načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Intraaortální balonková kontrapulzace - Jiří Manďák

Intraaortální balonková kontrapulzace

Elektronická kniha: Intraaortální balonková kontrapulzace
Autor:

Metoda patří v současnosti mezi standardní mechanické podpory selhávajícího oběhu. Má svoje nezastupitelné místo v intervenční léčbě akutního srdečního selhání, infarktu myokardu ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  208
+
-
6,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 160
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 80-247-0734-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Metoda patří v současnosti mezi standardní mechanické podpory selhávajícího oběhu. Má svoje nezastupitelné místo v intervenční léčbě akutního srdečního selhání, infarktu myokardu a kardiogenního šoku, ale i v dalších indikacích. Kniha je určena zejména kardiochirurgům, chirurgům, kardiologům, anesteziologům, perfuzionistům a intenzivistům.

Předmětná hesla
intraaortální balonková kontrapulzace
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

MUDr. Jiří Manďák, Ph.D. (1958), promoval na Lékařské fakultěUniverzity Karlovy v Hradci Králové v roce 1983. Základní chirurgickouerudici získal na Chirurgické klinice FN a LF UK v Hradci Králové (1983 až 1985). Od roku 1985 přešel na nově vzniklou Kardiochirurgickou kliniku téže nemocnice. V roce 1986 složil atestaci z chirurgie I. stupně a v roce 1992 nástavbovou atestaci z kardiochirurgie. V letech 1993–1998absolvoval externí postgraduální doktorandské studium (Ph.D.). Nyní působí jako kardiochirurg na Kardiochirurgické klinice FN a LF UK a jako odborný asistent na Katedře chirurgických oborů LF UK v Hradci Králové.

Je členem Evropské společnosti kardiotorakální chirurgie, Českéspolečnosti kardiovaskulární chirurgie, České společnosti pro mimotělní oběh

a podpůrné systémy oběhu a České kardiologické společnosti.


MUDr. Jiří Manďák, Ph.D.

INTRAAORTÁLNÍ BALONKOVÁ KONTRAPULZACE

Recenzenti:

Prof. MUDr. Jan Černý, CSc.

Doc. MUDr. Petr Němec, CSc.

 Grada Publishing, a.s., 2006

Cover Photo  MUDr. Pavel Žáček, Ph.D.

Illustrations  MUDr. Pavel Žáček, Ph.D.

Publikace byla vydána za sponzorského přispění firem:

Arrow International ČR, a.s., Biomedica ČS s.r.o., Euromedical, spol. s.r.o.,

GlaxoSmithKline s.r.o., Lemma, a.s.

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 2513. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Markéta Turynová

Sazba a zlom Josef Lutka

Počet stran 160

1. vydání, Praha 2006

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo re gistrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vy značeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování

a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale

nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobemreprodukovány, ukládány či rozšiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 80-247-0734-9

(tištěná verze)

ISBN 978-80-247-6309-5 (elektronická verze ve formátu PDF)

© Grada Publishing, a.s. 2011


Obsah

Seznam použitých zkratek ................................. 9

Poděkování ............................................... 10

Předmluva ................................................ 11

Úvod ..................................................... 13

1 Historie kontrapulzace .................................. 15

2 Princip a efekt kontrapulzace ........................... 23

2.1 Princip IABK ....................................... 23

2.2 Efekt IABK ......................................... 23

3 Anatomicko-fyziologické aspekty kontrapulzace .......... 35

3.1 Elasticita aortální stěny ............................... 35

3.2 Intraaortální krevní tlak ............................... 35

3.3 Tepový objem ....................................... 36

3.4 Periferní vazokonstrikce .............................. 36

3.5 Srdeční rytmus ...................................... 36

4 Technická kritéria účinnosti kontrapulzace ............... 38

4.1 Velikost a tvar balonku ............................... 38

4.2 Poloha balonku ...................................... 39

4.3 Frekvence kontrapulzačních cyklů ..................... 40

5 Spouštění a časování kontrapulzace ...................... 46

5.1 Spouštění fází kontrapulzace (triggering) ............... 46

5.1.1 Spouštění podle elektrokardiografického signálu

(ECG trigger) .................................. 46

5.1.2 Spouštění podle arteriálního tlaku

(pressure trigger) ............................... 49

5.1.3 Spouštění podle echokardiografického signálu ..... 51

5.1.4 Vnitřní režim (internal mode) .................... 52

5.2 Časování fází kontrapulzace (timing) ................... 52

5.2.1 Nafouknutí balonku (inflation) ................... 53


5.2.2 Vyfouknutí balonku (deflation) .................. 53

5.2.3 Nesprávné časování (incorrect timing) ........... 53

6 Přístupy do cévního řečiště k zavedení kontrapulzačního

balonku ................................................ 59

6.1 Způsob zavedení kontrapulzačního balonku ............. 60

6.1.1 Zavedení balonku perkutánně ................... 60

6.1.2 Zavedení balonku po předchozí chirurgické

preparaci ..................................... 68

6.2 Anatomická lokalizace místa zavedení .................. 71

6.2.1 Stehenní tepna (arteria femoralis) ............... 71

6.2.2 Pánevní tepna (arteria iliaca) ................... 72

6.2.3 Vzestupná aorta (aorta ascendens) a oblouk aorty

(arcus aortae) ................................. 72

6.2.4 Sestupná aorta (aorta descendens) ............... 74

6.2.5 Tepny levé horní končetiny (arteria brachialis

sinistra, arteria axillaris sinistra) ............... 74

7 Indikace ............................................... 78

7.1 Terapeutické indikace ................................. 79

7.1.1 Kardiogenní šok ............................... 79

7.1.2 Infarkt myokardu .............................. 81

7.1.3 Komplikace akutního infarktu myokardu ......... 83

7.1.4 Komplikace během perkutánní koronární

intervence (PCI) .............................. 84

7.1.5 Těžká nestabilní angina pectoris ................ 85

7.1.6 Syndrom nízkého minutového srdečního výdeje ... 85 7.1.7 Ischemické změny myokardu během

kardiochirurgické operace ...................... 86

7.1.8 Ischemické změny myokardu a selhávání oběhu

během „nesrdeční“ operace (non-cardiac surgery) ... 87

7.1.9 Terapeutický „most“ k transplantaci srdce ........ 87

7.1.10 Podpora oběhu při jiné mechanické podpoře ...... 88

7.1.11 Podpora oběhu při ECMO ...................... 88

7.1.12 Kontuze srdce ................................ 89

7.1.13 Anafylaktický a septický šok ................... 89

7.1.14 Ischemie CNS ................................ 90

6 Intraaortální balonková kontrapulzace


Biologie karcinomu plic 7

7.1.15 Krvácení do gastrointestinálního traktu .......... 90

7.1.16 Krvácení z gynekologické příčiny ............... 90

7.1.17 Dilatace jícnu ................................. 91

7.2 Profylaktické indikace ................................ 91

7.2.1 Profylaktická IABK při elektivní perkutánní

koronární intervenci (PCI) ..................... 91

7.2.2 Profylaktická IABK při urgentní perkutánní

koronární intervenci (PCI) ..................... 93

7.2.3 Profylaktická IABK při srdeční operaci .......... 95

7.2.4 Profylaktická IABK při „nesrdeční“ operaci

(non-cardiac surgery) .......................... 99

7.2.5 Problémy spojené s profylaktickým použitím

IABK ........................................ 100

7.2.6 IABK během transportu na jiné pracoviště ....... 101

8 Kontraindikace ......................................... 111

8.1 Insuficience aortální chlopně .......................... 111

8.2 Disekce a aneuryzma aorty ............................ 112

8.3 Ruptura aorty ........................................ 112

8.4 Předchozí operace na aortě a aortální chlopni ............ 112

8.5 Předchozí operace na periferním tepenném řečišti ........ 113

8.6 Stenózující změny tepenného řečiště ................... 114

8.7 Obezita ............................................. 114

9 Komplikace intraaortální balonkové kontrapulzace ....... 116

9.1 Cévní komplikace .................................... 117

9.1.1 Ischemické komplikace .......................... 117

9.1.2 Poranění cévní stěny ............................ 119

9.1.3 Krvácení ....................................... 122

9.1.4 Trombotické komplikace ......................... 124

9.1.5 Zavedení do žilního systému ..................... 125

9.1.6 Pozdní cévní komplikace ........................ 126

9.2 Trombocytopenie .................................... 126

9.3 Infekční komplikace .................................. 127

9.4 Technické komplikace ................................ 128

10 Intraaortální balonková kontrapulzace v pediatrii ........ 135


8 Intraaortální balonková kontrapulzace

11 Jiné metody kontrapulzace .............................. 139

11.1 Kontrapulzace plicní tepny (arteria pulmonalis) ........ 139

11.2 Kontrapulzace ascendentní aorty ...................... 140

11.3 Muskulární kontrapulzace ............................ 140

11.4 Juxtaaortální kontrapulzace .......................... 140

11.5 Paraaortální kontrapulzace ........................... 141

11.6 Kontrapulzace pomocí svalové plastiky

(aortomyoplasty) .................................... 142

11.7 Kontrapulzace pomocí svalové komory

(skeletal muscle ventricle) ........................... 143

11.8 Břišní kontrapulzace

(abdominal counterpulsation) ........................ 144

11.9 Externí kontrapulzace (EECP, enhanced external

counterpulsation) ................................... 144

12 Péče o nemocné s intraaortální balonkovoukontrapulzací ................................................. 149

12.1 Péče o místo zavedení balonku ....................... 150

12.2 Kontrola vitality končetiny ........................... 150

12.3 Kontrola celkového stavu ............................ 153

12.4 Antibiotická terapie ................................. 153

12.5 Antikoagulační terapie ............................... 154

12.6 Odpojování od kontrapulzace (weaning) ............... 154

13 Zkušenosti s IABK na Kardiochirurgické klinice

FN a LF UK v Hradci Králové .......................... 156

Rejstřík ................................................... 159


Seznam použitých zkratek

a. arteria

ACD arteria coronaria dextra

ACS arteria coronaria sinistra

ACT activated clotting time

AIM akutní infarkt myokardu

AKB aortokoronární bypass

AP angina pectoris

APTT activated partial tromboplastin time

BVAD biventricular assist device

CI cardiac index

CMP cévní mozková příhoda

CNS centrální nervový systém

CPB cardiopulmonary bypass

DSK defekt septa komor

ECC extracorporeal circulation

ECG electrocardiogram

ECMO extracorporeal membrane oxygenation

EF ejekční frakce

EKG elektrokardiogram

GIT gastrointestinální trakt

CHOPN chronická obstrukční plicní nemoc

i.v. intravenózní

IABK intraaortální balonková kontrapulzace

IABP intra-aortic balloon pump

ICHS ischemická choroba srdeční

IM infarkt myokardu

JIP jednotka intenzivní péče

LK levá komora

LVAD left ventricular assist device

MO mimotělní oběh

MV minutový výdej

PCI percutaneous coronary intervention

PK pravá komora

rtg rentgen

v. vena

Význam anglických zkratek je vysvětlen v textu.

Seznam použitých zkratek 9


Poděkování

Dovolte mi, abych touto cestou poděkoval především panu prof. MUDr. Ja nu

Dominikovi, CSc., za cenné připomínky, rady i odbornou revizi. Neméně

důležitý byl i jím vyvíjený tlak na mou osobu, abych práci včas dokončil.

Dále bych chtěl poděkovat panu MUDr. Pavlu Žáčkovi, Ph.D., za spolupráci při vytváření obrazové, fotografi cké a grafi cké dokumentace.

Můj dík patří i panu doc. MUDr. Vladimíru Lonskému, Ph.D., za řadu odborných připomínek při závěrečné úpravě celého textu.

Zároveň bych také rád poděkoval všem sponzorům, bez jejichž fi nanční

pomoci by toto dílo nemohlo vůbec vzniknout.

Velký dík patří samozřejmě mé rodině a mým blízkým za nezměrnou trpělivost a podporu po celou dlouhou dobu zrodu této publikace.

10 Intraaortální balonková kontrapulzace


Předmluva

Geniální myšlenka principu intraaortální balonkové kontrapulzace je

známa již více než 50 let. V roce 1953 bratři Kantrowitzové, lékař Adrian

a technik Arthur, publikovali experimentální práci o možnostech zvýšení

koronárního průtoku augmentací diastolického tlaku. V klinické praxi

však poprvé intraaortální balonkovou kontrapulzaci použil Moulopoulos

v Clevelandu v roce 1961. Přesto za duchovního otce, který má největší

zásluhy o rozvíjení této metody jak v experimentu, tak i v klinické praxi,

je oprávněně považován Adrian Kantrowitz. Ten také v roce 1968publikoval práci o dobrých klinických zkušenostech s použitím kontrapulzace

u nemocných v kardiogenním šoku. Mortimer Buckley v roce 1972 popsal

úspěšné používání kontrapulzace v kardiochirurgii při nemožnosti odpojit

operované od mimotělního oběhu. A z historie nutno zmínit ještě první

perkutánní zavedení kontrapulzace Bregmanem v roce 1979. V průběhu

80. let minulého století se metoda intraaortální balonkové kontrapulzace postupně rozšířila na všechna pracoviště srdeční chirurgie a stala

se nejčastěji používanou mechanickou srdeční podporou. Od té doby

trvá oprávněná obliba této metody pro její dostupnost, relativně snadné

zavádění a také pro její vysokou účinnost. Do dnešního dne pokračuje

nepřetržitý vývoj kontrapulzačních přístrojů, který je charakterizován zaváděním nových materiálů, nových technologií a hlavně sofistikováním počítačových softwarů, které dnes automaticky řídí všechny funkcekontraulzace.

Kardiovaskulární choroby jsou výstižně nazývány smrtící epidemiínejen druhé poloviny minulého století, ale i začátku nového tisíciletí. Jsou to tiž

zodpovědné za více než polovinu všech úmrtí ve vyspělých zemích.Poslední půlstoletí je však současně i obdobím obrovského rozvojekardiochirurgie, kardiologie a intenzivní medicíny. A právě v těchto oborech sekontraulzace využívá a dnes jí již statisíce nemocných vděčí za záchranu života.

Intraaortální balonková kontrapulzace umožňuje kriticky nemocnýmpřeklenout období levostranného srdečního selhání, které je medikamentózní

léčbou nezvládnutelné a přitom je reverzibilní. Vzácněji v případěireverzibilního selhání může být i mostem k transplantaci srdce.

Intraaortální balonková kontrapulzace je v současnosti využívána asi

u 2 % sr dečních operací, a to buď při nemožnosti odpojení operovaného

Předmluva 11


od mimotělního oběhu nebo v časném pooperačním průběhu při rozvojifar

makologicky nezvládnutelné levostranné srdeční slabosti. V posledních letech

si kontrapulzace po zásluze vydobyla nezastupitelné místo i vkatetrizač

ních laboratořích. Zde se uplatňuje při perkutánních koronárních intervencích

pře devším u nemocných akutně řešených v kardiogenním šoku, ale i upláno

vaných intervencích u enormně rizikových nemocných. Dále jekontrapulza

ce používána i na koronárních jednotkách ke zvládnutí náhlých situací při

komplikacích akutního infarktu myokardu.

Jiří Manďák se úspěšně zhostil nelehkého úkolu. Podařilo se mu sepsat

monografi i přiměřeného rozsahu, ve které čtenář najde všechny potřebnéteo

retické i praktické informace o kontrapulzaci. Monografi e je určenapřede

vším kardiochirurgům, perfuzionistům, kardiologům a intenzivistům. Jsem

přesvědčen, že závažnost, aktuálnost a klinický význam probírané proble

matiky si právem zasloužil vydání tohoto zdařilého díla.

Prof. MUDr. Jan Dominik, CSc.

12 Intraaortální balonková kontrapulzace


Úvod

Nemoci kardiovaskulárního systému patří v současnosti k nejčastějším

onemocněním vůbec a jsou příčinou více než 50 % všech úmrtí v naší

republice.

Tento alarmující počet přetrvává i přes obrovské pokroky v léčběsrdeč

ních cho rob. Stále se zlepšující farmakologická terapie přináší nové a nové

možnosti ovlivnění těchto onemocnění. Nebývalý rozvoj intervenčníkardio

logické a radiologické terapie, především užití perkutánních koronárních

plastik s implantací intrakoronárních stentů, perkutánních valvuloplastik

či intervenčních ovlivnění srdečních arytmií, významně posouvá možnosti

léčby nemocných se srdečním onemocněním. Stejně tak byl u nás vposled

ních letech zaznamenán i zásadní vzestup počtu srdečních operací.

Tímto dynamickým nárůstem, a to nejen co do kvantity a kvality, ale i co

do dostupnosti poskytované specializované péče, se naše republikazařadi

la na přední místo v Evropě v léčbě kardiovaskulárních onemocnění.

Na druhé straně však významně roste počet nemocných vyššího věku,

nemocných v pokročilých fázích onemocnění, s významným poškozením

srdeční funkce, s difuzním sklerotickým postižením koronárního řečiště.Stej

ně tak narůstá počet nemocných se závažnými přidruženými chorobami.

Přesto či právě proto, tak úměrně roste i celkový počet nemocných v po

kročilých, nejzávažnějších fázích onemocnění, ve stadiu srdečního selhávání.

U těchto nemocných je pak, vedle dosavadní terapie, často jednou zposled

ních terapeutických možností použití tzv. dočasné mechanické podporysr

deční činnosti. Jedná se o zařízení, která jsou schopna, více či méně, do časně

podpořit, či dokonce nahradit srdce jako pumpu a překlenout tak akutní fázi

srdečního selhání nebo překlenout dobu nutnou k defi nitivnímuintervenč

nímu či operačnímu řešení.

Mezi podpůrné srdeční systémy patří různé typy tzv. levostranných (LVAD,

left ventricular assist device), pravostranných (RVAD, right ventricular assist

device) nebo oboukomorových (BVAD, biventricular assist device)mecha

nických srdečních podpor. Mezi mechanické podpory levé komory se řadí

i tzv. intraaortální balonková kontrapulzace (IABP, intra-aortic balloon pump,

intra-aortic balloon counterpulsation).

Intraaortální balonková kontrapulzace patří v současnosti mezistandard

ní kli nic ké metody. Je užívána nejen na kardiochirurgických pracovištích

Úvod 13


a v katetri začních laboratořích, ale i na koronárních jednotkách a jednotkách

intenzivní a resuscitační péče.

Současná medicína, všechny její obory a odvětví, zažívá neuvěřitelnýrozvoj díky obrovskému nástupu techniky, elektroniky a počítačových systémů. Na základě té to skutečnosti se v posledních desetiletích rozvinula řada

nových metod a technologií. Každý medicínský obor tak využívá a aplikuje

nejnovější poznatky vědy. Jednotlivá odvětví se dynamicky rozvíjejí aspecializují. To umožňuje diagnostiku i léčbu všech onemocnění na nejvyšší

úrovni.

Tato vysoká specializace jednotlivých oborů však sebou přináší i určitá

úskalí. Jedním z nich je nemožnost obsáhnout nové poznatky všechoborů jedním člověkem. Využití nových poznatků a nových specializovaných metod z jednoho oboru v oboru jiném tak není často možné.

Jedním z typických příkladů je i intraaortální balonková kontrapulzace.

Přestože tato metoda patří dnes v některých oborech k terapeutickémustandardu, na jiných specializovaných pracovištích se o této léčebné metoděvůbec neví. Přesto by pravděpodobně mohla pomoci nemocnému v kritickém

stavu i jinde.

Věřím, že by tato publikace mohla poskytnout široké odborné veřejnosti

základní orientaci v problematice této vysoce specializované klinickémetody, doplnit chybějící informace, překlenout případnou mezioborovouizolaci a nabídnout metodu i specialistům jiných klinických oborů.

V knize nevelkého rozsahu je ve stručnosti nastíněnaanatomicko-fyziologická problematika, technické aspekty, indikace a kontraindikace, stejně

jako i některé problémy spojené s klinickým použitím této metody.

V žádném případě se však tato práce nesnaží nahrazovat podrobné návody

k použití, standardně dodávané výrobci ke každému kontrapulzačnímupřístro ji.

Hradec Králové, prosinec 2005 MUDr. Jiří Manďák, Ph.D.

14 Intraaortální balonková kontrapulzace


1 Historie kontrapulzace

Vývoj a klinické experimenty s cílem zlepšit prokrvení ischemického

myokardu mechanickou podporou, podobně jako experimenty s podporou

srdce selhávajícího jako pumpa, spadají do časných 50. let.

Už v roce 1953 bratři Kantrowitzové, lékař Adrian a technik Arthur,pu

blikovali první experimentální práce o augmentaci koronárního řečištěbě

hem diastoly a ukázali tak možnou cestu dalšího vývoje [1, 2].

Jejich prvotní experiment byl založen na jednoduchém principu.Zaka

nylovaná koronární tepna pokusného zvířete byla plněna krví odebíranou ze

stehenní tepny přes hadicový systém optimální délky tak, aby během sys toly

vypuzená krev dorazila přes tento uzavřený okruh (stehenní tepna–„zpož

ďovací vedení“–koronární tepna) do koronární tepny právě při srdečnídia

stole.

V další experimentální práci na zvířatech pak oba autoři popisujímož

nost zlepšení intrakoronárního průtoku zvýšením intraaortálního tlaku bě

hem diastoly. Dosáhli toho stahováním elektricky stimulované bránice,kte

rou odpreparovali a fi xovali okolo sestupné aorty.

V následujících letech myšlenku augmentace koronárního průtoku během

diastoly dále rozvíjela celá řada autorů, z nichž je možno jmenovatpřede

vším Clausse [3], Lefemina s Harkenem [4] a Birtwella [5]. Tito autořipra

covali na podobné koncepci. Během systoly odebranou krev z velké arterie

vraceli zpět do téže tepny během diastoly pomocí pneumatických čimecha

nických systémů. Naráželi však na zásadní problémy dané viskozitou krve,

relativně malým množstvím pumpované krve, poškozováním krevníchele

mentů i cévní stěny a srážením krve.

Princip kontrapulzace i její první klinické použití popsal jako prvníMou

lopoulos v roce 1962 [6]. Spolu s technikem Topazem a ostatnímipracovní

ky výzkumné laboratoře kliniky v americkém Clevelandu zdokonalili apři

pravili zařízení vhodné pro kontrapulzaci, tak jak je známe dnes.

Hemodynamické změny byly během kontrapulzace navozoványnafuko

váním a vyfukováním balonku v sestupné aortě, časově vázaném na srdeční

akci. Výhody byly zřejmé. Krev neopouštěla cévní řečiště pacienta, neby

la traumatizována v hadicovém systému mimo pacienta, nebylo nutno řešit

problémy s průtokem krve neendotelizovaným hadicovým systémem apod.

První balonky byly vyrobeny z latexového, tzv. Penrosova drénu, který byl

Historie kontrapulzace 15

+


fi xován na polyetylenový katétr. Balonky byly plněny oxidem uhličitým,

který se ukázal bezpečnějším než původně zamýšlený a v experimentupoužívaný vzduch. Problémem však paradoxně nebylo plnění balonku plynem, ale jeho rychlé vypouštění. V té době nebyla dosud vyvinuta adekvátní vakuová pumpa, použitelná právě k těmto účelům. Postupně byla ta to

metoda propracována a bylo optimalizováno i časové spouštění nafukování a vyfukování balonku. Moulopoulos jako první použil k časování moment uzá věru aortální chlopně (tzv. dikrotický zářez na tlakové křivce).

Tak mohla být tato metoda s úspěchem poprvé použita v roce 1961(publikována v roce 1962) u nemocného v kritickém stavu při invazivním vy -

šetření v katetrizační laboratoři v clevelandské univerzitní nemocnici.Přestože kontrapulzovaný nemocný nakonec zemřel na následky kardiogenního

šo ku při rozsáhlém infarktu myokardu, byla poprvé jednoznačně prokázána

účinnost metody [6].

Přesto ale největší zásluhy na dalším rozvinutí IABK a na jejím uvedení

do širší klinické praxe má A. Kantrowitz (obr. 1.1).

Systematicky rozvíjel nejen vlastní poznatky, ale i zkušenosticlevelandské laboratoře. Upravil tvar kontrapulzačního balonku, polyuretanovýmateriál k jeho výrobě nahradil polytetrafl uoretylenem a začal používat k náplni

Obr. 1.1 Kantrowitz přednášející na 1. světové konferenci o intraaortální

balonkové kontrapulzaci (Atény, Řecko, 2000).

16 Intraaortální balonková kontrapulzace


balonku helium místo oxidu uhličitého. V roce 1968 publikoval prv ní

úspěšné klinické použití kontrapulzace u většího počtu nemocných

[7, 8]. Právem ho proto můžemeoznačit za „duchovního otce“ metody

(obr. 1.2).

V následných letech dochází kpostupnému rozvoji metody a uplatnění v široké klinické praxi. Objevuje

se řada publikací o úspěšném použití

na více pracovištích a jsoupublikovány stále vyšší počty úspěšně léčených

pa cientů. Současně se rozšiřuje ispektrum indikací k použití metody. Kontrapulzace byla úspěšně použita ne jen

u nemocných v kardiogenním šoku,

ale i u nemocných s infarktemmyokardu, nestabilní anginou pectoris a především u nemocných po kardiochirurgické operaci s použitím mimotělní ho

oběhu. Poprvé tuto metodu, nezávisle na sobě, použili, resp. publikovali,

Mundth s Buckleyem a Burger již v roce 1973 [9, 10, 12].

Stejně tak byly publikovány i různé způsoby zavádění balonků. Vedle

klasického zavedení femorální tepnou např. i přímou kanylací vzestupné

aorty, kanylací aorty přes našitou cévní protézu nebo zavedení balonkucestou podklíčkové tepny.

Byly vyvinuty nové typy balonků, jako např. balonek se dvěmasamostatně nafukovatelnými oddíly. Menší, distálně uložený balonek nejprve

uzavíral lumen sestupné aorty před vlastním nafouknutím centrální části

a tak bránil odtoku krve do periferie při nafouknutí balonku většího.

O další zlepšení této metody se zasloužilo vyvinutí balonku s centrálním

luminem. Tak bylo možno po kovovém vodiči zavádět či upravovat polohu

balonku. Stejně tak bylo díky tomu možno snímat intraaortální krevní tlak

nad balonkem či aplikovat kontrastní látku pro případné zobrazení.

Vedle stále se zmenšující velikosti balonků, resp. katétrů se ovýznamné snížení počtu ischemických komplikací zasloužilo i zavedení techniky

inzerce balonku bez sheathu tzv. sheathless. Celkový průsvit zavedeného

katétru je tak menší a riziko uzávěru tepny nižší.

Obr. 1.2 Kantro witz spolu s autorem knihy.

Historie kontrapulzace 17


Zcela zásadním milníkem v rozšíření a dostupnosti metody však bylozavedení tzv. Seldingerovy metody k zavádění kontrapulzačního balonku.Jedná se o vstup do cévního řečiště perkutánně vpichem, po kovovém zavaděči.

Právě až užití této metody, publikované poprvé Bregmanem [13] a Subramanianem v roce 1980 [9], dovolilo větší rozšíření metody kontrapulzace

i na pracoviště bez tzv. chirurgického zázemí. Do té doby bylo totiž možné

zavedení pouze po předchozí chirurgické preparaci, a tak byla nutnápřítomnost erudovaného chirurga nejen při zavádění, ale i po ukončení IABK.

Díky této revoluční změně se metoda intraaortální balonkovékontrapulzace rozšířila i na pracoviště na chirurgii nezávislá [11, 13–15].

Mezi země zabývající se problematikou mechanické podpory srdeční

čin nosti se zařadilo i Československo. Dlouhodobý systematický výzkum

na brněnských, a posléze i pražských a bratislavských pracovištích, vedl

k vývoji několika typů přístrojů k podpoře selhávajícího srdce. V 70.letech byl na katedře patologické fyziologie Lékařské fakulty Univerzity

J. E. Purkyně v Brně, pod vedením prof. Vašků, vyvinut a uveden do praxe

kontrapulzační přístroj vlastní konstrukce, s typovým označením Chirasist.

K jeho prvnímu klinickému použití, a tak prvnímu užití metody IABK u nás,

došlo na II. chirurgické klinice LF UJEP v Brně v únoru 1972. Tento přístroj

byl poté s úspěchem používán nejen na brněnském pracovišti, ale i např.

v Moskvě [16,17,18].

Paralelně s vývojem intraaortální podpory se rozvíjí i metoda tzv.externí kontrapulzace. Tato neinvazivní metoda byla poprvé popsána Dennisem

v roce 1963 [19]. Princip metody spočíval v zevním stlačování dolníchkončetin speciálními válci, ve kterých končetiny spočívaly. Zevní kompresí,synchronizovanou se srdeční akcí, byla v diastole z periferního tepenného řečiště končetin vymasírována krev zpět do sestupné aorty. Tím byl zvyšovánintraaortální tlak a zlepšeno prokrvení koronárních tepen. Snížení afterloadu však touto metodou dosaženo nebylo, neboť válce, či lépe řečeno rukávce, byly plněny vodou a tu nebylo možno dostatečně rychle pumpovat tak ja ko plyn. Problémy nastávaly také s omezením venózního odtoku z komprimovaných končetin. Přestože byly v literatuře publikovány práce s užitím této neinvazivní podpory oběhu i v humánní medicíně, pro řadu komplikací upadla nakonec na dlouhá léta v zapomnění. V posledních letech však tato metoda zažívá období renesance. Balonové rukávce okolo dolních končetin byly zdokonaleny, jsou plněny plynem a synchronizace podle EKG nemocného je řízena počítačově. Byly zaznamenány dobré výsledky především při léčbě

chronické anginy pectoris a chronického srdečního selhávání.

18 Intaaortální balonková kontrapulzace


Stejně tak neseznala rozšíření i další metoda externí, ale invazivníkontrapulzace, kterou navrhl Kantrowitz [4]. Na zevní stěnu sestupné aorty,přístupem z levostranné torakotomie, fi xoval speciální silikonový „polštář“,který po nafouknutí plynem v diastole stlačoval sestupnou aortu. Přestože byl efekt podobný jako při intraaortální kontrapulzaci, vyžadovala tato me toda rozsáhlý operační přístup a relativně náročný chirurgický výkon, což dále zhoršovalo kritický stav nemocného. Po ukončení kontrapulzace byl navíc nezbytný další operační výkon, což zcela eliminovalo případné výhodytohoto typu kontrapulzace.

Následující období „historie“ intraaortální balonkové kontrapulzace je charakterizováno zájmem fi rem, které postupně přebírají iniciativu na poli dalšího výzkumu a vývoje (obr. 1.3). Obr. 1.3 Rozvoj, fúze a zastoupení jednotlivých fi rem, které se zabývají problematikou intraaortální balonkové kontrapulzace (schéma). Převzato a upraveno z Datascope LifeLines. Counterpulsation Overview. P/N: 0002– 08–0399 R1.

1970 1980 1990 2000

S.M.E.C.

Mansfield

Boston Scientific

Arrow

Kontron

Bard

St.JudeAries

Kontron

AVCO

Datascope

Historie kontrapulzace 19




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist