vše je jed a není nic než jed. Je to pouze dávka, co způsobuje, zda je látka jedovatá nebo nejedovatá.“ Proto nemusíme ani fakt, že se v našem těle tvoří homotoxiny a že další neustále přijímáme potravou, nápoji a z okolního prostředí, brát úplně tragicky. Ono se totiž homotoxinům opravdu nelze vyhnout. Jde však o to nepřijímat toxinů velká množství, ale také třeba nekombinovat potraviny, jejichž trávením homotoxiny vznikají ve zvýšené míře. To se děje běžně při přejídání, zejména masem a uzeninami, pravidelné konzumaci alkoholu a dalších návykových látek, včetně cukru. Také s léky je třeba zacházet opatrně a mít na paměti, že sice mohou pomáhat, nicméně mají zpravidla též řadu nežádoucích vedlejších účinků.

Protože se homotoxinům, jak již bylo řečeno, nemůžeme vyhnout, musíme o to důsledněji pečovat o svůj imunitní systém a dopřát tělu čas od času očistnou kúru, třeba umírněným půstem, přechodem na vegetariánskou stravu nebo alespoň užíváním detoxikačních látek, ať už se jedná o produkty z plodu ostropestřce mariánského nebo pročišťující homeopatika. Samozřejmě můžeme využít i více očistných postupů současně.

Dr. Reckeweg například důrazně varuje před konzumací vepřového masa jako nejnebezpečnějšího zdroje homotoxinů (toxiny ve vepřovém nazývá sutoxiny, podle latinského jména prasete divokého – Sus scrofa). Pravděpodobně má dr. Reckeweg pravdu, neboť ve vepřovém mase se skutečně nachází mnoho látek, které jsou pro zdraví škodlivé až nebezpečné. (Pro opravdu zvídavé čtenáře uvádíme internetový informační zdroj: http://www.symbinatur.com/ Toxiny-z-veproveho-masa-sutoxiny-clanek-439.html) Na druhé straně si však připomeňme slova Theophrasta Paracelsa. Zda bude nějaká látka působit jako jed, závisí opravdu jen a jen na dávce. Uveďme si ilustrativní příklad. Používáte kuchyňskou sůl? Patrně ano. Bez soli se totiž nakonec neobešel ani pan král v pohádce Sůl nad zlato. Smrtelná dávka soli zkonzumované „na posezení“, je asi 8 gramů na 1 kg živé váhy člověka. Takže zdravého muže vážícího 80 kg celkem spolehlivě zabije 640 g, tedy něco přes půl kilogramu soli. Pokud ovšem ten stejný člověk zkonzumuje oněch 640 g soli v průběhu několika měsíců, nic zlého se s jeho zdravím nestane, neboť tělo bude schopno přebytečnou sůl průběžně vylučovat. S homotoxiny je však situace poněkud složitější, a to „díky“ jejich schopnosti hromadit se v těle. Tím, že v buňkách postupně narůstá koncentrace škodlivin, dojde jednoho dne


16

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku k tomu, že „pohár poslední kapkou přeteče“ a člověk onemocní. Právě tomu je třeba včas zabránit. Také proto je prozíravé omezit konzumaci na homotoxiny bohatých potravin, tedy masa, zejména pak vepřového, a také průmyslově zpracovávaných potravin, jejichž dochucovadla a konzervanty také rozhodně nepatří mezi látky, které by tělu přinášely cokoli pozitivního.

Principy homotoxikologie a antihomotoxické léčby si můžeme přiblížit na modelovém příkladu. Představte si, že jste právě dorazili na vytouženou dovolenou k moři a večer jdete do restaurace ochutnat místní speciality. Ryba, kterou vám předložili, sice nechutná nijak skvěle, vy ji ale přesto sníte, neboť se domníváte, že poněkud zvláštní chuť je důsledkem místního způsobu úpravy pokrmů. Večeři spláchnete sklenkou dobrého vína a jdete na kutě, protože jste po cestě unaveni. Kolem půlnoci se vzbudíte zimnicí, zpoceni lepkavým potem a zbytek noci strávíte na záchodě, střídavě vsedě nebo s hlavou v míse. Co se to proboha děje?! Nic tak mimořádného. Jen jste snědli zkaženou rybu a vaše tělo nyní volí nejrychlejší cestu, jak se jedovatého obsahu žaludku a střev zbavit. Pokud v této situaci zavoláte lékaře, asi vám předepíše prášky proti průjmu. Ty sice průjem opravdu zastaví, bohužel tím ale zastaví i nouzový detoxikační program organismu a vy se budete celý zbytek dovolené cítit všelijak, jenom ne dobře. A to vše jen proto, že se vaše tělo nemohlo rychle detoxikovat.

Podobně jako uvedený příklad otravy rybou se projevuje i otrava arzenikem. K těmto otravám docházelo zejména v minulosti poměrně často, neboť arzenik byl běžně používán jako účinný jed na krysy a potkany. Pokud došlo omylem (někdy i úmyslně – viz divadelní hru bratří Mrštíků Maryša) ke kontaminaci potravin arzenikem, prvotní příznaky jsou naprosto stejné jako při otravě zkaženým jídlem: průjem a zvracení. Pokud ovšem přísun jedu pokračuje i v dalších dnech, například když je k pečení chleba používána mouka smíchaná s arzenikem, tělo se již nedokáže zbavit jedu zvracením ani průjmem. Toxin začíná pronikat do tělních buněk. Nyní se tělo snaží deponovat arzenik do tkání, kde jed bude škodit nejméně. Ta část jedu, kterou se nepodaří vyloučit průjmem, zvracením a potem a kterou se ani nepodařilo blokovat v tuku, vazivových tkáních, nehtech a vlasech, však proniká do životně důležitých orgánů, kde působí toxicky. Nejprve se objevuje poškození jater. Játra ochotně obětují vlastní buňky, aby ochránily další orgány před poškozením. Pokud však játra nápor jedu nezvládnou, poškodí arzenik srdeční sval, čehož důsledkem může být náhlý infarkt. Pokud je srdce silné a intoxikaci odolá, může se pokračující přísun arzeniku projevit rakovinným bujením (tělo se takto snaží lokalizovat jed do nově vytvářené tkáně rakovinného nádoru, opět s cílem ochránit životně důležité tkáně a buněčné struktury). Ve všech fázích otravy se manifestují specifické symptomy, což není nic jiného než projevy snahy organismu zbavit se jedu, nebo jej alespoň deponovat na relativně bezpečné úložiště.


17

Teoretické základy homeopatie

Na poměrně drastickém příkladu se zkaženou rybou jsme demonstrovali obecně platný princip, jak se tělo vypořádává s homotoxiny. Je tedy logické, že prvním opatřením při projevech otravy je zastavení dalšího přísunu toxinů do těla. Tomu napomáhá sama příroda tím, že se při otravách, ale i infekčních onemocněních vytrácí chuť k jídlu. Toto dočasné nechutenství je třeba vnímat jako účelné opatření organismu podporující detoxikaci, neboť játra a další orgány nejsou zatěžovány přísunem jídla a nutností jeho zpracování, a tak mohou svoji celou kapacitu využít k eliminaci homotoxinů v organismu již přítomných. Také proto není vhodné nutit nemocného do jídla a už vůbec ne do konzumace jídel těžce stravitelných.

V úvodu jsme uvedli, že není vůbec nutné, aby se s přibývajícím věkem současně zhoršoval zdravotní stav člověka. Nyní toto tvrzení můžeme zopakovat s tím, že základními předpoklady zachování zdraví (a ve vyšším věku to platí dvojnásob) jsou: 1. omezení přísunu toxinů do organismu, 2. aplikace léčebných metod podporujících detoxikaci organismu, 3. omezení konzumace alopatických léků, které poškozují játra nebo mají

závažné vedlejší účinky (případné vysazení léku však vždy konzultujte

s lékařem), 4. pozitivní a aktivní přístup k životu, chuť objevovat a učit se novým věcem. Je zcela přirozené, že ve v yšším věku jsou tělesné buňky a tkáně více kontaminovány homotoxiny než buňky mladých lidí. Nemusí to sice platit bez výjimky, vliv dědičných a miasmatických

1

zátěží minulých generací může hrát svoji

negativní roli u mladých lidí a dokonce dětí, jejichž tkáně a buňky mohou být zaneseny homotoxiny mnohem více, než by bylo přiměřené jejich věku. V zásadě však platí, že starší lidé mají v buňkách nahromaděno více homotoxinů než osoby mladší. Je tedy logické, že odolnost organismu vůči onemocněním s věkem opravdu klesá. Přesněji řečeno, tkáně kontaminované nebo impregnované homotoxiny se snaží homotoxinů zbavit, což se navenek projevuje jako zvýšená náchylnost k onemocněním. Přitom je lhostejné, zda se jedná o lokální záněty (třeba močového měchýře, dnu nebo záněty horních cest dýchacích) nebo celkové infekční onemocnění, například virózu, chřipku nebo angínu.

Skutečnou příčinou zánětů a infekčních onemocnění nejsou bakterie nebo viry, nýbrž stres organismu v důsledku zatížení homotoxiny. Choroboplodné 1 Miasma znamená přibližně totéž co „znečištění“. Podle objevitele homeopatie dr. Hahnemanna došlo v průběhu generací v důsledku systematického potlačování kožních chorob k přesunu symptomů z kůže na vnitřní orgány. Tím se viditelné symptomy sice potlačily, staly se však nebezpečnějšími. Více o miasmatech v kapitole Homeopatická léčba chronických onemocnění.


18

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku

mikroorganismy působí jen jako spouštěče, jako materiální předpoklady

onemocnění, nejsou však jejich skutečnou příčinou. Pokud by tomu tak bylo,

museli by při vypuknutí chřipkové epidemie nutně onemocnět všichni lidé,

kteří se s chřipkovými viry setkají. Z praxe však víme, že tomu ani zdaleka

tak není. Onemocnění infekční chorobou má tedy „na svědomí“ homoto

xiny oslabený imunitní systém, ne patogen. Možná budete nyní nevěřícně

kroutit hlavou, ale pravdou je, že akutní onemocnění jsou svým způsobem

pro organismus přínosná. Vedou totiž k mobilizaci dosud neaktivních obran

ných sil organismu. Tyto „zálohy poslední záchrany“, které jsou „povolány

do zbraně“ proti vnějšímu nepříteli (bakteriím nebo virům), mají v těle ještě

jeden důležitý úkol. Poté co porazí choroboplodné mikroorganismy, zapojí

se do úklidových prací, tedy do očisty a detoxikace tělesných buněk. Již

dr. Reckeweg chválil zánětlivé procesy, neboť, jak říkal, „oheň zánětu spaluje

homotoxiny“. To je i z pohledu moderní medicíny srozumitelná řeč, protože

zánět a zvýšená tělesná teplota opravu podporují biochemické procesy a tím

i vnitřní očistu těla. Pokud však při každém infekčním onemocnění saháme

okamžitě po lécích proti horečce či zánětům a slibujeme si od nich snad

nější překonání nemoci, můžeme celou situaci naopak podstatným způso

bem zhoršit. Potlačením symptomů totiž zmateme imunitní systém, který pak

nebude „zálohy poslední záchrany“ mobilizovat, protože naléhavou potře

bu jejich mobilizace prostě necítí. V konečném důsledku se naše tělo bude

muset zbavit bakterií pomocí antibiotik, protože zmatený imunitní systém si

s náporem mikrobů prostě nebude vědět rady. Jenže antibiotika zničí spolu

s patogeny i užitečnou mikroflóru tlustého střeva, která je důležitou součástí

imunitního systému. Tím vzniká začarovaný kruh. Podáváním alopatických

léků zlenivělý a zmatený imunitní systém nečistí tělesné buňky od nahroma

děných homotoxinů, na což tělo reaguje zvýšenou náchylností ke všem mož

ným infekčním i neinfekčním onemocněním. Pokud budeme i všechna další

onemocnění „řešit“ jen potlačováním nepříjemných stavů, docílíme časem

jediného možného výsledku: Nahromadění homotoxinů způsobí chronické

onemocnění a v krajním případě pak nevratná poškození životně důležitých

orgánů.

Díky dr. Reckewegovi a jeho průkopnické činnosti v oblasti homotoxikolo

gie však máme k dispozici elegantní a účinná řešení. Princip antihomotoxické

léčby podle dr. Reckewega si nyní objasníme na našem příkladu se zkaženou

rybou. Vraťme se tedy do vašeho hotelového pokoje... Právě odbila půlnoc

a vy máte za sebou první záchvat průjmu a zvracení. Máte zimnici a horeč

ku a je vám mírně řečeno prachmizerně. Naštěstí máte v zavazadle cestovní

homeopatickou lékárničku a v ní homeopatický lék Arsenicum album. Tři

až pět kuliček (globulí) homeopatika necháte pozvolna rozpouštět v ústech.

Po několika minutách pocítíte značnou úlevu. Zimnice pominula. Ještě


19

Teoretické základy homeopatie

několikrát navštívíte „onu místnost“, ale cítíte se rozhodně lépe, než kdybyste

použili alopatický lék určený k potlačení průjmu. Ráno sice ještě nebude

te mít na snídani ani pomyšlení a vezmete zavděk hořkým čajem. V pole

dne už pocítíte mírný hlad, a tak sníte kousek rohlíku nebo bílého chleba.

Večer už budete skoro fit, ale pro jistotu si ještě večeři nedáte, sezobnete jen

něco lehkého, nechcete ještě zažívací trakt zatěžovat. Zbytek dovolené však

už prožijete v pohodě a plném zdraví. Jak je to možné? Celkem jednoduše.

Homeopatický přípravek Arsenicum album totiž podpořil detoxikační schop

nost buněk a pomohl zbavit tělo toxinů ze zkažené ryby. O vlastní úklidové

práce v těle se postarala homeopatikem posílená játra (detoxifikační orgán),

ledviny a kůže (vylučovací orgány). A podle čeho jste věděli, že je třeba použít

Arsenicum album a ne třeba Arniku nebo Natrum muriaticum? Podle toho, že

příznaky otravy arzenikem, jak byly popsány, docela přesně odpovídají sym

ptomům otravy zkaženým jídlem. Pokud jsme zapomněli uvést, že homeo

patikum Arsenicum album se připravuje právě z jedovatého arzeniku, tak to

s omluvou činíme právě nyní. Nepředbíhejme však logiku dalších kapitol,

principy homeopatie nelze odbýt dvěma nebo třemi větami.

Samoléčící a hojivé schopnosti organismu

Když se říznete do prstu, rána chvíli krvácí, nakonec se krev srazí a vytvoří

na ráně strup. Pod jeho ochranou rána sroste, až po ní nezůstane nic než

nepatrná jizva. Stejně tak sroste zlomená kost, pokud ji dáme na určitou dobu

do sádry nebo končetinu zafixujeme dlahou. Zabodne-li se nám do dlaně

tříska, okolní tkáň se brzy zanítí a z odumřelých bílých krvinek, které na mís

tě vpichu bojovaly s bakteriemi a nečistotou, se vytvoří hnis. Ten pak třísku

vypudí nebo alespoň usnadní její vyjmutí. Napadnou-li naše tělo viry nebo

bakterie, zdravý imunitní systém si s nimi dříve či později poradí, aniž by

bylo třeba podávat jakékoli léky. Je-li však imunitní systém oslaben, zejména

dlouhodobým stresem v důsledku nahromadění homotoxinů, může zvítězit

nemoc. V krajním případě pacient umírá, většinou se však akutní potíže změ

ní na chronické a nemoc se stane naším životním partnerem. Partnerem, který

nás ale v řadě ohledů značně omezuje, leč nemáme na vybranou: jeho stálou

přítomnost se musíme naučit tolerovat. Takovým chronickým onemocněním

může být například artróza, astma, ischemická choroba srdeční, vysoký krev

ní tlak a mnoho jiných. Opravdu však nemáme na vybranou...?

Dlouhodobé užívání alopatických (běžných) léků jednoznačně k cíli

nevede. Tyto léky sice dokáží nepříjemné projevy chronických nemocí mír

nit, bohužel však většinou jen potlačováním subjektivního vnímání nepří

jemných stavů. O skutečném léčení příčiny potíží, natož o trvalém vyléčení,

však nemůže být ani řeči. Jediné, co dokáže navrátit zdraví, jsou přirozené


20

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku samoléčící schopnosti organismu. Je paradoxem moderní medicíny, že to jsou právě běžné léky, které vznik chronických onemocnění podporují. Je tomu tak proto, že alopatické léky neřeší příčinu onemocnění – stres organismu způsobený homotoxiny. Homeopatie naopak cílí na příčiny onemocnění, odstraňuje homotoxiny z těla a symptomy nemoci využívá jen jako vodítko k nalezení účinného přípravku. Potíže po podání homeopatika pak zmizí samy od sebe, neboť byla odstraněna jejich skutečná příčina, stejně jako když zhasne kontrolka upozorňující na nedostatek benzinu v nádrži poté, co jsme u pumpy doplnili palivo. Homeopatie není placebo Homeopatii bývá často podsouváno, že její veškerá účinnost je založena na placebo efektu. Tento názor je tváří v tvář léčebným výsledkům, které jsou homeopatií dosahovány, neudržitelný. Přesto nad ním nelze jen tak lehce mávnout rukou. Homeopatie a placebo mají totiž opravdu jisté společné rysy. Věnujme nejprve pozornost placebo efektu. Jako placebo bývá označován léčebný účinek inertní látky, třeba škrobu nebo cukru, založený na víře nemocného, že je mu podáván skutečně účinný lék. Placebo efekt objektivně existuje, je však lékařskou vědou blahosklonně přehlížen a pohrdavě komentován slovy „víra tvá tě uzdravila“, jako by na víře ve vlastní uzdravení bylo něco nemravného. Pravý opak je však pravdou a žádný dobrý lékař pozitivní vliv víry pacienta ve vlastní uzdravení nepopírá. Položme si nyní otázku: Nemůže být podání placeba jakýmsi mentálním spouštěčem opravných a samoléčících programů organismu? Odvážíme-li se rozvinout tuto myšlenku dále, pak se nabízí otázka, zda by bylo možné aktivovat tyto samoléčící procesy i tehdy, když placebo žádný efekt nepřináší a uzdravení po podání placeba se jaksi nekoná? Prostě nalézt prostředky, které dokáží samoléčící programy organismu spouštět mnohem spolehlivěji než běžné placebo...? To by ovšem znamenalo naprostý průlom v medicíně, léčbu účinnou a bez vedlejších účinků! Léčbu zaměřenou na zdraví pacientů, ne na zisky zdravotních pojišťoven a farmaceutických firem.

Jednou z účinných metod léčby bradavic je autosugesce. Je statisticky prokázaným faktem, že vypalování a vyřezávání bradavic je méně úspěšné než jejich zaříkávání. Ve středověku by zaříkávač bradavic nejspíš skončil ve spárech inkvizice, dnes se však o zaříkávání bradavic píše dokonce i v odborném lékařském tisku. Ne sice jako o metodě paušálně doporučované pro lékařskou praxi, nicméně jako o postupu překvapivě účinném. Ejhle, i klasická medicína začíná být otevřena myšlence využívání placebo efektu k léčebným účelům!

Placebo efekt je tedy autogenní léčba založená na víře pacienta v účinnost dané metody nebo léku. Existuje však i mechanismus opačný, vyvolání


21

Teoretické základy homeopatie

onemocnění na základě přesvědčení pokusných osob, že je jim podávána látka škodlivá. Studie psychosomatického lékařství z roku 1968 popisuje, jak objektivně neškodné podněty mohou vyvolat záchvat astmatu. Výzkumníci požádali pacienty, aby vdechli neoznačenou látku, o níž jim bylo řečeno, že dočasně zhorší jejich astma. Když pacienti inhalovali výpary tekutiny, „mnozí dostali plnohodnotný astmatický záchvat, začali sípat a měli potíže s dýcháním a nekontrolovatelně lapali po dechu“, popisuje vzniklou situaci dr. Herbert Benson ve studii Beyond the Relaxation Response. A to se stalo, přestože látka, kterou inhalovali, byl jen neškodný solný roztok. Poté dali výzkumníci pacientům „protilék“, který spočíval v inhalování výparů toho samého solného roztoku (!), a sledovali, jak jejich sípání a namáhavé dýchání zmizelo. (Zdroj: Goodlatte, J.: The Perception Effect Part 1, The Reality of Placebo)

Homeopatie má tedy s placebem jeden jediný společný rys: není zapotřebí žádné účinné látky k tomu, aby lék působil. Zásadní rozdíl mezi homeopatikem a placebem však spočívá v nesrovnatelně vyšší úspěšnosti homeopatické léčby. Homeopatií je dosahováno naprosto konzistentních a reprodukovatelných léčebných výsledků. U placeba jsou naproti tomu léčebné úspěchy jen nahodilé. Homeopatie však léčí všechny pacienty a všechna onemocnění, včetně těch, která školská medicína označuje za nevyléčitelná. Homeopatie také působí u těch pacientů, kteří na placebo nikterak nereagují. Zrod homeopatie Počátky homeopatie spadají do doby působení německého lékaře a chemika Samuela Hahnemanna (1755–1843). Když doktor Hahnemann léčil svoje pacienty, byl s tehdy používanými metodami i výsledky léčby velmi nespokojen. Také základní princip léčení „primo nihil nocere“, tedy „předně nikdy neublížit“, byl v lékařské praxi konce osmnáctého století víceméně nežádoucím klišé. Běžné bylo pouštění žilou, podávání projímadel bez ohledu na diagnózu, aplikovala se rtuť, olovo a další toxické látky. Podobně jako Hahnemann byli rozčarováni i další osvícení lékaři té doby. Takto vyjádřil svoje hodnocení tehdejšího stavu medicíny sir Johan Forbes: „U značného počtu nemocí by byl i bez léčení průběh dobrý. Někdy by bylo dokonce pro pacienta lepší, kdyby mu nebyla podávána žádná léčiva. ... Věci se dostaly do takového stavu, že nemohou být horší. Pacienti se buď zotaví sami od sebe, nebo zemřou.“ (Zdroj: Blackieová, M.: Homeopatie – královská léčba, Alternativa 1996)

Protože svědomí nedovolovalo doktoru Hahnemannovi aplikovat metody, které pacienty poškozovaly, opustil svoji lékařskou praxi a věnoval se už jen překladatelské činnosti (ovládal brilantně osm jazyků). Ve dnech, kdy


22

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku

překládal Cullenovu Materii mediku

2

, rozhodl se vyzkoušet na sobě účinek

chininu, neboť měl jako odborník pochybnosti o Cullenových tezích a závě

rech. Po požití vysoké dávky chininu Hahnemann zjistil, že se u něj proje

vují typické symptomy malárie. Jak víme, chinin byl a je jedním z hlavních

léků proti malárii. Shoda příznaků vyvolaných chininem se symptomy malá

rie, nemocí, na niž chinin působí, Hahnemanna ohromila. Rozhodl se tedy

v pokusech pokrčovat. Postupně vyzkoušel celou řadu více či méně jedo

vatých látek a dospěl ke třem klíčovým závěrům. Zaprvé, že jedovaté látky,

podávané v dostatečně vysokých, ale nikoli ještě smrtelných dávkách, dokáží

vyvolat pro daný jed charakteristický průběh otravy, který se projevuje spe

cifickými a nezaměnitelnými příznaky. Jinými příznaky se projevovala otrava

arzenikem, jinými rtutí a dalšími zase otrava muchomůrkou červenou nebo

rulíkem zlomocným. Dále Hahnemann zjistil, že se příznaky některých typů

otrav nápadně shodují se symptomatikou jistých onemocnění, podobně jako

otrava chininem vyvolala příznaky podobné symptomům malárie. Třetím

Hahnemannovým zjištěním pak bylo, že nízkými dávkami různých jedů je

možné léčit ta onemocnění, která se projevují stejnými příznaky jako otra

va daným jedem. Na základě svého výzkumu a rešerší dostupných literár

ních pramenů pak Hahnemann formuloval zákon podobnosti, který praví, že

podobné se léčí podobným.

Hlavní potíž praktického využití jedovatých látek k léčebným účelům však

spočívala v tom, že často i velmi malé dávky těchto jedů způsobovaly u paci

entů zhoršení jejich zdravotního stavu. Teprve po překonání krize způsobe

né podáním jedovaté látky nastupoval proces uzdravování. Aby zmírnil tyto

nepříznivé projevy, přistoupil doktor Hahnemann k podávání silně ředěných

roztoků jedovatých substancí, avšak tentokrát bez prokazatelného léčebného

výsledku. Silně ředěné roztoky byly prostě již příliš slabé na to, aby moh

ly jakkoli účinkovat. Není známo, jakým impulzem byl Samuel Hahnemann

veden, když se rozhodl s roztokem jedu uzavřeným v lahvičce stokrát ener

gicky udeřit do koženého polštářku. Je celkem nepravděpodobné, že by se

jednalo o projevy zlosti nebo frustrace. Daleko pravděpodobnějším se jeví,

že se pokoušel získat co nejvíce homogenní roztok a metoda turbulentního

mísení kapalin pomocí úderu připadla zkušenému chemikovi Hahnemannovi

jako nejvhodnější. Po tomto promísení kapaliny odebral Hahnemann z roz

toku jeden objemový díl, nalil jej do další lahvičky a tu doplnil 99 díly vinné

pálenky. Tuto směs kapalin opět promísil sto údery do koženého polštářku.

2 Materia medica je v podstatě totéž co lékopis. Také homeopatie má svůj lékopis, svoje materie

mediky. První z nich pochází z pera zakladatele homeopatie dr. Hahnemanna (Materia medi

ca pura), další pak sepsal dr. James Tyler Kent, dr. John Henry Clarke, dr. Margaret Tylerová,

dr. William Boericke, H.C. Allen, MD Georgos Vithoulkas (Materia Medica Viva), Jana Scholteno

vá a další významní homeopaté a homeopatky minulosti i současnosti.


23

Teoretické základy homeopatie

Stejný postup opakoval Hahnemann ještě dvakrát. Z takto ředěného roztoku pak Hahnemann podal po několika kapkách svým pacientům, byť bez valné naděje, že by takto ředěný roztok mohl ještě působit. Stalo se však něco neočekávaného a neuvěřitelného. Pacienti léčení těmito kapkami se rychle zotavovali, navíc bez počátečního zhoršení zdravotního stavu. Roztoky, které obsahovaly sotva stopy původních účinných látek, vykazovaly znamenité léčebné účinky! Tímto intuitivním způsobem připravil Christian Friedrich Samuel Hahnemann první homeopatický lék, homeopatikum, které by moderní názvosloví označilo jako ředění či potenci C4, roztok, který obsahuje všeho všudy 0,000001 % výchozího roztoku, což je koncentrace, kterou není snadné detekovat ani v moderních chemických laboratořích. Tak spatřilo světlo světa první homeopatikum a s ním i metoda, kterou lze právem označit za dějinný průlom v moderní medicíně. Dodejme však, že průlom pro mnohé nežádoucí, neboť rozšíření homeopatie může ohrozit finanční i mocenské zájmy vlivných farmaceutických firem a vlastně celého zdravotního systému. Neboť současný systém potřebuje a také mnohdy produkuje lidi nemocné, ne zdravé. Právě v těchto souvislostech je třeba vnímat hlasy odpůrců homeopatie pokoušející se tuto metodu zpochybnit, zdiskreditovat, nebo ji rovnou označit za šarlatánství. Jako jediný, ale zdánlivě plně dostačující argument, který odpůrci homeopatie opakují jako mantru, je skutečnost, že homeopatika neobsahují účinné látky. To je sice pravda, ale pravda vytržená z celého konceptu homeopatie, jak bude zřejmé z následujících kapitol. Tři pilíře homeopatie Prvním pilířem homeopatie je zákon podobnosti, latinsky similia similibus curentur, se kterým jsme se již seznámili a jenž říká, že podobné se léčí podobným. Rčení „čím ses kdo pokazil, tím se taky naprav“ není nic jiného než zlidovělý pokyn k využití zákona podobnosti. Kdo to večer přehnal s alkoholem, může si dát ráno malé pivo „na spravení“, tedy pokud nemusí usednout za volant nebo řídítka. To je klasický příklad využití zákona podobnosti v nehomeopatické sféře. S využitím zákona podobnosti při homeopatické léčbě jsme se již setkali při popisu otravy zkaženou rybou a následné léčby této otravy homeopatikem Arsenicum album.

Druhý pilíř homeopatie představuje vlastní příprava homeopatických léků, tedy homeopatik. Ta spočívá v postupném ředění původní přírodní substance a dynamickém protřepávání roztoku, v postupu, jenž byl již stručně nastíněn v předchozí kapitole a kterému se ještě budeme věnovat. Posledním z pilířů homeopatie je individuální přístup k pacientům.

Vše opět nejlépe pochopíme na příkladu. Většina milovníků kávy má osobní zkušenost s probdělou nocí, poté co během odpoledne nebo večera


24

Jak se léčit homeopatií ve středním a vyšším věku

vypili jeden nebo dva šálky kávy navíc. Kolem půlnoci nebo v časných ran

ních hodinách se člověk probudí a v hlavě se mu honí spousta nesouro

dých myšlenek, které odhánějí tolik v



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.