načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jablonecká bižuterie - Petr Nový

-7%
sleva

Elektronická kniha: Jablonecká bižuterie
Autor:

Souhrnná publikace o světoznámém fenoménu jablonecké bižuterie na knižním trhu dosud chyběla. Tato knížka, má ambici onu mezeru zaplnit a stát se jak vhodnou příručkou pro studenty ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169 Kč 158
+
-
5,3
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 168
Rozměr: 21 cm
Úprava: 32 stran barev. obr. příl. : ilustrace , portréty
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2250-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Souhrnná publikace o světoznámém fenoménu jablonecké bižuterie na knižním trhu dosud chyběla. Tato knížka, má ambici onu mezeru zaplnit a stát se jak vhodnou příručkou pro studenty středních či vysokých škol a profesní zájemce, tak poučným a srozumitelným průvodcem pro laickou veřejnost. Je plná faktů a příběhů o ozdobách zhotovovaných od 18. století ze skla a kovu na severu Čech v takovém množství, že na mnoha trzích světa si toto zboží drželo monopol dlouhá desetiletí. Nechybí v ní samozřejmě portréty významných minulých i současných podnikatelů a četný obrazový doprovod.

Předmětná hesla
* 18.-21. století
Bižuterie -- Česko -- 18.-21. stol.
Šperky -- Česko -- 18.-21. stol.
Jablonec nad Nisou (Česko)
Zařazeno v kategoriích
Petr Nový - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� ���������������������������������� ���������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������������� � ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ ����������������������������������������������������� ���������������������������������� ��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������������� � ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ ����������������������������������������������������� ��������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������� ���������������������������������� ���������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ����������������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������������������������� ������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� ����������� ���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� ������������� ���������������������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������������������������� � ������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ��������� ������������������������������������������������������������������������������������ ����������������������������������������������������� ���������������������������������� Brož, kov a bižuterní kameny, fi rma Edmund Altmann & Co., Jablonec nad Nisou, po 1936. MSB, foto TH. „ JABLONECKÁ BIŽUTERIE Petr Nový Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@gradapublishing .cz, www.grada.cz tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou 3361. publikaci Odpovědná redaktorka Jana Minářová Sazba Jan Šístek Fotografi e na obálce Tomáš Hilger (TH), Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou (MSB) Fotografi e v barevné příloze a textu Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou (MSB), Tomáš Hilger (TH), Aleš Kosina (AK), archiv autora. Počet stran 168 a 32 stran barevné přílohy První vydání, Praha 2008 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod © Grada Publishing, a.s., 2008 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2008 Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-2250-4 OBSAH „ ÚVODEM ......................................................................................................... 9 „ ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE ..................................................... 11 OD DOBY KAMENNÉ PO ROZPAD ŘÍMSKÉ ŘÍŠE ............................. 11 OD PÁ DU ŘÍMSKÉ ŘÍŠE PO 18. STOLETÍ ......................................... 14 „ HISTORIE A SOUČASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE .......... 16 POČÁTKY VÝROBY JABLONECKÉ BIŽUTERIE V 18. STOLETÍ .... 16 TURNOV ..................................................................................................... 16 HODKOVICE NAD MOHELKOU .................................................................... 21 JABLONECKO ............................................................................................ 22 ZÁSADSKO ................................................................................................ 25 JABLONECKÁ BIŽUTERIE V 1. POL. 19. STOLETÍ ......................... 26 VÝROBA ................................................................................................... 26 OBCHOD ................................................................................................... 30 JABLONECKÁ BIŽUTERIE VE 2. POL. 19. STOLETÍ ...................... 33 VÝROBA ................................................................................................... 33 OBCHOD ................................................................................................... 39 JABLONECKÁ BIŽUTERIE V 1. POL. 20. STOLETÍ .......................... 41 VÝROBA .................................................................................................... 41 OBCHOD ................................................................................................... 44 JABLONECKÁ BIŽUTERIE OD 2. POL. 20. STOLETÍ PO SOUČASNOST ...................................................................................... 46 „ OBORY JABLONECKÉ BIŽUTERIE ................................................. 50 HUTNÍ SKLENĚNÉ POLOTOVARY (TYČE, TYČINKY, TRUBIČKY) .. 50 KOMPOZIČNÍ HUŤE ................................................................................... 52 SKLÁRNY ................................................................................................. 54 BIŽUTERNÍ KAMENY ............................................................................ 56 PERLE A PERLIČKY ................................................................................ 63 MAČKANÉ PERLE ..................................................................................... 63 BROUŠENÉ PERLE ..................................................................................... 64 FOUKANÉ PERLE ....................................................................................... 66 JABLONECK Á BIŽUTERIE V INUTÉ PERLE .......................................................................................... 70 SEKANÉ PERLE (PERLIČKY) ....................................................................... 72 VOSKOVANÉ PERLE ................................................................................... 76 SKLENĚNÉ KNOFLÍKY ........................................................................... 77 BANGLE ..................................................................................................... 80 KOVOVÁ BIŽUTERIE ............................................................................... 83 LISOVÁNÍ, RAŽENÍ A RY T Í KOVU ................................................................ 91 KOTLÍKY A DALŠÍ POLOTOVARY PRO BIŽUTERII ........................................ 92 GALVANIZACE A CHEMICKÉ BARVENÍ KOVU ............................................. 92 SMALTOVÁNÍ ............................................................................................ 93 JETOVÁ (ČERNÁ) BIŽUTERIE ...................................................................... 94 BIŽUTERIE Z DA LŠÍCH MATERIÁLŮ ................................................. 95 PLASTICKÉ HMOTY ................................................................................... 95 DŘEVO ..................................................................................................... 97 SINTR ....................................................................................................... 98 „ VÝROBCI A VÝVOZCI ........................................................................ 100 DO ROKU 1945 .................................................................................... 100 BLASCHKA & CO., HODKOVICE NAD MOHELKOU ................................. 100 BRDITSCHKA HEINRICH, JABLONEC NAD NISOU ..................................... 101 BREIT LUDWIG, LUČANY NAD NISOU .................................................... 104 DRESSLER JOSEF, JABLONEC NAD NISOU ................................................ 105 FEIX GEBRÜDER, ALBRECHTICE V JIZERSKÝCH HORÁCH ........................ 106 „GABEX“ LEDER FRÈRES, JABLONEC NAD NISOU .................................. 107 HAASIS RICHARD, JABLONEC NAD NISOU .............................................. 109 HÜBNER JOHANN WENZEL, VRKOSLAVICE NAD NISOU .......................... 110 JÄCK EL J. W. & CO., LUČANY NAD NISOU ............................................ 111 JÄGER GEBRÜDER, JABLONEC NAD NISOU .............................................. 113 JEITELES SOHN JACOB H., JABLONEC NAD NISOU .................................. 115 KLAAR WILHELM, JABLONEC NAD NISOU .............................................. 116 MAHLA GEBRÜDER, JABLONEC NAD NISOU ........................................... 118 MÜLLER EMIL, JABLONEC NAD NISOU .................................................. 120 PFEIFFER JOSEF & CO., JABLONEC NAD NISOU ...................................... 121 REDLHAMMER GEBRÜDER, JABLONEC NAD NISOU ................................ 123 RIEDEL JOSEF, DOLNÍ POLUBNÝ ............................................................ 126 RIEDEL KARL, JOSEFŮV DŮL ................................................................. 129 RIEDEL LEOPOLD, RÝNOVICE U JABLONCE NAD NISOU .......................... 130 SACHSE ALBERT & CO., JABLONEC NAD NISOU ..................................... 131 7 OBSAH SCHWAN JOHANN FRANZ, JABLONEC NAD NISOU .................................. 133 SWA ROV S K I DANIEL, JIŘETÍN POD BUKOVOU / WATTENS ...................... 134 „TCHECOVÈRRE“, ČESKÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST VÝROBCŮ JABLONECKÉHO ZBOŽÍ A. S., JABLONEC NAD NISOU ......................................................... 137 UNGER FERDINAND & CO., HODKOVICE NAD MOHELKOU / POTOČNÁ ................................................................................................. 137 WEISSKOPF DR. & CO., SMRŽOVKA ...................................................... 140 OD ROKU 1945 PO SOUČASNOST .................................................... 141 JABLONEX GROUP A. S., JABLONEC NAD NISOU ....................................... 142 Sklárny a rafi nérie, dříve Josef Riedel /Jablonecké sklárny/ Ornela ..... 142 Kovová bižuterie /Bižuterie/ Bižuterie Česká mincovna ...................... 144 Železnobrodské sklo .............................................................................. 146 Jablonex .................................................................................................. 147 PRECIOSA, JABLONEC NAD NISOU ........................................................... 149 „ TABULKY .................................................................................................. 152 „ VÝBĚR Z PRAMENŮ A LITERATURY ......................................... 156 „ JMENNÝ REJSTŘÍK ............................................................................... 162 ÚVODEM 9 ÚVODEM Jen na jediném míst ě světa se zhotovovaly všechny typy skleněné a kovové bižuterie – v Jizerských horách (Jablonecko, Tanvaldsko) a na sousedním Železnobrodsku. Není divu, že tento sortiment dostal jméno podle Jablonce nad Nisou, logického středu rozlehlé továrny pod širým nebem – jablonecké zboží (německy Gablonzer Ware). V tomto městě se též nachází Muzeum skla a bižuterie, ustavené v této podobě roku 1961, v současné době (od roku 2003) zřizované díky jedinečnosti svého sbírkového fondu Ministerstvem kultury České republiky. Na počátku jablonecké bižuterie stály v 18. století skleněné imitace drahých kamenů, k nimž postupně přibyly perle * , perli čky, knofl íky, kovová bižuterie a náramkové kroužky. Po polovině 19. století struktura zdejší výroby a obchodu získala nepřenositelnou podobu pyramidy, jejíž základnu tvořily sklárny a kompoziční hutě, první stupeň tovární, dílenští a zejména domáčtí dělníci, nad nimi stáli faktoři, často sami majitelé dílen, a na samém vrcholu se skvěli vývozci, kteří podle situace na t rhu rozhodovali o tom, co se bude ve „sk leněných horách“ zhotovovat a prostřednictvím faktorů zadávali své objednávky jednotlivým výrobcům. Díky této organizaci, prozíravosti vývozců, píli a vynalézavosti dělníků, měla jablonecká bižuterie na sklonku 19. století na světových trzích dominantní postavení. A významné místo si uchovala – přes mnohé dějinné převraty a změny – dodnes. Je takřka neuvěřitelné, že k interesantnímu tématu jablonecké bižuterie jako celku dosud tiskem vyšly pouze čtyři přehledové práce, první německy z pera Karla R. Fischera v roce 1912, druhá a třetí česky (Stanislav Urban a Zuzana Pešatová, 1965; Jan Klepl, 1967) a poslední opět německy v roce 1983 (Karl Zenkner). Žádná z nich přitom nemá více než několik desítek stránek textu. Cílem této knihy je proto přiblížit čtenáři pozoruhodný organismus jablonecké bižuterie v průběhu staletí nejen podrobněji, ale i s využitím nejnovějších odborných poznatků, seznámit jej nejen s chronologií a základními daty i fakty, ale též s historií jednotlivých oborů a příběhy významných, typických či naopak atypických výrobců i vývozců. Jedná se z mé strany o završení bezmála desetiletého studia pramen ů a literatury k tématu, jehož výsledky byly průběžně publikovány v několika desítkách studií a statí, zejména v odborném časopise České sklářské společnosti Sklář a keramik a na www.glassrevue.com. Pasáže pojednávající o technologii výroby vycházejí především z prací kolektivů vedených Ing. Ladislavem Žákem (Bižuterie, nebižuterní * V jabloneckém průmyslu se dodnes užívá pro skleněné perly nespisovný, ale výstižný výraz „perle“. Zatímco „perla“ označuje dar přírody, „perle“ její imitaci. JABLONECK Á BIŽUTERIE 10 ozdoby a užitkové výrobky, 2003) a Ing. Jiřím Kouckým, CSc. (Bižuterie. Základní učebnice zbožíznalství, 2005), kterému vděčím za laskavé přečtení textu a věcné připomínky k němu. Rád bych na tomto míst ě též poděkoval Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou za vstřícnost při poskytnutí obrazového materiálu a svým kolegům z téže instituce za pomoc při výběru sbírkových předmětů a pořizování snímků pro barevnou fotografi ckou přílohu. Petr Nový, b řezen 2008 Autor knihy PhDr. Petr Nový (*1973), hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, se historii a současnosti třpytivé krásy z Jizerských hor systematicky věnuje téměř deset let. Na toto téma publikoval desítky odborných studií a populárních textů. Je například autorem monografi í Lisované sklo a krystalerie v Jizerských horách (2002), Klenoty Jizerských hor – Nová Louka, Kristiánov. Historie a současnost sklářských osad (2007) a spoluautorem knihy Jablonecký knofl ík – Gablonzer Knopf – Button from Jablonec (2007). ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE 11 ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE OD DOBY KAMENNÉ PO ROZPAD ŘÍMSKÉ ŘÍŠE Touha zdobit se nebo shromažďovat krásné věci a vkládat do nich své touhy po šťastném žití, patří mezi nejstarší lidské potřeby. Na počátku, v době kamenné (30 000 – 1 700 př. n. l.), si člověk k těmto účelům jednoduchými pracovními postupy uzpůsoboval přírodniny, které jej obklopovaly (dřevo, kámen, lastury a perleť, hlína, vápenec, jantar) nebo byly v ýdoby tkem jeho vlast ní činnosti, především lovu (zvířecí zuby, kosti, mamutovina). Tak se zrodily první náhrdelníky a amulety. Na konci tohoto období, v neolitu a eneolitu, bylo již známo i zlato, které si dodnes udrželo pozici nejvyhledávanějšího cenného kovu, některé drahé kameny, perly a nakonec i stříbro. K náhrdelníkům přibyly náramky, záušnice, spínadla, prsteny nebo pečetítka. Drahými kameny zdobili své šperky, amulety a další předměty obyvatelé staroobrázek 1 „ Bronzová brýlovitá dvojitá spona s osmičkovou kličkou, starší doba halštatská. MSB JABLONECK Á BIŽUTERIE 12 v ěkých říší Blízkého východu – Sumeru, Babylónu, Chetitské říše, Asýrie – a Egypta. Mezi nejstarší oblíbené drahé kameny patřily lapis lazuli, karneol a tyrkys. Není divu, že půvab drahokamů a perel, který umocňovala drahota vyplývající z jedinečnosti a omezené dostupnosti, vedl ke snaze po jejich nahrazování lidským výtvorem – imitací. Nejvhodnějším materiálem pro zhotovování imitací pokladů přírody bylo od samého počátku sklo, které pravděpodobně vzniklo jako vedlejší produkt keramické nebo pr vot ní metalu rgické v ý roby ve for mě tz v. fajánsí. Za nejstarší sk leněný předmět tohoto typu je považována nazelenalá perle z egyptských Théb, úmyslně utavená nebo hříčkou osudu vzniklá pět tisíc let před naším letopočtem. Technologicky shodné jsou skleněné korálky nebo amulety zhotovované v Mezopotámii. Jednalo se o předměty, které nebyly skleněné zcela, ale pouze pokryté sklovitou vrstvou. Později se vyráběly po celém Středomoří, ve třetím tisíciletí v Indii, ve druhém pak v Evropě (Kréta, Kypr, východní Evropa, Británie). Vedle nápodob skutečných darů přírody však vznikaly i skleněné perle (korále) a kameny se svébytnou barevností a dekorem, k teré se snažily, na zák ladě dostupné sklářské technologie, co nejvíce vycházet vstříc proměnlivému vkusu zákazníků. První „celoskleněné“ ozdoby začaly vznikat opět v Mezopotámii a Egyptě, a to v polovině druhého tisíciletí před naším letopočtem. Brzy je následovalo duté sklo. To již přišel čas doby bronzové, která přinesla kvalitativně nový rozvoj metalurgie. Jejím symbolem se stal bronz, slitina mědi a cínu, výtečně se hodící jak k výrobě nástrojů, tak ozdob. S jistou nadsázkou lze říci, že v době bron zové se z rodila kovová bižuterie. Přestože i bronzové ozdoby byly zpočátku dostupné především elitám, přeci jen do jisté míry pouze suplovaly exkluzivní šperky z drahých kovů vyhrazené pro příslušníky nejvyšších pater společenského žebříčku. Obdobně tomu postupem času bylo i se skleněnými imitacemi drahokamů a perlí, které se, společně s dalším drobným skleněným zbožím, staly základem skleněné bižuterie. Zde však cesta „k běžnosti“ trvala neporovnatelně déle. Důvod spočíval v exkluzivitě tajemstvími opředené sklářské výroby, která byla například ve starověkém Egyptě zpočátku výsadou kněží. Výlučnost si tak skleněné nápodoby drahokamů, perel a luxusní korále, samozřejmě nikoliv běžná produkce, udržely až do 18. století. Teprve tehdy se z pracně zhotovovaných a opracovávaných imitací-šperků stala díky technologickým inovacím, které jejich výrobu znásobily a zlevnily, bižuterie cenově dostupná takřka pro každého. A v tomto přerodu hráli již nezastupitelnou roli obyvatelé české kotliny, Turnova a Jablonecka. Vraťme se však ještě na chvíli do doby bronzové a časů, které přišly po ní. Ve druhém tisíciletí před naším letopočtem ve výrobě skleněných ozdob vynikala egyptská Nová říše, v hojné míře se zhotovovaly též na Blízkém východě a v severní Africe. Na území dnešních Čech a Moravy se tehdy prokazatelně užívaly drobné fajánsové modrozelené korálky, vůbec nejstarší doklady sklářské výroby u nás, pravděpodobně však pouze importy ze Středomoří. Dovoz skleněných ozdob do srdce Evropy kulminoval v šestém až pátém století před naším letopočtem, v době železné (pozdní doba halštatská). Tehdy se již jednalo především o celoskleněné korálky, ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE 13 zhotovované ve velkém počtu a množství variací tvarů, barev (jedno- i vícebarevné druhy) a dekorů v jižní Evropě, severní Africe a na Předním východě, dále lučíky spon – skleněné korále navlečené na lučíky šatových spínadel – , hlavice spínacích jehlic a korálky s očky. Zhotovovaly se především vinutím, ale i mozaikovou technikou. Vlastní tavbě sk la a jeho z pracovávání se začali v středoevropském geografi ckém prostoru podle současného stavu poznání věnovat až Keltové, a to v době laténské, ve třetím století našeho letopočtu. V Čechách (stejně jako v dalších oblastech ovládaných Kelty) se tehdy objevily novinky – skleněný náramek a prstencové korále – , které neměly obdobu ve v ý robě tradičních sklářských center ve Středomoří. Užívaná průhledná sklovina byla velice kvalitní, barvená oxidy kovů většinou do modra. K jejich zdobení se užívalo opakního žlutého a bílého skla. Keltové již dokázali utavit i sklo zcela čiré, které jen dokladuje výši jejich znalostí sklářské technologie. Laténské sklárny v Čechách a na Moravě pracovaly ve třetím až druhém století před naším letopočtem v Němčicích nad Hanou (archeologové zde nalezli dosud největší počet sk leněných korálků v tehdejší Evropě a druhý nejčetnější soubor náramků), od druhého do prvního století před naším letopočtem pak v oppidech ve Stradonicích u Berouna a ve Starém Hradisku. Od počátku našeho letopočt u byly ev ropské dějiny sklářské výroby svázány s rozpínavým římským impériem, které se na dlouhá staletí stalo mocenským hegemonem v prostoru Středozemního moře, jehož vody omývají břehy Evropy, Asie i Afriky. Římané vstřebali mnohé z výdobytků svých předchůdců, a to včetně umění výroby skleněných ozdob, které se díky nim v Evropě ještě více rozšířilo. V Čechách však sklářství skomírá a opět přichází období importů. Objevují se nové typy skleněných korálů zdobených barevnými nitěmi či technikou millefi ori, korále sekané z trubiček, lité do formy, tvarované z volné ruky, dekorované zatavováním zlaté fólie nebo broušením. Ke slovu se dostávají i nové barevné odstíny a kombinace (například čerobrázek 2 „ Ramínková spona z období pozdní římské říše. MSB, foto AK obrázek 3 „ Obloukovitá spona středoitalské výroby, starší doba haštalská. MSB, foto AK JABLONECK Á BIŽUTERIE 14 ná- červená-žlutá-zelená). Do středu Evropy se tehdy dovážely též skleněné kameny sloužící jako vsazky do prstenů, hrací kameny a koncem římského období i skleněné imitace drahokamů určené k osazování spon a dalších šperků zhotovených z drahých kovů. Své kupce stále nacházely i fajánsové korálky a amulety. OD PÁ DU ŘÍMSKÉ ŘÍŠE PO 18. STOLETÍ Po rozpadu římského císařství byla starověká sklářská tradice uchovávána a dále rozvíjena nejen na Předním východě a v severní Africe, ale též ve Španělsku, jižní Francii a především samotné Itálii, na ostrově Torcello u Benátek (na proslulý ostrov Murano bylo sklářské umění soustředěno vládním nařízením až v roce 1292). Benátky, spojující v sobě znalosti západní i východní římské říše, ležící na pro Evropu životně důležité obchodní cestě s Orientem, se staly mocností nejen ekonomickou a politickou, ale i sklářskou. Rozkvět benátského sklářst ví se dat uje do 11. století, kdy do města přišli první skláři řeckého původu, znalí pokročilých výrobních a dekoračních technologií rozšířených v Byzantské říši. A tak zatímco ve střední Evropě se z barevného skla pravděpodobně již od 9. století, a na Šu mavě od 13. století, v y ráběly v závratném množství vinuté růžencové korálky (páteříky) a drobné skleněné ozdoby (centrem obchodu s nimi byl především Norimberk), Benátčané zhotovovali přísně střež enými výrobními postupy luxusní „skleněné drahokamy“ a nejpozději od poloviny 14. století též perle, které se samozřejmě dovážely i do Čech (první výrobce perlí je ve městě sv. Marka písemně doložen roku 1371). Z počátku 16. století – kdy se nebývale rozšířila též nabídka vinutých skleněných perlí – se nám z Benátek dochovaly receptury na tavbu imitací smaragdu, topasu, rubínu a safíru. Jako polotovar k výrobě perlí se již tehdy začaly užívat tyčinky. Benátské „kontrfektální kameny“ nizozemští obchodníci s úspěchem odbývali již v rudolfi nské Praze. Objevení skloviny, z níž by bylo možné zhotovit věrnou nápodobu krále drahokamů – diamantu – , však spadá až do druhé poloviny století sedmnáctého. Imitace rozličných drahých kamenů se poté začaly tavit z první skleněné kompozice – skla tavitelného obrázek 4 „ Replika přívěsku s bižuterními kameny ze 17. století, Střední Evropa po 1870. MSB ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE 15 při nízkých teplotách s vysokým indexem lomu světla, tehdy ještě bez vysokého obsahu olova. Zpráv y o v y nálezci této sk loviny se různí, některé hovoří o duchovním a alchymistovi Johannesovi Spaningerovi. Právě brz y po jeho sm r ti se měli tajemství kompozice zmocnit turnovští měšťané. Předtím ji museli draze kupovat. Benátskou specialitou však nebyly jen kompoziční bižuterní kameny, ale i luxusní broušené, vinuté a foukané skleněné perle (první zmínky o muránské výrobě perlí foukaných ze skleněných trubiček se dochovaly po roce 1600). V Čechách začali sklářští podnikatelé s výrobou plných benátských perlí experimentovat nejpozději v osmdesátých letech 17. století. Byli jimi huťmistr jihočeské helmbašské hutě Michael Müller, spojovaný především s vynálezem českého křišťálového (křídového) skla, a Johann Kaspar Kittel z Polevska, který měl dokonce několik let nazapřenou pobývat v Benátkách. Zatímco o výsledcích Müllerovy snahy nevíme nic, Kittel měl ve své sklárně Rollhütte kolem roku 1685 zhotovovat nápodoby benátských perlí všech barev, které prodával ve formě náhrdelníků buď sám po Čechách a v Sasku, nebo prostřednictvím velkoobchodních partnerů do Hambu rk u a odt ud dále do světa. Perle byly nejprve neopracované, později broušené pomocí šlapacích brusů. Zatímco Benátčan é dlouhá léta určovali tón v luxusních skleněných kamenech a perlích, v imitacích pravých perel to byla Francie. Nejdříve se zde začaly v poslední třetině 16. století po muránském způsobu zhotovovat lampové perle vinutím ze skleněných tyčinek, které produkovaly místní sklářské hutě. Na počátku 17. století, především v okolí Rouenu, zavedli místní skláři ve velkém objemu foukání imitací pravých perel. Výrobní postup byl sice již znám dříve, ale až v tomto období se skutečně prosadil. V průběhu 18. století se významným producentem foukaných nápodob perel stalo Duryňsko s výrobními a obchodními centry v Lausche a Steinachu. JABLONECK Á BIŽUTERIE 16 H ISTORIE A SOUČASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE POČÁTKY VÝROBY JABLONECKÉ BIŽUTERIE V 18. STOLETÍ Tu r n ov Skleněná kompozice, z níž bylo možné vybrušovat imitace drahých kamenů, se začala v Čechách tavit nejdříve v Turnově, a to nejpozději na počátku 18. století. Dle tradice zde první sklovinu pro „měkké dílo“, křišťálovou kompozici k výrobě imitace diamantu, vyrobili bratři Václav a Jan Fišerové roku 1711. Za konečným úspěchem mělo stát množství zmarněných pokusů a pětiletý pobyt v italských Benátkách. Čtyři roky nato, dne 10. května 1715, byla ve městě ustavena Kontrafraternita (bratrstvo) brusičů kamenů, která zahrnovala nejen paliče a brusičce kompozice, ale i řezáče pravých kamenů – „štajnšnajdry“, kamenáře. Jejím úkolem bylo zejména přispět k tomu, „aby zdejší štajnšnajdři ledakohos, sedláka nebo pohana žida takovému kunstu učiti dokonce žádného práva míti nemohli.“ V Turnově tehdy působilo sedmdesát mistrů obrázek 5 „ Knofl ík z černého mačkaného a matovaného skla, Gebrüder Mahla, Jablonec nad Nisou, 1925 – 1930. MSB, foto TH HISTORIE A SOU Č ASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE 17 s dvaceti tovaryši a dvaceti učedníky. Často se však vedle tohoto řemesla věnovali i jiné profesi. Například Mikoláš Černovický, první starší bratrstva, byl pekařem. První kamenáři se ve městě objevili již v poslední třetině 16. století, kdy se centrem tohoto umění, a to i v evropském měřítku, stávala rudolfínská Praha. Další z nich do „svého“ Turnova přivedl Karel z Vartemberka, jemuž tehdy patřilo též Jablonecko. Společně s řezáči byli v místě usedlí zlatníci, stříbrníci, obchodníci a prospektoři, kteří drahokamy hledali především v Krkonoších, Jizerských horách a na Kozákově. Před rokem 1607 v Turnově například působil řezáč a zlatník Joachym Pek. Ve druhé polovině 17. století již zdejší brusiči drahokamů početností převýšili pražskou konkurenci. V osmdesátých letech ve městě dokonce stávala panská „šlajferna“ (brusírna) drahokamů hraběte Arnošta z Valdštejna, první dílna tohoto typu v pobělohorských Čechách. Na konci 17. století však řemeslo upadlo, což měly na svědom í jak válečné konfl ikty v Evropě, tak vzestup poptávky po benátských skleněných imitacích, které se snad již od osmdesátých let z města sv. Marka do Turnova dovážely a zde na způsob drahokamů brousily. Na rozdíl od cechu si bratrstvo nemohlo osobovat monopol mimo vlastní m ěsto, což mnohým měšťanům v dobách konjunktury vyhovovalo. Turnovské společenstvo tak bylo právně deklarováno jako cech až v roce 1766, kdy na výrobce a brusiče kompozice přišla zlá léta, dvacet jedna let před prohlášením kamenářského řemesla za volnou živnost. Důsledkem neuspořádaných poměrů bylo velice rychlé „beztrestné“ rozšíření broušení skleněné kompozice do Rovenska pod Troskami (statuta zdejšího kamenářského bratrstva se dočkala potvrzení roku 1733), Hodkovic nad Mohelkou a především výše do Jizerských hor. Zde bylo usazeno plno brusičů zběhlých jak v náročném dekorování dutého skla, pro které bylo zvládnutí zušlechťování nové komodity snadným úkolem, tak i brusičů, kteří se již dříve činili na „tvrdém díle“, tedy broušení pravých drahokamů. Horští rafi néři navíc nejpozději od šedesátých let 18. století pracovali rychleji a levněji nežli jejich turnovští souputníci, protože místo šlapacích brusů zača li užívat k výrobě brusné stolice poháněné vodní silou. A konec konců práci jim zadávali sami turnovští měšťané a světaznalí židovští obchodníci z celé Evropy, kteří si brz y našli do k raje cest u. Do města nad Jizerou je přilákalo zboží nejen levnější nežli benátské, ale i kvalitnější. Turnovští výrobci kompozice, kte ří sami sebe nazývali laboranty, se od počátku skutečně důsledně snažili o co nejdokonalejší imitace drahokamů, což jim přes všechny svízele na několik obrázek 6 „ Turnov v roce 1778. Detail litografi e z roku 1867 JABLONECK Á BIŽUTERIE 18 desetiletí p řineslo mimořádné obchodní úspěchy. Již na samém počátku se zde tavilo sklo napodobující diamant, topaz, akvamarín, safír, lapis lazuli, tyrkys, hyacint, ametyst, karneol, opál, olivín nebo smaragd. Exkluzivní sklovinou se však stala především dokonalá granátová kompozice, z níž se brousily výtečné nápodoby českých granátů. Za úspěchem „turnovských kamenů“, jak se jim ve světě obchodu říkalo, stála vedle kvality suroviny též dokonalost výbrusu, přičemž výsledný tvar vznikal s pomocí hliněných formiček a tlačítek. Kolem roku 1750 navíc turnovští měšťané a bratři Václav Fischer (1723 – 1771) a František Fischer (1726 – 1790) zjednodušili celý výrobní proces skleněných imitací tím, že začali polotvary bižuterních kamenů z kompozičního skla vytaženého do krátké tyče lisovat pomocí dřevěných kleští, v nichž byly upevněny kovové formičky. Výsledný tvar tak stačilo pouze dobrousit, což s sebou brzy přineslo nikoliv prosperitu, ale po několika letech nadprodukci a snížení cen hotového zboží. Není divu. Již na konci padesátých let jeden jediný brusič denně zpracoval až sto kusů nejmenších skleněných imitací tzv. karmazínek, tedy 1 800 tuctů (21 600 ks) za rok. Další těžkou ranou turnovskému bratrstvu, které si jen obtížně udržovalo pozici v cenové válce s výrobci v okolí, byl vynález kompozičního skla s vysokým obsahem olova, a tedy s větším indexem lomu světla a „třpytivostí“, který učinil a kolem roku 176 0 v Paříži uvedl v život původem vídeňský klenotník Joseph Strasser (tzv. „pierres de Strass“). Stejně jako svého času předčily „turnovské kameny“ kvalitou benátské imitace, nastala nyní móda štrasu. Cena kompozice z města na Jizeře se dramaticky propadla. Za sto tuctů broušených skleněných imitací diamantů, které patřily k nejčastějšímu artiklu, se nyní místo dřívějších sedmdesáti pěti zlatých konvenční mince platil zlatý jeden. Díl na tom vedle novinkové skloviny a nadprodukce měla též dlouhá Sedmiletá válka (1756 – 1763). Úpadek byl značný, ale nikoliv defi nitivní. Stejně jako se na počátku 18. století turnovští měšťané zmocnili tajemství složení benátské kompozice, odhalili nakonec též podstatu Strasserova vynálezu. A objem vývozu skleněné bižuterie z Čech utěšeně stoupal. Za rok 1772 se za h ranice českého království vyvezlo zboží za více než sto třináct tisíc zlatých konvenční mince, což byla zhruba třetina hodnoty exportu veškerého sklářského sortimentu. Není divu, že čtyři léta poté v Turnově působilo 188 brusičských mistrů s devadesáti tovaryši a deseti učedníky. Pře devším jizerskohorská konkurence, a s tím související spekulace obchodníků, ale nakonec přeci jen vedly k ztrátě výsadního postavení „měkkého díla“ v Turnově. V roce 1786 se v celých Čechách věnovalo broušení pravých a skleněných kamenů 734 lidí, z toho 511 mistrů. Nejvíce jich sídlilo v Boleslavském kraji (jehož součástí byl Turnov – podle Wandera von Grünwald 443 mistrů, 43 tovaryšů, 91 pomocn í ků – , Hodkovice nad Mohelkou i jizerskohorské obce včetně Jablonce) – obrázek 7 „ Dřevěné kleště s kovovými formičkami na mačkání skleněné bižuterie, počátek 19. století. MSB * HISTORIE A SOU Č ASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE 19 639 (471 mistrů). Po patnácti mistrech pracovalo v Praze a Kouřimském kraji, tři na Litoměřicku a Plzeňsku, dva na Loketsku a po jednom na Budějovicku a Čáslavsku. K roku 1797 již v samotném Turnově pracovalo jen 37 mistrů, osm tovaryšů a jeden učedník, když nejrozšířenějším řemeslem bylo krajkářství a na síle nabýval tisk kartounů. Počátkem 19. století se již zpracováváním skleněné kompozice ve městě zabývali jen nečetní mačkáři a brusiči. Obdobně se pro turnovské podnikatele vyvíjela situace ve vlastní výrobě kompozičního skla a v obchodu. Kdy začaly pracovat první palírny mimo město na Jizeře, není dosud zřejmé. Zatím nestarší z nich je k roku 1749 doložena v Tatobitech. Zevrubná interní zpráva manufakturního komisaře Boleslavského kraje Rašína z Rýzemburka, vypracovaná v roce 1754 pro komerciální kolegium při pražském místodržitelství, však již nezmiňuje ani jednu. Ve stížnosti turnovských paličů kompozice, podané císařskému manufakturnímu komisaři Josefu Schreyerovi kolem roku 1760, se naopak již výslovně hovoří o tom, že se „všeliké laboratoria po vsích vynacházejí.“ Zda úřad přistoupil k zákazu pálení kompozice mimo město, není známo, mezi lety 1766 – 1787 však bylo toto umění vázáno – stejně jako mačkání a broušení – cechovním pořádkem. Nejpozději rok u 1765 se začalo prokazatelně tavit kompoziční sklo ve sklárně v Chřibské na Českolipsku. Zdejší huťmistr Johann Josef Kittel, který předtím působil více než deset let v Jizerských horách, zde zhotovoval imitace českých granátů i různobarevný šmelc – drobné skleněné kameny a perličky – , které jak Krajský úřad v Litoměřicích, tak České gubernium považovalo za novinky. Mezi obchodníky si jeho zboží rychle získalo dobrou pověst. Rostl i počet brusičů perlí, ať již sklovina k jejich výrobě pocházela odkudkoliv. V celém Litoměřickém kraji, kde pracovala jen jedna sklárna, se podle tabelárního soupisu z roku 1786 této činnosti věnovalo celkem 275 lidí (176 mist rů, 75 tovaryšů, jeden učedník a 21 pomocníků). V samotném Turnov ě na počátku druhé poloviny 18. století pracovalo sedm palíren kompozice, které ročně utavily 3 200 liber skla (1,8 tuny; libra se prodávala za jeden zlatý třicet krejcarů). Suroviny jako borax, suřík a sanytr se dováobrázek 8 „ Přívěs s b roušenými skleněnými imitacemi diamantu, Jablonecko, druhá polovina 18. století. MSB JABLONECK Á BIŽUTERIE 20 žely z Prahy, slín z Hesenska a Dráž ďan a ostatní byly místního původu. Prodávali je většinou židovští obchodníci, kteří pak vyváželi hotové zboží. Za suroviny paliči ročně utratili více než dva tisíce zlatých. Ze Slezska a Saska pak pocházely hliněné džbány, v nichž se kompozice tavila. Taktéž v padesátých letech, konkrétně roku 1758, předložili pražský obchodník Jan V. Modestin, zeť turnovského purkmistra, a turnovský obchodník Josef Zich vrchnosti návrh na zřízení velkolepé manufaktury na výrobu kompozice pro místní brusiče, kterým měla zadávat práci a hotové výrobky pak sama prodávat. Náklady předkladatelé vyčíslili na padesát tisíc zlatých konvenční mince, roční objem výroby na sto tisíc zlatých konvenční mince při patnácti až třiceti procentech zisku. Hrabě Valdštejn projekt podpořit odmítl. Kolem roku 1760 však vznikla kamenářská manufaktura na panství hraběte Bolzy v Kosmonosích, o níž nemáme bližších zpráv. Vz růst domácí konkurence a Strasserova novinka vedly k úpadku ceny turnovské kompozice i počtu výrobců. Jedním z pokusů postavit se nadcházející krizi čelem byla snaha laborantů o vyčlenění se z kamenářského bratrstva a založení vlastního společenstva. Návrh cechovního řádu je datován k 27. listopadu roku 1764. Existence palíren mimo Turnov se zde již bere jako hotová věc. Součástí textu je též návrh na regulaci prodejních cen kompozice obchodníkům, a to v hodnotách dvacet čtyři krejcarů za křišťál a barevné skloviny první jakosti, třicet pět krejcarů za červenou kompozici určenou k výrobě imitací českých granátů. „Laborantský“ cech ustaven nebyl. V roce 1786 se za jednu libru kompozice platilo již jen patnáct až osmnáct krejcarů. Na počátku 19. století se v Turnově a okolí pálení věnovaly pouhé dvě osoby a roku 1826 jen jedna jediná. Co se týče obchodu, první zmínka o pokusu turnovských výrobců navázat vlastní obchodní kontakty v zahraničí se dochovala k roku 1720, kdy se v zastoupení měšťanů vydali na cestu se zbožím po Rakousku, Uhrách a Itálii Jan Pacovský a Samuel Subitan. Navštívili Vídeň, dnešní Budapešť, Benátky či Milán. Výše již byla zmíněna dvojznačná role židovských obchodníků, ať již v Turnově sídlili nebo do města zajížobrázek 9 „ Formanský vůz, tisk z počátku 19. století. MSB HISTORIE A SOU Č ASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE 21 děli. Kontrafraternita si na jejich praktiky stěžovala prakticky neustále. Například v roce 1754 je vinili za úpadek řemesla, protože ve velkém vyváželi neopracovanou kompozici do Nizozemí a okolí Norimberka. V šedesátých letech 18. století se v Turnově prodeji kompozice, bižuterních a drahých kamenů z „křesťanských podniků“ věnovaly obchodní kompanie (společnosti) Josefa Vorla, Václava Svobody či Jana a Františka Špísových, spojených s Maxmiliánem Pacltem (1718 – 1798), a řada menších prodejců. Zboží dodávali nejčastěji do Schwäbisch Gmündu (společně s Idarem-Obersteinem a Pforzheimem zlatnického centra německých zemí), Frankfurtu nad Mohanem, Vídně, Prahy, Milána, ale i Slezska nebo Švýcarska. „Turnovské kameny“ měly své zákazníky též ve Francii či Anglii. Do Turnova (a jistě i k horské konkurenci) zajížděli též společníci a agenti obchodních kompanií z Českolipska. Například již v inventáři skladu zboží novoborské fi rmy Rautenstrauch, Hiecke, Stolle & Preysler ve španělském Cádizu, pořízeném na jaře roku 1751, se nacházely skleněné kameny (například imitace diamantů, safírů, topazu a ametystu). Bižuterní zboží se nacházelo též ve faktorii v Seville. Mezi kupci „českých briliantů“ nechyběli ani agenti velkých obchodních domů z Paříže, Londýna či Neapole. Ke krátkému oživení obchodu turnovskými imitacemi drahokam ů v posledním dvacetiletí 18. století výrazně přispěl zlatník a stříbrník z italských Benátek Antonio Callegari, který si v Turnově s povolením vrchnosti zřídil klenotnickou dílnu. Do města si ze své domoviny přivedl i další řemeslníky, provozoval prodejny v Lipsku, Frankfurtu nad Mohanem a Neapoli. S koncem 18. století však léta relativní prosperity zmizela. Hodkovice nad Mohelkou Již v poslední třetině 17. století Hodkovice společně s Turnovem patřily k důležitým střediskům broušení drahých kamenů. Od roku 1667 zde působil řezáč rubínů a drahokamů Kaspar Müller. Z jeho rodu snad pocházel řezáč drahokamů Josef Müller (1727 – 1817), který odsud odešel do Karlových Varů, kde se jako znalec mineralogie sez námil s básníkem J. W. Gothem, jen ž této zálibě holdoval. Pro dějiny Hodkovic je důležitá též osoba Jana Patzolta, řezáče rubínů a drahokamů, rytce znaků. Řemeslu se věnoval mezi lety 1668 – 1684, dlouhá léta stál též v čele obce. Kdy se začaly v Hodkovicích brousit bižuterní kameny, nevíme, je však pravděpodobné, že záhy poté, co se začala v Turnově opracovávat nebo pálit kompozice. Po polovině padesátých let 18. století již byli místní brusiči známi tím, že pracovali na lepším zboží, což dotvrzuje i další zpráva z konce tohoto desetiletí. Své zboží dodávali židovským obchodníkům, kteří jim z Turnova obstarávali skleněnou kompozici. Vývozci br usiče natolik sužovali, že na počátk u rok u 1754 volali po povolení usazení faktora přímo v Hodkovicích, který by jejich zboží prodával v zahraničí na vlastní účet, bez prostředníků. Mohl se jím stát rodák z nedalekých Radoňovic Hans Josef Blaschka, jenž je právě k tomuto roku v místě uveden jako „obchodník s kamínky“. Nelze dosud s jistotou říci, bylo-li vedle obchodu předmětem Blaschkova zájmu i pálení kompozice. Tvrzení, že ji v šedesátých letech 18. století začal v Hodkovicích JABLONECK Á BIŽUTERIE 22 tavit je sice tradované, ale nedoložené. Stejn ě tak neexistují důkazy proto, že by zde kolem poloviny 18. století pálil kompozici tajemný Holanďan (snad židovský obchodník ze země tulipánů). V každém případě ale Hodkovice nad Mohelkou patřily k místům, které měly významnou roli v rodícím se bižuterním průmyslu a obchodu, a to až do padesátých let 19. století. Jablonecko Je až s podivem, že na Jablonecko se znalost broušení drahých kamenů dostala stejně rychle jako do z hlediska komunikací mnohem výhodněji položených Hodkovic. V poslední třetině 17. s t ole t í se opracovávaly drahokamy v Kokoníně a Vrkoslavicích. Roku 1751 pak ve druhé ze jmenovaných obcí vzniklo bratrstvo brusičů bižuterních kamenů, jehož kořeny můžeme hledat v roce 1737 ( ještě roku 1912 existovala cechovní truhla s tímto letopočtem). Již roku 1720 přitom hraběnka Polyxena Desfoursová, majitelka maloskalského panství, jehož byly Kokonín i Vrkoslavice součástí, vydala cechovní řád brusičů a řezáčů skla, který se zmiňuje i o broušení skleněných imitací (obdobné artikule znovu potvrzeny a vydány v letech 1729, 1738 a 1776). Tehdy se vedle výše zmíněných obcí „skleněné kameny“ opracovávaly i v Jablonci. Podle fasí k Tereziánskému katastru z roku 1713 na panství Malá Skála provozovalo své řemeslo jedenáct rytců a jedenáct brusičů sk la (Jablonec: šest, Mšeno: tři, Kokonín: dva). Není zde však výslovně uvedeno, věnují-li se i práci v „měkk ém díle“. Hlavní postavou z časů počátků výroby bižuterie na Jablonecku je vrkoslavický rychtář, brusič drahokamů, kompozice a obchodník Johann Wenzel Hübner. Broušení a rytí drahokamů se věnoval již jeho otec Gottfried Hübner, který je v místě poprvé zmiňován k roku 1687. Již ve třicátých letech 18. století Johann Wenzel Hübner hotové zboží v nemalém množství dodával zejména pražským a vídeňským zlatníkům, za nimiž pravidelně zajížděl, nebo je odbýval prostřednictvím obchodních partnerů. V roce 1754 na maloskalském panství p ůsobili vedle Hübnera ještě další tři brusiči skleněných kamenů, kteří se z hlediska kvality věnovali vynikajícímu i střednímu zboží. Sami je vyváželi do Saska, Slezska, Schwäbisch Gmündu nebo přes obchodníky z České Kamenice dále do světa. Relace z této doby hovoří o špatné situaci v oboru, kterou způsobuje nadprodukce, nízké výkupní ceny ze strany vývozců a zavlékání umění broušení imitací z kraje do ciziny. Dalších dvacet brusičů usedlých na panství proto muselo „měkkého díla“ zanechat. Broušení drahokamů se již tehdy místní řemeslníci věnovali jen okrajově. obrázek 10 „ Stře d Jablonce v roce 1738, detail rekonstrukce z počátku 20. století. MSB HISTORIE A SOU Č ASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE 23 Vrkoslavice své výsadní postavení ve výrobě a obchodu s bižuterními kameny ztratily až v poslední čtvrtině 18. století, kdy se novými centry broušení staly Rádlo a Rychnov a obchodu Jablonec. Sem se též odstěhovali o dvě generace mladší Hübnerovi konkurenti Franz a Josef Dresslerové. Broušení veškerého skleněného zboží (zejména však lustrových ověsků včetně tzv. lustrových kamenů) se velmi rozšířilo též na panství Smržovka, pro něž byl jeho majitel hrabě Franz Anton Desfours roku 1775 nucen vydat dekret, který stanovoval pravidla pro zde usedlé brusiče. K roku 1790 císařský topograf Jaroslav Schaller na Smržovsku napočítal třicet pět samostatných brusičských mistrů, na Maloskalsku pouhých čtrnáct. Zatímco broušení imitací se tedy do Jizerských hor dostalo z Turnova pom ěrně záhy, skleněná kompozice se zde začala doložitelně tavit až roku 1785. Tehdy v Jablonci s povolením vrchnosti zřídil palírnu zcestovalý příslušník zdejší obchodnické rodiny – zkušenosti měl mimo jiné sbírat též v italských Benátkách – Bernard Unger. Práci při ní nacházelo až osm mačkářů a deset pomocníků. Kompoziční huť zanikla v neklidné době napoleonských válek na přelomu 18. a 19. století. Již od roku 1787 Unger, kterému se připisuje vynález trojhranných hutních polotovarů pro výrobu skleněné bižuterie, provozoval též sklárnu v Potočné (půvo dně měla stát také v Jablonci, ale potřebné povolení podnikatel díky stále silné turnovské lobby nezískal). Podceňovat nelze ani roli huťmistrovského rodu Riedelů, původem z Českolipska, který – přestože do kraje jeho první příslušník Johann Leopold Riedel přišel až v roce 1752 – do konce století v podstatě ovládl jizerskohorskou hutní výrobu. Riedel nejprve po svém strýci a bývalém zaměstnavateli Johannu Josefu Kittelovi získal do nájmu sklárnu v Antonínově, po huťmistru Weberovi převzal Karlov a nakonec vystavěl Kristiánov. Bratr Franz Anton Riedel obhospodařoval sklárny v Bedřichově a na Nové Louce a bratranec Johann Christoph Riedel, který pobýval me z i le t y 1752 – 176 4 především v italském Miláně, se po krátkém působení na Nové Louce od rok u 1776 jako hut ní písař až do své smrti fakticky staral o provoz hutě na Kristiánově. Unger a Riedelové s nejv ětší pravděpodobností přišli jak


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.