

Elektronická kniha:
Jak ovlivnit nadváhu a obezitu
Autor:
Libor Vítek
Nakladatelství: | » Grada |
Dostupné formáty ke stažení: | PDF, EPUB, MOBI, PDF |
Zabezpečení proti tisku a kopírování: | ano |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2008 |
Počet stran: | 148 |
Rozměr: | 21 cm |
Vydání: | Vyd. 1. |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
Nakladatelské údaje: | Praha, Grada, 2008 |
ISBN: | 978-80-247-2247-4 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Ucelený pohled na problematiku nadváhy a obezity a s nimi spojených nemocí. V úvodu autor - docent lékařské chemie a biochemie na 1. LF UK - seznamuje s definicí nadváhy a obezity a s metodami jejich hodnocení. V dalších kapitolách přibližuje rizikové faktory vzniku obezity, a to jak faktory neovlivnitelné (dědičnost, pohlaví, věk), tak faktory, které ovlivnit můžeme (v prvé řadě výživa či pohyb). Upozorňuje též na skutečnost, že obezita sama je rizikovým faktorem pro další nemoci. Publikace se dále obsáhle věnuje způsobům, jak obezitě předcházet (představení různých druhů diet a pohybových aktivit).
Nadváha a obezita... Dvě hrozby moderního světa. Kdo z nás alespoň jednou za život nevyzkoušel byť jedinou "zaručeně fungujícíí" dietu a nečekal na zázračný výsledek, který se buď nedostavil, nebo zase velice rychle zmizel. A právě o populárních dietách a nepodložených poznatcích na tomto poli je zbrusu nová kniha doc. MUDr. Libora Vítka, Ph.D., MBA. Upozorňuje na komerční úmysly některých jídelníčků, na vrozené dispozice, doporučuje správnou výživu a vhodnou pohybovou aktivitu pro každého z nás. Mysleli jste si, že boj s nadváhou je již dávno prohraný? Nezoufejte, je tu řešení!
Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Zdraví a lékařství
Naučná literatura > Zdraví a lékařství > Obezita
Naučná literatura > Zdraví a lékařství > Redukce tělesné hmotnosti
Naučná literatura > Zdraví a lékařství > Prevence onemocnění
Katalog předmětový > Z > Zdravotní rizika
Katalog vybraných autorů > V > Vítek – Libor Vítek
Katalog nakladatelství > G > Grada

Vítek, Libor; Fusek, Martin; kolektiv; Blahoš, Jaroslav; Hajdúch, Marián; Ruml, Tomáš
Cena: 280 Kč
Libor Vítek
Jak ovlivnit
nadváhu
a obezitu
Napsání této publikace bylo podpořeno Výzkumným záměrem
MŠMT ČR č. 0021620807.
doc. MUDr. Libor Vítek, Ph.D. MBA
Jak ovlivnit nadváhu a obezitu
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400
www.grada.cz
jako svou 3365. publikaci
Odpovědná redaktorka Anna Jarošová
Sazba a zlom Antonín Plicka
Realizace obálky Antonín Plicka
Počet stran 160
Vydání 1., 2008
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.
Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod
© Grada Publishing, a.s., 2008
Cover Photo © fotobanka Allphoto images
ISBN 978 -80 -247-2247- 4
ISBN 978-80-247-6139-8
© Grada Publishing, a.s. 2011
(tištěná verze)
(elektronická verze ve formátu PDF)
OBSAH
5
/ Obsah / Úvod ......................................................................................................................................... 7
1 / Nadváha a obezita – defi nice ................................................................................... 9
2 / Výskyt nadváhy a obezity v populaci – jsme na počátku
celosvětové pandemie? ............................................................................................ 15
3 / Rizikové faktory pro obezitu neovlivnitelné ................................................. 21
4 / Rizikové faktory pro obezitu ovlivnitelné ....................................................... 29
Výživa .......................................................................................................................... 29
Pohyb .......................................................................................................................... 42
Další faktory .............................................................................................................. 44
5 / Obezita jako rizikový faktor pro další nemoci .............................................. 49
6 / Jak obezitě předcházet ............................................................................................. 59
Dietní opatření ........................................................................................................ 59
Populární diety ........................................................................................................ 70
Pohybová aktivita ................................................................................................ 120
Farmakoterapie obezity .................................................................................... 133
Úloha společnosti ................................................................................................ 134
7 / Závěr ............................................................................................................................... 145
/ Důležité informační zdroje ...................................................................................... 147
České zdroje .......................................................................................................... 147
Zahraniční zdroje ................................................................................................. 148
ÚVOD
7
/ Úvod
Tato publikace je určena pro všechny, kteří chtějí získat ucelený a komplexní
pohled na obezitu a s ní související nemoci, které velmi vážně ohrožují zdraví
populace, a to v celosvětovém měřítku. V knize byste měli najít důvody, které
vedly a nadále vedou k nárůstu výskytu obezity v posledních několika desetile
tích, stejně tak se dozvíte, jaké máme k dispozici zbraně, jak s touto novodobou
metlou lidstva bojovat (ač dalekosáhlé důsledky obezity na zdraví jednotlivce i na fungování celé společnosti si jen málokdo uvědomuje). Diskutována je také úloha společnosti a její možnosti, jak ovlivnit chování a životní styl populace.
Zrovna toto mnozí z nás neradi slyší, většinou tvrdíme, že stát by nám neměl
zasahovat do toho, co jíme či jak trávíme volný čas.
Většina informací použitých v této knize pochází z veřejně dostupných
vědeckých studií čerpajících data ze západní Evropy a Severní Ameriky. Čas
to je možné setkat se s názorem: Neházejte nás (Čechy) do jednoho pytle
s Američany, o nichž je známo, že žijí vysloveně nezdravě a mají velmi vysoký
výskyt extrémně obézních lidí. Nezapomínejme však, že česká populace neza
držitelně spěje do prakticky totožné situace. Rozhlédněme se kolem sebe po
celé spoustě fast-food restaurací importovaných právě z USA nebo jim velmi
dobře konkurujících stánků s rychlým a velmi nezdravým občerstvením české
provenience. Je nutné si také uvědomit, že většina české populace má již teď
nadváhu (průměrný body mass index – BMI – je podle dat z roku 2000 v české
populaci 28 kg/m2, přestože horní hranice normy je 25 kg/m2, viz také dále). Proto se domnívám, že můžeme pro demonstraci problému obezity směle
používat data pocházející ze západní Evropy i USA. Také jsem čerpal z údajů
z rozsáhlých databází Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace
pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), umožňující porovnat epidemiologická data pro jednotlivé země v průběhu různých časových úseků, ale i mezi jednotlivými zeměmi (včetně České republiky) navzájem.
Česká republika navíc čelí ještě jednomu obrovskému problému, a tím je
vysoká spotřeba alkoholu. Nehodlám snášet důkazy o škodlivém působení alko
holu na zdraví člověka. V souvislosti s prudce rostoucím výskytem obezity chci
pouze vyzdvihnout velmi vysokou kalorickou hodnotu alkoholických nápojů,
která zvláště v naší zemi výrazně přispívá k rozvoji nadváhy a obezity.
NADVÁHA A OBEZITA – DEFINICE
9
1 / Nadváha a obezita –
defi nice
Koho vlastně můžeme označit za obézního a kdo má nadváhu? Odpověď je
na první pohled poměrně jednoduchá zejména pro dospělou populaci, přes
tože kritérií, které lze pro toto hodnocení použít, je daleko více. Podíl tuku
v organismu činí za fyziologických okolností 25–30 % tělesné hmotnosti u žen,
u mužů pak 15–20 %. Podíl tuků na celkovém složení těla lze hodnotit poměrně
přesně sofi stikovanými lékařskými metodami, v praxi však používáme způsoby
mnohem jednodušší.
Hodnocení nadváhy u dospělé populace
X Nejčastěji se používá hodnocení podle dnes již velmi dobře známého Body
Mass Indexu (dále jen BMI, někdy také označován jako tzv. Queteletův
index), který je podílem hmotnosti v kilogramech k druhé mocnině výšky
jedince v metrech (jednotkou je tedy kg/m2). Pro evropskou populaci se za
fyziologické rozmezí BMI považuje 20–25 kg/m2 (tabulka 1). Tento způsob
je zřejmě nejrozšířenější, je ale zatížen určitou chybou zejména u jedinců
s větším objemem svalové hmoty – hmotnost užívaná ve vzorci zahrnuje
samozřejmě tukovou, kostní, ale přirozeně i svalovou tkáň.
Na druhé straně je BMI v dospělosti nezávislý na věku a rozmezí uvedená
v následující tabulce platí pro muže i pro ženy. Dále je nutné připomenout,
že zdravotní rizika vyplývající z vyššího BMI (a tedy přítomnosti nadváhy
či obezity) se nezvyšují skokově (tím, že někdo překoná hranici uvedenou
v tabulce), ale tato rizika jsou přímo úměrná hodnotě BMI. Jinými slovy, má-li
někdo BMI 29,5 kg/m2 a před šesti měsíci měl 30,5 kg/m2, jeho riziko rozvoje
přidružených nemocí je stále velmi vysoké, i když už se pohybuje „jen“ v pás
mu nadváhy. Toto riziko je samozřejmě podstatně vyšší než u jedinců s BMI
například 26,0 kg/m2.
JAK OVLIVNIT NADVÁHU A OBEZITU
10
Tab. 1 Mezinárodní klasifi kace nadváhy a obezity podle BMI
Klasifi kace BMI (kg/m2)
Podváha <18,50
Těžká podváha <16,00
Středně těžká podváha 16,00–16,99
Mírná podváha 17,00–18,49
Fyziologické rozmezí 18,50–24,99
Nadváha 25,00–29,99
Obezita ≥30,00
1. stupně 30,00–34,99
2. stupně 35,00–39,99
3. stupně ≥40,00
Jak již bylo uvedeno, BMI snadno spočítáme jako váhu (v kilogramech) dě
leno druhou mocninou výšky (v metrech).
Příklad:
BMI = 70 (kg) / 1,752 (m2) = 22,9 kg/m2
Světová zdravotnická organizace ještě navíc doporučuje jednotlivé kate
gorie dělit na podskupiny, podle následujících hodnot BMI: 23; 27,5; 32,5
a 37,5 kg/m2.
A aby to nebylo tak jednoduché, je nutné dodat, že i BMI ve fyziologickém
rozmezí má přímý vztah ke zdravotním rizikům. Například 58 % všech pří
padů cukrovky a 21 % případů ischemické choroby srdeční je způsobeno
tělesnou konstitucí odpovídající BMI nad 21 kg/m2 (!).
Dále je třeba uvést, že některá etnika mají odlišná kritéria pro hodnocení
nadváhy podle BMI. Příkladem jsou třeba původní domorodí obyvatelé Aus
trálie, pro které riziko metabolických komplikací prudce stoupá již při zvýšení
BMI nad 22 kg/m2.
X Jinou možností, jak měřit obezitu je poměr obvodu pasu ku obvodu boků
(označován také jako WHR, z anglického waist-to-hip ratio), který zohledňuje
vliv distribuce tukové tkáně – je totiž známo, že břišní (abdominální, také
někdy nazývaný centrální, androidní, nebo mužský) typ obezity je podstatně
rizikovější než typ gynoidní (také nazývaný gluteofemorální, periferní nebo
NADVÁHA A OBEZITA – DEFINICE
11
ženský typ obezity) s maximem ukládání tuků v oblasti boků. Z těchto důvo
dů mají muži tento poměr vyšší než ženy a pro každé pohlaví existují odlišné
„fyziologické“ hodnoty (tabulka 2). Je nutné podotknout, že klinické studie
opravdu prokázaly mnohem těsnější vztah mezi WHR a rizikem cukrovky
a nemocemi srdce, než pokud byl použit jako marker obezity BMI.
Tab. 2 Obezita podle indexu WHR
WHR
Muži <0,95
Ženy <0,85
Celá problematika je však trochu složitější, abdominální (břišní) tuk ještě
rozdělujeme na tuk viscerální (útrobní) a subkutánní (podkožní). Jejich vzá
jemný poměr je nesmírně důležitý pro posouzení rizika kardiovaskulárních
a dalších nemocí, zejména cukrovky a poruch metabolismu tuků. Tento
fakt také vysvětluje známou zkušenost, že někteří lidé, kteří mají BMI ještě
v normálním rozmezí, ale většina jejich tuku se nachází v oblasti útrobní,
jsou podstatně více ohroženi rozvojem těchto nemocí ve srovnání s lidmi
s vyšším BMI, ale příznivější distribucí tukové tkáně v těle.
X Na základě posledních studií se ukazuje, že pro hodnocení obezity postačuje
pouhé měření obvodu pasu. Proto se nověji používá pro určování zdravot
ních rizik spojených s obezitou tento parametr stále častěji. Za nebezpečný
z pohledu možného rozvoje tzv. metabolického syndromu (viz dále) se za
rizikový dnes považuje obvod pasu 98 cm u mužů a 88 cm u žen. Z pohledu
nebezpečí kardiovaskulárních nemocí jsou kritéria ještě přísnější. Za zvýšené
riziko se považuje obvod pasu 94–101 cm u mužů a 80–87 cm u žen, za riziko
vysoké pak obvod pasu nad 102 cm u mužů a 88 cm u žen. Je ovšem pravdě
podobné, že i tato kritéria se časem ještě dále zpřísní, podobně, jako jsme toho
dnes svědkem například u kritérií pro normální hodnoty krevního tlaku nebo
krevních tuků (lipidů). Opět je nutné podotknout, že tato kritéria platí jen pro
evropskou populaci. Asiaté vzhledem ke své konstituci mají měřítka přísnější.
X Jinou možností, ač v praxi nepříliš často používanou, je stanovení po měru
obvodu pasu k výšce jedince. Podle německých autorů je tento index
o mnoho lepším parametrem z hlediska určení rizika vzniku cukrovky, meta
bolického syndromu, hypertenze, apod. Není vyloučeno, že s tímto para
metrem se budeme v blízké budoucnosti setkávat častěji.
JAK OVLIVNIT NADVÁHU A OBEZITU
12
X Pro doplnění je vhodné také uvést takzvaný Brocův index, jehož používání
je dnes již minulostí. Tento index byl vlastně poměrem hmotnosti v kilo
gramech ku výšce v metrech. Vzorec zní: hmotnost (kg) / výška (m). Je však
ještě méně přesný než BMI.
X Mnohem přesnější se jeví výpočty takzvané ideální tělesné hmotnosti.
Jedná se o poměrně složité výpočty, které navíc různí autoři různě pozměňují,
což ve vzorcích dělá ještě větší zmatek a je to i důvodem, proč se tyto indexy
příliš nerozšířily do praxe. Nejznámější jsou indexy podle Devina, Verdoncka,
Robinsona nebo Millera. Jako ideálním a v literatuře podloženým způsobem
se jeví být výpočty ideální tělesné hmotnosti podle Robinsona. Vzorce pro
muže a ženy jsou následující:
Výpočet ideální tělesné hmotnosti (v kg) podle Robinsona pro muže:
(výška (v cm) – 152,4) × 0,728 + 51,65
Výpočet ideální tělesné hmotnosti (v kg) podle Robinsona pro ženy:
(výška (v cm) – 152,4) × 0,650 + 48,67
X Další možností posouzení stavu výživy je antropometrické měření sestá
vající se buďto pouze z měření tloušťky podkožní tukové vrstvy takzva
ným kaliperem na několika předem defi novaných místech a vypočtením
předpokládaného procenta tukové tkáně, nebo se doměřují ještě některé
další specifi cké parametry a stanovuje se takzvaný somatotyp. Somatotyp
je kvantitativní popis stavby a kompozice lidského těla. Každý člověk má
určitou typologii, hovoříme o třech základních somatotypech: endomorf
ním (obézním, také se lze setkat s označením pyknik), mezomorfním (sval
natým, neboli atletickým) a ektomorfním (hubeným, neboli astenickým).
Tyto jednotlivé somatotypy se u každého jedince do určité míry vzájemně
kombinují a jejich rozložení lze určit z takzvaného somatografu. Z hlediska
rizika nadváhy a obezity je rizikovým somatotypem endomorf, který má
velký sklon k nadváze, obtížně se zbavuje tuku. Má velké riziko vzniku obe
zity, cukrovky a kardiovaskulárních chorob. Vyšetření zaměřená na určení
somatotypu se provádějí ve specializovaných poradnách.
X Dále je možné měřit zastoupení tělesného tuku bioimpedančními přístroji.
Ačkoli první přístroje nabízené trhem, stejně tak jako jednodušší typy, které
bývají například součástí osobních vah, nejsou považovány za příliš spoleh
livé, umožňují moderní bioimpedanční měřící zařízení pracující na multifrek
venčním vícesektorovém principu poměrně přesné stanovení mnoha para
NADVÁHA A OBEZITA – DEFINICE
13
metrů složení lidského těla, samozřejmě včetně určení procenta tělesného
tuku. Tyto moderní bioimpedanční přístroje jsou však velmi drahé, což brání
jejich většímu využití v běžné praxi.
X K dispozici jsou i další způsoby (ultrasonografi e, počítačová tomografi e, nuk
leární magnetická rezonance, měření abdominálního sagitálního průměru,
či tzv. DEXA z anglického dual-energy X-ray absorptiometry, atd.), které však
nejsou pro běžnou populaci dostupné, bývají vyhrazeny jen pro úzké skupi
ny pacientů a výzkumné účely, a proto zde nebudou diskutovány.
Hodnocení nadváhy u dětí
Výše uvedené techniky lze samozřejmě použít i u dětí. Problémem ovšem stá
le zůstává, jak vlastně defi novat dětskou obezitu. Zatímco v dospělosti BMI
pozvolna stoupá s věkem, u dětí je tomu jinak. U dětí do tří let BMI poměrně
rychle stoupá, poté do šesti let klesá a následně opět roste. To samo sebou
vede k určitým problémům s interpretací BMI a hodnocením stavu výživy u dětí.
Obyčejně se individuální data jednotlivce porovnávají se známými daty ve stej
né populaci. Jinými slovy, pohybuje-li se dítě ve skupině 5 % nejtěžších dětí
v dané populaci, je považováno za obézní, je-li ve skupině 15 % nejtěžších dětí,
má nadváhu. Tento princip ovšem naráží na problém, že pokud by bylo české
obézní dítě porovnáno s dítětem anglickým, nebude již v Anglii hodnoceno
jako obézní, neboť britská populace dětí je podstatně tlustší, než populace
česká. Přitom ovšem zdravotní rizika zůstávají pro české dítě vysoká. Světová
zdravotnická organizace vyvíjí z tohoto důvodu metodiku, podle které by se
daly děti správněji hodnotit.
Na druhé straně výše uvedená metodika umožňuje posuzovat trendy v kon
krétní populaci, tedy jestli procento dětí s nadváhou či obezitou klesá či stoupá.
Nadváha se dá také hodnotit podle procenta tělesného tuku a podle jedné
metodiky jsou děti ve věku 3–18 let s obsahem tělesného tuku 25 % (chlapci)
a 30 % (dívky) považované za obézní. Tato metodika má však samozřejmě také
své nedostatky, neboť nezohledňuje věk dětí a svá úskalí má i vlastní měření
obsahu tuku.
K čemu slouží tělesný tuk?
Tuk y jsou pro lidské tělo samozřejmě velmi důležité a plní celou řadu důležitých
funkcí. Tuky a tuková tkáň slouží zejména jako:
JAK OVLIVNIT NADVÁHU A OBEZITU
14
X Stavební kámen buněčných membrán. Tuk je nezbytný pro zdravý vývoj,
buňky v lidském těle obsahují značné množství tuků, mozek je z nich tvořen
dokonce ze 70 %.
X Zásobárna energie. Jak je uvedeno dále, tuková tkáň je energeticky nejbo
hatší tkání, čehož lidský organismus náležitě využívá.
X Transportní systém pro vitaminy rozpustné v tucích (tj. vitaminy A, D, E
a K). Z klinické medicíny víme, že jedinci trpící poruchami trávení tuků mají
často hypovitaminózy těchto vitaminů s příslušnými klinickými následky.
X Termoregulační orgán. Jednoduše řečeno, tuková tkáň nás chrání před
chladem.
X Mechanická ochrana. Tuková tkáň tlumí nárazy a snižuje tak nebezpečí
mechanického poškození organismu.
X Endokrinní orgán. Ano, tuková tkáň je významným zdrojem hormonů. Tato
funkce není příliš známá, vždyť první hormon tukové tkáně byl objeven až
v roce 1994. Těchto hormonů známe dnes možná již několik desítek, mezi
nejznámější patří leptin. Jejich základní funkcí je regulace příjmu potravy
a ukládání energie, regulace účinků inzulinu a úloha v protizánětlivé obraně.
Tuková tkáň však hraje také významnou roli v regulaci metabolismu pohlav
ních hormonů, což je mimochodem důvodem, proč pacientky s mentální
anorexií nemenstruují, nebo proč mají obézní nemocní problémy s fertilitou.
Existuje dokonce teorie, podle které zvýšená tvorba signalizuje mozku, že je
organismus dostatečně zásoben energií, ale také, že je tělo připraveno na
úspěšnou reprodukci. Na to mozek reaguje vysláním neurohormonálních
signálů, kterými je organismus pro tento účel připravován.
X Imunitní orgán. Opět pro většinu asi neznámá funkce, nicméně tuková
tkáň slouží jako jakýsi rezervoár imunitních buněk, které se po svém vyces
tování z tukové tkáně dále přeměňují ve vlastní výkonné buňky imunitního
systému.
VÝSKYT NADVÁHY A OBEZITY V POPULACI – JSME NA POČÁTKU CELOSVĚTOVÉ PANDEMIE?
15
2 / Výskyt nadváhy a obezity
v populaci – jsme na
počátku celosvětové
pandemie?
Odpověď na otázku uvedenou v názvu kapitoly je jednoznačná. Ano, lidstvo
se opravdu nachází na počátku celosvětové pandemie obezity. Data z poslední
doby ukazují, že s výjimkou zemí subsaharské Afriky, venkovských oblastí Indie
a některých dalších chudých zemí Asie stoupá výskyt obezity po celém světě.
Podle údajů WHO bylo na celém světě v roce 2005 1,6 miliardy dospělých lidí
s nadváhou a alespoň 400 miliónů obézních, což je podstatně více, než lidí
trpících podvýživou (těch je odhadem zhruba 800 miliónů). Dokonce i ve vel
mi chudých oblastech, jako je například severovýchodní Brazílie, kde je denní
příjem na obyvatele méně než jeden dolar, má 17 % takto chudých obyvatel
nadváhu. Nadváhu má na celém světě také alespoň 20 miliónů dětí ve věku
do pěti let. WHO dále odhaduje, že v roce 2015 bude mít nadváhu přibližně
2,3 miliardy lidí a více než 700 miliónů bude obézních. V roce 2020 by mělo mít
podle odhadů Světové zdravotnické organizace dvě třetiny všech nemocí na
světě souvislost s našimi stravovacími návyky. V jedné z provedených americ
kých studií se dokonce odhaduje, že ve Spojených státech budou v roce 2030
všichni (!!!) lidé obézní.
V rozporu s obecným míněním a ve shodě s výše uvedenými údaji se obezita
stává problémem hlavně chudších vrstev společnosti. Je to dáno tím, že většina
levných a lehce dostupných potravin zejména ve městech je ve vysoce kalo
ricky bohaté formě nabité nasycenými tuky a jednoduchými cukry (hovoříme
o tzv. vysoké kalorické denzitě potravin, také viz dále). Navíc se ukazuje, že tyto
nezdravé potraviny, které jsou většinou považovány za chutnější a na které jsou
dlouhodobě navyklí, kupují lidé i pokud dojde k navýšení jejich ceny (více o tom
to fenoménu v kapitole „Jak obezitě předcházet – Úloha společnosti“). Obezita
+
JAK OVLIVNIT NADVÁHU A OBEZITU
16
je tak podobně častá jako i v zemích, kde velká část populace hladoví, jak bylo
prokázáno na výše uvedeném příkladu Brazílie, ale třeba i Mexika. Tato data
jsou v souladu se statistickými údaji, které tvrdí, že mezi lety 1973 a 1996 došlo
v rozvojových zemích k nárůstu spotřeby červeného masa a vajec na osobu
o celých 50 %. Obezita je také mnohem častější v zemích s většími majetkovými
rozdíly obyvatel. Největší majetkové rozdíly jsou v USA – a to je i země s nej
vyšším výskytem obezity. Na druhém protipólu je Japonsko, země s nejnižšími
majetkovými rozdíly v populaci – a také s téměř nejnižším výskytem obezity.
Tento vztah platí i pro jiné země a je prakticky konzistentní. Mimochodem, také
proto jsou doporučována opatření (v zemích s historií budování socialismu
určitě do jisté míry nebezpečná), která by snížením majetkových rozdílů měla
zlepšit zdravotní stav obyvatelstva s následným ekonomickým profi tem těchto
zemí. Nicméně příklady ze Skandinávie dokazují, že to opravdu funguje.
A jak jsme na tom v Evropě a samozřejmě
hlavně v České republice?
Odhaduje se, že nejméně 135 miliónů obyvatel Evropské unie je obézních (tedy
s BMI nad 30 kg/m2) a dalších 70 miliónů lidí tuto hranici brzy překoná. V mnoha
zemích (bohužel včetně České republiky) přesahuje počet lidí s nadváhou neu
věřitelných 50 %. Nárůst výskytu dětské obezity je také alarmující a v některých
zemích EU dosahuje výskyt dětské obezity 25 %.
Kromě individuálních rizik (tedy rizik pro každého obézního jedince) jsou vel
kou hrozbou pro společnost i ekonomická rizika. Odhaduje se, že v evropských
zemích se celých 8 % veškerých prostředků na zdravotní péči spotřebuje na léč
bu obezity a jejích komplikací. Data ze Spojených států jsou ještě hrozivější, po
dle ofi ciálních statistik tvoří náklady na diagnostiku a léčbu nemocí sdružených
s nadváhou, obezitou a nedostatkem pohybu více než 25 % všech zdravotních
nákladů. Zátěž pro společnost je vyšší o to, že obezita a její následky jsou spojeny
s větší nemocností i úmrtností (vedou jednoduše ke zkrácení průměrné délky
života), což pragmaticky řečeno vede k vyšším výdajům společnosti spojených
s lékařskou péčí a nemocenskými dávkami a nižším příjmům ve formě nevybra
ných daní a nízké produktivitě práce. Například podle údajů z roku 2001 stála
ve Velké Británii péče o pacienty s nadváhou 3 miliardy anglických liber. Podle
údajů ze Spojených států se každoročně utratí za léčbu lidí obézních o 34 % více
než za léčbu lidí s normální tělesnou hmotností.
Dalším velmi významným problémem je fakt, že společnost (ani u nás, ani
v západní Evropě či USA) nemá dost lékařů, kteří by byli dostatečně erudováni
a správně proškoleni, aby se mohlo čelit záplavě obézních pacientů přicháze
VÝSKYT NADVÁHY A OBEZITY V POPULACI – JSME NA POČÁTKU CELOSVĚTOVÉ PANDEMIE?
17
jících do ordinací s mnoha doprovodnými chorobami. Podle výše zmiňované
zprávy bylo v Anglii v roce 2001 spočítáno, že na 30 miliónů lidí s nadváhou je
k dispozici celkem 9 center, každé s jedním odborníkem na tuto problematiku.
Kdyby do těchto center bylo odesláno od praktických lékařů jen 10 % pacientů
s nadváhou, představovalo by toto procento 110 000 pacientů na jedno centrum,
tedy číslo zcela nereálné. V České republice máme podobný počet lékařských
center pro léčbu obezity a zhruba 6x méně obyvatel při podobném výskytu nad
váhy. Jsme na tom tedy o něco lépe, ale rozhodně se tím nemůžeme utěšovat.
Počet lidí s nadváhou či obezitou i v České republice stoupá a v roce 2002
dosahoval neuvěřitelných 51 % (zatímco v roce 1993 to bylo 47 %, tak že pomalu
ale jistě dále tloustneme). Stejně tak se nám zvýšil od roku 1993 do roku 2002
i počet obézních lidí, tedy s BMI nad 30 kg/m2, a to z 11 % na 15 %. V USA je
přitom těchto tlouštíků více než dvojnásobek – celých 31 %, jak ukazuje násle
dující tabulka.
Tab. 3 Výskyt nadváhy a obezity v některých evropských zemích a USA
Země
nadváha (%)
(BMI 25–30 kg/m2)
obezita (%)
(BMI >30 kg/m2)
celkem
(%)
muži ženy muži ženy
Česká republika 43 31 13 16 51
Slovensko 42 25 15 16 48
Polsko 38 27 10 12 43
Maďarsko 39 30 20 18 53
Německo 44 29 14 12 49
Rakousko 54 21 9 9 46
Řecko 41 30 26 18 57
USA 42 28 28 33 66
Data byla čerpána ze zprávy OECD Health Data 2006 (údaje pro jednotlivé
státy pocházejí z let 1996–2005).
Podle známé studie MONICA byl v České republice průměrný BMI v roce
2000 28,1 kg/m2, u žen pak 27,3 kg/m2. Přitom je obecně známo, že riziko kardio
vaskulárních chorob je přímo úměrné zvyšujícímu se indexu BMI.
Je jistě velmi znepokojující, že podle posledních analýz jsou čeští muži
v evrop ském žebříčku zemí podle nadváhy na druhém místě za Německem.
Podle údajů z roku 2000 je v České republice 15 % dětí s nadváhou, což je
ještě velmi dobré, neboť země jako Itálie, Malta, nebo Řecko čelí dokonce dvoj