načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Italština pro samouky a věčné začátečníky - Eva Ferrarová; Miroslava Ferrarová; Vlastimila Pospíšilová

Italština pro samouky a věčné začátečníky

Elektronická kniha: Italština pro samouky a věčné začátečníky
Autor: Eva Ferrarová; Miroslava Ferrarová; Vlastimila Pospíšilová

Jazykový kurz s CD ve formátu MP3 určený samoukům - začátečníkům. Učebnice obsahuje celkem 40 lekcí obsahujících přehled slovní zásoby, výklad gramatiky, frazeologii, cvičení s ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  249
+
-
8,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 1 recenze

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 336
Rozměr: 26 cm + 1 CD (MP3)
Úprava: viii, 392 stran: ilustrace (převážně barevné), portréty
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Italo-románské jazyky
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Brno, Edika, 2013
ISBN: 978-80-266-0108-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Jazykový kurz s CD ve formátu MP3 určený samoukům - začátečníkům. Učebnice obsahuje celkem 40 lekcí obsahujících přehled slovní zásoby, výklad gramatiky, frazeologii, cvičení s klíčem i reálie. V závěru učebnice nalezneme shrnutí gramatiky, přehled časování sloves, přehled předložek a nezbytný česko-italský a italsko-český slovníček.

Popis nakladatele

MODERNÍ, PRAKTICKÁ, PŘÍNOSNÁ .

Učte se současnou italštinu! Zábavně a zajímavě! S atraktivní učebnicí!
Publikace obsahuje 40 lekcí, včetně 7 lekcí opakovacích. Italský text Slavné osobnosti s překladem do češtiny vás seznámí s řadou význačných osobností italského původu. Díky rubrice Víte, že… si rozšíříte znalosti italských reálií, oddíl A ještě něco navíc… doplní informace k tématu lekce. Jistě oceníte oddíl Frazeologie, věnovaný obtížnějším frázím z výchozího textu, dále pak naleznete výklad gramatiky. Pestrá a živá cvičení napomohou upevnit novou slovní zásobu a gramatiku. Vtipné obrázky přispějí k lepšímu zapamatování probírané látky.

Na konci učebnice jsou zařazeny souhrnné abecedně řazené slovníky česko-italský a italsko-český, přehled časování sloves, přehled nejčastěji používaných předložek a předložkových výrazů a gramatika pro studenty, kteří si chtějí prohloubit svoje znalosti.

Nahrávka obsahuje texty o slavných osobnostech, slovíčka, frazeologii a poslechová cvičení. Namluvila ji čtveřice rodilých mluvčích a přispěje k úspěšnému zvládnutí výslovnosti a nácviku porozumění mluvené italštině.
Po prostudování učebnice dosáhnete úrovně B1 Evropského referenčního rámce. Kniha je vhodná pro samouky, ale poslouží všem, kteří se studiem italštiny začínají v různých typech škol.

Upozornění:
Italština pro samouky vychází ve dvou verzích:
Publikace s ISBN 978-80-266-0108-1 je doplněna audionahrávkou v MP3.
Publikace s ISBN 978-80-266-0109-8 obsahuje CD s audionahrávkou a doplňkovými cvičeními.

O autorkách:
Mgr. Miroslava Ferrarová se narodila v Itálii, kde ukončila středoškolské studium na Liceo scientifico Scacchi v Bari. V České republice vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy obor politologie/italština a od září 2006 pracuje na Katedře románských jazyků Fakulty mezinárodních vztahů na VŠE v Praze. Je autorkou ilustrovaného slovníku 1?000 italských slovíček, spoluautorkou publikace 2?000 nejpoužívanějších italských slov a Učebnice současné italštiny 1. a 2. díl.
Mgr. Vlastimila Pospíšilová je dlouholetou členkou Katedry románských jazyků VŠE v Praze, obor italština-francouzština. Absolvovala řadu stáží pro vysokoškolské učitele na italských a francouzských univerzitách (Milán, Perugia, Bari, Grenoble, Paříž atd.). Je spoluautorkou mnoha skript, učebnic a slovníků, například: Francouzsko-český a česko-francouzský slovník, Česko-italský a italsko-český hospodářský slovník, 2?000 nejpoužívanějších italských slov, Učebnice současné italštiny 1. a 2. díl.

PhDr. Eva Ferrarová, PhD., žila dvacet let v Itálii, kde vystudovala Fakultu cizích jazyků na Universitá degli Studi di Bari. Po návratu do České republiky v roce 1994 pracovala, kromě jiného, na Magistrátu hl.?m. Prahy ve funkci vedoucí oddělení zahraničních vztahů a posléze jako vedoucí oddělení vzdělávání. Zabývá se aktivně problematikou genderové rovnosti ve veřejné správě. Je spoluautorkou Česko-italského a italsko-českého hospodářského slovníku, publikace 2?000 nejpoužívanějších italských slov a Učebnice současné italštiny 1. a 2. díl. Je také autorkou italské kuchařky. V současné době pracuje na Ministerstvu vnitra České republiky.

([doma i ve třídě zábavně a zajímavě])
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Eva Ferrarová; Miroslava Ferrarová; Vlastimila Pospíšilová - další tituly autora:
 (Kniha + CD audio, MP3 )
Italština pro samouky a věčné začátečníky + mp3 -- Doma i ve třídě, zábavně a zajímavě Italština pro samouky a věčné začátečníky + mp3
1000 italských slovíček -- Ilustrovaný slovník 1000 italských slovíček
 (e-book)
1000 italských slovíček 1000 italských slovíček
 (Kniha + CD)
České pohádky - italština -- italsko-české vydání České pohádky - italština
 (Kniha + CD audio, MP3 )
Učebnice současné italštiny, 1. díl -- Manuale di Italiano contemporaneo Učebnice současné italštiny, 1. díl
Začínáme s italštinou Začínáme s italštinou
 (e-book)
Začínáme s italštinou Začínáme s italštinou
 
Recenze a komentáře k titulu



2013-08-12 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
-přehledná
-systematicky a barevně rozdělená do několika čístí- Slavné osobnosti (krátký článek v Italštině), Dialogy, A ještě něco navíc (doplňující info), Slovíčka, Gramatika, Frazeologie a Cvičení
-Velmi pěkně udělaná
-40 lekcí do úrovně B1
-Audio CD
-Obrázky, kresby a barevné rozlišení
-přízvuk vyznačen kurzívou
-Slovníček na konci
-přehled předložek a nepravidelných sloves

Jsem s ní naprosto spokojen, je přehledná, barevně vyznačená. Jsou v ní barevné obrázky, je do úrovně B1 což je hodně. Má CD. Snad jen jedno malé mínus, že je velká, ale mě to nedělá problém. Kompletní gramatika, vysvětlená stručně a jednoduše. Rozhodně doporučuji.
 


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Miroslava Ferrarová, Vlastimila Pospíilová, Eva Ferrarová

Italtina pro samouky

a vné zaáteníky

+ mp3

2013

Edika

Brno


Italtina pro samouky

a vné zaáteníky

+ mp3

Miroslava Ferrarová, Vlastimila Pospíilová, Eva Ferrarová

Ilustrace: Jaroslava Kuerová

Sazba: Lea Kaláková

Obálka: Martin Sodomka

Odpovdná redaktorka: Eva Mrázková

Technický redaktor: Jií Matouek

CD nahráno: ve studiu 22 v ervnu 2012

Reie zvuku a editace: Ondej Jirásek

enské hlasy: Miroslava Ferrarová, Sara Cecchinelli

Muské hlasy: Ulrico Bovo, Mauro Ruggiero

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN 978-80-266-0108-1

Vydalo nakladatelství Edika v Brn roku 2013 ve spolenosti Albatros Media a. s.

se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4. íslo publikace 16 732.

Š Albatros Media a. s. Vechna práva vyhrazena. ádná ást této publikace

nesmí být kopírována a rozmnoována za úelem roziování v jakékoli form i

jakýmkoli zpsobem bez písemného souhlasu vydavatele.

1. vydání


III

OBSAH 1. La lingua italiana / Italský jazyk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

Nauíte se: pozdravit a pedstavit se La lingua italiana Jak vznikla italtina Výslovnost Sloveso být Pedloky. 2. Presentazioni / Seznámení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

Nauíte se: pedstavit se a  íct o  sob základní vci Eros Ramazzotti Jak oslovovat? Sloveso mít Rod a  len

podstatných a pídavných jmen Zápor 1. slovesná tída Vykání. 3. In un bar / V kavárn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Nauíte se: porozumt nápojovému lístku, objednat si a nezávazn kavárensky konverzovat Gaspare Campari Kdy

chodí Italové do  kavárny a  co si objednávají 2. slovesná tída Pádové vztahy Základní íslovky 110 Ecco

To je /Je to. 4. Ad una festa / Na oslav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Nauíte se: pát pi rzných píleitostech a pání pijímat Giacomo Casanova Na návtv u Ital doma Sítání,

odítání, násobení a dlení Mnoné íslo podstatných a pídavných jmen a len íslovky 1120. 5. In ufficio / V kancelái . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Nauíte se: íkat, co se vám líbí nebo nelíbí Camillo Olivetti Pracovní doba v Itálii Spojení pedloek se lenem

uritým íslovky od 20 výe Dny v týdnu. 6. Opakovací 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

La cucina italiana in Repubblica Ceca / Italská kuchyn v eské republice

Nauíte se: íkat, co vám chutná a nechutná, povídat si o jídle Pizza a Parmigiano reggiano Cč, ci sono. 7. In famiglia / V rodin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46

Nauíte se: vyjádit lásku a nenávist, hovoit o své rodin Il mammone / mamánek Vztah Ital k dtem a seniorm

Slovosled Tázací zájmena Otázka Pivlastovací zájmena U ne. 8. A casa di... / Doma u... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

Nauíte se: vyjádit svj názor, diskutovat o bydlení Renzo Piano Jak bydlí Italové 3. slovesná tída Molto, poco,

tanto, troppo Absolutní superlativ íslovky adové (1. a 10.). 9. La mia giornata / Mj den . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Nauíte se: popsat svj denní reim, íct, kolik je hodin a  zeptat se na  as Fantozzi Rozvrh dne v  Itálii Zvratná

slovesa Ukazovací zájmena Zájmena osobní pízvuná Hodiny. 10. In cittŕ / Ve mst . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

Nauíte se: zeptat se italsky na  cestu a  vysvtlit smr Jan Blaej Santini Aichel Italtí turisté v  R Pedloky

Zájmena osobní nepízvuná Vykání. 11. Opakovací 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

Conoscete Roma e Venezia? / Znáte ím a Benátky?

Nauíte se: cestovat po  mst a  po  památkách Roma, Venezia Jak se cestuje v  ím, Benátkách a  Florencii

Zájmenné ástice ci, ne. 12. Il tempo / Poasí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

Nauíte se: hovoit o poasí a rozumt pedpovdi poasí Galileo Galilei Podnebí v Itálii Svtové strany Minulý

as sloený Píestí minulé Neosobní slovesa Pídavné jméno bello. 13. In viaggio / Na cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93

Nauíte se: objednat si jízdenky a letenky na cestu do Itálie a cestovat po Itálii veejnými dopravními prostedky, autem

i na kole Cristoforo Colombo Cestování po Itálii Shoda píestí minulého s pedmtem pímým Píslovce. 14. In vacanza in Italia / Na dovolené v Itálii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

Nauíte se: pronajmout si sluneník, pjit si automobil nebo kolo Marco Polo Pláe v Itálii Pehled pedloek

Roní období a msíce Zájmenná ástice ne Vedlejí vty pedmtné Datum.


IV 15. Linfanzia / Dtství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108

Nauíte se: vyprávt o tom, co bylo Carlo Collodi Dávky bhem mateské a rodiovské Italský kolský systém

Imperfektum Vedlejí vty úelové Zápor. 16. Al telefono / Telefonujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Nauíte se: odpovídat a povídat si po telefonu, psát a íst SMS zprávy Antonio Meucci Budoucí as Podmínkové

souvtí I. typu Hodiny Zaínat/konit. 17. Opakovací 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

Conoscete la storia di Roma? / Znáte historii íma?

Nauíte se: více o  historii starého íma Romulus a  Remus Pompeje Rozdíly v  pouívání passata prossima

a imperfekta. 18. In albergo / V hotelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

Nauíte se: objednat si hotel a  s  tím související slovíka a  fráze Grand Hotel Rimini Agroturistika Podmiovací

zpsob pítomný a minulý. 19. Le spese Lo shopping / Nakupování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

Nauíte se: nakupovat v Itálii Gianni Versace Rozkazovací zpsob Zlomky. 20. In un ristorante / V restauraci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

Nauíte se: domluvit se v restauraci a vybrat si jídlo Restaurace Carlo Cracco Milano Stupování pídavných jmen

a píslovcí len dlivý. 21. In cucina / V kuchyni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

Nauíte se: povídat si o jídle Gioacchino Rosini Vztaná zájmena Zdrobnliny a zvelielá jména. 22. Evviva la burocrazia! / A ije byrokracie! . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

Nauíte se: jednat s italskými úady a rozumt jazyku byrokracie Imperatore Claudio Tiberio Italská policie Infi nitiv

minulý Andare/arrivare/venire. 23. Opakovací 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170

Lambiente / ivotní prostedí

Nauíte se: hovoit o ekologii a ochran ivotního prostedí Guardia ecologica volontaria Italské národní parky Se

psem do Itálie íslovky hromadné Neuritá zájmena ogni/ognuno Pedloka o Rod podstatných jmen. 24. Dal medico / U lékae . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

Nauíte se: jak se domluvit s lékaem v pípad rzných bolestí a úraz a seznámíte se s terminologií lidského tla Rita

Levi Montalcini Lidské tlo Trpný rod Dvojí rod podstatných jmen v mnoném ísle. 25. Lo sport / Sport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

Nauíte se: pouívat sportovní terminologii a povídat si o sportu Enzo Ferrari Juventus Pechodník pítomný a minulý. 26. Ieri, oggi e domani / Vera, dnes a zítra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194

Nauíte se: vyprávt o tom, co bylo, co je a co bude, a pouívat správné gramatické asy sloves Sofi a Loren Marcello

Mastroianni Pechylování Oscar italiani as pedminulý Zempisné názvy a písluná pídavná jména. 27. Pratiche burocratiche / Úední záleitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202

Nauíte se: jednat s  italskými úady a  vyplovat úední formuláe Banco di San Giorgio Banco dei Medici

Pedbudoucí as Píestí pítomné Pedpona ri. 28. Opakovací 5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210

Grandi stilisti italiani / Velcí italtí návrhái

Nauíte se: hovoit o designu a orientovat se v italském designu Automotive design Zájmena neuritá. 29. Lo stile di vita / ivotní styl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218

Nauíte se: diskutovat o ivotním stylu San Francesco dAssisi Veejná doprava v italských mstech Agriturismo

e pímá a nepímá Zpodstatnlý infi nitiv.


V

30. La cultura / Kultura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227

Nauíte se: výrazy související s  fi lmem a  dozvíte se více o  italské kinematografi i Giulietta Masina Commedia

allitaliana Spaghetti western Konjunktiv pítomný a minulý Konjunktiv v hlavních a vedlejích vtách Pedloka

senza s infi nitivem. 31. La musica / Hudba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 236

Nauíte se: související terminologii a  dozvíte se nco více o  italské hudb Giuseppe Verdi Italtí písnikái

Pouívání konjunktivu (pokraování). 32. La letteratura / Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244

Nauíte se: hovoit o  literatue a  související výrazy Dante Alighieri Nejznámjí etí autoi v  Itálii Konjunktiv

imperfekta a trapassata Podmínková souvtí II. typu. 33. Le feste italiane / Italské svátky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252

Nauíte se: terminologii související se svátky, získáte blií informace o  italských svátcích, jejich pvodu a  s  nimi

spojených tradicích La Befana Italské státní svátky Souslednost asová (oblast konjunktiv) Nahrazování

podstatného jména zájmenem quello, quella, quelli, quelle. 34. Opakovací 6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 260

Le regioni italiane / Regiony Itálie

Nauíte se: jak je Itálie lenna administrativn a související terminologii Giuseppe Garibaldi Regiony a provincie

Opakovací test. 35. I mestieri / Zamstnání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268

Nauíte se: slovní zásobu týkající se zamstnání a práce obecn Il bagnino italiano Podnikání v Itálii Zamstnání

v Itálii Podmínková souvtí. 36. Il colloquio di lavoro / Pracovní pohovor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277

Nauíte se: sestavit své vlastní curriculum vitae v  italtin Giovanni Agnelli Osobní korespondence Faktitivní

vazby Píestí minulé. 37. La storia / Historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 285

Nauíte se: nco více o italské historii a související terminologii Il conte di Cavour Struná historie Itálie Minulý as

dokonený Pedminulý as dokonený Tvoení podstatných jmen enského rodu. 38. Rapporti tra lItalia e la Repubblica Ceca / Vztahy mezi Itálií a eskou republikou . . . . . . . . . 294

Nauíte se: více o  vztazích mezi Itálií a  eskou republikou a  související terminologii Francesco Petrarca Petrarca

a Praga Vzájemné ekonomické vztahy Skládání slov Mnoné íslo sloených podstatných a pídavných jmen

Dvojí pomocné sloveso u tého slovesa významového. 39. La scena politica italiana / Italská politická scéna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304

Nauíte se: vyznat se v italské politice a hovoit o ní Sandro Pertini Italské politické strany Italská ministerstva

Italský volební systém Opakovací test. 40. Opakovací 7 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322

I cechi e gli italiani: in che cosa siamo diversi / ei a Italové: v em se liíme

Nauíte se: hovoit o rozdílech i spolených charakteristikách ech a Ital Pan Bianchi Gesta Opakovací test. Pehled nejastji uívaných pedloek a pedlokových výraz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 327 Gramatika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 329 Pehled asování sloves . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 Slovník italsko-eský. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 364 Slovník esko-italský. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 378


VI

Úvod

Cari amici, care amiche drazí pátelé, drahé pítelkyn, otvíráte nejnovjí uebnici italského jazyka, která je urena vám, kdo máte rádi italtinu a Itálii vbec. ím je tato uebnice výjimená? Dialogy jsou výstiné, konkrétní a psané moderní italtinou. Texty jsou autentické a zamené na souasnost. Zjistíte, jak získávat informace prostednictvím internetu. Nedílnou souástí uebnice jsou nahrávky, které vám zprostedkují ivý italský jazyk. Jaký byl ná cíl? Nauit vás komunikovat s rodilými mluvími písemnou i ústní formou, íst a porozumt italskému textu, seznámit vás s italskými reáliemi. Dozvíte se také spoustu zajímavostí jak z italské historie, tak ze souasnosti, a to i díky etným fotografi ím, obrázkm a jiným autentickým materiálm. Jak je uebnice lenna? Je rozdlena do  40 lekcí, vetn 7 lekcí opakovacích. Na  konec uebnice jsme zaadili tabulky asování nepravidelných sloves, souhrn nejfrekventovanjích pedloek, seznam pouitých gramatických jev a hlavn esko-italský a italsko-eský slovník. Kadá lekce obsahuje:

Krátké informace v etin o obsahu lekce.

Italský text slavné osobnosti / personaggi famosi, který vás zajímavým a poutavým zpsobem seznámí

s jednou z význaných osobností italského pvodu.

Odstavec Víte, e..., díky nmu si rozííte své znalosti italských reálií a najdete zde dleité internetové

adresy.

Úvodní dialogy nebo souvislý text zachycují bné ivotní situace s pekladem do etiny. Zárove si je

mete i poslechnout z nahrávek, které jsou namluveny mladými Italkami a Italy z rzných region.

Slovníek, který je azen abecedn, pekládá slovo pouze v daném kontextu. Pízvuky jsou znaeny

kurzívou. Nae uebnice je jediná, kde jsou oznaeny vechny pízvuky! Doporuujeme uit se slovíka

spolu s nahrávkou.

Rubriku A jet nco navíc, která poskytuje doplující informace k tématu.

Gramatiku, která je vysvtlena velmi strun, ale jasn a pehledn. Na problematické jevy upozorujeme

znakou Pozor!

Frazeologii, v ní najdete nejdleitjí frazeologické obraty, které se v lekci objevily.

Cviení, která jsou pestrá, ivá a snad i zábavná. Jejich moná eení naleznete v Klíi. ada z nich je

nahrána, take mete (a mli byste) pracovat i s touto jejich podobou.

Doplující gramatiku k lekci, kterou najdete na konci uebnice. Tu jsme pipravili pro studenty, kteí si

chtjí získané gramatické znalosti jet více prohloubit.

Interaktivní cviení, která vám umoní zopakovat si probíranou látku jiným zpsobem (pouze ve verzi

uebnic obsahující interaktivní CD). esko-italský a italsko-eský slovník. Krom slovník, které jsou u kadé lekce, obsahuje uebnice i souhrnný italsko-eský a esko-italský slovník. Ten je azen abecedn; v syntaktických a frazeologických spojeních jsme se ídily substantivem, nap. spesa f (nákup; vydání), tudí fare la spesa (nakupovat) najdete pod písmenem s.


VII

Zkratky pouívané ve slovníku

podstatná jména (substantiva) jsou oznaena: m (muský rod, maskulinum)

f (enský rod, femininum)

sg (jednotné íslo, singulár)

pl (mnoné íslo, plurál)

u podstatných jmen jsou uvedeny oba rody, pokud se lií, nap. cassiere m / cassiera f

u pídavných jmen je oznaen rod muský/enský, nap. invidioso/a

pokud se pídavné jméno nemní, je znaeno zkratkou inv. nemnný tvar

pízvuky jsou oznaeny kurzívou, nap. scoperta f

u sloves typu fi nire uvádíme i vsuvku v 1. os. sg., nap. riferire isco

slova oznaující podobný význam jsou oddlena árkou, zatímco slova s rozdílným významem jsou oddlena

stedníkem

nepravidelná slovesa jsou oznaena zkratkou ir r.

po  slovesech, u  kterých by se mohlo chybovat v  pedlokové vazb, uíváme výrazy q (qualcuno nkdo)

nebo qc (qualcosa nco), nap. rivolgere (qc a q)

dleité rekce sloves jsou v závorkách, nap. ricordarsi (di) vzpomenout si (na) Poznámka: enská jména jsme nepechylovaly, uvádíme tedy napíklad Sofi a Loren, a  nikoli Lorenová. Vlastní italská jména jsme pouívaly co nejvíce v pvodním znní a skloovaly jsme je co nejmén. Snaily jsme se tím vyhnout situaci, kdy by italské vlastní jméno bylo eskou koncovkou tak pozmnno, e by ani jeho nositel i nositelka nepoznali, e se hovoí práv o nm/o ní.

Cari amici, care amiche,

víme, e si díky naí knize zamilujete italský jazyk a také Itálii a její historii, památky, pírodu, kuchyni, umní

i zpsob ivota.

Pejeme vám: Buon lavoro (S chutí do práce) e buon divertimento (a dobe se bavte)!

Autorky Vlastimila Pospíilová Miroslava Ferrarová a Eva Ferrarová


VIII

Index dleitých gramatických jev

abeceda a výslovnost L 1 ad, ed (eufemické d) L 4 ci č, ci sono L 6 ci (zájmenná ástice) L 11 asové údaje datum L 14 dny v týdnu L 5 hodiny L 9, L 16 msíce L 14 roní období L 14 íslovky hromadné L 23 adové L 8 základní (110) L 3, (1120) L 4, (21) L 5 základní matematické úkony L 4 zlomky L 19 len dlivý L 20 jednotné íslo / singulár L 2 mnoné íslo / plurál L 4 uívání lenu L 2 ecco L 3 faktitivní vazby (fare + infi nitiv) L 36 infi nitiv minulý infi nitiv L 22 zpodstatnlý infi nitiv L 29 molto, poco, quanto, tanto, troppo L 8 ne (zájmenná ástice) L 11, L 14 pádové vztahy L 3 podmínková souvtí L 16, L 32, L 35 podstatné jméno / substantivum dvojí rod podstatných jmen v mnoném ísle L 24 jednotné íslo L 2 koncovky L 2 mnoné íslo L 4 mnoné íslo sloených podstatných jmen L 38 nahrazování podstatného jména zájmenem quello L 33 rod L 2 slova sloená / kompozita L 20 tvoení podst. jmen rodu enského k písluným

podst. jménm rodu muského L 37

vyjádení pádu L 3 zdrobnliny a jména zvelielá L 21 zempisné názvy L 26 pedloky pedloky spojené se lenem uritým L 5 pehled L 10, L 14, seznam na konci uebnice pedpona ri- L 27 pídavná jména / adjektiva absolutní superlativ L 8 bello L 12 jednotné íslo / singulár L 2 mnoné íslo / plurál L 4 mnoné íslo sloených pídavných jmen L 38 neuritá L 28 odvozená od zempisných názv L 26 postavení L 2 rod L 2

stupování L 20, L 30

píslovce L 13

stupování píslovcí L 20

skládání a odvozování slov L 20, L 38

slovesa

I. tída slovesná L 2

II. tída slovesná L 3

III. tída slovesná L 8

as budoucí L 16

as minulý sloený / passato prossimo L 12

as pedbudoucí L 27

as pedminulý L 26

imperfektum L 15

konjunktiv imperfekta L 32

konjunktiv minulý L 30

konjunktiv pítomný L 30

konjunktiv v hlavních vtách L 30

konjunktiv ve vedlejích vtách L 30, L 31

konjunktiv trapassata L 32

neosobní slovesa L 12

minulý as dokonený / passato remoto L 37

podmiovací zpsob minulý / kondicionál minulý L 18

podmiovací zpsob pítomný / kondicionál

pítomný L 18

pomocné sloveso být L 1

pomocné sloveso mít L 2

pechodník pítomný / gerundium L 25

pechodník minulý / gerundium L 25

píestí minulé L 12, L 36

píestí pítomné L 27

rozkazovací zpsob / imperativ L 19

shoda píestí minulého s pedmtem pímým L 13

trapassato remoto / pedminulý as dokonený L 37

trpný rod L 24

uívání passata prossima a imperfekta L 17

uívání dvojího pomocného slovesa u tého

slovesa významového L 38

uívání sloves andare arrivare venire L 22

zvratná slovesa L 9

souslednost asová (oblast indikativ) L 29

souslednost asová (oblast konjunktiv) L 33

vta

interpunkce L 21

otázka L 7

e pímá a nepímá L 29

slovosled italské vty L 7 , L 13, L 22

vedlejí vty pedmtné L 14

vedlejí úelové L 15

vykání L 2, L 10

zájmena

neuritá L 23, L 28

osobní nepízvuná L 10

osobní pízvuná L 9

pivlastovací L 7

tázací L 7

ukazovací L 9

vztaná L 21

zvratná L 9

zápor L 2, L 7, L15


Lekce 1 | 1

V první lekci se nauíte pedstavit sami sebe, zeptat se druhých na jejich jméno a zjistit, odkud jsou. K tomu si osvojíte základní spoleenské fráze. Také se seznámíte s italskou výslovností, která vám urit nebude dlat potíe .

Víte, e...

Italtina vznikla z  mluvené latiny a  má k ní nejblíe ze vech  románských jazyk (italtina, francouztina, panl

tina, portugaltina, rumuntina, moldavtina). Italtina se jako spisovný jazyk vyvinula v 13. století z toskánského

dialektu. Za otce italského jazyka bývá povaován Dante Alighieri, autor Boské komedie (la Divina Commedia).

Italsky se hovoí nejen v Itálii, ale také v jiním výcarsku a v mnoha ze

mích Evropy i Ameriky, kam Italové hojn emigrovali v minulých dvou

stoletích. Díky vhlasu vynikající italské kuchyn pronikla v  poslední

dob nkterá italská slova do  mnoha jazyk celého svta, napíklad

pizza, tiramisů, espresso.

V první ad vak italtina zstává jazykem hudby, divadla a literatury.

V Itálii se hovoí celou adou dialekt, které lze rozdlit do dvou hlav

ních skupin: severní a jiní. Mezi nimi existují významné rozdíly. Jet

ve 20. století bylo obtíné porozumt tém vem italským dialektm,

tolik se liily od spisovné italtiny i mezi sebou. Avak v poslední dob

pronikají do dialekt stále více prvky spisovné italtiny a ty se jí ím dál

tím víc pibliují. Tomuto jevu se íká italianizace dialekt. Na druhou

stranu dialekty asto ovlivují výslovnost spisovného jazyka, ne vak

takovou mrou, e by znemonily jeho porozumní.

Italská republika

Dante Alighieri

LEZIONE

1

La lingua italiana

Italský jazyk


2 | Lekce 1

1.

Audio 1/1

Maria: Ciao, mi chiamo Maria e sono slovacca Maria: Ahoj, jmenuji se Maria a jsem Slovenka

di Bratislava. z Bratislavy.

Marco: Buongiorno, sono Marco e sono italiano Marco: Dobrý den, já jsem Marco a jsem Ital

di Livorno. z Livorna.

2.

Audio 1/2

Maria: Ciao, io sono Maria epeláková. Maria: au, já jsem Maria epeláková.

Marco: Piacere, io sono Marco Carrari di Livorno. Marco: Tí m, já jsem Marco Carrari z Livorna.

Maria: Livorno č in Toscana? Ma ria: Livorno je v Toskánsku?

Marco: Sě, Livorno č in Toscana. Marco: Ano, Livorno je v Toskánsku.

3.

Audio 1/3

Klára: Salve, sono Klára Nováková e sono ceca di Brno. Klára: Dobrý den, já jsem Klára Nováková a jsem

eka z Brna.

Mario: Ciao, sono Mario e sono italiano di Palermo. Mario: Ahoj, já jsem Mario a jsem Ital z Palerma.

4.

Audio 1/4

Mario: Buongiorno, io sono Mario. Come ti chiami tu? Mario: Dobrý den, já jsem Mario. Jak se jmenuje ty?

Klára: Piacere, io sono Klára. Klára: Tí m, já jsem Klára.

Mario: Di dove sei? Mario: Odkud jsi?

Klára: Io sono di Brno. Klára: Jsem z Brna.

Mario: Brno č in Moravia? Mario: Brno je na Morav?

Klára: Sě, č in Moravia. Klára: Ano, je na Morav.

D

dialoghi / dialogy

allegro/a veselý/á

autostrada f dálnice

buongiorno dobrý den

buono/a dobrý/á

caff č m káva

casa f dm; domov

ceco/a eský/á, ech/eka

che (cosa) co; který/á

chitarra f kytara

ciao au, ahoj

cioccolata f okoláda

come jak; jako

cravatta f kravata

di z; od; o

dialogo m dialog

diva f fi lmová/divadelní hvzda

dove kde; kam

di ~ odkud

e a

essere ir r. být

facoltŕ f fakulta

falso/a falený/á

fotografia f fotografi e

fraseologia f frazeologie

gelato m zmrzlina

giorno m den

V

vocaboli / slovíka

Audio 1/5


Lekce 1 | 3

G

grammatica / gramatika

asování slovesa být/coniugazione del verbo essere

Audio 1/6

(io) sono (noi) siamo

(tu) sei (voi) siete

(lui, lei) č (loro) sono

Pozor! Zájmena osobní v asování sloves pouíváme obvykle pouze tehdy, chceme-li zdraznit podmt.

pedloky / preposizioni

Pozor! Uívání pedloek se vám urit nezdá být obtíné. V italtin je vak opak pravdou. Proto doporuujeme

uit se pedloky v kontextu ji od první lekce.

Sono di Brno. Jsem z Brna. (ped názvem msta di = z)

Praga č in Repubblica Ceca. Praha je v eské republice. (ped jménem regionu nebo státu v jednotném

Brno č in Moravia. Brno je na Morav. ísle in = v, na)

výslovnost / pronuncia

Nebojte se italské výslovnosti! Vtina hlásek se v italtin vyslovuje stejn jako v etin.

Výjimkou jsou následující souhlásky, jejich výslovnost máte uvedenu v hranatých závorkách. Je-li ped souhláskou

apostrof, znamená to, e je zdvojená.

grammatica f gramatika gusto m vkus; chu io já italiano/a italský/á lei ona lezione f lekce lingua f jazyk loro oni lui on maccheroni mpl makarony melone m meloun mi chiamo jmenuji se motocicletta f motorka musica f hudba niente nic noi my opera f opera; dílo parmigiano m parmezán piacere m radost; tí m piano/a pomalý/á posta f pota professore m/ professoressa f profesor/profesorka

programma m program; poad

repubblica f republika

salve zdravím, dobrý den

sci m lye

sě ano

slovacco/a slovenský/á

studente m/ studentessa f student/studentka

studio m studium; kancelá

telefonano telefonují

telefono m telefon

televisione f televize

ti chiami jmenuje se

tipo m typ

tonno m tuák

tu ty

universitŕ f univerzita

vero/a opravdový/á; pravý/á

vino m víno

vocabolo m slovíko

voi vy

zero m nula; nic


4 | Lekce 1

c + e, i [e, i] piacere [pjaere], bicicletta [biikleta]

c + a, o, u nebo souhláska [ka, ko, ku] casa [kaza], Como [komo]

ci + a, o, u [a, o, u] ciao [ao] (i nikdy neteme)

ch + e, i [ke, ki] che [ke], chiamo [kjamo] (h se nevyslovuje):

d, t, n + i [dy, ty, ny] Trentino [trentyno], di [dy], niente [nyente]

g + e, i [de, di] giorno [dorno]

gi + a, o, u [da, do, du] Giovanni [dovany] (i nikdy neteme)

g + a, o, u nebo souhláska [ga, go, gu] gondola [gondola], gusto [gusto]

gh + e, i [ge, gi] spaghetti [spagety] (h nevyslovujeme)

gn [] Bologna [Boloa]

gli [lj] Cagliari [kaljari]

na konci slova jako [lji] gli [lji]

h nevyslovujeme!

s + b, d, g, l, m, n, v [z] slovacco [zlovako]

s mezi samohláskami [z] casa [kaza]

sci, sce [i, e] sci [i]

s v ostatních pípadech [s] sono [sono]

z [dz] zero [dzero]

[c] Venezia [venecija] (tato výslovnost pevládá)

Dleitým prvkem výslovnosti je pízvuk. Ten je v  italtin daleko silnjí ne v  etin. Pravidelný pízvuk se

klade ve vtin slov na pedposlední slabiku, nap. cravatta [kravata].

Nepravidelný pízvuk me být:

na poslední slabice, pak je vdy znaen i grafi cky, a to je znaen tupým nebo ostrým pízvukem: universitŕ

[universita],

na tetí slabice od konce: Napoli [napoli], Genova [denova]

na tvrté slabice od konce: telefonano [telefonano].

Pozor! Ve slovnících jsou pravidelné i nepravidelné pízvuky oznaeny kurzívou.

F

fraseologia / frazeologie

Audio 1/7

Piacere. Tí m. Sono di Roma. Jsem z íma.

Buongiorno. Dobrý den. Come ti chiami? Jak se jmenuje?

Salve. Dobrý den. Mi chiamo Serena. Jmenuji se Serena.

Di dove sei? Odkud jsi?


Lekce 1 | 5

E

esercizi / cviení

1. Poslechnte si, pak pette

a zkuste peloit.

Audio 1/8

motocicletta, bicicletta, portale, autostrada, radio, televisione, telefono, posta, fotografi a, gondola 2. Poslechnte si a pak pette.

Audio 1/9

Milano, Venezia, Roma, Trieste, Genova, Pisa, Grosseto, Perugia, Udine, Torino, Pier Paolo Pasolini, Federico Fellini, Giuseppe Garibaldi, Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio, Dante Alighieri, Enzo Ferrari, Giuseppe Verdi, Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti, Franco Nero, Roberto Benigni, Ennio Morricone. 3. Poslechnte si následující výrazy a piate je pod

fotografi e A, B, C.

Správné odpovdi najdete v Klíi.

Audio 1/10

Opera, studente, cantilena, portale, spaghetti, universitŕ, facoltŕ, pizza, lasagne, tiramisů, vino, broccoli, studio, parmigiano, cappuccino, caff č espresso, salame, professore, cioccolata, melone, professoressa, musica, maccheroni, tonno, gelato, tenore, studentessa, soprano, basso, alto, tono, pianoforte, menu, contrabbasso, rucola, chitarra, programma, piano, pianissimo, allegro, operetta, melodia, intermezzo, polenta, semestre 4. Poslechnte si znovu dialogy ze zaátku lekce

a poté rozhodnte, je-li následující tvrzení

správné (V), nebo mylné (F). Správné odpovdi

najdete v Klíi. 1. Maria č ceca di Bratislava. 2. Marco č italiano di Venezia. 3. Marco Carrari č di Livorno. 4. Livorno č in Sardegna. 5. Klara Nováková č ceca di Brno. 6. Mario č italiano di Palermo. 7. Klára č di Praga. 8. Brno č in Moravia. 5. Doplte tvary slovesa essere a zkontrolujte

správné odpovdi v Klíi.

1. Ciao, io ...... Kvta e ...... ceca di Ostrava.

2. Buongiorno, io ...... Juan e ...... spagnolo di

Madrid.

3. Ciao, io ...... Klaus Simmel. ...... di Berlino.

4. Piacere, io ...... Federica Verdi di Torino.

A (noty)

B (restaurace)

C (kola)


6 | Lekce 1

5. Torino ...... in Piemonte?

6. Sě, Torino ...... in Piemonte.

7. Buongiorno, io ...... Francesca Meli.

8. Piacere, io ...... Mauro Conte.

9. Di dove ...... tu? 10. Io ...... di Pisa. 6. Piate hlavní msta k odpovídajícím státm. Praga Spagna Roma Polonia Varsavia Russia Mosca č in Slovacchia Berlino Repubblica Ceca Madrid Italia Bratislava Germania 7. Spojte vty, které k sob patí. Správné odpovdi

najdete v Klíi.

1. Mi chiamo Stefano, a) sono di Praga. 2. Tu sei italiano b) sei italiano. 3. Jozef č slovacco, c) sono di Roma. 4. Io sono Jana, d) č di Bratislava. 5. Tu sei di Firenze, e) č ceca. 6. Monika č di Brno, f) di Napoli. 8. Vyberte správný výraz. Ciao, io (sono, siamo, sei) italiano. (Piacere, amore, dolore) io sono ceca. Sono Maria e sono (slovacco, slovacca, Slovacchia) di

Bratislava.

Livorno č in (Veneto, Lazio, Toscana). Brno č (a, in, di) Moravia?

9. K mstm pipite správný region a odpovdi

zkontrolujte podle Klíe.

Siena Catania

Ferrara Livorno

Treviso Ancona

Brindisi Caserta

10. Pelote do etiny.

Noi siamo di Siena. Giuseppe, sei italiano? Linda č ceca

di Ostrava. Paolo č italiano di Matera. Hana e Martina

sono di Koice. Io sono slovacco. Angela č di Udine in

Italia. Siamo in Repubblica Ceca. Come ti chiami e di

dove sei?

11. Pelote do italtiny.

Ahoj, já jsem Pablo a jsem panl z Madridu. Tí mne.

Já se jmenuji Radka a jsem eka.

Odkud jsi? Jsem z Ostravy. Kde je Ostrava? Ostrava je

v eské republice.

Klí:

cv. 3 hudba: opera, cantilena, musica, tenore, soprano, basso, alto,

tono, pianoforte, contrabbasso, chitarra, piano, pianissimo, allegro,

opera, operetta, melodia, intermezzo, restaurace: spaghetti, pizza, la

sagne, tiramisů, vino, broccoli, parmigiano, cappuccino, caff č espresso,

salame, cioccolata, melone, spaghetti, tonno, gelato, menu, rucola, po

lenta, kola: studente, portale, universitŕ, studio, professore, professo

ressa, studentessa, programma, semestre, facoltŕ

cv. 4 1. F, 2. F, 3. V, 4. F, 5. V, 6. V, 7. F, 8. V

cv. 5 1. sono, sono; 2. sono, sono; 3. sono, sono; 4. sono; 5. č; 6. č;

7. sono; 8. sono; 9. sei; 10. sono

cv. 7 1c, 2f, 3d, 4a, 5b, 6e

cv. 8 sono piacere slovacca Toscana in

cv. 9 Toscana, Emilia Romagna, Veneto, Puglia, Sicilia, Toscana,

Marche, Campania

cv. 10 Jsme ze Sieny. Giuseppe, jsi Ital? Linda je eka z Ostravy. Pao

lo je Ital z Matery. Hana a Martina jsou z Koic. Já jsem Slovák. Angela

je z Udine v Itálii. Jsme z eské republiky. Jak se jmenuje a odkud jsi?

cv. 11 Ciao, io sono Pablo e sono spagnolo di Madrid. Piacere. Io

mi chiamo Radka e sono ceca. Di dove sei? Sono di Ostrava . Dove

č Ostrava? Ostrava č in Repubblica Ceca.


Lekce 2 | 7

Víte, e...

V Itálii zdravíme buongiorno (dobrý den) od rána a piblin do  17.00 odpoledne. Poté zdravíme buonasera (dobrý veer). Buongiorno a buonasera je neutrální pozdrav, meme se s  ním obracet na  osoby známé i  neznámé. Pokud si ale s  nkým tykáme, oslovujeme ho ciao (ahoj). Pokud si vykáme, oslovujeme salve (dobrý den dosl. zdravím). Louíme-li se, uíváme ciao, pokud si tykáme a arrivederci (nashledanou), pokud si vykáme. Není vak neobvyklé, e pi odchodu uslyíme buongiorno nebo buonasera. Italové astji ne my pouívají oslovení signora (paní) a signore (pane): Buongiorno, signora (dobrý den, paní). Na uitele se obracejí také obvykle oslovením signore, signora. Italky si po  svatb ponechávají své píjmení za  svobodna, pokud je tedy manelovo píjmení napíklad Bianchi, nebude mít jeho manelka to samé píjmení, ale bude mít své. Dti pak pejímají píjmení otce. Chcete-li íct, e jste ech/eka, je moné íct sono ceco/ ceca, ale vzhledem k  tomu, e v  italtin se stejn jako ceco/ceca vyslovuje i  cieco/cieca (slepý/slepá), je lepí íci nap. sono boemo/boema nebo pímo uvést ze kterého msta jste: sono di Praga, Brno, Ostrava, ...

Ve  druhé lekci se nauíte italsky pozdravit, pedsta

vit se a íct o sob i nco dalího. Zjistíte, jak oslovo

vat v italtin. Ve slavných osobnostech se seznámíte

s  populárním italským zpvákem Erosem Ramazzo

tti. V  gramatice se nauíte utvoit leny u  podstat

ných jmen, asovat slovesa I. slovesné tídy a sloveso

mít a vyjádit zápor. Ve cvieních si budete moct zís

kané znalosti a dovednosti procviit.

LEZIONE

2

Presentazioni

Seznámení


8 | Lekce 2

P

personaggi famosi / slavné osobnosti

Eros Ramazzotti

Audio 2/1

Eros Ramazzotti (Roma, 28 Ottobre 1963). 1981: parte

cipa al Concorso di Castrocaro con la canzone Rock 80

č la vittoria. Č la vittoria anche a Il Festival di Sanre

mo 1984 con la canzone Terra promessa. Diventa

famoso in tutto il mondo.

Discografi a: Cuori agitati (1985), Nuovi eroi (1986), In

certi momenti (1987), Musica č (1989), In  ogni senso

(1990), Eros concert (1991), Tutte storie (1993), Dove cč

musica (1996), Eros (1997), Eros live (1998), Stile libero

(2000), 9 (2003), Calma Apparente (2005).

www.ramazzotti.com/ita/home_dvd.htm

Eros Ramazzotti

1.

Audio 2/2

Marco: Mi chiamo Marco e sono italiano di Firenze. Marco: Jmenuji se Marco a jsem Ital z Florencie. Rosa: Mi chiamo Rosa Esposito e sono di Napoli. Rosa: Já se jmenuji Rosa Esposito a jsem z Neapole. Marco: Ciao, come ti chiami? Marco: Ahoj, jak se jmenuje? Rosa: Ciao, io mi chiamo Rosa, e tu, come ti chiami? Rosa: Ahoj, jmenuji se Rosa, a ty, jak se jmenuje? Marco: Io mi chiamo Marco. Di dove sei? Marco: Já se jmenuji Marco. Odkud jsi? Rosa: Io sono di Napoli. Tu sei toscano? Rosa: Jsem z Neapole. Ty jsi z Toskánska/Toskánec? Marco: No, non sono toscano, sono di Genova. Marco: Ne, nejsem Toskánec, jsem z Janova. Rosa: Genova č una bella cittŕ, mi piace molto. Rosa: Janov je krásné msto, velice se mi líbí. Marco: Grazie, anche Napoli č una cittŕ bellissima. Marco: Dkuji, Neapol je také pekrásné msto. Rosa: Grazie. Abiti a Praga? Rosa: Dkuji. Bydlí v Praze? Marco: Sě, abito a Praga. E tu? Marco: Ano, bydlím v Praze. A ty? Rosa: Anche io abito a Praga in un appartamento Rosa: Já také bydlím v Praze v byt se svým

con il mio amico. kamarádem.

2.

Audio 2/3

La signora Bianchi č insegnante di lingua italiana. Paní Bianchi je uitelka italtiny. Vyuuje italtinu

Insegna litaliano a Praga. v Praze.

Jan č studente di italiano, č ceco di Kladno, Jan je student italitny, je ech z Kladna,

ma studia a Praga. ale studuje v Praze.

Signora Bianchi: Buongiorno, come si chiama? Paní Bianchi: Dobrý den, jak se jmenujete?

Io mi chiamo Anna Bianchi. Já se jmenuji Anna Bianchi.

D

dialoghi / dialogy


Lekce 2 | 9

Jan: Buongiorno signora Bianchi, io mi chiamo Jan: Dobrý den, paní Bianchi, já se jmenuji Jan

Jan Novak. Di dove č? Novák. Odkud jste? Signora Bianchi: Io sono di Milano, Paní Bianchi: Jsem z Milána,

ma adesso abito a Praga, perché lavoro qui. ale nyní bydlím v Praze, protoe tady pracuji. Jan: Milano č una cittŕ caotica e grande. Jan: Milán je chaotické a velké msto.

Lei č la nostra insegnante? Vy jste nae uitelka? Signora Bianchi: Milano č molto caotica. Paní Bianchi: Milán je velmi chaotický.

Sě, sono la vostra insegnate di lingua italiana. Ano, jsem vae uitelka italtiny. Jan: Adesso ho la lezione di italiano, ma ho sonno! Jan: Nyní mám hodinu italtiny, ale chce se mi spát! Signora Bianchi: Adesso abbiamo la lezione! Paní Bianchi: Nyní máme hodinu!

3.

Audio 2/4

Klara: Mi chiamo Klara, sono una ragazza ceca. Jmenuji se Klára a jsem eka (dosl. eská dívka).

Non sono di Praga, sono di Brno, lavoro, Nejsem z Prahy, jsem z Brna, pracuji, jsem

sono impiegata. úednice. Nicola: Mi chiamo Nicola, sono uno studente italiano. Já se jmenuji Nicola, jsem italský student.

Studio a Brno la lingua ceca. Studuji v Brn etinu. Nicola: Ciao, parli italiano? Nicola: Ahoj, mluví italsky? Klara: Ciao, sě, parlo italiano. Klára: Ahoj, ano, mluvím italsky. Nicola: Mi chiamo Nicola. Nicola: Já se jmenuji Nicola. Klara: Piacere, io mi chiamo Klara. Lavori o studi? Klára: Tí m, já se jmenuji Klára. Pracuje, nebo

studuje?

Nicola: Non lavoro, studio la lingua ceca. Nicola: Nepracuji, studuji etinu. Klara: Bene, io invece lavoro in un uffi cio. Klára: No a já zase pracuji v kancelái. Nicola: E un lavoro interessante? Nicola: Je to zajímavá práce? Klara: No, č noioso, non mi piace molto. Klára: Ne, je nudná, moc se mi nelíbí. Nicola: Parli anche inglese? Nicola: Mluví také anglicky? Klara: Parlo un poco. Ma adesso ho fame e sete, Klára: Mluvím, trochu. Ale te mám hlad a íze,

menomale siamo in un ristorante! jet e jsme v restauraci!


10 | Lekce 2

A jet nco navíc

Sloveso avere tvoí adu ustálených spojení.

Ho fretta. Ho caldo. Ho freddo. Ho sete. Ho fame. Ho sonno.

Spchám. Je mi teplo. Je mi zima. Mám íze. Mám hlad. Chce se mi spát.

Na rozdíl od etiny, kde pouíváme slovo také obvykle po zájmenu, v italtin pouíváme anche

nejastji ped zájmenem. Pokud za anche následuje zájmeno zaínající na samohlásku, meme

zkrátit na anch s apostrofem.

anche io/anchio anche noi anche Renato

já také / i já my také / i my Renato také / i Renato

a v; do; 3. pád abitare I. bydlet adesso te, nyní amico m / amica f pítel/pítelkyn anche také appartamento m byt arrivederci na shledanou avere ir r. mít

~ sonno být ospalý/á

~ fretta spchat

~ caldo být (komu) teplo

~ freddo být (komu) zima

ballare I. tancovat bello/a krásný/á boemo/a eský/á; ech/eka bravo/a dobrý/á; ikovný/á brutto/a oklivý/á; patný/á buonasera dobrý veer cantare I. zpívat canzone f píse caotico/a chaotický/á centro m centrum; sted cercare I. hledat cieco/a slepý/á cittŕ f msto concorso m sout; konkurz; výbrové

ízení

diventare I. stát se famoso/a slavný/á francese m, f francouzský/á giovane m, f mladý/á gnocco m knedlík; nok grande m, f velký/á grazie dkuji; díky impiegato m / impiegata f úedník/úednice

in v; do

indirizzo m adresa

inglese m, f anglický/á

insegnante m/f uitel/uitelka

insegnare I. vyuovat, uit

interessante m, f zajímavý/á

invece ale; zato; vak

italiano m italtina

lavorare I. pracovat

lavoro m práce

Lei Vy

ma ale

menomale jet, e...

mi piace líbí se mi

mio/mia mj/moje

molto velmi; mnoho

mondo m svt

no ne

noioso/a nudný/á

non ne (slovesný zápor)

nostro/nostra ná/nae

nuovo/a nový/á

ottobre m íjen

parlare I. mluvit; hovoit

partecipare I. (a qc) zúastnit se (eho)

perché pro; protoe

personaggio m osobnost

piccolo/a malý/á

pizzaiuolo m pizza (kdo dlá pizzu)

poco málo

un ~ trochu

presentazioni fpl seznámení

promesso/a zaslíbený/á

quale m, f který/á; jaký/á

quando kdy, kdy

V

vocaboli / slovíka

Audio 2/5


Lekce 2 | 11

ragazzo m / ragazza f chlapec/dívka

si chiama jmenuje se

signore m / signora f pán/paní

signorina f slena

studiare I. studovat

tedesco m nmina

tedesco/a nmecký/á; Nmec/Nmka

terra f zem

tuo/tua tvj/tvoje

turista m/f turista/turistka

tutto/a celý/á; vechno

uff icio m kancelá

vittoria f vítzství

vostro/vostra vá/vae

G

grammatica / gramatika

asování nepravidelného slovesa mít / coniugazione del verbo irregolare avere

ho abbiamo

hai avete

ha hanno

rod a len podstatných a pídavných jmen / genere e articolo dei nomi

sostantivi e aggettivi

Italtina zná pouze rod muský a  enský, podstatná jména se (krom vlastních jmen a  nkterých zempisných

názv) pojí vtinou se lenem uritým nebo neuritým.

Uívání lenu

Uritý len ped podstatným jménem uijeme, mluvíme-li o vci jedinené nebo nám ji známé, neuritý tehdy,

jde-li o vc nám neznámou. Do etiny meme v nkterých pípadech leny peloit, ale vtinou je nepekládáme.

Existuje vak ada situací, kdy len neuíváme. Je to na píklad ped vlastnímy jmény (Maria, Carlo) ped jmény

mst (Praga), v oslovení (Professore!). Vypoutíme ho i po slovesu essere (v doplku), kdy udáváme národnost,

titul, profesi:

Sono italiano. Jsem Ital. (ale: E un italiano. Je to njaký/jeden Ital.)

ROD LEN URITÝ LEN NEURITÝ PODSTATNÉ JMÉNO

muský (M) il un lavoro (zaíná souhláskou)

muský (M) l un uffi cio (zaíná samohláskou)

muský (M) lo uno studente (zaíná s + souhláska)

muský (M) lo uno zero (zaíná z)

muský (M) lo uno gnocco (zaíná gn)

enský (F) la una studentessa (zaíná souhláskou)

enský (F) l un insegnante (zaíná samohláskou)


12 | Lekce 2

koncovky podstatných a pídavných jmen / desinenze dei sostantivi e degli

aggettivi

Podstatná i  pídavná jména rodu muského jsou asto zakonena na -o (il gelato), jména enského rodu na -a 

(la ragazza). Ale i  nkterá substantiva rodu muského mohou konit na  -a. Ta vtinou oznaují názvy profesí

(il giornalista) i stoupenc rzných uskupení (il socialista, il capitalista), nebo mají ecký pvod (il dramma).

Existují i substantiva enského rodu, která mají v koncovce -o. Krom nkolika výjimek (la mano) se jedná o slova

zkrácená (la fotografi a la foto).

Koní-li jméno na -e, me mít rod muský nebo enský (linsegnante).

-O -A -E

il lavoro

luffi cio

ceco

la lingua

luniversitŕ

italiana

lo studente

uninsegnante

grande

postavení pídavného jména / posizione dellaggettivo

Pídavné jméno stojí v italtin obvykle za jménem podstatným.

la lingua italiana un libro interessante

Ped podstatné jméno se dávají ta pídavná jména, která vyjadují njakou stálou vlastnost nebo mají penesený

význam. Obvykle se to týká pídavných jmen jako bello, buono, cattivo, brutto, grande, piccolo apod.

il grande poeta velký (významný) básník

il piccolo uomo malý (nevýznamný) lovk × luomo piccolo malý (postavou) lovk

I. tída slovesná / I coniugazione slovesa zakonená na are

parlare (mluvit) Dalí slovesa I. slovesné tídy:

io parlo noi parliamo

abitare, ballare, cantare, cercare, cominciare,

diventare, fi rmare, insegnare, lavorare,

partecipare, studiare

tu parli voi parlate

lui, lei parla loro parlano

Pozor! Slovesa typu cercare si v asování zachovávají tvrdou výslovnost.

cerco cerchiamo

cerchi cercate

cerca cercano

zápor / negazione

No. Ne. (popíráme ve, no stojí samostatn)

Parli tedesco? Non parlo tedesco. Nemluvím nmecky. (dáváme do záporu sloveso nebo jiné slovo)

No, non parlo tedesco. Ne, nemluvím nmecky.

Zápory meme v jedné vt kombinovat.


Lekce 2 | 13

vykání / forma di cortesia

V italtin jedné osob vykáme 3. osobou jednotného ísla. Tvar zájmena je Lei.

Signora, (Lei) parla italiano? Paní, (Vy) mluvíte italsky?

F

fraseologia / frazeologie

Audio 2/6

Dove abiti? Dove abitate? Kde bydlí? Kde bydlíte?

Abito a Praga. Bydlím v Praze

Non abito a Roma. Nebydlím v ím.

Abiti in un appartamento? Bydlí v byt?

Non abitiamo in centro. Nebydlíme v centru.

Lavori o studi? Pracuje, nebo studuje?

Lavoro in un uffi cio. Pracuji v kancelái.

Lavora come insegnante. Pracuje jako uitelka.

Come ti chiami? Jak se jmenuje?

Mi chiamo Nicola. Jmenuji se Nicola.

Quale é il tuo indirizzo? Jaká je tvoje adresa?

Di dove sei? Odkud jsi?

Sono di Firenze. Jsem z Florencie.

Sei uno gnocco. Jsi trouba.

Ho fame e sete. Mám hlad a íze.

E

esercizi / cviení

1. Poslechnte si jet jednou dialog a rozhodnte,

jsou-li následující tvrzení správná (V), nebo chybná

(F).

1. Marco č di Firenze.

2. Rosa Esposito č italiana.

3. Marco č romano

4. Firenze non č una bella cittŕ.

5. La signora Bianchi č insegnante di lingua ceca.

6. Jan č di Praga.

7. Jan studia a Praga.

8. La professoressa si chiama Anna Bianchi.

9. La signora Bianchi non abita a Praga.

10. Nicola č un ragazzo italiano.

2. Poslechnte si dialogy a doplte následující

cviení podle poslechu.

1. Ciao, come ti ...... ?

2. Ciao, io mi ...... Rosa, e tu, come ti ...... ?

3. Io mi chiamo Marco. Di dove ...... ?

4. Io ...... di Napoli. Tu sei toscano?

5. No, non ...... toscano.

6. Genova ...... una cittŕ bella. Genova mi ...... molto.

7. Grazie, anche Napoli ...... una bellissima cittŕ.


14 | Lekce 2 3. K otázkám piate správné odpovdi. Come ti chiami? A Roma. Di dove sei? In un uffi cio. Parli italiano? Luca. Dove studi? No, italiano. Dove lavori? No, a Genova. Paolo č ceco? Di Brno. Abiti a Venezia? Sě, un poco. 4. Doplte text níe uvedenými slovy. chiamo, studiate, insegna, lavoro, č, č, abita, lavorano 1. Dove ...... Paolo? 2. Mi ...... Lucia. 3. Brno ...... una cittŕ grande. 4. Maria e Pietro ...... a Ostrava. 5. E voi, dove ...... ? 6. La signora Rossi ...... la lingua italiana, ......

insegnante.

7. Io ...... in un uffi cio. 5. Slovesa v následujícím textu pevete do záporné

/kladné formy.

Io non mi chiamo Tereza e sono italiana. Non sono ceca. Non abito a Praga. Abito a Perugia. Adesso non studio a  Perugia. Perugia non č una cittŕ interessante e non mi piace molto. Praga č una brutta cittŕ. E una cittŕ piccola. Sono studentessa. A Praga studio ma non lavoro. Il mio lavoro non č interessante, non mi piace molto. Parlo bene italiano ma non parlo inglese e francese.

6. Pelote, pípadn doplte podle smyslu.

Je ti teplo, Luigi? ...... ?

No, ...... freddo.

Spcháte, pane? ...... ?

Sě, ho ...... .

Carlo, studuje? ...... ?

Non studio, jsem ospalý ...... .

Bydlí v ím ...... ?

No, ...... Perugia. E una cittŕ zajímavé ...... .

Signora, kde bydlíte ...... ?

Bydlím v jednom byt v centru ...... .

Práce ...... non č interessante, č ...... .

7. Podle poslechu zaazujte podstatná

jména ke správnému lenu.

Audio 2/7

il . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

la . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

lo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

l . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

8. Odpovzte na otázky.

Come ti chiami? Di dove sei?

Lavori o studi? Dove lavori/studi?

Che lingua studi? Dove abiti?

Ti piace studiare la lingua italiana?

Ti piace Praga/Brno ...... ?

9. Napite správný len, pokud to bude teba.

1. Sono ... studentessa.

2. Napoli č ... cittŕ caotica?

3. Parlo ... italiano.

4. Studi ... nostra lingua?

5. Lei č ... nostro insegnante di lingua ceca?

6. Mi piace molto ... Praga.

7. Sono ... cantante molto famoso.

8. Raff aella č ... impiegata molto brava.

10. Doplte text nasledujícími slovesy ve vhodné

osob: essere, studiare, abitare, lavorare, parlare.

1. Noi ...... la lingua italiana.

2. Voi studiate o ...... ?

3. Marco ...... a Brno?

4. Loro ...... di Livorno.

5. Io ...... ceco, tedesco e italiano.

6. Anna ...... in un uffi cio a Bratislava.

Perugia


Lekce 2 | 15

7. Laura Pausini ...... una brava cantante.

8. Tu ...... a Venezia?

11. Kde najdete osoby z prvního sloupce? Zvolte

správné místo ze sloupce B!

a) lo studente /la studentessa

b) limpiegato /limpiegata 1. in pizzeria

c) il/la turista č 2. a Roma

d) linsegnante sono 3. in uffi cio

e) il pizzaiuolo 4. a scuola

f) il professore / la professoressa

12. Pelote do etiny.

Sono di Napoli ma lavoro a  Genova. Marcella lavora



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist