načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Já mám kolo, ty máš kolo - Pavel Žiška; Rudolf Lukeš

  > > > > > Já mám kolo, ty máš kolo  

Kniha: Já mám kolo, ty máš kolo
Autor: ;

Já mám kolo, ty máš kolo, kol je dneska všude mnoho, má ho Dan i Nikola, málokdo je bez kola… Pavel Žiška píše vážně i nevážně o tom, jak na ulici nepřijít k úhoně, i o tom, co ...


Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  169
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  199 Kč
15%
naše sleva
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Rok vydání: 2016-09-07
Počet stran: 56
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 52 stran : barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: nakreslil Rudolf Lukeš
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2016-37
ISBN: 9788000044125
EAN: 9788000044125
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Já mám kolo, ty máš kolo, kol je dneska všude mnoho, má ho Dan i Nikola, málokdo je bez kola… Pavel Žiška píše vážně i nevážně o tom, jak na ulici nepřijít k úhoně, i o tom, co se na silnicích změnilo od dob našich dědečků. Hravé verše doprovázejí ilustrace Rudolfa Lukeše, původně určené pro tematické kvarteto.

Kniha je zařazena v kategoriích
Pavel Žiška; Rudolf Lukeš - další tituly autora:
Veselá zahrádka Veselá zahrádka
Suchý, Jiří; Lukeš, Rudolf
Cena: 75 Kč
O botě, která si šlapala na jazyk O botě, která si šlapala na jazyk
Miklínová, Galina; Žiška, Pavel
Cena: 67 Kč
Vzhůru do Afriky Vzhůru do Afriky
Řezáčová, Helena; Lukeš, Rudolf
Cena: 135 Kč
Hornické pohádky Hornické pohádky
Vörös, Atila; Lukeš, Rudolf
Cena: 211 Kč
Želva a její kamarádi Želva a její kamarádi
Černík, Michal; Lukeš, Rudolf
Cena: 126 Kč
Oplatková Markéta Oplatková Markéta
Lukeš, Rudolf; Jaklová, Marcela
Cena: 157 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

7
„Tati, to jsi kreslil ty? zeptal
se malý Lukáš a na stole se objevil štůsek
zaprášených kreseb.
„Já ne, to tvůj děda,“ odvětil tatínek, sotva
zahlédl první obrázek. „Kde jsi to proboha vyštrachal?“
„Na půdě, ve skříni,“ upřesnil Lukáš.
„Já myslel, že už to děda dávno spálil. Hm, jsou
pěkné, viď?“ pravil po chvilce prohlížení tatínek.
„Ale už zastaralé,“ pronesl o něco smutněji. „Podívej
na tu tramvaj a na ty koně na silnici, to už dneska
neuvidíš.“
„Mně se líbí,“ namítl Lukáš. „Koukni na toho
kluka na kole, vždyť vypadá jako já.“
„Vypadá jako ty, ale jsem to já,“ usmál se tatínek.
„To děda kreslil podle mě. Vidíš, tady jsem taky.“
„Cha chá – ty teda vypadáš,“ smál se malý
Lukáš. „A kde máš cyklistickou helmu?“
„Ta se tenkrát ještě nenosila,“ poučoval ho
tatínek. „Vždyť jsem ti říkal, že ty kresby už zastaraly.
Bohužel. A to si od nich děda tolik sliboval.“
„A co si od nich děda sliboval?“ zajímal se Lukáš.
„Že z nich bude kniha. Děda moc a moc chtěl
kreslit. Toužil ilustrovat knihy pro děti, ale přednost
dostávali jiní, třeba i horší, a to děda těžce nesl. To
víš, politika. A když ho stále odmítali, nakreslil tyhle
obrázky a myslel si, že ty už nikomu vadit nebudou.
Jsou na nich přece děti a on jen kreslí, jak se mají či
nemají chovat.“





9





9
„Ale stejně vadily, viď,“ kýval hlavou Lukáš.
„To víš, že vadily. Vadil děda, vadily tudíž i
obrázky. A tyhle obrázky byly také poslední, co děda
v životě namaloval. Tak strašně byl zklamaný. Už
nikdy potom nevzal tužku ani štětec do ruky.“
„Třeba by se někomu hodily teď,“ nadhodil Lukáš.
„Už jsou opravdu staré,“ zavrtěl hlavou tatínek.
„Podívej se jenom na ta kola, takováhle dnes už
nejezdí.“
„A co kdybys zkusil k těm obrázkům něco
napsat,“ napadlo Lukáše. „Nějaké básničky, to ty
přece umíš. Třeba to v nějakém nakladatelství vydají.
Vždyť už ti pár knížek vyšlo.“
Tatínek pohlédl na Lukáše a najednou mu ten
jeho synek nepřipadal tak malý.
„Myslíš?“ zeptal se, ale nápad se mu už začínal
líbit.
„Dopravní značky jsou dneska přece stejné jako
tenkrát, když je děda maloval. Podívej – to je stopka,
tohle zase Dej přednost v jízdě,“ nahlodával tatínka
Lukáš.
„To máš pravdu,“ přiznal tatínek. „Čas teď mám
a mamince, až se vrátí z práce, se ten tvůj nápad
bude určitě taky líbit.“
„A děda by si to zasloužil,“ pravil moudře Lukáš.
To nakonec rozhodlo.
„Tak já to zkusím,“ pokýval hlavou tatínek. „Ale
nevím, nevím. No, dej mi měsíc a uvidíme,“ dodal
ještě, ale v hlavě už se mu rodila první básnička pod
dědův obrázek.
A tak když Lukáš věštecky pronesl „však ty to,
tati, dokážeš“, už se na synka jen usmál.





11 10
Když začnou
venku zpívat kosi,
co se blíží – kdo to ví?
To nastává konec noci
a půjde se do školy.
Nejdřív se však nasnídáme,
někdo málo – někdo víc,
a teprve pak se dáme
s plnou taškou do ulic.






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.