načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Já nikdy nelžu - Magda Veverková Hrnčířová

Já nikdy nelžu
-11%
sleva

Elektronická kniha: Já nikdy nelžu
Autor: Magda Veverková Hrnčířová

Barča má věčně rozježené vlasy, nemá ráda sukně, leze odvážně po stromech. Má jedinou kamarádku, Elvíru, která ale je - neskutečná. Léto znamená pro Barču ráj, celé dny lítá ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99 Kč 88
+
-
2,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9%hodnoceni - 60.9% 63%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2016
Počet stran: 55
Rozměr: 25 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: ilustrovala Magda Veverková
Skupina třídění: Česká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-000-4316-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Barča má věčně rozježené vlasy, nemá ráda sukně, leze odvážně po stromech. Má jedinou kamarádku, Elvíru, která ale je - neskutečná. Léto znamená pro Barču ráj, celé dny lítá venku. To letošní je však jedno velké dobrodružství. Trochu nebezpečné, trochu bázlivé, hodně překvapivé! Prázdninová dobrodružství malé rozpustilé školačky Barči, která se občas cítí sama, ale naštěstí má po ruce svou stejně rozpustilou kamarádku Elvíru. Pro děti kolem 8 let.

Popis nakladatele

Barča má věčně rozježené vlasy, nemá ráda sukně, leze odvážně po stromech. Má jedinou kamarádku, Elvíru, která ale je – neskutečná. Léto znamená pro Barču ráj, celé dny lítá venku. To letošní je však jedno velké dobrodružství. Trochu nebezpečné, trochu bázlivé, hodně překvapivé!

Zařazeno v kategoriích
Magda Veverková Hrnčířová - další tituly autora:
Anglická říkadla -- Nursery Rhymes, Užitečná zásoba Anglická říkadla
 
K elektronické knize "Já nikdy nelžu" doporučujeme také:
 (e-book)
Bábovky Bábovky
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Já nikdy nelžu

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.albatros.cz

www.albatrosmedia.cz

Helena Žižková

Já nikdy nelžu – e-kniha

Copyright © Albatros, 2016

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.




Ilustrovala

Magda Veverková

ALBATROS



Barča vykoukla za stromem. Dlou

hé kudrnaté vlasy barvy mrkve se jí

ježily na všechny strany. Bylo víc než jis

té, že koupelnu dneska ráno minula velkým

obloukem. Zdálo se, že na zahradě nikdo není.

Ohlédla se za sebe a zašeptala: „Můžeš.“

Plížila se v přerostlé trávě a stále sledovala, jestli letí

její kamarádka za ní. Do domu se dostaly obě nepozo

rovaně. Jakmile se za nimi zavřely dveře dětského poko

je, začala Barča skákat radostí, jak se jim to povedlo.

Ale jeden pohled do zrcadla stačil, aby jí došlo, že

takhle k obědu jít nemůže. Opatrně vytahala jehličí a lis

tí z vlasů. Natržené tričko zakopla pod postel. V kou

pelně si umyla obličej a rozčesala vlasy. Přísahala, že je

to naposled. Raději vezme nůžky a to roští na hlavě si

ostříhá. Jenom ji zdržovalo od důležitých věcí. Ales

poň že může nosit šortky. V sukni by se jí

lezlo špatně na stromy. A taky do jes

kyně. O jeskyni věděla jen ona a El

víra. Máma by ji asi přerazila, kdyby

se to doslechla.


Barča pootevřela dveře pokoje, vykoukla škvírou a dala si prst na pusu.

„Ani muk. Máma nesmí vědět, že jsi tady. A nehoupej se na tom lustru. Víš, že to nesnáší.“

Už jednou jí maminka vyhrožovala, že jestli s tím mluvením pro sebe nepřestane, zavede ji k panu doktorovi. K tomu, co má ordinaci naproti kinu. Posílá prý lidi do blázince.

Barča ale za to nemůže, že nemá žádnou kamarádku. Všechno jsou to namyšlené kozy, které ani nevylezou na strom. A pořád žalují.

Posledně to chtěla zkusit s Majkou. Bydlí naproti v úplně novém domě s krásnou zahradou. Každý večer její rodiče sedí na terase a pijí kávu ze zlatých šálků. Barča se divila, že k ní Majku pustili. Sledovala ji už od jejich zelené branky. Majka vyšla před dům a třikrát se rozhlédla na každou stranu. Hysterická maminka stála za záclonou a dohlížela na každý její krok. Vždyť i do školy, která je ve vedlejší ulici, ji vozí denně autem.

Barča přemýšlela, jestli má ta holka tepláky. Určitě žádné nemá. Barča si nedokázala představit, jak Majka v té nové kostkované

8


sukni leze s ní do jeskyně. Usoudila, že to

bude velký problém. A byl.

Takové by to bylo hezké odpoledne.

Nejdřív Majku poštípal mravenec. Jeden.

Pak ji včela bodla do čela, když trhaly ja

hody. Barča nechápala, jak se jí to po

vedlo. A to byly teprve u nich na za

hradě. Rodiče by asi měli vzít Majku

na oční. Autem.

Kousek za jejich zahradou zakopla o kořen, který se zvedal uprostřed polní cesty. Rozbila si koleno. K jeskyni ani nedošly. Barča byla nakonec ráda. Ještě by jeskyni prozradila a bylo by po tajemství.

To byl konec jejich výletu i přátelství.

Majčina maminka povídala druhý den její mamince: „Moniko, nic proti tobě nemám, ale tu svou holku už k vám nepustím. Vždyť se u vás skoro zmrzačila. A víš, co jí řekla tvoje Bára?“

Maminka ji zarazila a opatrně jí odpověděla: „Já to snad ani nechci vědět. Mně stačí, co jsem slyšela ze zahrady.“

Barča se chytila za pusu. Doufám, že se Majka nepochlubila, jak jí nastavila z legrace nohu a ona spadla do jahod.

Někteří lidé jsou nebezpeční sami sobě. Elvíra se mohla na brance potrhat smíchy. Barča se jí ani nedivila. El

9


víra se tak zakymácela, že málem spadla do kopřiv.

Příští den Barča viděla z okna kuchyně, jak u Majky

zvoní Zuzanka. Obě pak vystrojené seděly na terase

a česaly panenky. Fuj. Majka měla zraněnou nohu po

loženou na židli a na koleně se jí nadouval obrovský

obvaz. Vypadalo to, jako by ji kousl do kolena nejmíň

žralok.


Barča zahlédla Majčinu maminku, jak děvčatům nalévá čaj do malých šálečků. Uprostřed stolu stál talíř se zákusky. Pod terasou se třpytila hladina zahradního bazénu. Hotová idylka. Barča si zlomyslně představovala, jak uprostřed té křišťálové vody přistál špinavý kopací míč. Voda vystříkla a všechny ty skvělé dortíky jim rozmočila. A potom obrovská vlna smetla Majku i Zuzanu do kanálu. Dobře jim tak.

Barča se otočila k Elvíře a prohlásila: „Tak vidíš, a už jsme zase samy.“

Sedla si do kouta a přikryla se starou otrhanou dekou. Měla ji už jako malá. Položila si hlavu na kolena a potichu si začala zpívat písničku. Když byla menší, maminka jí tu melodii zpívala před spaním. Některá slova Barče vypadla z paměti, ale melodie, ta se nezapomíná. Máma teď nemá tolik času jako dřív. Tu písničku jí zazpívala naposled někdy v zimě. Před tou hroznou věcí, která se u nich přihodila.

Nikdo o tom nemluví.

Nedávno zaslechla rodiče. Zapomněli si zavřít dveře do ložnice. Povídali si, jak Milošek odešel. Maminka byla strašně smutná. Jediný Milošek, kterého Barča zná, je táta. A ten je tu pořád. Vždycky odejde ráno do práce a večer přijde umazaný jako čert. Máma

11


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je

možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist