načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Interferon čili O divadle – Miroslav Holub

Interferon čili O divadle

Elektronická kniha: Interferon čili O divadle
Autor: Miroslav Holub

– Interferon čili O divadle (1986); ve sbírce obsahující i oddíl scénických básní autor s patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové transparentnosti verše nebývalým ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » CARPE DIEM
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 123
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-748-7076-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Interferon čili O divadle (1986); ve sbírce obsahující i oddíl scénických básní autor s patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové transparentnosti verše nebývalým zvrstvením výrazu a mnohoznačností. Proti dřívějšímu Holubovu pojetí světa jako řádu hodnot se zde prosazuje theatrum mundi zasahované chorobnými procesy, zlem, zmatečností i absurditou. Typicky holubovské ovšem zůstává osvícenské chápání umění jako účinné obrany před nepřízní reality.

Zařazeno v kategoriích
Miroslav Holub - další tituly autora:
 (e-book)
Ačkoli Ačkoli
 (e-book)
Jdi a otevři dveře Jdi a otevři dveře
 (e-book)
Achilles a želva Achilles a želva
 (e-book)
Syndrom mizející plíce Syndrom mizející plíce
 (e-book)
Narození Sisyfovo Narození Sisyfovo
Mozaika souvislostí - Celostní cesta k uzdravování Mozaika souvislostí
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

O knize

Interferon čili O divadle (1986); ve sbírce z druhé poloviny

80., obsahující i oddíl scénických básní, Miroslav Holub s

patrným vlivem Vladimíra Holana, T. S. Eliota a Samuela

Becketta dochází k dalšímu popření někdejší významové

transparentnosti verše nebývalým zvrstvením výrazu a mno

hoznačností. Proti dřívějšímu Holubovu pojetí světa jako

řádu hodnot se zde prosazuje theatrum mundi zasahované

chorobnými procesy, zlem, zmatečností i absurditou. Typic

ky holubovské ovšem zůstává osvícenské chápání umění

jako účinné obrany před nepřízní reality.

O autorovi

MIROSLAV HOLUB

(13. září 1923, Plzeň–14. července 1998, Praha)

byl český básník, prozaik, esejista, překladatel.

Narodil se v rodině právníka, dlouholetého zaměstnance pl


zeňského ředitelství státních drah; rozhodující intelektuální

vliv na Holuba měla ovšem matka, středoškolská učitelka ja

zyků. Jeho první manželkou byla herečka Věra Koktová. Syn

Radovan Holub (* 1949) je filmový žurnalista. – Obecnou

školu a klasické gymnázium Holub vychodil v rodišti. Ma

turoval v roce 1942 a do konce války pracoval jako pomoc

ný dělník ve skladu řeziva a na překladovém nádraží. (Od

roku 1944 se datují jeho první pokusy o básnickou tvorbu,

inspirované francouzskou poezií v překladech Karla Čapka

a surrealismem Vítězslava Nezvala.) Roku 1945 se v Praze

zapsal na Přírodovědeckou fakultu, 1946 však přestoupil na

Lékařskou fakultu UK (MUDr. 1953). Při studiích byl zá

roveň (1945–1952) pomocnou vědeckou silou v Ústavu pro

filozofii a historii přírodních věd řízeného prof. Otakarem

Matouškem, jehož semináře také navštěvoval. Docházel i na

přednášky z logiky, filozofie a literární historie. Působil ve

vysokoškolské organizaci Mladá generace československých

přírodovědců. V letech 1953–1954 pracoval jako patolog

v pražské nemocnici na Bulovce, odtud přešel do Biologic

kého (později Mikrobiologického) ústavu ČSAV, kde se vě

noval především imunologii. V roce 1970 byl z politických

důvodů propuštěn, po krátké době však přijat do nově zalo

ženého Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM)

v Praze-Krči. Výsledky svých výzkumů z oblasti imunologie

publikoval od roku 1958 doma i v zahraničí v řadě vědec

kých studií i rozsáhlejších knižních publikací. Dosáhl hod

nosti CSc. (1958), DrSc. (1991) a doktorátu honoris causa na

univerzitě v Oberlinu (USA, 1985). V 60. letech a znovu od

konce 70. let hojně cestoval či hostoval v zahraničí, povětši

ně s cíli vědeckými, též však literárními (mj. navštívil Ang

lii, SRN, Francii, Irsko, Řecko, Čínu, Indii, Izrael, Austrálii,

Mexiko). Jako vědec i literát často a dlouhodoběji pobýval

v USA (1962, 1963, 1965–1967, od konce 70. let pravidelně

každý třetí rok).

Bibliografie:

Beletrie: Denní služba (BB 1958); Achilles a želva (BB

1960); Slabikář (BB 1961); Jdi a otevři dveře (BB 1961);


Studie k problémům poezie (B 1962, tisk k 10. výročí Li

terárních novin); Kam teče krev (BB 1963, s fotografiemi

J. Paříka); Zcela nesoustavná zoologie (BB 1963, k foto

grafiím K. Přibyla); Tak zvané srdce (BB 1963); Anděl na

kolečkách (básnický cestopis, 1963; rozšíř. 1964); Tři kroky

po zemi (sloupky, EE 1965); Ačkoli (BB 1969); Žít v New

Yorku (E cestopis., 1969); Beton (BB 1970); Události (BB

1971); Stručné úvahy (BB 1971, sazba rozmetána); Naopak

(BB 1982); Interferon čili O divadle (BB 1986); K principu

rolničky (sloupky, 1987); Maxwellův démon čili O tvořivosti

(EE 1988); NE patrně NE: Zcela malá knížka nadávek, zá

konů, odkazů apod. (BB, aforismy, 1989); Skrytá zášť věku

(sloupky, 1990); Syndrom mizející plíce (BB 1990); O pří

činách porušení a zkázy těl lidských (EE, sloupky, 1992);

Ono se letělo (vzpomínkové EE, BB 1994); Aladinova lampa

(cestopisné PP, 1996); Narození Sisyfovo (1998).

Souborné výdání: Spisy (vychází od roku 2003 v naklada

telství Carpe diem, z plánovaných čtyřech svazků vyšly do

sud tři: Básně, 2003; Cestopisné prózy, 2003; Eseje a sloup

ky, 2005; ed. M. Huvar).

Výbory: Anamnéza (1964); Sagitální řez (1988); Model člo

veka (slovensky, Bratislava 1990, ed. J. Kolenič); Lepší role

už nedostaneme (2000, ed. M. Huvar, obsahuje CD se zá

znamem recitátorských, hudebních a divadelních interpretací

Holubovy poezie, k omezenému počtu výtisků přiloženo též

DVD se záznamem inscenace Holubových básní v divadle

poezie Regina Břeclav); Časoprostor (2002, ed. V. Justl).

Ostatní: New York (1966, text ve fotografické publikaci E.

Fukové, M. Novotného a M. Šechtové).

(Zdroj: Slovník české literatury po roce 1945)


Miroslav Holub

Interferon čili O divadle

2014


Knihu nabízíme rovněž v aplikaci CARPE DIEM ONLINE.

Používání elektronické verze knihy je umožněno jen osobě, která ji legálně

nabyla a jen pro její osobní a vnitřní potřeby v rozsahu stanoveném

autorským zákonem. Elektronická kniha je datový soubor, který lze

užívat pouze v takové formě, v jaké jej lze stáhnout z portálu. Jakékoliv

neoprávněné užití elektronické knihy nebo její části, spočívající např.

v kopírování, úpravách, prodeji, pronajímání, půjčování, sdělování

veřejnosti nebo jakémkoliv druhu obchodování nebo neobchodního šíření

je zakázáno! Zejména je zakázána jakákoliv konverze datového souboru

nebo extrakce části nebo celého textu, umisťování textu na servery, ze

kterých je možno tento soubor dále stahovat, přitom není rozhodující, kdo

takovéto sdílení umožnil. Je zakázáno sdělování údajů o uživatelském

účtu jiným osobám, zasahování do technických prostředků, které chrání

elektronickou knihu, případně omezují rozsah jejího užití. Uživatel také

není oprávněn jakkoliv testovat, zkoušet či obcházet technické zabezpečení

elektronické knihy.

Všechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani její část nesmí být publikována, uchovávána v rešeršním

systému nebo přenášena jakýmkoli způsobem (včetně mechanického,

elektronického, fotografického či jiného záznamu) bez předchozího

souhlasu nakladatelství.

No part of this may be reproduced in any form or by any elektronic or

mechanical means including information storage and retrieval systems,

without permission in writing from the author. The only exception is by

a reviewer, who may quote short excerpts in a review.

© Miroslav Holub – dědicové c/o DILIA, 2014

Foto © Michal Huvar, 2014

© Carpe diem, 2014

www.carpe.cz

Made in Moravia, Czech Republic, EU

978-80-7487-075-0 (ePub)

978-80-7487-076-7 (pdf)


Jiřímu Binkovi

M. H.


Biologické básně


9

Duše

Na Queen’s Street

v pátek večer

(světla sotva rozkvetlá

a už s granátovými jablky

podívané pro dospělé)

mezi stády aut

poskakoval žlutý

nafukovací balón

se zbytkem duše z hélia,

ještě dvakrát živ,

za zpěvu obrněnců

poskakoval se žlutým

míčovým děsem

před koly,

a za koly,

neschopen záchrany a

neschopen zkázy,

ještě jednou živ,

ještě půlkrát živ,

s molekulární stopou hélia

a z poslední síly

provázkem pátral

po dětských ručičkách,

v neděli ráno.


10

Pálení

Oheň se kradl po polenech,

šeptaje kletby a zaklínání,

Pak se usadil v koutku

a začal růst a zpívat.

Našel svou řeč

ve starém dopisu

od maminky.

Oheň Orestův. Oheň Antigonin.

Strašný oheň: je teplo

a dým stoupá k nebesům.


11 Neděle Maratónští běžci dospěli k obrátce: Neděle, tento den smutných písní u železničního mostu a oblaků.

Tvé oči, v zenitu, a říci to bez použití těla jest jako běžet a nedotýkati se země.

Před třiceti lety projížděl transport, otevřené vozy naložené siluetami, hlavami a rameny vystřiženými z černého papíru hrůzy. A ti lidé někoho milovali, ale vlak se vrací prázdný každou neděli, jen několik sponek a uhlíků na dně. Kdo ví, jak se dotýkati země, kdo ví, jak se nedotýkati země. Nezbývá než věřit v existenci maratónského cíle za dvě hodiny a čtyřicet minut, v ohlušujícím rachotu oblaků a prázdných otevřených vagónů na železničním mostě.

12

Let United 1011

Megalopolis daleko vzadu

zavalena vzduchem. Zbývalo

jen několik věží, ryk miliónů,

mušle na pláži Coney Island

a jemný ústup tvého těla

v atmosférické poruše

nazývané ránem.

Deset tisíc metrů vysoko

jsi odvětila, Ano,

miluji tě, ano.

Pak se rozsvítilo znamení

Připoutejte se a B 737

nasadil k hladkému přistání.

V zásadě ovšem zůstal trčet

v nesmírné bílé krabici nebe

jako motýl na špendlíku slova.

Neboť kde bychom byli,

kdyby láska nebyla silnější než poezie

a poezie silnější než láska.

13

Sny

Upíjejí z člověka

jako luna z rosy.

Lano vyrůstá z temene

kolmo vzhůru.

Černá labuť se líhne

z oblázku.

A hejno andělů na nebi

studuje večerní

školu smyků.

Sním, tak tedy sním.

Sním,

že třikrát tři je devět;

že platí pravidlo

pravé ruky;

a že když odjede cirkus,

na zdupaném place

naroste tráva.

Ano, tráva.

Nedvojsmyslná tráva.

Tráva jen tak.

14

Poslední noční autobus

Poslední autobus doznívá

v hloubi

páteřního kanálu

noci.

Hvězdy se chvějí,

pokud neexplodují.

Není jiných civilizací.

Je jen něžný

galaktický strach

na bázi metanu.

15

Hominizace

Lucy,

požehnaná mezi ženami,

před třemi milióny let,

když ještě nebyly legendy,

nýbrž jen láskyplné hledání

lupů v kožiše,

čekala na někoho

na břehu jezera,

ale přišla jen smrt,

vhodná pro druh

Australopithecus afarensis,

malá smrt s chůzí člověka

a lebkou opice.

Lucy, vykopaná,

částečně nanebevstoupená

po doplnění sádrou,

zapomenutá říkanka

na–koho–to–slovo–padne,

čeká dál.

A snad i my,

i když sádry se nedostává.

A snad i my,

s veškerou pliocénní beznadějí

na břehu jezera.

Třeba nás najdou,

až budou skutečně lidi.

16

Nauka o členovcích

Roztoč Adactylidium

se líhne v těle matky,

vyžírá tělo matky zevnitř

a přitom se spáří

se všemi svými sedmi

sestřičkami.

Takže, když se narodí,

je to totéž, jako by umřel:

všechno má za sebou

a je na volné noze

v černém středu terče

v ohnisku nepovinného bytí:

absolutní básník

nesegmentovaný,

neotykadlený,

osminohý.

17

Immanuel Kant

Filozofie bílých buněk krevních:

toto je já,

toto je ne–já.

Hvězdné nebe ne–já,

perfektně zrcadlené

hluboko uvnitř.

Immanuel Kant,

perfektně zrcadlený

hluboko uvnitř.

A nic o tom neví,

jen se bojí průvanu.

A nic o tom neví,

ačkoli právě toto je kritika

čistého rozmyslu.

Hluboko uvnitř.

18

Biodrama

Pimprlový král

pořádá parforzní hon

na buřty.

Vyděšené špekáčky

a zmatené párky

se míhají křovím,

tučná bříška

prokláta střelami.

Jsou blízko vyhubení.

Poslední exempláře

jsou uchovány

v chlazených voliérách

babylonské zoo.

Rovnováha přírody

opět je narušena. Je

odzvoněno bezpáteřným.

Několik pošetilých dětí

pláče.

19

Na konci

Na konci stromořadí

vánočních stromků

a dopravních značek,

na konci předávacího území,

magnetofonových pásků

a prachu za kočárem,

na konci špalíru

dudlíků a panenek,

knih dne a knih noci,

židlí a stolů,

loží a očí

a buněk

malé klopýtnutí

o oblý kámen

a je to tu:

konec talismánie.

Tak o to nešlo.

A je to tu:

Když hlavičku češe,

krev potůčkem teče.

Ale to přejde.

A je to tu:

čirá gramotnost kořenů,

oddaná němota zeleně,

předávka aminokyselin, aby se

případný revizní technik

nezlobil do jantaru.

jen shora

nesmírná fuga vzdalujících se

genů,

planetární ukolébavka,

20

sotva slyšitelná

v tom spěchu.

Tak o to šlo.

Asi.

21

Vytí z dálky

V Alsasku,

šestého července 1885,

porazil vzteklý pes

devítiletého Josepha Meistera

a čtrnáctkrát ho kousl.

Meister byl první pacient,

jehož Pasteur zachránil

svou vakcínou, ve třinácti

vzestupných dávkách

oslabeného viru.

Pasteur pak umřel

za deset let na iktus.

Vrátný Meister

za padesát pět let

spáchal sebevraždu,

když mu Němci obsadili

Pasteurův ústav,

i s chudáky psy.

Jen ten virus

zůstal nad věcí.

22

Židovský hřbitov na Olšanech,

Kafkův hrob,

duben, slunečno

Pod kleny pátrá

několik slov vysypaných z jazyka.

Opuštěnost blízká

a tedy kamenná.

Starý muž u brány,

připomínající Řehoře Samsu,

který se neproměnil,

přivírá oči v tom

nahém světle

a na jakýkoli dotaz odpovídá:

Promiňte, já nevím.

Já nejsem z Prahy.

23

Když utichly včely

Starý muž

zemřel náhle

sám, v zahradě pod diviznou.

Ležel až do tmy,

když utichly

včely.

Měl krásnou smrt, že jo,

pane doktor, říká

žena v černém,

která přijíždí do zahrady

jako dřív,

každou sobotu,

a v tašce vždycky nese

oběd pro dva.

24

Mrtví

Po třetí operaci, se srdcem

prostříleným jako starý terč na pouti,

probudil se na lůžku

a řekl: Teď už mi bude prima

jako slunečnici. A viděli jste někdy,

jak se milují koně?

V noci pak umřel.

A jiný nuzoval osm neslaných let

jako žabí vlas v kyselém potoce,

jako by vystrkoval na špejli

bledou tvář za hřbitovní zdí.

Až nakonec ta tvář zmizela.

Oběma prostě anděl smrti

okovanou botou si dupl

v prodloužené míše.

Vím, že umřeli stejně.

Nevěřím však, že jsou

stejně mrtvi.

Toto je pouze náhled elektronické knihy.

Zakoupení její plné verze je možné v

elektronickém obchodě společnosti eReading.



Miroslav Holub

MIROSLAV HOLUB


13. 9. 1923 - 14. 7. 1998

MUDr. Miroslav Holub, DrSc. byl ve světě jeden z nejznámějších českých básníků, povoláním lékař-imunolog.

Holub – Miroslav Holub – více informací





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.