načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Já mám kolo, ty máš kolo - Rudolf Lukeš; Pavel Žiška

Já mám kolo, ty máš kolo
-15%
sleva

Kniha: Já mám kolo, ty máš kolo
Autor: ;

Já mám kolo, ty máš kolo, kol je dneska všude mnoho, má ho Dan i Nikola, málokdo je bez kola… Pavel Žiška píše vážně i nevážně o tom, jak na ulici nepřijít k úhoně, i o tom, co ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2016-09-07
Počet stran: 56
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 52 stran : barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: nakreslil Rudolf Lukeš
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2016-37
ISBN: 9788000044125
EAN: 9788000044125
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Já mám kolo, ty máš kolo, kol je dneska všude mnoho, má ho Dan i Nikola, málokdo je bez kola... Pavel Žiška píše vážně i nevážně o tom, jak na ulici nepřijít k úhoně, i o tom, co se na silnicích změnilo od dob našich dědečků. Hravé verše doprovázejí ilustrace Rudolfa Lukeše, původně určené pro tematické kvarteto. Krátké verše pro zábavu i poučení pro všechny děti, které jezdí na kole a chodí do školy a ze školy samy pěšky. Knížka s ilustracemi renomovaného ilustrátora v retro stylu je určena dětem mladšího školního věku.

Popis nakladatele

Já mám kolo, ty máš kolo, kol je dneska všude mnoho, má ho Dan i Nikola, málokdo je bez kola… Pavel Žiška píše vážně i nevážně o tom, jak na ulici nepřijít k úhoně, i o tom, co se na silnicích změnilo od dob našich dědečků. Hravé verše doprovázejí ilustrace Rudolfa Lukeše, původně určené pro tematické kvarteto.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Rudolf Lukeš; Pavel Žiška - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

7

„Tati, to jsi kreslil ty? zeptal

se malý Lukáš a na stole se objevil štůsekzaprášených kreseb.

„Já ne, to tvůj děda,“ odvětil tatínek, sotvazahlédl první obrázek. „Kde jsi to proboha vyštrachal?“

„Na půdě, ve skříni,“ upřesnil Lukáš.

„Já myslel, že už to děda dávno spálil. Hm, jsou pěkné, viď?“ pravil po chvilce prohlížení tatínek. „Ale už zastaralé,“ pronesl o něco smutněji. „Podívej na tu tramvaj a na ty koně na silnici, to už dneska neuvidíš.“

„Mně se líbí,“ namítl Lukáš. „Koukni na tohokluka na kole, vždyť vypadá jako já.“

„Vypadá jako ty, ale jsem to já,“ usmál se tatínek. „To děda kreslil podle mě. Vidíš, tady jsem taky.“

„Cha chá – ty teda vypadáš,“ smál se malýLukáš. „A kde máš cyklistickou helmu?“

„Ta se tenkrát ještě nenosila,“ poučoval hotatínek. „Vždyť jsem ti říkal, že ty kresby už zastaraly. Bohužel. A to si od nich děda tolik sliboval.“

„A co si od nich děda sliboval?“ zajímal se Lukáš.

„Že z nich bude kniha. Děda moc a moc chtěl kreslit. Toužil ilustrovat knihy pro děti, ale přednost dostávali jiní, třeba i horší, a to děda těžce nesl. To víš, politika. A když ho stále odmítali, nakreslil tyhle obrázky a myslel si, že ty už nikomu vadit nebudou. Jsou na nich přece děti a on jen kreslí, jak se mají či nemají chovat.“ 9

„Ale stejně vadily, viď,“ kýval hlavou Lukáš.

„To víš, že vadily. Vadil děda, vadily tudíž iobrázky. A tyhle obrázky byly také poslední, co děda v životě namaloval. Tak strašně byl zklamaný. Už nikdy potom nevzal tužku ani štětec do ruky.“

„Třeba by se někomu hodily teď,“ nadhodil Lukáš.

„Už jsou opravdu staré,“ zavrtěl hlavou tatínek. „Podívej se jenom na ta kola, takováhle dnes užnejezdí.“

„A co kdybys zkusil k těm obrázkům něconasat,“ napadlo Lukáše. „Nějaké básničky, to typřece umíš. Třeba to v nějakém nakladatelství vydají. Vždyť už ti pár knížek vyšlo.“

Tatínek pohlédl na Lukáše a najednou mu ten jeho synek nepřipadal tak malý.

„Myslíš?“ zeptal se, ale nápad se mu už začínal líbit.

„Dopravní značky jsou dneska přece stejné jako tenkrát, když je děda maloval. Podívej – to je stopka, tohle zase Dej přednost v jízdě,“ nahlodával tatínka Lukáš.

„To máš pravdu,“ přiznal tatínek. „Čas teď mám a mamince, až se vrátí z práce, se ten tvůj nápad bude určitě taky líbit.“

„A děda by si to zasloužil,“ pravil moudře Lukáš. To nakonec rozhodlo.

„Tak já to zkusím,“ pokýval hlavou tatínek. „Ale nevím, nevím. No, dej mi měsíc a uvidíme,“ dodal ještě, ale v hlavě už se mu rodila první básnička pod dědův obrázek.

A tak když Lukáš věštecky pronesl „však ty to, tati, dokážeš“, už se na synka jen usmál.

1110

Když začnou

venku zpívat kosi,

co se blíží – kdo to ví?

To nastává konec noci

a půjde se do školy.

Nejdřív se však nasnídáme,

někdo málo – někdo víc,

a teprve pak se dáme

s plnou taškou do ulic.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist