načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jak přežít pobyt ve zdravotnickém zařízení -- 100+1 otázek a odpovědí pro pacienty - Eliška Sovová; Renata Podstatová; Jarmila Řehořová

Jak přežít pobyt ve zdravotnickém zařízení -- 100+1 otázek a odpovědí pro pacienty

Elektronická kniha: Jak přežít pobyt ve zdravotnickém zařízení
Autor: Eliška Sovová; Renata Podstatová; Jarmila Řehořová
Podnázev: 100+1 otázek a odpovědí pro pacienty

Kniha zpracovává všechna témata týkající se kvalitní péče o pacienta ve zdravotnickém zařízení. Publikace, určená široké čtenářské veřejnosti, má přispět k lepšímu ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  144
+
-
4,8
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2007
Počet stran: 143
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Veřejné zdraví a hygiena
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2007
ISBN: 978-80-247-1997-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha zpracovává všechna témata týkající se kvalitní péče o pacienta ve zdravotnickém zařízení. Publikace, určená široké čtenářské veřejnosti, má přispět k lepšímu porozumění mezi pacienty a zdravotnickým personálem a ukázat, jak provádět kvalitní zdravotnickou péči za účasti informovaného pacienta. Kolektiv autorů proto v knize zpracovává všechna témata, týkající se pobytu v nemocnici, o kterých by měl mít každý pacient přehled, aby byl dobře připraven na možnou hospitalizaci. Otázky a odpovědi v knize se týkají nejrůznějších okruhů - zavazadel do nemocnice, komunikace s lékaři, práv a povinností pacientů, zdravotnické dokumentace, edukace, medikace, stravování, anestezie, operačních zákroků, právních postupů, pojišťoven apod.

Popis nakladatele

Kvalita zdravotnických služeb je v poslední době velice žhavým a přetřásaným tématem. Proto vznikla kniha Jak přežít pobyt ve zdravotnickém zařízení, která přehledně zpracovává všechna témata, týkající se kvalitní péče ve zdravotnickém zařízení. Základem každého dobrého vztahu mezi lidmi je správná komunikace. Mnoho neshod a nedorozumění ve zdravotnictví vzniká právě z nedostatečné komunikace a z nesprávného dojmu pacienta, že zdravotnický personál je neomylný a dokonalý. Kniha má proto pacienta upozornit na to, že komunikace je dialog, který vedou dva partneři - zdravotnický personál a pacient. Má především ukázat, jak lze provádět kvalitní zdravotnickou péči za účasti dobře informovaného pacienta. (100+1 otázek a odpovědí pro pacienty)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Eliška Sovová; Renata Podstatová; Jarmila Řehořová - další tituly autora:
Hygiena a epidemiologie pro ambulantní praxi Hygiena a epidemiologie pro ambulantní praxi
Kardiologie pro obor ošetřovatelství -- 2., rozšířené a doplněné vydání Kardiologie pro obor ošetřovatelství
 (e-book)
Kardiologie pro obor ošetřovatelství Kardiologie pro obor ošetřovatelství
 (e-book)
100+1 otázek a odpovědí pro kardiaky 100+1 otázek a odpovědí pro kardiaky
 (e-book)
100+1 otázek a odpovědí o chůzi, nejen nordické 100+1 otázek a odpovědí o chůzi, nejen nordické
 (e-book)
100+1 otázek a odpovědí o krevním tlaku 100+1 otázek a odpovědí o krevním tlaku
 (e-book)
Kardiologie pro obor ošetřovatelství -- 2., rozšířené a doplněné vydání Kardiologie pro obor ošetřovatelství
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Autorky děkují vem autorům, spoluautorům a konzultantům, kteří se na této

knize podíleli.

Velké poděkování za pomoc a podporu při tvorbě a vydání této publikace patří

předevím MUDr. Pavlu Horákovi, Csc., MBA, řediteli Veobecné zdravotní poji

ovny České republiky, ing. Jaromíru Gajdáčkovi, výkonnému řediteli Svazu

zdravotních pojioven České republiky a Romanu Spáčilovi, majiteli tiskárny

TAVA.


Kniha vyla díky podpoře Svazu zdravotních pojioven ČR. Autorský kolektiv: Hana Bareová JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Ing. Jaromír Gajdáček Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA MUDr. Jiří Skřivánek, MBA MUDr. Ivan Staněk Mgr. Lenka Slezáková, Ph.D. Bc. Dana Vaňková Mgr. Ivana Vaátková Bc. Hana Zrníková Mgr. Frantika Fisherová RNDr. Renata Podstatová doc. MUDr. Elika Sovová, Ph.D., MBA Mgr. Jarmila Řehořová, Ph.D. JAK PŘEÍT POBYT VE ZDRAVOTNICKÉM ZAŘÍZENÍ 100+1 otázek a odpovědí pro pacienty Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 3097. publikaci Odpovědný redaktor Josef Josefík Sazba a zlom Milan Vokál Kresby těpán Mare Počet stran 144 Vydání 1., 2007 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod Š Grada Publishing, a.s., 2007 Cover Photo Š profimedia.cz ISBN 978-80-247-1997-9

ISBN 978-80-247-6198-5

Š Grada Publishing, a.s. 2011

(titná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)

Obsah

/ Předmluva ........................................13

(Elika Sovová, Renata Podstatová, Jarmila Řehořová)

/ Úvod ...........................................16

(Antonín Malina)

/ Zdravotní pojiovny a kvalita zdravotní péče ...............19

(Jaromír Gajdáček)

/ Jak si vybrat nemocnici, co si vzít s sebou k hospitalizaci,

komunikace v nemocnici ..............................21

(Elika Sovová, Jarmila Řehořová)

1. Nae nemocnice má velmi dobrou pověst, jak ale mohu zjistit

nějaké objektivní údaje o její kvalitě? ...................24

2. Mám zrakové postiení, jak budou se mnou v nemocnici

jednat? ......................................24

3. Mám podstoupit operaci lučníku, mohu si určit, ve které

nemocnici operaci podstoupím? ......................25

4. Chtěla bych si nechat opravit prsa, mohu si vybrat, kde mi

operaci provedou? ...............................25

5. Mám velké bolesti na hrudi, co mám dělat? Jsem sledován na

interně i na onkologii a na plicním. .....................25

6. Jak se do nemocnice dostanu, poveze mě sanitka nebo můu

jet osobním autem? ..............................26

7. Co vechno si mám vzít do nemocnice s sebou? Co cenné

předměty a peníze? ..............................26

8. Jaký bývá denní reim na oddělení? Mohu kouřit i v nemocnici? . . 28

9. Na co mám myslet při proputění z nemocnice? ............29

10. Babička leí na interním oddělení a lékaři mi oznámili, e ji

budou překládat do Léčebny dlouhodobě nemocných.

Musí s tím babička souhlasit? ........................30

5

osvit 4G Wednesday, 3rd October, 2007


/ Zdravotnická dokumentace pacienta .....................31

(Jarmila Řehořová) 11. Mohu jako pacient nahlíet do své zdravotnické dokumentace? . . 33 12. Jakým způsobem mohu získat nebo zapůjčit svoji zdravotnickou

dokumentaci? ..................................33

13. Proč se musím podepisovat do dokumentace? .............34

14. Mohu jako pacient také zapisovat některé údaje do své

zdravotnické dokumentace? .........................34

15. Které dokumenty si musím vzít s sebou do zdravotnického

zařízení? ......................................34

16. Proč se mnou sestra sepisuje tolik dokumentů a ptá se na

tolik údajů? ....................................35

17. Kdo můe ve zdravotnickém zařízení číst moji dokumentaci? ....35

18. Jak se vede dokumentace ve zdravotnickém zařízení, písemně

nebo elektronicky? ...............................36

19. Kde je uloena dokumentace po mém odchodu ze

zdravotnického zařízení? ...........................36

20. Jak mám postupovat, kdy nějaký papír ztratím? ...........37

/ Práva a povinnosti pacientů ............................38

(Hana Zrníková) 21. Lékař vám sdělil, e je nutné, abyste se vzhledem k vaemu

zdravotnímu stavu dostavil k hospitalizaci do nemocnice

a vy nesouhlasíte? ...............................40

22. Proč musíte informovat lékaře o onemocněních, která podle

vás s vaí nynějí hospitalizací nesouvisí? .................42

23. Chcete být se svým dítětem umístěni ve zdravotnickém zařízení

do lůkové péče? ................................43

24. Sestra nebo lékař vám oznámili, e vás zítra čeká vyetření, malý

zákrok nebo operace? Máte strach, nevíte, co s vámi budou dělat

a jak to můe dopadnout? ..........................43

25. Nelíbí se vám, e máte odhalit intimní místa na těle a okolo stojí

plno lékařů, sester a studentů? .......................44

26. Nevíte, jak se jmenuje vá oetřující lékař a jak vypadá lékař,

který vás bude zítra při operaci uspávat? .................44

27. Lékař by vás rád zařadil do výzkumného projektu, co máte

dělat? .......................................45

6

Jak přeít pobyt ve zdravotnickém zařízení


28. Máte výhrady k vnitřnímu řádu zdravotnického zařízení, kde jste

právě hospitalizováni? .............................45

29. Lékař vám naordinoval léčebný reim (například měsíc

nezatěovat pravou dolní končetinu váhou vlastního těla,

brát 2× denně lék, dodrovat stanovenou dietu, atd.) a vy to

nechcete a nebudete dodrovat? ......................47

30. Jak se mám bránit při poruování svých práv? ..............48

/ Poučení pacienta v souvislosti s jeho onemocněním (edukace) ....50

(Lenka Slezáková) 31. Co to je ta edukace? ..............................54

32. Jak dlouho bude edukace trvat? ......................55

33. Kdy a kdo bude edukaci provádět? .....................55

34. Co konkrétně se budu učit? .........................55

35. Naučím se to? U jsem stará, budu se umět o sebe i nadále

postarat? .....................................56

36. Budou nutné opakované hospitalizace? .................56

37. Co budu k edukaci potřebovat? .......................56

38. Nebude to vechno moc drahé, musí se něco doplácet? .......57

39. Nemohu se to doma naučit sama podle nějakého návodu? .....57 40. Ke kterému lékaři teď budu chodit na kontroly? ............57

/ Podávání léků pacientům .............................59

(Dana Jurásková) 41. Proč se dávky léčiv lií u kadého nemocného a co vechno

ovlivňuje dávkování léků? ..........................61

42. Jakými způsoby lze aplikovat léky? .....................62

43. Jaká jsou místa vpichu při aplikaci léků injekční technikou? .....64 44. Jaké mohou být komplikace při podání léků injekční technikou? . . 65 45. Proč je nutné dodrovat přesný čas podání léku? ...........66

46. Je rozdíl mezi uitím léku před nebo po jídle? ..............66

47. Jaké příznaky je nutné urychleně hlásit lékaři nebo jej vyhledat? . . 67 48. Lze doplňovat lékařem určenou léčbu svými chronickými

léčivy? .......................................68

49. Proč nesmím v nemocnici uívat léky, které jsem si přinesl

z domu? ......................................68

7


50. Proč musím lék spolknout před sestrou? Proč u nejsou kalíky

s léky, které si pacient uije sám, bez dozoru? ..............69

/ Stravování ve zdravotnických zařízeních ...................70

(Ivana Vaátková, Hana Bareová, Dana Vaňková) 51. Kdo se vůbec stará o jídlo pacientů v nemocnici? ...........71

52. Doma jsem jedl vechno, ádnou dietu nemám. Budu mít

v nemocnici nějakou dietu? Jak dlouho? .................72

53. Pět let mám bezlepkovou dietu. Budu mít monost ji dodrovat

i v nemocnici? ..................................74

54. Sestři, proč vás opakovaně zajímá, co sním? U jste se mě ptala

po snídani. ....................................74

55. Mohu jíst jetě něco jiného ne mi dáváte zde? .............75

56. Proč nemohu jíst jako normální člověk? Proč mám tu hadičku? . 76 57. Já nejsem zvyklý tolik pít, proč mě k tomu nutíte? ...........77

58. Trpím pocity ízně. Proč se nemohu více napít? .............79

59. Proč mi tady dávají kuřecí (hovězí) maso, kdy v televizi říkali,

e to není zdravé? ................................81

60. Dietu jste mi pěkně vysvětlili, ale je hrozně drahá. Kde mám

na to vzít? .....................................82

/ Příprava k operaci, anestezie ...........................83

(Jiří Skřivánek) 61. Mám jít na operaci tlustého střeva, mám strach a nevím, jestli je

operace vůbec potřeba. Koho se můu zeptat? .............86

62. Jaký typ operace (tj. klasická cesta otevřeným způsobem nebo

miniinvazivní/laparoskopická operace) je pro mne vhodná? ....86 63. Co je to laparoskopie? .............................87

64. Co je to jednodenní chirurgie? .......................87

65. Jaké jsou nejběnějí výkony prováděné na chirurgickém

oddělení a jak se provádějí? .........................88

66. Jaké jsou způsoby anestezie? ........................91

67. Co je to celková anestezie? ..........................92

68. Co je to regionální anestezie (např. epidurální) a jaké jsou

její výhody? ....................................93

69. Můe mít anestezie nějaké vedlejí účinky? ...............94

70. Bojím se bolesti? ................................95

8

Jak přeít pobyt ve zdravotnickém zařízení


/ Nemocniční infekce .................................96

(Rastislav Maďar, Renata Podstatová) 71. Jakým způsobem nejčastěji dochází ke vzniku nemocničních

infekcí? ......................................99

72. Jak se nemocniční infekce projevují? ...................100

73. Jak nemocničním infekcím můeme předcházet? ..........101

74. Jaké jsou nejčastějí případy nesprávného postupu

zdravotníka? ..................................102

75. Co je to MRSA? (Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus) . . 103

76. Proč mne umístili na izolaci, kdy nemám příznaky infekční

nemoci? Jaká jsou pravidla při izolaci pacienta? ............104

77. Pacient tři měsíce po katetrizaci onemocněl virovou

hepatitidou B (loutenkou typu B). Po etření pracovníkem

Krajské hygienické stanice bylo zjitěno, e byl nakaen při

katetrizaci resterilizovaným (opětovně sterilizovaným)

jednorázovým katétrem. Je to nemocniční infekce? .........105

78. Pacientka měla cévní mozkovou příhodu a při pádu si zlomila

krček stehenní kosti. Primárně se řeilo akutní základní

onemocnění (cévní mozková příhoda) a teprve potom se

operoval kyčelní kloub. Po operaci musela setrvat 24 hodin

v poloze na zádech. Po této době se jí na patě a kříové kosti

vytvořily proleeniny. Je to nemocniční infekce? ...........106

79. Pacient (82 let) se zbytnělou prostatou měl zavedený

permanentní močový katétr. Po měsíci měl zvýené leukocyty

(počet bílých krvinek) a mikrobiologický nález (bakterie) v moči.

Protoe neměl klinické příznaky infekce, nebyla nasazena

antibiotika, ale po odstranění katétru se infekce sama vyhojila.

Byla to nemocniční infekce? ........................107

80. Dva dny po operaci mi sestra převazovala operační ránu. Rána se

začínala hojit, byla čistá, bez sekretu, jizva nebolela. Později začala

operační rána bolet a při dalím převazu hnisala, objevil se hnisavý

sekret. Můe to být nemocniční infekce a jakým mechanismem

vznikla? .....................................108

9


/ Mimořádné události v nemocnici .......................110

(Renata Podstatová, Rastislav Maďar, Elika Sovová, Frantika Fischerová) 81. Co mám udělat, kdy jsem upadl z postele (příp. na pokoji,

chodbě, WC, v areálu nemocnice atd.) a nemám ádné zranění

a nic mě nebolí. Mám to nahlásit sestře? ................115

82. Co mám udělat, kdy mi sestra bez jakéhokoliv vysvětlení

donese tabletu na tlak jiné barvy a velikosti, ne obvykle beru? . . 115 83. Po podání transfuze jsem měl zvýenou teplotu, zimnici,

třesavku, bolesti hlavy a zvracel jsem. Je to normální reakce?

Koho se mám zeptat? ............................116

84. Co mám dělat, kdy se mi ztratí z nemocničního pokoje osobní

věci? Komu to mám nahlásit? .......................117

85. Co mám udělat, kdy se mi podaří omylem něco rozbít (teploměr,

tonometr, kohoutek umyvadla, splachovadlo WC apod.)? Komu

to můu bez obav z nepříjemností nahlásit? ..............117

86. Co mám udělat, kdy mi před operací křečových il oholí jinou

nohu? Můu na to nebo i na jiné nesrovnalosti lékaře upozornit? 118 87. Přila mě oetřovat sestra a byl z ní cítit alkohol, co mám

udělat? ......................................118

88. Co mám udělat, kdy začne na oddělení hořet? ............118

89. Na pokoji leíme dva Novákové, nemůe si nás někdo splést? . . . 119 90. Paní, která leí vedle mě, vyhazuje léky do koe, kdy se sestra

nedívá. Co mám dělat? ............................119

/ Právní postup při poruení práv pacienta ..................120

(Ondřej Dostál) 91. Domnívám se, e lékaři nepostupovali správně a pokodili mi

zdraví. Co mám dělat? ............................123

92. Chci si na lékaře stěovat a také zaalovat nemocnici

o náhradu kody. Jak by měla moje aloba či stínost vypadat

a co by měla obsahovat? ..........................124

93. Jak se u soudu zjiuje, zda k pochybení dolo, musí vechny

důkazy dodat alobce, nebo si potřebné skutečnosti soud

zjistí sám? ....................................126

94. Manel byl plánovaně hospitalizován v nemocnici k odstranění

lučníku. Operace se nečekaně začala komplikovat, po operaci

manela převezli na anesteziologicko-resuscitační oddělení

10

Jak přeít pobyt ve zdravotnickém zařízení


nemocnice a tam po třech dnech i při maximální péči lékařů

zemřel. Jak se mohu dostat k jeho zdravotnické dokumentaci

a zjistit, co se vlastně stalo? .........................128

95. Lze v rámci odkodného ádat pouze finanční náhradu nebo

například reoperaci? Je někde uvedeno, jak vysoká má

náhrada v konkrétních případech být? Kdo peníze vyplácí? ....129 96. Můe se stát, e by soud nepřiznal pokozenému pacientovi

odkodné proto, e se pacient při léčbě choval nezodpovědně

a kodu na svém zdraví si tak vlastně sám způsobil? .........131

97. Je pravda, e jsou řízení před soudem zdlouhavá? Jak dlouho

asi trvají? ....................................132

98. Dokdy je moné ádat o náhradu? Můu o nárok na odkodné

přijít, pokud ke kodě dolo ji před mnoha lety, avak já jsem se

odhodlal k alobě u soudu a nyní? ....................133

99. Jak si najdu vhodného advokáta a jak bude probíhat nae první

setkání? .....................................133

100. Jaké jsou náklady na soudní řízení a kdo je platí? Co kdy jsem

nemajetný? ...................................135

/ 101. A co říci na závěr? ..............................137

(Elika Sovová)

/ Závěr ..........................................139

(Ivan Staněk)

/ Seznam zkratek ...................................141

/ Literatura .......................................142

11



/ Předmluva

(Elika Sovová, Renata Podstatová, Jarmila Řehořová)

Pacient Jan Novák 46 let: Proč mi nikdo nic neřekl?

Lékař Jan Novák 46 let: Proč se mě nikdo nezeptal?

Mylenka napsat tuto knihu vznikla na konci roku 2005. Její podobu a rozsah jsme konzultovaly s mnoha známými, jak s odborníky, tak i s laickou veřejností. Zajímavé bylo, e mylenka k napsání této knihy se u laiků setkala s velkým pochopením a přímo nadením, reakce od odborné veřejnosti byly spíe váhavé. Navíc jsme vymyslely mírně provokativní titul, který se ne vdy setkal s pochopením. Na podzim 2006 byla kniha připravena do tisku. A vtom přiel případ Zelenka, případ opakovaných vrad v nemocnici v Havlíčkově Brodě, který ukázal, jak je nae zdravotnictví zranitelné a tím velmi drsně potvrdil, jak je tato kniha pro laiky potřebná. Tato kniha sice nezabrání akci jednotlivce, ale můe pomoci v tom, e z pozice poučeného pacienta můe kadý z nás přispět k tomu, aby se případ Zelenka a jiná úmyslná i neúmyslná pochybení v takovém rozsahu nikdy neopakovala.

Tato publikace má přispět k lepímu porozumění mezi pacienty a zdravotnickým personálem a ukázat, jak lze provádět kvalitní zdravotnickou péči za účasti informovaného pacienta.

Snahou vech zdravotníků je zlepit zdravotní stav pacienta v co nejkratí době, za pouití adekvátních léčebných metod a přiměřených ekonomických prostředků.

Základem kadého dobrého vztahu mezi lidmi je správná komunikace. Mnoho neshod a nedorozumění ve zdravotnictví vzniká právě z nedostatečné komunikace a z nesprávného dojmu pacienta, e zdravotnický personál je neomylný a dokonalý. Kniha má pacienta upozornit na to, e komunikace je dialog, který vedou dva partneři zdravotnický personál a pacient.

Kniha přehledně zpracovává vechna témata, týkající se kvalitní péče ve zdravotnickém zařízení, o kterých by měl mít kadý pacient přehled.

Kvalita ve zdravotnictví je hitem poslední doby. Definicí kvality zdravotní péče je několik, pro jednoduchost uvádíme dvě. Světová zdravotnická organizace v roce 1966 definovalakvalitu jako souhrn výsledků dosaených v pre

13

Předmluva


venci, diagnostice a léčbě, určených potřebami obyvatelstva na základě lékařských věd a praxe. Obecná definice potom říká, e kvalita péče jedělat správné věci správným způsobem.

Co nelze měřit, jako by neexistovalo. O kvalitě nelze pouze hovořit, kvalita se musí systematicky zavádět, sledovat, měřit, vyhodnocovat a z výsledků musí být učiněny adekvátní závěry, které se znovu zavedou do praxe.

Historie programů (modelů) kvality zdravotní péče začala v USA na počátku minulého století, jako zakladatel je uváděn Ernest Codman. V roce 1917 rozvinula American College of Surgeons Základní standardy pro nemocnice; při provádění inspekcí daným poadavkům vyhovělo pouze asi 15 % nemocnic. V roce 1926 byl vydán první titěný manuál. Od roku 1950 se začalo řídit akreditačními standardy více ne 3200 nemocnic. V roce 1951 byla vytvořena Společná komise pro akreditaci nemocnic. Tato organizace začala vytvářet standardy a od roku 1953 je začala publikovat. V roce 1987 byl změněn název této organizace na dnení Joint Commission on Accreditation of Health Care Organization (JCAHO). JCAHO hodnotí nyní více ne 15 000 zdravotnických zařízení v USA. Je to nezávislá nezisková organizace. Do kontroly jsou nyní zařazeny indikátory v rámci kardiovaskulárních chorob, protiepidemických opatření, porodnictví, onkologie, operační péče, uívání léků a úrazů. V roce 1998 byla vytvořena JCAHO mezinárodní komise Joint Commission International Accreditation (JCIA).

Tento směr podporuje i International Society for Quality in Health Care ISQ Mezinárodní společnost pro kvalitu ve zdravotnictví. ISQ vyvinula akreditační standardy v agendě pro vedení programů akreditace ALPHA. Standardy ALPHA jsou pojaty tak, aby zohledňovaly kvalitu vech aspektů a respektovaly poadavky Mezinárodní organizace pro standardizaci (International Standards Organisation ISO), Baldrigeova kriteria výkonové dokonalosti a kriteria organizační dokonalosti.

V roce 1989 zřídila Evropská nadace pro management jakosti (EFQM European Foundation for Quality Manegement) Evropskou cenu za kvalitu (EQA European Quality Award), která byla určena na zvýení konkurenceschopnosti evropských firem. EFQM sdruuje asi 850 firem z celé Evropy.

Po změně politického systému se i v České republice objevily snahy o implementaci systému zajiování a zlepování kvality zdravotní péče a posléze i o zavedení akreditace do zdravotnictví. 14

Jak přeít pobyt ve zdravotnickém zařízení


V České republice vznikla v roce 1998 Spojená akreditační komise jako nezávislá organizace poskytovatelů zdravotní péče; jejími zakladateli se staly Asociace nemocnic ČR a Asociace českých a moravských nemocnic. Byla vydána vyhláka MZ ČR, která definovala 50 akreditačních standardů. Akreditační standard stanovuje, co musí daná nemocnice splňovat, aby byla akreditována tedy prola nezávislou kontrolou. Mezi parametry, které se sledují, patří například dodrování práv pacienta, správné vedení zdravotnické dokumentace, správný postup při příjmu, pobytu a proputění pacienta, podávání léků, příprava a podávání stravy, přenos informací v zařízení, hygienická pravidla, ekonomické ukazatele, kontrola přístrojů a personální politika.

V roce 2000 vláda České republiky svým usnesením č. 458/2000 přijala Národní politiku podpory jakosti a na ministerstvu zdravotnictví vznikla Rada pro kvalitu ve zdravotnictví.

Od roku 2005 je kadá nemocnice, která je přímo řízená MZ ČR, povinna na svých webových stránkách zveřejňovat některé údaje, týkající se kvality zdravotní péče. Ostatní nemocnice mohou tyto údaje zveřejňovat dobrovolně.

15

Předmluva

+


/ Úvod

(Antonín Malina)

Kdy na sklonku ivota vzpomínal anglický novinář a spisovatel George Orwell na svůj několikatýdenní pobyt v paříské nemocnici v roce 1921 se zápalem plic, napsal: Kadá instituce s sebou nosí vdy kus své minulosti... Nemocnice začaly jako útulky, kam se příhodně strkali malomocní, aby měli kde umírat, a pokračovaly jako ústavy, kde se medici učili svému budoucímu umění na tělech chudých pacientů. Nemohu si stěovat na péči, jaká mi byla věnována v kterékoliv britské nemocnici, ale chápu silný instinkt, který lidi varuje, aby se nemocnicím vyhýbali.

Mnohé se za posledních padesát let určitě změnilo (a nejenom v Anglii), strach z lékařů a z pobytu v nemocnici vak trvá. Lékař je někým, koho se lidé obávají, současně jej vak povaují za autoritu, do které vkládají naději v rychlou úlevu a pomoc. V očích pacientů bývá nadán zvlátními schopnostmi u děti vědí, e před ním není úniku, můe působit bolest a nakonec ani matka je před ním neochrání. Obavy z lékaře a oetření jsou svým způsobem něčím přirozeným, úzkost a strach přichází jako reakce na vnímané nebezpečí a ohroení. Je zřejmé, e tento přirozený strach dokáe zmírnit jen reálné očekávání. Abychom tohoto stavu mohli dosáhnout, musíme být na tuto situaci připraveni, musíme vědět, co nás pravděpodobně čeká, musíme mít dostatek informací, které nám umoní pochopit vechna pravidla a vůbec celý ten sloitý mechanismus, kterým současné zdravotnictví a zejména pak pobyt v nemocnici bezpochyby je.

Nejcitlivěji vnímáme vztahy ve chvílích ohroení, kam patří i stav nemoci. A a chceme nebo nechceme, je v případě nemoci naím nejdůleitějím vztahem vztah k lékaři. Zároveň víme, e základem kadého dobrého vztahu je správná komunikace. Bylo by jistě ideální, kdyby pacienti a lékaři mohli vůči sobě vystupovat jako rovnocenní partneři. Lékař by provedl potřebná vyetření, poskytl základní informace a navrhl příslunou léčbu. Na pacientovi by pak bylo, aby se zeptal na blií detaily a rizika, aby doporučenou péči zváil, případně 16

Jak přeít pobyt ve zdravotnickém zařízení


konzultoval se svou rodinou, a pak se rozhodl, zda ji přijme, či odmítne. Pomineme-li, e se pacienti často ocitají v nemocnici pro akutní onemocnění a tedy jaksi náhle a bez přípravy, postavení lékaře a pacienta se přece jen lií. Lékař má přirozenou informační převahu a představuje určitou odbornou a morálníautoritu, ke které se pacient obrací se svým problémem. Vztah lékaře a pacienta je tedy asymetrický, ale to neznamená, e bychom i nadále měli tolerovat paternalistický přístup k pacientovi, který byl u nás obvyklý do nedávných let a občas přetrvává i nyní. Souvisel s tím, e pacient vnímal zdraví jako své právo ze zákona a lékař byl vnímán jako ten, jeho povinností je toto právo pacientovi zajistit. Výsledkem pak můe být jen pocit marnosti a frustrace na obou stranách. Na straně pacienta i na straně lékaře.

By se pobytu v nemocnici přirozeně obáváme a jen obtíně najdeme někoho, kdo by ho bezdůvodně vyhledával, dříve či o něco později se skoro vichni staneme hospitalizovanými pacienty. Někteří jen nakrátko, jiní nadlouho a někteří u se z nemocnice prostě nevrátí. Kadoročně jsou v naich nemocnicích léčeny přiblině 2 miliony pacientů a z nich přiblině 60 000 (tj. cca 3 %) ročně umírá. To je skutečnost, kterou nezmění ani název této publikace, který je pochopitelně trochu provokativní (ostatně kníka například jen s polovičním titulem 100+1 otázek a odpovědí pro pacienty by asi nebyla příli atraktivní).

Obsahově představuje předkládaný text jistě chvályhodný a v naí osvětové literatuře zcela originální počin. Odpovídá na nejčastějí otázky, které jsou pacienty v souvislosti s hospitalizací kladeny, a jasně a srozumitelně je připravuje na pobyt v lůkovém zařízení. Zdravotníkům tak mj. etří drahocenný čas a zároveň nastavuje rámec, ve kterém by měla probíhat správná komunikace, tolik potřebná pro vznik lepího vzájemného porozumění. Pomáhá odstraňovat strach z neznámého prostředí, upozorňuje čtenáře na práva i povinnosti, které souvisejí s pobytem v nemocnici a současně je otevřeně varuje před některými monými riziky pobytu na nemocničním lůku.

Zejména bývalí emigranti soudí, e četí pacienti ve srovnání s pacienty v západní Evropě a v USA nedokáou být ke svým lékařům dostatečně kritičtí. Rostoucí počet stíností a alob, specializace některých právníků právě na oblast zdravotnictví, mediální zasévání nedůvěry v nae zdravotnictví i rostoucí agresivita některých pacientů svědčí o tom, e tomu tak ve skutečnosti bohuel není. Proč bohuel? Prostě protoe tuto cestu kritiky a vzájemné nedůvěry nelze povaovat za cestu správnou. Ve skutečnosti se toti na nedorozuměních

17

Úvod


mezi lékaři a pacienty podílí předevím nedokonalá komunikace a je pravda, e nastal čas, kdy ji musí obě strany podstatně zlepit.

Lékař by měl umět etrně sdělit pravdu, vdy s poučením, co choroba obnáí a jaká je její prognóza. Měl by pacientovi sdělit, co hodlá s chorobou učinit, jaké diagnostické a léčebné metody budou během pobytu v nemocnici prováděny a jaká jsou jejich rizika, ale zároveň mu musí také sdělit to, co se očekává, e pro své uzdravení udělá sám pacient. Pacient by si zase měl připravit dotazy pro lékaře a neřeit je ani s někým, kdo mu pravdivé informace nemůe podat, ani s někým, kdo se vydává za schopného chorobu vyléčit, ani by k tomu měl odpovídající vzdělání a kvalifikaci.

Zkrátka: Pro vztah zaloený na důvěře je třeba, aby byl pacient přesvědčen, e lékař bude podle svých sil a moností dělat ve, aby mu pomohl. Ovem také lékař potřebuje vědět, e pacient si jeho pomoci váí, bude brát váně jeho rady, bude dodrovat vechna doporučená opatření, nevyhodí léky do koe a nebude ít dál stejným často rizikovým způsobem ivota. 18

Jak přeít pobyt ve zdravotnickém zařízení




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist