načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Iskari - Poslední Namsara - Kristen Ciccarelli

Iskari - Poslední Namsara

Elektronická kniha: Iskari - Poslední Namsara
Autor:

Ve Firgaardu neexistuje člověk, který vzbuzuje větší strach než Asha, královská dcera a obávaná lovkyně draků, poznamenaná dračím ohněm. Ale i ona má strach, protože se blíží ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199
+
-
6,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » ALPRESS
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 285
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: z anglického originálu The last Namsara přeložila Petra Klůfová
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-754-3669-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Ve Firgaardu neexistuje člověk, který vzbuzuje větší strach než Asha, královská dcera a obávaná lovkyně draků, poznamenaná dračím ohněm. Ale i ona má strach, protože se blíží den, kdy si musí vzít krutého Jareka. Svatbě unikne jedině tak, že otci přinese hlavu nejmocnějšího draka. Asha se vrhá do boje ještě zarputileji, ale zjišťuje, že draci možná nejsou jejími nepřáteli.

Zařazeno v kategoriích
Kristen Ciccarelli - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Všechna práva vyhrazena.

Žádnou část knihy není dovoleno užít

nebo jakýmkoli způsobem reprodukovat bez písemného

souhlasu držitele práv, s výjimkou krátkých citací

nebo odkazů, které tvoří součást kritického hodnocení.

Všechny postavy a události v této knize, pokud nejsou očividně obecně

známé, jsou fiktivní a jakákoli podobnost se skutečnými osobami,

ať živými, či mrtvými, je čistě náhodná.

Copyright © 2017 by Kristen Ciccarelli

Translation © Petra Klůfová, 2018

Copyright © ALPRESS, s. r. o.

Z anglického originálu THE LAST NAMSARA

přeložila Petra Klůfová

Redakční úprava Helena Škodová

Grafická úprava obálky Tomáš Řízek

Vydalo nakladatelství Alpress, s. r. o., Frýdek-Místek,

v edici Klokan, 2018

shop@alpress.cz

Vydání první

ISBN 978-80-7543-796-9




Věnováno Joeovi:

druhovi, lásce, rytíři mých snů


8

1. kapitola

N

akonec Asha přilákala draka příběhem. Byl toprastarý příběh, starší než hory za jejími zády, a Asha

ho musela v hlubinách své paměti vytrhnout ze spánku.

Nedělala to ráda. Podobné příběhy byly zakázané,nebezpečné, dokonce vražedné. Ovšem tohoto drakapronásledovala kamenitou nížinou už dlouhých deset dní a jejím otrokům mezitím došly zásoby jídla. Měla na vybranou: rozjet se zpátky do města bez draka, nebo porušit otcůvzákaz dávných bájí.

Asha se však dosud nikdy nevrátila z lovu bez kořisti a nehodlala na tom nic měnit ani teď. Koneckonců, bylaIskari a musela dostát svému poslání.

A proto vyprávěla příběh.

V tajnosti.

Její lovci se domnívali, že si zatím brousí sekeru.

Drak se přiblížil. Vyklouzl z rudozlatého prachuneslyšně a zrádně, jak bylo pro draky typické. Třpytící se písek mu stekl po šupinách jako voda a odhalil jeho šedé zbarvení, díky němuž vypadal jako kámen.

Drak trojnásobně větší než kůň čněl nad Ashou a mrskal rozeklaným ocasem. Úzkýma očima nehnutě zíral na dívku, která ho sem přivolala. Zlákala ho vyprávěním dávné báje.

Asha hvízdnutím upozornila své lovecké otroky, ať si připraví štíty, a mávla na lučištníky. Drak strávil noczahrabaný ve studeném pouštním písku a teď, za úsvitu, ještě neměl dostatečnou tělesnou teplotu, aby zvládl odletět.

Byl v pasti. A drak v pasti se brání opravdu zuřivě.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

9

Asha levou rukou pevněji sevřela obloukový štít apravou rukou sáhla pro vrhací sekeře u opasku. Okolokolenou jí chrastila tvrdá ostrá tráva. Drak kolem Ashy kroužil a číhal, kdy ztratí ostražitost.

To byla drakova první chyba. Asha totiž zachovávala ostražitost vždy a všude.

Drakovou druhou chybou byl pokus sežehnout soupeřku plamenem.

Asha se ohně nebála od chvíle, kdy jí po ohnivém útoku nejvýše postaveného draka – Drakovládce – zůstala rudá jizva po celé pravé polovině těla. Teď ji však od hlavy až k patě krylo ohnivzdorné brnění ušité z kůží všech draků, jež vlastnoručně zabila.

Vydělaná kůže jí těsně přiléhala k tělu a spolu soblíbenou přilbicí – tou s černými rohy, jež připomínala dračí hlavu – ji před ohněm bezpečně ochránily.

Držela štít před sebou, dokud proud ohně nepolevil.

Drak se na okamžik ocitl bez dechu. Asha odhodila štít stranou. Měla k dobru sto vteřin, než se drakovi doplníkyselina v plicích a umožní mu další ohnivý výdech. Do té doby ho Asha musela zabít.

Vytáhla sekeru. Na jejím prohnutém ostří se třpytilyparsky vycházejícího slunce. Ve zjizvených prstech cítila hladké dřevo rukojeti. Drak zasyčel.

Asha přimhouřila oči. Čas s tebou skoncovat.

Než se drak stačil vrhnout kupředu, rozmáchla se amrštila sekerou přímo do drakova tlukoucího srdce. Břit se vnořil do masa a drak zařičel. Svíjel se a bojoval o život, zatímco mohutně krvácel do písku. Probodával Ashunenávistným pohledem a přitom zběsile skřípal zuby.

Kdosi se postavil vedle Ashy. Ohlédla se po svésestřenici Safiře, jež opřela halapartnu násadou o kamenitou zem a nespouštěla oči ze zmítajícího se a ryčícího draka. Tmavé vlasy měla zastřižené v úrovni brady. Odhalovaly vystupující lícní kosti a podlitinu na čelisti.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

10

„Nařídila jsem ti zůstat za štíty,“ zavrčela Asha. „Kde máš přilbici?“

„S tím krámem na hlavě vůbec nic nevidím. Nechala jsem ji u otroků.“ Safira měla na těle ochranný oblek z dračí kůže, který jí narychlo vyrobila Asha, a ruce jí chránily Ashiny ohnivzdorné rukavice; na výrobu druhého páru rukavic nezbyl čas.

Zakrvácený drak se vlekl směrem k Ashe. Šupiny mu skřípaly na písku, dech sípal v hrdle. Asha sáhla pohalapartně. Kolik vteřin uběhlo od předchozího výtrysku ohně? Zapomněla to počítat.

„Honem zpátky, Saf. Za štíty!“

Safira se ani nehnula, pouze fascinovaně zírala na draka, jemuž zvolna vyhasínalo srdce.

Buch-buch.

Buch... buch.

Zvíře znehybnělo.

Náhle však z posledních sil zvedlo hlavu a vyrazilo řev plný nenávisti vůči Iskari. S posledním úderem srdce mu z tlamy vyšlehl proud ohně.

Asha skočila před svou sestřenici. „K zemi!“

Ruku nekrytou rukavicí měla stále vztaženou před sebe a oheň jí zalil prsty i dlaň, sežehl kůži. Hryzla se do rtu, aby tou sžíravou bolestí nevykřikla.

Když se drak zhroutil a konečně zdechl, Asha zjistila, že Safira klečí v písku, živá a zdravá. Před ohněm jiochránilo Ashino tělo.

Asha přerývavě vydechla.

Safira zděšeně pohlédla na její ruku. „Asho! Jsi hrozně popálená!“

Asha si stáhla přilbici a dlaň si přitiskla k tváři.

Zčernalá kůže naběhla puchýři. Ruka žhnula sžíravou pulzující bolestí.

Ashu zachvátila panika. Naposled ji drak popálil před osmi lety.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

11

Asha se ohlédla po svých loveckých otrocích, kteří teď spustili štíty. Žádný z nich neměl brnění, pouze železné zbraně – kovové hroty šípů a halapartny a oštěpy a kovové obojky na krku. Všichni upírali oči na draka a netušili, že Iskari je popálená.

Dobrá. Čím méně svědků, tím líp.

„Dračí oheň je jedovatý, Asho. Musíš si to ošetřit.“

Asha přikývla. Potíž byla v tom, že s sebou žádnépříravky na ošetření neměla.

Už osm let je nepotřebovala.

Aspoň naoko zamířila ke svému vaku. Za jejími zády Safira tichounce dodala: „Myslela jsem, že draci teď už oheň nechrlí.“

Asha ztuhla.

Nechrlí oheň bez příběhů, doplnila v duchu.

Safira se zvedla a setřepla si prach z brnění. Uhnula před Ashou očima. „Tak proč by s tím začínali zrovna teď?“

Asha náhle zalitovala, že sestřenici nenechala doma.

Ovšem kdyby to udělala, Safira by dopadla hůř nežjenom s podlitinou na čelisti. Nesrovnatelně hůř.

Před dvěma dny, během příprav na tento lov, Ashaobjevila Safiru zahnanou do kouta ve svém vlastním pokoji. Mohla jen tušit, jak vojáci pronikli dovnitř bez klíče.

Při pohledu na Ashu zpanikařili a ihned se rozprchli. Jak by to však dopadlo příště? Asha odjede na několikadenní lov a její bratr Dax byl dosud na pahorkatině, kdedojednával mír s tamním velitelem Jareqem. Kdo by tedy dohlížel na jejich pokrevně spřízněnou sestřenici? Nakonec radši vzala dívku s sebou.

V Ashiných představách totiž existovala jen jediná věc horší než návrat bez úlovku, a sice zjištění, že Safira opět leží na ošetřovně.

Safira se Ashiným mlčením nedala odradit.

„Pamatuješ, jak ses dřív na lov vydala po ránu a dovečera ses vrátila s kořistí? Proč je teď všechno jinak?“

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

12

Ze sžíravé bolesti seškvařené kůže se Ashy zmocnilazávrať. S vypětím všech sil se snažila soustředit.

„Třeba to tehdy bylo až moc snadné,“ pokrčila rameny a hvízdla na lovecké otroky. Dala jim pokyn, ať se pustí do porcování draka. „Nebo jen dávám přednost výzvě.“

Ve skutečnosti se počet draků už roky snižoval a bylo stále náročnější vracet se k otci s odříznutou dračí hlavou. Právě proto začala podvádět se starými příběhy – vábila draky blíž. Dávné báje pro ně byly totéž co pro lidi klenoty a zlato. Žádný drak neodolal hlasitě vyprávěnému příběhu. Bohužel, draky ty hlasitě vyprávěné příběhy nejenomvábily, ale navíc jim dodávaly sílu.

A tohle byl i původ jejich ohnivého dechu.

Byl to začarovaný kruh: kde nahlas zněly dávné báje, tam se objevili draci; kde se objevili draci, tam zavládla zkáza a zrada a oheň. Oheň především. To Asha věděla lépe než kdokoliv jiný. Důkaz měla přímo před očima.

Safira to s povzdechem vzdala.

„Běž si ošetřit tu spáleninu,“ broukla, nechala halapartnu ležet v písku a zamířila k mohutnému tělu, na které sesesypali otroci. Dívka dračí zdechlinu obešla a zkoumala ji. Díky matně šedým šupinám drak dokonale splýval skamenitým terénem podhůří, jeho rohy a bodliny tvořilanádherná slonovina bez jediné puklinky.

Po Safiřině odchodu se Asha pokusila nenápadně siprotáhnout prsty. Rukou jí však projela tak pronikavábolest, že si rozkousala rty do krve a na okamžik okolní rudý písek, nažloutlou trávu a šedivé kamení viděla jen rozmazaně. Západní plochá poušť tady zvolna přecházela v temné, rozeklané pohoří na východní straně.

„Je to krasavec!“ houkla na ni Safira.

Asha se snažila zaostřit na sestřenici pohled, ale všechno zůstávalo rozmazané. Zkusila potřást hlavou, ale když to nepomohlo, shýbla se pro Safiřinu halapartnu a opřela se o ni.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

13

„Tvůj otec bude nadšený!“ Dívčin hlas zněl zastřeně,jakoby zdálky.

Kdyby tak otec znal pravdu, pomyslela si Asha trpce.

Silou vůle překonala nával slabosti, pevněji se opřela o halapartnu a pohledem sledovala sestřenici. Safiraprokličkovala mezi otroky a jejich lesklými noži a popadla násadu sekery zanořené do masa. Podrážkou se zapřela o drakův šupinatý bok. Asha slyšela, jak zbraň vyjela, a na písek se vyřinula hustá lepkavá krev.

Ale to už Asha neviděla. Nemohla. Celý svět zahalila bílá mlha.

„Asho... Jsi v pořádku?“

Asha se čelem opřela o plochý železný břit halapartny. Prsty nepopálené ruky křečovitě svírala násadu, ale závrať ji drtila dál.

Bylo jí jasné, že se jenom tak nevzpamatuje.

V písku zachrastily spěšné kroky. „Asho, co se děje?“

Země se jí naklonila pod nohama. Asha se začalapropadat. Bezmyšlenkovitě zatápala po své sestřenici, jež se jí podle zákona nesměla ani dotknout.

Safira vyjukaně lapla po dechu a uskočila, aby se dostala mimo Ashin dosah, ale ta se marně snažila udržet nanohou. Nakonec se svezla na kolena do kamenitého písku.

Třebaže Safira s obavou mžikla po loveckých otrocích – Asha samozřejmě věděla, že má strach z nich, ne z ní, zabolelo ji to. Jako ostatně pokaždé.

Ovšem otroci by všechno vyžvanili. To sestřenice Safira věděla líp než kdo jiný. Žvanění otroků prozradilo Safiřiny rodiče. A teď byly obě dívky obklopeny otroky, kteří moc dobře věděli, že Safira se Ashe nesmí ani podívat do očí, protože v žilách jí proudí krev otroků – skralů.

„Asho...“

Svět se náhle rozjasnil a přestal se točit. Ashazamžikala. Pod koleny měla písek. V dálce se táhl obzor,rudozlatá šmouha na tyrkysové obloze. Před Ashou ležela

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

14

šedivá zdechlina zabitého draka a vedle Ashy seděla vpodřepu Safira. Až moc blízko.

„Ne!“ vyhrkla Asha ostřeji, než měla původně v úmyslu. „Už je mi dobře.“

Se zaťatými zuby přemohla bolest a vstala. Není možné, že by se jed začal šířit tak rychle. Určitě se potřebujejenom napít.

„Vlastně bys tu vůbec neměla být!“ křikla na niustaraně Safira. „Už za sedm dní budeš skládat manželský slib. Měla by ses na to chystat, ne před tím utíkat.“

Asha se váhavě zastavila. Navzdory žhavé bolesti v ruce a žáru stoupajícího slunce ji zamrazilo po těle.

„Před ničím neutíkám!“ odsekla s pohledem upřeným na vzdálený zelený příkrov. Průrva. Ashin jediný únik.

Zavládlo ticho, narušené jen zvuky nožů, které si otroci brousili při stahování dračí kůže. Safira popošla blíž.

„Co jsem slyšela, dračí srdce jsou teď v módě,“ pronesla Safira s pousmáním. „Obzvlášť jako zásnubní dar.“

Asha při té představě nakrčila nos. Shýbla se ke svému loveckému vaku z pevné dračí kůže, sáhla dovnitř avytáhla malý vak s vodou. Safira přihlížela.

„Rudý měsíc zmizí už za sedm dní, Asho. Už jsipřemýšlela o svém zásnubním daru?“

Asha se zvedla a svět se opět rozvířil. Silou vůle tenkolotoč zastavila.

Ale samozřejmě že o zásnubním daru přemýšlela.Kdykoliv vzhlédla k úděsně rudému měsíci, jenž postupně ubýval, vzpomněla si na to: na dar a svatbu a mladého muže, jenž se co nevidět stane jejím manželem. To slovo v ní těžklo jako kámen. Závrať ji rázem přešla.

„No tak,“ pousmála se Safira s očima upřenýma navrcholky stromů. „Jen si představ to odporné krvácející dračí srdce! Lepší dar pro muže bez srdce prostě nevymyslíš!“

Asha potřásla hlavou, ale Safiřin úsměv působilnakažlivě.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

15

„Proč vedeš tak nechutné řeči?“

V tom okamžiku Asha přes dívčino rameno zahlédlaoblak rozvířeného rudozlatého prachu. Tím směrem senacházelo město.

Ashu nejdřív napadlo, že se blíží prašná bouře, a užuž chtěla kvapně vydat patřičný rozkaz, ale tady přece nebyli na otevřené poušti, nýbrž uprostřed kamenité pahorkatiny. Asha se přimhouřenýma očima pozorně zadívala na oblak a spatřila dva koně, kteří se tryskem blížili k loveckévýravě. Jeden byl bez jezdce. Na druhém seděl muž v plášti z hrubé vlny s vrstvou rudého prachu vznášejícího se od kopyt. Na krku se mu ve slunci třpytil zlatý obojek naznamení, že jde o jednoho z palácových otroků.

Než dorazil k Ashe, popálenou ruku stačila schovat za záda. Když se písek usadil, spatřila postaršího otroka, jenž přitahoval uzdu klisně. Prošedivělé vlasy měl mokrépotem a mhouřil oči v ostrém pulzujícím slunci.

„Iskari,“ vyhrkl bez dechu s pohledem uctivě sklopeným ke koňské rozcuchané hřívě. „Otec si tě přeje vidět.“

Asha si za zády sevřela zápěstí zraněné ruky. „Skvělé načasování. Dnes večer mu dovezu dračí hlavu.“

Otrok zavrtěl hlavou, ale nevzhlédl. „Máte se do paláce vrátit bez odkladu.“

Asha se zamračila. Dračí král ji z lovecké výpravy ještě nikdy neodvolal. Ohlédla se po klisně bez jezdce. Byla to Oleander, její vlastní klisna. Kaštanově hnědá srst se leskla potem a bílou hvězdu na čele skrývala šmouha rudéhoprachu. Oleander vycítila blízkost své paní a neklidněpohodila hlavou.

„Můžu tu na všechno dohlídnout místo tebe!“ nabídla se Safira. Asha se k ní obrátila.

Safira si – zvlášť v přítomnosti králova ostražitéhootroka – netroufla vzhlédnout jí do tváře. „Sejdeme se doma.“ Sundala si vypůjčené kožené rukavice a podala je Ashe. „Byla bych radši, kdybys mi je nepůjčila. A už jeď.“

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

16

Bez ohledu na mučivou bolest v sežehnuté dlani si Asha chvatně natáhla rukavice, aby si otcův otrok nevšiml doruda spálené kůže plné puchýřů. Uchopila Oleandřinu uzdu avyhoupla se do sedla. Oleander zaržála, hrábla kopyty, a po lehkém stisku Ashiných pat se pustila do cvalu.

„A taky pro tebe schovám to srdce!“ křikla Safira za Ashou, jež se rozvířeným rudým prachem řítila zpět do města. „Co kdyby sis to ještě rozmyslela?“

Na Počátku

B

ožský Stařec se cítil osaměle. Stvořil si tedy dva

společníky. Prvního vyrobil z oblohy a duše apojmenoval ho Namsara. Namsara byl zlatý hoch. Když se

smál, v očích mu zářily hvězdy. Když se roztančil, ustaly

války. Když zpíval, zahojily se rány. Už jeho pouhápřítomnost jako jehla scelovala trhliny v podstatě světa.

Druhá byla společnice, kterou božský Stařec stvořil

z krve a měsíční záře. Pojmenoval ji Iskari. Iskari byla

nešťastné dítě. Kam Namsara přinášel smích a lásku,

Iskari donesla zkázu a smrt. Kudy Iskari kráčela, lidé

se třásli strachy ve svých domovech. Když promluvila,

lidé plakali. Když se vydala na lov, nikdy neminula cíl.

Soužená svou povahou Iskari předstoupila před

Starce a prosila, ať ji změní. Nenáviděla svou podstatu,

chtěla se podobat Namsarovi. Stařec odmítl a Iskari se

zeptala: „Proč můj bratr tvoří věci, a já je pouze ničím?“

„Svět potřebuje rovnováhu,“ prozradil jí božský Stařec.

Rozhněvaná Iskari se vydala od nejvyššího boha

rovnou na lov. Lovila dny. Lovila týdny. Snarůstajícím hněvem se umocnila i její krvelačnost. Zabíjela

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

17

nelítostně, bez soucitu a přitom v ní nepřetržitě sílila

nenávist. Nenáviděla bratra, který byl tak šťastný amilovaný. Nenáviděla božského Starce, jenž ji stvořil

jako bratrův opak.

A když se na lov vydala příště, Iskari nastražila past přímo na božského Starce.

To byla obrovská chyba.

Božský Stařec zasáhl Iskari svým hněvem a jí pakzůstala jizva stejně dlouhá a široká jako Průrva v horském masivu. Za pokus ho zabít zbavil božský Stařec Iskari nesmrtelnosti, serval ji z jejího těla jako hedvábné šaty. Proklel její jméno a vyslal ji osaměle bloudit pouští, vřezavých vichrech a skučících písečných bouřích, podsžíravým sluncem, v mrazech pod ledovým příkrovem noci.

Nezabil ji však ani žár, ani mráz.

Nesnesitelná samota však ano.

Namsara hledal Iskari v poušti, ale noc a den sesedmkrát vystřídaly, než v písku objevil její tělo s kůží sežehlou sluncem, s vyklovanýma očima.

Při pohledu na svou mrtvou sestru Namsara padl na kolena a rozplakal se.

2. kapitola

P

o lovu se Asha vždy vykoupala, z těla si opláchla krev,

písek a pot. Tento rituál jí pomáhal při přechodu z drsné

divočiny k přepychovému životu ve zdech královskéhopaláce, jenž ji tísnil jako příliš utažená saténová šerpa.

Dnes však koupel vynechala a navzdory otcovu příkazu

vyklouzla svým strážcům z dohledu a chvatně se rozběhla


kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

18

do ošetřovny, kde byl i sklad léčiv. Byla to vybílenámístnost páchnoucí vápnem, kam se z rozlehlé terasy linulo

slunce, na podlahu házelo stíny listí a pozlatilo police plné

kameninových nádob s léky.

V této místnosti se probrala před osmi lety, poté, co ji popálil Drakovládce Kozu. Asha si dosud živě vybavovala, jak leží na posteli zavinutá v obvazech a na prsou ji jako balvan tíží úděsný pocit příšerného selhání.

Rozechvělá proudem vzpomínek Asha vešla klenutým vchodem do místnosti, shodila rukavice i kusy brnění a na hromádku položila sekeru.

Jedním z rizik dračího ohně – kromě toho, že přiškvařil kůži až ke kostem – byl jed. I ta nejmenší spálenina mohla při pozdním či nedostatečném ošetření způsobit smrtelnou otravu celého těla. A těžké popáleniny, jež Asha utrpěla před osmi lety, vyžadovaly okamžité ošetření, a i potom byla naděje na přežití pramalá.

Asha měla recept na lék, který jed dokázal vytáhnout, ale musela by ho na ráně nechat celé dva dny. Teď však na to neměla čas. Otec si ji předvolal. Zřejmě už dostal zprávu o jejím příjezdu, proto neměla k dispozici dny, spíš jen minuty... vteřiny.

Asha otevřela skříňku a vytáhla nádoby plné sušené kůry a kořínků. Hledala jednu konkrétní bylinu. V chvatu sáhla po hladké kameninové nádobce, ale rukou jí projela řezavá bolest a Ashe nádobka vypadla z ruky.

Po podlaze se rozletěly rudé střepy a plátěné obvazy.

Asha zaklela a v pokleku začala všechno jednourukou sbírat. Bolestí byla tak otupělá, že si zpočátku aninevšimla, že někdo přiklekl vedle ní a pomáhá jí sbírat střepy.

„Já to udělám, Iskari.“

Asha sebou leknutím trhla. Zvedla hlavu a spatřilastříbrný obojek, zcuchané vlasy.

Mlčky přihlížela, jak pihovaté ruce shrabujínepořádek. Znala je. Tyhle ruce jí u Jareqa přinášely talíře sjídkristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

19

lem. Servírovaly jí mátový čaj v Jareqových skleněných

šálcích.

Ztuhla napětím. Jestli je v paláci snoubencův otrok, pak je v paláci i její snoubenec! Jareq se očividně vrátil zpahorkatiny, kde měl dohlédnout na Daxovo vyjednávání s tamními kmeny.

To proto ji otec přivolal?

Otrokovy prsty znehybněly a Asha si všimla, že chlapec zírá na její popáleninu.

„Iskari...“ svraštil obočí. „Potřebuješ ošetření.“

Rozhořčení ji zahltilo jako další vyšlehnutí plamene. Jistěže potřebovala ošetřit, a už by to měla za sebou, jen kdyby nebyla tak nešikovná.

Stejně důležité jako péče o zranění však bylo i otrokovo mlčení. Jareq své otroky často využíval jako špehy. Bylo téměř jisté, že mladík hned odtud poběží za pánem a všechno mu prozradí.

A jakmile se to dozví Jareq, donese se to i otci.

Rázem mu bude jasné, že Asha vyprávěla staré báje a že je pořád stejně špatné a zkažené děvče jako dřív.

„Opovaž se o tom před někým jen muknout –vlastnoručně tě shodím do odpadní jámy!“

Otrok stiskl rty a sklopil oči k dlažbě umně vzorované květy vzácné pouštní namsary, což byla rostlina hojící všechny rány.

„Odpusť, Iskari,“ řekl otrok a přitom dlaněminepřestával shrabovat rudé střepy, „ale poslouchat smím pouze svého pána. Přikázal mi to.“

Asha měla sto chutí popadnout sekeru, jež ležela u stěny na hromádce jejího brnění.

Jistě, mohla otrokovi vyhrožovat, ale co kdyby se jí mstil? Lepší bude úplatek.

„A co když ti dám něco za mlčení?“

Na okamžik přestal sklízet střepy.

„Co by sis přál?“

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

20

Koutek úst mu neznatelně vyjel nahoru a Ashe na pažích naskočila husí kůže.

„Nemůžu tu trčet celý den,“ zamumlala v nečekaných rozpacích.

„To jistě ne,“ souhlasil otrok. Při pohledu na její rudou a puchýři posetou ruku se rázem přestal usmívat. Asha se roztřásla, jak se jí nákaza šířila tělem. „Promyslím si to, zatímco ti budu ošetřovat tu popáleninu.“

Asha mu to dovolila. Popravdě, ten třes jí dělal starosti. Než otrok sklidil nepořádek, našla si v polici další lék:poel z dračích kostí.

Sám o sobě byl stejně vražedný jako dračí oheň, ovšem jinak: nezaplavil tělo jedem, ale vysál z něj všechnyživiny. Asha sice sama neviděla nikoho tímto způsobemzemřít, ale podle jednoho starého příběhu se dračí královně zachtělo dát svým nepřátelům lekci. Pozvala je naněkolik dní do paláce jako vážené hosty a každý večer jim do mísy s večeří nasypala špetku popela z kostí draků. Ráno před odjezdem všechny hosty našli v postelích už ztuhlé, těla vysátá jako skořápky. Jako by z nich někdo ten život vydlabal.

Navzdory těmto nebezpečným účinkům správná dávka popela z dračích kostí spolu s vhodnými bylinkamidokázala vysát z těla dračí jed – právě díky svému parazitování na živém organismu. Asha vytáhla korkovou zátku aodměřila množství.

Známkou dobrého otroka byla schopnost předvídatpotřebné kroky dřív, než je pán vysloví, a Jareq si kupoval pouze ty nejlepší jedince. Než Asha všechny ingredience podrtila v hmoždíři a svařila je na hustou pastu, Jareqův otrok natrhal z čistého kusu plátna pruhy na nové obvazy.

„Kde je?“ zeptala se Asha, zatímco směs míchala, aby urychlila chladnutí.

Jareqovo jméno nepronesla. Otrok beztak věděl, koho má na mysli.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

21

„Usnul vedle poháru vína.“ Náhle přestal trhat obvazy a podíval se jí na ruce. „Myslím, že už je to vychlazenédostatečně, Iskari.“

Asha pohlédla stejným směrem. Ruce se jí silně třásly. Pustila lžíci a zvedla si je k očím, jako by tomu nevěřila.

„Potřebovala bych víc času...“

Otrok si od ní s ledovým klidem vzal rendlík. „Posaď se,“ kývl směrem ke stolu, jako by tady velel on a Asha ho musela poslouchat.

Ashe se otrokův rozkaz nelíbil, ale mnohem míň se jí líbil zběsilý třes vlastního těla. Opřela se o stůl zdravou rukou a vyhoupla se na stolní desku. Seděla mlčky apřihlížela, jak otrok nabral lžíci téměř černé hmoty a jemně do ní foukal, až z ní přestala stoupat pára. Popálenou ruku položila na stehno dlaní vzhůru, aby jí mohl lék rozetřít po krvavě rudé a puchýři poseté kůži.

Asha zaťala zuby a sykla. Balzám štípal. Otrok se při jejích stenech několikrát zarazil. Němě mu naznačila, ať pokračuje. Navzdory příšernému zápachu – jako pálící se kosti – cítila okamžitý účinek hojivého dračího popela: chladivý pocit, jenž pronikal hluboko pod kůži a tlumil stravující bolest

„Lepší?“ Otrok se sklopenýma očima foukal na obsah další lžíce.

„Ano.“

Na spáleninu nanesl ještě dvě vrstvy léku a sáhl poprvním pruhu plátna.

Než zranění obvázal, oba zaváhali. Asha se zhrozeněodtáhla a otrok strnul a držel konce bílé látky jako kolébku. Oba si současně uvědomili, že jí nemůže dát na rukuobvaz, aniž by se jí dotkl.

Pokud se otrok dotkne draksora bez pánova souhlasu, za trest může strávit až tři dny v kobce bez jídla. Je-liprovinění vážnější – například se dotkne vysoce postaveného draksora, jako je Asha – přibude ještě zbičování. A ve

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

22

vzácných případech intimních kontaktů – jako je milostný

vztah mezi otrokem a draksorem – otrok skončí v ringu

arény, kde ho čeká ponižující smrt.

To ovšem znamenalo, že bez Jareqova svolení se otrok Ashy nedotkne. Nesmí.

Asha si chtěla obvaz vzít, ale otrok před ní uhnul. Beze slova sledovala, jak jí obvazuje dlaň – pomalu, pečlivě, zručnýma rukama se vyhýbal sebemenšímu kontaktu.

Asha vzhlédla k mladíkovu protáhlému hubenémuobličeji posetému pihami. Připomínaly hvězdy na nebi. Stál tak blízko, že cítila jeho tělesné teplo i slanou vůni pokožky.

Možná její pohled vytušil, ale nevzhlédl. V tichu jíovíjel plátno kolem ošetřené popáleniny.

Asha mu zkoumala ruce. Velké dlaně. Dlouhé prsty s mozolnatými bříšky.

Podivné místo na mozoly domácího otroka.

„Jak se to stalo?“ otázal se při práci.

Cítila, že k ní téměř vzhlédl, ale zarazil se. Sáhl podalším, užším pruhu plátna a začal jí ovinovat i prsty.

Vyprávěla jsem starou báj.

Ashu by zajímalo, kolik toho skral ví o souvislosti mezi bájemi a dračím ohněm.

Nahlas však neodpověděla. Nikdo nesměl znát pravdu; zvlášť po těch dlouhých letech, kdy se snažila napravit svoje chyby. Asha pořád zůstávala zkažená. Kdyby někdo mohl dohlédnout do jejího nitra, spatřil by duši zjizvenou stejně jako její zevnějšek; nechutnou a odpudivou.

Vyprávěla jsem o Iskari a Namsarovi.

Iskari byla bohyně, po níž Asha získala svůj titul.

V současnosti jméno Iskari znamenalo ničitel a zabiják.

Význam jména Namsara se během doby také změnil. Bylo to jméno léčivé květiny, jejíž vzor zdobil dlažbu vtéhle místnosti, i titul osoby, jež bojovala za ušlechtilý cíl – za království či za svou víru. Už pouhé slovo namsara znamenalo ideál hrdiny.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

23

„Zabila jsem draka,“ vysvětlila Asha otrokovi nakonec, „a před smrtí mě stačil popálit.“

Otrok zastrčil konce obvazu a přitom prsty přidržel její zápěstí, jako by zapomněl, kdo je.

Při jeho doteku Asha sykavě lapla po dechu. Současně si otrok uvědomil svůj úděsný přečin a zkameněl.

Asha užuž chtěla vyštěknout rozkaz, když tu se otrok tiše, ohleduplně zeptal: „Bolí to ještě?“

Jako by mu víc záleželo na jejím zranění než na vlastním životě. Jako kdyby neměl sebemenší strach.

Asha polkla a sklopila oči k jeho prstům, jež se jí ovíjely kolem zápěstí. Nechvěly se, neváhaly, byly hřejivé, silné a sebejisté.

Copak se nebojí?

Když neodpověděla, otrok spáchal ještě těžší zločin.Pozvedl oči k jejím.

Střetli se pohledem a vzápětí Ashu zalil příval žáru. Oči měl pronikavé jako nabroušený ocelový břit. Správně měl oči ihned sklopit, ale místo toho jimi klouzal po svraštělé jizvě, jež se jí po tváři táhla níž a mizela pod límcem haleny.

Lidé na Ashu zírali odjakživa. Dávno si na to zvykla. Malé děti si na ni i ukazovaly, ale většina ostatních před její jizvou rozpačitě uhýbala očima. Ovšem tento otrok si ji prohlížel dlouze, zvídavým a zvláštním pohledem, jako by Asha byla portrét a on zkoumal každý tah štětce. Přesně věděla, co otrok vidí. Skvrnitou, svraštělou a rudofialovou kůži. Klouzal jí pohledem od temene přes čelo, zastavil se u linie vlasů, sjel jím níž po pravé tváři a uchu, které užnikdy nezíská původní tvar a zůstane jen znetvořenouhroudou tkáně. Jizva Ashe pokrývala třetinu obličeje, polovinu krku a směřovala dolů po pravé straně jejího těla.

Safira se jednou Ashy zeptala, zda pohled na sebenenávidí, ale Asha se s ním smířila. Přežila popálení odnejnebezpečnějšího ze všech draků. Kdo se něčím takovým může pochlubit?

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

24

Svou jizvu nosila hrdě jako královskou korunu.

Otrokův pohled putoval ještě níž, jako by sipředstavoval vzhled jizvy pod oblečením; jako by si představoval Ashiho svlečené tělo.

Náhle vypěnila. Hlas jí zazněl řezavě jako nůž.

„Ještě chvíli se dívej, otroku, a co nevidět už nebudeš mít čím!“

Opět jen pobaveně povytáhl koutek úst, jako by přijal výzvu.

Asha si vzpomněla na loňské povstání, kdy se skupina otroků zmocnila kasáren, držela draksora jako rukojmí a zabila každého vojáka, jenž se přiblížil. A právě Jareq se tehdy vetřel do kasáren v převleku za otroka,vzbouření tvrdě ukončil a osobně pozabíjel všechny otroky, kteří vzpouře veleli.

A tento otrok byl jistě stejně nebezpečný jako všichni ostatní.

Asha zalitovala, že nemá u sebe sekeru, tak aspoňseskočila ze stolu a odstoupila.

„Už vím, co chci za odměnu,“ ozval se otrok za jejími zády.

Asha strnula a obrátila se k němu. Právě skládalnepoužité obvazy a vyškrabával zbytek balzámu z rendlíku.

Jako by vůbec neporušil zákon.

„Výměnou za svoje mlčení,“ pokračoval otrok,zatímco dřevěná vařečka drhla kameninové dno, „chcijeden tanec.“

Asha na něho vytřeštila oči.

Cože?

Nejprve se jí opováží pohlédnout do očí, a teď chce tanec?

Zbláznil se?

Vždyť Asha je Iskari. A Iskari přece netančí. Ale i kdyby přece, nikdy by netančila s otrokem! Byla to absurdní žádost.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

25

Nepředstavitelná.

Zakázaná.

„Jeden tanec,“ zopakoval a opět se jí pronikavě podíval do očí. Projel jí šok jako elektrický výboj. „Místo i čas podle mého výběru.“

Asha mimoděk sáhla k boku, ale sekera zůstala ležet na hromádce brnění. „Zvol si něco jiného!“

Zavrtěl hlavou, ale přitom pozorně sledoval její tápající ruku. „Nic jiného nechci.“

Z očí jí zasršel hněv. „To jistě není pravda.“

Otrok jí pohled nebojácně oplácel. „Hlupák si může být jistý čímkoliv, ale ještě to neznamená, že to tak skutečně je.“

Asha se rozpálila vzteky.

Vážně ji právě označil za hlupáka?

Třemi skoky se Asha ocitla u sekery, prudce se obrátila k otrokovi a její třpytivé ostří mu přiložila k hrdlu. Byla odhodlaná mu přetnout hlas, pokud nebude zbytí.

Z ruky mu vypadla nádobka s lékem a třeskla o podlahu. Na zaťatých čelistech se mu napjaly svaly, ale očimaneuhnul. Vzduch mezi nimi žhnul a jiskřil. Převyšoval Ashu o celou hlavu, ovšem Asha byla zvyklá útočit na mnohem větší kořist.

„Nepokoušej mě, skrale!“ zavrčela a přitlačila na ostří.

Otrok sklopil oči.

Konečně.

Tohle měla zarazit hned na začátku!

Toporem sekery Asha šťouchla otroka do levého ramene tak silně, až klopýtavě ucouvl a narazil do police plné lahví, jež varovně zacinkaly.

„To tajemství si necháš pro sebe!“ zavelela, „protožejinak tě neochrání ani Jareq! Rozumíš?“

S očima sklopenýma k zemi se postavil. Neodpověděl ani slovo.

Asha se otočila na patě a mlčky odešla. Neměla časodtáhnout otroka až před Jareqa a dožadovat se jehopokristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

26

trestání. Potřebovala rychle najít hedvábné rukavice, aby

schovala obvazy na ruce, a při jednání s dosud čekajícím

otcem předstírat, že je všechno v pořádku.

S Jareqovým otrokem se vypořádá později.

Zrození lovce

Ž

ila byla dívka, jíž bylo souzeno konat zlo.Například vyprávět pradávné zakázané báje.

Nesešlo jí na tom, že ty staré příběhy zabily její matku. Nezabrzdilo ji ani vědomí, že zabily i mnoho dalších lidí. Dívka se starým bájím otevřela vstříc. Dovolila jim pozřít jí srdce a změnit ji na oživlý hřích.

Její skrznaskrz zlá podstata vábila draky. Tytéž draky, kteří sežehli sídla jejích předků a vyvraždili jejichrodiny. Ti jedovatí a oheň dštící draci.

Dívce to bylo jedno.

Pod pláštěm noci se plížila přes střechy a probíhala prázdnými uličkami ven z města až k Průrvě, kdedrakům hlasitě vyprávěla jednu báj za druhou.

Vyprávěla jich tolik, že probudila i tohonejnebezečnějšího draka; černého jako bezměsíčná noc,starého jako sám čas.

Kozua, Prvního draka.

Kozu chtěl dívku pro sebe. Chtěl čerpat vražednou moc, proudící z jejích rtů. Přál si, aby příběhyvyprávěla jen a jen pro něho.

Navždy.

A právě Kozu jí připomněl, v co se změnila.

Zděsilo ji to. Nakonec s vyprávěním starých bájí přestala.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

27

Bohužel, nebylo to nic snadného. Kozu ji zahnal do pasti. Švihal ocasem a varovně syčel. Dal dívce jasně najevo, že pokud ho odmítne, nedopadne to s ní dobře.

Chvěla se a plakala, přesto stála na svém.Nepronesla ani slovo.

Ovšem Prvnímu drakovi nesmí nikdo odporovat.

Drakovládce Kozu dostal záchvat zuřivosti, a když se dívka pokusila uprchnout, sežehl ji vražedným plamenem.

Ale to mu nestačilo.

Svou zbylou zuřivost si vybil i na jejím domově.

Kozu přelil svůj hněv do vybílených zdí a věží.Vdechl tam svůj jedovatý dech a příbuzní křičeli a plakali, protože jejich blízcí uvízli v hořících domech.

Bezvládnou dívku našel v Průrvě syn velitele. Drak ji považoval za mrtvou. Chlapec ji odnesl až do paláce na ošetřovnu a jeho otec mezitím zachránil město.

Chlapcův otec shromáždil vojsko a zahnalDrakovládce. Otrokům nakázal uhasit ohně a odstranit všechny vzniklé škody. Velitel zachránil město, alenedokázal zachránit svou manželku. Když zaslechl její smrtelné výkřiky, vrhl se do jejich hořícího domu – a už nevyšel.

Dívka však přežila.

Probrala se v neznámém pokoji a v cizí posteli anedokázala se rozpomenout, co se stalo. Otec před ní zpočátku tajil pravdu. Jak oznámit desetileté dívce, že zavinila smrt tisíců? Král neopouštěl její lůžko. Strávil u něj všechny ty noci plné bolesti. Poslal propopáleninové experty, aby dceři vrátili plné zdraví. Kdyžprohlásili, že dívka nikdy nezíská plnou hybnost končetin, poslal pro ještě lepší lékaře. A přitom pomalounkuvylňoval mezery v dceřině paměti.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

28

Když se dívka veřejně omluvila a poddaní jí plivali

k nohám, otec stál po jejím boku. Když přísahala, žeodčiní své prohřešky a shromáždění poddaní syčeli jméno

prokleté bohyně, její otec učinil z těch nadávek titul.

V minulosti se dobrým hrdinům říkalo jménemmilovaného boha Namsary, připomněl si. Tak dceranaoak dostane jméno Iskari, po bohyni zkázy.

3. kapitola

T

růnní sál se sloupy podepřenou galerií, vyzdobený

dokonalými mozaikami a lemovaný vojáky, bylzbudován tak, aby soustředil pozornost návštěvníka na jediné

místo: trůn dračího krále. Ovšem Ashu pokaždé nejdřív

upoutal posvátný plamen. Mezi hlavním vchodem apozlaceným trůnem stál podstavec z leštěného onyxu a na něm

ležela mělká kovová mísa, v níž hořel bílý ševelící plamen.

Když byla Asha ještě malá, posvátný plamen přinesli z jeskyní božského Starce sem, aby ozařoval trůnní sál. Tehdy v Ashe probouzel posvátnou bázeň.

Už ne. Dnes plamen jako by Ashu pozoroval se stejnou úctou, jako ona kdysi jej. Bezbarvý oheň sytící se pouhým vzduchem? Bylo to nepřirozené.

Otec by jej měl poslat zpátky do jeskyní, ale byla to jeho trofej, symbol všeho, co překonal.

„Omlouvám se, že jsem tě vyrušil při lovu, drahá.“

Otcův hlas k ní dolehl přes celý sál, prudce ji vytrhl ze zamyšlení. Asha se rozhlédla po svítících bílých stěnách, místy překrytých čalouny s vetkanými portréty dávnomrtvých dračích králů a královen.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

29

„Ne, nevyrušil jsi mě. Zabila jsem draka těsně předtím, než dorazil tvůj posel.“

Asha s hedvábnými rukavičkami k loktům a v tmavě modré říze, jež se jí za chůze ovíjela kolem kotníků,mířila k trůnu. Oči portrétů ji sledovaly. Tiše našlapovala na modrozelenou dlažbu, kam průzorem v kopuli dopadala sluneční záře protkaná zlatými zrnky prachu.

Muž na trůně královsky i vypadal: na pravém rameni splývavého šatu měl vyšitý královský znak – draka smečem v srdci – a kolem krku mu visel zlatý medailonvykládaný citrínem. Na nohou měl zlaté pantofle s bílou výšivkou.

Když se Asha před osmi lety probrala na ošetřovně,nejdřív ze všeho spatřila právě tohoto muže. Při pohledu na otce se jí vybavila výheň, kterou ji zahalil Kozův dech. Odporný čpavý puch spáleného masa a vlasů. V hrdle jí uvízl drásavý skřek.

Jediné, na co si Asha dokázala vzpomenout, byl oheň. Nic víc.

„Tohle byl tvůj nejdelší lov,“ uvítal ji otec. Asha sezastavila před pozlacenými schody vedoucími na trůn. „Už jsem si dělal starosti.“

Sklopila oči. Hanbou se jí úžilo hrdlo, jako by spolkla hrst kaktusových ostnů. Otec měl dost starostí i bez ní: hrozící válka s kmeny z oblasti pahorkatiny, nepřetržitá hrozba vzpoury otroků, napětí mezi hradem a chrámem – o čemž otec s Ashou nikdy nemluvil – stále větší moc jeho vlastního generála.

Pod rukavicí Ashe žhnula čerstvá popálenina apřipomínala její dnešní zločin, jako by ji chtěla zradit. Tiskla si ji k boku a doufala, že otec se na rukavice nezeptá.

„O mě si dělat starosti nemusíš, otče. Kořist najdu vždycky.“

Dračí král se na dceru usmál. Opěradlo zlatého trůnu tvořila umná mozaika, změť obrazců a křižujících se čar,

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

30

jež připomínaly půdorys labyrintu městských ulic nebo

bludiště tajných chodeb pod palácem.

„Přeji si, abys dnes večer osobně předvedla svůjúlovek – na počest našich hostů.“

Asha vzhlédla. „Hostů?“

Otec zvážněl. „Neslyšela jsi tu novinu?“

Zavrtěla hlavou.

„Tvůj bratr se vrátil s delegací kmenů z pahorkatiny.“

Ashe vyschlo v ústech. Kmeny žily za písečnou pouští a odmítaly uznávat krále. Se zabíjením draků nesouhlasily skoro stejně jako s otroctvím. Z toho důvodu s nimi otec měl v minulosti velké potíže, a navíc se ho dodnespokoušely zabít.

„Souhlasili s uzavřením příměří,“ dodal otec chvatně. „Teď začneme vyjednávat podmínky mírové smlouvy.“

Mír s kmeny z pahorkatiny? Vyloučeno.

Asha stísněně přistoupila k trůnu. „Jsou přímo v paláci?“ Jak se Dax mohl opovážit přivést pod střechu jejich dávné nepřátele?

Nikdo nečekal, že Dax ve vyjednávání uspěje. Upřímně, nikdo nečekal, že se z výpravy na pahorkatinu vůbec vrátí.

„Je to příliš nebezpečné, otče.“

Dračí král se na trůnu předklonil. Z očí mu hledělavřelost. Měl dlouhý úzký nos a pečlivě zastřižený plnovous.

„Nestrachuj se, drahá.“ Pohledem sjel po dceřině jizvě. „Jeden pohled na tebe, a už nikdy se nevzbouří.“

Asha se zamračila. Když se otroci nebáli popravčí sekery, jež čekala vzbouřence, proč by měli mít strach z Iskari?

„Ale pro tohle jsem tě nepřivolal.“

Dračí král vstal a sestoupil po sedmi schodech naúroveň sálu. S rukama za zády pak zvolna zamířil k čalounům podél levé stěny. Asha šla za ním. Stěnu lemovalyrozestavené stráže s očima skrytýma za hledím lesklého brnění.

„Chci s tebou mluvit o Jareqovi.“

Asha vzdorně vystrčila bradu.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

31

Když obyvatelé města Firgaardu ztratili své blízké idomovy v důsledku požáru, který rozpoutal mstivý Kozu, žádali pro provinilou královskou dceru smrt. Dračí král nedokázal své dítě zabít, a nabídl Ashe možnost pokání. Slíbil její ruku Jareqovi – chlapci, který ji zachránil a sám při tom osudném požáru ztratil rodiče.

Svazek těch dvou, oznámil král, bude posledním krokem Ashina odčinění hříchů. Až obě děti dospějí, Jareq, jenž přišel o své nejdražší, spojí svůj život s tím Ashiným, a tak prokáže, že jí odpustil. Dá tím současně najevo, že celé město Firgaard by mělo následovat jeho příkladu.

A navíc král chlapce odměnil za hrdinství tím, že hovychovával jako budoucího velitele vojska, což byla původně funkce Jareqova otce.

Byl to výraz vděčnosti a důvěry.

Ze statečného chlapce vyrostl během let zdatný mladý muž. Dnes mu bylo dvacet let a velel celé armádě. Vojáci mu byli bezmezně oddaní. Podle Ashy až příliš. Po jejich svatbě se Jareq stane bezprostředním nástupcem nakrálovský trůn – kterého se lze přesnadno zmocnit násilím.

A právě to Ashe dělalo starosti.

„O našem rozhovoru se nesmí dozvědět. Rozumíš?“

Asha se vytrhla ze zamyšlení a vzhlédla k čalounu sportrétem své babičky – dračí královny, jež porazila azotročila jejich nejnebezpečnější nepřátele, skraly. Umělec královnu zobrazil na rudohnědém pozadí a vlasy jíprozářil stříbrnými a tmavomodrými odlesky. Asha měla dojem, že dračí královna upírá na vnučku pohled plný nesouhlasu, jako by jí viděla přímo do srdce a četla v něm všechna skrytá tajemství.

Asha si zraněnou ruku přitiskla k tělu.

„Nikdo se nesmí dozvědět, co ti teď prozradím.“

Obrátila se k otci, jenž na ni upíral pohled plný lásky.

Zachovat tajemství? Nikomu nebyla tak oddaná jako otci. Hned dvakrát mu dlužila za život. „Jistě, otče.“

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

32

„Zatímco jsi byla na lovu, v Průrvě zahlédli draka,“začal otec. „Neukázal se už osm let. Černý drak s jizvou přes oko.“

Ashe se rázem podlomila kolena. Chybělo málo, amusela by se opřít o stěnu.

„Kozu?“

Nemožné. Drakovládce se neobjevil ode dne, kdyzaútočil na město.

Otec přikývl. „Tohle je příležitost, Asho, kterou musíme využít.“ Pomalu, zářivě se usmál. „Chci, abys přineslaKozuovu hlavu.“

Asha náhle ucítila spálené maso. Hrdlo se jí sevřelopotlačeným výkřikem.

Celých těch osm let se snažila zahnat vzpomínky. Tehdy jsem byla dítě, ale dnes je to jinak.

Dračí král si uvědomil, že v dceři se bouří emoce, a zvedl ruku, jako by se jí chtěl dotknout – což nikdy neudělal, ale v očích se mu kmitl stejný výraz jako všem, kdo kdy Ashe pohlédli do tváře.

Otec se to snažil nedávat najevo, protože ji miloval anechtěl jí ubližit, ale ani on si občas nemohl pomoci.

Dračí král měl strach z vlastní dcery.

Za pouhou vteřinku se král už tvářil normálně a spustil ruku k boku, na jílec svého obřadního meče.

„Pokud přemůžeš Drakovládce, náboženští fanatici ztratí důvod zpochybňovat mou autoritu. Kmeny zpahorkatiny konečně uznají, že je všechno jinak, a podrobí se mi. A především, Asho, už nebude nutný tvůj sňatek sJareqem!“ Zadíval se na čaloun na stěně – ten s portrétem své matky, staré dračí královny. „Tím se navždyvykouíš z hříchu.“

Asha polkla. Postupně jí docházel význam těch slov.

Mudrcové – posvátní vypravěči z dávných časů – před zabitím Kozua varovali. Kozu, tvrdili, je zdrojem příběhů, a jako takový propojuje božského Starce s jeho lidem.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

33

Po Kozuově smrti by staré báje zmizely z paměti a rtů i ze svitků – jako by nikdy neexistovaly. Božský Stařec by upadl v zapomnění a pouto mezi ním a lidmi by sepřetrhlo. Dokud Kozu zůstane naživu, budou žít i báje apříběhy, a vytrvá i jho, svazující Ashin lid s božským Starcem.

Ani zcela bezbožní lovci by se neodvážili Kozua zabít. Její otec to věděl, a proto na lov vysílal právě dceru. Asha měla nejvíc důvodů přát si Drakovládcovu smrt.

Byla by to bezvýhradná, absolutní omluva královým poddaným. Odčinění.

„Slyšíš mě, Asho? Přineseš-li Kozuovu hlavu, odpadne důvod tvého sňatku s Jareqem.“

Asha se vzchopila a vzhlédla k otcově usměvavé tváři.

„Tak co na to říkáš, Asho? Půjdeš do boje?“

Jistěže půjde. Jediná otázka zněla: Dokáže ten úkol zvládnout dřív, než rudý měsíc zmizí z oblohy?

Poslední Namsara

S

vého času byli draksorové mocní a uctívaní, jako

posvátná křídla čeřící noční tmu. Byli jako ohnivý

déšť, to poslední, co každý drak spatřil před smrtí.

Nikdo se neodvážil vystoupit proti nim.

Ale v poušti teď řádil nepřítel. Útočníci zpoza moře,

kmeny skralů, jež už dobyly severní ostrovy a měly

chuť na další území. Zalíbil se jim Firgaard, zářivá

hvězda pouštního království, rušné velkoměsto napřelomu vyprahlých písčin a horské zeleně. Pokud bydobyli Firgaard, snadno by mohli ovládnout celý svět.

Skralové se k městu chtěli přiblížit tajně v noci, aby

draksory zaskočili.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

34

Ovšem sotva se večer setmělo, božský Stařec zažehl oheň.

Božský Stařec slyšel postupujícího nepřítele.Rozhlédl se přes vyprahlé vesnice a písečné duny, až našel vhodného muže. Byl to skral jménem Nišran.

Jediným slůvkem božský Stařec vytrhl ze spánkuDrakovládce, jenž se prudce rozletěl nad pouští k Nišranovi.

Nišran byl tkadlec a Drakovládce ho objevil sedět za stavem. Tkadlec přestal šlapat na pedály, člunekznehybněl a muž vzhlédl k dračím šupinám černým jako bezměsíčná noc.

V srdci ho zastudil strach.

Jenže božský Stařec si Nišrana zvolil za svéhoNamsaru – za hrdinu. To bylo neodvolatelné poslání. Bůh pomohl Nišranovi tím, že mu daroval schopnost vidět i ve tmě.

Pod pláštěm noci Nišran vedl dračí královnu i jejíarmádu přes poušť zalitou novým měsícem a mířil přímo k táboru skralů.

Severské nájezdníky zaskočily šípy a dračí oheň ve spánku, proto podlehli právě těm, jež chtěli porazit. Po boji dračí královna nevyhnala zbylé skraly zahranice, protože by se nepřetržitě mstili, ale současně si nechtěla vzít na svědomí jejich hromadné pobití.Nakonec dračí královna s Namsarou po boku nechala každému skralovi nasadit otrocký obojek jako trest za hrůzy, jichž se dopustili na severních ostrovech.

Po zotročení skralů zavládl v království draksorů mír, protože zpráva o poražených útočnících seroznesla do všech světových stran. Vládci okolníchkrálovství rozesetých kolem pouště, hor i moře přísahali dračí královně věrnost.

Ten stav trval bohužel jen krátce.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

35

Království Firgaard opět zahalila noční tma a draci

se bez varování obrátili proti svým jezdcům, napadli

jejich rodiny a zapálily domy. Místo oslav nadvítězstvím se království utápělo v dračím ohni. Po úsvitu už

nad úzkými uličkami stoupal jenom dým ze spálenišť.

Draci odlétli do Průrvy a nikdy se nevrátili.

V království Firgaard vypukl chaos. Někteřídrakojezdci se přidali na stranu královny, jež se rozhodla

pomstít zrádným drakům, další podpořili nejvyšší

kněžku, jež ze všeobecného rozvratu vinila královnu.

Draksorové začali bojovat mezi sebou. Další domy

lehly popelem. Firgaard se měnil v ruiny.

To byla první zrada.

4. kapitola

V

e Firgaardu bylo odvěkou tradicí, že hlavu každého

zabitého draka darovali králi. Asha měla tohlezavršení lovu nejradši. Vítězoslavný vstup, diváci žasnoucí

v posvátné bázni a hlavně otcův hrdý výraz.

Ovšem dnes večer bloudil pustinou za městem větší, starší drak a Asha se nemohla dočkat, až mu zatne sekeru do srdce.

Brzy, říkala si, když se Safirou procházely klenutým vchodem na největší nádvoří. Hudba k nim připlouvala jako poryvy dýmu: flétna ševelící pod břesknoutrumpetou a vířícími bubny.

Před vstupem na nádvoří se Asha ze zvyku ohlédla po Safiře, zda na ní nespatří nové podlitiny. Žádné nenašla, zato Safira ve světlezeleném kaftanu vyšitém květyzimolezu doslova zářila.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

36

„Myslela jsem, že je nesnášíš,“ ukázala Safira na Ashiny hedvábné rukavice. Byly z ciziny a Jareq je Ashe lonidaroval k sedmnáctým narozeninám.

Skutečně je nenáviděla. Padaly jí a ruce se v nich potily, ovšem teď chytře zakrývaly popálenou ruku.

Asha pokrčila rameny. „Hodí se k šatům.“

Šaty ráno našla ve stříbrné krabici u lůžka. DalšíJareqův dárek.

„Jistě,“ přikývla Safira, která si domyslela, jak to je. „Stejně jako lovecké boty.“

Asha se podívala dolů. Zpod šatů vykukovaly těžké boty, které si v chvatu zapomněla vyměnit za zlaté pantoflíčky. V duchu zaklela. Na nápravu bylo pozdě.

Podél galerií visely bronzové lampy a pod hvězdnatou černou oblohou ozařovaly nádvoří. Obvykle to naokolních galeriích vřelo životem, lidé tam přecházeli, postávali v hloučcích a na sametových pohovkách srkali čaj. Dnes tam nebylo ani živáčka. Při oslavě návratu dědicekrálovského trůnu z měsíční výpravy tam bylo pusto a na nádvoří postávali jen draksorové a bavili se spolu pouze šeptem.

Safira byla první, kdo pochopil důvod.

„Podívej!“ Ukázala na cizokrajně oděné hosty podjednou z galerií, kteří si draksory měřili ostražitým pohledem. Draksorové se na slavnostní večer převlékli do pestrých kaftanů a tunik zdobených výšivkou či korálky. Hosté pod galerií měli mnohem všednější úbory. Kolem ramen nosili volně ovázané šátky, jež používali jako ochranu předrozvířeným pouštním pískem, a u boků se jim houpalyzakřivené šavle.

„Kmeny horňanů z pahorkatiny.“

Nepřátelé přímo v srdci paláce, v sídle krále, jehož se už třikrát pokusili zavraždit.

Co to Daxe napadlo?

I když kmeny horňanů obývající polopoušť až fanaticky lpěly na starých tradicích, kupodivu se dokázaly vzepřít

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

37

odvěkému zákonu na ochranu panovníka, který byl přitom

jediný, jejž dračí král ze starého zákoníku nezrušil. Vodkazu na dávnou báj o zločinné Iskari, jež se pokusila zabít

božského Starce, zákon trestal smrtí každého, kterýpodnikl atentát na někoho z královského rodu.

To ovšem znamenalo, že každý z horňanů, který sepokusil o atentát na Ashina otce, vědomě páchal sebevraždu.

Ze zadumání Ashu vytrhla Safira, jež pronesla její jméno.

„Ano?“ ohlédla se Asha.

„Hmmm?“ broukla tázavě Safira, jež pohledem sčítala horňany a rovnou odhadovala, kdo z nich jenejvycvičenější a který v oděvu zřejmě skrývá zbraň. Takhle se Safira chovala po vstupu do každé místnosti. Sebezáchovný pud u ní fungoval dokonale.

„Právě jsi mě oslovila,“ řekla Asha.

„Ne, já to nebyla.“

Asha se rozhlédla po podloubí a do chodby za jejich zády, kterou lemovaly nehybné postavy vojáků. Poblíž však nikdo nebyl.

Než se Asha stačila podivit, shromáždění stísněně utichlo, hudba skřípavě zmlkla. Asha důvod pochopila dřív, než se opět obrátila na světlo.

Všimli si příchodu Iskari.

Jejich problém.

Z podloubí Asha vyšla na světlo. Všechny oči se na ni rázem upřely a pod jejich tíhou si Asha uvědomila, jak hříšné srdce jí bije v hrudi. Pohledy plné zlosti izrazenosti. Asha je směle oplácela.

Všichni postupně sklopili oči k zemi a němě serozestoupili, aby Asha mohla projít k otci na opačném konci nádvoří.

Sledoval, jak Asha přichází. Po boku měl mladíkaoděného ve zlatě; připomínal zrcadlový odraz dračího krále: kadeřavé vlasy, laskavé hnědé oči, orlí, už dvakrátzlomený nos – vždy vlastní vinou.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

38

Mladý muž byl Dax, Ashin starší bratr.

Ale něco tu nesedělo.

Po měsíci stráveném na pahorkatině byl Dax jakovyměněný. Obvykle bezstarostný mladík uměl úsměvem rozmrazit srdce každé dívky v místnosti, z očí mu sršelo rošťáctví a žádné rvačce se nevyhýbal.

Teď zde stál zcela jiný člověk: vyčerpaný, hubený a... vyhaslý.

Asha nechala Safiru stát u podloubí. Blíž k dračímu králi se její sestřenice nikdy nedostala. Zázrakem bylo už pouhé dívčino přežití, protože byla dcerou Lillian, otrokyněbývalé dračí královny, a Rayana, královnina syna. Směla zůstat naživu, a dokonce vyrůstat ve stejném paláci, kde se kdysi zrodil ten zakázaný vztah. Laskavý král dovolil trpěnémusirotkovi vkročit na nádvoří, ale dál jeho ušlechtilost nesahala. Safira bude nadosmrti stát mimo okruh své nejbližší rodiny.

Asha přistoupila k otci. Ustaraně pohlédla na Daxe, ale to už fanfáry oznamovaly příjezd čtveřice jejíchloveckých otroků. Na tepaném stříbrném podnose přinesli dračí hlavu. Žluté přivřené oči byly mrtvé a z tlamy visel jazyk. Ze zuřivého draka zůstal pouhý stín.

V blízkosti dračí hlavy Ashu rozbolela zraněná ruka.Zaskřípala zuby a snažila se bolest zahnat představou, že na podnose leží hlava draka Kozua. Vzápětí zatoužila utéct z nádvoří a bez odkladu vyrazit na lov.

Vtom opět zaslechla své jméno, ale když se rozhlédla po davu, každý před ní uhnul očima, jako by je pohled do její tváře mohl sežehnout dračím ohněm.

Napínala sluch, ale znovu své jméno neslyšela.

Má snad halucinace?

Na zlomek vteřiny zpanikařila. Co když se jí dračí jed dostal až k srdci? Takové ponížení, zemřít na popáleninu od draka přímo před otcem a jeho dvorem!

Asha potřásla hlavou. Ne, to je vyloučeno. Zraněníošetřila včas.

kristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

39

Kdoví, třeba si svoji daň vybírají ty příběhy. Tráví mě stejně, jako otrávily mou matku.

Asha si však pečlivě hlídala příznaky, a dosud žádnými netrpěla.

Otec právě vychvaloval její bojové schopnosti; nadarmo jí neudělil titul Iskari. Jako obvykle připomněl zběsilost a zrádnost draků, bývalých spojenců, než se během vlády jeho matky obrátili proti vlastním jezdcům. Podobnýproslov přednesl po každém Ashině úlovku. Právě proto Asha otce poslouchala jen na půl ucha a téměř vykřikla bolestí, když ji náhle uchopil za popálenou ruku.

Král rázně přitáhl Ashu před sebe a předvedl hostům z pahorkatiny její obličej.

„Vidíte, co provedli mé dceři? Tohle potká každého, kdo má něco společného s draky.“ Odmlčel se; zřejmě sivzpomněl na den, kdy město lehlo popelem a Jareq přivlekl Ashino ohořelé tělo. „Moje dcera je Iskari. Zasvětila život lovu draků a nenajde klid, dokud je nevyhubí do posledního.“

Usmál se na Ashu a ona se marně snažila otci úsměv oplatit. Ruka v otcově sevření pálila jako oheň, zrádnýdůkaz, že hlasitě vyprávěla staré příběhy.

Když král propustil lovecké otroky a opět se rozezněla hudba, k Ashe přistoupil Dax. Trpce voněl po mátě.

„Moje sestřička draksorka!“ Zazubil se a Asha uviděla v koutcích jeho úst hluboké rýhy, které tam před měsícem nebyly. „Už sis všimla, koho jsem přivedl?“

Dax kývl směrem k horňanům, jako by je bylo možné přehlédnout.

„Pravda, nepůsobí tak impozantně jako drak...?“

Na sobě měl svoji oblíbenou tuniku s dlouhými rukávy a délkou těsně nad kolena, se třpytivou zlatou výšivkou kolem límce a podél légy s knoflíky.

Zlato se srdcem ze zlata, pomyslela si Asha.

Pod touhle halenou se Daxovi původně rýsovalo svalnaté urostlé tělo, ale teď na něm látka visela jako na věšáku,obkristen ciccarelli  iskari – poslední namsara

40

vykle zářivé oči měl zakalené a mrtvé jako kámen. Očividně

se na něm podepsal trýznivý život na pahorkatině a hlavně

dlouhá zpáteční cesta pouští. Pohled na ztýraného bratra

Ashe někoho připomněl, jen si nemohla vybavit koho.

„Nestihla jsi začátek, když se všem představili,“prohodil bratr a upíral na Ashu stejně zkoumavý pohled jako ona na něho.

„To mě mrzí.“ Skrývala jsem důkaz své zrady.

„Chceš se s hosty seznámit?“ Dax si vzal od otroka sklenku vína. Asha víno odmítla.

„Ani ne.“

„Výborně, představím tě!“ zajásal Dax.

Asha váhavě následovala bratra davem. Náhle se zastavil před mladou ženou v krémových šatech z jemné bavlny. Dívka si z tváře shrnula písečný šátek a ukázala čiré temné oči a hrdou bradu. Na rukavici zaťaté ruky



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist