načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Informatika a výpočetní technika pro střední školy -- Praktická učebnice – Pavel Roubal

Informatika a výpočetní technika pro střední školy -- Praktická učebnice
-15%
sleva

Kniha: Informatika a výpočetní technika pro střední školy
Autor: Pavel Roubal
Podtitul: Praktická učebnice

Informatika a výpočetní technika pro střední školy - je inovovaný soubor učebnic pro gymnázia, střední odborné školy i učiliště - přehledně rozčleňuje kompletní látku potřebnou pro nižší i vyšší úroveň státní maturity z předmětu informatika ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >50ks - doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  149 Kč 127
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
4,2
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 74Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma TIŠTĚNÁ
KNIHA

hodnoceni - 39.6%hodnoceni - 39.6%hodnoceni - 39.6%hodnoceni - 39.6%hodnoceni - 39.6% 20%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2017
Počet stran: 112
Rozměr: 210 x 297 mm
Úprava: ilustrace (některé barevné)
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná lepená
Datum vydání: 1. 1. 2017
Nakladatelské údaje: Brno, Computer Press, 2010
ISBN: 9788025132272
EAN: 9788025132272
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Informatika a výpočetní technika pro střední školy - je inovovaný soubor učebnic pro gymnázia, střední odborné školy i učiliště - přehledně rozčleňuje kompletní látku potřebnou pro nižší i vyšší úroveň státní maturity z předmětu informatika - nabízí stručný, ale obsažný výklad, příklady a cvičení různého rozsahu - obsahuje související zajímavosti a tipy na doplňkové informační zdroje - orientuje se na moderní operační systémy, neomezuje se přitom na jedno konkrétní programové vybavení - soustřeďuje se na pochopení principů fungování aplikací, ne na mechanické naučení nabídek a příkazů - poskytuje dostatek zajímavých informací, podnětů a motivujících úkolů i pro velmi nadané žáky Praktická učebnice - učí při práci s textem přemýšlet a dodržovat tradiční zásady typografie i kompozice - seznamuje čtenáře se specifiky grafických formátů, rozlišení a barevných modelů - respektuje rámcový vzdělávací program pro gymnázia a katalog požadavků k maturitní zkoušce - věnuje se retušování fotografií, tvorbě grafických koláží, vektorových obrázků i webových stránek, animaci a střihu videa - vykládá užití funkcí v tabulkovém procesoru, zásady při vizualizaci dat či správě databázových systémů a tradičním i objektovém programování - přehledně odděluje látku pro vyšší úroveň maturity, výklad doplňují desítky zajímavých souvislostí na okraj, zadání tvořivých úkolů i upozornění na možná úskalí Kniha navazuje na Teoretickou učebnici K1859 104 stran / 129 Kč Pavel Roubal Informatika a výpočetní technika pro střední školy Teoretická učebnice Cílem publikace je více než pouhý výklad historie a teorie informatiky. Učebnice vysvětluje stěžejní pojmy z oblasti informatiky, principy fungování sítí a přenosu dat. Věnuje se etickým zásadám a právním normám souvisejícím s informatikou, reklamou a elektronickými médii obecně. Seznamuje žáky s možnostmi i úskalími elektronických webových aplikací, elektronické komunikace a sociálních sítí. O autorovi Pavel Roubal, dlouholetý středoškolský učitel a lektor výpočetní techniky, správce sítě a programátor, je autorem mnoha knih včetně několika učebnic pro střední školy i příruček pro školení učitelů. Působí jako člen RVP panelu VUP pro aktualizaci rámcových vzdělávacích programů pro základní školy a gymnázia a spolupracuje na tvorbě maturitních katalogů, dále také jako autor a revizor textových otázek k státní maturitě. (praktická učebnice)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Pavel Roubal - další tituly autora:
Microsoft Windows Vista -- Jednoduše Microsoft Windows Vista
 (e-book)
Informatika a výpočetní technika pro střední školy Informatika a výpočetní technika pro střední školy
 (e-book)
Microsoft Windows 7 Jednoduše Microsoft Windows 7 Jednoduše
 
Ke knize "Informatika a výpočetní technika pro střední školy -- Praktická učebnice" doporučujeme také:
Matematika Sbírka úloh pro SŠ -- Výrazy, rovnice, nerovnice a jejich soustavy Matematika Sbírka úloh pro SŠ
Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ Čítanka I. k Literatuře v kostce pro SŠ
Český jazyk v kostce pro SŠ Český jazyk v kostce pro SŠ
Matematika pro gymnázia Základní poznatky Matematika pro gymnázia Základní poznatky
Biologie rostlin -- pro gymnázia Biologie rostlin
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

76

8.1 Tabulkový

procesor

Tabulkový procesor (kalkulátor) umožňuje vytvářet různé druhy tabulek a gra

fů. Pro přehlednost můžeme tabulky rozdělit na několik druhů:

• Matematické tabulky – výpočet matematických výrazů a funkcí.

Tabulkový procesor umí samozřejmě základní matematické operátory,

tj. plus (+), minus (–), krát (*), děleno (/), mocnina (^). Dále umí vypo

čítat hodnoty obrovského množství matematických funkcí (například

sinus, cosinus, tangens, logaritmus, mocniny, odmocniny a další stovky

funkcí).

• Statistické tabulky – jsou zvláštním druhem tabulek matematických,

pomocí nich se počítají z mnoha čísel různé součty, průměry, odchylky,

rozdělení a další statistické veličiny.

• Prezentační tabulky – neslouží ani tak k výpočtům (i když je samo

zřejmě mohou obsahovat), jako spíše k prezentaci (ukázání) nějakých

hodnot. Může to být srovnání produkce mléka v jednotlivých měsících,

srovnání rychlosti procesorů, ukázka růstu kapacity pevného disku

v čase atd. Dobrá tabulka a vhodný graf umožní získat lepší přehled než

popis na několik stran textu.

• Finanční tabulky – různé ceníky, kalkulace nákladů, výpočty splátek

půjčky atd., to vše jde udělat pomocí tabulkového kalkulátoru poměrně

jednoduše a hlavně velmi přesně a efektivně.

8.1.1 Práce s tabulkou

Struktura tabulky

Nejdříve se musíte seznámit s oknem tabulkového programu.

Tabulce se většinou říká sešit, ten se skládá z jed

notlivých listů.

Tabulku tvoří sloupce (značené písmeny) a řád

ky (značené čísly). Jsou jich k dispozici desetitisíce.

Tabulka se skládá z buněk, každá buňka je urče

na svými souřadnicemi, pomocí kterých na ni odka

zujete. (Aktivní buňka na obrázku má souřadnice B3.)

Její souřadnice vidíte hned nad tabulkou vlevo.

Nad tabulkou je pás karet (panel) s nástroji.

Mezi tabulkou a pásem karet je řádek vzorců,

tam vidíte výraz, který je v právě aktivní buňce.

Tabulka se skládá z jednotlivých listů, jejich

záložky jsou u levého spodního okraje okna. Listy

se v novém sešitu jmenují List 1, List 2 a List 3, po

klepnutí pravým tlačítkem na označení listu se objeví

nabídka operací s listy jako s celky (viz obrázek).

Vpravo dole je jako ve všech aplikacích Micro

soft Office lupa.

Buňky a odkazy – princip funkce tabulkového procesoru

Buňka může obsahovat:

• Číslo. Pokud číslo není celé, tak se píše s desetinnou čárkou. Pozor,

zápis, který kromě číslic obsahuje i další znaky (písmena), bude pro

gram brát jako zápis textu a nebude možné ho používat ve výpočtech

Tj. ručně zapsáno 32 Kč není číslo, znak měny (i procent) se zadává

jako vlastnost buňky.

• Text. Může být i delší, než je šířka buňky, zobrazí se přes buňky, které

jsou napravo od té, do níž jste text napsali. Bude však vidět přes další

buňky jen tehdy, pokud jsou tyto buňky prázdné.

• Výrazy a funkce. Buňka může obsahovat výraz (výpočet). Tento výraz

musí být napsán podle pravidel pro syntaxi (způsob) zápisu. Výraz začí

ná znakem =, aby kalkulátor věděl, že to, co zadáte, má spočítat, že se

jedná o výraz.

Tabulkový procesor

Poznámka

Ukázky v knize jsou většinou z programu

Microsoft Excel 2007, který má ovládání pro

vedeno podobně jako Microsoft Word 2007

a jehož způsob ovládání se dá do budoucna

předpokládat u všech podobných programů.

Ve školách jsou rozšířeny i starší verze

Excelu, používá se program OpenOffice Calc,

k dispozici jsou další tabulkové editory a různé

webové služby. Principy práce všech programů

jsou samozřejmě stejné a zde uváděné funkce

a nástroje v nich většinou najdete. Jejich ovlá

dání se však více nebo méně liší.

8. Hromadné zpracování dat

a číselných údajů

Okno tabulkového kalkulátoru

(Microsoft Excel 2007)


77

Vše, co zadáte, se umístí do označené buňky, v níž je právě kurzor. Výraz, který zadáváte, se vypisuje na řádku vzorců nad tabulkou a v buňce se pak objeví výsledek výpočtu. Zadání (čehokoliv) do buňky musíte ukončit klávesou Enter nebo šipkou do strany (dolů apod.) nebo klávesou Tabelátor.

Do buněk píšeme texty, čísla, a pokud chceme nějaký výpočet, tak výrazy.

• Výraz musí začínat znakem =.

• Do výrazu nepíšeme čísla, ale adresy buněk, ve kterých jsou zadána

čísla, se kterými chceme počítat.

Na obrázku vidíte, že do buňky A1 zadáte číslo, se kterým chcete počítat, a do

buňky B1 pak napíšete výraz, který chcete vypočítat, například desetinásobek buňky A1. V buňce B1 je tedy výraz = 10*A1.

Jestliže nyní změníte obsah buňky A1 (například na číslo 5), okamžitě se

v buňce B1 objeví nový výsledek, tj. číslo 50. Toto je základní vlastnost tabulkového procesoru, buňky obsahují výrazy s odkazy na jiné buňky a při jakékoliv změně obsahu buněk se vše automaticky přepočítá.

Naprosto špatně by bylo do B1 napsat číslo 10, potom by tato buňka samo

zřejmě neměla vazbu na A1. Stejně špatně by bylo napsat tam =10*1, potom by v B1 byla stále desítka, samozřejmě bez vazby na buňku A1. Plnění buněk Velmi často se setkáte s případem, že chcete spočítat nějaký výraz pro velké množství argumentů (hodnot, viz dále). V takovém případě stačí naplnit třeba sloupec argumenty a zadat výraz do jedné buňky. Do ostatních buněk lze výraz plnit, tj. kopírovat. Relativní a absolutní adresace buněk Kdo četl pozorně předchozí příklad, všiml si určité nesrovnalosti. Naplnili jsme výraz uložený v B1 (tj. =10*A1) do dalších čtyř buněk dolů, ale v buňce B2 je číslo 20, v B3 číslo 30 (přitom =10*A1 je stále 10, všude by tedy mělo být číslo 10)!

Je to však zcela v pořádku. My přece nechceme mít ve všech buňkách =10*A1,

ale vždy desetinásobek buňky, která je o jedno místo vlevo od buňky, do které výraz zadáváme. Relativní odkaz Protože takový způsob práce je velmi obvyklý, je „obyčejný“ odkaz na buňku tzv. odkazem relativním. Tedy nepřenáší se odkaz na konkrétní buňku, ale odkaz na buňku se stejnou relativní polohou. (Do B1 jsme zadali relativní odkaz na buňku o jedno místo vlevo od ní, do B5 se plní také odkaz na buňku o jedno pole vlevo od této buňky, tj. na A5. Pokud bychom buňku B1 zkopírovali do buňky D54, bude v ní opět odkaz na buňku o jednu vlevo, tj. na C54.) Absolutní odkaz Pokud se chceme na nějakou buňku odkazovat stále (na tuto jednu konkrétní buňku), ať výrazy, v kterých je odkaz na tuto buňku, plníme nebo kopírujeme kamkoliv, musíme na tuto buňku zadat tzv. absolutní odkaz. Ten se zadává tak, že se před označení řádku i sloupce napíše $. Tedy absolutní odkaz na buňku C1 by vypadal =$C$1. Absolutní odkaz pouze na sloupec C pak =$C1 a pouze na řádek 1 pak =C$1.

Důležité

Toto je základní princip práce tabulkové

ho kalkulátoru. Do vzorců neuvádíte kon

krétní čísla, ale souřadnice buněk, ve kterých

se tato čísla nacházejí. Jakmile obsah těchto

buněk změníte, přepočítají se okamžitě hod

noty ve všech buňkách, které obsahují odkaz

na původní buňku. Zadávání výrazů (vlevo a uprostřed) a plnění buněk (vpravo)

Vyzkoušejte

Příklad na plnění buněk: Chcete vypočítat

desetinásobek čísel 1 až 5 (z matematického

hlediska je příklad směšný, ale pro ilustra

ci funkce tabulkového kalkulátoru poslouží

dobře). Vše je zobrazeno na obrázku vlevo.

• Napište tedy čísla, se kterými chcete počí

tat, do buněk A1 až A5.

• Do buňky B1 vložte požadovaný výraz

(=10*A1). Objeví se v ní výsledek, výraz

je vidět na řádku vzorců.

• Označte buňky od buňky s výrazem (včet

ně této buňky, i na obrázku je označená)

až po buňku, do které chcete výraz plnit,

a vyberte příkaz Vyplnit J Dolů. (Ještě

rychleji se plnění realizuje tak, že ucho

píte výraz za malý čtvereček vpravo dole

u buňky a roztáhnete do požadovaných

buněk.)

• Výraz se naplní do označených buněk,

objeví se v nich výsledek výpočtu (viz

obrázek výše vpravo).

Pracujeme

Vytvořte ceník, který přepočítává ceny zboží

z USD na Kč. V jedné buňce bude uveden aktuální

kurz dolaru. Všechny odkazy na tuto buňku musí

být absolutní, jinak při plnění těchto vzorců

nebude tabulka správně fungovat. (Aktuální

kurz dolaru najděte na webu.)

Tip

Odkaz může vést i na jiný list nebo soubor.

Stačí při vybírání buňky pro výpočet přejít na

jiný list a vytvořit na něj odkaz.

Takový odkaz bude mít v adrese také

název listu, na kterém se buňka nachází, napří

klad: =A4*List1!B1 je odkaz na buňku B1

na listu s názvem List1.

V případě souboru je potřeba ho ote

vřít do druhého okna a při vytváření odkazu

se do něj přepnout. Odkaz na buňku E11 na

listu s názvem List1 sešitu rozpočet na vybave

ní.xlsx: =‘[rozpočet na vybavení.

xlsx]List1‘!$E$11.

Tabulkový procesor


78

Vzorce a priorita operátorů Vzorce jsou základem práce s tabulkovým programem. Na několika příkladech si ukážeme jejich chování a vlastnosti. Příklad 1: =SIN(A1)*B1+D1 Vzorec umístí do aktivní buňky hodnotu funkce sinus čísla v buňce A1 násobenou číslem v buňce B1, to vše plus číslo v buňce D1. Pokud zadáváte funkci, dáte buňku, ve které je číslo, jehož funkční hodnotu počítáte, do závorky. Proč neprovede procesor nejdříve součet B1 a D5 a pak až nenásobí se SIN(A1)? Není to dáno pořadím zápisu, ale prioritou operátorů. Priorita operátorů je stanovena tak, že:

• nejdříve se provedou uvedené funkce,

• pak se provede násobení nebo dělení,

• nakonec sčítání a odčítání.

Pokud byste chtěli, aby se nejdříve provedl součet a až poté násobení, museli byste dát tento součet do závorky: =SIN(A1)*(B1+D1). Příklad 2: =SUMA(A1:A100) Umístí do buňky, která je označená, součet buněk A1 až A100 (všech buněk, tedy celkem sta buněk). Buňky se určují zadáním oblasti, např. A1:A10 (někdy A1..A10) znamená buňky A1 až A10 (včetně těchto dvou).

Vzorec může zahrnovat celou oblast (stovek) buněk. Příklad 3: =ODMOCNINA(B1^2–(4*A1*C1)) Umístí do aktuální buňky odmocninu z vzorce v závorce, tj. druhé mocniny čísla v buňce B1, od které je odečten čtyřnásobek součinu buněk A1 a C1.

Tento příklad ukazuje, že v závorce u funkce nemusí být jen číslo, ale může tam být libovolný vzorec (výraz). Z příkladů je vidět způsob zadávání funkcí: =FUNKCE(s čím má pracovat). Číslu (nebo vzorci) v závorce, s kterým má funkce pracovat, se odborně říká argument funkce. Zadávání argumentů funkcí Přesné a správné zadání argumentů je základem správného výpočtu. Při určení špatných argumentů (text místo čísel, prázdné buňky) je chyba zřejmá hned (chybové hlášení, nulový výsledek), určení nesprávné oblasti má pak za důsledek výpočet se špatným výsledkem.

Argumenty funkcí lze zadat dvěma způsoby:

• zápisem souřadnic buněk a rozsahů z klávesnice,

• výběrem buněk a oblastí při zadávání vzorce myší.

Druhý způsob je pohodlný a přehledný. Jakmile začnete zadávat vzorec, stačí klepnout na buňku, se kterou má pracovat, a její souřadnice se do vzorce přenesou. Při zadávání oblasti buněk je většinou v okně argumentů funkce k dispozici tlačítko, přes které se dostanete k výběru oblasti myší.

Funkcí je mnoho, pro práci s tabulkami je vhodné znát minimálně tyto:

• funkce pro součet, průměr, maximum a minimum zadané oblasti,

• funkce pro zaokrouhlení, mocninu a odmocninu,

• finanční funkce pro výpočet budoucí hodnoty při spoření a pro výpočet

splátky úvěru,

• funkce pro určení počtu hodnot a pro pořadí čísla v zadané oblasti.

Umět najít zápis a argumenty je potřeba u základních matematických a dalších funkcí, které se probírají při výuce matematiky, jako jsou například goniometrické funkce (sinus, cosinus, tangens a cotangens), logaritmy, faktoriál, absolutní hodnota apod.

Podmínka se dvěma možnostmi se využije velmi často. Umožňuje členit další výpočet podle hodnoty nějaké buňky. V ukázce se v buňce D5 objeví slovo Velká, pokud je hodnota buňky C5 menší než 100, jinak slovo Malá.

Výběr funkcí je téměř neomezený

Použití jednoduché podmínky

Zajímavost

V počátcích výroby osobních počítačů měli

jejich výrobci pro nás možná překvapivý pro

blém, k čemu je vlastně používat. Jejich kapa

city byly na podnikové databáze malé, gra

fické rozhraní neexistovalo a jednoduché hry

nemohly prodat statisíce drahých přístrojů.

Jedním z důležitých mezníků byl proto

vznik prvního tabulkového programu VisiCalc

v roce 1979. Obsahoval nám dobře známé

buňky provázané odkazy a uměl základní

výpočty. I když měl mnohem méně funkcí

než dnešní programy, byl to použitelný nástroj

vědce, ekonoma nebo manažera, který výraz

ně zlepšoval jeho práci s ceníky, rovnicemi

a propočty. Masový nástup počítačů do kance

láří mohl začít...

Tabulkový procesor


79

Komplexní výpočty, využití mezivýsledků Složitější výpočty vytvářejí dlouhé vzorce, kde ve vzorci je vložen vzorec, v něm další vzorec a to vše je třeba v několikanásobné podmínce. Takový vzorec se většinou podaří vytvořit, ale často ho nedokáže opravit ani jeho autor, natož někdo jiný.

Pojmenování oblastí nebo buněk je užitečné řešení, které výpočty zpřehlední. Buňka nebo oblast buněk může mít své jméno, pod kterým vystupuje v dalších výpočtech. Pojmenování bývá v místní nabídce.

Příklad ukazuje složitější tabulku s vnořenými vzorci. Jedná se o vyhodnocení atletické soutěže, tabulka po zadání výkonů atletů spočítá dílčí i celkové pořadí (na to je vhodné použít pomocný sloupec na jiném listu), honorář účastníka závodu v závislosti na jeho pořadí a to, zda postupuje na mistrovství Evropy. K postupu se musí umístit mezi prvními třemi a současně splnit všechny požadované limity. Na ukázce je jedno možné řešení:

Text v buňce se chová jako řetězec (viz kapitolu o programování). Program nabízí množství funkcí pro výběr části řetězce zleva, zprava či z určeného místa, určení pořadí znaku v řetězci, převod řetězce na číslo a naopak.

Ukázka použití je výběr počtu tištěných stran z textového výpisu serveru:

V přehledu hodnot je možné hledat změny v těchto hodnotách, podle změn agregovat určené položky a vytvářet mezisoučty. Ukázka z programu OpenOffice.Calc spočítá součet tisků určitého uživatele:

Statistické funkce je vhodné zvládnout na úrovni matematiky pro střední školy. Tedy kromě průměru také třeba medián, počet čísel, počet neprázdných či prázdných buněk, funkce, COUNTIF, RANK apod.

Vyšší úroveň

Tabulkový procesor




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.