načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: INTRASTAT a DPH v příkladech -- 2. aktualizované vydání - Svatopluk Galočík; Josef Jelínek

INTRASTAT a DPH v příkladech -- 2. aktualizované vydání

Elektronická kniha: INTRASTAT a DPH v příkladech
Autor: Svatopluk Galočík; Josef Jelínek
Podnázev: 2. aktualizované vydání

Publikace shrnuje základní informace o uplatňování daně z přidané hodnoty v různých obchodních případech a možnostech vykázání jednotlivých obchodních transakcích v povinném ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199
+
-
6,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 112
Rozměr: 24 cm
Vydání: 2., aktualiz. vyd.
Skupina třídění: Zahraniční obchod. Mezinárodní obchod
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-3073-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace shrnuje základní informace o uplatňování daně z přidané hodnoty v různých obchodních případech a možnostech vykázání jednotlivých obchodních transakcích v povinném INTRASTATu.

Popis nakladatele

Potřebujete vyplnit INTRASTAT? Ve druhém, aktualizovaném vydání praktické a jedinečné publikace naleznete nejen výklad, ale i konkrétní příklady z praxe. Příklady reagují na zavedení podrobnějšího členění kódů povahy transakce uvedením konkrétního kódu.Publikace zahrnuje změny v zákonech o DPH a statistice, které platí od roku 2009. Zejména se jedná o nové povinnosti zavedené novelou vyhlášky č. 201/2004 Sb. (např. omezení počtu údajů na papírových výkazech, zavedení povinnosti předávat výkazy Českému statistickému úřadu o vybraných skupinách zboží, pokud nevznikla povinnost předávat výkazy INTRASTAT celnímu úřadu apod.). Vysvětluje kdy a jak se projeví sjednocení a zvýšení prahů pro zahájení předávání výkazů do systému INTRASTAT. Publikace slouží všem, kteří obchodují s partnery v rámci Evropské unie, především účetním, daňovým poradcům, auditorům, podnikatelům, studentům i správcům statistických výkazů, správcům daně.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Svatopluk Galočík; Josef Jelínek - další tituly autora:
DPH 2012    výklad s příklady DPH 2012 výklad s příklady
 (e-book)
DPH 2015 -- výklad s příklady DPH 2015
DPH 2018 -- výklad s příklady DPH 2018
DPH 2019 -- výklad s příklady DPH 2019
DPH a účtování -- přeprava, dovoz, vývoz, služby - 8. aktualizované vydání DPH a účtování -- přeprava, dovoz, vývoz, služby
 (e-book)
DPH 2019 -- výklad s příklady DPH 2019
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Edice Účetnictví a daně

JUDr. Svatopluk Galočík, Josef Jelínek

INTRASTAT a DPH

v příkladech

2. aktualizované vydání

Vydala GRADA Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 3 611. publikaci

Realizace obálky Vojtěch Kočí

Sazba Jan Šístek

Odpovědný redaktor Ing. Václav Marád, CSc.

Počet stran 112

Druhé vydání, Praha 2008, 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova 1881, Havlíčkův Brod

© GRADA Publishing, a.s., 2009

ISBN 978-80-247-3073-8

GRADA Publishing: tel.: 220 386 401, fax 220 386 400, www.grada.cz


Obsah Úvodem ................................................................................................................................ 6

1. Dodání zboží ................................................................................................................. 13

1.1 Dodání zboží plátcem v tuzemsku ......................................................................... 14

1.2 Dodání zboží plátcem do jiného členského státu ................................................... 17

1.3 Dodání zboží s instalací nebo montáží do jiného členského státu ......................... 20

1.4 Zasílání zboží z tuzemska do jiného členského státu ............................................. 25

1.5 Třístranný obchod ................................................................................................... 29

1.6 Reklamace a vrácení dodaného zboží .................................................................... 39

1.7 Dodání zboží k opravě, zušlechtění, úpravě ........................................................... 42

1.8 Pronájem zboží do jiného členského státu ............................................................. 47

1.9 Přemístění majetku do jiného členského státu ....................................................... 56

1.10 Dodání nových dopravních prostředků do členských států EU ........................... 61

1.11 Dodání použitého zboží do jiného členského státu ve zvláštním režimu ............. 63

2. Pořízení zboží ............................................................................................................... 66

2.1 Pořízení zboží v tuzemsku ...................................................................................... 66

2.2 Pořízení zboží z jiného členského státu .................................................................. 67

2.3 Pořízení zboží s instalací nebo s montáží ............................................................... 74

2.4 Zasílání zboží do tuzemska .................................................................................... 78

2.5 Reklamace a vrácení pořízeného zboží .................................................................. 82

2.6 Zaslání zboží do tuzemska k opravě, zušlechtění nebo úpravě .............................. 84

2.7 Pronájem zboží do tuzemska .................................................................................. 89

2.8 Přemístění majetku do tuzemska ............................................................................ 96

2.9 Pořízení nových dopravních prostředků z členských států do tuzemska ............. 104

2.10 Zvláštní režim při pořízení použitého zboží z EU .............................................. 106

Příloha č. 1 ....................................................................................................................... 108

Seznam zboží vyňatého ze statistiky obchodu se zbožím mezi členskými státy,

která je předávána Komisi (Eurostat) .......................................................................... 108

Příloha č. 2 ....................................................................................................................... 109

Kódy povahy transakcí ................................................................................................ 109

Příloha č. 3 ....................................................................................................................... 112

Přehled pravidel pro vykazování údajů v systému Intrastat ........................................ 112


INTRASTAT a DPH

6

Úvodem

DPH:

Vst up e m České republiky do Evropského společenství dnem 1. května 2004 došlo k zásadní

změně v zahraničním obchodě. Česká republika se stala součástí celního území Evropského

společenství a výměna zboží mezi členskými státy EU, z hlediska DPH, přestala být pova

žována za obchod se zahraničím. Výměna zboží se státy mimo EU je i nadále považována

za obchod se zahraničím a je označována jako obchod se třetími zeměmi. Oběh zboží mezi

členskými státy přestal být považován za dovoz zboží ze zahraničí nebo za vývoz zboží do

zahraničí.

Jednotlivé členské státy se v oblasti uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“)

řídí směrnicí Evropského společenství 2006/112/ES, kterou zapracovaly do svých národních

právních předpisů. V České republice je to zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,

ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). V tomto zákoně je používán pojem „pořízení

zboží z jiného členského státu“, který nahradil dřívější dovoz zboží a pojem „dodání zboží

do jiného členského státu“, který nahradil dřívější vývoz zboží. Členské státy EU nejsou pro

účely DPH považovány za zahraničí. Přesnější vymezení územní působnosti lze nalézt v § 3

ZDPH. Zákonná úprava DPH používá pojmy dovoz a vývoz, ale z uvedeného vyplývá, že

za dovoz je označen vstup zboží ze třetích zemí na území Společenství nebo naopak výstup

zboží ze Společenství, což lze souhrnně označit jako oběh zboží ve styku s cizinou, resp. se

zahraničím. Publikace pojednává pouze o pohybu zboží mezi členskými státy, tedy o dodání

do jiného členského státu a pořízení z jiného členského státu.

INTRASTAT:

Intrastat je označení pro systém statistického sledování pohybu zboží mezi členskými státy

Společenství (systém Intrastat). Pro statistické sledování pohybu zboží se třetími zeměmi

slouží systém nazývaný Extrastat. Oba dva systémy řídí orgán Komise Evropského spole

čenství Eurostat, který sídlí v Lucembursku.

Před vst upem do EU byly v České republice pro statistické účely sbírány údaje o zahraničním

obchodu z Jednotných celních deklarací předkládaných při dovozu nebo vývozu zboží celním

úřadům. Tyto údaje od celních orgánů přebíral Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“), který

je zpracovával a vydával statistiky, přehledy, v y pracovával prog nóz y apod. Od vst upu do EU,

kdy výměna zboží mezi členskými státy přestala být zahraničním obchodem a je považována

za vnitrounijní obchod, se Česká republika zapojila do statistického systému Intrastat,

Orgány Evropské unie postupně vydaly několik dokumentů o statistice, z nichž nejdůleži

tějšími jsou Nařízení Rady (ES) č. 322/97, o statistice Společenství, na základě kterého bylo

vydáno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společen

ství obchodu se zbožím mezi členskými státy a zrušení nařízení Rady (ES) č. 3330/91.

Prováděcím dokumentem je Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004, kterým se provádí na

řízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství ob

chodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000

a (EHS) č. 3590/92. V roce 2005 bylo, s cílem zjednodušit vykazování údajů o přijetí nebo

odeslání zboží, vydáno Nařízení Komise (ES) č. 1915/2005, kterým se mění nařízeni (ES)

č. 1982/2004, pokud jde o zjednodušení zaznamenávání množství a údajů o zvláštních

pohybech zboží, platné od 1. 1. 2006.

V České republice vydal ČSÚ spolu s Ministerstvem fi nancí Vyhlášku č. 201/2005 Sb., o sta

tistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou

republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství (dále jen „vyhláška

o statistice“), která platí od 1. 7. 2005. Tato vyhláška o statistice byla novelizovaná k 1. 1. 2007


Úvodem

7

vyhláškou č. 563/2006 Sb. a k 1. 1. 2009 znovu novelizována vyhláškou č. 393/2008 Sb. Tiskové chyby byly opraveny ve sdělení o opravě tiskových chyb v Částce 135 Sb. V období od vstupu do EU do 30. 6. 2005 platila vyhláška č. 200/2004 Sb. Vyhláška o statistice stanoví obsah a náležitosti dokladu pro statistické účely a rozsah údajů pro statistiku v rámci obchodu se třetími zeměmi i obchodu mezi členskými státy Společenství a formu a náležitosti dokladu používaného pro tyto účely. V zákoně č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je v § 319 stanovena povinnost sdělit celnímu úřadu pravdivé údaje o obchodu uvnitř Společenství a poskytnout celnímu úřadu potřebnou součinnost. Vzhledem k různému časovému okamžiku, ve kterém vznikaly jednotlivé právní normy, jsou používány pro označení subjektu, který je povinen poskytovat údaje pro statistické účely, různé pojmy. Nařízení Rady č. 638/2004 používá pojem „strany odpovědné za poskytování informací“ do systému Intrastat. Vyhláška o statistice používá pojem „zpravodajská jednotka“ a celní zákon používá pojem „osoby“. V daňovém řízení se používá pojem „daňový subjekt“ nebo „plátce daně“. Přitom se pořád jedná o jeden a tentýž subjekt. Pro zjednodušení budeme dále používat v částech věnovaných systému Intrastat pojem „zpravodajská jednotka“, v příkladech Intrastat pojem „plátce“. S rozdílnou terminologií se ještě můžete setkat při označování směru pohybu zboží.

kupuji zboží prodávám zboží

Obchod s třetími zeměmi „dovoz“ „vývoz“

ZDPH „pořízení zboží z jiného

členského státu“

„dodání zboží do jiného

členského státu“

Intrastat „přijetí zboží“ „odeslání zboží“ Podle nařízení Rady č. 638/2004 jsou stranami zodpovědnými za poskytování informací všechny fyzické nebo právnické osoby, které jsou v členském státě odeslání nebo přijetí povinny platit DPH. Vyhláška o statistice zahrnuje mezi tyto osoby i osoby identifi kované k DPH, čímž zpřesňuje výklad s přihlédnutím ke znění českého ZDPH. Že se jedná pouze o zpřesnění právní defi nice dokládá skutečnost, že osoby identifi kované k DPH se musí zaregistrovat k DPH, pokud celková hodnota pořízeného zboží bez daně překročí v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč, čímž se vlastně i tyto osoby stávají plátci daně. Jednotlivé členské státy jsou oprávněny stanovit osvobozující prahy, nově nazývané prahy pro vykazování, kdy tato povinnost nevzniká. V České republice byl od roku 2004 stanoven osvobozující práh pro přijetí zboží na 2 000 000 Kč a pro odeslání zboží na 4 000 000 Kč. Od ledna 2009 jsou prahy pro vykazování pro oba směry sjednoceny na hodnotu 8 000 000 Kč a stačí jejich dosažení, nemusí se jednat o překročení. Jedná se o kumulovanou hodnotu přijatého nebo odeslaného zboží v jednom kalendářním roce bez započítání DPH. Za měsíc, kdy dosáhne kumulovaná hodnota přijetí nebo odeslání zboží hodnotu prahu pro vykazování, předává zpravodajská jednotka poprvé výkaz do systému Intrastatu. V prvním výkazu je uvedena hodnota přijetí nebo odeslání dosažená v tomto měsíci. Hodnoty z předcházejících měsíců se nevykazují. Výkaz poté zpravodajská jednotka předává každý měsíc ve stanovených termínech do konce kalendářního roku a ještě celý následující kalendářní rok. Pokud v tomto následujícím roce opět dosáhne prahu pro vykazování, pokračuje v předávání výkazu do systému Intrastat další rok. Povinnost předávání trvá, i když v některém měsíci vykazovacího období nebude žádné odeslání nebo přijetí zboží, a je splněna předáním výkazu označeného jako NEGATIVNÍ. Takový výkaz neobsahuje žádné hodnotové údaje, pouze identifi kaci zpravodajské jednotky a referenčního období (měsíce a roku).


INTRASTAT a DPH

8

Povinnost sledovat dosažení prahových hodnot je ponechána na zpravodajské jednotce. Protože pro účely Intrastatu se používá jiný kurzovní lístek než pro účely účetní, nemusí zpravodajské jednotky (ty, které ještě nikdy nepodávaly výkazy Intrastatu) pro účely sledování dosažení prahov ých hod not pou žívat přepočty podle kurzovního lístku pro Intrastat (kurzovní lístek zveřejňovaný na webu celní správy s názvem: „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“), ale mohou vycházet z kurzovního lístku používaného pro účetnictví. Je ovšem nutno říci, že ne všechno přijaté nebo odeslané zboží je předmětem vykazování v Intrastatu. V nařízení Komise č. 1982/2004 je v příloze I uveden seznam zboží vyňatého ze statistiky. Seznam zboží vyňatého ze statistiky je uveden na konci této publikace v Příloze č. 1. Zboží, které je vyňato ze statistiky, se ani nezapočítává při zjišťování, zda došlo k dosažení prahu pro vykazování. Změna hodnot prahů pro vykazování uvedená ve vyhlášce o statistice se projeví nejdříve v roce 2010, protože všechny zpravodajské jednotky, které předávaly výkazy do systému Intrastat v roce 2008 a překročily v roce 2008 hodnoty při přijetí 2 000 000 Kč nebo odeslání 4 000 000 Kč, mají povinnost předávat výkazy do systému Intrastat i v roce následujícím, tj. v roce 2009. Zvýšení těchto prahů má praktický význam pro ty zpravodajské jednotky, které v roce 2009 nedosáhnou při přijetí nebo odeslání zboží hodnoty 8 000 000 Kč. Tyto zpravodajské jednotky v roce 2010 přestanou předávat výkazy do systému Intrastat. Nedosažení prahů pro vykazování v kalendářním roce, a tím i ukončení předávání výkazů do systému Intrastat, zpravodajská jednotka, která již výkazy předává, celnímu úřadu neoznamuje, na rozdíl od dosažení nebo opakovaného dosažení prahu pro vykazování. Po dosažení hranice prahu pro přijetí nebo odeslání má zpravodajská jednotka povinnost oznámit písemně svému místně příslušnému celnímu úřadu vznik povinnosti vykazovat údaje do systému Intrastat a toto oznámení musí být učiněno nejpozději ve lhůtě stanovené pro předání prvního výkazu. Místně příslušným celním úřadem se rozumí celní úřad, do jehož územní působnosti spadá sídlo právnické osoby uvedené ve výpisu z obchodního rejstříku nebo bydliště fyzické osoby podnikatele uvedené v živnostenském listě. Nově je zavedena povinnost písemného oznámení opětovného vzniku povinnosti vykazovat údaje do systému Intrastat po přechodném přerušení, např. z důvodu nedosažení prahů. Celnímu úřadu zpravodajská jednotka rovněž bezodkladně oznamuje změny své obchodní fi rmy nebo adresy, své zrušení, zánik nebo přeměnu. Povinnost předávat výkazy do systému Intrastat však může zaniknout pouze v těchto případech:

Výmazem z obchodního rejstříku nebo z evidence Živnostenského úřadu.•

Změnou daňového identifi kačního čísla (DIČ). •

Nedosažením prahů hodnot pro vykazování v kalendářním roce.• Ukončení obchodní činnosti se zahraničím, vyhlášení konkurzu, úpadku, zahájení insolvenčního řízení není důvodem k ukončení povinnosti předávat výkazy do systému Intrastat. Pokud dojde ke změně DIČ, od data změny si zpravodajská jednotka začíná sledovat dosažení prahu pro vykazování od nuly a po dosažení hodnoty 8 000 000 Kč v některém ze směrů oznámí tuto skutečnost celnímu úřadu a začíná předávat výkazy pro Intrastat. Vyhláška o statistice oproti předchozí úpravě silně omezila možnost předávání výkazů pro Intrastat v papírové formě. Papírovou formu výkazu lze použít pouze v případech, kdy počet vykazovaných údajů nepřesáhne 15 řádků. Výjimku tvoří oprava již podaného výkazu, kde může být vykázáno až 30 řádků.


Úvodem

9

Pro předávání dat elektronickou cestou je nutno se u svého místně příslušného celního úřadu

zaregistrovat a obdržet od něj potřebné instrukce pro elektronické předávání dat do systému

Intrastat.

K prvnímu předávání výkazu Intrastat nebo registraci je nutno předložit výpis z obchodního

rejstříku (stačí neověřená kopie) a sdělit kontaktní osobu, která bude zpravodajskou jednotku

zastupovat ve styku s celním úřadem. Osoba, která předává první výkaz nebo žádá o regis

traci, musí být k tomuto úkonu zmocněná, nejedná-li se přímo o osobu pověřenou k zastu

pování. Rovněž si zvolí, zda výkazy Intrastat bude předávat sama zpravodajská jednotka

nebo se nechá zastupovat třetí osobou. V tomto případě oznámí celnímu úřadu, kdo ji bude

zastupovat. Zde je nutno zdůraznit, že zastupující osoba nemá vůči celním orgánům žádnou

zodpovědnost a veškeré nedostatky jsou řešeny se zpravodajskou jednotkou. Zpravodajská

jednotka si rovněž zvolí způsob předávání statistických informací.

Celní správa umožňuje předávání papírové formy výkazu místně příslušnému celnímu úřadu

(míst ní příslušnost zpravodajské jednotky platí i v případě zastupování třetí osobou) a zasílání

elektronickou cestou, které má několik forem.

Pro zpravodajské jednotky s velkým objemem vykazovaných dat je vhodný portál veřejné

správy (PVS), pro ostatní je to pomocí webové aplikace InstatOnline, která byla spuštěna

v roce 2007 nejprve ve zkušebním provozu a nyní již pracuje v ostrém provozu. Počet pře

daných vět touto aplikací je v současnosti omezen na 500. Data pro Intrastat lze předávat též

pomocí programu IDES-CZ cestou přes internet.

Předávání dat přes PVS je určeno větším zpravodajským jednotkám, které používají vlastní

podnikové informační systémy a mají možnost tento způsob předávání zabudovat do svých

systémů. Předávání výkazů je zpětně potvrzováno, jsou oznamovány chyby v předaných

údajích a komunikace je zabezpečována elektronickým podpisem. K předávání dat tímto

způsobem je nutné splnit stanovené podmínky, získat certifi kát a úspěšně ukončit akceptační

testy.

S nástupem nových technologií a zrychlení internetu vznikla webová aplikace InstatOnline,

která v budoucnu bude tvořit hlavní způsob předávání údajů do systému Intrastat. Aplikaci

lze používat s elektronickým podpisem nebo bez elektronického podpisu. Oba způsoby mají

své výhody a nevýhody. Výhoda předávání dat s elektronickým popisem je, že zpravodajská

jednotka obdrží od celní správy elektronicky podepsané potvrzení o předání dat, případně

oznámení o zjištěných chybách v předávaném souboru. Nevýhodou je, že elektronický podpis

se musí obnovovat a je za úplatu. Výhoda předávání dat bez elektronického podpisu spočívá

v tom, že nemá žádné další fi nanční náklady. U obou variant může způsobit určité potíže

omezení na 500 předaných vět v rámci referenčního období. Jednou z výhod webové aplikace

je, že si sama vyhledává platné kurzy cizích měn na stránkách celní správy při vložení jiné

měny než Kč.

Nejstarším způsobem předávání dat je pomocí programu IDES-CZ cestou přes internet

a je určen pro zpravodajské jednotky, které mají přístup k internetu. Program IDES-CZ je

poskytován celní správou bezplatně, za jeho používání se nic neplatí a lze jej stáhnout z in

ternetových stránek celní správy (www.cs.mfcr.cz). Vzhledem k velikosti programu (přes

30 MB) je výhodnější požádat při registraci celní úřad o jeho vypálení na přinesené prázdné

CD. Nevýhodou tohoto způsobu předávání dat je, že je třeba na webových stránkách celní

správy kontrolovat, zda nebyla vydaná nová verze programu, která se musí znovu stáhnout

a nainstalovat. Při instalaci nové verze existuje riziko ztráty odeslaných dat, pokud nebyla

provedena záloha nebo není postupováno přesně podle návodu při povyšování na vyšší verzi.

Vzhledem k povinnosti uchovávat data 2 roky od skončení lhůty k předání údajů do systému

Intrastat, je třeba přesně dodržovat pokyny při instalaci. Ke změnám dochází vždy se změnou

legislativy, číselníků nebo v případě zjištění závažné chyby v programu. Lze očekávat, že

tato možnost předávání dat bude ukončena v roce 2009.


INTRASTAT a DPH

10

Zpravodajské jednotky, které nemají přístup k internetu, mohou využít předávání údajů na

předepsaných tiskopisech od roku 2009 s omezením na 15 řádků předávaných údajů. Tis

kopisy nejsou v prodeji, používá se kopie tiskopisu uveřejněná ve Sbírce zákonů nebo je lze

vyhotovovat pomocí výpočetní techniky.

Vzhledem k tomu, že celní správa preferuje elektronický způsob předávání dat před písem

nou formou, je také termín pro předání elektronických výkazů o dva dny pozdější, než při

předávání papírových výkazů. Při předávání papírových výkazů je termín předání stanoven

na 10. pracovní den měsíce následujícího, u elektronického předávání výkazů je to 12. pra

covní den měsíce následujícího. Zde je nutno upozornit na skutečnost, že papírový výkaz

musí celní úřad obdržet do 10. pracovního dne (§ 5 odst. 3 vyhlášky o statistice). Nestačí

tedy výkaz podat k poštovní přepravě. Pro tyto případy neplatí ani správní řád, ani zákon

o správě daní a poplatků, které považují za povinnost splněnou, je-li v poslední den termínu

učiněno podání k poštovní přepravě. Termíny předávání výkazů v jednotlivých měsících jsou

pro celý rok uvedeny na webových stránkách celní správy.

Data do systému Intrastat se poskytují za referenční období. Tím se rozumí kalendářní

měsíc, v němž došlo k přijetí nebo odeslání zboží, případně kalendářní měsíc následující

po přijetí nebo odeslání zboží, pokud je shodný s měsícem, ve kterém vznikla zpravodajské

jednotce povinnost přiznat uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu Společenství

nebo přiznat DPH při pořízení zboží z takového státu. Pokud by mezi měsícem, ve kterém

vznikla povinnost uvést tyto skutečnosti v daňovém přiznání k DPH, a měsícem, ve kterém

bylo uskutečněno přijetí nebo odeslání, existoval další měsíc nebo měsíce, musí být přijetí

nebo odeslání zboží uvedeno ve výkazu pro Intrastat za měsíc, kdy bylo zboží přijato nebo

odesláno.

Existují případy, kdy zpravodajská jednotka nemá žádnou obchodní činnost se státy Spole

čenství a výjimečně udělá v rámci kalendářního roku jednorázový obchod s některou zemí

Společenství. Pokud fakturovaná hodnota tohoto jednorázového obchodu nedosáhne prahu

pro vykazování, výkaz Intrastatu se nepředává. V případě, že fakturovaná hodnota dosáhne

prahu pro vykazování, předá zpravodajská jednotka místně příslušnému celnímu úřadu vý

kaz Intrastatu označený jako „JEDNORÁZOVÝ“, dříve „PŘÍLEŽITOSTNÝ“. Protože pro

tyto účely nelze využít elektronického způsobu předání dat s výjimkou webové aplikace

InstatOnline, použije se formulář výkazu, který se označí textem „JEDNORÁZOVÝ“. Za

jednorázové přijetí nebo odeslání se považuje i přijetí nebo odeslání několika zásilek v prů

běhu dvou po sobě následujících období, pokud zboží v těchto zásilkách tvoří ucelenou

dodávku nebo se jedná o rozloženou zásilku (jako dodávka fakturováno jednou fakturou).

Pokud zpravodajská jednotka uskuteční v témže kalendářním roce jakoukoliv další obchodní

operaci ve stejném směru, musí se zaregistrovat a předávat pravidelně v ýkaz y Int rastat u až do

konce příštího kalendářního roku. Pokud zpravodajská jednotka do konce kalendářního roku

neuskuteční žádné další přijetí nebo odeslání, nemusí předávat pravidelně výkazy Intrastatu.

V následujícím roce může zase uskutečnit jedno přijetí nebo odeslání s hodnotou přesahující

8 000 000 Kč, aniž by to mělo vliv na vznik povinnosti předávat výkazy Intrastatu.

S Intrastatem souvisí nově zavedená povinnost pro zpravodajské jednotky, které dosud ne

dosáhly prahu pro vykazování, předávat v papírové formě údaje o přijetí nebo odeslání

určených výrobků kapitol 27 a zboží podpoložky 2909 19 10 kombinované nomenklatury

a zboží uvedeného v seznamu sledovaných druhů zboží (příloha č. 2 vyhlášky o statistice,

II. Seznam sledovaných druhů zboží), pokud celková hodnota přijatého nebo odeslaného

zboží v průběhu jednoho referenčního období přesáhne 100 000 Kč. Údaje o těchto výrobcích

a zboží se odesílají poštou na formulářích pro Intrastat na adresu Český statistický úřad,

Odbor statistického zpracování Praha, Na Padesátém 81, 100 82 Praha 10. Tato povinnost se

netýká zpravodajských jednotek, které předávají výkazy pro Intrastat, protože již dosáhly

prahu pro vykazování.


Úvodem

11

Vyhláškou o statistice se zavedly další změny při vykazování. Největšími změnami je rozšíření kódu povahy transakcí z jednomístného na dvoumístný a vytvoření kódu pro skupiny dodacích podmínek. Kódy povahy transakcí publikované v příloze vyhlášky o statistice jsou na konci této publikace v Příloze č. 2. Při používání těchto kódů platí, že existuje-li možnost zařadit obchodní operaci pod dva nebo více kódů téže skupiny, zařadí se vždy pod kód s nižším číslem. Kód dodacích podmínek – Skupina dodacích podmínek Ve sloupci 8 – Dodací podmínky místo používaných třímístných kódů Incoterms Mezinárodní obchodní komory jsou použity nově vytvořené jednomístné kódy skupin dodacích podmínek:

K

EXW, FCA, FAS, FOB

zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých si zajišťuje a hradí hlavní přepravné

kupující

L

CFR, CIF, DES, DEQ

zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých prodávající hradí přepravné do

přístavu určení

M

DDU, DDP, CPT, CIP

zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých si zajišťuje a hradí hlavní přepravné

prodávající

N

DAF, XXX

zahrnuje dodací doložky Incoterms s místem dodání zboží na stání hranici

nebo sjednané dodací podmínky neodpovídají žádné z doložek Incoterms Poznámka: Kód XXX vyjadřuje dodací doložku použitou na základě podmínek uvedených ve smlouvě mezi kupujícím a prodávajícím, která svým obsahem neodpovídá žádné z dodacích doložek Incoterms. Ačkoliv je celá publikace zaměřena na obchod se zbožím mezi členskými státy Společenství, je potřeba upozornit na případ, kdy se v systému Intrastat bude vykazovat i pohyb zboží, který je ve skutečnosti obchodem s třetí zemí. Tento případ může nastat, pokud zboží, které má být dodáno do třetí země, nebude projednáno k vývozu celními orgány České republiky, ale bude odesláno do jiného státu Společenství, kde teprve bude podán návrh na propuštění k vývozu do třetí země. Odeslání zboží do jiného členského státu, kde bude podán návrh na propuštění zboží k vývozu do třetí země, bude uvedeno ve výkazu pro Intrastat, kde země určení bude stát, ve kterém bude zboží propuštěno k vývozu, a stát odeslání bude ČR. Stejná situace nastane při propuštění zboží do volného oběhu v jiném členském státu Společenství a jeho následném dovozu do ČR. Ve výkazu pro Intrastat bude uveden stát odeslání ten stát, kde došlo k propuštění zboží do volného oběhu v zemích Společenství, a stát původu bude stát, ze kterého bylo zboží nakoupeno, případně stát, ze kterého zboží skutečně pochází. Prakticky dojde k tomu, že tento obchod s třetí zemí nebude v ČR zahrnut do statistiky obchodu se třetími zeměmi. Pro lepší přehled v jednotlivých předpisech vydal ČSÚ na svých internetových stránkách (www.czso.cz) Příručku pro Intrastat - CZ. Dá se říci, že je to jediný souhrnný zdroj informací, ve kterém jsou shrnuty pokyny pro vyplňování výkazu Intrastat. Příručka je průběžně aktualizována v případě legislativních změn předpisů EU i legislativy ČR nebo doplňována novými příklady.


INTRASTAT a DPH

12

POZNÁMKA:

Pokud je v následujících příkladech této publikace použita hodnota zboží, je nutné považo

vat tuto hodnotu za náhodně zvolené částky sloužící k vyjádření některých mezních hodnot

podle zákona o DPH. Z hlediska Intrastatu je při rozhodování, zda se obchodní operace uvede

ve výkazu Intrastat, nutno zohlednit, zda již vznikla nebo touto obchodní operací vznikne

povinnost předávat výkazy Intrastat dosažením prahů pro vykazování. Hodnoty pro účely

zákona o DPH jsou výrazně nižší než je práh pro vykazování v Intrastatu.

Rovněž v příkladech použité kódy sazebního zařazení zboží nemusí odpovídat platnému

sazebnímu zařazení a jsou pouze demonstrativní.


Dodání zboží

13

Dodání zboží1.

DPH:

Dodání zboží v tuzemsku nebo dodání zboží do jiného členského státu je vždy předmětem

daně, což znamená, že vždy musí být přiznána daň, podle toho, kde je stanoveno místo plnění

u dodání zboží. Znamená to, že nemusí být nutně uplatněna daň v tuzemsku, ale tam, kde

dochází k osvobození od daně na výstupu musí být daň přiznána v jiném členském státě.

Místo plnění je upraveno v § 7 a 64 ZDPH. Jestliže je místem plnění tuzemsko, musí být

přiznána daň v tuzemsku a jestliže je místo plnění v jiném členském státě, musí být přiznána

daň tohoto členského státu. Při dodání zboží do jiného členského státu je uplatňován systém

„reverse charge“, který znamená, že povinnost přiznat daň je současně s místem plnění

přenesena z tuzemska do jiného členského státu, na osobu, které je zboží dodáno. Dochází

tak ze strany dodavatele k osvobození od daně, ale za podmínky, že je daň přiznána pořizo

vatelem v členském státě ukončení přepravy nebo v členském státě, ve kterém je pořizovatel

registrován k DPH.

Dodání zboží může v rámci své ekonomické činnosti uskutečnit plátce daně nebo osoba,

podnikatel, která není plátcem daně. Dodání zboží je uskutečňováno plátcem daně v tu

zemsku tuzemským osobám, plátcům nebo osobám, které nejsou plátci daně, osobám se

sídlem v jiných členských státech, které nejsou registrovány k dani v žádném členském

státě a nejsou plátci daně a také zahraničním osobám se sídlem v zahraničí, které jsou plátci

daně v tuzemsku nebo nejsou plátci daně. Dodání zboží je také uskutečňováno z tuzemska

do jiných členských států, a to tuzemským osobám, které jsou v tuzemsku plátci daně nebo

nejsou plátci daně a mohou být registrovány k dani v jiných členských státech. Dodání zboží

je také uskutečňováno do jiných členských států osobám se sídlem v jiných členských státech,

které jsou registrovány k dani v jiných členských státech nebo osobám se sídlem v jiných

členských státech, které nejsou registrovány k dani v žádném členském státě. Dodání zboží je

také uskutečňováno do jiných členských států zahraničním osobám, které mohou být rovněž

registrovány k dani v některém z členských států nebo tam registrovány nejsou. Ve všech

případech dochází k oběhu zboží, ale ne vždy bude tento oběh předmětem hlášení Intrastat.

Pro úplnost výkladu je však vhodné uvést veškeré možné formy oběhu zboží, které představují

škálu různých obchodních případů.

INTRASTAT:

Dodání zboží je z hlediska Intrastatu odesláním zboží za předpokladu, že zboží přestoupí

české hranice. Pokud je dodání zboží uskutečněno na území České republiky, není toto dodání

předmětem Intrastatu.

Při rozhodování, zda má být pohyb zboží vykázán v systému Intrastat platí

Pravidlo č. 1:

Do výkazu Intrastat se uvádí zboží vždy nebo pouze v případě, že při obchodní transakci

přestupuje české hranice.

Jako u každého pravidla jsou i výjimky z tohoto pravidla. Při pořízení letadla nebo lodě

se tyto dopravní prostředky do výkazu Intrastat uvádějí pouze při změně registrace jejich

vlastníka.

Nesmíme ovšem zapomínat, že na hranicích již nejsou žádné celní ani jiné orgány, které by

přestup zboží kontrolovaly nebo potvrzovaly. Za důkazní prostředek se například považuje

zajišťování přepravy k odběrateli buď vlastními dopravními prostředky nebo veřejnou do

pravou, dodací listy s vyznačením místa odeslání mimo území ČR apod.


INTRASTAT a DPH

14

Dodání zboží plátcem v tuzemsku1.1

DPH:

Jestliže plátce dodává zboží v tuzemsku a přeprava zboží nesměřuje z tuzemska do jiného

členského státu, jedná se podle § 7 ZDPH o plnění s místem v tuzemsku a tím o zdanitelné

plnění. Prodávající plátce uplatňuje daň na výstupu vůči jakémukoliv kupujícímu. Znamená

to, že plátce daně nerozlišuje, jestli kupující je tuzemská osoba, která je plátcem daně nebo

neplátcem daně, nerozlišuje, jestli je kupující osoba registrovaná k dani v jiném členském státě,

zda má v tuzemsku sídlo či nikoliv a nerozlišuje také, zda se jedná o zahraniční osobu, která

může mít v tuzemsku sídlo a může být také v tuzemsku nebo v jiném členském státě registro

vaná k dani. Protože dodání zboží s místem v tuzemsku je podle právní úpravy považováno za

zdanitelné plnění, je povin ností plátce daně, prodávajícího, uplatnit daň na v ýst upu. U dodání

zboží s místem v tuzemsku může docházet k dodání bez přepravy nebo o dodání s přepravou.

U dodání bez přepravy nezajišťuje prodávající žádné důkazní prostřed k y, to z namená, že není

podmínkou, aby přepravu zajistil, protože tu může zajistit i kupující nebo prodávající nebo

kupujícím pověřené osoby, ale dodání zboží bez přepravy znamená, že prodávající nezajišťuje

přepravu a plnění pro něj znamená dodání bez přepravy, tzv. „pultový“ prodej. Předáním

zboží přepravci je pro prodávajícího plnění uskutečněno. Místem plnění je místo, kde je zboží

dodáno. Jestliže dochází k dodání zboží s přepravou a přeprava nesměřuje do jiného členského

státu, je místem plnění podle § 7 ZDPH místo, kde je přeprava zahájena. Pokud je přeprava

zahájena v tuzemsku, je místem plnění tuzemsko a opět se jedná o zdanitelné plnění.

Tato kapitola pojednává o dodání zboží plátcem osobě registrované k dani v jiném členském

státě, osobě se sídlem v jiném členském státě neregistrované k dani v žádném členském

státě, zahraniční osobě, kdy přeprava nesměřuje do jiného členského státu a také o dodání

zboží plátcem, kdy přeprava směřuje do jiného členského státu, ale zboží je dodáno tuzemské

osobě, plátci nebo neplátci daně, zahraniční osobě neregistrované k dani nebo osobě se sídlem

v jiném členském státě, ale neregistrované k dani v žádném členském státě.

INSTRASTAT:

Smyslem hlášení Intrastat je sběr statistických údajů o pohybu zboží mezi členskými státy.

Zboží tedy musí vystoupit z tuzemska do jiného členského státu. Při dodání zboží plátcem

v tuzemsku, kdy místo plnění zůstává v tuzemsku a zboží neopouští Českou republiku, ne

dochází k pohybu zboží mimo tuzemsko a v těchto případech není pohyb zboží předmětem

hlášení Intrastat, i když podnikatelské subjekty, mezi nimiž dochází k pohybu zboží mohou

být české i zahraniční osoby nebo osoby ze třetích zemí. V takových případech není splněna

podmínka obsažená v pravidle č. 1, čili přestup českých hranic dodávaným zbožím se neu

skutečňuje. Výjimku z pravidla tvoří vyrobená letadla a lodě, která se vykazují v okamžiku

registrace vlastníka, i když fyzicky českou hranici nepřestoupí.

Příklad č. 1:

Tuzems ká fi rma dodává zboží v tuzemsku fi rmě z Rakouska, která je registrována k dani

v Rakousku. Rakouská fi rma si zboží odebírá v sídle tuzemské fi rmy. Pro tuzemskou fi rmu se

jedná o dodání zboží bez přepravy, kdy místem plnění je tuzemsko. Jedná se o případ, kdy

prodávající nezajišťuje přepravu a nemá důkazní prostředky o případné následné přepravě.

Podle místa plnění je nutné uplatnit dodavatelem na výstupu „tuzemskou“ daň. Rakouská

fi rma může požádat o vrácení daně podle § 82 ZDPH.

INTRASTAT:

Přestože dochází k dodání zboží osobě registrované k dani v Rakousku, pro dodavatele,

českou fi rmu, znamená toto dodání, že nemá důkazní prostředek o uskutečněné přepravě


Dodání zboží

15

z tuzemska do jiného členského státu, protože se na takovém obchodním případu nedohodla s kupujícím. Za podmínek uvedených v příkladu č. 1 nebude proto zboží vykázáno v systému Intrastat, protože prodávající tuzemská fi rma nemá důkazní prostředek, že zboží přestoupilo české hranice a není tak pro Intrastat splněno pravidlo č. 1. Jestli je či není kupující registrován k dani v jiném členském státě není pro Intrastat podstatné. Příklad č. 2: Tuzems ká fi rma dodává zboží v tuzemsku fi rmě z Rakouska, která není registrována k dani v žádném členském státě. Rakouská fi rma si zboží odebírá v sídle tuzemské fi rmy. Pro tuzemskou fi rmu se jedná o dodání zboží bez přepravy, kdy místem plnění je tuzemsko. Jedná se o případ, kdy prodávající nezajišťuje přepravu a nemá důkazní prostředky o případné následné přepravě. Podle místa plnění je nutné uplatnit dodavatelem na výstupu „tuzemskou“ daň. Rakouská fi rma, protože není registrována k dani v žádném členském státě, nemůže požádat o vrácení daně podle § 82 ZDPH. INTRASTAT: Za těchto podmínek nebude zboží vykázáno v systému Intrastat, protože prodávající tuzemská fi rma nemá důkazní prostředek, že zboží přestoupilo české hranice, tj. platí pravidlo č. 1. Kupní smlouva je zřejmě uzavřena tak, že dochází k dodání zboží v tuzemsku bez zajištění přepravy prodávajícím. Jestli je či není kupující registrován k dani v jiném členském státě není pro Intrastat podstatné. Příklad č. 3: Tuzems ká fi rma se sídlem v Praze dodává zboží v tuzemsku fi rmě z Rakouska, která je registrována k dani v Rakousku. Rakouská fi rma požaduje přepravení zboží z Prahy do Brna. Pro tuzemskou fi rmu se jedná o dodání zboží s přepravou, kdy místem plnění je zahájení přepravního výkonu a tak je místem plnění tuzemsko. Jedná se o případ, kdy prodávající zajišťuje přepravu. Podle místa plnění je nutné uplatnit dodavatelem na výstupu „tuzemskou“ daň. Registrace rakouské fi rmy k dani v Rakousku nestačí k uplatnění osvobození od daně na výstupu. Rakouská fi rma může požádat o vrácení daně podle § 82 ZDPH. INTRASTAT: Kupní smlouva mezi prodávajícím a kupujícím je sice uzavřena tak, že prodávající zajišťuje i přepravu zboží, ale přeprava je zajištěna pouze mezi dvěma místy v tuzemsku a v takovém případě zboží nevystupuje přes české hranice a zůstává v tuzemsku. Za těchto podmínek nebude zboží vykázáno v systému Intrastat, protože prodávající tuzemská fi rma nemá důkazní prostředek, že zboží přestoupilo české hranice, tj. platí pravidlo č. 1. Jestli je či není kupující registrován k dani v jiném členském státě není pro Intrastat podstatné. Příklad č. 4: Tuzems ká fi rma dodává zboží v tuzemsku fi rmě se sídlem v Rusku, k terá je registrovaná k dani v Rakousku. Ruská fi rma si zboží odebírá v sídle tuzemské fi rmy. Pro tuzemskou fi rmu se jedná o dodání zboží bez přepravy, kdy místem plnění je tuzemsko. Jedná se o případ, kdy prodávající nezajišťuje přepravu a nemá důkazní prostředky o případné následné přepravě. Podle místa plnění je nutné uplatnit dodavatelem na výstupu „tuzemskou“ daň. Registrace k dani ruské fi rmy v Rakousku nestačí k osvobození od daně a nemá na uplatnění daně žádný

vliv. Ruská fi rma může požádat o vrácení daně podle § 82 ZDPH, protože má sice sídlo v třetí

zemi, ale je registrovaná k dani v Rakousku.

+


INTRASTAT a DPH

16

INTRASTAT:

Podle podmínek kupní smlouvy zůstane zboží v tuzemsku. Prodávající nezajišťuje přepravu

a nemá o ní žádné důkazní prostředky. Nelze tedy usuzovat, že zboží bude kupujícím pře

praveno z tuzemska. Pohyb zboží nebude vykazován v Intrastatu. Pokud by zboží mělo být

vyvezeno do Ruska, tj. do třetí země, musí být před opuštěním celního území EU celně pro

jednáno k vývozu. Vývoz zboží do třetích zemí se v systému Intrastat nevykazuje. Pro tento

příklad není podstatné, zda kupujícím je osoba registrovaná nebo neregistrovaná k dani

nebo je to zahraniční osoba.

Příklad č. 5:

Tuzems ká fi rma dodává zboží v tuzemsku fi rmě z Ruska, která není registrována k dani v žád

ném členském státě. Ruská fi rma si zboží odebírá v sídle tuzemské fi rmy. Pro tuzemskou fi rmu

se jedná o dodání zboží bez přepravy, kdy místem plnění je tuzemsko. Jedná se o případ, kdy

prodávající nezajišťuje přepravu a nemá důkazní prostředky o případné následné přepravě.

Podle místa plnění je nutné uplatnit dodavatelem na výstupu „tuzemskou“ daň. Ruská fi rma,

protože není registrována k dani v žádném členském státě, nemůže požádat o vrácení daně

podle § 82 ZDPH, ale může požádat o vrácení daně podle § 83 ZDPH.

INTRASTAT:

Podle podmínek kupní smlouvy zůstane zboží v tuzemsku. Prodávající nezajišťuje přepravu

a nemá o ní žádné důkazní prostředky. Nelze tedy usuzovat, že zboží bude kupujícím pře

praveno z tuzemska. Pohyb zboží nebude vykazován v Intrastatu. Pokud by zboží mělo být

vyvezeno do Ruska, tj. do třetí země, musí být před opuštěním celního území EU celně pro

jednáno k vývozu. Vývoz zboží do třetích zemí se v systému Intrastat nevykazuje. Pro tento

příklad není podstatné, zda kupujícím je osoba registrovaná nebo neregistrovaná k dani

nebo je to zahraniční osoba.

Příklad č. 6:

Tuzems ká fi rma se sídlem v Praze dodává zboží v tuzemsku fi rmě z Ruska, která je regis

trována k dani v Rakousku. Ruská fi rma požaduje přepravení zboží z Prahy do Brna. Pro

tuzemskou fi rmu se jedná o dodání zboží s přepravou, kdy místem plnění je území, kde je

přeprava uskutečňována, a tak je místem plnění tuzemsko. Jedná se o případ, kdy prodávající

zajišťuje přepravu. Podle místa plnění je nutné uplatnit dodavatelem na výstupu „tuzemskou“

daň. Ruská fi rma může požádat o vrácení daně podle § 82 ZDPH.

INTRASTAT:

Kupní smlouva mezi prodávajícím a kupujícím je sice uzavřena tak, že prodávající zajišťuje

i přepravu zboží, ale přeprava je zajištěna pouze mezi dvěma místy v tuzemsku a v takovém

případě zboží nevystupuje přes české hranice a zůstává v tuzemsku. Za těchto podmínek ne

bude zboží vykázáno v systému Intrastat, protože prodávající tuzemská fi rma nemá důkazní

prostředek, že zboží přestoupilo české hranice, tj. platí pravidlo č. 1. Jestli je či není kupující

registrován k dani v jiném členském státě není pro Intrastat podstatné. Pohyb zboží nebude

vykazován v Intrastatu. Pokud by zboží mělo být vyvezeno do Ruska, tj. do třetí země, musí

být před opuštěním celního území EU celně projednáno k vývozu. Vývoz zboží do třetích zemí

se v systému Intrastat nevykazuje.


Dodání zboží

17

Dodání zboží plátcem do jiného členského státu1.2

DPH: Dodání zboží nesměřuje samozřejmě pouze do tuzemska, ale také do jiných členských států. Ta kové pl nění je předmětem daně, ale v určitých případech je možné uplatnit systém „reverse charge“. Tento systém z namená, že při jeho použití není plnění předmětem daně v tuzemsku, ale je jím umožněno přenesení místa plnění a přenesení daňové povinnosti na pořizovatele do jiného členského státu. V případě, že tento systém nelze uplatnit, musí být plátcem uplatněna na výstupu „tuzemská“ daň, o čemž pojednává předchozí kapitola. Uplatnění daně se při dodání zboží do jiného členského státu řídí místem plnění, které je upraveno v § 7 ZDPH a v případě uplatnění systému „reverse charge“ v § 64 ZDPH. Smyslem této právní úpravy ve všech členských státech je zjednodušení při uplatnění daně v případech, kdy pořizovatel, který je registrován k dani v jiném členském státě než dodavatel, nemůže uplatnit nárok na odpočet daně v členském státě dodavatele. U zdanitelných plnění, kterými jsou např. dodání zboží s místem v tuzemsku, není možné přenesení daňové povinnosti z dodavatele na pořizovatele, a dodavatel, plátce daně, musí vždy a vůči všem uplatnit daň na výstupu. Tato zásada je prolomena právě při dodání zboží plátcem do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, uplatněním systému „reverse charge“. Tento systém, který pro dodávajícího plátce znamená, že bude dodání osvobozovat od daně na výstupu, umožňuje osvobodit zboží na výstupu i v případech, kdy zboží je přepraveno do jiného členského státu, než ve k terém je pořizovatel registrován k dani. V § 64 ZDPH je osvobození umožněno, aniž by zde byla stanovena podmínka stejného členského stát u, kde bude přeprava ukončena a DIČ pořizovatele tohoto státu. Při uplatnění systému „reverse charge“ při dodání zboží musí dojít ke splnění těchto podmínek: a) ke zboží musí být dodavatelem převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník, takže

nemusí nutně dojít ke změně vlastnictví (§ 13 ZDPH), b) mu sí bý t u sk ut ečněna přeprava zboží z tuzemska do jiného členského státu (§ 64

ZDPH), c) zboží musí být dodáno do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném

členském státě, aby pořizovatel mohl splnit ve státě pořízení daňovou povinnost (§ 64

ZDPH). INSTRASTAT: Tato kapitola pojednává o případech, kdy zboží je z tuzemska dodáváno do jiného členského státu. Variant, které spočívají zejména v tom, že se na těchto obchodních transakcí podílejí různé subjekty, je sice více, ale hlášení Intrastat není souhrnem údajů pro splnění daňové povinnosti těmito subjekty, ale souhrnem statistických údajů o výstupu zboží z tuzemska do jiných členských států. Proto je pro hlášení Intrastat rozhodující, zda zboží vystoupí z tuzemska či nikoliv, bez ohledu na osoby, které se takových plnění zúčastňují. Pokud zboží přestupuje české hranice, není rozhodující, zda je dodáváno osobě registrované k dani nebo osobě k dani neregistrované, a je vždy předmětem vykazování v Intrastatu s výjimkou zboží vyjmutého ze statistiky. Příklad č. 7: Tuzems ká fi rma, plátce daně, dodává zboží na Slovensko tuzemské fi rmě, která je plátcem daně, ale není registrována k dani na Slovensku. Podle § 7 ZDPH je místem plnění místo zahájení přepravy, a proto musí dodavatel uplatnit „tuzemskou“ daň na výstupu. Daňovou povinnost nemůže splnit na Slovensku osoba, která není na Slovensku registrována k dani.


INTRASTAT a DPH

18

INTRASTAT:

Bez ohledu na uskutečnění zdanitelného plnění bude podle zadání v příkladu postupováno

z hlediska Intrastatu podle pravidla č. 1, protože došlo k pohybu zboží přes českou hranici,

a proto odeslání bude uvedeno ve výkazu Intrastat. Hlášení vyplní prodávající a stát určení

bude Slovensko. Skutečnost, že kupující je plátcem daně, nemá na hlášení Intrastat žádný

vliv.

Příklad č. 8:

Tuzems ká fi rma, plátce daně, dodává zboží na Slovensko tuzemské fi rmě, která není plátcem

daně a není registrována k dani ani na Slovensku. Podle § 7 ZDPH je místem plnění místo

zahájení přepravy, a proto musí dodavatel uplatnit „tuzemskou“ daň na výstupu. Daňovou

povinnost nemůže splnit na Slovensku osoba, která není na Slovensku registrována k dani.

Registrace k dani pořizovatele v tuzemsku není pro uplatnění daně podstatná, protože povin

nost uplatnit daň na výstupu má dodavatel.

INTRASTAT:

Bez ohledu na to, že se uskutečňuje zdanitelné plnění, bude podle zadání v příkladu postu

pováno z hlediska Intrastatu podle pravidla č. 1, protože došlo k pohybu zboží přes české

hranice, a proto odeslání bude uvedeno ve výkazu Intrastat. Hlášení vyplní prodávající a stát

určení bude Slovensko. Skutečnost, že kupující není plátcem daně, nemá na hlášení Intrastat

žádný vliv. Podle pravidla č. 1 došlo k pohybu zboží přes české hranice, a proto odeslání

bude uvedeno ve výkazu Intrastat a stát určení bude Slovensko.

Příklad č. 9:

Tuzems ká fi rma, plátce daně, dodává zboží na Slovensko slovenské fi rmě, která není registro

vána k dani ani na Slovensku, ani v jiném členském státě. Podle § 7 ZDPH je místem plnění

místo zahájení přepravy, a proto musí dodavatel uplatnit „tuzemskou“ daň na v ýstupu. Daňovou

povinnost nemůže splnit na Slovensku osoba, která tam není registrována k dani.

INTRASTAT:

V příkladu dochází k přepravě zboží na Slovensko a podle pravidla č. 1 došlo k pohybu zboží

přes české hranice, a proto odeslání bude uvedeno ve výkazu Intrastat. Stát určení bude Slo

vensko. Skutečnost, že kupující je slovenská osoba, která není registrována k dani v žádném

členském státě nemá na hlášení Intrastat žádný vliv.

Příklad č. 10:

Tuzems ká fi rma, plátce daně, dodává zboží na Slovensko ruské fi rmě, která není registrována

k dani ani na Slovensku, ani v jiném členském státě. Podle § 7 ZDPH je místem plnění místo

zahájení přepravy, a proto musí dodavatel uplatnit „tuzemskou“ daň na výstupu. V žádném

případě se nemůže jednat o vývoz zboží. Daňovou povinnost nemůže splnit na Slovensku

osoba, která není registrována k dani.

INTRASTAT:

Podle pravidla č. 1 došlo k pohybu zboží přes české hranice, a proto odeslání bude uvedeno

ve výkazu Intrastat. Stát určení bude Slovensko. Tak, jako se nejedná o vývoz z hlediska

daňových předpisů, nejedná se o vývoz ani z hlediska hlášení Intrastat, protože pohyb zboží

nesměřuje přes hranici Společenství do třetí země, ale zůstává ve Společenství. Skutečnost,

že ruská fi rma je zahraniční osobou a nemá v žádném členském státě sídlo, není pro hlášení

Intrastat podstatná.


Dodání zboží

19

Příklad č. 11:

Tuzems ká fi rma, plátce daně, dodává zboží na Slovensko ruské fi rmě, která není registro

vána k dani na Slovensku, ale je registrována k dani v Polsku. Podle § 64 ZDPH se jedná

o dodání zboží do jiného členského státu pro osobu registrovanou k dani v jiném členském

státě a místem plnění je místo ukončení přepravy. Proto musí dodavatel uplatnit „reverse

charge“ a dodání osvobodí od daně. Daňovou povinnost splní pořizovatel v členském státě

ukončení přepravy.

INTRASTAT:

Podle pravidla č. 1 došlo k pohybu zboží přes české hranice, a proto odeslání bude uvedeno

ve výkazu Intrastat. Stát určení bude Slovensko. Tak, jako se nejedná o vývoz z hlediska

daňových předpisů, nejedná se o vývoz ani z hlediska hlášení Intrastat, protože pohyb zboží

nesměřuje přes hranici Společenství do třetí země, ale zůstává ve Společenství. Skutečnost,

že ruská fi rma je registrovaná k dani v Polsku a nemá v žádném členském státě sídlo, není

pro hlášení Intrastat podstatná.

Příklad č. 12:

Tuzems ká fi rma, plátce daně, dodává zboží na Slovensko slovenské fi rmě, která není re

gistrována k dani na Slovensku, ale je registrována k dani v Rakousku. Podle § 64 ZDPH

dochází k osvobození od daně a plátce uplatní systém „reverse charge“, což znamená, že se

místo plnění přechyluje za osobou, která je registrována v jiném členském státě. Dodání bude

osvobozeno od „tuzemské“ daně a daň přizná osoba registrovaná v jiném členském státě.

Uplatnění systému „reverse charge“ je možné i v případech, kdy stát ukončení přepravy není

totožný se státem, kde je pořizovatel registrován.

INTRASTAT:

Podle pravidla č. 1 došlo k pohybu zboží přes české hranice, a proto odeslání bude uvedeno

ve výkazu Intrastat. Stát určení bude Slovensko. Skutečnost, že zboží kupuje osoba regis

trovaná k dani v Rakousku, ale se sídlem na Slovensku, nemá žádný vliv na uvádění údajů

do Intrastatu.

Příklad č. 13:

Tuzems ká fi rma, plátce daně, dodává zboží na Slovensko slovenské fi rmě, která je registro

vána k dani na Slovensku. Podle § 64 ZDPH dochází k osvobození od daně a plátce uplatní

systém „reverse charge“, což znamená, že se místo plnění přechyluje za osobou, která je

registrována v jiném členském státě. Dodání bude osvobozeno od „tuzemské“ daně a daň

přizná osoba registrovaná k dani na Slovensku. Stát ukončení přepravy je v tomto případě

totožný se státem, kde je pořizovatel zboží registrován k dani.

INTRASTAT:

Podle pravidla č. 1 došlo k pohybu zboží přes české hranice, a proto odeslání bude uvedeno ve

v ýkazu Intrastat. Stát určení bude Slovensko. Skutečnost, že zboží kupuje osoba registrovaná

k dani na Slovensku, kde má i sídlo, nemá žádný vliv na uvádění údajů do Intrastatu.

Příklad č. 14:

Tuzems ká fi rma, plátce daně, dodává zboží do Polska slovenské fi rmě, která je registrována

k dani na Slovensku. Podle § 64 ZDPH dochází k osvobození od daně a plátce uplatní systém

„ reverse charge“ , což znamená, že se místo plnění přechyluje za osobou, která je registrována




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist