načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Internetové právo – Lukáš Jansa; Petr Otevřel; Michal Matějka; Jiří Čermák; Petr Mališ

Internetové právo

Elektronická kniha: Internetové právo
Autor: Lukáš Jansa; Petr Otevřel; Michal Matějka; Jiří Čermák; Petr Mališ

Práce vysvětluje různé právní problémy související s využíváním internetu. Příručka pro právníky i provozovatele internetových stránek. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  269
+
-
9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 432
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Obchodní právo. Finanční právo. Právo průmyslového vlastnictví. Patentové právo. Autorské právo
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-251-4664-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Práce vysvětluje různé právní problémy související s využíváním internetu. Příručka pro právníky i provozovatele internetových stránek.

Popis nakladatele

Využíváte Internet ke své práci? Znáte všechny možné právní dopady, které může vaše působení na webu mít? Zorientujte se v problematice internetového práva v uceleném průvodci, který tuto oblast přehledně mapuje. Výklad srozumitelný i neprávníkům doplňuje řada příkladů z praxe. Kniha je určena širokému publiku, od tvůrců a provozovatelů stránek přes majitele e-shopů, až po právníky a manažery IT firem.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Lukáš Jansa; Petr Otevřel; Michal Matějka; Jiří Čermák; Petr Mališ - další tituly autora:
Internetové právo -- Praktický průvodce Internetové právo
Softwarové právo -- Praktický průvodce právní problematikou v IT Softwarové právo
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Internetové právo

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.computerpress.cz

www.albatrosmedia.cz

Lukáš Jansa, Petr Otevřel, Jiří Čermák, Petr Mališ,

Petr Hostaš, Michal Matějka, Ján Matejka

Internetové právo – e‑kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2017

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Lukáš Jansa, Petr Otevřel, Jiří Čermák, Petr Mališ,

Petr Hostaš, Michal Matějka, Ján Matejka

Internetové právo

Computer Press

Brno

2016


4 Obsah Obsah O autorech 15 Poděkování 17 Řekli o knize 18 Předmluva 19

KAPITOLA 1

Úvod do problematiky internetového práva 21

Právo informačních technologií 21

Internetové právo 22

Softwarové právo 22

Právní předpisy internetového práva 23

Právní předpisy ČR a ostatní závazná pravidla 23

Právní předpisy EU 24

Shrnutí kapitoly 25

KAPITOLA 2

Domény a doménová jména 27

Klasifikace a využití domén 27

Pojmy doména a doménové jméno 27

Základní podmínky registrace domén 31

Správa doménového systému 33

Vznik sítě Internet 34

IP adresy 34

Správci domén nejvyšší úrovně 35

Registr doménových jmen 36

Technické zajištění správy domény 37

Doména CZ 37

Jak funguje DNS? 37

Právní povaha domén 38

Vznik doménového jména 38

Zánik doménového jména 39

Převod doménového jména 40

Zástava doménového jména 40

Exekuce doménového jména 40

Kolize domén s právy třetích osob 41

Kolize doménových jmen navzájem 43

Ochranné známky 43

Obsah

5

Název právnické osoby 45

Ochrana názvu veřejnoprávních korporací 46

Přednost doménového jména před ochrannou známkou

nebo názvem právnické osoby 47

Jména fyzických osob 48

Kolize z důvodu nekalé soutěže 49

Vícečetné kolize 52

Dobrá a zlá víra 53

Odpovědnost za porušení práv třetích osob 53 Doménové spory 54

Doménové spory řešené obecnými soudy 54

Prostředky nápravy v řízení před obecnými soudy 57

Mimosoudní (alternativní) řešení doménových sporů 60

Sudiště nabízející alternativní řešení sporů 67

Předběžná opatření v doménových sporech 68

Výkon rozhodnutí ve věcech doménových sporů 71 Shrnutí kapitoly 72

KAPITOLA 3

Internetové stránky, jejich obsah, zhotovení a hosting 73

Internetové stránky 73 Ochrana internetových stránek 74

Preventivní ochrana internetových stránek 76

Následná ochrana internetových stránek 79

Jednotlivé způsoby ochrany internetových stránek 80 Obsah internetových stránek 84

Texty jako součást internetových stránek 84

Fotografie jako součást internetových stránek 85

Katalogové fotografie výrobců a užití jejich ochranných známek 88

Fotobanky jako zdroj fotografií 91

Grafická díla jako součást internetových stránek 92

Videa jako součást internetových stránek 92 Nároky z porušení práv provozovatele internetových stránek 92

Aktivní legitimace – oprávněný (žalobce) 93

Pasivní legitimace – povinný (žalovaný) 94

Rozhodné právo a příslušnost soudu 94

Nároky z porušení práv k internetovým stránkám 96

Soudní řízení 98

Správněprávní odpovědnost 99

Trestněprávní odpovědnost 99 Typy smluv související s internetovými stránkami 100 Smlouva o registraci domény a jejím obnovování 101

Obsah

Smlouva o vytvoření internetových stránek 102

Základní obsahové náležitosti smlouvy o vytvoření internetových stránek 104

Ostatní obsahové náležitosti smlouvy o vytvoření internetových stránek 108 Licence a licenční smlouva k autorsky chráněným prvkům 110

Pojem licence 110

Výhradní a nevýhradní licence 111

Omezení rozsahu licence 113

Licenční smlouva k autorským dílům užitým na internetových stránkách 113

Základní obsahové náležitosti licenční smlouvy 114

Ostatní obsahové náležitosti licenční smlouvy 115

Zánik licence a licenční smlouvy 116 Licenční smlouva k redakčnímu systému 116 Smlouva o servisu a údržbě redakčního systému 117

Incidenty a vady 117

Servis, údržba a customizace 118

Obsahové náležitosti servisní smlouvy 120

Forma servisní činnosti 120

Kategorizace vad/incidentů 120

Reakční doba a doba odstranění vady 123

Odstranění vady – vyřešení incidentu 124

Odpovědnost za škodu a sankce 125

Doba trvání smlouvy a způsoby jejího ukončení 126

Odstoupení od smlouvy 126

Výpověď smlouvy 127

Vypořádání při ukončení servisní smlouvy 128 Smlouva o správě internetových stránek 129 Smluvní úprava webhostingu a telekomunikačních služeb 130

Bezpečnost webových stránek 133

Smlouva o poskytování webhostingových služeb 134

Smlouva o poskytování telekomunikačních služeb 136 Shrnutí kapitoly 138

KAPITOLA 4

Odpovědnost za vlastní obsah zpřístupněný

prostřednictvím internetu 139

Jaký je rozdíl mezi vlastním a cizím obsahem 139

Původní obsah 141

Převzatý obsah 141

Embedded link a převzetí cizího obsahu 143

Příklady nepřijetí a přijetí cizího obsahu za vlastní 144 Povaha odpovědnosti za vlastní obsah 145

Trestněprávní odpovědnost 146

Obsah

7

Správněprávní odpovědnost 146

Soukromoprávní odpovědnost 147 Rozsah odpovědnosti za vlastní obsah a nároky z ní vyplývající 147

Nárok na náhradu škody 148

Nárok na vydání bezdůvodného obohacení 149

Vyčíslení škody a bezdůvodného obohacení 150

Poskytnutí přiměřeného zadostiučinění 151

Opatření k nápravě 151

Právo na informace 152 Shrnutí kapitoly 152

KAPITOLA 5

Odpovědnost za cizí obsah zpřístupněný prostřednictvím Internetu 153

Osoby odpovědné za cizí obsah 153 Povaha odpovědnosti za cizí obsah 154

Odpovědnost trestněprávní a správní 154

Odpovědnost soukromoprávní 155 Omezení odpovědnosti za cizí obsah 157

Osoby, na které se omezení odpovědnosti za cizí obsah vztahuje 157

Rozsah omezení odpovědnosti za cizí obsah 158

Rozpor mezi ZNSIS a Směrnicí o elektronickém obchodu 159

Vyloučení povinnosti zkoumat nebo kontrolovat cizí obsah 161 Odpovědnost poskytovatelů prostoru za jimi ukládaný cizí obsah (hosting) 162

Vymezení služby spočívající v ukládání cizího obsahu 162

Podmínky vzniku neodpovědnosti za cizí obsah („vplutí do bezpečného přístavu“) 163

Podmínky zachování neodpovědnosti za cizí obsah

(„udržení se v bezpečném přístavu“) 166

Zánik podmínky nevědomosti - oznámení o protiprávnosti obsahu 166

Odstranění či znepřístupnění obsahu 167

Pravidlo následné prevence 168

Významná soudní rozhodnutí - odpovědnost poskytovatelů

prostoru za jimi ukládaný cizí obsah 169

Odpovědnost poskytovatelů přístupu za přenášený cizí obsah

(prostý přenos - mere conduit) 174

Co je a co není prostým přenosem 175

Hranice odpovědnosti 176

Další podmínky odpovědnosti 176

Vybraná rozhodnutí k odpovědnosti za přenos cizího obsahu (mere conduit) 177 Odpovědnost za cizí obsah ukládaný do vyrovnávací paměti („caching“) 182

Co se rozumí cachingem 182

Hranice odpovědnosti poskytovatele 183

Rozhodnutí vztahující se ke službě „caching“ 184

Obsah

Odpovědnost spojená s poskytováním a využíváním odkazu na cizí obsah 185

Nepřímá odpovědnost za poskytování prostého odkazu na cizí obsah 185

Nepřímá odpovědnost za cizí obsah v případě využívaní tzv. embedded linku 186

Soudní rozhodnutí zabývající se odpovědností za poskytování odkazu 186 Přehled odpovědností za cizí obsah 187 Shrnutí kapitoly 188

KAPITOLA 6

Uzavírání smluv, obchodování na internetu, e-commerce, aukční portály 189

Uzavírání smluv prostředky komunikace na dálku 189

Obecně k uzavírání smluv 189

Sjednávání smluv, nabídka a její přijetí 190

Rozdíl mezi uzavíráním smluv prostřednictvím e-mailu a webových stránek 191

Vážnost projevu vůle v prostředí internetu 192 Obecně k obchodním podmínkám 193

Připojení obchodních podmínek k nabídce 194

Odkaz na obchodní podmínky, seznámení se s nimi 194

Neúčinnost obsahu obchodních podmínek 196

Konflikt obchodních podmínek 197

Jednostranné změny obchodních podmínek 198 Spotřebitelské a adhezní smlouvy 200

Definice spotřebitele 201

Slabší strana a spotřebitel 204

Adhezní (formulářové) smlouvy 205

Ochrana slabší strany 206

Uzavření spotřebitelské smlouvy 208

Informační povinnost vůči spotřebiteli 208

Následky neposkytnutí informací spotřebiteli 212

Nepřípustná ujednání v obchodních podmínkách 213

Práva a povinnosti z uzavřené spotřebitelské kupní smlouvy 214

Práva a povinnosti z uzavřené spotřebitelské smlouvy o poskytování služeb 220 Elektronické aukce 221

Obecně 221

Dražba v elektronické podobě 222

Aukce provozovaná zájemcem o uzavření smlouvy 223

Aukce prováděná prostřednictvím nezávislého aukčního portálu 223

Vznik kupní smlouvy na aukčním portále nezávislého provozovatele 224

Odpovědnost provozovatele aukčního portálu 226

Odpovědnost účastníků e-aukce 228 Platební styk, platební transakce v rámci e-commerce 231

Off-line platební metody 232

On-line platební metody 232

Obsah

9

Platební služby 235

Opatření proti praní špinavých peněz 236 Shrnutí kapitoly 237

KAPITOLA 7

Internetová reklama a spam 239

Internetová reklama a její právní regulace 239

Definice reklamy dle vnitrostátních předpisů a předpisů EU 239

Právní předpisy upravující internetovou reklamu 240 Formy internetové reklamy 248

Banner (proužková reklama) 249

Kontextová reklama, reklama na vyhledávačích, sociálních sítích a PPC reklama 249

Diskuzní skupiny 250

Katalogové zápisy 250

Spotřebitelské loterie a marketingové soutěže 250 Problematika cookies v rámci internetové reklamy 254 Protiprávní formy internetové reklamy 255

Metatagy jako součást zdrojových kódů internetových stránek 255

Klíčová slova v inzerci vyhledávačů 257

Mousetrapping a Pop up reklama 258

Reklama v internetových diskuzích a na sociálních sítích 258

Reklamní trójské koně 259 Spam – nevyžádané obchodní sdělení 259

Pojem spam a hlavní důvody jeho šíření 259

Definice spamu dle předpisů EU a vnitrostátních předpisů 261

Právní podmínky šíření spamu v ČR, legální postup 266

Další právní předpisy upravující problematiku spamu 271

Správní postihování spamu v ČR 273

Přehled soukromoprávních prostředků ochrany proti spamu 277

Obrana proti spamu prostřednictvím institutu nekalé soutěže 278

Obrana proti spamu prostřednictvím institutu ochrany osobnosti 281

Obrana proti spamu prostřednictvím závazkového deliktního práva 282

Prokazování původce (šiřitele) spamu 283

Technologické a komunitní formy ochrany proti spamu 288 Shrnutí kapitoly 291

KAPITOLA 8

Internetové vyhledávače 293

Krátce k vývoji vyhledávačů směrem k jejich dnešní podobě 294 Aktuální problémy vyhledávačů 295

Obsah

Ochrana duševního a průmyslového vlastnictví

v rámci služeb poskytovaných vyhledávači 295

Rozhodnutí Google France (Google v. Louis Vuitton a další) 297 Závěrem k používání klíčových slov ve vyhledávačích 304 Metavyhledávače a ochrana databází 305 Ochrana osobních údajů v rámci vyhledávačů a právo „být zapomenut“ 307 Ochrana hospodářské soutěže a dominantní postavení Google 313 Odpovědnost vyhledávačů za vyhledávání a poskytování odkazů

na protiprávní obsah 316 Shrnutí kapitoly 317

KAPITOLA 9

Problematika zpřístupňování (sdílení) a stahování autorských děl 319

Autorské dílo na Internetu a jeho ochrana 319

Autorskoprávní ochrana obsahu 320

Omezení dispozic chráněným obsahem 323

Výjimky ze zákonné ochrany 325 Zpřístupňování díla prostřednictvím internetu 327

Rozmnožování díla 328

Sdělování díla veřejnosti 329 Některé zvláštní případy zpřístupňování obsahu 331

Zpřístupňování prostřednictvím zvláštních služeb (YouTube)

a serverů (Megaupload, Ulož.to) určených ke sdílení obsahu 331

Sdílení v rámci peer to peer sítí 333

Odpovědnost provozovatelů a uživatelů peer to peer sítí 338

Streaming, video na požádání (video on demand) a webcasting 339

Webcasting jako televizní a rozhlasové vysílání 340

Webcasting jako kabelová televize 341

Další přenos rozhlasového nebo televizního vysílání

formou webcastingu (retransmise) 342

Veřejnoprávní regulace streamingu 342 Poskytování a využívání odkazu (hyperlink, embedded linking) 343

Prostý (klikatelný) odkaz 344

Embedded link 345

Legální vs. nelegální obsah 345 Stahování díla z internetu 347

Rozmnožování díla 347

Přechodné či technické kopie obsahu 348

Stahování pro osobní účely, volné užití 349 Shrnutí kapitoly 350

Obsah

11

KAPITOLA 10

Vybrané právní aspekty sociálních sítí 351

Obecně k sociálním sítím 351

Sociální sítě jako nový fenomén 351 Založení účtu uživatelem 352

Uzavření smlouvy s provozovatelem sociálních sítí 352

Rozhodné právo pro smlouvu s provozovatelem sociálních sítí 353

Rozhodný soud pro spory ze smlouvy s provozovatelem sociální sítě 354

Volba uživatelského jména 355

Zpřístupňování povinných informací o podnikateli v prostředí sociálních sítí 356 Zpřístupňování obsahu a autorská práva 356

Zpřístupňování vlastního obsahu 356

Osobnostní práva na sociálních sítích 357

Práva provozovatelů sociálních sítí k obsahu uživatele 360

Vkládání cizího obsahu 361 Reklama prostřednictvím sociálních sítí 361

Obecně 361

Formy reklamy 362

Spam a sociální sítě 362

Regulace reklamy a sociální sítě 363

Reklama a nekalá soutěž 364

Skrytá reklama na sociálních sítích 364 Pracovněprávní vztahy a sociální sítě 366

Obecně 366

Stručně k relevantní právní úpravě zákoníku práce 366

Chování zaměstnance na sociálních sítích a pracovněprávní dopady 367

Vnitřní předpisy zaměstnavatele – Corporate Social Media Governance 370 Soukromí a osobní údaje na sociálních sítích 372

Obecný úvod k soukromí na sociálních sítích 373

Stručně k právní úpravě osobní údajů 374

Možné porušení právní úpravy na ochranu osobních údajů

ze strany provozovatele – případ Max Schrems 376

Dopady případu Max Schrems vs. Data Protection Comissioner na Safe Harbor 379

Porušení právní úpravy na ochranu osobních údajů ze strany uživatele 380 Shrnutí kapitoly 382

KAPITOLA 11

Internetová kriminalita a kybernetická bezpečnost 383

Internetová kriminalita pojem a geneze 383 Co je to internetová kriminalita? 384 Internetová kriminalita – jak a proč vznikla? 386

Obsah

Druhy internetové kriminality 387 Trestná činnost proti počítači 390

Obecná majetková kriminalita 390

Průmyslová špionáž 390

Hacking (pronikání do systémů) 391

Carding (zneužívání platebních karet na internetu) 393

Skimming (útoky na bankomaty či platební terminály) 395

Phishing (podvodné vylákávání informací) 395

Pharming (podvodné přesměrování DNS) 396

Sniffing (neoprávněné monitorování elektronické komunikace) 397

Malware (tvorba a šíření škodlivého software) 397

DoS a DDos útoky 398 Trestná činnost s využitím počítače 399

Moderní počítačové pirátství a warez 399

Podvody a zpronevěry 402

Padělání a penězokazectví 403

Útoky na čest a pověst, elektronická msta, pomluvy 403

Šíření pornografie 404

Extremismus na Internetu 406

Spamming (zasílání nevyžádaných e-mailových zpráv) 407

Phreaking (zneužívání telekomunikačních služeb) 407

Cybersquatting (domain grabbing, doménové pirátství) 408

Counterfeiting 408

Cybergrooming 409

Cyberstalking 409

Hoaxes, Urban Legends, poplašné zprávy všeho druhu 410 Boj proti internetové kriminalitě 411

Prevence v oblasti internetové kriminality 411

Represe v oblasti internetové kriminality 412 Odhalování a dokazování internetových trestných činů 414 Kybernetická bezpečnost 416 Shrnutí kapitoly 418

Závěrem 419

Použitá a doporučená odborná literatura 421

Použitá odborná literatura 421

Dále doporučená literatura 422

Články v odborných časopisech a sbornících 422

Rejstřík 423


„Právo, a stejně tak jeho výklad, má sloužit praxi, nikoliv naopak.“


14 Na knize INTERNETOVÉ PRÁVO se podíleli advokáti následujících advokátních kanceláří:

JUDr. Lukáš Jansa

jansa@lawyer.cz

Mgr. Petr Otevřel

otevrel@lawyer.cz

Mgr. et Mgr. Petr Mališ

malis@lawyer.cz

JUDr. Jiří Čermák

Jiri.Cermak@bakermckenzie.com

JUDr. Ing. Michal Matějka

Michal.Matejka@bakermckenzie.com

JUDr. Petr Hostaš

hostas@akch.cz

JUDr. Ján Matejka, PhD.

matejka@itpravo.cz

O autorech

JUDr. Lukáš Jansa je advokátem advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři a předním odborníkem práva informačních technologií. Publikoval celou řadu odborných textů na téma softwarové a internetové právo v  časopisu IT Systems nebo na stránkách www.pravoit.cz. Přednáší na odborných konferencích a seminářích právní problematiku softwaru a  internetu. Je spoluautorem odborné publikace „Softwarové právo“. Autor kapitoly 1, 3 a spoluautor kapitoly 7; korektura kapitol 2, 9

a 11 a závěrečná korektura textu knihy. Vedoucí autorského kolektivu.

Mgr. Petr Otevřel je advokátem advokátní kanceláře Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři a je předním odborníkem v oblasti práva informačních technologií. Je autorem několika desítek článků na téma softwarové právo v  odborných časopisech a  na specializovaných internetových portálech. Prezentuje zejména problematiku smluv v IT na konferencích a  seminářích. Je spoluautorem odborné publikace „Softwarové právo“. Autor kapitoly 10 a spoluautor kapitoly 6; korektura kapitoly 3 a závěrečná korektura textu knihy. JUDr. Jiří Čermák je advokátem a partnerem advokátní kanceláře Baker & McKenzie se zaměřením na právo informačních technologií, právo duševního vlastnictví a řešení sporů. Je předním specialistou v oboru internetového práva u nás. Pravidelně přednáší k různým tématům týkajícím se práva informačních technologií, externě působí na právnické fakultě v Praze a na EPO v Mnichově. Zakladatel portálu itpravo.cz. Publikoval desítky odborných textů z oblasti internetového práva a je autorem publikace „Internet a autorské právo“ a spoluautorem publikace „ International

Encyclopaedia of Laws for Cyber Law – Czech Republic“. Autor kapitoly 4 a 9 a spoluautor

kapitoly 5; korektura kapitoly 8.

Mgr. et Mgr. Petr Mališ je advokátem advokátní kanceláře Jansa, Mok

rý, Otevřel & partneři, ve které se specializuje na internetové právo. V této

oblasti publikoval na stránkách pravoit.cz celou řadu odborných článků.

Přednáší na odborných konferencích témata z oblasti internetového práva.

Autor kapitoly 8 a spoluautor kapitoly 5 a 6; korektura kapitoly 2, 4 a 10. O autorech

JUDr. Petr Hostaš je advokátem advokátní kanceláře ČÍŽEK HOSTAŠ

a  předním odborníkem v  oblasti doménových jmen a  práv s  nimi spo

jených. Rozhoduje spory o doménová jména CZ a EU a přednáší o této

problematice na odborných konferencích a seminářích. Autor kapitoly 2.

JUDr. Ing. Michal Matějka je advokátem advokátní kanceláře Baker

& McKenzie a specialistou na právo duševního a průmyslového vlastnictví,

právo informačních technologií a mezinárodní obchodní právo; v těchto

oborech se rovněž věnuje publikační činnosti. O problematice internetové

a počítačové kriminality přednáší na odborných konferencích a je auto

rem publikace „Počítačová kriminalita“. Na témata duševní a průmyslo

vé vlastnictví, nekalá soutěž a počítačová kriminalita přednáší rovněž na

Fakultě informačních technologií ČVUT. Autor kapitoly 11.

JUDr. Ján Matejka PhD. je advokátem a ředitelem Ústavu státu a prá

va Akademie věd ČR. Jako odborník na internetové právo a softwarové

právo působí v akademické sféře a je publikačně činný jak v odborných

časopisech, tak v rámci portálu itpravo.cz. Je autorem odborné publikace

„Internet jako objekt práva“. Spoluautor kapitoly 7.

17

Poděkování

V této souvislosti děkujeme všem klientům a kolegům, kteří se pohybují ve světě Internetu

a díky nimž jsme získali cenné zkušenosti, bez nichž by tato kniha vůbec nevznikla. Stejně tak

patří dík trpělivosti blízkých za čas věnovaný spoluautorům k sepsání této knihy.

Řekli o knize

„Knihu “Internetové právo” mohu s klidným svědomím označit za povinnou četbu nejen pro inter

netové podnikatele. Knihu doporučuji mít při ruce také všem majitelům e-shopů, provozovatelům

informačních portálů, blogerům či administrátorům webových stránek. Ať už internet využíváte

pro osobní nebo komerční účely, kniha “Internetové právo” bude neocenitelným průvodcem a rád

cem. Vedle definice základních pojmů v knize najdete také řadu užitečných příkladů z praxe.”

Václav Liška, CEO segment online cenových srovnávačů pro střední Evropu, Naspers

„Vydání nové publikace Internetové právo jsem uvítala jako velmi užitečný počin v oblasti, ve které

stále chybí dostatek kvalitní a aktuální odborné literatury. Rozhodně by měla zajímat jak sou

kromé osoby, které prostřednictvím internetu činí běžně právní úkony, aniž si vždy uvědomují

jejich právní dopad, tak právníky či manažery IT firem, kteří využívají internet ke svému pod

nikání a potřebují správně smluvně ošetřit jeho využívání. Kniha odbornou a přitom přehlednou

a čtivou formou seznamuje čtenáře s důležitými fakty, novými informacemi, právními výklady

i užitečnými návody, díky kterým každý její čtenář může získat znalost, která mu pomůže se lépe

a mnohem bezpečněji orientovat v poměrně složité a dosud tak málo právně zpracované oblasti,

jakou je internetové právo.“

Mgr. Eva Freiburgová, právník ČSOB

„Kniha Internetové právo je povinné čtení pro každého, kdo podniká v oblasti internetu. Velmi

stručným a hlavně jasným způsobem sumarizuje právní rámec podnikání na internetu a pomá

há se v této složité problematice zorientovat. Vřele doporučuji k přečtení.”

Tomáš Braverman, CEO Heureka.cz

“Veľmi pekný počin. Komplexná publikácia, ktorá prakticky popisuje zásadné témy interneto

vého práva.”

Gabriel Kalapoš, CEO PayU Czech Republic s.r.o. - PayU.cz

19

Předmluva

Internet dnes představuje neodmyslitelnou součást našeho života a v podstatě lze říci, že náš

čas se už rozlišuje na on-line a off-line. A i ve stavu off-line jsme neustále obklopováni tech

nologiemi závislými na internetu, které naše životy ovlivňují v rámci každodenního života.

Z dnešního úhlu pohledu lze uzavřít, že historie začíná být psána Internetem na Internetu.

Jsem velice rád, že se podařilo dát dohromady tým předních odborníků, kteří se pohybují té

měř každý den v právním světě internetu. Naším cílem bylo, abychom právní internetovou

problematiku pojali a vysvětlili čtenářům srozumitelně k praktickému užitku. Záměrně jsme se

vyhnuli některým oblastem internetového práva, jako je e-government či elektronický podpis,

které by vydaly na samostatnou knihu, a rádi odkážeme v doporučené literatuře na publikace

dalších autorů. Jsem si vědom složitostí, které s sebou nese sepsání jakéhokoliv prvního vy

dání, navíc v širším autorském kolektivu, jehož členové jsou extrémně časově vytíženi, proto

věřím, že druhé vydání nenechá na sebe čekat řadu let a  jakákoliv chybějící témata doplní

a nedostatky odstraní.

Na úvod této knihy bych rád citoval z rozhovoru s polsko-britským předním sociologem Zyg

muntem Baumanem: „Žijeme ve dvojím světě. On-line a off-line, tedy na síti a v reálném světě.

On-line je vše velmi jednoduché, stačí pár kliků a je to hotovo, a když se chcete vrátit, můžete se

vrátit. Na Internetu si snadno uděláte přátele a snadno se jich zbavíte... Ale když trávíte devět

hodin před obrazovkou, ztrácíte schopnosti potřebné k životu v reálném světě, off-line...V reálném

světě nejste pánem nad situací, jako je tomu při používání počítače. Nemůžete vymazat či zavřít,

co se vám nelíbí. Na Internetu si vytváříme ‚bublinu pohodlí‘. Čteme to, co upevňuje náš pohled

na svět, a vyhýbáme se informacím, které by nás nutily přehodnotit své názory. Na Internetu se

– pokud chcete – můžete zcela vyhnout informacím, se kterými nesouhlasíte, a vyhledávat jen to,

co vyhovuje vašemu pohledu na svět. Je vám něco nepohodlné? Klik – a je to pryč. Zkuste takhle

řešit problémy v reálném světě – nejde to... Informační technologie povzbuzují lidi k tomu, aby

z reálného světa utíkali do pohodlného světa, který si sami formují podle obrazu svého.“

1

Z vlastní

právní zkušenosti však víme, že i na Internetu celá řada jednání může mít pozitivní i negativ

ní dopady do reálného života. Podceňovat tak internetové prostředí je velmi ošemetné. Svět

Internetu není však vždy jednoduše ovládán jeho uživatelem a platí pro něj určitá pravidla,

právní regulace, jejichž uvědomění si je pro každého přínosem. Pokud k tomuto uvědomění

přispěje byť jen nepatrně tato kniha, pak naše práce nebyla zcela zbytečná.

V Ostravě 10. 10. 2015

Lukáš Jansa za kolektiv autorů

1 Citace z rozhovoru publikovaného na portálu Idnes.cz dne 26. 8. 2015 pod http://technet.idnes.cz/zygmunt-bauman-

-rozhovor-sociolog-uprchlici-migrace-technologie-modernita-stesti-gjb-/veda.aspx?c=A150826_151023_veda_mla

21

KAPITOLA 1

Úvod do problematiky

internetového práva

Co se dozvíte v této kapitole

„ Co spadá do oblasti práva informačních technologií, internetového a softwarového

práva

„ Jaké jsou základní právní předpisy dopadající na oblast internetu

Právo informačních technologií

Právo informačních technologií není omezeno pouze na internet. Internetové právo je vedle

softwarového práva podoblastí práva informačních technologií. Někdy se hovoří také o rozší

řené oblasti práva ICT (Information and Communications Technology), tzn. práva informač

ních a telekomunikačních technologií.

S internetovým právem velice úzce souvisí i právo telekomunikační, které umožňuje vzájem

né propojení počítačů a sítí a existenci internetu, a lze ho tak zařadit do širšího pojmu práva

informačních technologií.

Obor práva informačních technologií lze vyjádřit následovně:

Obrázek 1.1 Schéma obsahového pojetí práva informačních technologií

KAPITOLA 1 Úvod do problematiky internetového práva

Je možné konstatovat, že stěžejním základem práva informačních technologií je právo softwarové a internetové. Internetové právo Internetové právo je tvořeno zejména problematikou:

„ Internetu a internetových stránek

Jde o témata jako Internet a internetové připojení (ISP), odpovědnost za obsah interne

tových stránek, ochrana osobních údajů, tvorba internetových stránek a  jejich provoz,

webhosting a sociální sítě apod.

„ Doménových jmen

Sem patří otázky tvorby a registrace doménových jmen a dispozic s nimi, spekulativních

registrací a  doménových sporů, problematika nekalé soutěže (parazitování na pověsti,

nebezpečí vyvolání záměny) a ochrany názvu firmy a ochranných známek.

„ Internetového obchodování a komunikace

Do této kategorie lze zařadit uzavírání smluv na internetu, otázky spojené s  e-shopy,

internetovými aukcemi, platbami přes Internet a  také reklamou v  prostředí internetu,

včetně spammingu. Internetovou komunikaci představují otázky spojené s emaily a ko

munikátory (skype, icq atd.).

„ Autorského práva na Internetu

Autorské právo na Internetu zahrnuje problémy spojené s užitím autorských děl v pro

středí Internetu (fotografie, texty) a dále zejména otázky sdílení a stahování autorských

děl (hudby, filmů atd.) atd.

„ E-governmentu

Elektronizace státní správy (vč. e-justice) je formou fungování a komunikace státní sprá

vy a samosprávy s občany a právnickými osobami. V širším pojetí lze podřadit do této

oblasti i elektronické dokumenty a elektronický podpis.

„ Internetové kriminality

Internet je také prostředkem k páchání trestné činnosti, a to např. v podobě zásahu do

autorských práv, formou phishingu, hackingu apod. Softwarové právo Softwarové právo je vymezeno následujícím okruhem témat:

„ Software a jeho vývoj

Předmětem je právní povaha softwaru (komerční SW a open source) a autorských práv

k němu, problematika jeho vývoje zaměstnanci či na objednávku.

Právní předpisy internetového práva

23

„ Licencování a distribuce softwaru a další dispozice

Udělování licencí k softwaru je základní formou, jak umožnit třetím osobám jeho užívání.

Současně licence podléhají celé řadě forem distribuce směrem ke konečným zákazníkům,

ať už přímo výrobci, tak prostřednictvím distributorů. Dalšími dispozicemi se rozumí

jeho zveřejňování např. na internetu, převod výkonu autorských práv atd.

„ Dodání a implementace softwaru

S tím souvisí analýza softwaru a IT infrastruktury, právní úprava smluv o dodání a im

plementaci softwaru.

„ Servis a údržba softwaru

Servisní činnost softwaru je představována zejména odstraňováním incidentů. Pod po

jmem údržba softwaru si lze představit otázky upgradu a customizace softwaru.

„ Outsourcing softwaru a Cloud Computing

Na základě těchto právních vztahů přebírá odpovědnost za funkčnost IT infrastruktury

objednatele poskytovatel příslušné služby, v krajním případě jsou veškeré klíčové aplikace

a data objednatele umístěny u poskytovatele.

„ Softwarové pirátství

Softwarovým pirátstvím se rozumí zásah do osobnostních či majetkových autorských práv

k softwaru. Nároky z takového porušení či následky plynou jak z autorského zákona, tak

z trestněprávních předpisů.

„ Bezpečnost a ochrana dat

Problematika bezpečnosti a  ochrany dat získala na významu v  souvislosti s  rozvojem

Cloud Computingu, kdy dochází k ukládání dat v datových centrech formou hostingu. Spoluautoři této publikace Lukáš Jansa a Petr Otevřel se věnovali tématům softwarového práva v obdobně pojaté knize Softwarové právo, Praktický průvodce právní problematikou v IT, vydané v Computer Pressu v roce 2011 a v rozšířené a aktualizované podobě v roce 2014. Právní předpisy internetového práva Základní právní předpisy, které jsou v oblasti internetového práva použitelné, představuje následující přehled, který uvádí i dále v textu užívané zkratky předpisů. Právní předpisy ČR a ostatní závazná pravidla „AutZ“ nebo „autorský zákon“ – Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon „OZ“ nebo „občanský zákoník“ – Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „TrZ“ nebo „trestní zákoník“ – Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník „ZEK“ – Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

KAPITOLA 1 Úvod do problematiky internetového práva

„ZNSIS” – Zákon č. 480/2004 Sb., ze dne 29. července 2004, o některých službách informační

společnosti a o změně některých zákonů „ZoKB“ – Zákon č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů „ZOOÚ“ – Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně dalších zákonů, ve

znění pozdějších předpisů „ZOZ“ – Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů „ZP“ – Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce „ZRR“ – Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci trestné činnosti a financování

terorizmu (zákon proti praní špinavých peněz) Vyhláška Národního bezpečnostního úřadu č. 316/2014 Sb. Pravidla registrace doménových jmen v ccTLD .cz Pravidla alternativního řešení sporů Cz.NIC Právní předpisy EU „Směrnice o elektronickém obchodu“ – Směrnice o určitých aspektech služeb v informační společnosti, zejména elektronického obchodu, v rámci vnitřního trhu (2000/31/ES) Směrnice o harmonizaci autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (2001/29/ES) Směrnice o  uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v  souvislosti s  poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí (2006/24/ES) Směrnice o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku (97/7/ES) Směrnice o nekalých obchodních praktikách (2005/29/ES) Směrnice o klamavé a srovnávací reklamě (2006/114/ES) Směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky (85/374/EHS) Směrnice o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (93/13/EHS); Směrnice o dodržování práv duševního vlastnictví (2004/48/ES) Směrnice o právní ochraně počítačových programů (2009/24/ES) Směrnice o právní ochraně databází (96/9/ES)

Shrnutí kapitoly

25

Nařízení o zavedení domény nejvyššího řádu „.eu“ (733/2002) Nařízení, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu, a zásady, jimiž se řídí registrace (874/2004) Úmluva Rady Evropy č. 185 o kybernetické kriminalitě ze dne 23. 11. 2001 Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací ze dne 26. října 1961 Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl, revidované znění Všeobecná úmluva o autorském právu revidovaná v Paříži dne 24. července 1971 Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském (Ženeva 1996) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Shrnutí kapitoly

„ Právo informačních technologií je tvořeno internetovým a softwarovým právem, částečně

právem databází a telekomunikačním právem.

„ Základem internetového práva je autorský zákon a občanský zákoník, zákon o kyberne

tické bezpečnosti a elektronických komunikacích, zákon o některých službách informační

společnosti, Směrnice o elektronickém obchodu a celá řada dalších souvisejících předpisů.

27

KAPITOLA 2

Domény a doménová jména

Co se dozvíte v této kapitole

„ Co jsou domény a jaké jsou jejich druhy

„ Jak je spravována síť Internet

„ Jak mohou práva k doménám kolidovat s jinými právy

„ Jak řešit spory o domény a o porušování jiných práv doménami či jejich užíváním

„ Příklady rozhodnutí ve sporech týkajících se domén

Klasifikace a využití domén

Každý počítač komunikující v počítačové síti musí mít přiřazenu číselnou adresu (IP

2

adresu),

numerický kód vyjádřený v  desítkové nebo dvojkové soustavě, který umožňuje identifikaci

počítače zapojeného do struktury počítačových sítí a jeho komunikaci s jinými počítači za

pojenými do příslušných sítí. K identifikaci přitom musí mít každý počítač zapojený do sítě

jednu unikátní adresu odlišnou od adresy jakéhokoliv jiného počítače v téže síti.

K usnadnění komunikace prováděné uživateli se pak uvedená číselná adresa nahrazuje domé

novým jménem, které je zpravidla zapamatovatelnější než prostý numerický kód.

Prvotní funkce identifikace jednotlivého počítače však z uživatelského hlediska není jedinou

funkcí doménového jména. Doménové jméno má celou řadu dalších, druhotných funkcí, jež

jsou z hlediska praktických potřeb uživatelů často důležitější než prvotní funkce identifikační.

Pojmy doména a doménové jméno

Doménu (domain) ve smyslu, ve kterém je užívána v souvislosti s doménovými jmény, je třeba

považovat za určitý uzavřený virtuální prostor v síti Internet.

Systém domén je konstruován na základě hierarchického principu: na nejvyšší úrovni hierar

chie existují tzv. domény nejvyšší úrovně (označované též jako domény první úrovně nebo

prvního stupně, top level domains, nebo jen TLD), v jejichž rámci jsou pak vytvářeny další do

mény, označované jako domény nižších úrovní. Každá doména je přitom spravována určeným

správcem, který umožňuje v rámci své domény třetím osobám vytvářet domény nižších úrovní.

2 Internet Protocol – datový protokol používaný pro přenos dat přes tzv. paketové sítě

28

KAPITOLA 2 Domény a doménová jména

Doménové jméno je pak tvořeno souhrnem domén všech úrovní, které jsou spolu hierarchicky

propojeny a jejichž spojení příslušní správci jednotlivých domén umožnili. Jednotlivé domény

jsou přitom navzájem oddělovány tečkou a pořadí jednotlivých úrovní domén je dáno pořa

dím v sekvenci domén oddělených tečkou, a to počítáno zprava.

Obrázek 2.1 Struktura úrovní domén

Doménové jméno nelze ztotožňovat s doménou, neboť zatímco domény reprezentují určitý

prostor v síti Internet, doménové jméno je jen označením souhrnu nejméně dvou a více domén

uspořádaných v určité hierarchii. Pro účely této kapitoly však budeme za doménové jméno

považovat, nebude-li výslovně uvedeno jinak, pouze souhrn dvou domén, a to domény dru

hé úrovně a domény nejvyšší úrovně. Je to proto, že teprve u souhrnu dvou domén se vůbec

dá hovořit o doménovém jméně (za doménové jméno nelze považovat nižší počet domén než

dvě) a především na této „úrovni“ doménových jmen se řeší valná většina právních otázek,

které existence a užití doménových jmen vyvolává.

Druhy domén nejvyšší úrovně (TLD – top level domains)

Domény nejvyšší úrovně jsou buď národní, nebo generické. Národní domény (označované

jako country code top level domains nebo jen ccTLD) se prakticky kryjí s územím jednotlivých

Klasifikace a využití domén

29

států a jsou tvořeny dvoupísmenným ISO

3

kódem (např. CZ pro Českou republiku, DE pro

Spolkovou republiku Německo, FR pro Francii apod.). Mezi národní domény je přitom obvykle

řazena i EU doména Evropské unie, byť se jedná o výjimku, neboť doména EU není doménou

státního útvaru, ale skupiny států.

Historicky starší generické domény (označované jako generic top level domains nebo jen gTLD)

jsou nadnárodní. Generické domény byly zřizovány v několika vlnách. Tzv. původní generic

ké domény jsou tvořeny třípísmenným kódem (např. COM, GOV, ORG, NET apod.), posléze

vznikaly další domény (např. MUSEUM, AERO apod.). Generické domény se dále člení na

domény určené výlučně některým subjektům (typicky např. doména GOV určená pro vládní

instituce USA) nebo otevřené k volnému užití (typicky doména COM).

Z původních generických domén v podstatě pouze doména COM byla určena pro obecné ko

merční užití. Protože počet registrovaných domén prudce rostl, začaly se objevovat požadav

ky na zavedení nových generických domén, které by byly určeny výhradně určitému odvětví,

prezentaci měst či dalším specifickým účelům.

Od roku 2013 je možné za přesně stanovených podmínek vytvářet další domény nejvyšší úrov

ně, které jsou označovány jako nové generické domény (new gTLD). V současnosti již bylo

zřízeno několik set nových generických domén nejvyšší úrovně, včetně BERLIN, LONDON,

BEER, CAR, AFRICA, VERSICHERUNG, GURU, XYZ a řady dalších.

Zvláštním druhem domén nejvyšší úrovně jsou tzv. IDN

4

domény. Doménový systém byl pů

vodně vytvořen pouze z písmen, která se nacházela v tzv. ASCII tabulce odpovídající svým

obsahem anglické abecedě. Podstatnou je přitom skutečnost, že v této tabulce jsou výhrad

ně znaky v  latince a  bez diakritiky. Když se diakritika a  nelatinkové jazyky začaly používat

v elektronické komunikaci, tj. v e-mailech nebo na webových stránkách, objevil se požada

vek, aby bylo připuštěno používání nelatinkových jazyků či diakritiky i v názvech domén. Je

tak umožněno zřizování domén nejvyšší úrovně (např. РФ) s diakritikou či v nelatinkových

jazycích, přičemž připuštění registrace domén druhé úrovně s diakritikou (РОССИЯ.RU či

РОССИЯ.РФ) záleží na správci každé domény nejvyšší úrovně. V České republice tato mož

nost zatím zavedena nebyla.

5

Tvorba doménového jména

Doménové jméno je z technického hlediska sekvencí vybraných znaků, která představuje sym

bolické označení unikátní číselné adresy počítače, tedy IP adresy. V názvu domény může být

použito 37 znaků, tedy pouze znaky obsažené v ASCII tabulce, a to písmena bez interpunkce

(a–z), dále čísla od 0 do 9 a konečně spojovník neboli pomlčka (–).

3 ISO 3166-1 (seznam kódů jmen států a závislých území vydaný International Organization for Standardization,

Ženeva)

4 Internationalized Domain Names

5 Průzkum „Internationalized Domain Names“ publikovaný na www.háčkyčárky.cz

KAPITOLA 2 Domény a doménová jména

Přestože přirozený jazyk obsahuje znaky, které nejsou v ASCII tabulce obsaženy (interpunkce, nelatinkové znaky), neexistují univerzálně platná pravidla převodu těchto nelatinkových znaků do znění doménového jména. Pouze pravidla platná pro registraci doménových jmen pod doménou nejvyšší úrovně EU

6

stanoví, že zvláštní znaky: ~ @ # $ % ^ * ( ) + = { } | / : ; ‘ ,

. ?, mezery nebo interpunkce mají být v odpovídajícím doménovém jméně zcela eliminovány, nahrazeny spojovníkem (-) nebo, je-li to možné, přepsány odpovídajícím ekvivalentem (např. zvláštní znak „&“ se obvykle přepisuje jako „a“ v češtině, „and“ v angličtině nebo „et“ ve francouzštině). Analogicky lze tuto úpravu (která je jen právní normou stanoveným principem vyplývajícím z technických možností systému DNS) vztáhnout i na ostatní doménová jména, tedy např. i doménová jména v doméně nejvyšší úrovně CZ. Lze proto v této souvislosti konstatovat, že obsahuje-li označení (název, obchodní firma, ochranná známka) některé zvláštní znaky, které nelze použít v textu doménového jména, mezery nebo interpunkci, tyto budou při přepisu do textu doménového jména vypuštěny, nahrazeny spojovníkem nebo přepsány (tam, kde takový znak lze přepsat). V rámci systému tzv. IDN domén je připuštěno i použití jiných znaků, tedy znaků nelatinkových abeced a znaků s diakritikou. IDN nicméně slouží pouze pro větší komfort uživatelů domén. Pro účely samotného internetového provozu dochází k překladu IDN domén na ASCII tvar domény, takže doménové jméno háčkyčárky.cz

7

se automaticky překládá na xn

--hkyrky-ptac70bc.cz. Doménové jméno skládající se z domény druhé úrovně a domény nejvyšší úrovně může mít nejvýše 64 znaků, přičemž při použití IDN domény se nepočítá počet znaků dle zápisu s diakritikou, ale počet znaků, který bude zjištěn po překladu na ASCII tvar domény. Doménové jméno háčkyčárky.cz tak má 22 znaků. Z uvedeného tak vyplývá, že v doméně CZ je k dispozici 61 znaků pro použití v doméně druhé úrovně (znaky „.cz“ jsou u všech doménových jmen v doméně CZ stejné); celkový počet teoreticky možných doménových jmen v doméně CZ tak činí necelých 36

61

a je představován

číslem s 94 nulami za číslem 44. Jedno z několika málo doménových jmen, která v doméně CZ využívají plný potenciál znaků, je doménové jméno hryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhryhry.cz

8

.

Pokud jde o celosvětově nejrozšířenější doménu COM, v červenci 2015 bylo v této doméně zaregistrováno cca 118,6 milionu domén

9

. V doméně CZ ve stejném období bylo zaregistro

váno cca 1,2 milionu domén. 6 Článek 11 Nařízení Komise (EC) č.874/2004 ze dne 28. 4. 2004 vymezující pravidla veřejné politiky týkající se

implementace a funkcí domény nejvyšší úrovně .eu a principů, jimiž se řídí registrace 7 IDN systém dosud v České republice nebyl zaveden a doménové jméno háčkyčárky.cz je jediným doménovým

jménem s diakritikou v doméně nejvyšší úrovně CZ 8 Domain Report 2014 (https://stats.nic.cz/reports/2014/) vydaný sdružením CZ.NIC, z.s.p.o. 9 Údaj dle Domain Count Statistics for TLDs (http://research.domaintools.com/statistics/tld-counts/)

Klasifikace a využití domén

31

Obrázek 2.2 Nárůst registrací domén .cz

Základní podmínky registrace domén

Doménová jména neexistují „sama o sobě“. Jedná se o záznamy v databázi správce domény

nejvyšší úrovně, případně o záznamy v tzv. zónovém souboru na příslušném DNS

10

serveru.

Doména je přitom zaregistrována a doménové jméno vzniká až zápisem záznamu do takové

databáze.

Registrace domén se řídí celou řadou norem, přičemž valná většina z nich je územně univerzál

ní, tj. musí být dodržovány v rámci všech domén nejvyšší úrovně, aby byla zajištěna technická

funkčnost DNS systému. Tyto normy se v prostředí Internetu nazývají Requests For Comments

(RFC), a ač jde převážně o neoficiální dokumenty, jsou obecně uznávány a dodržovány.

Jedinečnost doménového jména

Jedním z nejdůležitějších principů, který vyplývá z požadavku jednoznačné identifikace číselné

adresy, a tím i unikátní identifikace jednotlivého počítače, a který tak velkou měrou ovlivňuje

10 Domain Name System

32

KAPITOLA 2 Domény a doménová jména

právní vztahy týkající se doménových jmen, je požadavek jedinečnosti doménového jména.

Jestliže každý z počítačů zapojených do sítě počítačů musí mít unikátní IP adresu, která umožní

komunikovat právě a jedině s tímto jediným počítačem, každé doménové jméno musí odka

zovat právě na jednu unikátní IP adresu. Jen na okraj lze upozornit, že jedna unikátní IP ad

resa může být dostupná pod více doménovými jmény, tzn. že může existovat několik různých

doménových jmen, přičemž všechna budou odkazovat na jednu unikátní IP adresu. Takové

adresování je běžné zejména v případech, kdy jeden počítač má být dostupný pod více než

jedním doménovým jménem.

V rámci jedné domény nejvyšší úrovně (TLD) nemohou existovat dvě nebo více stejných domén

druhé úrovně. V národní doméně České republiky (CZ) tak nemohou existovat dvě identické

domény tvořící doménové jméno. Na druhou stranu však identicky znějící doména může být

zaregistrována v rámci různých domén první úrovně – vedle sebe tak mohou existovat domé

nová jména domena.cz, domena.com, domena.de apod., přičemž každé z doménových jmen

může náležet jiné osobě a každé může (ale nemusí) odkazovat na jiný počítač.

Princip „first come, first served“

Registrace doménových jmen se ve většině domén nejvyšší úrovně řídí principem „kdo první

o doménu požádá, dostane ji “, tedy registraci doménového jména získá ten, kdo o registraci ja

ko první požádá. Historicky první registrace doménových jmen probíhaly prakticky v několika

jednotkách případů denně, mimo zájem subjektů, které by se mohly cítit registrací doménové

ho jména dotčeny. Teprve v okamžiku, kdy se začal rozvíjet obchodní potenciál doménových

jmen, rapidně narostl počet registrovaných doménových jmen a začalo docházet ke střetům

registrovaných doménových jmen s právy k ochranným známkám, obchodním firmám apod.

Odbornou veřejností je proto argumentováno ve prospěch změny tohoto principu tak, aby

přednost při registraci doménových jmen získaly subjekty, které mají jiné jim svědčící právo

(např. k ochranné známce).

Z praktických důvodů je obtížné taková doplňující pravidla zavádět do existující domény nej

vyšší úrovně, ve které jsou již registrovány statisíce či miliony doménových jmen. V těchto

případech jsou práva třetích osoba ošetřena v rámci soudních sporů či alternativního řešení

sporů, ve kterých se zkoumá případné porušení těchto práv registrací nebo užíváním domé

nového jména a stanoví se nápravné prostředky.

Jednodušší je pak situace u nově zaváděných domén nejvyšší úrovně, u kterých se většinou

před otevřením přístupu k všeobecně dostupné registraci stanoví časově omezená lhůta, ve

které lze zaregistrovat pouze doménová jména shodná s registrovanými ochrannými znám

kami nebo obchodními firmami s tím, že po uplynutí takové doby (většinou označována jako

„Sunrise period“) je další registrace možná na základě principu „kdo první o doménu požá

dá, dostane ji“. V případě zavádění domény nejvyšší úrovně EU tak byla nařízena tzv. etapová

registrace, když v první etapě bylo možné po dobu 2 měsíců registrovat domény pouze pro

registrované ochranné známky, zeměpisná označení a jména, včetně jmen veřejných subjektů,

a ve druhé etapě pak opět po dobu 2 měsíců domény pro označení, která mohla být zaregist

rována v první etapě, i pro veškerá ostatní označení.

Správa doménového systému

33

Omezení držby domény

Pro registrace domén v národní doméně nejvyšší úrovně CZ nejsou stanoveny žádné zvláštní

podmínky, které by musel držitel domény splňovat, a to ani omezení územní. Držitelem CZ

domény se tak může stát i zahraniční právnická či fyzická osoba, bez ohledu na to, zda má ně

jakou vazbu na území České republiky. Pouze na výzvu správce domény či soudu musí držitel,

který má bydliště, sídlo či kontaktní adresu mimo území Evropské unie, poskytnout platnou

doručovací adresu na území EU.

Naproti tomu např. na Slovensku platí, že držitelem domény v národní doméně nejvyšší úrovně

SK může být pouze právnická osoba se sídlem na území Slovenské republiky, fyzická osoba,

která je občanem Slovenské republiky a má na území Slovenské republiky trvalý pobyt, a ko

nečně fyzická osoba, která je podnikatelem.

11

Obdobné omezení je stanoveno i pro domény

nejvyšší úrovně EU, ve které mohou držet domény pouze subjekty se sídlem či bydlištěm v ně

kterém z členských států Evropské unie.

V případech některých domén nejvyšší úrovně, a to zejména domén generických, platí zvlášt

ní pravidla. Generické domény nejvyšší úrovně lze dělit na tzv. sponzorované a nesponzoro

vané. Sponzorované domény nejvyšší úrovně jsou určeny pro užití určitou komunitou, ať již

národnostní, etnickou, územní, profesní či technickou, zatímco domény nesponzorované jsou

určeny volnému použití.

Platí tak například, že domény v doméně AERO může držet pouze subjekt zabývající se le

teckou přepravou, domény v doméně GOV jsou vyhrazeny pouze pro vládní instituce USA,

domény v doméně CAT jsou vyhrazeny pouze pro použití komunitou hovořící katalánštinou

či že domény v doméně XXX jsou určeny pro pornografické stránky. Seznam sponzorovaných

generických domén se rozrůstá s novými generickými doménami (new gTLD), takže přibyly

domény pro subjekty podnikající v pojištění (VERSICHERUNG), pro subjekty působící v ur

čitém městě (LONDON, PARIS) či pro fanoušky piva (BEER) a podobně.

Správa doménového systému

Systém doménových jmen je spjat s počítačovými sítěmi, zjednodušeně se sítí Internet. Ozna

čení síť Internet, jak je běžně používáno, je však nepřesné, neboť síť Internet je v podstatě síť

sítí, neboť vzniká až spojením jiných počítačových sítí. Internet jako takový proto není před

mětem vlastnictví (ani soukromého, ani veřejnoprávního), nemá jednoho provozovatele ani

jakoukoliv centrální správu, byť jsou jisté činnosti nezbytné k provozu některých z částí In

ternetu (např. systému doménových jmen) zajišťovány centrálně.

11 Článek 3.4 Pravidel poskytovania menného priestoru v internetovej doméne SK vydaných správcem domény

SK, společností SK-NIC, a.s. (www.sk-nic.sk)

34

KAPITOLA 2 Domény a doménová jména

Vznik sítě Internet

Za rok vzniku Internetu je obvykle považován rok 1969, kdy v rámci experimentálního ově

řování možností datových přenosů byla vytvořena síť ARPANET (podle financující armádní

grantové agentury ARPA, Advanced Research Projects Agency). Přestože šlo o vládní výzkum

financovaný z armádních zdrojů, byla síť po úspěšném otestování zkoumaných principů předá

na do správy akademické obci. Postupným připojováním dalších akademických sítí k původní

síti ARPANET pak začal být propojený systém těchto sítí označován v 80. letech minulého

století jako „Internet“

12

.

V  současnosti je Internet často považován pouze za soubor www stránek. Přitom však, jak

bylo výše uvedeno, síť Internet, resp. její předchůdci, fungovala od 70. let minulého století až

do roku 1991 bez služby World Wide Web (označované jako „www“). Ta je tedy službou pod

statně mladší, než je celá síť Internet, a je jen jednou z jejích nadstaveb. Mezi další nadstavby

(služby) se řadí elektronická pošta (e-mail), služba FTP

13

nebo spíše v minulosti užívané BBS

nebo Gopher. Tuto skutečnost je přitom důležité brát v úvahu i v souvislosti s doménovými

jmény. V drtivé většině případů jsou doménová jména užívána v souvislosti se službou www,

a odkazují tedy na www prezentace, nejčastější „formu“ Internetu, kterou si v současnosti lze

představit. I domé



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.