E-kniha: Investiční strategie pro třetí tisíciletí -- 7. aktualizované a přepracované vydání - Ing. Pavel Kohout

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodu

kována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Finanční trhy a investice Pavel Kohout Investiční strategie pro třetí tisíciletí 7. aktualizované a přepracované vydání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 5379. publikaci Foto na obálce Pavel Kohout Realizace obálky Ing. arch. Dana Hejbalová Sazba Jan Šístek Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová Počet stran 272 Sedmé vydání, Praha 2000, 2001, 2003, 2005, 2008, 2010, 2013 Vytiskla tiskárna Tisk Centrum, s.r.o., Moravany _____________________________________ © GRADA Publishing, a.s., 2013 ISBN 978-80-247-5064-4 GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400, www.grada.cz ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8901-9 (pro formát PDF) ISBN 978-80-247-8902-6 (pro formát EPUB) Obsah Poznámky k sedmému vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Úvod ............................................................ 11

Příběh Victora Niederhoffera ....................................... 11

1. Investiční principy .............................................. 13

1.1 Co je podstatné .............................................. 13

1.2 Chování výnosů různých typů investic ............................ 15

1.3 Vztah výnosů a rizik ........................................... 18

1.4 Nástroje peněžního trhu ....................................... 19

1.5 Dluhopisy ................................................... 20

1.6 Akcie a akciové fondy ......................................... 26

1.7 Garantované fondy ........................................... 26

1.8 Proč se (obvykle) nevyplácí „časovat“ trh .......................... 30

1.8.1 Kde aktivita škodí ........................................... 30

1.9 Proč se nevyplácí vybírat akcie .................................. 32

1.10 Proč nelze ani vybírat akcie, ani časovat trh ....................... 34

1.11 ... a proč to přece jen někdy jde? ............................... 36

1.12 Jak neprotočit peníze ........................................ 37

1.13 Kiggenovo dilema aneb Jak si nevybírat investiční poradce ........... 39

1.14 Prognostici, zbabělci, podvodníci ............................... 40

1.15 Indexování – pasivní investiční strategie .......................... 41

1.16 Kdy se vyplatí „časovat“ trh .................................... 42

1.17 Ted Aronson k otázce, jak si vybrat aktivně řízený fond .............. 42

1.18 Peter Lynch k výběru podílových fondů ........................... 45

1.19 Proč se vyplácí diverzifikovat .................................. 47

1.20 Průměrování nákladů – diverzifikace v čase ....................... 48

1.21 Určení investičního horizontu .................................. 49

2. Základy investiční psychologie ................................... 53

2.1 Psychologicky pasivní investoři .................................. 53

2.2 Psychologicky aktivní investoři .................................. 54

2.3 Využití rozdělení investorů na aktivní a pasivní ...................... 54

2.4 Mentální účetnictví a finanční omyly chytrých lidí .................... 55

2.5 Long Term Capital Management – lekce o tom, jak pýcha předchází pád . 56

2.6 Praktické závěry ............................................. 58

3. Praktická ekonomie pro investory ................................. 59

3.1 Objem peněz a úvěrů v ekonomice ............................... 59

3.1.1 Španělská úvěrová krize: Jsou ekonomické krize předvídatelné? ...... 59

3.1.2 O českých úvěrech a politickém cyklu ........................... 62

3.1.3 Tři příběhy o měnové politice .................................. 63

3.2 Úrokové míry ................................................ 65

3.2.1 Výnosové křivky ............................................ 65

3.2.2 Základní typologie výnosových křivek ........................... 66

3.2.3 Makroekonomické aplikace ................................... 69

3.2.4 Vliv úrokových měr na nástroje peněžního trhu .................... 70

3.2.5 Vliv úrokových měr na dluhopisy ............................... 70

3.2.6 Vliv úrokových měr na akcie ................................... 71

3.3 Ekonomická logika inflace, úrokových měr a hospodářského růstu ...... 71

3.3.1 Úrokové sazby v krizových obdobích ............................ 74

3.4 Inflace – historie a podstata ..................................... 75

3.4.1 Inflace jako politický nástroj ................................... 77

3.5 Ekonomické trendy začátku třetího tisíciletí − „nová ekonomie“ ......... 78

3.6 Makroekonomická politika ve věku hojnosti ........................ 80

3.6.1 Ekonomie „zlatého věku“ ..................................... 81

3.6.2 Konec „nové ekonomie“? ..................................... 82

3.7 Jak zbohatnout na inflaci – nemovitosti ............................ 82

3.7.1 Jak zchudnout na nemovitostech – příklad ....................... 84

3.8 Jak zbohatnout na inflaci – ropa ................................. 86

3.9 Inflace a výnosy pevně úročených cenných papírů ................... 88

3.10 Akcie a inflace .............................................. 93

3.11 Hospodářský růst a výnosy cenných papírů ....................... 95

3.12 Co je méně, ale přesto důležité ................................. 99

3.12.1 Měnové kursy ............................................. 99

3.12.2 Nezaměstnanost .......................................... 100

3.12.3 Deficit státního rozpočtu a veřejný dluh ........................ 100

3.12.4 Fiskální politika a daňová zátěž .............................. 101

3.12.5 Obchodní bilance ......................................... 102

3.12.6 Hospodářský cyklus ....................................... 103

3.12.7 Přírodní bohatství ......................................... 103

3.13 Praktické závěry ........................................... 104

4. Politické riziko ................................................ 105

4.1 Mýty a realita ............................................... 105

4.2 Očekávané výnosy emerging markets ........................... 106

4.3 Politické riziko – neviditelný nepřítel ............................. 108

4.4 Německo .................................................. 109

4.5 Československo a protektorát .................................. 110

4.6 Ruské a sovětské dluhopisy ................................... 111

4.7 Rusko v Putinově éře ........................................ 113

4.8 Korupce hraje roli ........................................... 115

4.9 Politické riziko, tržní riziko a výnosy během krize ................... 119

4.10 Praktické závěry ........................................... 120

5. Měření investičního rizika ....................................... 123

5.1 Volatilita ................................................... 123

5.2 Volatilita a diverzifikace: velká vaječná pravda ..................... 124

5.3 Volatilita a výnosy portfolia .................................... 127

5.4 Volatilita a efekt velikosti ...................................... 131

5.5 Volatilita a hodnocení výkonnosti portfolií ......................... 133

5.6 Volatilita a inflace ............................................ 136

5.7 Volatilita a měnové riziko ...................................... 137

5.8 Riziko platební neschopnosti ................................... 138

5.9 Praktické závěry ............................................ 141

6. Dynamika a diagnostika burzovních krachů ........................ 143

6.1 Jednoduchý matematický model burzovních krachů ................. 143

6.2 Historické zkušenosti ......................................... 145

6.3 Praktické závěry ............................................ 147

7. Jak předpovídat výnosy ........................................ 151

7.1 Problémy s prognózami ....................................... 151

7.2 Nástroje peněžního trhu ...................................... 152

7.3 Dluhopisy ................................................. 154

7.3.1 Jak jsem investoval do dluhopisů: riziko státu v praxi .............. 156

7.3.2 Kdo vlastně vydělává na státních dluhopisech? ................... 158

7.4 Akcie: co hýbe trhem a co ne .................................. 159

7.5 Odvětví v dlouhodobém horizontu ............................... 160

7.6 Hodnotová nebo růstová strategie? .............................. 161

7.7 Komoditní spekulace ......................................... 164

7.8 Výnosy cizích měn ........................................... 165

7.9 Lidský kapitál ............................................... 166

7.10 Umění a starožitnosti ........................................ 167

7.11 Stručný návod, jak předpovídat krátkodobé výnosy ................ 168

7.12 Stručný návod, jak předpovídat dlouhodobé výnosy ................ 169

7.13 Vyplácí se věřit expertům? ................................... 169

7.14 Výnosnost jednotlivých doporučení ............................. 171

7.15 Praktické závěry ........................................... 172

8. Investice do nemovitostí ........................................ 173

8.1 Základní principy ............................................ 173

8.2 Co určuje ceny nemovitostí .................................... 175

8.3 Co určuje výši nájemného ..................................... 178

8.4 Chování cen nemovitostí v malých otevřených ekonomikách .......... 183

8.5 Praktické závěry ............................................ 184

9. Investiční strategie ............................................. 187

9.1 Seznam nástrojů ............................................ 187

9.2 Spektrum strategií ........................................... 190

9.2.1 Konzervativní strategie ...................................... 191

9.2.2 Vyvážená strategie – spíše konzervativní ....................... 191

9.2.3 Vyvážená strategie – spíše agresivní ........................... 192

9.2.4 Agresivní strategie ......................................... 192

9.2.5 Minimalizace rizika v inflačním prostředí ........................ 194

9.3 Portfolio Nobelovy nadace ..................................... 195

9.4 Penzijní fondy TIAA-CREF .................................... 198

9.5 Strategická soutěž deníku The Wall Street Journal .................. 199

10. Souhrn – nejlepší praxe: postupy investování ...................... 201

10.1 Krok č. 1: Stanovení finančních cílů ............................ 201

10.2 Krok č. 2: Výběr investiční strategie ............................ 201

10.3 Krok č. 3: Naplnění investiční strategie .......................... 202

10.4 Krok č. 4: Uskutečnění investiční strategie ....................... 203

11. Nedokonalé trhy ............................................... 205

11.1 Hypotéza (ne)efektivních trhů a optimální investiční strategie ........ 205

11.2 Davové chování investorů – o mravencích a spekulantech ........... 205

11.3 Sociální polarizace a bublina telekomunikačních akcií .............. 208

11.4 Psychologie investování ..................................... 209

11.5 Iluze věčného růstu ......................................... 211

11.6 SAP efekt ................................................. 213

11.7 Neefektivní portfolia drobných investorů ......................... 214

11.8 Systematicky podhodnocené akcie ............................. 216

12. Finanční poradci ............................................... 221

12.1 Jak je tomu s provizemi ...................................... 221

12.2 Lakmusový papírek na špatné poradce .......................... 222

12.3 Jak se bránit proti nesolidnímu jednání .......................... 223

12.4 Riziko poctivé a riziko nepoctivé ............................... 225

12.5 Varovná znamení – jakým finančníkům se vyhnout ................ 226

12.6 Proč jsou fondy bezpečné proti pádu ........................... 227

12.7 Chcete zůstat milionářem? ................................... 228

12.8 Odborné vzdělání finančních poradců ........................... 231

12.9 Výsledky testu znalostí finančních poradců v roce 2001 ............. 232

13. Ekonomické důsledky eura ...................................... 235

13.1 Silnější než Jágr ........................................... 235

13.2 Co kdybychom měli euro již v roce 2002? ........................ 236

13.3 Důsledky přijetí eura v Řecku ................................. 237

13.4 Důsledky přijetí eura v Irsku .................................. 239

13.5 Důsledky přijetí eura ve Španělsku ............................. 240

13.6 Co by bylo bez eura? ........................................ 241

14. Aktivní investiční management ................................... 243

14.1 Kde aktivní přístup přináší ovoce .............................. 243

14.2 Bubliny, recese a ekonomické recese ........................... 245

14.3 Kdy a proč se vyhnout dluhopisům ............................. 247

14.4 Recese a investování: otázky a odpovědi ........................ 248

14.5 Ekonomické barometry a seismografy .......................... 255

14.6 Co nám říká poměr P/E? ..................................... 259

14.7 Akcioměr ................................................. 262

14.7.1 Jak Akcioměr vznikl ....................................... 262

14.7.2 Jak Akcioměr funguje ...................................... 263

14.8 Praktické závěry ........................................... 266

Závěr ........................................................... 267

Příloha: Investiční test ............................................. 269

Doporučená literatura .............................................. 272

Poznámky k sedmému vydání

9

Poznámky k sedmému vydání

Od doby, kdy v roce 1998 vznikala první verze této knihy, uplynulo již dlouhých patnáct

let a proběhlo několik finančních krizí. Vlastně bych měl problém všechny krize vůbec

spočítat: dot.com mánie, Enron, první argentinská, druhá argentinská, americká hypo

teční, Island, řecká krize vládních financí, irská úvěrová krize, španělská nemovitostní

krize, baltská krize, polská a maďarská konfiskace penzijních fondů...

Jak velmi se od té doby změnil svět! Proto již dvě předchozí vydání, páté a šesté, nebyla

jen rozšířenou verzí původního textu. Obsahovala zásadní změny názorů a postojů.

V nich jsem při úpravě sedmého vydání nadále pokračoval. Zde je seznam některých

podstatnějších změn v reakci na sérii finančních krizí od roku 2007:

Časování trhu. Moje největší změna názoru za posledních dvanáct let. Ačkoli běžný

investor obvykle časovat trh neumí, neznamená to, že jde o vyloučenou věc. Za prvé,

existují situace, kdy je lepší trh úplně opustit, eventuálně do trhu naopak vstoupit. Tyto

situace se vyskytují relativně zřídkakdy, třeba jen jednou za deset let. Za druhé, tyto

situace lze identifikovat. Za třetí, lze identifikovat portfolio manažery nebo fondy, které

to dokáží. Je jich sice málo, ale existují.

Inflace a měnová politika. První až čtvrté vydání počítalo s dlouhodobým výhledem

nízké a stabilní inflace. Dlouhou dobu to skutečně byla pravda. Od začátku 80. let až

zhruba do roku 2005 platilo, že centrální banky vyspělých zemí bylo možné považovat

za účinné a odhodlané bojovníky proti inflaci. Finanční krize let 2007–2010 tento názor

částečně přehodnotila. Ukázala také, že inflace není jen růst cenového indexu, ale i ná

růst objemu peněz v ekonomice a růst objemu úvěrů. Centrální banky naopak mnohde

začaly fungovat jako finanční tlakové pumpy.

Výběr akcií. Portfolio manažeři v drtivé většině neumějí vybírat akcie a nechají se pora

zit pasivně řízeným fondem anebo šimpanzem náhodně vrhajícím šipky do kursovního

lístku. Ale existují výjimky. Mnoho jich není, ale přece jen existují.

Aktivně řízené fondy. Dogma pasivně řízených akciových fondů stále trvá a stále platí,

ale ne vždy a ne všude. Souvisí to se změnou názoru na časování trhu. Občas jsou chvíle,

kdy aktivita je namístě.

Úvod

11

Úvod

„Každý člověk je architektem své vlastní budoucnosti.“

Sallustius Crispus, římský historik, 86–34 př. n. l.

Kapitálový trh nabízí investorům řadu možností. Mnozí považují burzu za zvláštní variantu kasina, kde se obchoduje s vysoce rizikovými cennými papíry. Kapitálový trh však využívají také pojišťovny a penzijní fondy – instituce, jejichž cílem je bezpečné zhodnocení investic. Není tedy důvod, proč by se kapitálovému trhu měl vyhýbat drobný nebo střední soukromý investor, kterých v naší zemi existuje potenciálně až několik stovek tisíc. Na druhé straně „hráči“ na kapitálovém trhu mohou spekulacemi prodělat obrovské množství peněz. Svědčí o tom řada smutných příběhů. Z nich je zvláště pozoruhodný osud někdejší finanční hvězdy – dnes již bývalého investičního manažera Victora Nie

derhoffera.

Příběh Victora Niederhoffera Victor Niederhoffer byl ještě v první polovině roku 1997 pokládán za špičku mezi spekulanty. Jeho jméno bylo vyslovováno jedním dechem se jmény finančních géniů George Sorose a Warrena Buffetta. O svých vlastních kvalitách Niederhoffer dokonce napsal populární knihu s názvem Vzdělání spekulanta

*

(The Education of a Speculator), v níž

nejen vysvětloval příčiny svých úspěchů, ale také s nevšední otevřeností odhaloval své rodinné zázemí. Rok 1997 však byl pro Niederhoffera kritický. Vlivem asijské krize poklesla během tří letních týdnů hodnota fondů pod jeho správou o několik desítek procent. Chyba byla výhradně na Niederhofferově straně, protože věřil svým dojmům, které nebyly podepřeny fakty. Kromě toho se dopustil základní profesionální chyby – větší část portfolia investoval pouze do jednoho typu cenných papírů: do thajských akcií. Thajský akciový trh však pokračoval v propadu. „Jsem zcela zoufalý,“ prohlásil v srpnu 1997 Victor Niederhoffer, „hodně lidí mi věřilo a já nyní cítím hroznou úzkost, protože jsem zklamal jejich důvěru.“ Niederhoffer se však nevzdal. Počátkem podzimu 1997 vsadil vše na jednu kartu. Byl přesvědčen, že se kursy akcií výrazně zotaví z nedávného propadu. Provedl spekulaci obrovského rozsahu. Podnikl velmi riskantní finanční operaci, při níž je potenciální ztráta spekulanta teoreticky nekonečná. Koncem října 1997 však světové akciové trhy utrpěly těžké ztráty pod vlivem spekulativního útoku na hongkongský dolar. Dne 30. října 1997 se v novinách objevily titulky: Fund Manager Wiped Out (Investiční manažer na dně). Niederhoffer byl nucen oznámit investorům, že čistá hodnota aktiv fondů pod jeho správou klesla do záporných čísel. Znamenalo to jejich okamžitou likvidaci. Klienti přišli o všechno. Ztráty se vyjadřovaly ve stovkách milionů dolarů. *

V českém vydání Průvodce spekulanta. Vydala GRADA Publishing, a. s., 2007.

Investiční strategie

12

Samotný Victor Niederhoffer byl okolnostmi donucen uchýlit se k poněkud skromnějšímu

životnímu stylu, než na jaký byl dříve zvyklý. Došlo i na prodej rodinného stříbra včetně

sportovních trofejí, které získal jako pětinásobný vítěz amerického národního šampionátu

ve squashi. Aukce Niederhofferova stříbra vynesla tři miliony dolarů.

Jak se vyhnout podobným ztrátám? Zásady profesionálního investování lze shrnout

na několika stránkách. Pochopit a úspěšně používat je může každý inteligentní člověk.

V této knize je možné se dozvědět o investování vše, co je podstatné, abychom nemuseli

prodávat rodinné stříbro. Její obsah nebyl opsán z klasických finančních učebnic a ne

zabývá se tím, co by teoreticky mělo fungovat. Zabývá se metodami, které fungují ve

skutečnosti, byly úspěšně vyzkoušeny ve finanční praxi a mají solidní teoretický základ.

Myšlenky, které jsou zde obsaženy, jsou tím nejlepším, co je v daném oboru dostupné

a co se vejde do rozsahu menšího než dvě stě stránek. Pocházejí od nositelů Nobelových

cen, prvotřídních světových finančníků (rozumnějších, než byl Victor Niederhoffer), ale

také od prostých makléřů a řadových investičních manažerů.

Investiční principy

13

1. Investiční principy

„Ze všech druhů kapitálu je v obchodě nejproduktivnější důvěra, a pokud to

nevíte, nevíte nic.“

Demosthenes, řecký bankéř a právník, 385–322 př. n. l.

1.1 Co je podstatné • Účelem investičního managementu není vždy „překonat trh“. Mnoho laiků věří,

že cílem investičního manažera je „přechytračit“ kapitálový trh a prostřednictvím

spekulací dosáhnout maximálních výnosů. Skutečným úkolem investičního ma

nažera je dosažení stanovených finančních cílů. Ty mohou být stanoveny různým

způsobem. Ne vždy je podstatná maximalizace výnosů. Někdy může být důležitějším

cílem omezení rizika nebo zabezpečení stabilního příjmu. • Překonat trh ovšem někdy nejen může být, ale musí být cílem. Desetiletí 2000–2010

bylo vlastně sérií finančních krizí. Následující léta byla ve znamení ještě dalších krizí.

Akciové indexy během této doby poskytly víceméně nulové zhodnocení, ovšem při

značných výkyvech trhu. Za těchto okolností je překonání trhu téměř nutností, pokud

se člověk nechce smířit s dlouhodobým znehodnocováním svých investic. • Nic není zadarmo. Za vyšší výnosy se podle okolností platí vyšším rizikem. A když

ne rizikem, tak alespoň likviditou. Z tohoto pravidla neexistuje výjimka, alespoň ne

na finančních trzích. (Protekci v privatizaci anebo přidělování státních zakázek za

trh nepovažujeme.) Lidé, kteří si to neuvědomí, sedají na lep podvodníkům, kteří

nabízejí zaručené 15% nebo i vyšší výnosy. Jejich oběti samozřejmě o peníze přijdou.

Na kapitálovém trhu sice skutečně lze dosáhnout takovýchto výnosů (i vyšších), ale

je přitom nutné počítat s rizikem. Existují však různé druhy rizika. „Dobrá“ rizika

nepředstavují zásadní nebezpečí a poučený investor je může s klidem podstoupit.

(Nebo alespoň s relativním klidem.) Jde hlavně o rizika běžných výkyvů indexů

cenných papírů. „Špatným“ rizikům (kam patří riziko nepoctivého jednání a politická

rizika) by se měl každý vyhnout. • Ani překonání trhu – pokud není věcí pouhé náhody – není zadarmo: platí se za

ně větším úsilím, vynaložením větší myšlenkové práce, hledáním alternativ a časem. • Investiční horizont hraje roli. I dobrá investice, která může být velmi vhodná pro

dlouhodobého investora, je schopna připravit těžké chvíle investorovi s krátkodobým

horizontem. Koupíte-li například akciový fond, může vás propad akciového indexu

krátkodobě připravit třeba o 20 % hodnoty vaší investice. (V roce 2008 akcioví in

vestoři dočasně přišli i o polovinu hodnoty.) Po několika letech se však akcie mohou

natolik zhodnotit, že se na tuto záležitost budete dívat jako na úsměvnou epizodu.

Zcela jinak může situaci hodnotit investor, který se snažil pomocí akcií zhodnotit

peníze určené na placení daní během příštích dvou měsíců. • Nikdo nemá křišťálovou kouli. Nikdo, ani nejlepší odborníci, neumějí dokonale

předpovídat, jak se budou vyvíjet kursy akcií, kam půjde dolar, euro nebo úrokové

míry. I slavný spekulant George Soros prodělal v roce 1997 na špatném odhadu výInvestiční strategie

14

voje thajské měny několik set milionů dolarů. Podobný neúspěch zaznamenal o dva

roky později při neúspěšné spekulaci na pokles „internetových“ akcií. A pokud se

takto splete finanční génius, bylo by naivní příliš se spoléhat na předpovědi běžných

analytiků. Nejlepší předpovědí je často žádná předpověď. Skutečně poctiví finančníci

nepředstírají, že umějí předpovídat budoucnost. Věštecké schopnosti nemá na kapi

tálových trzích nikdo. A pokud přece jen někteří investoři zakládají svoji strategii

na předpovědích, jde o velmi rizikové podnikání, které si mohou dovolit jen ti, kteří

jsou ochotni tolerovat i dosti podstatné ztráty. • I když chceme překonat trh, musíme vědět, že křišťálovou kouli zkrátka nemáme.

Během dramatických dob vzestupů a poklesů trhu můžeme správně identifikovat, že

trh je jednou nadhodnocený a jindy podhodnocený. Ale v prvním případě může být

ještě nadhodnocenější, v druhém ještě více podhodnocený. Musíme s tím počítat.

Že trh je nad svojí normální hodnotou, ještě neznamená, že musí ihned splasknout.

Může ještě růst, a to dosti dlouho. A naopak, podhodnocení ještě neznamená, že trh

nebude ještě dále klesat. • Věštit lze jen tehdy, vznikne-li na trhu bublina. A to ještě jen do určité míry. Pokud

je trh postižen bublinou podobnou té, jaká „vykvetla“ na technologických akciích

začátkem roku 2000, pak nedá velkou práci předpovědět její splasknutí. Odborníci

se ovšem často mýlí v přesném časování, kdy bublina praskne. „Vyhmátnout“ ten

správný moment je spíše věcí štěstí než znalostí. I když znalosti (a chladná hlava)

rozhodně neškodí! • Minulost se neopakuje – „protahování křivek“ nefunguje. Nejhorší možnou me

todou předpovídání výnosů cenných papírů je zjistit si údaje o výnosech v nedávné

minulosti a „protáhnout“ je do budoucnosti. Například v 80. letech měl japonský

akciový trh vynikající výkonnost, mnohem lepší než trhy USA a západní Evropy.

Koncem roku 1989 se však trend prudce zlomil a japonské akcie poklesly až na po

lovinu své maximální hodnoty. Podobný vývoj, pouze o něco rychlejší a drastičtější,

nastal v letech 1996–1998 v Rusku. Právě tak dobře však mohou být několikaleté

poklesy vystřídány růstem. Navzdory tomu, že „protahování“ krátkodobých trendů

(ve skutečnosti nejde o trendy, nýbrž o krátkodobé výkyvy) je nejhorší myslitelnou

prognostickou metodou, těší se u veřejnosti velké oblibě. • Nikdy nesázejme vše na jednu kartu. Rozprostření investic mezi různé cenné pa -

píry se nazývá diverzifikace. Bohužel, ne každý člověk je s existencí tohoto pojmu

seznámen. Kdekdo si myslí, že když má akcie společností ČEZ, Telefonica a Erste,

má diverzifikované portfolio. Nemá. • Neexistuje žádná bezriziková investice. Možná si myslíte, že vaše peníze jsou na

bankovním účtu v bezpečí. Není to pravda. I když nebudeme brát v úvahu kreditní

riziko banky, stále je tu riziko inflace. Čím delší vklad máte, tím větší inflační riziko

podstupujete. Ani krátkodobé vklady nejsou bezrizikové, protože úrokové sazby se

mění. Nikdy nevíte, za jakou sazbu budete ukládat za rok nebo dokonce za pět let.

V důsledku existence rizika inflace a rizika úrokových měr nelze hovořit o žádné

investici jako o zcela bezrizikové – a to jsme ještě nehovořili například o politickém

riziku.

Investiční principy

15

• A ni státní dluhopisy nejsou bezriziková investice. V učebnicích se stále uvádí, že

vládní dluhopisy jsou „risk-free“. Ale po finančním debaklu Řecka v roce 2010 to

přestala být pravda. Dluhopisy žádného státu již dnes nejsou zcela bez rizika. Platí

to i pro zdánlivě bezpečné státy.

• A konečně – každé pravidlo je vhodné čas od času porušit. V předchozích vy

dáních této knihy jsem dosti důsledně varoval před aktivním přístupem k portfolio

managementu. Cílem bylo varovat čtenáře před bezhlavým kupováním a prodáváním

akcií ze dne na den. Ale svět se vyvíjí a čtenáři rovněž. Toto vydání obsahuje kapitolu

Aktivní portfolio management, která se mimo jiné zabývá i otázkou, kdy je optimální

z t rhu „vystoupit“. Ano, existují chvíle, kdy toto řešení je lepší než tolik propagované

pravidlo „kup a drž“. • V dalším textu lze nalézt bližší vysvětlení, proč jsou tato pravidla důležitá, jak ve

skutečnosti funguje svět financí a jak je možné mechanismy trhu použít k vlastnímu

prospěchu: jak rozmnožit hodnotu investovaných peněz a jak se vyhnout ztrátám.

Na rozdíl od Niederhofferova Vzdělání spekulanta se v knize, kterou právě čtete,

nedozvíte žádné pikantní detaily o autorovi. 1.2 C hování výnosů různých typů investic Výnosy většiny cenných papírů (zejména akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu) se skládají ze dvou složek. Jednou z nich je dlouhodobý trend (obvykle vzestupný), druhou složku představují krátkodobé výkyvy. Obě složky jsou pro každý typ investice v rovnováze. Dlouhodobé výnosy akcií jsou v průměru vyšší než výnosy dluhopisů nebo bankovních vkladů. Železné pravidlo financí a ekonomie však praví, že nic není zadarmo. Cenou za vyšší dlouhodobé výnosy akcií jsou vyšší výkyvy jejich cen v krátkodobém horizontu. Výkyvy cen dluhopisů (jiným slovem obligací) bývají podstatně nižší, stejně jako jejich dlouhodobé výnosy. Výnosy termínových vkladů bývají velmi nízké. O něco lepší jsou spořicí účty, které jsou bankami dotovány: dostanete lepší úrokovou sazbu, ale banka doufá, že vám později prodá hypotéku nebo pojištění, aby pokryla náklady, jimiž dotuje spořicí účty. Ani bankovní vklady však nejsou bez rizika: hrozí riziko inflace a reálného znehodnocení peněz. Představu o chování investic si lze udělat za pomoci grafu. Dlouhodobé růstové trendy jsou na grafu dobře patrné stejně jako krátkodobé kolísání indexů kolem těchto trendů. Toto chování je pro cenné papíry a pro portfolia cenných papírů typické. Lze je popsat pomocí nástrojů matematické statistiky, která zná termín „náhodná procházka s trendem“, případně též „geometrická náhodná procházka“. Proč náhodná procházka? Chování krátkodobých cenových výkyvů bylo a je předmětem zájmu obrovského množství inteligentních lidí. Burzovní spekulanti i dlouhodobí investoři se neustále snaží nalézat příležitosti, jak vydělat peníze. Jedni nakupují, druzí prodávají – obě skupiny jsou však v průměru stejně inteligentní, vzdělané a dobře informované. Proto obvykle nelze určit, která skupina má pravdu. Nelze se spolehnout na krátkodobé předpovědi kursových výkyvů. Budoucí kursy cenných papírů závisí na budoucích událostech, které jsou ze svého samotného principu nepředvídatelné.

+

Investiční strategie

16

Dlouhodobě jsou ceny a výnosy akcií, dluhopisů a pokladničních poukázek determinovány různými faktory, z nichž hlavním je inflace. O ní si řekneme něco více na jiném místě knihy. Střednědobě a hlavně krátkodobě mají však hlavní slovo různé nepředvídatelné události. Podívejme se například na americké akcie během let 1980 až 2011. Akcie reprezentuje index S&P 500 s reinvestovanými dividendami. Dluhopisy pak desetiletý dluhopis federální vlády (předpokládáme, že každý rok reinvestujeme, aby doba splatnosti zůstávala stejná na 10 letech). Pokladniční poukázky pak používáme standardní devadesátidenní.

19801981198219831984198519861987198819891990199119921993199419951996199719981999200020012002200320042005200620072008200920102011

500

1 000

1 500

2 000

2 500

Dlouhodobé výnosy akcií, státních dluhopisů a pokladničních poukázek

Akcie

Pokladniční poukázky

Státní dluhopisy

Zdroj: prof. Aswath Damodarad Jak velmi odlišně vypadá tato historie ve srovnání s obdobím 1999–2011. V roce 1999 vyšlo první vydání této knihy a je zřejmé, že akciím se od jejího vydání příliš nedařilo. Proč tomu tak bylo, vysvětlíme jinde. Ve stručnosti, mohlo za to splasknutí dot.com bubliny a krize kolem pádu Lehman Brothers. Jednou z nejvýnosnějších tříd investic

byly dluhopisy. Rovněž si později vysvětlíme, proč tomu tak bylo, a proč právě během

uvedeného období.

Uděláme tedy nejlépe, když budeme pokládat krátkodobé výkyvy kursů za čistě náhodné – po většinu času tento předpoklad odpovídá realitě. Občas krátkodobé výkyvy nejsou náhodné, nýbrž podléhají různým spekulativním bublinám. Tento „náhodný“ přístup je základním principem nejen moderní finanční teorie, ale také moderní finanční praxe. Je spojen se jmény řady špičkových investorů a ekonomů včetně několika nositelů Nobelovy ceny (podrobnosti jsou uvedeny v dalším textu). Investiční manažeři spravují na základě těchto teorií tisíce miliard dolarů na kapitálových trzích celého světa (detaily jsou rovněž uvedeny později). Není tedy důvod snažit se být originální za každou cenu, pokoušet se „přechytračit“ trh a doplatit na to vlastními penězi.

Investiční principy

17

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

50

100

150

200

250

Dlouhodobé výnosy akcií, státních dluhopisů a pokladničních poukázek

Akcie

Pokladniční poukázky

Státní dluhopisy

Zdroj: Aswath Damodaran Druhým podstatným jevem chování těchto kursů je dlouhodobý trend. Trendy ve výnosech cenných papírů bývají skutečně dlouhodobé a projevují se v horizontu let až desetiletí. Výhodou trendů je, že se na ně lze spoléhat a že s jejich pomocí skutečně můžeme do jisté míry předpovídat budoucí výnosy. Jejich nevýhodou ovšem je, že neumožňují rychlé zbohatnutí. Na rozdíl od akcií s dluhopisů však zahraniční měny odmítají sledovat dlouhodobý růstový trend. Vývoj hodnoty koruny vůči euru nebo dolaru závisí na mnoha okolnostech. Mezi ně patří úrokové míry doma a v zahraničí, vývoj zahraničně-obchodní bilance, inflace, politické vlivy a řada jiných okolností. Předpovídat, zdali a o kolik koruna posílí nebo oslabí vůči euru či dolaru, je prakticky nemožné. Platí to bez ohledu na množství prognóz různých odborníků, které plní ekonomické rubriky novin a televizního vysílání. Vidíte-li na obrazovce známou tvář ekonoma z renomované finanční instituce, jak předpovídá ten či onen pohyb koruny, můžete se na tuto předpověď spolehnout méně než na předpověď počasí na měsíc dopředu

1

. (Proč

jsou předpovědi měnových kursů chronicky nespolehlivé? Bližší zdůvodnění je opět k dispozici v následujícím textu.) Ani zlato není předvídatelné. Jeho dlouhodobý průměrný reálný výnos se blíží nule. Čas od času jeho hodnota prudce vzroste, ale celkový velmi dlouhodobý trend vyjádřený kupní silou určitého množství zlata je v zásadě plochý. Zlato může být obsaženo v menším množství v portfoliu drobného investora, ale je v zásadě postradatelné. Mohutný 1

Měsíční předpovědi počasí mají alespoň mírně nadpoloviční pravděpodobnost úspěchu. Měsíční

předpovědi měnových kursů však mají stejnou hodnotu jako házení mincí: žádnou.

Investiční strategie

18

vzestup cen zlata během finanční krize roků 2009–2010 na tom nic nemění. Uvidíme, za kolik bude zlato v roce 2020.

Aktualizace z roku 2010

Náhodná procházka je dobrou aproximací chování kursů akcií a indexů v dobách,

kdy se nic zvláštního neděje. Během spekulativních bublin a následných finančních

krizí je tomu však jinak. Vznikají velmi silné střednědobé trendy, které mohou trvat

od několika měsíců až po několik let. Zatímco tedy model náhodné procházky pracuje

jen s dlouhodobým trendem a krátkodobými výkyvy, skutečnost se může od modelu

podstatně lišit. V dalším textu si postupně prozradíme více detailů. 1.3 Vztah výnosů a rizik Je prakticky nemožné udělat jasnou dělicí čáru mezi výnosy a riziky, protože obojí je navzájem propojeno. Je důležité si uvědomit dvě podstatné zákonitosti: 1. Vyžadujeme-li vysoké výnosy, musíme podstoupit vysoké riziko. 2. Podstoupíme-li vysoké riziko, nemáme žádnou záruku, že dosáhneme vysokých

výnosů.

Vztah výnosů a rizik dobře dokumentuje tab. 1.1 zpracovaná společností Ibbotson pro americké cenné papíry. Povšimněme si zejména průměrných ročních výnosů v porovnání s rekordními ztrátami. Čím vyšší výnos požadujeme, tím větší je riziko, že náš požadavek nebude splněn. Dlouho před udělením Nobelovy ceny za teorii oceňování kapitálových aktiv (CAPM – profesor William Sharpe, 1990) byly tyto principy srozumitelně vyjádřeny pohádkou O zlaté rybce. Přesto je překvapující, jak velké množství investorů odmítá vzít tyto dvě zákonitosti na vědomí. Často se stává, že amatér si přečte o nadprůměrných výnosech vysoce rizikových investic (poučka číslo jedna), a poté investuje do akcií. Může se stát, že jejich kurs posléze poklesne. Stává se to obvykle jako naschvál v dobách vrcholících spekulativních bublin, kdy o akciích mluví každý. Amatér je rozladěn: vždyť očekával nadprůměrné výnosy a místo toho se dočkal ztráty. Usoudí, že finanční teorie ve skutečnosti nefunguje – a usoudí chybně, protože možnost poklesu cen akcií je právě cenou za relativně vysoké výnosy, které akcie v průměru poskytují. Zapomíná na poučku číslo dvě. V případě akcií je riziko cenou za nadprůměrné výnosy, avšak existují i třídy investic, kde vysoké riziko neodpovídá průměrným výnosům. Typickým případem rizikových investic s malým výnosem jsou například komodity (včetně zlata) a cizí měny. Zatímco u akciových indexů a u dluhopisů lze spoléhat na dlouhodobý růstový trend, u komodit a měn žádný dlouhodobý růstový trend neexistuje. Existují krátkodobé a střednědobé trendy, ty však mohou směřovat oběma směry a jejich zvraty jsou nepředvída

telné. Na výkyvech cen komodit je samozřejmě také možné vydělat, a to i velké částky

za krátkou dobu. To je však na ruletě v kasinu rovněž možné. Hraní na ruletě stejně jako

Investiční principy

19

spekulace na komodity nebo na měny však v dlouhodobém horizontu bezpečně vede

ke ztrátě. Na ruletě je ztráta způsobena zelenou nulou, díky níž s pravděpodobností

1:37 vyhrává veškeré sázky kasino

2

. Komoditní a měnové spekulace jsou pro klienty

makléřských firem v průměru ztrátové v důsledku existence poplatků za obchodování.

Tabulka 1.1 Výnosy amerických cenných papírů v letech 1926–2012

Průměrný

roční

výnos

Počet let

s kladnými

výnosy

Počet

let se

zápornými

výnosy

Rekordní

výnos

(rok)

Rekordní

ztráta

(rok)

Riziko

(volatilita

výnosů)

Akcie 9,8 % 49 20 54,0 %

(1933)

– 43,3 %

(1931)

20,2 %

Akcie malých

firem

11,9 % 48 21 142,9 %

(1933)

– 49,8 %

(1931)

32,3 %

Dlouhodobé

státní dluhopisy

5,7 % 9,7 %

Dlouhodobé

podnikové

dluhopisy

6,1 % 53 16 43,8 %

(1982)

– 8,1 %

(1969)

8,3 %

Nástroje peněž

ního trhu (vlád

ní pokladniční

poukázky)

3,5 % 68 1 14,7 %

(1981)

– 0,0 %

(1940)

3,1 %

Inflace 3,0 % 59 10 18,2 %

(1946)

– 10,3 %

(1932)

4,1 %

Zdroj: Ibbotson and Sinquefield: Stocks, Bonds, Bills, and Inflation, 2013 Yearbook

1.4 Nástroje peněžního trhu

Nástroje peněžního trhu jsou pevně úročené investice s nízkým rizikem. Nejpopulárnější

jsou termínové vklady. Tato investice je známa téměř každému, podobně jako spořicí

účty. Na rozdíl od termínových vkladů však spořicí účty nabízejí vyšší zhodnocení –

příčinou jsou vnitřní dotace v rámci banky, která doufá, že klientům v budoucnosti prodá

dražší produkty (cross-selling). Ovšem pozor: spořicí účty mohou kdykoli změnit úro

kovou sazbu na základě změn úrokových sazeb vyhlašovaných Českou národní bankou.

Roli termínových vkladů částečně převzaly fondy peněžního trhu. Pád krátkodobých

úrokových sazeb na nulu však způsobil prudké ochlazení zájmu. V době psaní tohoto

vydání knihy jsou fondy peněžního trhu v hlubokém útlumu a patrně ještě nějakou dobu

budou vzhledem ke skutečnosti, že jsou prodělečné.

Mezi nástroje peněžního trhu patří i směnky, dluhopisy s krátkou dobou splatnosti

a kontrakty s exotickými názvy jako jsou swapy, buy-sell operace apod. V praxi se však

tyto složitě vypadající nástroje chovají podobně jako termínové vklady. Pro běžného

drobného investora nejsou přímo dostupné.

2

V případech, kdy na zelenou nulu nevsadí některý z hráčů, abychom byli přesní. V každém případě

však pravidla rulety zabezpečují kasinům velmi slušnou existenci.