načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství -- 2., doplněné a přepracované vydání – Zdeněk Zadák; kolektiv; Eduard Havel

Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství -- 2., doplněné a přepracované vydání

Elektronická kniha: Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství
Autor: Zdeněk Zadák; kolektiv; Eduard Havel
Podnázev: 2., doplněné a přepracované vydání

Základní učebnice nově koncipovaného oboru, který se zabývá diagnostikou a léčbou pacientů v kritickém stavu. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  722
+
-
24,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 424
Rozměr: 26 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné), 1 mapa
Vydání: 2., doplněné a přepracované vydání
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0282-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Základní učebnice nově koncipovaného oboru, který se zabývá diagnostikou a léčbou pacientů v kritickém stavu.

Popis nakladatele

Základní učebnice navazuje na znalosti oblastí na pomezí zejména interny, chirurgie a anesteziologie. Kniha obsahuje čtyři základní celky: 1. vymezení oboru a typy jednotek intenzivní péče 2. základní používané metody a technologické možnosti 3. časté stavy a syndromy v intenzivní medicíně (diferenciální diagnóza a léčba) 4. častá systémová onemocnění v intenzivní péči Je dále doplněna kapitolou „tipy a triky“ a mnoha užitečnými přílohami.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zdeněk Zadák; kolektiv; Eduard Havel - další tituly autora:
Metodologie předklinického a klinického výzkumu Metodologie předklinického a klinického výzkumu
Amarant - zdroj výživy 21. století Amarant
 (e-book)
Výživa v intenzivní péči -- 2., rozšířené a aktualizované vydání Výživa v intenzivní péči
 (e-book)
Geriatrické syndromy a geriatrický pacient Geriatrické syndromy a geriatrický pacient
 (e-book)
Geriatrie a gerontologie Geriatrie a gerontologie
Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství -- 2., doplněné a přepracované vydání Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

IntenzIvní

medIcína

na prIncIpech

vnItřního lékařství

2., doplněné a přepracované vydání

Zdeněk Zadák

Eduard Havel

a kolektiv


Zdeněk Zadák

Eduard Havel

a kolektiv

GRADA Publishing

IntenzIvní

medIcína

na prIncIpech

vnItřního lékařství

2., doplněné a přepracované vydání


Poděkování:

Za laskavou recenzi knížky a konstruktivní doporučení děkujeme oběma recenzentům, prof. MUDr.

Richardu Češkovi, CSc., FACP, FEFIM, a prof. MUDr. Vladimíru Černému, Ph.D., FCCM, a za

inspirující předmluvu ke druhému vydání publikace prof. MUDr. Karlu Cvachovcovi, CSc., MBA.

Zvláštní dík patří paní Marcele Vackové, DiS., z FN Hradec Králové a Mgr. Jitce Strakové

z nakladatelství Grada Publishing za skvělou práci na zpracování textu.

Zdeněk Zadák, Eduard Havel


Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc., MUDr. Eduard Havel, Ph.D., a kolektiv

INTENZIVNÍ MEDICÍNA NA PRINCIPECH VNITŘNÍHO LÉKAŘSTVÍ

2., doplněné a přepracované vydání Hlavní autoři a editoři: Prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc., MUDr. Eduard Havel, Ph.D. Kolektiv spoluautorů: MUDr. Bohumil Bakalář, DBH, prof. MUDr. Jan Bureš, CSc., FCMA, MUDr. Jaroslav Cerman, Ph.D., doc. MUDr. Václav Dostál, CSc., prof. MUDr. Sylvie Dusilová Sulková, DrSc., MUDr. Jaroslav Dušek, Ph.D., MUDr. Michal Hájek, Ph.D., Mgr. Zuzana Hamarová, prof. MUDr. Jiří Horáček, CSc., prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc., RNDr. Eva Chmelařová, prof. MUDr. Antonín Jabor, Ph.D., prof. MUDr. Ladislav Jebavý, CSc., prof. MUDr. Antonín Kazda, DrSc., Mgr. Lucie Kožešníková, prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA, prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., MUDr. Jan Maňák, Ph.D., MUDr. Roman Mottl, Ph.D., Mgr. Ondřej Němeček, Martina Nováková, MUDr. Irena Novotná, MUDr. Pavla Paterová, doc. MUDr. Stanislav Plíšek, Ph.D., MUDr. Roman Šafránek, Ph.D., doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D., RNDr. Věra Toršová, CSc., doc. MUDr. Vlasta Tošnerová, CSc., Svatava Urbancová, MUDr. Tomáš Vaňásek, Ph.D., doc. MUDr. Eva Vaňásková, CSc., MUDr. Alžběta Zavřelová, doc. MUDr. Pavel Žák, Ph.D., doc. MUDr. Pavel Živný, CSc. Recenzenti: Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM, prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2017 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2017 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 6762. publikaci Obrázky dodali autoři, obrázky 2.10 a 4.7 překreslil dle podkladů autorů Jakub David Odpovědná redaktorka Mgr. Jitka Straková Sazba a zlom Josef Lutka Počet stran 448 2. vydání, Praha 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Autoři a nakladatelství děkují společnostem ARDEAPHARMA, a.s., BAXTER CZECH spol. s r.o., Biomedica spol. s.r.o, Edwards Lifesciences AG, Fresenius Kabi s.r.o., Fresenius Medical Care - DS, s.r.o. a Nutricia, a. s. za podporu, která umožnila vydání publikace. Názvy produktů, fi rem apod. použité v této knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. ISBN 978-80-271-0922-7 (pdf) ISBN 978-80-271-0282-2 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elek

tronické či jiné po době bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Hlavní autoři a editoři prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc. – Centrum pro výzkum a vývoj, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové MUDr. Eduard Havel, Ph.D. – Chirurgická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec

Králové, Sokolská 581, Hradec Králové Spoluautoři MUDr. Bohumil Bakalář, DBH – Teaching Hospitals NHS Foundation Trust, Dept. of Anaesthesiology

and Critical Care, Doncaster, Velká Británie prof. MUDr. Jan Bureš, CSc., FCMA – II. interní kardioangiologická jednotka, Lékařská fakulta UK

a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové MUDr. Jaroslav Cerman, Ph.D. – The Pennine Acute Hospitals NHS Trust, Velká Británie doc. MUDr. Václav Dostál, CSc. – emeritní přednosta Kliniky infekčních nemocí, Lékařská fakulta UK

a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové prof. MUDr. Sylvie Dusilová Sulková, DrSc., MBA – Hemodialyzační středisko, Lékařská fakulta UK

a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové MUDr. Jaroslav Dušek, Ph.D. – I. interní kardioangiologická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové MUDr. Michal Hájek, Ph.D. – Centrum hyperbarické medicíny, Městská nemocnice Ostrava,

Nemocniční 20, Ostrava; katedra biomedicínských oborů, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita,

Syllabova 19, Ostrava Mgr. Zuzana Hamarová – Rehabilitační klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec

Králové, Sokolská 581, Hradec Králové prof. MUDr. Jiří Horáček, CSc. – IV. interní hematologická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc. – II. interní gastroenterologická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové RNDr. Eva Chmelařová – Antibiotické středisko, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě prof. MUDr. Antonín Jabor, Ph.D. – pracoviště laboratorních metod, Institut klinické a experimentální

medicíny, Vídeňská 1958/9, Praha 4 prof. MUDr. Ladislav Jebavý, CSc. – IV. interní hematologická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové prof. MUDr. Antonín Kazda, DrSc. – Ústav klinické biochemie, 1. lékařská fakulta UK a Všeobecná

fakultní nemocnice, Karlovo náměstí 32, Praha Mgr. Lucie Kožešníková – Rehabilitační klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec

Králové, Sokolská 581, Hradec Králové prof. MUDr. Vladimír Maisnar, Ph.D., MBA – IV. interní hematologická klinika, Lékařská fakulta UK

a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. – IV. interní hematologická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové MUDr. Jan Maňák, Ph.D. – III. interní gerontometabolická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové MUDr. Roman Mottl, Ph.D. – III. interní gerontometabolická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové Mgr. Ondřej Němeček – Rehabilitační klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec

Králové, Sokolská 581, Hradec Králové Martina Nováková – Rehabilitační klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové,

Sokolská 581, Hradec Králové (poslední pracoviště) MUDr. Irena Novotná – III. interní gerontometabolická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové MUDr. Pavla Paterová – Antibiotické středisko, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec

Králové, Sokolská 581, Hradec Králové doc. MUDr. Stanislav Plíšek, Ph.D. – Klinika infekčních nemocí, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové MUDr. Roman Šafránek, Ph.D. – Hemodialyzační středisko, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice

Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D. – III. interní gerontometabolická klinika, Lékařská fakulta UK

a Fakultní nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové RNDr. Věra Toršová, CSc. – Antibiotické středisko, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě doc. MUDr. Vlasta Tošnerová, CSc. – Rehabilitační klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice

Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové Svatava Urbancová – Rehabilitační klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové,

Sokolská 581, Hradec Králové (poslední pracoviště) MUDr. Tomáš Vaňásek, Ph.D. – II. interní gastroenterologická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové doc. MUDr. Eva Vaňásková, CSc. – Rehabilitační klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice

Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové MUDr. Alžběta Zavřelová – IV. interní hematologická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové doc. MUDr. Pavel Žák, Ph.D. – IV. interní hematologická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní

nemocnice Hradec Králové, Sokolská 581, Hradec Králové doc. MUDr. Pavel Živný, CSc. – Oddělení klinické biochemie a diagnostiky, Nemocnice Pardubického

kraje, a. s., Kyjevská 44, Pardubice Předmluva k 1. vydání ........................................................................... XV

Předmluva k 2. vydání .......................................................................... XVII

Úvod ........................................................................................... XIX

1 Vymezení oboru intenzivní medicína ......................................................... 1

1.1 Charakteristika intenzivní medicíny a typy jednotek intenzivní péče (Zdeněk Zadák) .......... 1

1.1.1 Charakteristika oboru intenzivní medicína ........................................... 1

1.1.2 Typy jednotek intenzivní péče ...................................................... 2

1.1.2.1 Multioborové jednotky intenzivní péče ...................................... 2

1.1.2.2 Oborové a specializované jednotky intenzivní péče .......................... 3

1.2 Prostorové, přístrojové a personální zabezpečení jednotek intenzivní péče (Zdeněk Zadák) ..... 6

1.2.1 Plánování počtu lůžek .............................................................. 6

1.2.2 Základní principy uspořádání obecné interní jednotky intenzivní péče ................. 6

1.2.3 Provozní a laboratorní prostory jednotek intenzivní péče .............................. 9

1.2.4 Personální zajištění jednotek intenzivní péče ......................................... 9

1.3 Edukace a klinický výzkum na jednotkách intenzivní péče (Zdeněk Zadák) ................... 11

1.3.1 Edukace personálu ................................................................ 11

1.3.2 Klinický výzkum v intenzivní medicíně ............................................. 12

1.4 Klasifi kace akutních stavů – skórovací systémy (Eduard Havel) ............................. 13

1.4.1 Skóre APACHE ................................................................... 15

1.4.2 Skóre APACHE II ................................................................. 15

1.4.3 Skóre SOFA ....................................................................... 15

1.4.4 Skóre GCS ........................................................................ 15

1.5 Dokumentace a protokoly na jednotkách intenzivní péče (Zdeněk Zadák, Eduard Havel) ....... 17

1.5.1 Význam dokumentace na JIP ....................................................... 17

1.5.2 Protokoly a doporučené postupy na JIP ............................................. 18

1.6 Obecné indikace k léčbě na jednotce intenzivní péče (Zdeněk Zadák, Eduard Havel) .......... 19

1.7 Etické postoje a problémy v intenzivní péči, rozhodování v intenzivní péči (Eduard Havel) .... 20

1.7.1 Základní pojmy .................................................................... 20

1.7.2 Základní etická pravidla ............................................................ 20

1.7.3 Základní etické problémy intenzivní péče ........................................... 23

1.7.3.1 Rozhodování o zahájení resuscitační péče ................................... 23

1.7.3.2 Rozhodování v situaci nedostatečné kapacity a fi nanční nouze ................ 24

1.7.3.3 Komunikace s nemocným a příbuznými ..................................... 25

1.7.3.4 Terminální péče, eutanazie, vražda z útrpnosti, asistovaná sebevražda,

dystanazie ................................................................ 25

1.7.4 Duševní hygiena zdravotnických pracovníků ......................................... 26

Obsah


1.8 Hygienický a protiepidemický režim jednotky intenzivní péče (Eduard Havel) ................ 26

1.8.1 Nozokomiální infekce na JIP ...................................................... 26

1.8.2 Hygienicky významné činnosti .................................................... 27

1.9 Iatrogenní poškození na jednotce intenzivní péče (Zdeněk Zadák) ............................ 30

1.9.1 Iatrogenní poškození způsobené chybnou diagnózou ................................ 31

1.9.2 Iatrogenní poškození způsobené lékařským výkonem ................................ 31

1.9.3 Iatrogenní poškození způsobené léčbou ............................................ 32

1.9.4 Iatrogenní poškození způsobené laboratorní chybou ................................. 32

1.9.5 Iatrogenní dekubitální vředy a rozpady ran ......................................... 33

1.9.6 Pády a úrazy při transportu ........................................................ 33

1.10 Audit na jednotce intenzivní péče (Bohumil Bakalář) ........................................ 34

1.10.1 Ustanovení auditorského týmu .................................................... 34

1.10.2 Výběr problému pro audit ......................................................... 34

1.10.3 Nastavení srovnávacích standardů ................................................. 35

1.10.4 Výběr sledovaných dat ............................................................ 35

1.10.5 Metody sběru dat a jejich analýza .................................................. 35

1.10.6 Interpretace výsledků, uvedení změn do praxe ...................................... 35

Doporučená literatura .......................................................................... 36

2 Základní metody používané na jednotce intenzivní péče ...................................... 41

2.1 Kanylace žilního systému a ošetřování kanyly (Zdeněk Zadák) ............................... 41

2.1.1 Příprava na kanylaci cévního systému .............................................. 41

2.1.2 Typy katétrů ...................................................................... 42

2.1.3 Materiál a technické vlastnosti katétrů .............................................. 42

2.1.4 Přístupové cesty do centrálního žilního systému ..................................... 45

2.1.5 Komplikace spojené se zaváděním a udržováním centrálního katétru ................. 48

2.2 Monitorování na jednotce intenzivní péče (Eduard Havel) ................................... 51

2.2.1 Klinické monitorování ............................................................ 51

2.2.2 Přístrojové monitorování .......................................................... 52

2.3 Přístupy do dýchacích cest (Eduard Havel) ................................................. 54

2.3.1 Neinvazivní přístupy do dýchacích cest ............................................ 56

2.3.2 Invazivní přístupy do dýchacích cest ............................................... 56

2.3.2.1 Tracheální intubace ....................................................... 56

2.3.2.2 Chirurgické přístupy otevření dýchacích cest na krku ........................ 58

2.3.3 Toaleta dýchacích cest u ventilovaných pacientů .................................... 60

2.4 Umělá plicní ventilace (Eduard Havel) ..................................................... 60

2.4.1 Indikace k umělé plicní ventilaci ................................................... 61

2.4.2 Umělá plicní ventilace pozitivním tlakem ........................................... 61

2.4.3 Prevence poškození plic způsobeného umělou plicní ventilací – strategie

protektivní ventilace .............................................................. 62

2.4.4 Umělá plicní ventilace při ventilačním selhání ...................................... 62

2.4.5 Umělá plicní ventilace při respiračním selhání ...................................... 63

2.4.6 Základní ventilační režimy ........................................................ 64

2.4.7 Modifi kace parametrů ventilace podle aktuálního stavu .............................. 67

2.4.8 Neinvazivní plicní ventilace ....................................................... 68

2.5 Mimotělní techniky náhrady funkce ledvin (Roman Šafránek, Sylvie Dusilová Sulková,

Eduard Havel) ............................................................................ 68

2.5.1 Indikace .......................................................................... 69

2.5.2 Principy mimotělního očišťování a volba metody ................................... 69

2.5.3 Dialyzační a substituční roztoky ................................................... 71

2.5.4 Dialyzační dávka ................................................................. 73

2.5.5 Cévní přístup pro dialyzační léčbu ................................................. 73 2.5.6 Antikoagulace mimotělního oběhu ................................................ 74

2.5.7 Komplikace při provádění dialyzační léčby ........................................ 75

2.5.8 Pravidelně dialyzovaný pacient na jednotce intenzivní péče ......................... 76

2.6 Hyperbarická oxygenoterapie z hlediska intenzivní péče (Michal Hájek) ..................... 77

2.6.1 Léčebná metoda hyperbarická oxygenoterapie a její základní aspekty ................ 77

2.6.2 Hyperbarická oxygenoterapie ve vztahu k intenzivní medicíně ...................... 78

2.6.3 Principy a mechanizmy účinku hyperbarické oxygenoterapie ........................ 78

2.6.4 Indikace k hyperbarické oxygenoterapii ........................................... 80

2.6.4.1 Obecné poznámky k vývoji indikací ....................................... 80

2.6.4.2 Evropský konsenzus indikací k hyperbarické oxygenoterapii ................ 80

2.6.4.3 Chronické indikace ...................................................... 82

2.6.4.4 Akutní (neodkladné) indikace ............................................ 85

2.6.5 Kontraindikace hyperbarické oxygenoterapie ...................................... 92

2.6.6 Úskalí a rizika hyperbarické oxygenoterapie ....................................... 92

2.6.7 Ošetřovatelsko-léčebná činnost ................................................... 93

2.6.7.1 Péče o kriticky nemocného během hyperbarické oxygenoterapie ............ 93

2.6.7.2 Profesní rizika ošetřujícího personálu ..................................... 94

2.6.8 Současný stav a postavení oboru v České republice ................................. 94

2.7 Laboratorní medicína v intenzivní péči (Pavel Živný) ....................................... 95

2.7.1 Point-of-care testing .............................................................. 95

2.7.2 Klinická biochemie a medicína založená na důkazech .............................. 97

2.7.3 Význam laboratorních vyšetření v prognostických skórovacích systémech ........... 97

2.7.4 Spektrum laboratorních vyšetření v intenzivní péči ................................. 97

2.7.5 Vývoj laboratorní medicíny v oblasti péče o kriticky nemocné ...................... 100

2.8 Mikrobiologické aspekty léčby závažných infekcí na jednotce intenzivní péče

(Pavla Paterová, Eva Chmelařová, Věra Toršová) .......................................... 100

2.8.1 Aktivní pátrání po zdroji infekce .................................................. 100

2.8.2 Zásady léčby infekcí na jednotce intenzivní péče ................................... 104

2.8.3 Infekce spojené se zdravotní péčí na jednotce intenzivní péče ....................... 106

2.9 Rehabilitace v intenzivní péči (Vlasta Tošnerová, Eva Vaňásková, Svatava Urbancová,

Martina Nováková, Lucie Kožešníková, Zuzana Hamarová, Ondřej Němeček) ................ 108

2.9.1 Léčebná rehabilitace ............................................................. 108

2.9.2 Fyzioterapie v intenzivní péči ..................................................... 109

2.10 Analgezie a sedace na jednotce intenzivní péče (Eduard Havel, Zdeněk Zadák) ............... 113

2.10.1 Nefarmakologické aspekty sedace ................................................. 113

2.10.2 Farmakologická analgezie a sedace ................................................ 114

2.10.3 Monitorování léčby bolesti a sedace ............................................... 117

Doporučená literatura .......................................................................... 118

3 Časté stavy a syndromy v intenzivní medicíně – diferenciální diagnostika a léčba .............. 121

3.1 Komatózní stavy (Zdeněk Zadák) .......................................................... 121

3.1.1 Klinická diagnóza poruchy vědomí ............................................... 122

3.1.2 Etiologické dělení komatózních stavů ............................................. 123

3.2 Hypotenze (Eduard Havel) ............................................................... 129

3.2.1 Krevní tlak ...................................................................... 131

3.2.2 Reakce organizmu na hypotenzi .................................................. 131

3.2.3 Hypovolemie .................................................................... 132

3.3 Dušnost (Eduard Havel) .................................................................. 133

3.4 Ikterus na jednotce intenzivní péče (Petr Hůlek, Tomáš Vaňásek) ............................ 134

3.4.1 Klasifi kace ikteru ................................................................ 134

3.4.2 Postup při vyšetření nemocného s ikterem ......................................... 135 3.5 Horečka na jednotce intenzivní péče (Jaroslav Cerman) ..................................... 137

3.5.1 Defi nice horečky ................................................................... 139

3.5.2 Fyziologie horečky ................................................................. 139

3.5.3 Význam horečky ................................................................... 140

3.5.4 Technika měření tělesné teploty ..................................................... 141

3.5.5 Příčiny horečky na jednotce intenzivní péče .......................................... 141

3.5.6 Léčba horečky ...................................................................... 144

3.6 Anemie (Jaroslav Malý) ................................................................... 144

3.6.1 Klasifi kace anemií ................................................................. 144

3.6.2 Anemický syndrom ................................................................. 144

3.6.3 Laboratorní vyšetření u anemií ...................................................... 146

3.7 Biochemie a metabolizmus vodní a minerálové rovnováhy (Antonín Jabor, Antonín Kazda) .... 146

3.7.1 Celková tělesná voda, intracelulární a extracelulární tekutina .......................... 146

3.7.2 Distribuce tekutin a iontů ............................................................ 148

3.7.3 Základní regulační mechanizmy, vztahy mezi vodou a ionty ........................... 149

3.7.4 Základní výpočty pro orientaci v poruchách vodního a iontového hospodářství .......... 151

3.7.5 Poruchy vodního a iontového hospodářství ........................................... 153

3.7.5.1 Sodný kationt .............................................................. 153

3.7.5.2 Draselný kationt ........................................................... 158

3.7.5.3 Hořečnatý kationt .......................................................... 162

3.7.5.4 Iontové složení vybraných tělesných tekutin .................................. 164

3.7.6 Klinické poznámky k poruchám vodní a iontové rovnováhy (Zdeněk Zadák) ............ 164

3.7.6.1 Poruchy iontové rovnováhy ................................................. 164

3.7.6.2 Poruchy objemu a složení tělesných tekutin .................................. 164

3.8 Poruchy acidobazické rovnováhy (Antonín Kazda, Antonín Jabor) ............................ 168

3.8.1 Základní charakteristika acidobazických poruch ...................................... 168

3.8.2 Defi nice základních ukazatelů ....................................................... 170

3.8.3 pH, pK a nárazníkové systémy ...................................................... 172

3.8.4 Metabolická acidóza ................................................................ 174

3.8.5 Metabolická alkalóza ............................................................... 176

3.8.6 Respirační acidóza ................................................................. 178

3.8.7 Respirační alkalóza ................................................................. 180

3.8.8 Smíšené poruchy ................................................................... 181

3.9 Malnutrice, poruchy výživy a jejich léčba – parenterální a enterální výživa (Zdeněk Zadák) .... 182

3.9.1 Diagnostika malnutrice a indikace umělé výživy ...................................... 183

3.9.2 Poruchy výživy a jejich léčba ....................................................... 184

3.9.3 Složky parenterální výživy v intenzivní péči .......................................... 186

3.9.3.1 Aminokyseliny ............................................................. 186

3.9.3.2 Cukry ..................................................................... 189

3.9.3.3 Lipidy .................................................................... 189

3.9.3.4 Mikronutrienty – stopové prvky a vitaminy .................................. 191

3.9.4 Parenterální výživa formou all-in-one ................................................ 194

3.9.5 Enterální výživa .................................................................... 195

3.9.5.1 Trávení a absorpce hlavních nutričních substrátů ............................. 195

3.9.5.2 Obecné vlastnosti enterálních přípravků ...................................... 197

3.9.5.3 Obecné indikace a kontraindikace enterální výživy ........................... 197

3.9.5.4 Rozdělení enterálních výživ ................................................. 198

3.9.5.5 Časná enterální výživa v intenzivní péči ..................................... 199

3.9.5.6 Aplikační cesty enterální/luminální výživy ................................... 199

Doporučená literatura ......................................................................... 200 Častá systémová onemocnění v intenzivní péči ................................................ 205

4.1 Šok a multiorgánové selhání (Jan Maňák) .................................................. 205

4.1.1 Defi nice šoku ..................................................................... 205

4.1.2 Patofyziologie šoku ............................................................... 206

4.1.2.1 Tkáňová hypoxie a její mechanizmy ....................................... 206

4.1.2.2 Komplexní reakce organizmu na šok ...................................... 206

4.1.2.3 Druhotné poškození vzdálených orgánů ................................... 209

4.1.3 Diagnóza šoku .................................................................... 211

4.1.3.1 Klinický obraz ........................................................... 211

4.1.3.2 Laboratorní nálezy ....................................................... 211

4.1.3.3 Hemodynamický obraz ................................................... 212

4.1.4 Léčba šoku ....................................................................... 212

4.1.4.1 Kauzální léčba ........................................................... 212

4.1.4.2 Patogenetická léčba ...................................................... 212

4.2 Akutní stavy v kardiologii (Jaroslav Dušek) ................................................ 216

4.2.1 Defi nice srdečního selhání ......................................................... 216

4.2.2 Epidemiologie srdečního selhání ................................................... 216

4.2.3 Příčiny a patofyziologie srdečního selhání .......................................... 217

4.2.4 Klinický obraz srdečního selhání ................................................... 218

4.2.5 Diagnostika srdečního selhání ...................................................... 218

4.2.6 Monitorace nemocných ........................................................... 220

4.2.7 Léčba akutního srdečního selhání .................................................. 221

4.2.8 Akutní infarkt myokardu .......................................................... 223

4.2.8.1 Defi nice akutního infarktu myokardu ...................................... 223

4.2.8.2 Epidemiologie infarktu myokardu s elevacemi úseků ST .................... 224

4.2.8.3 Léčba akutního infarktu myokardu s elevacemi úseků ST ................... 224

4.2.8.4 Komplikace infarktu myokardu s elevacemi úseků ST ...................... 227

4.2.9 Disekce aorty ..................................................................... 230

4.2.9.1 Defi nice a klasifi kace ..................................................... 230

4.2.9.2 Epidemiologie ........................................................... 231

4.2.9.3 Klinický obraz a komplikace .............................................. 231

4.2.9.4 Diagnostika aortální disekce .............................................. 232

4.2.9.5 Léčba aortální disekce .................................................... 234

4.2.9.6 Chronická disekce aorty .................................................. 234

4.2.10 Plicní embolie .................................................................... 235

4.2.10.1 Epidemiologie a rizikové faktory .......................................... 235

4.2.10.2 Klinické projevy ......................................................... 235

4.2.10.3 Diagnostika plicní embolie ............................................... 236

4.2.10.4 Stanovení prognózy ...................................................... 240

4.2.10.5 Léčba plicní embolie ..................................................... 240

4.2.11 Poruchy srdečního rytmu (Zdeněk Zadák, Eduard Havel) ............................ 243

4.2.11.1 Diagnostika a léčba poruch srdečního rytmu v intenzivní péči ............... 243

4.2.11.2 Nejčastější poruchy srdečního rytmu u nemocných na JIP ................... 244

4.3 Akutní respirační selhání (Eduard Havel) ................................................... 246

4.3.1 Respirační insufi cience ............................................................ 246

4.3.2 Akutní selhání plic a syndrom akutní dechové tísně .................................. 249

4.3.3 Nozokomiální pneumonie .......................................................... 251

4.4 Vybrané akutní stavy v gastroenterologii (Jan Bureš) ........................................ 254

4.4.1 Krvácení do trávicího ústrojí ....................................................... 254

4.4.2 Akutní toxická dilatace tlustého střeva .............................................. 260

4.4.3 Pseudomembranózní kolitida ...................................................... 262

4.4.4 Průjem ........................................................................... 263


4.5 Jaterní selhání (Tomáš Vaňásek, Petr Hůlek) ............................................... 270

4.5.1 Akutní jaterní selhání .............................................................. 270

4.5.2 Vybraná onemocnění vyvolávající závažné jaterní poškození ........................ 276

4.5.2.1 Akutní jaterní léze způsobené virovými infekcemi ........................... 276

4.5.2.2 Akutní jaterní selhání z toxických příčin .................................... 277

4.5.2.3 Akutní jaterní selhání z cévních příčin ...................................... 278

4.5.2.4 Akutní jaterní selhání při metabolických chorobách jater ..................... 278

4.5.2.5 Akutní alkoholická steatohepatitida a hepatitida ............................. 278

4.5.3 Jaterní selhání v těhotenství ........................................................ 279

4.5.4 Jaterní selhání u chronických hepatopatií ........................................... 280

4.5.5 Krvácení při portální hypertenzi .................................................... 281

4.5.5.1 Prevence krvácení ......................................................... 281

4.5.5.2 Léčba akutního krvácení z varixů či gastropatie .............................. 282

4.5.5.3 Léčba refrakterního krvácení .............................................. 283

4.5.6 Ascites ........................................................................... 284

4.5.7 Jaterní encefalopatie ............................................................... 285

4.5.8 Hepatorenální syndrom ............................................................ 287

4.6 Akutní pankreatitida (Zdeněk Zadák, Eduard Havel) ....................................... 287

4.6.1 Patofyziologie .................................................................... 287

4.6.2 Etiologie ......................................................................... 287

4.6.3 Diagnostika ...................................................................... 288

4.6.4 Diferenciální diagnostika .......................................................... 290

4.6.5 Klasifi kace akutní pankreatitidy .................................................... 290

4.6.6 Klinický postup diagnostiky a léčby akutní pankreatitidy ............................ 292

4.7 Akutní poškození ledvin (Roman Šafránek, Sylvie Dusilová Sulková) ........................ 298

4.7.1 Hodnocení rizika akutního poškození ledvin a primární prevence ..................... 298

4.7.2 Etiologie akutního poškození ledvin ................................................ 299

4.7.3 Vyšetření pacienta s akutním poškozením ledvin .................................... 299

4.7.4 Akutní poškození ledvin z prerenálních příčin ....................................... 300

4.7.5 Akutní poškození ledvin z renálních příčin .......................................... 300

4.7.5.1 Kontrastní látkou indukované akutní poškození ledvin ....................... 301

4.7.6 Akutní poškození ledvin z postrenálních příčin ...................................... 303

4.7.7 Léčba akutního poškození ledvin ................................................... 303

4.7.7.1 Léčba specifi ckých stavů na jednotkách intenzivní péče ...................... 305

4.8 Náhlé stavy v endokrinologii (Jiří Horáček) ............................................... 306

4.8.1 Adenohypofýza ................................................................... 306

4.8.2 Neurohypofýza ................................................................... 307

4.8.3 Štítná žláza ....................................................................... 310

4.8.4 Příštítná tělíska ................................................................... 312

4.8.5 Kůra nadledvin ................................................................... 313

4.8.6 Dřeň nadledvin ................................................................... 314

4.8.7 Gastroenteropankreatický endokrinní systém ........................................ 315

4.8.8 Ektopická sekrece hormonů ........................................................ 316

4.9 Akutní stavy v diabetologii (Alena Šmahelová) ............................................ 318

4.9.1 Akutní metabolické dekompenzace diabetu ......................................... 318

4.9.1.1 Akutní hyperglykemické stavy ............................................. 318

4.9.1.2 Zvláštnosti laktátové acidózy u diabetu ..................................... 322

4.9.1.3 Prognóza akutních metabolických rozvratů u diabetiků ....................... 323

4.9.2 Hypoglykemie .................................................................... 323

4.9.3 Diferenciální diagnóza akutních stavů v diabetologii ................................. 325

4.10 Akutní stavy v hematologii (Jaroslav Malý, Pavel Žák, Vladimír Maisnar,

Ladislav Jebavý) ........................................................................ 326

4.10.1 Diseminovaná intravaskulární koagulace (Jaroslav Malý) .......................... 326

4.10.2 Trombotická trombocytopenická purpura (Jaroslav Malý) .......................... 329

4.10.3 Heparinem indukovaná trombocytopenie (Jaroslav Malý) .......................... 332

4.10.4 Akutní promyelocytární leukemie (Jaroslav Malý, Ladislav Jebavý) ................ 334

4.10.5 Komplikace transplantace kostní dřeně (Jaroslav Malý, Pavel Žák) ................. 335

4.10.6 Reakce na léčbu krevními deriváty a její komplikace (Jaroslav Malý,

Vladimír Maisnar) ............................................................... 336

4.11 Imunosuprese v intenzivní péči (Alžběta Zavřelová) ........................................ 337

4.11.1 Imunosupresiva ................................................................. 337

4.11.2 Zvláštnosti imunosuprimovaných pacientů ........................................ 338

4.12 Infekční onemocnění (Stanislav Plíšek, Václav Dostál) ..................................... 340

4.12.1 Intenzivní péče v infektologii .................................................... 340

4.12.2 Meningokokové nákazy ......................................................... 340

4.12.3 Stafylokokové nákazy ........................................................... 342

4.12.4 Syndrom toxického šoku ......................................................... 344

4.12.5 Pneumokokové nákazy .......................................................... 345

4.12.6 Listerióza ....................................................................... 346

4.12.7 Herpetická encefalitida .......................................................... 347

4.12.8 Bioterorizmus ................................................................... 348

4.12.9 Antrax ......................................................................... 349

4.13 Sepse (Jaroslav Cerman) ................................................................. 350

4.13.1 Terminologie ................................................................... 350

4.13.2 Epidemiologie a mortalita ....................................................... 351

4.13.3 Patofyziologie sepse ............................................................. 351

4.13.4 Diagnostika sepse ............................................................... 352

4.13.5 Syndrom multiorgánového selhání u sepse ........................................ 353

4.13.6 Hlavní zásady léčby sepse ....................................................... 355

4.14 Polyneuropatie a myopatie kriticky nemocných (Jan Maňák) ............................... 358

4.14.1 Polyneuropatie kriticky nemocných .............................................. 359

4.14.2 Myopatie kriticky nemocných .................................................... 360

4.14.3 Ostatní myopatické poruchy ..................................................... 361

4.14.4 Význam neuromuskulárních poruch kriticky nemocných .......................... 361

4.14.5 Prevence a léčba ................................................................ 362

4.15 Otravy (Roman Mottl, Irena Novotná) ..................................................... 362

4.15.1 Základní přístup k intoxikovanému pacientovi ..................................... 363

4.15.2 Diagnostika otrav ............................................................... 363

4.15.3 Léčba otrav ..................................................................... 365

4.15.4 Přehled nejčastějších druhů otrav ................................................. 367

4.15.4.1 Otrava opiáty ........................................................ 367

4.15.4.2 Otrava benzodiazepiny ............................................... 369

4.15.4.3 Otrava barbituráty .................................................... 369

4.15.4.4 Otrava antidepresivy ................................................. 369

4.15.4.5 Otrava anticholinergiky ............................................... 371

4.15.4.6 Otrava neuroleptiky ................................................. 371

4.15.4.7 Otrava beta-blokátory ................................................ 373

4.15.4.8 Otrava blokátory vápníkových kanálů ................................. 374

4.15.4.9 Otrava salicyláty ..................................................... 375

4.15.4.10 Otrava paracetamolem ................................................ 376

4.15.4.11 Otrava etylalkoholem (etanolem) ...................................... 377

4.15.4.12 Otrava etylenglykolem ............................................... 378

4.15.4.13 Otrava metylalkoholem (metanolem) .................................. 379

4.15.4.14 Otravy houbami ...................................................... 380

4.15.4.15 Otrava oxidem uhelnatým ............................................... 381

4.15.4.16 Otrava kyanidy .......................................................... 382

4.15.4.17 Otrava paraquatem a diquatem ........................................... 383

4.15.4.18 Otrava metamfetaminem ................................................. 383

4.15.4.19 Otrava kokainem ........................................................ 384

4.15.4.20 Otrava kanabinoidy ...................................................... 384

Doporučená literatura .......................................................................... 385

5 Pasti intenzivní medicíny – jak rozpoznat a řešit některé situace v intenzivní medicíně

(Zdeněk Zadák, Eduard Havel) ................................................................. 389

Přílohy .......................................................................................... 395

Příloha A: Požadavky pro akreditaci v oboru intenzivní medicína ................................. 397

Příloha B: Doporučené hodnoty tlaku pro implantované přístroje ................................. 398

Příloha C: Aktuální přehled léčebných center hyperbarické medicíny v České republice

k 1. 7. 2016 ......................................................................... 399

O autorech ..................................................................................... 403

Přehled použitých zkratek ....................................................................... 405

Rejstřík ........................................................................................ 415

Souhrn .......................................................................................... 425

Summary .................................................................................... 427 Motto: Nikdo by neměl vnucovat své názory na problém, spíše by ho měl prozkoumat a řešení se objeví samo.

(Albert Einstein)

Vážený čtenáři, předkládáme vám knížku, jejíž vydání bylo potřebné z několika důvodů. Jedním z hlavních podnětů je vznik nového specializačního oboru intenzivní medicína. Tato oblast je navýsost multidisciplinární.

Každý klinický obor tuto specializaci potřebuje,

ale žádný z nich ji nepokrývá v celém rozsahu. Zatímco v jedné části intenzivní medicíny převažuje nutnost bleskové aplikace brilantně zvládnutých jednotných postupů a technických dovedností na základě znalosti omezeného počtu klinických parametrů, v druhé části intenzivní medicíny převažuje komplexní pohled na pacienta a jeho léčbu, při které nabývá důležitosti klinická rozvaha, umění komplexně se rozhodovat, široký diagnostický rozhled, znalosti etiopatogeneze chorob, diferenciální diagnostiky a farmakoterapie. Tento široký rozsah znalostí, které potřebuje opravdový intenzivista, daleko přesahuje vlastní akutní situaci. Klademe si za cíl v rámci vymezeném evropskými doporučeními koncepce intenzivní medicíny a vzdělávání v oboru vyjádřit vklad a přínos vnitřního lékařství.

Léčba pacienta v kritickém stavu, který je sou

časně diabetik s diabetickou nefropatií a hepatopatií, vyžaduje od intenzivisty znalosti vnitřního lékařství, které nemůže nahradit ani sebepečlivější konziliář – diabetolog, nefrolog a hepatolog.

Postavení intenzivisty je mimořádně náročné,

protože léčba samotných symptomů i podle velmi sofi stikovaných parametrů může být zavádějící a pro nemocného nebezpečná. Úprava jednotlivých

symptomů může působit u těžce nemocného do

konce i proti účelným kompenzačním a regenerač

ním mechanizmům. Navíc u kriticky nemocných

je nestabilita klinického stavu velmi individuál

ní a v průběhu času tak měnlivá, že schematické

doporučené jednotné léčebné postupy vycházející

z medicíny založené na důkazech sice fungují sta

tisticky, ale nemusejí být spolehlivé pro jednotlivé

situace, kdy je každý nemocný v určitém směru

svým klinickým obrazem i průběhem onemocnění

neopakovatelný.

Diagnostika a léčba kritických pacientů vyžadu

je specifi cké nadání a povahové vlastnosti, široké

vzdělání a velkou zkušenost. K výroku G. B. Shawa,

že „medicína je umění, nikoliv věda“, můžeme spí

še dodat, že „intenzivní medicína je současně vě

dou, poctivým řemeslem i uměním“.

V moderní době vzniká obava, že medicína se

změní v čistě technickou a na přístrojích založe

nou disciplínu. Intenzivní medicíně toto riziko

reálně hrozí. Zkušený lékař, fi lozof a historik lé

kařství H. Bantl se vyjádřil, jakého lékaře by si

v případě vlastního onemocnění vybral: „Kdyby

dokonce někdo ovládal všechny aparatury, analý

zy, výsledky statistik a věřil v ně neotřesitelně, ať

mi jde z cesty. Pokud by však to byl zkušený lékař,

který dokáže vidět, myslit a cítit, pak ho popro

sím, aby zůstal.“

Jako autoři si přejeme, aby tato knížka přinesla

harmonii do vztahu mezi technologií nutnou pro

intenzivní medicínu a přístupem široce klinicky

vzdělaného, moudrého, předvídavého a lidského

lékaře.

Naši snahu splnit tento cíl podpořili konstruk

tiv ními doporučeními oba recenzenti, prof. MUDr.

Karel Cvachovec, CSc., a MUDr. Ivan Novák, CSc.,

kterým srdečně děkujeme.

Zdeněk Zadák

Předmluva k 1. vydání

+



Péče o nejvážněji stonající – o kriticky nemocné – je vysoce specifi cká oblast zdravotních služeb. Je náročná odborně, personálně i nákladově. Těžké stonání či důsledky úrazu nebo rozsáhlé operace, s případnými následnými komplikacemi, se vždy týkají celého člověka. Není jednoty v názoru, zda se jedná o specifi ckou formu poskytování zdravotních služeb – tedy o intenzivní péči, či zda to je svébytný obor lékařství – intenzivní medicína. Pravděpodobně se obojí prolíná. Shoda však obecně panuje v názoru, že pro takovou činnost musí být lékař – a v obecnější rovině i každý zúčastněný zdravotnický pracovník – řádně odborně připraven, vybaven potřebnými znalostmi i dovednostmi, musí být empatický a komunikativní. Zvláště ta poslední kvalita je nezastupitelná. Činnost to je ze své podstaty komplexní a multidisciplinární přístup spolupracujících odborníků různých medicínských disciplín je nenahraditelný. Péče o kriticky nemocné vyžaduje plné soustředění a ten, kdo se této činnosti věnuje, má tak činit bezvýhradně. Má ji považovat za svoji hlavní pracovní náplň, za své vedoucí odborné směřování. Pomalu se prosazuje a převládá názor, že se jedná vskutku o intenzivní medicínu, svébytný obor s vlastním propedeutickým základem a oborovou problematikou, který je ovšem i syntézou jiných oborových postupů uzpůsobených konkrétnímu nemocnému.

Obor intenzivní medicína používá poměrně ro

bustní léčebné prostředky. Bez podpory či náhrady selhávajících základních životních funkcí by u řady nemocných nebylo přežití možné. K tomu využíváme zdravotnickou techniku v míře v jiných oborech jen zřídkakdy vídanou. Vedle přístrojové podpory dýchání, krevního oběhu, činnosti ledvin a dokonce jater jsou používána i vysoce účinná farmaka. Dopad činnosti přístrojů a účinků léčiv na organizmus nemocného je třeba přesně, kvantifi kovatelně průběžně hodnotit.

Nedílnou součástí péče o kriticky nemocné je –

vedle jejich bedlivého klinického sledování – i jejich

monitorování. Fyziologické funkce jsou převedeny

do podoby elektrických signálů, měřeny a srovnává

ny s rozmezím považovaným za fyziologické. Zvlád

nutí monitorace, její vhodné používání a schopnost

interpretace výsledků jsou pro péči o kriticky ne

mocné nezbytné. Spolupráce s biochemickou, mi

krobiologickou, imunologickou a hematologickou

laboratoří, stejně jako využívání komplexní nabídky

zobrazovacích metod (což je mnohdy z hlediska lo

gistiky dosti nesnadné) dokreslují komplexnost péče

o kriticky nemocné a šíři problémů, v níž se musí

lékař orientovat.

Při tom všem nemůžeme přehlédnout paradox,

že přístrojová či farmakologická podpora sama

o sobě neléčí. V případě dechové nedostatečnosti

zahájíme kyslíkovou léčbu a dle nutnosti pokra

čujeme postupně i k podpoře či náhradě dýchá

ní přístrojem. Při oběhovém selhání využíváme

ke stabilizaci nemocného širokou paletu farmako

logických prostředků, kterou lze doplnit mecha

nickou oběhovou podporou – počínaje nepřímo

působící intraaortální balonkovou kontrapulzací

a konče různými podobami mimotělní podpory

funkce srdce či plic, případně obojího. Závažné

selhání ledvin řešíme nasazením mimotělních eli

minačních metod. Při rozvratu vnitřního prostředí

máme k použití substituční metody či naopak již

zmíněné metody eliminační. Ani léčebná hypoter

mie není než postupem, který má za úkol poskyt

nout čas k zotavení ještě potenciálně funkčních

neuronů. Péče, kterou poskytujeme, je nejčastěji

podpůrná. „Kupujeme“ si především čas potřebný

k zahojení či zotavení funkce postižených orgánů

či orgánových systémů.

Sama existence intenzivní medicíny či intenziv

ní péče přivádí k oprávněné otázce, čím jsou obory

lékařství vlastně defi novány. Jistě to v daném přípa

dě není postiženým orgánem či orgánovým systé

Předmluva k 2. vydání


mem – tak jak je tomu například v očním lékařství, v urologii či v gynekologii a porodnictví. Všímá si nemocného v celé jeho složitosti. Obor je spíše vymezen charakterem našich pacientů, způsobem a závažností jejich stonání. Operační výkon, byť elektivní povahy, stejně jako závažné onemocnění spojené se selháváním základních životních funkcí či těžký úraz vždy znamenají vážné narušení tělesné integrity pacienta, a dokonce možné ohrožení jeho života. Cílem je převést pacienta tímto kritickým údobím. I zde se setkáváme s četnými kontroverzními momenty. Péče o kriticky nemocné je cílena na přežití v co nejlepším funkčním stavu, na obnovu zdraví a minimalizaci následků onemocnění či úrazu. Nezřídka to ale není možné, stav je nezvládnutelný, léčení je zde marné a neúčinné. Naše úsilí by pak nemělo prodlužovat neodvratné umírání. Nevyhneme se mnohdy obtížnému rozhodování o tom, jaký rozsah péče poskytovat či zda není v nejlepším zájmu pacienta přechod z péče intenzivní na péči paliativní.

Pořadatelé knihy, oba svrchovaní odb



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.