načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jak na obezitu a její komplikace – Štěpán Svačina; Alena Bretšnajdrová

Jak na obezitu a její komplikace

Elektronická kniha: Jak na obezitu a její komplikace
Autor: Štěpán Svačina; Alena Bretšnajdrová

Praktická příručka věnovaná léčbě obezity se vzorovým jídelníčkem a zásadami účinné redukční diety. Zajímavá, praktická a dobře srozumitelná příručka je určená pro všechny, kteří mají problémy s obezitou. Autoři vysvětlují, jak obezita ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  127
+
-
4,2
bo za nákup

hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6%hodnoceni - 74.6% 90%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 139
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2008
ISBN: 978-80-247-2395-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Praktická příručka věnovaná léčbě obezity se vzorovým jídelníčkem a zásadami účinné redukční diety. Zajímavá, praktická a dobře srozumitelná příručka je určená pro všechny, kteří mají problémy s obezitou. Autoři vysvětlují, jak obezita vzniká a jaká rizika tuto diagnózu doprovázejí (cukrovka, cévní choroby, nádory ad.). V hlavní části knihy poskytují podrobný návod na léčbu obezity, a to fyzickou aktivitou a dietou. Zároveň informují o léčebných možnostech odborníků - účinných lécích, chirurgických výkonech a terapeutických postupech. Publikace komentuje i přístupy alternativní medicíny. Je doplněna mnoha zajímavými materiály, užitečnými tabulkami a příklady jídelníčků.

Popis nakladatele

Popularizační publikace, která vysvětluje běžnému zdravotnicky nevzdělanému čtenáři, jak vzniká obezita a jaká hlavní rizika tuto diagnózu doprovází. V současné době taková publikace na trhu není. Publikace podrobně pohovoří o riziku cukrovky, cévních onemocnění, nádorů a dalších nemocí u pacientů s obezitou. Knížka podává podrobný návod na léčbu obezity fyzickou aktivitou a dietou, zároveň informuje o možnostech, které mají v léčbě obezity lékaři a psychologové- účinné léky, chirurgické výkony i psychologické postupy. Publikace komentuje i užívání doplňkové léčby a alternativní medicíny v léčbě obezity. Na závěr na výsledcích dokládá, že pro obézního je dnes reálné prodloužení života a snížení výskytu komplikací obezity.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Štěpán Svačina; Alena Bretšnajdrová - další tituly autora:
Dietologický slovník Dietologický slovník
Poruchy metabolismu a výživy Poruchy metabolismu a výživy
Obezita a psychofarmaka Obezita a psychofarmaka
Hypertenze při obezitě a diabetu Hypertenze při obezitě a diabetu
 (e-book)
Dietologický slovník Dietologický slovník
 (e-book)
Obezitologie a teorie metabol. syndromu Obezitologie a teorie metabol. syndromu
Encyklopedie zdravotnického humoru Encyklopedie zdravotnického humoru
Moderní trendy v léčbě obezity a diabetu Moderní trendy v léčbě obezity a diabetu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA

Absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze v roce 1978. Do ledna 1981

působil jako asistent Fyziologického ústavu FVL UK, od února 1981 až dosud pracuje na III. inter

ní klinice UK v Praze, 1. LF a VFN v Praze jako sekundární lékař (1981), odborný asistent (1989),

docent (1992) a profesor (2002). Od roku 1992 byl vedoucím

oddělení a od roku 2001 je přednostou kliniky.

V letech 1993–1999 vykonával funkci proděkana a v letech

1999–2005 děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Zabývá se problematikou diabetologie, obezitologie, inten

zivní péče, klinické výživy a lékařské informatiky. Řešil a řeší

mnoho grantových projektů, mj. dva projekty EU – CLINICIP

a Health+. Publikoval přes 300 prací, z monografiínapříklad

Hypertenze při obezitě a diabetu, Obezita a diabetes, Preven

ce diabetu, Metabolické účinky psychofarmak, Internet a me

dicína a další. Byl vedoucím autorského kolektivu publikace

Klinická dietologie, vydané v roce 2008 nakladatelstvím Grada

Publishing. Pro pacienty vydal publikace Cukrovka a obezita a Dietologický slovník. Je předsedou

redakční rady časopisu Medicína po promoci. Je členem výboru České diabetologické společnos

ti, České obezitologické společnosti, České společnosti zdravotnické informatiky a Společnosti

klinické výživy a intenzivní metabolické péče. Od roku 2007 je členem předsednictva České lékař

ské společnosti JEP.

Alena Bretšnajdrová

Absolvovala Střední zdravotnickou školu, obor dietní sestra. Přednáší na odborných i edukačních

seminářích pro zdravotníky i pacienty. Pracuje jako nutriční terapeut III. interní kliniky UK v Praze,

1. LF a VFN v Praze. Věnuje se zejména nutriční podpoře pacientů na metabolické jednotce a pacientů

diabetologického a obezitologického centra kliniky. Dietně edukuje pacienty všech typů, včet

ně pacientů v malnutrici a obézních. Je spoluautorkou publikací Dieta a životospráva při ne

mocech jater a žlučníku (1995), Obezita a diabetes (2000), Cukrovka a obezita (2002), Klinická

dietologie (2008) a Dietologický slovník (2008).


Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, Alena Bretšnajdrová

JAK NA OBEZITU A JEJÍ KOMPLIKACE

© 2008, Grada Publishing, a.s.

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 3368. publikaci

Odpovědný redaktor Mgr. Martin Tarant

Sazba a zlom Martin Železný

Počet stran 144

1. vydání, Praha 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Nakladatelství Grada Publishing, a.s. děkuje České národní zdravotní pojišťovně

za spolupráci a významnou podporu při vydání této publikace.

Názvy produktů, firemapod.použitévknizemohoubýtochrannýmiznámkamineboregistrovanýmiochranný-

mi známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a apli

kaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají

pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, ukládány či

rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-2395-2 (tištěná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)

© Grada Publishing, a.s. 2011

ISBN 978-80-247-6108-4


5

Část 1: Je obezita nemoc? 7

Výskyt obezity 7

Co ovlivňuje výskyt obezity? 7

Výskyt obezity v Evropě u mužů 8

Výskyt obezity v Evropě u žen 9

Jak poznám, že jsem obézní? 9

Nadváha a její rizika 12

Která forma obezity je závažnější? 12

Kdo by se měl začít léčit a zkusit změnit svůj život? 15

Část 2: Proč vzniká obezita? 17

Obezita v historii 17

Proč je dnes obezita tak častým onemocněním? 17

Hormony a obezita 20

Tuk jako orgán vydávající látky do krevního oběhu 20

Tuk jako zdraví prospěšná tkáň 21

Inzulín a obezita 22

Další hormony a obezita 24

Hormonální adaptace na nízký příjem potravy 25

Mozek a příjem jídla 25

Vyšetřování hormonů a obezita 26

Část 3: Co může obezita způsobit? 27

Komplikace obezity 27

Mechanické komplikace obezity 27

Metabolické komplikace obezity – metabolický syndrom 28

Metabolický syndrom vyvolaný prostředím 30

Cukrovka 2. typu jako komplikace obezity 31

Obsah


Jak na obezitu a její komplikace

6

Obezita a nemoci srdce a cév 35

Obezita a nádory 37

Obezita a plodnost 37

Další komplikace obezity 39

Vliv léčby obezity na její komplikace 39

Část 4: Léčba obezity 43

Co může pacient udělat sám? 43

Fyzická aktivita při léčbě obezity 44

Diety v léčbě obezity 49

Léčba obezity pomocí léků 110

Léky, které vyvolávají obezitu 116

Chirurgická léčba obezity 116

Psychologie v léčbě obezity 121

Část 5: Nevědecké postupy v léčbě obezity 127

Část 6: Závěr: Musí obézní zemřít dříve? 133


7

Výskyt obezity

Nejčastějšími dlouhotrvajícími nemocemi ve světě jsou zubní one

mocnění – zubní kaz a paradontóza. Obezita je po nich určitě třetím

nejčastějším chronickým onemocněním ve vyspělých zemích. Po

staletí nebyla pokládána za nemoc, ale pouze za kosmetický defekt.

Nový pohled na toto závažné onemocnění, které přináší mnoho kom

plikací a zkracuje život, je starý pouhých několik desetiletí.

Obezita patří k nejčastějším onemocněním v České republice, v Evro

pě i Severní Americe. Ještě nedávno se uvádělo, že vyšší hmotnost

než normální (tedy obezitu nebo nadváhu) mají u nás až tři čtvrtiny

dospělých. Přesnější sledování z poslední doby ukázala, že jich je jen

kolem 50 procent. I to je však extrémní číslo, které nás řadí na čelné

místo ve světě i v Evropě.

Co ovlivňuje výskyt obezity?

Výskyt obezity v celosvětovém měřítku kolísá a je ovlivňován něko

lika faktory:

• Věk:

obézních přibývá se stoupajícím věkem a výskyt obezity kulminuje ve

věku kolem 50 až 60 let. Obezita zkracuje život, a její výskyt u star

ších jedinců se proto snižuje. Tento jev důsledně prokázala například

americká studie ( viz. obr. 1). Obézní zemřou dříve a v nejvyšším věku

výskytu obezity ubývá.

• Pohlaví:

ženy jsou prakticky ve všech populacích více obézní než muži.

• Vzdělání a vyšší příjem snižují výskyt obezity. Nižší vzdělání a nižší

příjmy jsou obecně provázeny obezitou, i když výjimky jsou běžné.

• Vstup do manželství u mužů i žen vede ke vzestupu hmotnosti.

Je obezita nemoc?

1.

Výskyt obezity


Jak na obezitu a její komplikace

8

• Mateřství mírně zvyšuje tělesnou hmotnost. Obvykle se předpo

kládá, že s počtem těhotenství roste hmotnost, tento vliv však není

podle studií velký. Vychází asi na několik kilogramů na jedno těhoten

ství a může jít i o nepřímý vliv věku.

• Genetické vlivy:

výskyt obezity v rodině obvykle ovlivňují i další rodinné zvyky (např.

tzv. dědění kuchařky, tedy nezdravý způsob vaření a nezdravý životní

styl, který přechází z generace na generaci).

• Dietní zvyklosti (národní kuchyně) mají značný vliv, zejména jde

o příjem tuku.

• Kouření zvyšuje výdej energie a mírně snižuje výskyt obezity.

• Alkohol:

příjem alkoholu vede ke vzestupu hmotnosti, zejména díváme-li se na

celou populaci. Těžší alkoholici mají obvykle naopak nižší hmotnost.

Jejich sociálně složitá situace vede k nedostatku kvalitních potravin

a k podvýživě.

• Fyzická aktivita:

s omezením fyzické aktivity stoupá výskyt obezity.

Všechny uvedené faktory ovlivňují výskyt obezity. Jejich různě vyjá

dřené vlivy vedou ke konkrétnímu výskytu obezity v různých popu

lacích světa.

Výskyt obezity v Evropě u mužů

Jen ojediněle se vyskytují regiony, kde obezitou trpí méně než

10 procent populace, například jižní Švédsko, Katalánsko a některé

francouzské kraje. Ve většině evropských zemí se obezita vyskytuje

Obr. 1

Výskyt obezity

v závislosti na

věku (volně podle

Kopelmana)

Výskyt obezity v Evropě u mužů

Je obezita nemoc?

9

u 10 až 20 procent populace. Nad 20 procent je to pak například v České republice, Rumunsku, pobaltských zemích, na ostrovech Středomoří, v některých krajích Francie, Belgie a Německa (obr. 2). Výskyt obezity v Evropě u žen Do 10 procent se obezita vyskytuje jen v jižním Švédsku, nad 20 procent v některých krajích Polska, Německa, Finska a Řecka, nad 30 procent pak v části Ruska, Pobaltí, v Rumunsku, v České republice, v jižní Itálii, konečně nad 40 procent na Maltě a v části Ruska (obr. 3). Výskyt obezity a nadváhy je tedy u nás vyšší než evropský průměr. U mužů je zejména vyšší výskyt obezity, u žen pak jde o nižší výskyt nadváhy a výrazně vyšší výskyt obezity. Ve výskytu obezity existuje významný rostoucí trend a v posledních

letech stoupá podíl

obezity asi o 10 až

40 procent na de

kádu.

Z toho lze uzavřít,

že obezita bude

v budoucnu výraz

něji stoupat u osob

s nižším vzděláním

a horším sociálním

postavením.

Ale ani u osob

s vyšším postave

ním a vzděláním

výskyt obezity ne

klesá. Jak poznám, že jsem obézní? Obezita patří k nemocem, jejichž diagnóza je snadná. Kdo je obézní, pozná laik na první pohled. Přesná definice je číselná – hodnotí se procento tuku v těle nebo hmotnost ve vztahu k výšce.

Obr. 2

Výskyt obezity

v Evropě u mužů

Obr. 3

Výskyt obezity

v Evropě u žen

Výskyt obezity

v Evropě u žen


Jak na obezitu a její komplikace

10

Obezita je uložení nadměrného

množství tuku v organismu. Po

díl tuku v organismu je normálně

u žen do 30 procent a u mužů do

20 procent. Podíl tuku v těle umějí

lékaři zjistit mnoha postupy. Na

příklad měřením kožních řas kleš

těmi nazývanými kaliper, vážením

pod vodou, kdy zjistíme přesnou

specifickouhmotnosttělaapodle

Archimedova zákona vypočítáme

přesnou specifickou hmotnost

těla, nebo vyšetřováním pomocí

počítačové tomografie, ultrazvu

ku nebo takzvanou denzitometrií,

kterou zná řada pacientů z vyšet

řování osteoporózy. Principem

těchto vyšetření je stanovení cel

kového tělesného tuku. Škodlivější je přitom nitrobřišní tuk než tuk podkožní (obr. 4). V poslední době bylo navíc prokázáno, že tukové buňky působí i lokálně. Na rozvoj nemocí jednotlivých orgánů má tedy vliv například tuk v játrech, v nadledvinách, ve svalech apod. Právě tento tuk uložený v orgánech nejsnáze mizí již při mírném hubnutí. Proto je důležité zhubnout alespoň trochu a hmotnost pak udržet. Žádná z uvedených metod není dnes běžně dostupná a pro nasazení v běžné praxi jsou kromě toho zbytečné. Nejdostupnější je měření impedance – vodivosti těla. Obsah tuku totiž mění schopnost těla vést proud. Dnes se měření provádí většinou jednoduchým měřením průchodu proudu mezi horními končetinami držením přístroje v rukou (obr. 5). Na displeji přístroj ukáže, kolik kilogramů tuku pacient má a kolik procent těla tvoří tuk. Před měřením je třeba zadat výšku, váhu,

Obr. 5

Měření procenta

tělesného tuku

impedancí

Obr. 4

Podkožní

a nitrobřišní tuk

Jak poznám,

že jsem obézní


Je obezita nemoc?

11

pohlaví a věk měřeného. Vyšetřovat lze i postavením nemocného na

dvě elektrody umístěné na váze, a přístroj pak současně váží i měří

množství tuku. Měření často provádí řada firempodnikajícíchvdieto

logii a lékařství například při různých sportovních a výstavních akcích.

Běžné ambulance lékařů tento přístroj zatím obvykle nevlastní.

Tabulky takzvané ideální tělesné hmotnosti, sestavené kdysi americ

kou Metropolitní pojišťovací společností, se dnes již rovněž prakticky

neužívají. Jsou už staršího data, klienti byli měřeni oblečení a obutí,

tabulky počítaly s dalším měřením robustnosti kostry. Americká po

jišťovací společnost už dávno věděla, jak je údaj o hmotnosti pro pro

gnózu nemocného významný. Dnes je obezita definovánamnohem

praktičtěji.

Závažnost obezity se pozná podle snadno dostupného vyšetření výš

ky a hmotnosti.

Prakticky se již opustilo stanovení takzvaného Brocova indexu:

hmotnost v kg/(výška v cm – 100)

Tento index se snadno vypočítal. Například výška 170 cm se zmenšila

o 100 a tímto číslem se vydělila hmotnost například 84 kg. Pro tyto

údaje činí Brocův index 84/70 = 1,2 nebo 120 %.

Dnes je známo, že tento index je nevhodný, protože je hodně ovliv

něn výškou, a nehodí se tedy současně pro malé i velké jedince. Proto

byl již před více než sto lety zaveden tzv. Queteletův index, který je

dnes celosvětově označován jako body mass index (BMI):

hmotnost v kg/(výška v m)

2

Měří-li někdo 180 cm a váží l00 kg, má BMI 100/1,8

2

= 100/3,24 = 30,8

kg/ m

2

. Má tedy, jak vyplyne z dalšího textu, obezitu 1. stupně. Tento

index se dnes běžně užívá v celém světě a je uváděn nejen v medicí

ně, ale i ve všech zdravotně výchovných, dietologických či módních

časopisech. Jako normální hmotnost bývá udávána hodnota BMI 18,5

až 25 kg/m

2

. Hodnoty pod dolní hranicí už klasifikujemejakopodvý

živu. V různých dobách byl však společenský ideál pod touto hranicí

a také dnešní účastnice soutěží krásy mívají někdy BMI nižší než nor

mální. Tyto hodnoty jsou už ovšem evidentně spojeny se zdravotními

riziky.

Je třeba upozornit, že tyto údaje neplatí pro děti. Je zajímavé, že BMI

po narození klesá a člověk má nejmenší BMI na konci předškolního

věku. Čím dříve začne BMI v dětství stoupat, tím vyšší pak bývá hmot

nost v dospělosti a tím je také vyšší pravděpodobnost, že dotyčný

dostane v dospělosti cukrovku, hypertenzi a další onemocnění sou

visející s obezitou.

Jak poznám,

že jsem obézní


Jak na obezitu a její komplikace

12

Těžká (morbidní) obezita je závažným onemocněním a osoby s tím

to stupněm nadváhy většinou nepřežívají 60 let. V poslední době se

objevují i některé dosud ne zcela běžné termíny. Jako superobézní

bývají označovány osoby s BMI nad 50 a jako supersuperobézní pak

osoby s BMI nad 60. Zdravotní prognóza těchto osob je velmi špat

ná. Setkali jsme se v praxi s osobami s hodnotou BMI nad 100, tedy

s hmotností nad 300 kg a ojediněle i nad 400 kg. To jsou situace

vzácné. V posledních letech, kdy se obezita stává závažným pro

blémem, se však bohužel setkáváme běžně s pacienty s hmotností

kolem 200 kg, a ti mívají BMI kolem 60.

Nadváha a její rizika

Jako nadváhu označujeme BMI od 25 do 30. Ve srovnání s výše uve

denými extrémy by se mohlo zdát, že jde o onemocnění lehké a ne

závažné.

Nadváha je skutečně považována za předstupeň obezity. Zdravotní

rizika ale stoupají již od BMI 25. Rizika řady onemocnění, která mají

vztah k obezitě, včetně cukrovky, mírně stoupají již od hodnoty

BMI 23. Diskutuje se proto i o snížení horní hranice normy. Optimální

životní prognózu mívají podle řady studií jedinci s BMI 20 až 22 v mlá

dí, kteří se do stáří posunou na hodnoty blízké horní hranici normy,

tedy BMI 25. Je tedy zdravé během života zcela mírně přibrat.

Použití BMI je celosvětově uznávaným měřítkem pro stanovení dia

gnózy obezity, zároveň může sloužit i jako ukazatel životní prognózy

a rizika většiny komplikací obezity.

Která forma obezity je závažnější?

Klasifikaceobezitypodlehmotnosti(kvantitativníhoměřítka)jeuve

dena výše a platí, že čím je BMI vyšší, tím je životní prognóza horší.

To nedávno znovu ukázaly studie na stovkách tisíc Američanů. Čím

je BMI vyšší, tím je úmrtnost vyšší (obr. 6). Například při BMI 40 je

úmrtnost asi 1,5 až 1,7krát vyšší. Nadváha a její rizika

Je obezita nemoc?

13

Prakticky stejně významná je i klasifikace kvalitativní – rozlišování obezity více a méně závažné, takzvané androidní a gynoidní – tedy obezity mužského a ženského typu přirovnávané k jablku, respektive hrušce (obr. 7). Je třeba zdůraznit, že tyto formy nejsou vázány na muže a ženy. Obezitu ženského typu může mít i muž a naopak obezitu mužského typu může mít i žena. Obezita mužského typu je ve vyspělých zemích častější. Androidní obezita (mužský typ) s typickým výrazným břichem je provázena řadou komplikací včetně rozvoje cukrovky a aterosklerózy. Gynoidní obezita bývá naopak hlavně kosmetickým problémem a metabolické komplikace při ní nejsou. Toto tvrzení je však v poslední době novými studiemi mírně oslabeno. Platí zřejmě jen pro lehčí formy gynoidní obezity. Těžší stupně gynoidní obezity (BMI nad 35) tato rizika rovněž mají. Pro jednoduchou klasifikaci androidní a gynoidní obezity byl řadu let používán poměr obvodu pasu a boků, index pas/boky, uváděný obvykle zkratkou WHR (waist to hip ratio). Uvádělo se, že hranicí androidní obezity je u mužů poměr nad 1,0 a u žen nad 0,8 nebo 0,85. Dnes už se tento index nepoužívá, jako významnější se ukázalo měření pouze obvodu pasu, které nejlépe odpovídá přesnému měření rizikového tuku uloženého v břiše mezi orgány a na břiše v podkoží. Tento tuk lze měřit ve výzkumných studiích například počítačovou tomografií.

Obr. 6a

Relativní riziko

úmrtí v závislosti na

BMI u mužů podle

americké studie

Obr. 6b

Relativní riziko

úmrtí v závislosti

na BMI u žen podle

americké studie

Která forma obezity

je závažnější?


Jak na obezitu a její komplikace

14

Je paradoxní, že jednoduché měření obvodu pasu, které si každý

může provést sám doma krejčovským metrem, je stejně přesné jako

drahá vyšetřovací metoda. Obvykle se měří v místě viditelného pasu

nebo v polovině vzdálenosti mezi lopatou kosti kyčelní – nejvyšším

místem pánevních kostí na boku – a posledními žebry, vyhmatatelný

mi rovněž snadno na boku. Pokud není břicho převislé, odpovídá to

zhruba výši pupku a krejčovskému pojmu pasu. Obvod boků se měří

val v místě největšího vyklenutí hýždí nad kyčelním kloubem..

Riziko takzvaných metabolických komplikací obezity, zejména me

tabolického syndromu, hypertenze, aterosklerózy a cukrovky, tedy

tendence k androidnímu typu obezity, je úměrné obvodu pasu a ob

vykle se rozděluje na mírné a výrazné.

Tyto hranice jsou pro českou populaci velmi přísné. Je ovšem reali

tou, že větší obvod pasu je u nás běžný, a proto je také běžný výskyt

cukrovky 2. typu, hypertenze a jejích komplikací – infarktů a mozko

vých příhod.

Obr. 7

Obezita typu

jablko (a)

a hruška (b)

Která forma obezity je závažnější?

Je obezita nemoc?

15

Kdo by se měl začít léčit

a zkusit změnit svůj život?

– ten, kdo má nadváhu

– ten, kdo je obézní

– zejména ten, kdo má uložen tuk v břišní krajině

– ten, jehož rodiče nebo sourozenci měli nebo mají

hypertenzi, cukrovku 2. typu

nebo rozvoj sklerózy tepen již v nižším a středním věku

– dále zejména ten, kdo má vyšší krevní tlak

a vyšší hladinu tuků v krvi

– ten, kdo se pravidelně nepohybuje a přejídá se

Co může změnou životního stylu

a správnou léčbou získat:

– prodloužit si život

– snížit riziko při operacích a úrazech

– oddálit vznik cukrovky a vyššího krevního tlaku

– oddálit vznik aterosklerózy a jejích komplikací,

například infarktu či mozkové mrtvice

– snížit pravděpodobnost vzniku některých nádorů

– zabránit neplodnosti

Kdo by se měl

začít léčit?

+ Obezita v historii Obezita byla v historii lidstva prokázána již v dávné minulosti. Překrásným důkazem existence obezity i na našem území je takzvaná Věstonická Venuše (obr. 8). Figurky tohoto typu byly nalezeny na rozsáhlém území Evropy. Měly pravděpodobně význam kultu plodnosti. Natolik vystihují obézní postavu ženy, že si je dávný umělec nemohl vymyslet a musel vzor pro své dílo vidět. Již velcí starověcí lékaři Hippokrates a Galén se o obezitě zmiňovali a také uváděli návody k její léčbě. S moderním výkladem vzniku obezity, tedy s názorem, že obezita není vždy nemocí z přejídání a že její výskyt je dědičný v rodině, se setkáváme v Anglii před více než 200 lety. V různých historických obdobích, například v době baroka, pak byla obezita výtvarným ideálem. Je ale zajímavé, že i u nás se již osobní lékaři posledních Lucemburků Karla IV. a Václava IV., Havel ze Strahova a Albík z Uničova, věnovali nauce o správné životosprávě jako prevenci zdravotních komplikací. Jejich texty mají částečně vědecké jádro a připomínají i dnešní knížky o zdravém životním stylu. Proč je dnes obezita tak častým onemocněním? Odpověď na tuto otázku se zdá být jednoduchá. Je to tím, že se všichni přejídáme a málo se pohybujeme. Jak je ale možné, že někdo se výrazně přejídá a zůstává štíhlý? Tam jde nepochybně o vliv genetický – jeho geny se s přejídáním umějí vyrovnat.

Obr. 8

Věstonická Venuše Proč vzniká obezita?

2.

Obezita

v historii


Jak na obezitu a její komplikace

18

Pokud jde o příčiny obezity, původně se mělo za to, že poměr

váhy faktorů genetických (vnitřních, resp. zděděných) a vnějších

(daných okolím, např. psychologickými vlivy, stresem, přepraco

vaností, ztrátou zaměstnání, partnerskými problémy, přejídáním,

omezením pohybu a dalšími vlivy) je 2:1, později se dlouho uvádělo,

že je to přibližně 1:1. V dnešním pojetí evidentně převažují fakto

ry prostředí. Přejídáme se všichni a průměrný občan skoro vůbec

nesportuje a málo se pohybuje. Genetický základ zůstává přitom

prakticky stejný, geny v naší populaci se nemění. Jejich uplatnění

může být nastartováno například nevhodnou stravou. Tím se za

bývá obor nazývaný nutrigenomika. Strava, zejména tučná, ovliv

ňuje geny, jejichž role by se jinak neprojevila. Obvykle se tedy nedá

ztloustnout bez genetických předpokladů, určitá tendence k obezi

tě se dědí. V minulosti, kdy se lidé nepřejídali a více se pohybovali,

se tato tendence nemohla projevit. Dnes se patrná více než u po

loviny populace.

Při posouzení vnějších faktorů je třeba posoudit jídelníček a kvantum

pohybu u konkrétního člověka. Pro posouzení genetického vlivu na

obezitu je vhodné zjistit výskyt obezity a příbuzných nemocí (např.

hypertenze, tedy vyššího krevního tlaku, a cukrovky) v rodině.

Nejdokonalejší studie odlišující vliv dědičnosti a prostředí byly prove

deny na jednovaječných dvojčatech adoptovaných do různých rodin.

Pak odpadl vliv rodinného prostředí (zdědění kuchařky) a uplatnily

se jen geny.

Vnitřní a vnější vlivy působící obezitu

vnitřní – výskyt obezity , hypertenze a cukrovky 2. typu v rodině,

tedy dědičná výbava po předcích

vnější – obezita je více přítomna při nižším vzdělání, menší

fyzické aktivitě, pracovních a rodinných problémech

(stresu, úbytku fyzické aktivity, přejídání se, po některých lécích,

nevhodné dietní výchově v rodině)

smíšené vlivy – geny ovlivněné nevhodnou stravou

a nízkou fyzickou aktivitou

Proč má genetické předpoklady pro vznik obezity tak rozsáhlá část

populace? Obezita vyvolává závažné komplikace především ve střed

ním věku a ve stáří, tedy až poté, co jedinec měl děti a vychoval je.

Předal tedy svým potomkům své geny a vychoval je i ke svým dietním

návykům. To však není jediným důvodem. Koncepce takzvaného „šeProč je obezita tak častým onemocněním?



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.