načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Interakce ekonomiky a práva - Adam Ptašnik; kolektiv

  > > > > Interakce ekonomiky a práva  

Kniha: Interakce ekonomiky a práva
Autor: ;

Prolínání ekonomiky a práva je téma, se kterým se katedra práva Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava každodenně potýká. Proto na její půdě ...


Titul doručujeme za 7 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  259
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
8,6
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Key publishing
Rok vydání: 2012
Počet stran: 159
Rozměr: 250x176
Úprava: 158 stran
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
Vazba: pevná
EAN: 9788074181290
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Prolínání ekonomiky a práva je téma, se kterým se katedra práva Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava každodenně potýká. Proto na její půdě vznikl záměr vytvořit monografii, která by toto téma zpracovala z různých pohledů několika odborníků. Tato publikace tedy přináší různé zajímavé pohledy expertů na obory, ve kterých se ekonomika a právo silně prolínají. Nemůže samozřejmě postihnout veškeré aspekty tohoto tématu, ale ukazuje jej z mnohdy netušených úhlů. Každý čtenář, který ve své praxi, či vědecké nebo pedagogické činnosti pracuje jak s ekonomikou, tak právem, zde může nalézt nová řešení otázek týkajících se prolínání těchto oblastí. Výsledky této práce mohou inspirovat všechny, kteří se zabývají ekonomií i právem a ukazují, že přestože každý z autorů představuje jiný pohled na interakci ekonomie a práva, závěry kteréhokoli z nich lze použít pro činnost také v jiné sféře.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Adam Ptašnik; kolektiv - další tituly autora:
Automatizované zpracování právních textů Automatizované zpracování právních textů
Ptašnik, Adam
Cena: 343 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1
Interakce
ekonomIky a práva
KEY Publishing s.r.o.
Ostrava
2011
Adam Ptašnik a kol.
1
Interakce
ekonomIky a práva
KEY Publishing s.r.o.
Ostrava
2011
Adam Ptašnik a kol.





© Pavel Anderle, Blanka Baráková, Martin Baťka, Alexander J. Bělohlávek,
Anamaria Cercel, Sevastian Cercel, Lenka Doubravová, Miroslav Frýdek,
Pavel Godický, Milan Gryga, Bohuslav Halfar, Andrea Hrdličková, Hana Kelblová,
Martina Krügerová, Pavel Matoušek, Jana Navrátilová, Zdenka Papoušková,
Adam Ptašnik, Ruxandra Raducanu, Dušan Ružič, Bohumila Salachová,
Taťána Špírková, Jiří Tuza, Vladimír Týč, Miroslav Vitéz 2011
Foto na obálce © Crusader102/Fotky&Foto
ISBN 978-80-7418-129-0
Autorský kolektiv:
Mgr. Pavel Anderle – kap. 18
JUDr. Blanka Baráková, Ph.D. – kap. 19 (spoluautor)
Mgr. Ing. Martin Baťka – kap. 13
prof. Dr. et Mgr. Ing. Alexander J. Bělohlávek, Dr.h.c. – kap. 1
Anamaria Cercel, PhD – kap. 11 (spoluautor)
prof. Sevastian Cercel, PhD – kap. 10
Mgr. Ing. Lenka Doubravová – kap. 17 (spoluautor)
Mgr. Miroslav Frýdek – kap. 17 (spoluautor)
Mgr. Pavel Godický – kap. 3
Mgr. Milan Gryga – kap. 4
JUDr. Bohuslav Halfar – kap. 7
JUDr. Andrea Hrdličková – kap. 16 (spoluautor)
JUDr. Hana Kelblová, Ph.D. – kap. 12
Ing. Martina Krügerová, Ph.D. – kap. 15
JUDr. Pavel Matoušek – kap. 21
JUDr. Mgr. Jana Navrátilová, Ph.D. – kap. 9
JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D. – kap.5
Mgr. Bc. Adam Ptašnik, Ph.D. – Úvod, kap. 20, překlad kap. 10, 11, 14
Ass. prof., Ruxandra Raducanu, PhD – kap. 11 (spoluautor)
JUDr. Dušan Ružič, Ph.D. – kap. 8
JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D. – kap. 19 (spoluautor)
JUDr. et Mgr. Taťána Špírková – kap. 6
Mgr. Jiří Tuza, Ph.D. – kap. 16 (spoluautor)
prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. – kap. 2
prof. Dr. Miroslav Vitéz – kap. 14
Recenzenti:
prof. Ing. Renáta Hótová, dr.
prof. Ing. Miroslav Nejezchleba, CSc.
© Pavel Anderle, Blanka Baráková, Martin Baťka, Alexander J. Bělohlávek,
Anamaria Cercel, Sevastian Cercel, Lenka Doubravová, Miroslav Frýdek,
Pavel Godický, Milan Gryga, Bohuslav Halfar, Andrea Hrdličková, Hana Kelblová,
Martina Krügerová, Pavel Matoušek, Jana Navrátilová, Zdenka Papoušková,
Adam Ptašnik, Ruxandra Raducanu, Dušan Ružič, Bohumila Salachová,
Taťána Špírková, Jiří Tuza, Vladimír Týč, Miroslav Vitéz 2011
Foto na obálce © Crusader102/Fotky&Foto
ISBN 978-80-7418-129-0
Autorský kolektiv:
Mgr. Pavel Anderle – kap. 18
JUDr. Blanka Baráková, Ph.D. – kap. 19 (spoluautor)
Mgr. Ing. Martin Baťka – kap. 13
prof. Dr. et Mgr. Ing. Alexander J. Bělohlávek, Dr.h.c. – kap. 1
Anamaria Cercel, PhD – kap. 11 (spoluautor)
prof. Sevastian Cercel, PhD – kap. 10
Mgr. Ing. Lenka Doubravová – kap. 17 (spoluautor)
Mgr. Miroslav Frýdek – kap. 17 (spoluautor)
Mgr. Pavel Godický – kap. 3
Mgr. Milan Gryga – kap. 4
JUDr. Bohuslav Halfar – kap. 7
JUDr. Andrea Hrdličková – kap. 16 (spoluautor)
JUDr. Hana Kelblová, Ph.D. – kap. 12
Ing. Martina Krügerová, Ph.D. – kap. 15
JUDr. Pavel Matoušek – kap. 21
JUDr. Mgr. Jana Navrátilová, Ph.D. – kap. 9
JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D. – kap.5
Mgr. Bc. Adam Ptašnik, Ph.D. – Úvod, kap. 20, překlad kap. 10, 11, 14
Ass. prof., Ruxandra Raducanu, PhD – kap. 11 (spoluautor)
JUDr. Dušan Ružič, Ph.D. – kap. 8
JUDr. Bohumila Salachová, Ph.D. – kap. 19 (spoluautor)
JUDr. et Mgr. Taťána Špírková – kap. 6
Mgr. Jiří Tuza, Ph.D. – kap. 16 (spoluautor)
prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. – kap. 2
prof. Dr. Miroslav Vitéz – kap. 14
Recenzenti:
prof. Ing. Renáta Hótová, dr.
prof. Ing. Miroslav Nejezchleba, CSc.





3
Obsah
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7
1 . Exekuční imunita státu v globalizovaném prostředí mezinárodního hospodářského styku
a mezinárodní právní praxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8
1.1 Předmět kapitoly .........................................................8
1.2 Imunita státu vůči exekuci ..................................................9
1.2.1 Úvod .............................................................9
1.2.2 Článek 55 Úmluvy ICSID ............................................10
1.2.3 Česká republika ....................................................11
1.2.4 Achillova pata Úmluvy ICSID ........................................12
1.2.5 Předpisy upravující imunitu státu .....................................12
1.2.6 Omezení imunity státu ..............................................13
1.3 Majetek chráněný exekuční imunitou ........................................ 13
1.3.1 Rozdíl mezi obchodním majetkem a majetkem určeným
pro výkon svrchovanosti ............................................ 14
1.3.2 Bankovní účty .....................................................16
1.3.3 Speciálně chráněný majetek ..........................................17
1.4 Vzdání se imunity .......................................................20
1.5 Literatura ..............................................................22
2 . Problémy současné patentové ochrany v Evropě . Cesta k patentu EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25
2.1 Překonání teritoriální omezenosti patentů. Evropský regionální patent .............25
2.2 Krize současného evropského patentu. Snaha o vytvoření patentu EU .............. 27
3 . Správní delikt a nehmotné statky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29
3.1 Autorskoprávní delikty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29
3.2 Reklamní právo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31
3.3 Větve práva ............................................................. 32
3.4 Literatura ..............................................................32
4 . Regulace a dohled nad finančním trhem ve světle finanční krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33
4.1 Regulace a dohled. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33
4.2 Regulace a dohled v rámci Evropské unie ..................................... 34
4.3 Návrh finanční reformy ...................................................35
4.4 Změny v oblasti kapitálových požadavků ..................................... 36
4.5 Daň z finančních transakcí ................................................36
4.6 Výkon dohledu v rámci Basel II .............................................37
4.7 Návrh na reformu dohledu nad finančním trhem v USA ......................... 37
4.8 Závěr ................................................................37
4.9 Literatura ..............................................................38
5 . Daně v ČR a jejich právní úprava v období ekonomické krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39
5.1 Úvod ................................................................39
5.2 Vymezení daňové soustavy ČR .............................................39
5.3 Daňové reformy a novelizace daňověprávních předpisů v jednadvacátém století .....40
5.4 Reforma daňového řízení .................................................. 44
5.5 Závěr ................................................................45
5.6 Literatura ..............................................................45
3
Obsah
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7
1 . Exekuční imunita státu v globalizovaném prostředí mezinárodního hospodářského styku
a mezinárodní právní praxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8
1.1 Předmět kapitoly .........................................................8
1.2 Imunita státu vůči exekuci ..................................................9
1.2.1 Úvod .............................................................9
1.2.2 Článek 55 Úmluvy ICSID ............................................10
1.2.3 Česká republika ....................................................11
1.2.4 Achillova pata Úmluvy ICSID ........................................12
1.2.5 Předpisy upravující imunitu státu .....................................12
1.2.6 Omezení imunity státu ..............................................13
1.3 Majetek chráněný exekuční imunitou ........................................ 13
1.3.1 Rozdíl mezi obchodním majetkem a majetkem určeným
pro výkon svrchovanosti ............................................ 14
1.3.2 Bankovní účty .....................................................16
1.3.3 Speciálně chráněný majetek ..........................................17
1.4 Vzdání se imunity .......................................................20
1.5 Literatura ..............................................................22
2 . Problémy současné patentové ochrany v Evropě . Cesta k patentu EU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25
2.1 Překonání teritoriální omezenosti patentů. Evropský regionální patent .............25
2.2 Krize současného evropského patentu. Snaha o vytvoření patentu EU .............. 27
3 . Správní delikt a nehmotné statky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29
3.1 Autorskoprávní delikty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29
3.2 Reklamní právo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .31
3.3 Větve práva ............................................................. 32
3.4 Literatura ..............................................................32
4 . Regulace a dohled nad finančním trhem ve světle finanční krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33
4.1 Regulace a dohled. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .33
4.2 Regulace a dohled v rámci Evropské unie ..................................... 34
4.3 Návrh finanční reformy ...................................................35
4.4 Změny v oblasti kapitálových požadavků ..................................... 36
4.5 Daň z finančních transakcí ................................................36
4.6 Výkon dohledu v rámci Basel II .............................................37
4.7 Návrh na reformu dohledu nad finančním trhem v USA ......................... 37
4.8 Závěr ................................................................37
4.9 Literatura ..............................................................38
5 . Daně v ČR a jejich právní úprava v období ekonomické krize . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39
5.1 Úvod ................................................................39
5.2 Vymezení daňové soustavy ČR .............................................39
5.3 Daňové reformy a novelizace daňověprávních předpisů v jednadvacátém století .....40
5.4 Reforma daňového řízení .................................................. 44
5.5 Závěr ................................................................45
5.6 Literatura ..............................................................45





4
6 . Neodvedení daně jako trestný čin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47
6.1 Daňové trestné činy v trestním zákoníku .....................................47
6.2 Neodvedení daně jako trestný čin podle zákona č. 140/1961 Sb. .................. 47
6.3 Současná právní úprava trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální
zabezpečení a podobné povinné platby ......................................49
6.4 Zvláštní ustanovení o účinné lítosti .........................................50
6.5 Neodvedení daně jako trestný čin ve Slovenské republice ........................ 51
6.6 Literatura ..............................................................52
7 . Úprava ochrany mlčenlivosti poradce podle daňového řádu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53
8 . Hospodářská kriminalita v novém trestním zákoníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58
8.1 Téma ................................................................58
8.2 Literatura ..............................................................60
9 . Trestněprávní souvislosti oddlužení a insolvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62
10 . Nekalá soutěž a trestněprávní odpovědnost v rumunském právu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70
10.1 Obecné úvahy ...........................................................70
10.2 Vývoj vnitřních právních předpisů ..........................................70
10.3 Právní pohled na soutěž ...................................................71
10.4 Trestný čin nekalé soutěže, definice a trest dle čl. 5 zákona č.11/1991 ..............71
10.4.1 Právní kvalifikace trestného činu ......................................71
10.4.2 Objekt trestného činu ...............................................72
10.4.3 Subjekt trestného činu ..............................................72
10.4.4 Konstitutivní obsah .................................................72
10.4.5 Subjektivní stránka .................................................74
10.4.6 Sankce a procesní otázky ............................................74
10.5 Závěr ................................................................75
10.6 Literatura ..............................................................75
11 . Úvaha o potřebě kriminalizovat daňové úniky . Legislativní opatření pro boj s nimi . . . . . . . . . .76
11.1 Základní právní úprava proti daňovým únikům v Rumunsku .....................76
11.2 Aplikační problémy vyplývající z ustanovení zákona č. 241/2005 .................78
11.3 Účetní chyba - může dojít k záměně s daňovým únikem .........................80
11.4 Závěr ................................................................80
11.5 Literatura ..............................................................80
12 . Právo a metody přímého marketingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82
12.1 Rozesílání emailových zpráv zákazníkům - spamy .............................82
12.2 Doručování písemných nabídek prostřednictvím pošty ..........................88
12.3 Telemarketing ...........................................................89
12.4 Závěr ................................................................90
12.5 Literatura ..............................................................90
13 . Podnikání na základě franchisingové smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91
13.1 Téma ................................................................91
13.2 Literatura ..............................................................94
4
6 . Neodvedení daně jako trestný čin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .47
6.1 Daňové trestné činy v trestním zákoníku .....................................47
6.2 Neodvedení daně jako trestný čin podle zákona č. 140/1961 Sb. .................. 47
6.3 Současná právní úprava trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální
zabezpečení a podobné povinné platby ......................................49
6.4 Zvláštní ustanovení o účinné lítosti .........................................50
6.5 Neodvedení daně jako trestný čin ve Slovenské republice ........................ 51
6.6 Literatura ..............................................................52
7 . Úprava ochrany mlčenlivosti poradce podle daňového řádu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .53
8 . Hospodářská kriminalita v novém trestním zákoníku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .58
8.1 Téma ................................................................58
8.2 Literatura ..............................................................60
9 . Trestněprávní souvislosti oddlužení a insolvence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .62
10 . Nekalá soutěž a trestněprávní odpovědnost v rumunském právu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70
10.1 Obecné úvahy ...........................................................70
10.2 Vývoj vnitřních právních předpisů ..........................................70
10.3 Právní pohled na soutěž ...................................................71
10.4 Trestný čin nekalé soutěže, definice a trest dle čl. 5 zákona č.11/1991 ..............71
10.4.1 Právní kvalifikace trestného činu ......................................71
10.4.2 Objekt trestného činu ...............................................72
10.4.3 Subjekt trestného činu ..............................................72
10.4.4 Konstitutivní obsah .................................................72
10.4.5 Subjektivní stránka .................................................74
10.4.6 Sankce a procesní otázky ............................................74
10.5 Závěr ................................................................75
10.6 Literatura ..............................................................75
11 . Úvaha o potřebě kriminalizovat daňové úniky . Legislativní opatření pro boj s nimi . . . . . . . . . .76
11.1 Základní právní úprava proti daňovým únikům v Rumunsku .....................76
11.2 Aplikační problémy vyplývající z ustanovení zákona č. 241/2005 .................78
11.3 Účetní chyba - může dojít k záměně s daňovým únikem .........................80
11.4 Závěr ................................................................80
11.5 Literatura ..............................................................80
12 . Právo a metody přímého marketingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82
12.1 Rozesílání emailových zpráv zákazníkům - spamy .............................82
12.2 Doručování písemných nabídek prostřednictvím pošty ..........................88
12.3 Telemarketing ...........................................................89
12.4 Závěr ................................................................90
12.5 Literatura ..............................................................90
13 . Podnikání na základě franchisingové smlouvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91
13.1 Téma ................................................................91
13.2 Literatura ..............................................................94





5
14 . K některým otázkám smlouvy o úvěru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .95
14.1 Smlouva o úvěru jako nástroj ekonomické politiky .............................95
14.2 Pojem a předmět smlouvy o úvěru ..........................................95
14.3 Právní povaha a základní znaky úvěrové smlouvy .............................100
14.4 Závěr ...............................................................102
14.5 Literatura .............................................................102
15 . Význam odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
15.1 Úvod ...............................................................103
15.2 Kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů a požadovaný stupeň
odborné způsobilosti ....................................................103
15.3 Odborná způsobilost pojišťovacích zprostředkovatelů ..........................107
15.4 Následné studium pojišťovacích zprostředkovatelů ............................108
15.5 Závěr ...............................................................109
15.6 Literatura .............................................................109
16 . Ochrana zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .110
16.1 Úvod ...............................................................110
16.2 Vymezení základních pojmů ..............................................110
16.3 Závěr ...............................................................112
16.4 Literatura: .............................................................113
17 . Postavení zaměstnance při insolvenci zaměstnavatele v historii i současnosti . . . . . . . . . . . . . .114
17.1 Etymologie slova konkurs a historie konkursního řízení ........................114
17.2 Právo na přednostní uspokojení pohledávky v římském právu - privilegium exigendi 114
17.3 Ochrana nevyplacené mzdy námezdních dělníků .............................115
17.4 Současné způsoby ochrany zaměstnance ....................................116
17.5 Závěr ...............................................................118
17.6 Literatura .............................................................118
18 . K nálezu pléna Ústavního soudu sp . zn . Pl . ÚS 14/10 z 1 .7 .2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120
18.1 Úvod ...............................................................120
18.2 Skutkový stav ..........................................................120
18.3 Právní názor stěžovatelů .................................................121
18.4 Hodnocení Ústavního soudu – postavení insolvenčního správce .................122
18.5 Hodnocení Ústavního soudu – k ustanovení § 192 odst. 1 InsZ ..................123
18.6 K nálezu zaujali tři soudci odlišná stanoviska. ................................126
18.6.1 Odlišné stanovisko Vladimíra Kůrky ..................................126
18.6.2 Odlišné stanovisko Jiřího Nykodýma ..................................127
18.6.3 Odlišné stanovisko Miloslava Výborného ..............................128
18.7 Závěr ...............................................................128
18.8 Literatura .............................................................128
19 . Zajištění rovnosti stran v procesně právních vztazích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .129
19.1 Materiál a metody .......................................................129
19.2 Diskuse ...............................................................129
19.3 Závěr ...............................................................131
19.4 Literatura .............................................................131
5
14 . K některým otázkám smlouvy o úvěru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .95
14.1 Smlouva o úvěru jako nástroj ekonomické politiky .............................95
14.2 Pojem a předmět smlouvy o úvěru ..........................................95
14.3 Právní povaha a základní znaky úvěrové smlouvy .............................100
14.4 Závěr ...............................................................102
14.5 Literatura .............................................................102
15 . Význam odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103
15.1 Úvod ...............................................................103
15.2 Kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů a požadovaný stupeň
odborné způsobilosti ....................................................103
15.3 Odborná způsobilost pojišťovacích zprostředkovatelů ..........................107
15.4 Následné studium pojišťovacích zprostředkovatelů ............................108
15.5 Závěr ...............................................................109
15.6 Literatura .............................................................109
16 . Ochrana zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .110
16.1 Úvod ...............................................................110
16.2 Vymezení základních pojmů ..............................................110
16.3 Závěr ...............................................................112
16.4 Literatura: .............................................................113
17 . Postavení zaměstnance při insolvenci zaměstnavatele v historii i současnosti . . . . . . . . . . . . . .114
17.1 Etymologie slova konkurs a historie konkursního řízení ........................114
17.2 Právo na přednostní uspokojení pohledávky v římském právu - privilegium exigendi 114
17.3 Ochrana nevyplacené mzdy námezdních dělníků .............................115
17.4 Současné způsoby ochrany zaměstnance ....................................116
17.5 Závěr ...............................................................118
17.6 Literatura .............................................................118
18 . K nálezu pléna Ústavního soudu sp . zn . Pl . ÚS 14/10 z 1 .7 .2010 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120
18.1 Úvod ...............................................................120
18.2 Skutkový stav ..........................................................120
18.3 Právní názor stěžovatelů .................................................121
18.4 Hodnocení Ústavního soudu – postavení insolvenčního správce .................122
18.5 Hodnocení Ústavního soudu – k ustanovení § 192 odst. 1 InsZ ..................123
18.6 K nálezu zaujali tři soudci odlišná stanoviska. ................................126
18.6.1 Odlišné stanovisko Vladimíra Kůrky ..................................126
18.6.2 Odlišné stanovisko Jiřího Nykodýma ..................................127
18.6.3 Odlišné stanovisko Miloslava Výborného ..............................128
18.7 Závěr ...............................................................128
18.8 Literatura .............................................................128
19 . Zajištění rovnosti stran v procesně právních vztazích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .129
19.1 Materiál a metody .......................................................129
19.2 Diskuse ...............................................................129
19.3 Závěr ...............................................................131
19.4 Literatura .............................................................131





6
20 . Teorie a praxe ekonomiky elektronických komunikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .132
20.1 Teorie ...............................................................132
20.1.1 E-mail ..........................................................132
20.1.2 Elektronický podpis ...............................................133
20.1.3 Formulářové podání ...............................................134
20.1.4 Datové schránky ..................................................135
20.2 Praxe ...............................................................135
20.2.1 E-mail ..........................................................136
20.2.2 Elektronický podpis ...............................................137
20.2.3 Formulářová podání ...............................................138
20.2.4 Datové schránky ..................................................139
20.3 Závěr ...............................................................141
21 . Ekonomika a právo – jak dál ve vzájemném vztahu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142
21.1 Téma ...............................................................142
21.2 Literatura .............................................................145
Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .146
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .147
6
20 . Teorie a praxe ekonomiky elektronických komunikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .132
20.1 Teorie ...............................................................132
20.1.1 E-mail ..........................................................132
20.1.2 Elektronický podpis ...............................................133
20.1.3 Formulářové podání ...............................................134
20.1.4 Datové schránky ..................................................135
20.2 Praxe ...............................................................135
20.2.1 E-mail ..........................................................136
20.2.2 Elektronický podpis ...............................................137
20.2.3 Formulářová podání ...............................................138
20.2.4 Datové schránky ..................................................139
20.3 Závěr ...............................................................141
21 . Ekonomika a právo – jak dál ve vzájemném vztahu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .142
21.1 Téma ...............................................................142
21.2 Literatura .............................................................145
Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .146
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .147





Úvod
Kaţdodenním tématem, se kterým se katedra práva Ekonomické fakulty Vysoké školy
báňské – Technické univerzity Ostrava potýká, je prolínání ekonomiky a práva, a to jak
z praktického hlediska, tak z hlediska akademického a didaktického. Proto na její půdě vznikl
záměr vydat monografii, ve které by se mohla řada nejen českých odborníků na toto téma
z pohledu jejich odbornosti vyjádřit.
Autorský tým podrobně analyzoval vybrané problémy na rozhraní právních
a ekonomických věd, se kterými se ve své profesi potýká, dedukoval dílčí závěry, ze kterých
abstrahoval závěry obecné. V některých partiích bylo třeba komparovat právní úpravu
různých států nebo historickou úpravu s úpravou současnou. K syntéze některých závěrů, kde
chybí výslovná právní úprava bylo nutno uţít analogii s úpravou nejbliţší.
Tématicky monografie svůj výklad zahajuje ekonomicko právní problematikou
s mezinárodními (resp. evropskými) prvky, pokračuje ekonomickou problematikou evropské
i české úpravy nehmotných statků, přes daňovou problematiku a její trestněprávní souvislosti,
aţ k trestním souvislostem podnikání, zejména hospodářské kriminality, nekalé soutěţi
a insolvence. Dále se zabývá některými specifickými problémy podnikání na rozhraní
ekonomiky a práva, jako marketingem a franšízou, úvěry a pojištěním a insolvencí
zaměstnavatelů. Téma je uzavřeno teoretickými zobecňujícími úvahami.
Tato publikace je tedy jakýmsi průřezem různých pohledů odborníků na různé obory,
ve kterých se ekonomika a právo silně prolínají. Jistě nemůţe postihnout veškeré aspekty
tohoto tématu, ale ukazuje jej z mnohdy netušených úhlů. Kaţdý čtenář, který ve své praxi, či
vědecké nebo pedagogické činnosti pracuje jak s ekonomikou, tak právem, zde můţe nalézt
nová řešení otázek týkajících se prolínání těchto oborů přinesená autorem zabývajícím se
jinými tématy.
A právě to je cílem této publikace. Inspirovat všechny, kteří se zabývají ekonomií
i právem. Ukázat, ţe přestoţe kaţdá kapitola je jiným pohledem na interakci ekonomie
a práva, závěry kterékoli z nich lze pouţít pro práci také v jiné oblasti.
Věřím, ţe cíl autorský kolektiv splnil a tato publikace vyvolá další zájem
o mezioborovou spolupráci, ze které mohou vzejít další hodnotné výsledky.
7
Úvod
Kaţdodenním tématem, se kterým se katedra práva Ekonomické fakulty Vysoké školy
báňské – Technické univerzity Ostrava potýká, je prolínání ekonomiky a práva, a to jak
z praktického hlediska, tak z hlediska akademického a didaktického. Proto na její půdě vznikl
záměr vydat monografii, ve které by se mohla řada nejen českých odborníků na toto téma
z pohledu jejich odbornosti vyjádřit.
Autorský tým podrobně analyzoval vybrané problémy na rozhraní právních
a ekonomických věd, se kterými se ve své profesi potýká, dedukoval dílčí závěry, ze kterých
abstrahoval závěry obecné. V některých partiích bylo třeba komparovat právní úpravu
různých států nebo historickou úpravu s úpravou současnou. K syntéze některých závěrů, kde
chybí výslovná právní úprava bylo nutno uţít analogii s úpravou nejbliţší.
Tématicky monografie svůj výklad zahajuje ekonomicko právní problematikou
s mezinárodními (resp. evropskými) prvky, pokračuje ekonomickou problematikou evropské
i české úpravy nehmotných statků, přes daňovou problematiku a její trestněprávní souvislosti,
aţ k trestním souvislostem podnikání, zejména hospodářské kriminality, nekalé soutěţi
a insolvence. Dále se zabývá některými specifickými problémy podnikání na rozhraní
ekonomiky a práva, jako marketingem a franšízou, úvěry a pojištěním a insolvencí
zaměstnavatelů. Téma je uzavřeno teoretickými zobecňujícími úvahami.
Tato publikace je tedy jakýmsi průřezem různých pohledů odborníků na různé obory,
ve kterých se ekonomika a právo silně prolínají. Jistě nemůţe postihnout veškeré aspekty
tohoto tématu, ale ukazuje jej z mnohdy netušených úhlů. Kaţdý čtenář, který ve své praxi, či
vědecké nebo pedagogické činnosti pracuje jak s ekonomikou, tak právem, zde můţe nalézt
nová řešení otázek týkajících se prolínání těchto oborů přinesená autorem zabývajícím se
jinými tématy.
A právě to je cílem této publikace. Inspirovat všechny, kteří se zabývají ekonomií
i právem. Ukázat, ţe přestoţe kaţdá kapitola je jiným pohledem na interakci ekonomie
a práva, závěry kterékoli z nich lze pouţít pro práci také v jiné oblasti.
Věřím, ţe cíl autorský kolektiv splnil a tato publikace vyvolá další zájem
o mezioborovou spolupráci, ze které mohou vzejít další hodnotné výsledky.
7





1. Exekuční imunita státu v globalizovaném prostředí
mezinárodního hospodářského styku a mezinárodní právní
praxe
1.1 Předmět kapitoly
Akcelerace hospodářské (obchodní) výměny, finančních toků a dalších faktorů
ovlivňujících světovou ekonomiku a především jejich globalizace se neobejde bez státních
zásahů do této oblasti. Jsou to právě státy, veřejnoprávní subjekty a subjekty jinak spojené se
státem a uskupeními státu, které na sebe berou působnosti v oblasti podpory hospodářství
a hospodářského rozvoje. Uzavírání soukromoprávních smluv s veřejnoprávními subjekty,
1

včetně států a jiných subjektů, které jsou pověřeny výkonem některých dílčích pravomocí
a úkolů států, se stalo zcela běţným fenoménem. Je tedy jen logické, ţe rovněţ uplatňování
nároků vůči těmto subjektům jako jev, který byl ještě v závěru 19. století něčím téměř
neznámým, je něco, s čím se setkává mezinárodní, ale téţ tuzemská praxe (tj. i v národním
prostředí) poměrně běţně. Vyřizování sporů (ţalob) ve sporném rozhodčím řízení se stalo
dokonce významnou součástí aktivit renomovaných mezinárodních [stálých] rozhodčích
soudů. Ochranu soukromoprávních investorů podnikajících na území cizích států proti
protiprávním zásahům diskriminačního typu, vyvlastnění a jiným mocenským atakům těchto
suverénů, tzv. hostitelských států, zajišťoval aţ do konce 50. let institut tzv. diplomatické
ochrany. Ten je ostatně součástí mezinárodněprávní praxe dosud; uplatňuje se však
v podstatně menší míře, neţ je tomu nyní. Podstatou tohoto institutu (na tomto místě záměrně
ve velmi zjednodušeném podání) bylo a je převzetí nároků, které má občan určitého státu
nebo právnická osoba se sídlem na území jednoho státu proti státu jinému (obvykle z důvodu
protiprávního jednání takového jiného suveréna) jeho vlastním státem (státem státního
občanství, domicilu, resp. státu sídla – státu tzv. osobního statusu). Ten pak vůči jinému
suverénovi uplatňuje předmětné nároky tak, jako by se jednalo o nároky jeho vlastní.
2

Důvodem tohoto postupu je široce aplikovaný princip mezinárodního práva, podle něhoţ
nemůţe soukromoprávní subjekt ţalovat (uplatňovat nároky pomocí mechanismů veřejné
moci)
3
cizí stát. Tento institut, který je poměrně univerzálně pouţitelný, byl však postupem
doby nahrazen jinými instituty. Jde především o moţnosti poskytované na základě
mezinárodních smluv, jimiţ se otevírá soukromoprávním subjektům cesta k uplatnění jejich
nároků z určitého protiprávního jednání přímo vůči cizímu státu. Zřejmě nejznámějším
institutem v tomto směru jsou ţaloby investorů proti tzv. hostitelským státům, spočívající na
některé z mnohostranných [mezinárodních] smluv, podstatně častěji však na dvoustranných
smlouvách o podpoře a vzájemné ochraně investic. Ty se uzavírají od konce 50. let minulého
století a v současnosti jich mezi státy světa existuje na 3.000 tisíc. Kromě toho existuje velké
mnoţství jiných smluv, které z větší nebo menší části upravují rovněţ materii mezinárodní
ochrany přímých zahraničních investic (smlouvy o obchodní spolupráci, smlouvy o zamezení

1
Srov. Růžiĉka, K. K někotorym voprosam diagonalnych dogovorov. Studie z mezinárodního práva, 1990,
rč. 23, s. 169-194.
2
Srov. téţ například Rozehnalová, N. et Týĉ, V. Vnější obchodní vztahy Evropské unie. Řada: Spisy Právnické
fakulty Masarykovy univerzity, řada teoretická, č. 299, Brno: Masarykova univerzita, 2006, a to na různých
místech této publikace. Srov. téţ třeba Rozehnalová, N., Střelec, K., Sehnálek, D. et Valdhans, J. Mezinárodní
obchodní transakce, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, rovněţ na různých místech a v různých
souvislostech.
3
Srov. například Klíma, K. Organizace státu. In: Státověda, Plzeň: Aleš Čeněk, 2006, s. 187-198 či Klíma, K.
Teorie veřejné moci (vládnutí), Plzeň, 2006, Klíma, K. Procesní základ činnosti státu. Státověda, Plzeň: Aleš
Čeněk, 2006, s. 199-211 aj.
8
1. Exekuční imunita státu v globalizovaném prostředí
mezinárodního hospodářského styku a mezinárodní právní
praxe
1.1 Předmět kapitoly
Akcelerace hospodářské (obchodní) výměny, finančních toků a dalších faktorů
ovlivňujících světovou ekonomiku a především jejich globalizace se neobejde bez státních
zásahů do této oblasti. Jsou to právě státy, veřejnoprávní subjekty a subjekty jinak spojené se
státem a uskupeními státu, které na sebe berou působnosti v oblasti podpory hospodářství
a hospodářského rozvoje. Uzavírání soukromoprávních smluv s veřejnoprávními subjekty,
1

včetně států a jiných subjektů, které jsou pověřeny výkonem některých dílčích pravomocí
a úkolů států, se stalo zcela běţným fenoménem. Je tedy jen logické, ţe rovněţ uplatňování
nároků vůči těmto subjektům jako jev, který byl ještě v závěru 19. století něčím téměř
neznámým, je něco, s čím se setkává mezinárodní, ale téţ tuzemská praxe (tj. i v národním
prostředí) poměrně běţně. Vyřizování sporů (ţalob) ve sporném rozhodčím řízení se stalo
dokonce významnou součástí aktivit renomovaných mezinárodních [stálých] rozhodčích
soudů. Ochranu soukromoprávních investorů podnikajících na území cizích států proti
protiprávním zásahům diskriminačního typu, vyvlastnění a jiným mocenským atakům těchto
suverénů, tzv. hostitelských států, zajišťoval aţ do konce 50. let institut tzv. diplomatické
ochrany. Ten je ostatně součástí mezinárodněprávní praxe dosud; uplatňuje se však
v podstatně menší míře, neţ je tomu nyní. Podstatou tohoto institutu (na tomto místě záměrně
ve velmi zjednodušeném podání) bylo a je převzetí nároků, které má občan určitého státu
nebo právnická osoba se sídlem na území jednoho státu proti státu jinému (obvykle z důvodu
protiprávního jednání takového jiného suveréna) jeho vlastním státem (státem státního
občanství, domicilu, resp. státu sídla – státu tzv. osobního statusu). Ten pak vůči jinému
suverénovi uplatňuje předmětné nároky tak, jako by se jednalo o nároky jeho vlastní.
2

Důvodem tohoto postupu je široce aplikovaný princip mezinárodního práva, podle něhoţ
nemůţe soukromoprávní subjekt ţalovat (uplatňovat nároky pomocí mechanismů veřejné
moci)
3
cizí stát. Tento institut, který je poměrně univerzálně pouţitelný, byl však postupem
doby nahrazen jinými instituty. Jde především o moţnosti poskytované na základě
mezinárodních smluv, jimiţ se otevírá soukromoprávním subjektům cesta k uplatnění jejich
nároků z určitého protiprávního jednání přímo vůči cizímu státu. Zřejmě nejznámějším
institutem v tomto směru jsou ţaloby investorů proti tzv. hostitelským státům, spočívající na
některé z mnohostranných [mezinárodních] smluv, podstatně častěji však na dvoustranných
smlouvách o podpoře a vzájemné ochraně investic. Ty se uzavírají od konce 50. let minulého
století a v současnosti jich mezi státy světa existuje na 3.000 tisíc. Kromě toho existuje velké
mnoţství jiných smluv, které z větší nebo menší části upravují rovněţ materii mezinárodní
ochrany přímých zahraničních investic (smlouvy o obchodní spolupráci, smlouvy o zamezení

1
Srov. Růžiĉka, K. K někotorym voprosam diagonalnych dogovorov. Studie z mezinárodního práva, 1990,
rč. 23, s. 169-194.
2
Srov. téţ například Rozehnalová, N. et Týĉ, V. Vnější obchodní vztahy Evropské unie. Řada: Spisy Právnické
fakulty Masarykovy univerzity, řada teoretická, č. 299, Brno: Masarykova univerzita, 2006, a to na různých
místech této publikace. Srov. téţ třeba Rozehnalová, N., Střelec, K., Sehnálek, D. et Valdhans, J. Mezinárodní
obchodní transakce, Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, rovněţ na různých místech a v různých
souvislostech.
3
Srov. například Klíma, K. Organizace státu. In: Státověda, Plzeň: Aleš Čeněk, 2006, s. 187-198 či Klíma, K.
Teorie veřejné moci (vládnutí), Plzeň, 2006, Klíma, K. Procesní základ činnosti státu. Státověda, Plzeň: Aleš
Čeněk, 2006, s. 199-211 aj.
8





dvojího zdanění a pod.).
4
Základem pravomoci určitého [většinou mezinárodního] fóra
k rozhodování sporu soukromoprávního subjektu proti cizímu státu však můţe být i dohoda
mezi takovými subjekty. Jde o případy, kdy stát poskytuje určitá práva, resp. vstupuje do
závazkových vztahů se zcela konkrétním investorem, podnikatelem z jiné země.
5
Řešení tzv.
investičních sporů, které jsou doménou zejména mezinárodního práva (veřejného), je oblastí
specifickou. Téměř v kaţdém takovém sporu je jádrem problému právě vyřešení otázky
pravomoci konkrétního fóra pověřeného rozhodnutím předmětného sporu. Jde o vyřešení
vysoce citlivé otázky jurisdikĉní pravomoci. Ani úspěch soukromoprávního ţalobce v řízení
před některým mezinárodním fórem proti cizímu státu však ještě nemusí automaticky
znamenat, ţe se tento úspěšný ţalobce reálně svých práv domůţe. Po nalézacím řízení
v případech, kdy stát dobrovolně nesplní svůj závazek, totiţ nastupuje fáze uznání a výkonu
takového mezinárodního rozhodnutí. I zde nastupuje nejprve vyřešení problému imunity.
6

Nikoliv však jurisdikční,
7
nýbrţ tzv. exekuĉní imunity. Jde totiţ o dva naprosto samostatné
instituty (imunita jurisdikční a imunita exekuční),
8
které velmi často v řadě zjednodušených
podání splývají a někdy ani dostatečně informovaná část praxe pohybující se v mezinárodním
prostředí si tyto dva rozdíly neuvědomuje.
Zatímco problematika jurisdikĉní imunity je v literatuře a ostatně i v dostupné
judikatuře vcelku rozsáhle pojednána, exekuĉní imunita se ukrývá často na okraji zájmu
právního a ekonomického bádání. Právě tato oblast je předmětem této kapitoly. Kapitola
rozebírá především praxi a úpravu Úmluvy ICSID,9 jakoţ i národní úpravu.
1.2 Imunita státu vůči exekuci
1.2.1 Úvod
Při řešení otázek spojených s imunitou státu vnitrostátní soudy obvykle rozlišují mezi
imunitou státu vůči pravomoci (cizozemského soudu, resp. fóra v nejširším smyslu)
a exekuční imunitou státu (také označovanou jako imunita vůči opatřením spojeným
s výkonem rozhodnutí). Imunitu vůči pravomoci (tzv. jurisdikĉní imunitu) lze definovat jako
omezení ve výkonu nalézací a rozhodovací pravomoci nad cizím státem. Exekuční imunita
brání vnitrostátnímu soudu některého státu sudiště v přijetí donucovacích opatření proti státu

4
Srov. například Bělohlávek, A. Ochrana přímých zahraničních investic v Evropské unii, Praha: C. H. Beck,
2010, s. 1-9 ; Zahn, J. The Spread of BITs and their Changing Face. Session Outlines. 50 Years of Bilateral
Investment Treaties Conference 2009, Frankfurt a.M. 1.-3. prosince 2009, GFA – Gesellschaft zur Foerderung
vonAuslandsinvestitionen e.V., s. 9, Bělohlávek, A. Mezinárodněprávní ochrana přímých zahraničních investic
a komunitární (unijní) právo. Právník, 2010, rč. 149, č. 9 ; Reinisch, A. et Knahr, Chr. (eds.) Aktuelle Probleme
und Entwicklungen im Internationalen Investitionsrecht. Stuttgart: Boorbert Verlag, 2008 aj.
5
Srov. například téţ Sekanina, O. Salini test a posuzování existence investice v arbitráţích vedených podle
rozhodčích pravidel Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID). Jurisprudence, 2008, rč. 17,
č. 7, s. 10-18, Chovancová, K. International Arbitration of Investment Disputes: Introduction and Basic
Characteristics. Bratislava: Bratislavská vysoká škola práva, 2009..
6
Obecně velmi dobře pojednáno například in: Scheu, Harald, C. Úvod do mezinárodního práva veřejného,
Praha: Auditorium, 2010, kapitola 6.5.2.
7
K jurisdikčním imunitám podrobně viz například Caban, P. Jurisdikční imunity států. Řada - Prameny a nové
proudy právní vědy č. 38, Praha / Beroun: Univerzita Karlova, Právnická fakulta / IFEC, 2006 aj.
8
Balaš, V., Pauknerová, M. et Zemánek, J. Jurisdikční imunita státu v mezinárodním právu. Právník, 1988, č. 5,
s. 451 a násl.
9
Úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států z 18. března 1965. ČSFR Úmluvu ICSID
podepsala 12. května 1991 a pro ČSFR vstoupila v platnost 8. dubna 1992 ; publikována pod č. 420/1992 Sb.
Srov. například Kostka, V. Washingtonská úmluva o řešení investičních sporů mezi státy a příslušníky z druhých
států z 18.3.1965. AUC – I, 1991, č. 1, s. 3-18 aj.
9
dvojího zdanění a pod.).
4
Základem pravomoci určitého [většinou mezinárodního] fóra
k rozhodování sporu soukromoprávního subjektu proti cizímu státu však můţe být i dohoda
mezi takovými subjekty. Jde o případy, kdy stát poskytuje určitá práva, resp. vstupuje do
závazkových vztahů se zcela konkrétním investorem, podnikatelem z jiné země.
5
Řešení tzv.
investičních sporů, které jsou doménou zejména mezinárodního práva (veřejného), je oblastí
specifickou. Téměř v kaţdém takovém sporu je jádrem problému právě vyřešení otázky
pravomoci konkrétního fóra pověřeného rozhodnutím předmětného sporu. Jde o vyřešení
vysoce citlivé otázky jurisdikĉní pravomoci. Ani úspěch soukromoprávního ţalobce v řízení
před některým mezinárodním fórem proti cizímu státu však ještě nemusí automaticky
znamenat, ţe se tento úspěšný ţalobce reálně svých práv domůţe. Po nalézacím řízení
v případech, kdy stát dobrovolně nesplní svůj závazek, totiţ nastupuje fáze uznání a výkonu
takového mezinárodního rozhodnutí. I zde nastupuje nejprve vyřešení problému imunity.
6

Nikoliv však jurisdikční,
7
nýbrţ tzv. exekuĉní imunity. Jde totiţ o dva naprosto samostatné
instituty (imunita jurisdikční a imunita exekuční),
8
které velmi často v řadě zjednodušených
podání splývají a někdy ani dostatečně informovaná část praxe pohybující se v mezinárodním
prostředí si tyto dva rozdíly neuvědomuje.
Zatímco problematika jurisdikĉní imunity je v literatuře a ostatně i v dostupné
judikatuře vcelku rozsáhle pojednána, exekuĉní imunita se ukrývá často na okraji zájmu
právního a ekonomického bádání. Právě tato oblast je předmětem této kapitoly. Kapitola
rozebírá především praxi a úpravu Úmluvy ICSID,9 jakoţ i národní úpravu.
1.2 Imunita státu vůči exekuci
1.2.1 Úvod
Při řešení otázek spojených s imunitou státu vnitrostátní soudy obvykle rozlišují mezi
imunitou státu vůči pravomoci (cizozemského soudu, resp. fóra v nejširším smyslu)
a exekuční imunitou státu (také označovanou jako imunita vůči opatřením spojeným
s výkonem rozhodnutí). Imunitu vůči pravomoci (tzv. jurisdikĉní imunitu) lze definovat jako
omezení ve výkonu nalézací a rozhodovací pravomoci nad cizím státem. Exekuční imunita
brání vnitrostátnímu soudu některého státu sudiště v přijetí donucovacích opatření proti státu

4
Srov. například Bělohlávek, A. Ochrana přímých zahraničních investic v Evropské unii, Praha: C. H. Beck,
2010, s. 1-9 ; Zahn, J. The Spread of BITs and their Changing Face. Session Outlines. 50 Years of Bilateral
Investment Treaties Conference 2009, Frankfurt a.M. 1.-3. prosince 2009, GFA – Gesellschaft zur Foerderung
vonAuslandsinvestitionen e.V., s. 9, Bělohlávek, A. Mezinárodněprávní ochrana přímých zahraničních investic
a komunitární (unijní) právo. Právník, 2010, rč. 149, č. 9 ; Reinisch, A. et Knahr, Chr. (eds.) Aktuelle Probleme
und Entwicklungen im Internationalen Investitionsrecht. Stuttgart: Boorbert Verlag, 2008 aj.
5
Srov. například téţ Sekanina, O. Salini test a posuzování existence investice v arbitráţích vedených podle
rozhodčích pravidel Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID). Jurisprudence, 2008, rč. 17,
č. 7, s. 10-18, Chovancová, K. International Arbitration of Investment Disputes: Introduction and Basic
Characteristics. Bratislava: Bratislavská vysoká škola práva, 2009..
6
Obecně velmi dobře pojednáno například in: Scheu, Harald, C. Úvod do mezinárodního práva veřejného,
Praha: Auditorium, 2010, kapitola 6.5.2.
7
K jurisdikčním imunitám podrobně viz například Caban, P. Jurisdikční imunity států. Řada - Prameny a nové
proudy právní vědy č. 38, Praha / Beroun: Univerzita Karlova, Právnická fakulta / IFEC, 2006 aj.
8
Balaš, V., Pauknerová, M. et Zemánek, J. Jurisdikční imunita státu v mezinárodním právu. Právník, 1988, č. 5,
s. 451 a násl.
9
Úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států z 18. března 1965. ČSFR Úmluvu ICSID
podepsala 12. května 1991 a pro ČSFR vstoupila v platnost 8. dubna 1992 ; publikována pod č. 420/1992 Sb.
Srov. například Kostka, V. Washingtonská úmluva o řešení investičních sporů mezi státy a příslušníky z druhých
států z 18.3.1965. AUC – I, 1991, č. 1, s. 3-18 aj.
9





cizímu, resp. proti jeho majetku a / nebo jeho jiným zájmům, které mohou být dotčeny
výkonem rozhodnutí v nejširším smyslu.
10

V souvislosti s řešením investičních sporů nevzniká otázka tzv. jurisdikční imunity ani
v kontextu Úmluvy ICSID, ani v případech, je-li investiční spor řešen na základě některé
smlouvy o vzájemné podpoře a ochraně investic.
11
Předmětem zájmu proto bude imunita
exekuční.
Otázka exekuční imunity vzniká pouze v případě, ţe úspěšná strana podnikne na
území smluvního státu konkrétní opatření za účelem provedení výkonu peněţitých (případně
výjimečně i jiných) závazků uloţených rozhodčím nálezem vydaným v investičních
sporech.
12

1.2.2 Článek 55 Úmluvy ICSID
Článek 55 Úmluvy ICSID upravuje exekuční imunitu takto:
Ustanovení ĉlánku 54 nebude vykládáno jako vylouĉení práva platného
v kterémkoliv smluvním státě vztahujícího se k imunitě tohoto státu nebo jako
vylouĉení kteréhokoliv cizího státu z výkonu rozhodnutí.
Článek 55 Úmluvy ICSID odkazuje na čl. 54 odst. 3 [Úmluvy ICSID], který uvádí, ţe
výkon rozhodĉího nálezu se řídí právem státu, v němž se oprávněná osoba exekuce domáhá.
Takto určené rozhodné právo se pouţije včetně předpisů o veřejnoprávních exekučních
imunitách. V souladu s čl. 54 odst. 1 Úmluvy ICSID se pravidla týkající se imunity státu
pouţijí na výkon rozhodčího nálezu stejným způsobem, jakým by tato platila a pouţila se pro
výkon rozhodnutí vnitrostátního soudu. Článek 55 Úmluvy ICSID však neposkytuje státu
imunitu, jak se takový výklad někdy ve zjednodušené podobě objevuje, nýbrţ pouze odkazuje
na právo rozhodné v místě, v němţ se oprávněný exekuce domáhá.
Článek 55 Úmluvy ICSID nekonzervuje pravidla týkající se imunity státu k určitému
časovému okamţiku, nýbrţ odkazuje na pravidla upravující exekuční imunitu tak, jak se tato
v průběhu času vyvíjí,
13
a pouţitelnost konkrétního předpisu se řídí rovněţ vnitrostátními
pravidly ve smyslu ratione temporis.
14


10
Srov. například téţ Týĉ, V. Aplikace mezinárodních smluv ve vnitrostátním právu. Právník, 1993, č. 4, s. 334
a násl.
11
Schreuer, Chr. The ICSID Convention: a Commentary. Cambridge, 2001; komentář k čl. 55, marg. (5),
v orientačním překladu, cit. „Pravomoc soudu se řídí ĉlánkem 25 Úmluvy a je urĉována rozhodĉím soudem na
základě ĉl. 41 [téţe Úmluvy]. Vnitrostátní soudy nehrají při urĉování pravomoci soudu žádnou roli.“
12
Růžiĉka, K. Mezinárodní obchodní arbitráţ. Praha: Prospektrum, 1997.
13
Amerasinghe, C., F. ICSID and Development through the Multinational Corporation. Vanderbilt Journal of
Transnational Law, 1976, rč. 9, s. 793 a násl., zde s. 814. Viz také obecně UNCTAD. UNCTAD Module 2.9,
Binding Force and Enforcement. 2003, s. 7-16 a 17-26; v elektronické verzi dostupné sub http://www.unctad.org
[poslední návštěva 2. října 2010], zde, s. 17-26.
14
Srov. Bělohlávek, A. et Černý, F. Právo pouţitelné pro řešení tzv. investičních sporů v mezinárodním
rozhodčím řízení. Právník, 2009, rč. 148, č. 4, s. 389 a násl., ale také z jiného pohledu třeba Kapitán, Z. Má vţdy
metoda přímá přednost před metodou kolizní? Vztah kolizního práva a Vídeňské úmluvy OSN o smlouvách
o mezinárodní koupi zboţí. Praha: Univerzita Karlova 2008, Kněžínek, J. et Mlsna, P. Mezinárodní smlouvy
v českém právu. Teoretická východiska, sjednávání, schvalování, ratifikace, vyhlašování a aplikace. Praha:
Linde, 2009 aj.
10
cizímu, resp. proti jeho majetku a / nebo jeho jiným zájmům, které mohou být dotčeny
výkonem rozhodnutí v nejširším smyslu.
10

V souvislosti s řešením investičních sporů nevzniká otázka tzv. jurisdikční imunity ani
v kontextu Úmluvy ICSID, ani v případech, je-li investiční spor řešen na základě některé
smlouvy o vzájemné podpoře a ochraně investic.
11
Předmětem zájmu proto bude imunita
exekuční.
Otázka exekuční imunity vzniká pouze v případě, ţe úspěšná strana podnikne na
území smluvního státu konkrétní opatření za účelem provedení výkonu peněţitých (případně
výjimečně i jiných) závazků uloţ


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.