načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Jablonecká bižuterie – Petr Nový

Jablonecká bižuterie

Elektronická kniha: Jablonecká bižuterie
Autor: Petr Nový

Historický vývoj jablonecké bižuterie a sklářského průmyslu na Jablonecku od 18. století do současnosti. Chronologie, základní data, technologie výroby, historie jednotlivých oborů, přehled výrobců a dovozců do roku 1945 a od r. 1945 po ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 168
Rozměr: 21 cm
Úprava: 32 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace, portréty
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Předměty z drahých kovů
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2008
ISBN: 978-80-247-2250-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Historický vývoj jablonecké bižuterie a sklářského průmyslu na Jablonecku od 18. století do současnosti. Chronologie, základní data, technologie výroby, historie jednotlivých oborů, přehled výrobců a dovozců do roku 1945 a od r. 1945 po současnost.

Popis nakladatele

Souhrnná publikace o světoznámém fenoménu jablonecké bižuterie na knižním trhu dosud chyběla. Tato knížka, má ambici onu mezeru zaplnit a stát se jak vhodnou příručkou pro studenty středních či vysokých škol a profesní zájemce, tak poučným a srozumitelným průvodcem pro laickou veřejnost. Je plná faktů a příběhů o ozdobách zhotovovaných od 18. století ze skla a kovu na severu Čech v takovém množství, že na mnoha trzích světa si toto zboží drželo monopol dlouhá desetiletí. Nechybí v ní samozřejmě portréty významných minulých i současných podnikatelů a četný obrazový doprovod.

Předmětná hesla
Bižuterie – Česko – 18.-21. stol.
ŠperkyČesko – 18.-21. stol.
Jablonec nad Nisou (Česko)
Zařazeno v kategoriích
Petr Nový - další tituly autora:
Ve službách módy a stylu Ve službách módy a stylu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Brož, kov a bižuterní kameny, fi rma Edmund Altmann & Co., Jablonec nad Nisou, po 1936.

MSB, foto TH.

„ JABLONECKÁ BIŽUTERIE

Petr Nový

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 3361. publikaci

Odpovědná redaktorka Jana Minářová

Sazba Jan Šístek

Fotografi e na obálce Tomáš Hilger (TH), Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

(MSB)

Fotografi e v barevné příloze a textu Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou (MSB),

Tomáš Hilger (TH), Aleš Kosina (AK), archiv autora.

Počet stran 168 a 32 stran barevné přílohy

První vydání, Praha 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2008

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-2250-4

ISBN 978-80-247-6129-9

© Grada Publishing, a.s. 2011

(tištěná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF)


OBSAH

„ ÚVODEM ......................................................................................................... 9

„ ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE ..................................................... 11

OD DOBY KAMENNÉ PO ROZPAD ŘÍMSKÉ ŘÍŠE ............................. 11

OD PÁ DU ŘÍMSKÉ ŘÍŠE PO 18. STOLETÍ ......................................... 14

„ HISTORIE A SOUČASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE .......... 16

POČÁTKY VÝROBY JABLONECKÉ BIŽUTERIE V 18. STOLETÍ .... 16

TURNOV ..................................................................................................... 16

HODKOVICE NAD MOHELKOU .................................................................... 21

JABLONECKO ............................................................................................ 22

ZÁSADSKO ................................................................................................ 25

JABLONECKÁ BIŽUTERIE V 1. POL. 19. STOLETÍ ......................... 26

VÝROBA ................................................................................................... 26

OBCHOD ................................................................................................... 30

JABLONECKÁ BIŽUTERIE VE 2. POL. 19. STOLETÍ ...................... 33

VÝROBA ................................................................................................... 33

OBCHOD ................................................................................................... 39

JABLONECKÁ BIŽUTERIE V 1. POL. 20. STOLETÍ .......................... 41

VÝROBA .................................................................................................... 41

OBCHOD ................................................................................................... 44

JABLONECKÁ BIŽUTERIE OD 2. POL. 20. STOLETÍ

PO SOUČASNOST ...................................................................................... 46

„ OBORY JABLONECKÉ BIŽUTERIE ................................................. 50

HUTNÍ SKLENĚNÉ POLOTOVARY (TYČE, TYČINKY, TRUBIČKY) .. 50

KOMPOZIČNÍ HUŤE ................................................................................... 52

SKLÁRNY ................................................................................................. 54

BIŽUTERNÍ KAMENY ............................................................................ 56

PERLE A PERLIČKY ................................................................................ 63

MAČKANÉ PERLE ..................................................................................... 63

BROUŠENÉ PERLE ..................................................................................... 64

FOUKANÉ PERLE ....................................................................................... 66


JABLONECK Á BIŽUTERIE

VINUTÉ PERLE .......................................................................................... 70

SEKANÉ PERLE (PERLIČKY) ....................................................................... 72

VOSKOVANÉ PERLE ................................................................................... 76

SKLENĚNÉ KNOFLÍKY ........................................................................... 77

BANGLE ..................................................................................................... 80

KOVOVÁ BIŽUTERIE ............................................................................... 83

LISOVÁNÍ, RAŽENÍ A RY T Í KOVU ................................................................ 91

KOTLÍKY A DALŠÍ POLOTOVARY PRO BIŽUTERII ........................................ 92

GALVANIZACE A CHEMICKÉ BARVENÍ KOVU ............................................. 92

SMALTOVÁNÍ ............................................................................................ 93

JETOVÁ (ČERNÁ) BIŽUTERIE ...................................................................... 94

BIŽUTERIE Z DA LŠÍCH MATERIÁLŮ ................................................. 95

PLASTICKÉ HMOTY ................................................................................... 95

DŘEVO ..................................................................................................... 97

SINTR ....................................................................................................... 98

„ VÝROBCI A VÝVOZCI ........................................................................ 100

DO ROKU 1945 .................................................................................... 100

BLASCHKA & CO., HODKOVICE NAD MOHELKOU ................................. 100

BRDITSCHKA HEINRICH, JABLONEC NAD NISOU ..................................... 101

BREIT LUDWIG, LUČANY NAD NISOU .................................................... 104

DRESSLER JOSEF, JABLONEC NAD NISOU ................................................ 105

FEIX GEBRÜDER, ALBRECHTICE V JIZERSKÝCH HORÁCH ........................ 106

„GABEX“ LEDER FRÈRES, JABLONEC NAD NISOU .................................. 107

HAASIS RICHARD, JABLONEC NAD NISOU .............................................. 109

HÜBNER JOHANN WENZEL, VRKOSLAVICE NAD NISOU .......................... 110

JÄCK EL J. W. & CO., LUČANY NAD NISOU ............................................ 111

JÄGER GEBRÜDER, JABLONEC NAD NISOU .............................................. 113

JEITELES SOHN JACOB H., JABLONEC NAD NISOU .................................. 115

KLAAR WILHELM, JABLONEC NAD NISOU .............................................. 116

MAHLA GEBRÜDER, JABLONEC NAD NISOU ........................................... 118

MÜLLER EMIL, JABLONEC NAD NISOU .................................................. 120

PFEIFFER JOSEF & CO., JABLONEC NAD NISOU ...................................... 121

REDLHAMMER GEBRÜDER, JABLONEC NAD NISOU ................................ 123

RIEDEL JOSEF, DOLNÍ POLUBNÝ ............................................................ 126

RIEDEL KARL, JOSEFŮV DŮL ................................................................. 129

RIEDEL LEOPOLD, RÝNOVICE U JABLONCE NAD NISOU .......................... 130

SACHSE ALBERT & CO., JABLONEC NAD NISOU ..................................... 131


7OBSAH

SCHWAN JOHANN FRANZ, JABLONEC NAD NISOU .................................. 133

SWA ROV S K I DANIEL, JIŘETÍN POD BUKOVOU / WATTENS ...................... 134

„TCHECOVÈRRE“, ČESKÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST VÝROBCŮ JABLONECKÉHO

ZBOŽÍ A. S., JABLONEC NAD NISOU ......................................................... 137

UNGER FERDINAND & CO., HODKOVICE NAD MOHELKOU /

POTOČNÁ ................................................................................................. 137

WEISSKOPF DR. & CO., SMRŽOVKA ...................................................... 140

OD ROKU 1945 PO SOUČASNOST .................................................... 141

JABLONEX GROUP A. S., JABLONEC NAD NISOU ....................................... 142

Sklárny a rafi nérie, dříve Josef Riedel /Jablonecké sklárny/ Ornela ..... 142

Kovová bižuterie /Bižuterie/ Bižuterie Česká mincovna ...................... 144

Železnobrodské sklo .............................................................................. 146

Jablonex .................................................................................................. 147

PRECIOSA, JABLONEC NAD NISOU ........................................................... 149

„ TABULKY .................................................................................................. 152

„ VÝBĚR Z PRAMENŮ A LITERATURY ......................................... 156

„ JMENNÝ REJSTŘÍK ............................................................................... 162



ÚVODEM 9

ÚVODEM Jen na jediném místě světa se zhotovovaly všechny typy skleněné a kovové bižuterie – v Jizerských horách (Jablonecko, Tanvaldsko) a na sousedním Železnobrodsku. Není divu, že tento sortiment dostal jméno podle Jablonce nad Nisou, logického středu rozlehlé továrny pod širým nebem – jablonecké zboží (německy Gablonzer Ware). V tomto městě se též nachází Muzeum skla a bižuterie, ustavené v této podobě roku 1961, v současné době (od roku 2003) zřizované díky jedinečnosti svého sbírkového fondu Ministerstvem kultury České republiky.

Na počátku jablonecké bižuterie stály v 18. století skleněné imitace drahých kamenů, k nimž postupně přibyly perle

*

, perličky, knofl íky, kovová bižuterie a náram

kové kroužky. Po polovině 19. století struktura zdejší výroby a obchodu získala nepřenositelnou podobu pyramidy, jejíž základnu tvořily sklárny a kompoziční hutě, první stupeň tovární, dílenští a zejména domáčtí dělníci, nad nimi stáli faktoři, často sami majitelé dílen, a na samém vrcholu se skvěli vývozci, kteří podle situace na t rhu rozhodovali o tom, co se bude ve „skleněných horách“ zhotovovat a prostřednictvím faktorů zadávali své objednávky jednotlivým výrobcům. Díky této organizaci, prozíravosti vývozců, píli a vynalézavosti dělníků, měla jablonecká bižuterie na sklonku 19. století na světových trzích dominantní postavení. A významné místo si uchovala – přes mnohé dějinné převraty a změny – dodnes.

Je takřka neuvěřitelné, že k interesantnímu tématu jablonecké bižuterie jako celku dosud tiskem vyšly pouze čtyři přehledové práce, první německy z pera Karla R. Fischera v roce 1912, druhá a třetí česky (Stanislav Urban a Zuzana Pešatová, 1965; Jan Klepl, 1967) a poslední opět německy v roce 1983 (Karl Zenkner). Žádná z nich přitom nemá více než několik desítek stránek textu. Cílem této knihy je proto přiblížit čtenáři pozoruhodný organismus jablonecké bižuterie v průběhu staletí nejen podrobněji, ale i s využitím nejnovějších odborných poznatků, seznámit jej nejen s chronologií a základními daty i fakty, ale též s historií jednotlivých oborů a příběhy významných, typických či naopak atypických výrobců i vývozců.

Jedná se z mé strany o završení bezmála desetiletého studia pramenů a literatury k tématu, jehož výsledky byly průběžně publikovány v několika desítkách studií a statí, zejména v odborném časopise České sklářské společnosti Sklář a keramik a na www.glassrevue.com. Pasáže pojednávající o technologii výroby vycházejí především z prací kolektivů vedených Ing. Ladislavem Žákem (Bižuterie, nebižuterní * V jabloneckém průmyslu se dodnes užívá pro skleněné perly nespisovný, ale výstižný

výraz „perle“. Zatímco „perla“ označuje dar přírody, „perle“ její imitaci.


JABLONECK Á BIŽUTERIE10

ozdoby a užitkové výrobky, 2003) a Ing. Jiřím Kouckým, CSc. (Bižuterie. Základní

učebnice zbožíznalství, 2005), kterému vděčím za laskavé přečtení textu a věcné

připomínky k němu.

Rád bych na tomto místě též poděkoval Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad

Nisou za vstřícnost při poskytnutí obrazového materiálu a svým kolegům z téže insti

tuce za pomoc při výběru sbírkových předmětů a pořizování snímků pro barevnou

fotografi ckou přílohu.

Petr Nový, březen 2008

Autor knihy PhDr. Petr Nový (*1973), hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci

nad Nisou, se historii a současnosti třpytivé krásy z Jizerských hor systematicky

věnuje téměř deset let. Na toto téma publikoval desítky odborných studií a populár

ních textů. Je například autorem monografi í Lisované sklo a krystalerie v Jizerských

horách (2002), Klenoty Jizerských hor – Nová Louka, Kristiánov. Historie a součas

nost sklářských osad (2007) a spoluautorem knihy Jablonecký knofl ík – Gablonzer

Knopf – Button from Jablonec (2007).


ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE 11

ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE

OD DOBY KAMENNÉ PO ROZPAD ŘÍMSKÉ ŘÍŠE

Touha zdobit se nebo shromažďovat krásné věci a vkládat do nich své touhy po

šťastném žití, patří mezi nejstarší lidské potřeby. Na počátku, v době kamenné

(30 000 – 1 700 př. n. l.), si člověk k těmto účelům jednoduchými pracovními postupy

uzpůsoboval přírodniny, které jej obklopovaly (dřevo, kámen, lastury a perleť, hlína,

vápenec, jantar) nebo byly v ýdoby tkem jeho vlast ní činnosti, především lovu (zvířecí

zuby, kosti, mamutovina). Tak se zrodily první náhrdelníky a amulety. Na konci

tohoto období, v neolitu a eneolitu, bylo již známo i zlato, které si dodnes udrželo

pozici nejvyhledávanějšího cenného kovu, některé drahé kameny, perly a nakonec

i stříbro. K náhrdelníkům přibyly náramky, záušnice, spínadla, prsteny nebo peče

títka. Drahými kameny zdobili své šperky, amulety a další předměty obyvatelé staro

obrázek 1 „ Bronzová brýlovitá dvojitá spona s osmičkovou kličkou, starší doba halštatská. MSB


JABLONECK Á BIŽUTERIE12

věkých říší Blízkého východu – Sumeru, Babylónu, Chetitské říše, Asýrie – a Egypta.

Mezi nejstarší oblíbené drahé kameny patřily lapis lazuli, karneol a tyrkys. Není divu,

že půvab drahokamů a perel, který umocňovala drahota vyplývající z jedinečnosti a omezené dostupnosti, vedl ke snaze po jejich nahrazování lidským výtvorem – imitací.

Nejvhodnějším materiálem pro zhotovování imitací pokladů přírody bylo od

samého počátku sklo, které pravděpodobně vzniklo jako vedlejší produkt keramické nebo pr vot ní metalu rgické v ý roby ve for mě tz v. fajánsí. Za nejstarší skleněný předmět tohoto typu je považována nazelenalá perle z egyptských Théb, úmyslně utavená nebo hříčkou osudu vzniklá pět tisíc let před naším letopočtem. Technologicky shodné jsou skleněné korálky nebo amulety zhotovované v Mezopotámii. Jednalo se o předměty, které nebyly skleněné zcela, ale pouze pokryté sklovitou vrstvou. Později se vyráběly po celém Středomoří, ve třetím tisíciletí v Indii, ve druhém pak v Evropě

(Kréta, Kypr, východní Evropa, Británie). Vedle nápodob skutečných darů přírody

však vznikaly i skleněné perle (korále) a kameny se svébytnou barevností a dekorem,

k teré se snažily, na základě dostupné sklářské technologie, co nejvíce vycházet vstříc

proměnlivému vkusu zákazníků.

První „celoskleněné“ ozdoby začaly vznikat opět v Mezopotámii a Egyptě, a to

v polovině druhého tisíciletí před naším letopočtem. Brzy je následovalo duté sklo.

To již přišel čas doby bronzové, která přinesla kvalitativně nový rozvoj metalurgie.

Jejím symbolem se stal bronz, slitina mědi a cínu, výtečně se hodící jak k výrobě

nástrojů, tak ozdob. S jistou nadsázkou lze říci, že v době bron zové se z rodila kovová

bižuterie. Přestože i bronzové ozdoby byly zpočátku dostupné především elitám, přeci

jen do jisté míry pouze suplovaly exkluzivní šperky z drahých kovů vyhrazené pro

příslušníky nejvyšších pater společenského žebříčku.

Obdobně tomu postupem času bylo i se skleněnými imitacemi drahokamů a perlí,

které se, společně s dalším drobným skleněným zbožím, staly základem skleněné

bižuterie. Zde však cesta „k běžnosti“ trvala neporovnatelně déle. Důvod spočíval

v exkluzivitě tajemstvími opředené sklářské výroby, která byla například ve staro

věkém Egyptě zpočátku výsadou kněží. Výlučnost si tak skleněné nápodoby draho

kamů, perel a luxusní korále, samozřejmě nikoliv běžná produkce, udržely až do 18.

století. Teprve tehdy se z pracně zhotovovaných a opracovávaných imitací-šperků

stala díky technologickým inovacím, které jejich výrobu znásobily a zlevnily, bižute

rie cenově dostupná takřka pro každého. A v tomto přerodu hráli již nezastupitelnou

roli obyvatelé české kotliny, Turnova a Jablonecka. Vraťme se však ještě na chvíli do

doby bronzové a časů, které přišly po ní.

Ve druhém tisíciletí před naším letopočtem ve výrobě skleněných ozdob vynikala

egyptská Nová říše, v hojné míře se zhotovovaly též na Blízkém východě a v severní

Africe. Na území dnešních Čech a Moravy se tehdy prokazatelně užívaly drobné

fajánsové modrozelené korálky, vůbec nejstarší doklady sklářské výroby u nás, prav

děpodobně však pouze importy ze Středomoří. Dovoz skleněných ozdob do srdce

Evropy kulminoval v šestém až pátém století před naším letopočtem, v době železné

(pozdní doba halštatská). Tehdy se již jednalo především o celoskleněné korálky,


ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE 13

zhotovované ve velkém počtu a množství variací tvarů, barev (jedno- i vícebarevné druhy) a dekorů v jižní Evropě, severní Africe a na Předním východě, dále lučíky spon – skleněné korále navlečené na lučíky šatových spínadel – , hlavice spínacích jehlic a korálky s očky. Zhotovovaly se především vinutím, ale i mozaikovou technikou.

Vlastní tavbě skla a jeho z pracovávání se začali v středoevropském geografi ckém prostoru podle současného stavu poznání věnovat až Keltové, a to v době laténské, ve třetím století našeho letopočtu. V Čechách (stejně jako v dalších oblastech ovládaných Kelty) se tehdy objevily novinky – skleněný náramek a prstencové korále – , které neměly obdobu ve v ý robě tradičních sklářských center ve Středomoří. Užívaná průhledná sklovina byla velice kvalitní, barvená oxidy kovů většinou do modra. K jejich zdobení se užívalo opakního žlutého a bílého skla. Keltové již dokázali utavit i sklo zcela čiré, které jen dokladuje výši jejich znalostí sklářské technologie. Laténské sklárny v Čechách a na Moravě pracovaly ve třetím až druhém století před naším letopočtem v Němčicích nad Hanou (archeologové zde nalezli dosud největší počet sk leněných korálků v tehdejší Evropě a druhý nejčetnější soubor náramků), od druhého do prvního století před naším letopočtem pak v oppidech ve Stradonicích u Berouna a ve Starém Hradisku.

Od počátku našeho letopočt u byly ev ropské dějiny sklářské výroby svázány s rozpínavým římským impériem, které se na dlouhá staletí stalo mocenským hegemonem v prostoru Středozemního moře, jehož vody omývají břehy Evropy, Asie i Afriky. Římané vstřebali mnohé z výdobytků svých předchůdců, a to včetně umění výroby skleněných ozdob, které se díky nim v Evropě ještě více rozšířilo. V Čechách však sklářství skomírá a opět přichází období importů. Objevují se nové typy skleněných korálů zdobených barevnými nitěmi či technikou millefi ori, korále sekané z trubiček, lité do formy, tvarované z volné ruky, dekorované zatavováním zlaté fólie nebo broušením. Ke slovu se dostávají i nové barevné odstíny a kombinace (například čer

obrázek 2 „ Ramínková spona z období pozdní

římské říše. MSB, foto AK

obrázek 3 „ Obloukovitá spona středoitalské

výroby, starší doba haštalská. MSB, foto AK


JABLONECK Á BIŽUTERIE14

ná-červená-žlutá-zelená). Do středu Evropy se tehdy dovážely též skleněné kameny

sloužící jako vsazky do prstenů, hrací kameny a koncem římského období i skleněné

imitace drahokamů určené k osazování spon a dalších šperků zhotovených z drahých

kovů. Své kupce stále nacházely i fajánsové korálky a amulety.

OD PÁ DU ŘÍMSKÉ ŘÍŠE PO 18. STOLETÍ

Po rozpadu římského císařství byla starověká sklářská tradice uchovávána a dále rozvíjena nejen na Předním východě a v severní Africe, ale též ve Španělsku, jižní

Francii a především samotné Itálii, na ostrově Torcello u Benátek (na proslulý ost

rov Murano bylo sklářské umění soustředěno vládním nařízením až v roce 1292). Benátky, spojující v sobě znalosti západní i východní římské říše, ležící na pro Evropu životně důležité obchodní cestě s Orientem, se staly mocností nejen ekonomickou a politickou, ale i sklářskou. Rozkvět benátského sklářst ví se dat uje do 11. století, kdy

do města přišli první skláři řeckého původu, znalí pokročilých výrobních a dekorač

ních technologií rozšířených v Byzantské říši. A tak zatímco ve střední Evropě se

z barevného skla pravděpodobně již od 9. století, a na Šu mavě od 13. století, v y ráběly

v závratném množství vinuté růžencové

korálky (páteříky) a drobné skleněné

ozdoby (centrem obchodu s nimi byl

především Norimberk), Benátčané zho

tovovali přísně střež enými výrobními

postupy luxusní „skleněné drahokamy“

a nejpozději od poloviny 14. století též

perle, které se samozřejmě dovážely i do

Čech (první výrobce perlí je ve městě sv.

Marka písemně doložen roku 1371).

Z počátku 16. století – kdy se nebývale

rozšířila též nabídka vinutých skleněných

perlí – se nám z Benátek dochovaly recep

tury na tavbu imitací smaragdu, topasu,

rubínu a safíru. Jako polotovar k výrobě

perlí se již tehdy začaly užívat tyčinky.

Benátské „kontrfektální kameny“ nizo

zemští obchodníci s úspěchem odbývali

již v rudolfi nské Praze. Objevení sklo

viny, z níž by bylo možné zhotovit věrnou

nápodobu krále drahokamů – diamantu – ,

však spadá až do druhé poloviny století

sedmnáctého. Imitace rozličných dra

hých kamenů se poté začaly tavit z první skleněné kompozice – skla tavitelného

obrázek 4 „ Replika přívěsku s bižuterními

kameny ze 17. století, Střední Evropa po 1870.

MSB


ZROZENÍ ŠPERKU A BIŽUTERIE 15

při nízkých teplotách s vysokým indexem lomu světla, tehdy ještě bez vysokého

obsahu olova. Zpráv y o v y nálezci této skloviny se různí, některé hovoří o duchovním

a alchymistovi Johannesovi Spaningerovi. Právě brz y po jeho sm r ti se měli tajemství

kompozice zmocnit turnovští měšťané. Předtím ji museli draze kupovat.

Benátskou specialitou však nebyly jen kompoziční bižuterní kameny, ale i luxusní

broušené, vinuté a foukané skleněné perle (první zmínky o muránské výrobě perlí foukaných ze skleněných trubiček se dochovaly po roce 1600). V Čechách začali sklářští podnikatelé s výrobou plných benátských perlí experimentovat nejpozději v osmdesátých letech 17. století. Byli jimi huťmistr jihočeské helmbašské hutě Michael Müller, spojovaný především s vynálezem českého křišťálového (křídového) skla,

a Johann Kaspar Kittel z Polevska, který měl dokonce několik let nazapřenou pobý

vat v Benátkách. Zatímco o výsledcích Müllerovy snahy nevíme nic, Kittel měl ve

své sklárně Rollhütte kolem roku 1685 zhotovovat nápodoby benátských perlí všech

barev, které prodával ve formě náhrdelníků buď sám po Čechách a v Sasku, nebo

prostřednictvím velkoobchodních partnerů do Hambu rk u a odt ud dále do světa. Perle

byly nejprve neopracované, později broušené pomocí šlapacích brusů.

Zatímco Benátčané dlouhá léta určovali tón v luxusních skleněných kamenech

a perlích, v imitacích pravých perel to byla Francie. Nejdříve se zde začaly v poslední

třetině 16. století po muránském způsobu zhotovovat lampové perle vinutím ze skle

něných tyčinek, které produkovaly místní sklářské hutě. Na počátku 17. století, přede

vším v okolí Rouenu, zavedli místní skláři ve velkém objemu foukání imitací pravých

perel. Výrobní postup byl sice již znám dříve, ale až v tomto období se skutečně

prosadil. V průběhu 18. století se významným producentem foukaných nápodob perel

stalo Duryňsko s výrobními a obchodními centry v Lausche a Steinachu.

+


JABLONECK Á BIŽUTERIE16

HISTORIE A SOUČASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE

POČÁTKY VÝROBY JABLONECKÉ BIŽUTERIE V 18. STOLETÍ

Tu r n ov

Skleněná kompozice, z níž bylo možné vybrušovat imitace drahých kamenů, se začala v Čechách tavit nejdříve v Turnově, a to nejpozději na počátku 18. století. Dle tradice zde první sklovinu pro „měkké dílo“, křišťálovou kompozici k výrobě imitace diamantu, vyrobili bratři Václav a Jan Fišerové roku 1711. Za konečným úspěchem mělo stát množství zmarněných pokusů a pětiletý pobyt v italských Benátkách. Čtyři roky nato, dne 10. května 1715, byla ve městě ustavena Kontrafraternita (bratrstvo) brusičů kamenů, která zahrnovala nejen paliče a brusičce kompozice, ale i řezáče pravých kamenů – „štajnšnajdry“, kamenáře. Jejím úkolem bylo zejména přispět k tomu, „aby zdejší štajnšnajdři ledakohos, sedláka nebo pohana žida takovému kunstu učiti dokonce žádného práva míti nemohli.“ V Turnově tehdy působilo sedmdesát mistrů

obrázek 5 „ Knofl ík z černého mačkaného a matovaného skla, Gebrüder Mahla, Jablonec nad Nisou,

1925 – 1930. MSB, foto TH


HISTORIE A SOUČ ASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE 17

s dvaceti tovaryši a dvaceti učedníky. Často se však vedle tohoto řemesla věnovali i jiné profesi. Například Mikoláš Černovický, první starší bratrstva, byl pekařem.

První kamenáři se ve městě objevili již v poslední třetině 16. století, kdy se centrem tohoto umění, a to i v evropském měřítku, stávala rudolfínská Praha. Další z nich do „svého“ Turnova přivedl Karel z Vartemberka, jemuž tehdy patřilo též Jablonecko. Společně s řezáči byli v místě usedlí zlatníci, stříbrníci, obchodníci a prospektoři, kteří drahokamy hledali především v Krkonoších, Jizerských horách a na Kozákově. Před rokem 1607 v Turnově například působil řezáč a zlatník Joachym Pek. Ve druhé polovině 17. století již zdejší brusiči drahokamů početností převýšili pražskou konkurenci. V osmdesátých letech ve městě dokonce stávala panská „šlajferna“ (brusírna) drahokamů hraběte Arnošta z Valdštejna, první dílna tohoto typu v pobělohorských Čechách. Na konci 17. století však řemeslo upadlo, což měly na svědom í jak válečné konfl ikty v Evropě, tak vzestup poptávky po benátských skleněných imitacích, které se snad již od osmdesátých let z města sv. Marka do Turnova dovážely a zde na způsob drahokamů brousily.

Na rozdíl od cechu si bratrstvo nemohlo osobovat monopol mimo vlastní město, což mnohým měšťanům v dobách konjunktury vyhovovalo. Turnovské společenstvo tak bylo právně deklarováno jako cech až v roce 1766, kdy na výrobce a brusiče kompozice přišla zlá léta, dvacet jedna let před prohlášením kamenářského řemesla za volnou živnost. Důsledkem neuspořádaných poměrů bylo velice rychlé „beztrestné“ rozšíření broušení skleněné kompozice do Rovenska pod Troskami (statuta zdejšího kamenářského bratrstva se dočkala potvrzení roku 1733), Hodkovic nad Mohelkou a především výše do Jizerských hor. Zde bylo usazeno plno brusičů zběhlých jak v náročném dekorování dutého skla, pro které bylo zvládnutí zušlechťování nové komodity snadným úkolem, tak i brusičů, kteří se již dříve činili na „tvrdém díle“, tedy broušení pravých drahokamů. Horští rafi néři navíc nejpozději od šedesátých let 18. století pracovali rychleji a levněji nežli jejich turnovští souputníci, protože místo šlapacích brusů zača li užívat k výrobě brusné stolice poháněné vodní silou. A konec konců práci jim zadávali sami turnovští měšťané a světaznalí židovští obchodníci z celé Evropy, kteří si brz y našli do k raje cest u. Do města nad Jizerou je přilákalo zboží nejen levnější nežli benátské, ale i kvalitnější.

Turnovští výrobci kompozice, kteří

sami sebe nazývali laboranty, se od počátku skutečně důsledně snažili o co nejdokonalejší imitace drahokamů, což jim přes všechny svízele na několik

obrázek 6 „ Turnov v roce 1778. Detail litogra

fi e z roku 1867


JABLONECK Á BIŽUTERIE18

desetiletí přineslo mimořádné obchodní

úspěchy. Již na samém počátku se zde

tavilo sklo napodobující diamant, topaz,

akvamarín, safír, lapis lazuli, tyrkys,

hyacint, ametyst, karneol, opál, olivín

nebo smaragd. Exkluzivní sklovinou

se však stala především dokonalá gra

nátová kompozice, z níž se brousily

výtečné nápodoby českých granátů. Za

úspěchem „turnovských kamenů“, jak se

jim ve světě obchodu říkalo, stála vedle

kvality suroviny též dokonalost výbrusu,

přičemž výsledný tvar vznikal s pomocí hliněných formiček a tlačítek. Kolem roku 1750 navíc turnovští měšťané a bratři Václav Fischer (1723 – 1771) a František Fischer (1726 – 1790) zjednodušili celý výrobní proces skleněných imitací tím, že začali polotvary bižuterních kamenů z kompozičního skla vytaženého do krátké tyče lisovat pomocí dřevěných kleští, v nichž byly upevněny kovové formičky. Výsledný tvar tak stačilo pouze dobrousit, což s sebou brzy přineslo nikoliv prosperitu, ale po několika letech nadprodukci a snížení cen hotového zboží. Není divu. Již na konci padesátých let jeden jediný brusič denně zpracoval až sto kusů nejmenších skleněných imitací tzv. karmazínek, tedy 1 800 tuctů (21 600 ks) za rok.

Další těžkou ranou turnovskému bratrstvu, které si jen obtížně udržovalo pozici

v cenové válce s výrobci v okolí, byl vynález kompozičního skla s vysokým obsahem

olova, a tedy s větším indexem lomu světla a „třpytivostí“, který učinil a kolem roku

176 0 v Paříži uvedl v život původem vídeňský klenotník Joseph Strasser (tzv. „pierres

de Strass“). Stejně jako svého času předčily „turnovské kameny“ kvalitou benátské

imitace, nastala nyní móda štrasu. Cena kompozice z města na Jizeře se dramaticky

propadla. Za sto tuctů broušených skleněných imitací diamantů, které patřily k nej

častějšímu artiklu, se nyní místo dřívějších sedmdesáti pěti zlatých konvenční mince

platil zlatý jeden. Díl na tom vedle novinkové skloviny a nadprodukce měla též dlouhá

Sedmiletá válka (1756 – 1763). Úpadek byl značný, ale nikoliv defi nitivní.

Stejně jako se na počátku 18. století turnovští měšťané zmocnili tajemství složení

benátské kompozice, odhalili nakonec též podstatu Strasserova vynálezu. A objem vývozu skleněné bižuterie z Čech utěšeně stoupal. Za rok 1772 se za h ranice českého království vyvezlo zboží za více než sto třináct tisíc zlatých konvenční mince, což byla zhruba třetina hodnoty exportu veškerého sklářského sortimentu. Není divu, že čtyři léta poté v Turnově působilo 188 brusičských mistrů s devadesáti tovaryši a deseti učed níky. Především jizerskohorská konkurence, a s tím související spekulace

obchodníků, ale nakonec přeci jen vedly k ztrátě výsadního postavení „měkkého

díla“ v Turnově. V roce 1786 se v celých Čechách věnovalo broušení pravých a skle

něných kamenů 734 lidí, z toho 511 mistrů. Nejvíce jich sídlilo v Boleslavském kraji

(jehož součástí byl Turnov – podle Wandera von Grünwald 443 mistrů, 43 tovaryšů,

91 pomocn í ků – , Hodkovice nad Mohelkou i jizerskohorské obce včetně Jablonce) –

obrázek 7 „ Dřevěné kleště s kovovými for

mičkami na mačkání skleněné bižuterie, počátek

19. století. MSB


HISTORIE A SOUČ ASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE 19

639 (471 mistrů). Po patnácti mistrech pracovalo v Praze a Kouřimském kraji, tři na Litoměřicku a Plzeňsku, dva na Loketsku a po jednom na Budějovicku a Čáslavsku. K roku 1797 již v samotném Turnově pracovalo jen 37 mistrů, osm tovaryšů a jeden učedník, když nejrozšířenějším řemeslem bylo krajkářství a na síle nabýval tisk kartounů. Počátkem 19. století se již zpracováváním skleněné kompozice ve městě zabývali jen nečetní mačkáři a brusiči.

Obdobně se pro turnovské podnikatele vyvíjela situace ve vlastní výrobě kompozičního skla a v obchodu. Kdy začaly pracovat první palírny mimo město na Jizeře, není dosud zřejmé. Zatím nestarší z nich je k roku 1749 doložena v Tatobitech. Zevrubná interní zpráva manufakturního komisaře Boleslavského kraje Rašína z Rýzemburka, vypracovaná v roce 1754 pro komerciální kolegium při pražském místodržitelství, však již nezmiňuje ani jednu. Ve stížnosti turnovských paličů kompozice, podané císařskému manufakturnímu komisaři Josefu Schreyerovi kolem roku 1760, se naopak již výslovně hovoří o tom, že se „všeliké laboratoria po vsích vynacházejí.“ Zda úřad přistoupil k zákazu pálení kompozice mimo město, není známo, mezi lety 1766 – 1787 však bylo toto umění vázáno – stejně jako mačkání a broušení – cechovním pořádkem.

Nejpozději rok u 1765 se začalo prokazatelně tavit kompoziční sklo ve sklárně v Chřibské na Českolipsku. Zdejší huťmistr Johann Josef Kittel, který předtím působil více než deset let v Jizerských horách, zde zhotovoval imitace českých granátů i různobarevný šmelc – drobné skleněné kameny a perličky – , které jak Krajský úřad v Litoměřicích, tak České gubernium považovalo za novinky. Mezi obchodníky si jeho zboží rychle získalo dobrou pověst. Rostl i počet brusičů perlí, ať již sklovina k jejich výrobě pocházela odkudkoliv. V celém Litoměřickém kraji, kde pracovala jen jedna sklárna, se podle tabelárního soupisu z roku 1786 této činnosti věnovalo celkem 275 lidí (176 mist rů, 75 tovaryšů, jeden učedník a 21 pomocníků).

V samotném Turnově na počátku druhé poloviny 18. století pracovalo sedm palíren kompozice, které ročně utavily 3 200 liber skla (1,8 tuny; libra se prodávala za jeden zlatý třicet krejcarů). Suroviny jako borax, suřík a sanytr se dová

obrázek 8 „ Přívěs s b roušenými skleněnými

imitacemi diamantu, Jablonecko, druhá polovina

18. století. MSB


JABLONECK Á BIŽUTERIE20

žely z Prahy, slín z Hesenska a Drážďan a ostatní byly místního původu. Prodávali

je většinou židovští obchodníci, kteří pak vyváželi hotové zboží. Za suroviny paliči

ročně utratili více než dva tisíce zlatých. Ze Slezska a Saska pak pocházely hliněné

džbány, v nichž se kompozice tavila. Taktéž v padesátých letech, konkrétně roku

1758, předložili pražský obchodník Jan V. Modestin, zeť turnovského purkmistra,

a turnovský obchodník Josef Zich vrchnosti návrh na zřízení velkolepé manufaktury

na výrobu kompozice pro místní brusiče, kterým měla zadávat práci a hotové výrobky

pak sama prodávat. Náklady předkladatelé vyčíslili na padesát tisíc zlatých konvenční

mince, roční objem výroby na sto tisíc zlatých konvenční mince při patnácti až třiceti

procentech zisku. Hrabě Valdštejn projekt podpořit odmítl. Kolem roku 1760 však

vznikla kamenářská manufaktura na panství hraběte Bolzy v Kosmonosích, o níž

nemáme bližších zpráv.

Vz růst domácí konkurence a Strasserova novinka vedly k úpadku ceny turnovské

kompozice i počtu výrobců. Jedním z pokusů postavit se nadcházející krizi čelem

byla snaha laborantů o vyčlenění se z kamenářského bratrstva a založení vlastního

společenstva. Návrh cechovního řádu je datován k 27. listopadu roku 1764. Existence

palíren mimo Turnov se zde již bere jako hotová věc. Součástí textu je též návrh na

regulaci prodejních cen kompozice obchodníkům, a to v hodnotách dvacet čtyři

krejcarů za křišťál a barevné skloviny první jakosti, třicet pět krejcarů za červenou

kompozici určenou k výrobě imitací českých granátů. „Laborantský“ cech ustaven

nebyl. V roce 1786 se za jednu libru kompozice platilo již jen patnáct až osmnáct

krejcarů. Na počátku 19. století se v Turnově a okolí pálení věnovaly pouhé dvě osoby

a roku 1826 jen jedna jediná.

Co se týče obchodu, první zmínka o pokusu turnovských výrobců navázat vlastní

obchodní kontakty v zahraničí se dochovala k roku 1720, kdy se v zastoupení měš

ťanů vydali na cestu se zbožím po Rakousku, Uhrách a Itálii Jan Pacovský a Samuel

Subitan. Navštívili Vídeň, dnešní Budapešť, Benátky či Milán. Výše již byla zmíněna

dvojznačná role židovských obchodníků, ať již v Turnově sídlili nebo do města zajíž

obrázek 9 „ Formanský vůz, tisk z počátku 19. století. MSB


HISTORIE A SOUČ ASNOST JABLONECKÉ BIŽUTERIE 21

děli. Kontrafraternita si na jejich praktiky stěžovala prakticky neustále. Například v roce 1754 je vinili za úpadek řemesla, protože ve velkém vyváželi neopracovanou kompozici do Nizozemí a okolí Norimberka.

V šedesátých letech 18. století se v Turnově prodeji kompozice, bižuterních a drahých kamenů z „křesťanských podniků“ věnovaly obchodní kompanie (společnosti) Josefa Vorla, Václava Svobody či Jana a Františka Špísových, spojených s Maxmiliánem Pacltem (1718 – 1798), a řada menších prodejců. Zboží dodávali nejčastěji do Schwäbisch Gmündu (společně s Idarem-Obersteinem a Pforzheimem zlatnického centra německých zemí), Frankfurtu nad Mohanem, Vídně, Prahy, Milána, ale i Slezska nebo Švýcarska. „Turnovské kameny“ měly své zákazníky též ve Francii či Anglii.

Do Turnova (a jistě i k horské konkurenci) zajížděli též společníci a agenti obchod

ních kompanií z Českolipska. Například již v inventáři skladu zboží novoborské fi rmy Rautenstrauch, Hiecke, Stolle & Preysler ve španělském Cádizu, pořízeném na jaře roku 1751, se nacházely skleněné kameny (například imitace diamantů, safírů, topazu a ametystu). Bižuterní zboží se nacházelo též ve faktorii v Seville. Mezi kupci „českých briliantů“ nechyběli ani agenti velkých obchodních domů z Paříže, Londýna či Neapole.

Ke krátkému oživení obchodu turnovskými imitacemi drahokamů v posledním dvacetiletí 18. století výrazně přispěl zlatník a stříbrník z italských Benátek Antonio Callegari, který si v Turnově s povolením vrchnosti zřídil klenotnickou dílnu. Do města si ze své domoviny přivedl i další řemeslníky, provozoval prodejny v Lipsku, Frankfurtu nad Mohanem a Neapoli. S koncem 18. století však léta relativní prosperity zmizela. Hodkovice nad Mohelkou Již v poslední třetině 17. století Hodkovice společně s Turnovem patřily k důležitým střediskům broušení drahých kamenů. Od roku 1667 zde působil řezáč rubínů a drahokamů Kaspar Müller. Z jeho rodu snad pocházel řezáč drahokamů Josef Müller (1727 – 1817), který odsud odešel do Karlových Varů, kde se jako znalec mineralogie seznámil s básníkem J. W. Gothem, jen ž této zálibě holdoval. Pro dějiny Hodkovic je důležitá též osoba Jana Patzolta, řezáče rubínů a drahokamů, rytce znaků. Řemeslu se věnoval mezi lety 1668 – 1684, dlouhá léta stál též v čele obce.

Kdy se začaly v Hodkovicích brousit bižuterní kameny, nevíme, je však pravděpodobné, že záhy poté, co se začala v Turnově opracovávat nebo pálit kompozice. Po polovině padesátých let 18. století již byli místní brusiči známi tím, že pracovali na lepším zboží, což dotvrzuje i další zpráva z konce tohoto desetiletí. Své zboží dodávali židovským obchodníkům, kteří jim z Turnova obstarávali skleněnou kompozici. Vývozci br usiče natolik sužovali, že na počátk u rok u 1754 volali po povolení usazení faktora přímo v Hodkovicích, který by jejich zboží prodával v zahraničí na vlastní účet, bez prostředníků. Mohl se jím stát rodák z nedalekých Radoňovic Hans Josef Blaschka, jenž je právě k tomuto roku v místě uveden jako „obchodník s kamínky“.

Nelze dosud s jistotou říci, bylo-li vedle obchodu předmětem Blaschkova zájmu

i pálení kompozice. Tvrzení, že ji v šedesátých letech 18. století začal v Hodkovicích


JABLONECK Á BIŽUTERIE22

tavit je sice tradované, ale nedoložené. Stejně tak neexistují důkazy proto, že by

zde kolem poloviny 18. století pálil kompozici tajemný Holanďan (snad židovský

obchodník ze země tulipánů). V každém případě ale Hodkovice nad Mohelkou patřily k místům, které měly významnou roli v rodícím se bižuterním průmyslu a obchodu,

a to až do padesátých let 19. století.

Jablonecko

Je až s podivem, že na Jablonecko se

znalost broušení drahých kamenů dostala stejně rychle jako do z hlediska komunikací mnohem výhodněji položených

Hodkovic. V poslední třetině 17. s t ole t í

se opracovávaly drahokamy v Koko

níně a Vrkoslavicích. Roku 1751 pak ve druhé ze jmenovaných obcí vzniklo bratrstvo brusičů bižuterních kamenů, jehož

kořeny můžeme hledat v roce 1737 ( ještě

roku 1912 existovala cechovní truhla

s tímto letopočtem). Již roku 1720 přitom hraběnka Polyxena Desfoursová, maji

telka maloskalského panství, jehož byly

Kokonín i Vrkoslavice součástí, vydala cechovní řád brusičů a řezáčů skla, který se zmiňuje i o broušení skleněných imitací (obdobné artikule znovu potvrzeny a vydány v letech 1729, 1738 a 1776). Tehdy se vedle výše zmíněných obcí „skleněné kameny“ opracovávaly i v Jablonci. Podle fasí k Tereziánskému katastru z roku 1713 na panství Malá Skála provozovalo své řemeslo jedenáct rytců a jedenáct brusičů skla (Jablonec: šest, Mšeno: tři, Kokonín: dva). Není zde však výslovně uvedeno, věnují-li se i práci v „měkk ém díle“.

Hlavní postavou z časů počátků výroby bižuterie na Jablonecku je vrkoslavický

rychtář, brusič drahokamů, kompozice a obchodník Johann Wenzel Hübner. Broušení

a rytí drahokamů se věnoval již jeho otec Gottfried Hübner, který je v místě poprvé

zmiňován k roku 1687. Již ve třicátých letech 18. století Johann Wenzel Hübner

hotové zboží v nemalém množství dodával zejména pražským a vídeňským zlat

níkům, za nimiž pravidelně zajížděl, nebo je odbýval prostřednictvím obchodních

partnerů.

V roce 1754 na maloskalském panství působili vedle Hübnera ještě další tři brusiči

skleněných kamenů, kteří se z hlediska kvality věnovali vynikajícímu i střednímu

zboží. Sami je vyváželi do Saska, Slezska, Schwäbisch Gmündu nebo přes obchod

níky z České Kamenice dále do světa. Relace z této doby hovoří o špatné situaci

v oboru, kterou způsobuje nadprodukce, nízké výkupní ceny ze strany vývozců

a zavlékání umění broušení imitací z kraje do ciziny. Dalších dvacet brusičů usedlých

na panství proto muselo „měkkého díla“ zanechat. Broušení drahokamů se již tehdy

místní řemeslníci věnovali jen okrajově.

obrázek 10 „ Stře d Jablonce v roce 1738, detail

rekonstrukce z počátku 20. století. MSB




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.