načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Jablonecká bižuterie - Petr Nový

Elektronická kniha: Jablonecká bižuterie
Autor:

Souhrnná publikace o světoznámém fenoménu jablonecké bižuterie na knižním trhu dosud chyběla. Tato knížka, má ambici onu mezeru zaplnit a stát se jak vhodnou příručkou pro studenty ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  143
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  169 Kč
15%
naše sleva
4,8
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Počet stran: 168
Rozměr: 21 cm
Úprava: 32 stran barev. obr. příl. : ilustrace , portréty
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2250-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Souhrnná publikace o světoznámém fenoménu jablonecké bižuterie na knižním trhu dosud chyběla. Tato knížka, má ambici onu mezeru zaplnit a stát se jak vhodnou příručkou pro studenty středních či vysokých škol a profesní zájemce, tak poučným a srozumitelným průvodcem pro laickou veřejnost. Je plná faktů a příběhů o ozdobách zhotovovaných od 18. století ze skla a kovu na severu Čech v takovém množství, že na mnoha trzích světa si toto zboží drželo monopol dlouhá desetiletí. Nechybí v ní samozřejmě portréty významných minulých i současných podnikatelů a četný obrazový doprovod.

Předmětná hesla
* 18.-21. století
Bižuterie -- Česko -- 18.-21. stol.
Šperky -- Česko -- 18.-21. stol.
Jablonec nad Nisou (Česko)
Zařazeno v kategoriích
Petr Nový - další tituly autora:
Rady rady Vacátka Rady rady Vacátka
Nová, Jarmila; Nový, Petr
Cena: 150 Kč
Ve službách módy a stylu Ve službách módy a stylu
Nový, Petr
Cena: 241 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
���������������������������������� ����������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������
����������������������������������
���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������





���������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������
���������������������������������������������������������������
���������������������������������� ����������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������������������������������������
�������������������������������������������������������������������������������������
������� ������������ ������ �� ������������ ���������� ��������� ������������� �����������
���������� ����������� ����� ����������� ������ ������������ ����� �������������
����������������������������������������������������������������������������
����������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������������
��������������������������������������������������������������������������� �
������� ��� ������������ ������������ ������ ������� �������������� ������� ���������
������������������������������������������������������������������������������������
�����������������������������������������������������
����������������������������������





Brož, kov a bižuterní kameny, fi rma Edmund Altmann & Co., Jablonec nad Nisou, po 1936.
MSB, foto TH.
„ JABLONECKÁ BIŽUTERIE
Petr Nový
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, Praha 7
obchod@gradapublishing .cz, www.grada.cz
tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400
jako svou 3361. publikaci
Odpovědná redaktorka Jana Minářová
Sazba Jan Šístek
Fotografi e na obálce Tomáš Hilger (TH), Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
(MSB)
Fotografi e v barevné příloze a textu Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou (MSB),
Tomáš Hilger (TH), Aleš Kosina (AK), archiv autora.
Počet stran 168 a 32 stran barevné přílohy
První vydání, Praha 2008
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.
Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod
© Grada Publishing, a.s., 2008
Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2008
Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami
nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.
ISBN 978-80-247-2250-4





OBSAH
„ ÚVODEM ......................................................................................................... 9
„ ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE ..................................................... 11
OD DOBY KAMENNÉ PO ROZPAD ŘÍMSKÉ ŘÍŠE ............................. 11
OD PÁ DU ŘÍMSKÉ ŘÍŠE PO 18. STOLETÍ ......................................... 14
„ HISTORIE A SOUČASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE .......... 16
POČÁTKY VÝROBY JABLONECKÉ BIŽUTERIE V 18. STOLETÍ .... 16
TURNOV ..................................................................................................... 16
HODKOVICE NAD MOHELKOU .................................................................... 21
JABLONECKO ............................................................................................ 22
ZÁSADSKO ................................................................................................ 25
JABLONECKÁ BIŽUTERIE V 1. POL. 19. STOLETÍ ......................... 26
VÝROBA ................................................................................................... 26
OBCHOD ................................................................................................... 30
JABLONECKÁ BIŽUTERIE VE 2. POL. 19. STOLETÍ ...................... 33
VÝROBA ................................................................................................... 33
OBCHOD ................................................................................................... 39
JABLONECKÁ BIŽUTERIE V 1. POL. 20. STOLETÍ .......................... 41
VÝROBA .................................................................................................... 41
OBCHOD ................................................................................................... 44
JABLONECKÁ BIŽUTERIE OD 2. POL. 20. STOLETÍ
PO SOUČASNOST ...................................................................................... 46
„ OBORY JABLONECKÉ BIŽUTERIE ................................................. 50
HUTNÍ SKLENĚNÉ POLOTOVARY (TYČE, TYČINKY, TRUBIČKY) .. 50
KOMPOZIČNÍ HUŤE ................................................................................... 52
SKLÁRNY ................................................................................................. 54
BIŽUTERNÍ KAMENY ............................................................................ 56
PERLE A PERLIČKY ................................................................................ 63
MAČKANÉ PERLE ..................................................................................... 63
BROUŠENÉ PERLE ..................................................................................... 64
FOUKANÉ PERLE ....................................................................................... 66





JABLONECK Á BIŽUTERIE
V INUTÉ PERLE .......................................................................................... 70
SEKANÉ PERLE (PERLIČKY) ....................................................................... 72
VOSKOVANÉ PERLE ................................................................................... 76
SKLENĚNÉ KNOFLÍKY ........................................................................... 77
BANGLE ..................................................................................................... 80
KOVOVÁ BIŽUTERIE ............................................................................... 83
LISOVÁNÍ, RAŽENÍ A RY T Í KOVU ................................................................ 91
KOTLÍKY A DALŠÍ POLOTOVARY PRO BIŽUTERII ........................................ 92
GALVANIZACE A CHEMICKÉ BARVENÍ KOVU ............................................. 92
SMALTOVÁNÍ ............................................................................................ 93
JETOVÁ (ČERNÁ) BIŽUTERIE ...................................................................... 94
BIŽUTERIE Z DA LŠÍCH MATERIÁLŮ ................................................. 95
PLASTICKÉ HMOTY ................................................................................... 95
DŘEVO ..................................................................................................... 97
SINTR ....................................................................................................... 98
„ VÝROBCI A VÝVOZCI ........................................................................ 100
DO ROKU 1945 .................................................................................... 100
BLASCHKA & CO., HODKOVICE NAD MOHELKOU ................................. 100
BRDITSCHKA HEINRICH, JABLONEC NAD NISOU ..................................... 101
BREIT LUDWIG, LUČANY NAD NISOU .................................................... 104
DRESSLER JOSEF, JABLONEC NAD NISOU ................................................ 105
FEIX GEBRÜDER, ALBRECHTICE V JIZERSKÝCH HORÁCH ........................ 106
„GABEX“ LEDER FRÈRES, JABLONEC NAD NISOU .................................. 107
HAASIS RICHARD, JABLONEC NAD NISOU .............................................. 109
HÜBNER JOHANN WENZEL, VRKOSLAVICE NAD NISOU .......................... 110
JÄCK EL J. W. & CO., LUČANY NAD NISOU ............................................ 111
JÄGER GEBRÜDER, JABLONEC NAD NISOU .............................................. 113
JEITELES SOHN JACOB H., JABLONEC NAD NISOU .................................. 115
KLAAR WILHELM, JABLONEC NAD NISOU .............................................. 116
MAHLA GEBRÜDER, JABLONEC NAD NISOU ........................................... 118
MÜLLER EMIL, JABLONEC NAD NISOU .................................................. 120
PFEIFFER JOSEF & CO., JABLONEC NAD NISOU ...................................... 121
REDLHAMMER GEBRÜDER, JABLONEC NAD NISOU ................................ 123
RIEDEL JOSEF, DOLNÍ POLUBNÝ ............................................................ 126
RIEDEL KARL, JOSEFŮV DŮL ................................................................. 129
RIEDEL LEOPOLD, RÝNOVICE U JABLONCE NAD NISOU .......................... 130
SACHSE ALBERT & CO., JABLONEC NAD NISOU ..................................... 131





7 OBSAH
SCHWAN JOHANN FRANZ, JABLONEC NAD NISOU .................................. 133
SWA ROV S K I DANIEL, JIŘETÍN POD BUKOVOU / WATTENS ...................... 134
„TCHECOVÈRRE“, ČESKÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST VÝROBCŮ JABLONECKÉHO
ZBOŽÍ A. S., JABLONEC NAD NISOU ......................................................... 137
UNGER FERDINAND & CO., HODKOVICE NAD MOHELKOU /
POTOČNÁ ................................................................................................. 137
WEISSKOPF DR. & CO., SMRŽOVKA ...................................................... 140
OD ROKU 1945 PO SOUČASNOST .................................................... 141
JABLONEX GROUP A. S., JABLONEC NAD NISOU ....................................... 142
Sklárny a rafi nérie, dříve Josef Riedel /Jablonecké sklárny/ Ornela ..... 142
Kovová bižuterie /Bižuterie/ Bižuterie Česká mincovna ...................... 144
Železnobrodské sklo .............................................................................. 146
Jablonex .................................................................................................. 147
PRECIOSA, JABLONEC NAD NISOU ........................................................... 149
„ TABULKY .................................................................................................. 152
„ VÝBĚR Z PRAMENŮ A LITERATURY ......................................... 156
„ JMENNÝ REJSTŘÍK ............................................................................... 162










ÚVODEM 9
ÚVODEM
Jen na jediném míst ě světa se zhotovovaly všechny typy skleněné a kovové bižuterie –
v Jizerských horách (Jablonecko, Tanvaldsko) a na sousedním Železnobrodsku. Není
divu, že tento sortiment dostal jméno podle Jablonce nad Nisou, logického středu
rozlehlé továrny pod širým nebem – jablonecké zboží (německy Gablonzer Ware).
V tomto městě se též nachází Muzeum skla a bižuterie, ustavené v této podobě roku
1961, v současné době (od roku 2003) zřizované díky jedinečnosti svého sbírkového
fondu Ministerstvem kultury České republiky.
Na počátku jablonecké bižuterie stály v 18. století skleněné imitace drahých
kamenů, k nimž postupně přibyly perle
*
, perli čky, knofl íky, kovová bižuterie a
náramkové kroužky. Po polovině 19. století struktura zdejší výroby a obchodu získala
nepřenositelnou podobu pyramidy, jejíž základnu tvořily sklárny a kompoziční hutě,
první stupeň tovární, dílenští a zejména domáčtí dělníci, nad nimi stáli faktoři, často
sami majitelé dílen, a na samém vrcholu se skvěli vývozci, kteří podle situace na
t rhu rozhodovali o tom, co se bude ve „sk leněných horách“ zhotovovat a
prostřednictvím faktorů zadávali své objednávky jednotlivým výrobcům. Díky této organizaci,
prozíravosti vývozců, píli a vynalézavosti dělníků, měla jablonecká bižuterie na
sklonku 19. století na světových trzích dominantní postavení. A významné místo si
uchovala – přes mnohé dějinné převraty a změny – dodnes.
Je takřka neuvěřitelné, že k interesantnímu tématu jablonecké bižuterie jako celku
dosud tiskem vyšly pouze čtyři přehledové práce, první německy z pera Karla R.
Fischera v roce 1912, druhá a třetí česky (Stanislav Urban a Zuzana Pešatová, 1965;
Jan Klepl, 1967) a poslední opět německy v roce 1983 (Karl Zenkner). Žádná z nich
přitom nemá více než několik desítek stránek textu. Cílem této knihy je proto
přiblížit čtenáři pozoruhodný organismus jablonecké bižuterie v průběhu staletí nejen
podrobněji, ale i s využitím nejnovějších odborných poznatků, seznámit jej nejen
s chronologií a základními daty i fakty, ale též s historií jednotlivých oborů a příběhy
významných, typických či naopak atypických výrobců i vývozců.
Jedná se z mé strany o završení bezmála desetiletého studia pramen ů a literatury
k tématu, jehož výsledky byly průběžně publikovány v několika desítkách studií
a statí, zejména v odborném časopise České sklářské společnosti Sklář a keramik
a na www.glassrevue.com. Pasáže pojednávající o technologii výroby vycházejí
především z prací kolektivů vedených Ing. Ladislavem Žákem (Bižuterie, nebižuterní
* V jabloneckém průmyslu se dodnes užívá pro skleněné perly nespisovný, ale výstižný
výraz „perle“. Zatímco „perla“ označuje dar přírody, „perle“ její imitaci.





JABLONECK Á BIŽUTERIE 10
ozdoby a užitkové výrobky, 2003) a Ing. Jiřím Kouckým, CSc. (Bižuterie. Základní
učebnice zbožíznalství, 2005), kterému vděčím za laskavé přečtení textu a věcné
připomínky k němu.
Rád bych na tomto míst ě též poděkoval Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad
Nisou za vstřícnost při poskytnutí obrazového materiálu a svým kolegům z téže
instituce za pomoc při výběru sbírkových předmětů a pořizování snímků pro barevnou
fotografi ckou přílohu.
Petr Nový, b řezen 2008
Autor knihy PhDr. Petr Nový (*1973), hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci
nad Nisou, se historii a současnosti třpytivé krásy z Jizerských hor systematicky
věnuje téměř deset let. Na toto téma publikoval desítky odborných studií a
populárních textů. Je například autorem monografi í Lisované sklo a krystalerie v Jizerských
horách (2002), Klenoty Jizerských hor – Nová Louka, Kristiánov. Historie a
současnost sklářských osad (2007) a spoluautorem knihy Jablonecký knofl ík – Gablonzer
Knopf – Button from Jablonec (2007).





ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE 11
ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE
OD DOBY KAMENNÉ PO ROZPAD ŘÍMSKÉ ŘÍŠE
Touha zdobit se nebo shromažďovat krásné věci a vkládat do nich své touhy po
šťastném žití, patří mezi nejstarší lidské potřeby. Na počátku, v době kamenné
(30 000 – 1 700 př. n. l.), si člověk k těmto účelům jednoduchými pracovními postupy
uzpůsoboval přírodniny, které jej obklopovaly (dřevo, kámen, lastury a perleť, hlína,
vápenec, jantar) nebo byly v ýdoby tkem jeho vlast ní činnosti, především lovu (zvířecí
zuby, kosti, mamutovina). Tak se zrodily první náhrdelníky a amulety. Na konci
tohoto období, v neolitu a eneolitu, bylo již známo i zlato, které si dodnes udrželo
pozici nejvyhledávanějšího cenného kovu, některé drahé kameny, perly a nakonec
i stříbro. K náhrdelníkům přibyly náramky, záušnice, spínadla, prsteny nebo
pečetítka. Drahými kameny zdobili své šperky, amulety a další předměty obyvatelé
staroobrázek 1 „ Bronzová brýlovitá dvojitá spona s osmičkovou kličkou, starší doba halštatská. MSB





JABLONECK Á BIŽUTERIE 12
v ěkých říší Blízkého východu – Sumeru, Babylónu, Chetitské říše, Asýrie – a Egypta.
Mezi nejstarší oblíbené drahé kameny patřily lapis lazuli, karneol a tyrkys. Není divu,
že půvab drahokamů a perel, který umocňovala drahota vyplývající z jedinečnosti
a omezené dostupnosti, vedl ke snaze po jejich nahrazování lidským výtvorem –
imitací.
Nejvhodnějším materiálem pro zhotovování imitací pokladů přírody bylo od
samého počátku sklo, které pravděpodobně vzniklo jako vedlejší produkt keramické
nebo pr vot ní metalu rgické v ý roby ve for mě tz v. fajánsí. Za nejstarší sk leněný předmět
tohoto typu je považována nazelenalá perle z egyptských Théb, úmyslně utavená nebo
hříčkou osudu vzniklá pět tisíc let před naším letopočtem. Technologicky shodné
jsou skleněné korálky nebo amulety zhotovované v Mezopotámii. Jednalo se o
předměty, které nebyly skleněné zcela, ale pouze pokryté sklovitou vrstvou. Později se
vyráběly po celém Středomoří, ve třetím tisíciletí v Indii, ve druhém pak v Evropě
(Kréta, Kypr, východní Evropa, Británie). Vedle nápodob skutečných darů přírody
však vznikaly i skleněné perle (korále) a kameny se svébytnou barevností a dekorem,
k teré se snažily, na zák ladě dostupné sklářské technologie, co nejvíce vycházet vstříc
proměnlivému vkusu zákazníků.
První „celoskleněné“ ozdoby začaly vznikat opět v Mezopotámii a Egyptě, a to
v polovině druhého tisíciletí před naším letopočtem. Brzy je následovalo duté sklo.
To již přišel čas doby bronzové, která přinesla kvalitativně nový rozvoj metalurgie.
Jejím symbolem se stal bronz, slitina mědi a cínu, výtečně se hodící jak k výrobě
nástrojů, tak ozdob. S jistou nadsázkou lze říci, že v době bron zové se z rodila kovová
bižuterie. Přestože i bronzové ozdoby byly zpočátku dostupné především elitám, přeci
jen do jisté míry pouze suplovaly exkluzivní šperky z drahých kovů vyhrazené pro
příslušníky nejvyšších pater společenského žebříčku.
Obdobně tomu postupem času bylo i se skleněnými imitacemi drahokamů a perlí,
které se, společně s dalším drobným skleněným zbožím, staly základem skleněné
bižuterie. Zde však cesta „k běžnosti“ trvala neporovnatelně déle. Důvod spočíval
v exkluzivitě tajemstvími opředené sklářské výroby, která byla například ve
starověkém Egyptě zpočátku výsadou kněží. Výlučnost si tak skleněné nápodoby
drahokamů, perel a luxusní korále, samozřejmě nikoliv běžná produkce, udržely až do 18.
století. Teprve tehdy se z pracně zhotovovaných a opracovávaných imitací-šperků
stala díky technologickým inovacím, které jejich výrobu znásobily a zlevnily,
bižuterie cenově dostupná takřka pro každého. A v tomto přerodu hráli již nezastupitelnou
roli obyvatelé české kotliny, Turnova a Jablonecka. Vraťme se však ještě na chvíli do
doby bronzové a časů, které přišly po ní.
Ve druhém tisíciletí před naším letopočtem ve výrobě skleněných ozdob vynikala
egyptská Nová říše, v hojné míře se zhotovovaly též na Blízkém východě a v severní
Africe. Na území dnešních Čech a Moravy se tehdy prokazatelně užívaly drobné
fajánsové modrozelené korálky, vůbec nejstarší doklady sklářské výroby u nás,
pravděpodobně však pouze importy ze Středomoří. Dovoz skleněných ozdob do srdce
Evropy kulminoval v šestém až pátém století před naším letopočtem, v době železné
(pozdní doba halštatská). Tehdy se již jednalo především o celoskleněné korálky,





ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE 13
zhotovované ve velkém počtu a množství variací tvarů, barev (jedno- i vícebarevné
druhy) a dekorů v jižní Evropě, severní Africe a na Předním východě, dále lučíky
spon – skleněné korále navlečené na lučíky šatových spínadel – , hlavice spínacích
jehlic a korálky s očky. Zhotovovaly se především vinutím, ale i mozaikovou
technikou.
Vlastní tavbě sk la a jeho z pracovávání se začali v středoevropském geografi ckém
prostoru podle současného stavu poznání věnovat až Keltové, a to v době laténské,
ve třetím století našeho letopočtu. V Čechách (stejně jako v dalších oblastech
ovládaných Kelty) se tehdy objevily novinky – skleněný náramek a prstencové korále – ,
které neměly obdobu ve v ý robě tradičních sklářských center ve Středomoří. Užívaná
průhledná sklovina byla velice kvalitní, barvená oxidy kovů většinou do modra.
K jejich zdobení se užívalo opakního žlutého a bílého skla. Keltové již dokázali
utavit i sklo zcela čiré, které jen dokladuje výši jejich znalostí sklářské technologie.
Laténské sklárny v Čechách a na Moravě pracovaly ve třetím až druhém století před
naším letopočtem v Němčicích nad Hanou (archeologové zde nalezli dosud největší
počet sk leněných korálků v tehdejší Evropě a druhý nejčetnější soubor náramků), od
druhého do prvního století před naším letopočtem pak v oppidech ve Stradonicích
u Berouna a ve Starém Hradisku.
Od počátku našeho letopočt u byly ev ropské dějiny sklářské výroby svázány s
rozpínavým římským impériem, které se na dlouhá staletí stalo mocenským hegemonem
v prostoru Středozemního moře, jehož vody omývají břehy Evropy, Asie i Afriky.
Římané vstřebali mnohé z výdobytků svých předchůdců, a to včetně umění výroby
skleněných ozdob, které se díky nim v Evropě ještě více rozšířilo. V Čechách však
sklářství skomírá a opět přichází období importů. Objevují se nové typy skleněných
korálů zdobených barevnými nitěmi či technikou millefi ori, korále sekané z
trubiček, lité do formy, tvarované z volné ruky, dekorované zatavováním zlaté fólie nebo
broušením. Ke slovu se dostávají i nové barevné odstíny a kombinace (například
čerobrázek 2 „ Ramínková spona z období pozdní
římské říše. MSB, foto AK
obrázek 3 „ Obloukovitá spona středoitalské
výroby, starší doba haštalská. MSB, foto AK





JABLONECK Á BIŽUTERIE 14
ná- červená-žlutá-zelená). Do středu Evropy se tehdy dovážely též skleněné kameny
sloužící jako vsazky do prstenů, hrací kameny a koncem římského období i skleněné
imitace drahokamů určené k osazování spon a dalších šperků zhotovených z drahých
kovů. Své kupce stále nacházely i fajánsové korálky a amulety.
OD PÁ DU ŘÍMSKÉ ŘÍŠE PO 18. STOLETÍ
Po rozpadu římského císařství byla starověká sklářská tradice uchovávána a dále
rozvíjena nejen na Předním východě a v severní Africe, ale též ve Španělsku, jižní
Francii a především samotné Itálii, na ostrově Torcello u Benátek (na proslulý
ostrov Murano bylo sklářské umění soustředěno vládním nařízením až v roce 1292).
Benátky, spojující v sobě znalosti západní i východní římské říše, ležící na pro Evropu
životně důležité obchodní cestě s Orientem, se staly mocností nejen ekonomickou
a politickou, ale i sklářskou. Rozkvět benátského sklářst ví se dat uje do 11. století, kdy
do města přišli první skláři řeckého původu, znalí pokročilých výrobních a
dekoračních technologií rozšířených v Byzantské říši. A tak zatímco ve střední Evropě se
z barevného skla pravděpodobně již od 9. století, a na Šu mavě od 13. století, v y ráběly
v závratném množství vinuté růžencové
korálky (páteříky) a drobné skleněné
ozdoby (centrem obchodu s nimi byl
především Norimberk), Benátčané
zhotovovali přísně střež enými výrobními
postupy luxusní „skleněné drahokamy“
a nejpozději od poloviny 14. století též
perle, které se samozřejmě dovážely i do
Čech (první výrobce perlí je ve městě sv.
Marka písemně doložen roku 1371).
Z počátku 16. století – kdy se nebývale
rozšířila též nabídka vinutých skleněných
perlí – se nám z Benátek dochovaly
receptury na tavbu imitací smaragdu, topasu,
rubínu a safíru. Jako polotovar k výrobě
perlí se již tehdy začaly užívat tyčinky.
Benátské „kontrfektální kameny“
nizozemští obchodníci s úspěchem odbývali
již v rudolfi nské Praze. Objevení
skloviny, z níž by bylo možné zhotovit věrnou
nápodobu krále drahokamů – diamantu – ,
však spadá až do druhé poloviny století
sedmnáctého. Imitace rozličných
drahých kamenů se poté začaly tavit z první
skleněné kompozice – skla tavitelného
obrázek 4 „ Replika přívěsku s bižuterními
kameny ze 17. století, Střední Evropa po 1870.
MSB





ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE 15
při nízkých teplotách s vysokým indexem lomu světla, tehdy ještě bez vysokého
obsahu olova. Zpráv y o v y nálezci této sk loviny se různí, některé hovoří o duchovním
a alchymistovi Johannesovi Spaningerovi. Právě brz y po jeho sm r ti se měli tajemství
kompozice zmocnit turnovští měšťané. Předtím ji museli draze kupovat.
Benátskou specialitou však nebyly jen kompoziční bižuterní kameny, ale i luxusní
broušené, vinuté a foukané skleněné perle (první zmínky o muránské výrobě perlí
foukaných ze skleněných trubiček se dochovaly po roce 1600). V Čechách začali
sklářští podnikatelé s výrobou plných benátských perlí experimentovat nejpozději
v osmdesátých letech 17. století. Byli jimi huťmistr jihočeské helmbašské hutě Michael
Müller, spojovaný především s vynálezem českého křišťálového (křídového) skla,
a Johann Kaspar Kittel z Polevska, který měl dokonce několik let nazapřenou
pobývat v Benátkách. Zatímco o výsledcích Müllerovy snahy nevíme nic, Kittel měl ve
své sklárně Rollhütte kolem roku 1685 zhotovovat nápodoby benátských perlí všech
barev, které prodával ve formě náhrdelníků buď sám po Čechách a v Sasku, nebo
prostřednictvím velkoobchodních partnerů do Hambu rk u a odt ud dále do světa. Perle
byly nejprve neopracované, později broušené pomocí šlapacích brusů.
Zatímco Benátčan é dlouhá léta určovali tón v luxusních skleněných kamenech
a perlích, v imitacích pravých perel to byla Francie. Nejdříve se zde začaly v poslední
třetině 16. století po muránském způsobu zhotovovat lampové perle vinutím ze
skleněných tyčinek, které produkovaly místní sklářské hutě. Na počátku 17. století,
především v okolí Rouenu, zavedli místní skláři ve velkém objemu foukání imitací pravých
perel. Výrobní postup byl sice již znám dříve, ale až v tomto období se skutečně
prosadil. V průběhu 18. století se významným producentem foukaných nápodob perel
stalo Duryňsko s výrobními a obchodními centry v Lausche a Steinachu.





JABLONECK Á BIŽUTERIE 16
H ISTORIE A SOUČASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE
POČÁTKY VÝROBY JABLONECKÉ BIŽUTERIE V 18. STOLETÍ
Tu r n ov
Skleněná kompozice, z níž bylo možné vybrušovat imitace drahých kamenů, se začala
v Čechách tavit nejdříve v Turnově, a to nejpozději na počátku 18. století. Dle tradice
zde první sklovinu pro „měkké dílo“, křišťálovou kompozici k výrobě imitace
diamantu, vyrobili bratři Václav a Jan Fišerové roku 1711. Za konečným úspěchem mělo
stát množství zmarněných pokusů a pětiletý pobyt v italských Benátkách. Čtyři roky
nato, dne 10. května 1715, byla ve městě ustavena Kontrafraternita (bratrstvo) brusičů
kamenů, která zahrnovala nejen paliče a brusičce kompozice, ale i řezáče pravých
kamenů – „štajnšnajdry“, kamenáře. Jejím úkolem bylo zejména přispět k tomu,
„aby zdejší štajnšnajdři ledakohos, sedláka nebo pohana žida takovému kunstu učiti
dokonce žádného práva míti nemohli.“ V Turnově tehdy působilo sedmdesát mistrů
obrázek 5 „ Knofl ík z černého mačkaného a matovaného skla, Gebrüder Mahla, Jablonec nad Nisou,
1925 – 1930. MSB, foto TH





HISTORIE A SOU Č ASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE 17
s dvaceti tovaryši a dvaceti učedníky. Často se však vedle tohoto řemesla věnovali
i jiné profesi. Například Mikoláš Černovický, první starší bratrstva, byl pekařem.
První kamenáři se ve městě objevili již v poslední třetině 16. století, kdy se
centrem tohoto umění, a to i v evropském měřítku, stávala rudolfínská Praha. Další z nich
do „svého“ Turnova přivedl Karel z Vartemberka, jemuž tehdy patřilo též Jablonecko.
Společně s řezáči byli v místě usedlí zlatníci, stříbrníci, obchodníci a prospektoři,
kteří drahokamy hledali především v Krkonoších, Jizerských horách a na Kozákově.
Před rokem 1607 v Turnově například působil řezáč a zlatník Joachym Pek. Ve druhé
polovině 17. století již zdejší brusiči drahokamů početností převýšili pražskou
konkurenci. V osmdesátých letech ve městě dokonce stávala panská „šlajferna“ (brusírna)
drahokamů hraběte Arnošta z Valdštejna, první dílna tohoto typu v pobělohorských
Čechách. Na konci 17. století však řemeslo upadlo, což měly na svědom í jak válečné
konfl ikty v Evropě, tak vzestup poptávky po benátských skleněných imitacích, které
se snad již od osmdesátých let z města sv. Marka do Turnova dovážely a zde na způsob
drahokamů brousily.
Na rozdíl od cechu si bratrstvo nemohlo osobovat monopol mimo vlastní m ěsto,
což mnohým měšťanům v dobách konjunktury vyhovovalo. Turnovské společenstvo
tak bylo právně deklarováno jako cech až v roce 1766, kdy na výrobce a brusiče
kompozice přišla zlá léta, dvacet jedna let před prohlášením kamenářského řemesla za
volnou živnost. Důsledkem neuspořádaných poměrů bylo velice rychlé „beztrestné“
rozšíření broušení skleněné kompozice do Rovenska pod Troskami (statuta zdejšího
kamenářského bratrstva se dočkala potvrzení roku 1733), Hodkovic nad Mohelkou
a především výše do Jizerských hor. Zde bylo usazeno plno brusičů zběhlých jak
v náročném dekorování dutého skla, pro které bylo zvládnutí zušlechťování nové
komodity snadným úkolem, tak i brusičů,
kteří se již dříve činili na „tvrdém díle“,
tedy broušení pravých drahokamů. Horští
rafi néři navíc nejpozději od šedesátých
let 18. století pracovali rychleji a levněji
nežli jejich turnovští souputníci,
protože místo šlapacích brusů zača li užívat
k výrobě brusné stolice poháněné vodní
silou. A konec konců práci jim zadávali
sami turnovští měšťané a světaznalí
židovští obchodníci z celé Evropy, kteří
si brz y našli do k raje cest u. Do města nad
Jizerou je přilákalo zboží nejen levnější
nežli benátské, ale i kvalitnější.
Turnovští výrobci kompozice, kte ří
sami sebe nazývali laboranty, se od
počátku skutečně důsledně snažili o co
nejdokonalejší imitace drahokamů, což
jim přes všechny svízele na několik
obrázek 6 „ Turnov v roce 1778. Detail
litografi e z roku 1867





JABLONECK Á BIŽUTERIE 18
desetiletí p řineslo mimořádné obchodní
úspěchy. Již na samém počátku se zde
tavilo sklo napodobující diamant, topaz,
akvamarín, safír, lapis lazuli, tyrkys,
hyacint, ametyst, karneol, opál, olivín
nebo smaragd. Exkluzivní sklovinou
se však stala především dokonalá
granátová kompozice, z níž se brousily
výtečné nápodoby českých granátů. Za
úspěchem „turnovských kamenů“, jak se
jim ve světě obchodu říkalo, stála vedle
kvality suroviny též dokonalost výbrusu,
přičemž výsledný tvar vznikal s pomocí hliněných formiček a tlačítek. Kolem roku
1750 navíc turnovští měšťané a bratři Václav Fischer (1723 – 1771) a František
Fischer (1726 – 1790) zjednodušili celý výrobní proces skleněných imitací tím, že začali
polotvary bižuterních kamenů z kompozičního skla vytaženého do krátké tyče lisovat
pomocí dřevěných kleští, v nichž byly upevněny kovové formičky. Výsledný tvar tak
stačilo pouze dobrousit, což s sebou brzy přineslo nikoliv prosperitu, ale po několika
letech nadprodukci a snížení cen hotového zboží. Není divu. Již na konci padesátých
let jeden jediný brusič denně zpracoval až sto kusů nejmenších skleněných imitací
tzv. karmazínek, tedy 1 800 tuctů (21 600 ks) za rok.
Další těžkou ranou turnovskému bratrstvu, které si jen obtížně udržovalo pozici
v cenové válce s výrobci v okolí, byl vynález kompozičního skla s vysokým obsahem
olova, a tedy s větším indexem lomu světla a „třpytivostí“, který učinil a kolem roku
176 0 v Paříži uvedl v život původem vídeňský klenotník Joseph Strasser (tzv. „pierres
de Strass“). Stejně jako svého času předčily „turnovské kameny“ kvalitou benátské
imitace, nastala nyní móda štrasu. Cena kompozice z města na Jizeře se dramaticky
propadla. Za sto tuctů broušených skleněných imitací diamantů, které patřily k
nejčastějšímu artiklu, se nyní místo dřívějších sedmdesáti pěti zlatých konvenční mince
platil zlatý jeden. Díl na tom vedle novinkové skloviny a nadprodukce měla též dlouhá
Sedmiletá válka (1756 – 1763). Úpadek byl značný, ale nikoliv defi nitivní.
Stejně jako se na počátku 18. století turnovští měšťané zmocnili tajemství složení
benátské kompozice, odhalili nakonec též podstatu Strasserova vynálezu. A objem
vývozu skleněné bižuterie z Čech utěšeně stoupal. Za rok 1772 se za h ranice českého
království vyvezlo zboží za více než sto třináct tisíc zlatých konvenční mince, což
byla zhruba třetina hodnoty exportu veškerého sklářského sortimentu. Není divu,
že čtyři léta poté v Turnově působilo 188 brusičských mistrů s devadesáti tovaryši
a deseti učedníky. Pře devším jizerskohorská konkurence, a s tím související spekulace
obchodníků, ale nakonec přeci jen vedly k ztrátě výsadního postavení „měkkého
díla“ v Turnově. V roce 1786 se v celých Čechách věnovalo broušení pravých a
skleněných kamenů 734 lidí, z toho 511 mistrů. Nejvíce jich sídlilo v Boleslavském kraji
(jehož součástí byl Turnov – podle Wandera von Grünwald 443 mistrů, 43 tovaryšů,
91 pomocn í ků – , Hodkovice nad Mohelkou i jizerskohorské obce včetně Jablonce) –
obrázek 7 „ Dřevěné kleště s kovovými
formičkami na mačkání skleněné bižuterie, počátek
19. století. MSB
*





HISTORIE A SOU Č ASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE 19
639 (471 mistrů). Po patnácti mistrech pracovalo v Praze a Kouřimském kraji, tři na
Litoměřicku a Plzeňsku, dva na Loketsku a po jednom na Budějovicku a Čáslavsku.
K roku 1797 již v samotném Turnově pracovalo jen 37 mistrů, osm tovaryšů a jeden
učedník, když nejrozšířenějším řemeslem bylo krajkářství a na síle nabýval tisk
kartounů. Počátkem 19. století se již zpracováváním skleněné kompozice ve městě
zabývali jen nečetní mačkáři a brusiči.
Obdobně se pro turnovské podnikatele vyvíjela situace ve vlastní výrobě
kompozičního skla a v obchodu. Kdy začaly pracovat první palírny mimo město na
Jizeře, není dosud zřejmé. Zatím nestarší z nich je k roku 1749 doložena v
Tatobitech. Zevrubná interní zpráva manufakturního komisaře Boleslavského kraje Rašína
z Rýzemburka, vypracovaná v roce 1754 pro komerciální kolegium při pražském
místodržitelství, však již nezmiňuje ani jednu. Ve stížnosti turnovských paličů
kompozice, podané císařskému manufakturnímu komisaři Josefu Schreyerovi kolem
roku 1760, se naopak již výslovně hovoří o tom, že se „všeliké laboratoria po vsích
vynacházejí.“ Zda úřad přistoupil k zákazu pálení kompozice mimo město, není
známo, mezi lety 1766 – 1787 však bylo
toto umění vázáno – stejně jako mačkání
a broušení – cechovním pořádkem.
Nejpozději rok u 1765 se začalo
prokazatelně tavit kompoziční sklo ve sklárně
v Chřibské na Českolipsku. Zdejší
huťmistr Johann Josef Kittel, který předtím
působil více než deset let v Jizerských
horách, zde zhotovoval imitace českých
granátů i různobarevný šmelc – drobné
skleněné kameny a perličky – , které jak
Krajský úřad v Litoměřicích, tak České
gubernium považovalo za novinky. Mezi
obchodníky si jeho zboží rychle získalo
dobrou pověst. Rostl i počet brusičů perlí,
ať již sklovina k jejich výrobě
pocházela odkudkoliv. V celém Litoměřickém
kraji, kde pracovala jen jedna sklárna, se
podle tabelárního soupisu z roku 1786
této činnosti věnovalo celkem 275 lidí
(176 mist rů, 75 tovaryšů, jeden učedník
a 21 pomocníků).
V samotném Turnov ě na počátku
druhé poloviny 18. století pracovalo sedm
palíren kompozice, které ročně utavily
3 200 liber skla (1,8 tuny; libra se
prodávala za jeden zlatý třicet krejcarů).
Suroviny jako borax, suřík a sanytr se
dováobrázek 8 „ Přívěs s b roušenými skleněnými
imitacemi diamantu, Jablonecko, druhá polovina
18. století. MSB





JABLONECK Á BIŽUTERIE 20
žely z Prahy, slín z Hesenska a Dráž ďan a ostatní byly místního původu. Prodávali
je většinou židovští obchodníci, kteří pak vyváželi hotové zboží. Za suroviny paliči
ročně utratili více než dva tisíce zlatých. Ze Slezska a Saska pak pocházely hliněné
džbány, v nichž se kompozice tavila. Taktéž v padesátých letech, konkrétně roku
1758, předložili pražský obchodník Jan V. Modestin, zeť turnovského purkmistra,
a turnovský obchodník Josef Zich vrchnosti návrh na zřízení velkolepé manufaktury
na výrobu kompozice pro místní brusiče, kterým měla zadávat práci a hotové výrobky
pak sama prodávat. Náklady předkladatelé vyčíslili na padesát tisíc zlatých konvenční
mince, roční objem výroby na sto tisíc zlatých konvenční mince při patnácti až třiceti
procentech zisku. Hrabě Valdštejn projekt podpořit odmítl. Kolem roku 1760 však
vznikla kamenářská manufaktura na panství hraběte Bolzy v Kosmonosích, o níž
nemáme bližších zpráv.
Vz růst domácí konkurence a Strasserova novinka vedly k úpadku ceny turnovské
kompozice i počtu výrobců. Jedním z pokusů postavit se nadcházející krizi čelem
byla snaha laborantů o vyčlenění se z kamenářského bratrstva a založení vlastního
společenstva. Návrh cechovního řádu je datován k 27. listopadu roku 1764. Existence
palíren mimo Turnov se zde již bere jako hotová věc. Součástí textu je též návrh na
regulaci prodejních cen kompozice obchodníkům, a to v hodnotách dvacet čtyři
krejcarů za křišťál a barevné skloviny první jakosti, třicet pět krejcarů za červenou
kompozici určenou k výrobě imitací českých granátů. „Laborantský“ cech ustaven
nebyl. V roce 1786 se za jednu libru kompozice platilo již jen patnáct až osmnáct
krejcarů. Na počátku 19. století se v Turnově a okolí pálení věnovaly pouhé dvě osoby
a roku 1826 jen jedna jediná.
Co se týče obchodu, první zmínka o pokusu turnovských výrobců navázat vlastní
obchodní kontakty v zahraničí se dochovala k roku 1720, kdy se v zastoupení
měšťanů vydali na cestu se zbožím po Rakousku, Uhrách a Itálii Jan Pacovský a Samuel
Subitan. Navštívili Vídeň, dnešní Budapešť, Benátky či Milán. Výše již byla zmíněna
dvojznačná role židovských obchodníků, ať již v Turnově sídlili nebo do města
zajížobrázek 9 „ Formanský vůz, tisk z počátku 19. století. MSB





HISTORIE A SOU Č ASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE 21
děli. Kontrafraternita si na jejich praktiky stěžovala prakticky neustále. Například
v roce 1754 je vinili za úpadek řemesla, protože ve velkém vyváželi neopracovanou
kompozici do Nizozemí a okolí Norimberka.
V šedesátých letech 18. století se v Turnově prodeji kompozice, bižuterních a
drahých kamenů z „křesťanských podniků“ věnovaly obchodní kompanie (společnosti)
Josefa Vorla, Václava Svobody či Jana a Františka Špísových, spojených s
Maxmiliánem Pacltem (1718 – 1798), a řada menších prodejců. Zboží dodávali nejčastěji do
Schwäbisch Gmündu (společně s Idarem-Obersteinem a Pforzheimem zlatnického
centra německých zemí), Frankfurtu nad Mohanem, Vídně, Prahy, Milána, ale i Slezska
nebo Švýcarska. „Turnovské kameny“ měly své zákazníky též ve Francii či Anglii.
Do Turnova (a jistě i k horské konkurenci) zajížděli též společníci a agenti
obchodních kompanií z Českolipska. Například již v inventáři skladu zboží novoborské
fi rmy Rautenstrauch, Hiecke, Stolle & Preysler ve španělském Cádizu, pořízeném na
jaře roku 1751, se nacházely skleněné kameny (například imitace diamantů, safírů,
topazu a ametystu). Bižuterní zboží se nacházelo též ve faktorii v Seville. Mezi
kupci „českých briliantů“ nechyběli ani agenti velkých obchodních domů z Paříže,
Londýna či Neapole.
Ke krátkému oživení obchodu turnovskými imitacemi drahokam ů v posledním
dvacetiletí 18. století výrazně přispěl zlatník a stříbrník z italských Benátek Antonio
Callegari, který si v Turnově s povolením vrchnosti zřídil klenotnickou dílnu. Do
města si ze své domoviny přivedl i další řemeslníky, provozoval prodejny v Lipsku,
Frankfurtu nad Mohanem a Neapoli. S koncem 18. století však léta relativní
prosperity zmizela.
Hodkovice nad Mohelkou
Již v poslední třetině 17. století Hodkovice společně s Turnovem patřily k důležitým
střediskům broušení drahých kamenů. Od roku 1667 zde působil řezáč rubínů a
drahokamů Kaspar Müller. Z jeho rodu snad pocházel řezáč drahokamů Josef Müller
(1727 – 1817), který odsud odešel do Karlových Varů, kde se jako znalec mineralogie
sez námil s básníkem J. W. Gothem, jen ž této zálibě holdoval. Pro dějiny Hodkovic je
důležitá též osoba Jana Patzolta, řezáče rubínů a drahokamů, rytce znaků. Řemeslu
se věnoval mezi lety 1668 – 1684, dlouhá léta stál též v čele obce.
Kdy se začaly v Hodkovicích brousit bižuterní kameny, nevíme, je však
pravděpodobné, že záhy poté, co se začala v Turnově opracovávat nebo pálit kompozice. Po
polovině padesátých let 18. století již byli místní brusiči známi tím, že pracovali na
lepším zboží, což dotvrzuje i další zpráva z konce tohoto desetiletí. Své zboží
dodávali židovským obchodníkům, kteří jim z Turnova obstarávali skleněnou kompozici.
Vývozci br usiče natolik sužovali, že na počátk u rok u 1754 volali po povolení usazení
faktora přímo v Hodkovicích, který by jejich zboží prodával v zahraničí na vlastní
účet, bez prostředníků. Mohl se jím stát rodák z nedalekých Radoňovic Hans Josef
Blaschka, jenž je právě k tomuto roku v místě uveden jako „obchodník s kamínky“.
Nelze dosud s jistotou říci, bylo-li vedle obchodu předmětem Blaschkova zájmu
i pálení kompozice. Tvrzení, že ji v šedesátých letech 18. století začal v Hodkovicích





JABLONECK Á BIŽUTERIE 22
tavit je sice tradované, ale nedoložené. Stejn ě tak neexistují důkazy proto, že by
zde kolem poloviny 18. století pálil kompozici tajemný Holanďan (snad židovský
obchodník ze země tulipánů). V každém případě ale Hodkovice nad Mohelkou patřily
k místům, které měly významnou roli v rodícím se bižuterním průmyslu a obchodu,
a to až do padesátých let 19. století.
Jablonecko
Je až s podivem, že na Jablonecko se
znalost broušení drahých kamenů dostala
stejně rychle jako do z hlediska
komunikací mnohem výhodněji položených
Hodkovic. V poslední třetině 17. s t ole t í
se opracovávaly drahokamy v
Kokoníně a Vrkoslavicích. Roku 1751 pak ve
druhé ze jmenovaných obcí vzniklo
bratrstvo brusičů bižuterních kamenů, jehož
kořeny můžeme hledat v roce 1737 ( ještě
roku 1912 existovala cechovní truhla
s tímto letopočtem). Již roku 1720 přitom
hraběnka Polyxena Desfoursová,
majitelka maloskalského panství, jehož byly
Kokonín i Vrkoslavice součástí, vydala
cechovní řád brusičů a řezáčů skla, který se zmiňuje i o broušení skleněných imitací
(obdobné artikule znovu potvrzeny a vydány v letech 1729, 1738 a 1776). Tehdy se
vedle výše zmíněných obcí „skleněné kameny“ opracovávaly i v Jablonci. Podle fasí
k Tereziánskému katastru z roku 1713 na panství Malá Skála provozovalo své řemeslo
jedenáct rytců a jedenáct brusičů sk la (Jablonec: šest, Mšeno: tři, Kokonín: dva). Není
zde však výslovně uvedeno, věnují-li se i práci v „měkk ém díle“.
Hlavní postavou z časů počátků výroby bižuterie na Jablonecku je vrkoslavický
rychtář, brusič drahokamů, kompozice a obchodník Johann Wenzel Hübner. Broušení
a rytí drahokamů se věnoval již jeho otec Gottfried Hübner, který je v místě poprvé
zmiňován k roku 1687. Již ve třicátých letech 18. století Johann Wenzel Hübner
hotové zboží v nemalém množství dodával zejména pražským a vídeňským
zlatníkům, za nimiž pravidelně zajížděl, nebo je odbýval prostřednictvím obchodních
partnerů.
V roce 1754 na maloskalském panství p ůsobili vedle Hübnera ještě další tři brusiči
skleněných kamenů, kteří se z hlediska kvality věnovali vynikajícímu i střednímu
zboží. Sami je vyváželi do Saska, Slezska, Schwäbisch Gmündu nebo přes
obchodníky z České Kamenice dále do světa. Relace z této doby hovoří o špatné situaci
v oboru, kterou způsobuje nadprodukce, nízké výkupní ceny ze strany vývozců
a zavlékání umění broušení imitací z kraje do ciziny. Dalších dvacet brusičů usedlých
na panství proto muselo „měkkého díla“ zanechat. Broušení drahokamů se již tehdy
místní řemeslníci věnovali jen okrajově.
obrázek 10 „ Stře d Jablonce v roce 1738, detail
rekonstrukce z počátku 20. století. MSB





HISTORIE A SOU Č ASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE 23
Vrkoslavice své výsadní postavení ve výrobě a obchodu s bižuterními kameny
ztratily až v poslední čtvrtině 18. století, kdy se novými centry broušení staly Rádlo
a Rychnov a obchodu Jablonec. Sem se též odstěhovali o dvě generace mladší
Hübnerovi konkurenti Franz a Josef Dresslerové. Broušení veškerého skleněného zboží
(zejména však lustrových ověsků včetně tzv. lustrových kamenů) se velmi rozšířilo též
na panství Smržovka, pro něž byl jeho majitel hrabě Franz Anton Desfours roku 1775
nucen vydat dekret, který stanovoval pravidla pro zde usedlé brusiče. K roku 1790
císařský topograf Jaroslav Schaller na Smržovsku napočítal třicet pět samostatných
brusičských mistrů, na Maloskalsku pouhých čtrnáct.
Zatímco broušení imitací se tedy do Jizerských hor dostalo z Turnova pom ěrně
záhy, skleněná kompozice se zde začala doložitelně tavit až roku 1785. Tehdy v
Jablonci s povolením vrchnosti zřídil palírnu zcestovalý příslušník zdejší obchodnické
rodiny – zkušenosti měl mimo jiné sbírat též v italských Benátkách – Bernard Unger.
Práci při ní nacházelo až osm mačkářů a deset pomocníků. Kompoziční huť zanikla
v neklidné době napoleonských válek na přelomu 18. a 19. století. Již od roku 1787
Unger, kterému se připisuje vynález trojhranných hutních polotovarů pro výrobu
skleněné bižuterie, provozoval též sklárnu v Potočné (půvo dně měla stát také v Jablonci,
ale potřebné povolení podnikatel díky stále silné turnovské lobby nezískal).
Podceňovat nelze ani roli huťmistrovského rodu Riedelů, původem z
Českolipska, který – přestože do kraje jeho první příslušník Johann Leopold Riedel přišel až
v roce 1752 – do konce století v podstatě ovládl jizerskohorskou hutní výrobu. Riedel
nejprve po svém strýci a bývalém zaměstnavateli Johannu Josefu Kittelovi získal do
nájmu sklárnu v Antonínově, po
huťmistru Weberovi převzal Karlov a nakonec
vystavěl Kristiánov. Bratr Franz Anton
Riedel obhospodařoval sklárny v
Bedřichově a na Nové Louce a bratranec
Johann Christoph Riedel, který pobýval
me z i le t y 1752 – 176 4 především v
italském Miláně, se po krátkém působení na
Nové Louce od rok u 1776 jako hut ní písař
až do své smrti fakticky staral o provoz
hutě na Kristiánově.
Unger a Riedelové s nejv ětší
pravděpodobností přišli jak


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.