načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Hry v mateřské škole v teorii a praxi – Soňa Koťátková

Hry v mateřské škole v teorii a praxi

Elektronická kniha: Hry v mateřské škole v teorii a praxi
Autor: Soňa Koťátková

Autorka komplexně zpracovává význam hry u předškolních dětí. V první části své knihy se zaměřuje na teorii hry. Zvláštní pozornost věnuje volné hře, která je velmi důležitá ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  161
+
-
5,4
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2005
Počet stran: 184
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Předškolní a primární výchova a vzdělávání
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2005
ISBN: 80-247-0852-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autorka komplexně zpracovává význam hry u předškolních dětí. V první části své knihy se zaměřuje na teorii hry. Zvláštní pozornost věnuje volné hře, která je velmi důležitá právě v předškolním věku a má své opodstatněné místo i při pobytu dětí v mateřské škole. Druhá část knihy se týká výhradně praxe - přináší ukázky konkrétních her pro mateřské školy, doplněné o metodické pokyny a vysvětlivky. Kniha je primárně určena učitelkám mateřských škol, studentům pedagogiky a sociálních oborů, poučit se mohou však i rodiče předškoláků. Objasnění úlohy hry v životě a výchově předškolních dětí.

Popis nakladatele

Jak můžeme dítě podnítit k hledání vlastních cest, k odhadování svých schopností, k výběru inspirujících stimulů a k jejich tvořivému zpracování? Jak je vést k samostatnému rozhodování a postupnému uvědomování si odpovědnosti za své rozhodnutí? To všechno úzce souvisí s doceněním přínosu hry ve výchovně-vzdělávacím procesu a v životě dítěte vůbec. Jeden náhled na úžasnou a plnohodnotnou činnost jakou je hra přibližuje právě tato knih, která je svým pohledem na fenomén dětské hry nesporně velmi inspirující jak pro studenty pedagogických a sociálních oborů i pedagogy z praxe, tak i pro rodiče, kteří se zajímají o to, co dětem přináší tak dominantně vyhledávaná činnost, jakou hra bezesporu je. (význam hry, role pedagoga, cíl hry, soubor her)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Soňa Koťátková - další tituly autora:
Dítě a mateřská škola -- Co by měli rodiče znát, učitelé respektovat a rozvíjet, 2., rozšířené a aktualizované vydání Dítě a mateřská škola
 (e-book)
Dítě a mateřská škola Dítě a mateřská škola
 (e-book)
Dítě a mateřská škola -- Co by měli rodiče znát, učitelé respektovat a rozvíjet, 2., rozšířené a aktualizované vydání Dítě a mateřská škola
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PaedDr. Soňa Koátková

HRY V MATEŘSKÉ ŠKOLE V TEORII A PRAXI

Děkujeme Fakultní mateřské škole v Praze 5, Mohylová 1964

za možnost fotografovat při hrách.

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 2232. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Alena Herbergová

Sazba a zlom Milan Vokál

Návrh a realizace obálky Antonín Plicka

Fotografie Jiří Koátko

Počet stran 184

Vydání 1., 2005

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2005

Cover Photo Š profimedia.cz/CORBIS

ISBN 80-247-0852-3

1

Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 16:17:32 Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

OBSAH

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

I. Hra v teorii a praxi

1. Něco málo o teorii hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2. Volná hra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2.1 Znaky hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.2 Co dítěti hra přináší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

2.2.1 Kognitivní rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.2.2 Sociální rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

2.2.3 Pohybový rozvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 2.3 Hra a pravidla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.4 Jak si hraje batole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.5 Jak si hraje dítě mezi třetím a šestým rokem . . . . . . . . . . . . . 29

2.5.1 Potřeba konstruovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

2.5.2 Potřeba zvládat svoje tělo a prostor . . . . . . . . . . . . . . . 32

2.5.3 Potřeba vyrovnat se s okolním světem – vytvářet a naplňovat reál

ný příběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

2.5.4 Potřeba ztvárnit náměty z dětské literatury a z médií . . . . . 36

2.5.5 Potřeba měnit skutečnost – vytvářet a naplňovat fiktivní příběh 38

2.5.6 Potřeba hrového partnera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

2.5.7 Potřeba soupeřit a spolupracovat . . . . . . . . . . . . . . . . 42

3. Místo hry v mateřské škole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45

3.1 Dětská skupina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

3.1.1 Věkově smíšená . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

3.1.2 Věkově stejnorodá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

3.1.3 Negativní jevy ve skupině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 3.2 Hry řízené a didaktické . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

3.2.1 Strukturované hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

3.2.2 Počítačové hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

2

Hry v MS folie.vp

5. dubna 2005 16:21:37

Color profile: Generic CMYK printer profile

Composite Default screen


3.3 Hra a její terapeutické možnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60

3.4 Úloha učitelky při volné hře dětí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

3.4.1 Pozorování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

3.4.2 Akceptace, empatie, autenticita . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

3.4.3 Facilitace a verbalizování procesu hry . . . . . . . . . . . . . 69

3.5 Úloha učitelky při organizovaných hrách . . . . . . . . . . . . . . . 71

Literatura k teoretické části . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

II. Praktický inspiromat

1. Záměr praktické části . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

2. Hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

1. Hry aktivizující . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

2. Hry zlepšující koncentraci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

3. Hry na seznamování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

4. Hry kontaktní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

5. Hry procvičující artikulaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

6. Hry komunikační . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

7. Hry interakční . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

8. Hry pohybové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124

9. Hry kooperativní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

10. Hry dramatické – průpravné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

11. Hry dramatické – strukturované . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

3. Pár vět na závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179

Literatura k praktické části . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

Seznam her . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 183

3

Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:04 Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

ÚVOD

V současné době je dána mateřské škole velká autonomie, a to jak

instituci, tak i učitelkám, které jsou hlavními postavami v iniciaci vzdělávacího procesu.

Demokracie a zorientovaná svoboda v pedagogických přístupech přináší spolu s pedocentrickými tendencemi dnešního pojetí výchovy mnoho inspirativních možností. Připravované rámcové programy otevírají možnosti, jak pomáhat na světlo světa dětským dispozicím, rozvoji jejich individuality, a to všechno s velkou důvěrou ve formující přínos dětské skupiny a kooperativních příležitostí. Berme to jako výzvu, protože si troufám říci, že takto svobodně pojato, s uznáním všech zúčastněných, to zde ještě ve vývoji lidstva nebylo.

Není ale nikde řečeno, že je to jednoduché. Určitě je to obtížnější než druhého rozvíjet a řídit v určitém omezeném koridoru tak, abychom byli všichni tak trochu stejní a trochu poslušní a také se trochu báli. To jsme si po určitou historicky ne zas tak krátkou dobu vyzkoušeli.

Současné cíle se odvíjejí od kvalitního rozvoje osobnosti každého dítěte, od citlivého vnímání jeho potřeb a navíc s rozvinutím kvality vzájemných vztahů a přijetí druhých i s jejich odlišnostmi. To je dost maximalistický rozměr! Musíme ale uznat, že jsou to cíle pozitivní a jistě pro soužití našich dětí velmi potřebné. Mateřské školy se ve své práci o naplňování těchto cílů už více než desítku let snaží. Učitelky se zajímají o nové pohledy na výchovu, vzdělávání a osobnostní orientaci přijaly v největší míře za své.

Pro kvalitní i sebeuspokojující práci je však potřeba se stále orientovat v názorech druhých, stále se dozvídat a učit se, pro podporu těchto změn dokázat agrumentovat a vysvětlovat je. Jeden náhled na úžasnou a plnohodnotnou činnost jakou je hra, která je základním spouštěčem rozvoje dítěte, si vám dovoluji na následujících stránkách předložit a jen si přeji, aby vás oslovila stejně silně až magicky, jako mě.

V následujícím textu jsem se snažila prozkoumat současný stav a tendence, vzala jsem si na pomoc názory a zkušenosti druhých, abych hájila a vedla k docenění především volnou hru předškolních dětí. Také jsem se snažila

ÚVOD / 7

4

Hry v MS folie.vp

5. dubna 2005 15:51:04

Color profile: Generic CMYK printer profile

Composite Default screen


dát odpovědi na některé otázky a nejistoty učitelek z praxe, které si upřímně

řečeno, s volnou hrou a svojí pozicí v ní, nevěděly tak úplně rady. V tomto

směru mám také na mysli absolventy škol, budoucí učitele mateřských

škol, kterým by tato publikace mohla sloužit k prohloubení zájmu a porozu

mění této pedagogické oblasti.

Nelehkým cílem pro mne bylo nabídnout trochu jiný pohled na hru. Ne

jen na její dělení nebo na praktické ukázky organizovaných her, které přiná

šejí některé publikace. Moje základní snaha se zaměřila na komplexněji po

jatý přístup zakotvený v různých úhlech pohledu na hru. Jde mi o to, zabý

vat se volnou dětskou hrou s pokorou a vědomím, že z ní člověk v dětském

věku čerpal vnitřní sílu, zkušenosti a dovednosti po celý vývoj lidstva.

Snažila jsem se shrnout, co dítěti hra přináší, jak se v ní cítí a projevuje, ja

kou má potřebu hrát si ve vrstevnické skupině.

V druhé rovině se cíl soustředil na hru v mateřské škole, na jedinečnou

příležitost prožívat herní souhru a učit se přitom respektovat druhé. S tím

úzce souvisí i úloha učitelky při hře, která nebývá, podle mého názoru,

v posledním pedagogickém vývoji dost zřetelně vyslovována, i když se hře

rozšířily její možnosti.

V třetí rovině jsou nabídnuty hry k praktickému použití a v určité struktu

ře dělení, ale s plným vědomím respektuji prolínání jejich působnosti. Také

doporučuji, aby uvedené hry byly upraveny pro potřeby dětí, se kterými bu

dete pracovat. K této práci i k přemýšlení o hře u jednotlivých dětí i ve sku

pině, spolu s ochotou reflektovat zpětně svoji práci, vám upřímně přeji hodně

dobrých pocitů z toho, že pomáháte na svět maximu potencialit, které v dě

tech jsou.

autorka

8 / HRY V MATEŘSKÉ ŠKOLE V TEORII A PRAXI

5

Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 16:17:23 Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

I.

Hra v teorii a praxi

9

6

Hry v MS folie.vp

5. dubna 2005 15:51:04

Color profile: Generic CMYK printer profile

Composite Default screen

10 / HRY V MATEŘSKÉ ŠKOLE V TEORII A PRAXI

7

Hry v MS folie.vp

5. dubna 2005 15:51:06

Color profile: Generic CMYK printer profile

Composite Default screen

1. NĚCO MÁLO O TEORII HRY

Hra je starší než lidstvo samo. Hry a hrové prvky můžeme sledovat

i u mláďat všech vyšších živočichů, především savců. To vedlo již před sto

padesáti lety přírodovědce a filozofy k srovnávání některých znaků hry

u dětských a živočišných mláďat.

Výzkumná šetření odborníků z různých vědeckých disciplin ovlivňovala

veřejnost a důsledkem byl vzrůstající zájem o podstatu stěžejní dětské čin

nosti, kterou hra dozajista je. V druhé polovině 19. století se začínaly mno

žit výchovně-vzdělávací instituce pro předškolní děti, existovaly pro ně

opatrovny a vznikaly mateřské školy. Pedagogové, kteří v nich působili,

nemohli tak charakteristický, výrazný a všudypřítomný fenomén, jakým je

hra pro dítě, přehlédnout. Např. Fröbel (1782–1852) se zaměřil na zkvalit

nění dětské hry a svými didaktickými pomůckami ji usměrňoval ve prospěch

učení se určitým dovednostem a pochopení vztahových souvislostí. Svoboda

(1800–1844) ve své opatrovně Na Hrádku využíval her v metodicky pro

myšlených a na vzdělání dětí cílených činnostech, které se vyznačovaly

propojeným integrovaným charakterem a pedagogickým záměrem. Oba se

zaměřovali na hru v souvislosti s didaktickými záměry, které ve svých vý

chovných snahách sledovali.

V tuto dobu byla hra středem zájmu i dalších vědních oborů, které ji sle

dovaly ze svých úhlů pohledu, což pomáhalo hlouběji prozkoumávat její

různé stránky. Ale protože je to jev složitý a dodnes pro výzkumná šetření

obtížně uchopitelný, tak teprve jakýsi nadhled nad všemi těmito teoriemi

nám umožňuje chápat hru komplexněji a v širších souvislostech.

Teorie švýcarského filozofa Karla Groose se odvíjí od analýzy hry mláďat

a dětí (spisy O hře zvířat, 1896, O hře člověka, 1899) a dochází k závěrům, že

hra je obecný impuls k procvičování instinktů důležitých pro současný i bu

doucí život každého jedince. Čím je život, který ho čeká, složitější a inteli

gentnější, tím delší čas potřebuje mládě k tomu, aby mohlo hrou a nápodobou

získat potřebné praktické dovednosti. Jeho teorie hry, jakonacvičovánído

vedností, je provázena i jakousi výzvou k vytváření podmínek pro hru mlá

ďat ze strany jejich rodičů i skupin dospělých jedinců v rámci druhu. Např.

NĚCO MÁLO O TEORII HRY / 11

8

Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:06 Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen kočka připravuje situace v hrové podobě, aby svá mláďata naučila zájmu o svět, který je obklopuje a ve kterém by měly přežít, a vybavila je dovednostmi spojenými s překonáváním nejrůznějších překážek. Groosova teorie obrátila zájem odborné i praktické veřejnosti k hračkám a pomůckám, které by mohly rozvíjet různé oblasti dětských dovedností potřebných pro další život.

Přibližně ve stejné době se americký psycholog Stanley Hall, ovlivněný Darwinovou teorií, soustředěně zajímal o to, jak a s čím si děti hrají a následně vyslovil svoji rekapitulační teorii. Její podstatou je, že dítě ve svých hrách, od těch nejjednodušších až po stále složitější, rekapituluje vývoj lidstva.

Zkušenosti předků jsou geneticky zakódovány a dědičně předávány a dítě si ve hře znovu oživuje jejich zájmy a činnosti, a to v posloupnosti, v níž se objevily u prehistorického a primitivního člověka (Millarová, 1978).

Také tato teorie i přes různé kritiky obrátila pozornost na hru jakožto součást zrání a učení dítěte.

Výčet významných teoretiků té doby by nebyl úplný, kdybychom se nezmínili o Herbertu Spencerovi, anglickém filozofovi a ranném psychologovi, který v polovině 19. století formuloval ve svém díle Principy psychologie podstatu hry, která funguje na základě přebytečné energie. V tomto pojetí má aktivita spojená s hrou úzkou souvislost s únavou centrální nervové soustavy. Ta pro své uvolnění hledá možnost, jak reagovat jinými směry ven z této zátěže, ven z jakéhosi nuceného klidu a zátěžové soustředěnosti. I tato teorie prospěla svým způsobem dítěti, protože podpořila nároky na prostor, který by měl být k dispozici dětem pro odžití této přebytečné energie.

V prvé polovině 20. století vysledoval celkem nezáměrně psychoanalytik Sigmund Freud u svých dětských pacientů, že odraz skutečnosti, ve které dítě žije, se objevuje v jeho hrových motivech. Sledoval i proměnu nejrůznějších obav a stresů v hrovém provedení, protože ve hře se dítě necítilo podřízeno vnějším omezením. Vyslovil názor, že hrajeprojekcerůzných rušivýchpodnětů, s kterými se dítě musí vyrovnat prostřednictvím hraček, nadpřirozených neběžných postav a jevů tím, že nastolí různé katastrofické situace. Hra tak umožňuje dítěti odžít si v bezpečném prostředí rodiny nebo dětské skupiny úzkosti a nejistoty, pramenící ze zatím nezvládnutého světa. Tato projekce přání a reprodukování konfliktů a nepříjemných událostí má pro dítě očistný účinek.

V současné době můžeme tuto katarzi velmi často pozorovat u dětí hrajících si na nejrůznější témata převzatá z televize. Děti je nedokáží ani začle- 12 / HRY V MATEŘSKÉ ŠKOLE V TEORII A PRAXI

9

Hry v MS folie.vp

5. dubna 2005 15:51:06

Color profile: Generic CMYK printer profile

Composite Default screen


nit do zkušeností z běžného života, ani si je nijak vysvětlit. Přijímají je jako

fakta, ale velmi nevysvětlitelná, a jako taková je v podvědomí zneklidňují

a iritují. Dítě si následně nastoluje ve hře různé akční situace, které je mají

zbavit obav a napětí z těchto situací, které např. vidělo v televizních zprá

vách, v dokumentech nebo akčních filmech. Hrou inspirovanou těmito vi

zuálními stimuly se očišuje od napětí a obav v bezpečném prostředí domo

va nebo mateřské školy. Tím se ujišuje, že se jej zlo, které vidělo na

televizní obrazovce netýká, protože po hře, kde uplatnilo podobné akční

vnější chování i zvnitřněné prožitky a představy, jsou okolí a lidé kolem

něho nezměněny. To, co neblahého vidělo, tedy nepatří do jeho světa a ne

ohrožuje ho to.

V 50.–60. letech 20. století se sovětský psycholog Rubinštejn zajímal

o dětskou hru jako o odrazskutečnosti, kterou dítě nereflektuje pouze jako

realitu, ale snaží se ji přetvářet. Motivy si vybírá takové, které jsou pro něj

z nějakého důvodu významné. Dítě výběrem motivů a jejich zpracováním

uplatňuje svůj vztah ke světu prostřednictvím chápání různých situací na

své úrovni a s využitím fantazie může tyto skutečnosti pro sebe ovlivňovat.

Američtí odborníci, kteří se zabývali teorií učení (Hull a Skinner) ve stej

né době sledovali situace, ve kterých se objevuje učení, jeho motivace, po

silování a stimul. Neopomenuli ani hru, i když ta byla chápána a sledována

především jako určitý projev chování. Skinner rozlišoval mezi reakcemi,

jež jsou odpovědí na nějaký stimul, a operativním chováním, které se proje

vuje spontánně. Toto operativní chování je ovlivnitelné a formovatelné urči

tými reakcemi z okolí, a tak je pozitivně nebo negativně posilováno. Na

podkladě tohoto teoretického kontextu je hra stimulována zvenčí, ale má

i svůj vnitřní potenciál, který může být posilován nebo tlumen podle

podmínek, ve kterých se dítě nachází. Explorace (otevřenost ke zkoumání

a zaměřenost na získávání informací), která hru provází, vyvolává vzrušení

a může být i reakcí na nedostatek přiměřené a vhodné stimulace nebo na

nudu. Je vyslovován i názor, že „optimální úroveň stimulace záleží nejen na

množství aktuálně působících podnětů, ale i na schopnosti organismu se

s nimi vyrovnat, utřídit je nebo je nějakým způsobem zpracovat“ (Millaro

vá, 1978).

Piaget, švýcarský přírodovědec a psycholog, vyslovil na základě dlouho

dobého výzkumného sledování hry u dětí přesvědčení o úzké souvislosti

hrysrozvojemmyšleníainteligencedítěte. Piaget (1970) rozlišuje základ

ní období intelektuálního vývoje, která se realizují v určitém charakteru hry –

senzomotorické (6 měsíců až 2 roky), symbolické (2–7 let) a konkrétních

logických operací (7–11 let). Tato teorie připisuje hře jasnou biologickou

NĚCO MÁLO O TEORII HRY / 13

10

Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:07 Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen funkci aktivního opakování a experimentování, pomocí které se mentálně zpracovávají nové situace a zkušenosti.

V senzomotorické hře mají podle Piagetových tezí své kořeny myšlení a rozvoj inteligence a ne tedy pouze vnímání a vjemy, jak se předpokládalo. Na základě těchto senzomotorických her a činností se utvářejí senzomotorické struktury, a ty jsou ve vývoji poznávacích funkcí u dítěte zdrojem pozdějších myšlenkových operací – zprvu konkrétních, dále logických a abstraktních. Každý znak v senzomotorické struktuře se může objevit jen v souvislosti s těmi předchozími. Jednotlivá stádia vývoje hry (v úzké souvislosti s vývojem myšlení) mohou být případně ovlivněna, např. urychlena, pozdržena, ale žádné z těchto stádií nemůže být přeskočeno.

Obdobísymbolickéhry, které je v oblasti myšlení a intelektu totožné se stádiem předoperačního myšlení (2.–7. rok věku dítěte), znamená vrchol dětské hry. Je zde obsažena obrazná představa, tedy přítomnost fantazie, používání symbolu – hraček, předmětů – které fungují jako zprostředkovatelé něčeho dalšího, co dítě zatím nemůže obsáhnout nebo reálně používat. Se symboly souvisí i rozvoj řeči, který symbolický proces provází a umocňuje. Dalším znakem tohoto stádia hryasnísouvisejícího duševního rozvoje, je oddálená nápodoba určité prožité nebo pozorované skutečnosti. Také kresba, která je od počátku přechodem mezi hrou a obraznou představou, má v sobě obsaženy všechny ostatní výše zmíněné znaky.

Dítě se musí postupně adaptovat na svět dospělých, který dobře nechápe. Právě hra pomáhá pochopit obklopující realitu tím, že ji pomáhá přizpůsobovat potřebám a možnostem dětského „já“.

Hrajezákladníaktivitoudětskéseberealizace (ale je tomu tak i v obecně lidské rovině). I když vychází z vnitřního popudu a odráží podmínky, ve kterých se dítě nachází, je navíc originálně nastavena podle dispozic každého jedince a její forma se v čase a společnosti proměňuje. Filozof Fink (1993) nemá hru spojenu pouze s dětstvím a zaměřuje se na hru jako na významný fenomén, který přerušuje kontinuitu účelných jednání, protože hra má svůj účel plně sama v sobě. Oblasti reálných skutečností se mohou na základě vstřebaných informací a poznatků proplétat a tvůrčím způsobem nechávají vzniknout novým skutečnostem tady a teď, na základě individuální jedinečnosti i skupinových souher a prožitků.

Vybrané myšlenky z uvedených teorií společně naznačují obraz dětské hry jako nositelky životního rozvojového principu. 14 / HRY V MATEŘSKÉ ŠKOLE V TEORII A PRAXI

11

Hry v MS folie.vp

5. dubna 2005 15:51:07

Color profile: Generic CMYK printer profile

Composite Default screen


NĚCO MÁLO O TEORII HRY / 15

12

Hry v MS folie.vp

5. dubna 2005 15:51:08

Color profile: Generic CMYK printer profile

Composite Default screen

+


2. VOLNÁ HRA

Pro nás dospělé je někdy dítě předškolního věku po všech strán

kách nevyspělé, nedokonalé, nechce se nám dokonce ani věřit, že si dovede hrát a že to má nějaký smysl. V mateřských školách se donedávna plánovaly hry pro děti v čase, který měl být poskytnut k volné dětské hře. Dodnes to bývá prostor pro hru některých dětí a pro „smysluplnou činnost“ jiných, které si v době volné hry cosi dokončují nebo něco připravují. Stále se chápe hra, jako něco nedůležitého, co musí učitelka buď organizovat nebo vytrpět. Setkala jsem se s mnoha učitelkami, které otevřeně nebo s pocitem viny sdělují, že vlastně při plnohodnotné dětské hře nevědí co ony mají dělat.

V pohledu z pozice dospělého stále figuruje hra jako něco, co sice k dítěti patří, co je všude označováno jako důležitá utvářející činnost, ale ve skutečnosti by dospělý raději využil tento čas užitečněji pro rozvoj dítěte. A protože má i rozhodovací pravomoci, omezuje čas pro skutečně volnou hru dítěte v dobré vůli, že dělá pro něj to nejlepší.

Čas pro volnou hru, je pro dítě do šesti let nezbytný. Dovoluje naplňovat jeho potřeby, zkušenosti, vědomosti, dovednosti, individuální tempo a zájmy, dětské vztahy a vzájemnost, která má nenahraditelnou hodnotu pro sociální učení.

Caiatiová, Delačová, Müllerová (1995) uvádějí tu zkušenost, že děti se díky podceňování volné hry odnaučí hrát si ještě před nástupem do školy. Hra jako způsob aktivity jim byla vytýkána. Autorky uvádějí, že se v důsledku toho může vyvinout první odpor k učení, protože vyučování je často prožíváno jako neradostná povinnost.

Dítě vycítí, co je uznávané a co nemá pro jeho okolí žádnou hodnotu a ztrácí důvěru ve své vnitřní zdroje. Emocionální uspokojení, které by měla hra přinést, je opakovaně ohrožované. Nezájem nebo dokonce nepřízeň ze strany blízkých dospělých (i učitelky) zpochybní hrové aktivity dítěte také proto, že emocionální atmosféru spojenou s určitou činností si dítě více pamatuje.

Volnou hru v následujícím textu budeme chápat jako takovou činnost, při kterésidítěsamovolínámět,záměrachcespontánněcosipro- 16 / HRY V MATEŘSKÉ ŠKOLE V TEORII A PRAXI

13

Hry v MS folie.vp

5. dubna 2005 15:51:09

Color profile: Generic CMYK printer profile

Composite Default screen


zkoumávat, zkoušet, ověřovat, vytvářet. Volí si k tomu podle vlastního

uvážení nebo podle dohody s dětským partnerem hračky, zástupné

nebo doplňkové předměty, místo ke hře a jeho úpravu, role a způsob

jejich ztvárnění, možnosti a podmínky pro souhru s druhými. Samo si

tedy volí námět, cíl a prostředky k uspokojivé hře, a ta se vyznačuje určitý

mi konkrétními znaky.

Naprostá většina dětí si dokáže hrát a měli bychom jim to věřit. V pozici

vychovatele je třeba si uvědomovat, že prostor pro volnou hru je prostorem

pro jejich celkový rozvoj, a proto musíme jejich hru brát vážně a nehodnotit

ji jako ztrátu času. Dítě se přirozeně ve své volné hře učí a bude-li se potře

bovat učit už v předškolním věku jiným způsobem, dá nám to vědět a my se

podle toho můžeme zařídit.

Jestliže si dítě v předškolním věku nehraje samo bez naší iniciativy, měj

me o něj obavy, protože je buď nemocné nebo je přinucené žít v jiném než

ve svém dětském světě a to takovém, který mu nedovoluje hrát si. Může mít

také málo podnětů pro hru nebo jsou to podněty dominantně jednostranné,

jako například televize, a ty, jsou-li užívány ve větší míře, paralyzují dět

skou spontaneitu, tvořivost a touhu hledat a objevovat.

Každá spontánní činnost dítěte nemusí být hrou. Činnost je ve vztahu ke

hře v pozici obecného a specifického. Hra není jakákoliv aktivita a jakáko

liv reakce na vnější podněty, ale má své určité specifické atributy, které

jsou v ní z větší míry naplňovány souběžně.

2.1 ZNAKY HRY

Základní znaky hry mohou být pro nás určitými pozorovacími vo

dítky, podle kterých můžeme zjistit, zda-li si dítě skutečně hraje nebo

můžeme přes ně reflektovat – zpětně nahlížet – proces hry, kterou jsme s dět

mi záměrně navodili, a tak si uvědomovat, jestli byla pro děti skutečně hrou.

Významné znaky, které se ve hře projevují, jsou:

VOLNÁ HRA / 17

n spontánnost,

n zaujetí,

n radost,

n tvořivost,

n fantazie,

n opakování,

n přijetí role.

14

Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:09 Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen

Spontánnost je viditelná v přirozeném, aktivním chování, v bezprostřed

ním jednání a různorodé improvizaci. Dítě dává ke hře nebo do jejího prů

běhu samo podněty, viditelně se uplatňují jeho vnitřní zdroje, stanovuje si

své cíle a záměry, sděluje nebo vysvětluje svůj motivační kontext.

Zaujetí hrou má často podobu hlubokého soustředění na činnost, kdy

dítě nevnímá okolí nebo nechce přijmout podněty, které jsou mu určeny

a s jeho hrou nesouvisejí. Dokáže svou hru bránit, nechce jí opustit, vyslo

vuje nesouhlas a nespokojenost s jejím přerušením.

Radost a uspokojení se zračí na výrazu tváře hrajícího dítěte. Může se

jakoby, bez vnější pro pozorovatele viditelné příčiny usmívat, smát se na

hlas, gesty a pohyby vyjadřovat radost, nadšení, spokojenost. Prožitek je

často provázen samomluvou, která emoce konkretizuje a umocňuje.

Tvořivost značí nové, originální upravování a konstruování skutečností

z okolního světa a jejich nové kombinování. Má povahu velmi různorodou,

od výrazových prostředků orientujících se na tělesnou a pohybovou tvoři

vost, přes vytváření fabulačních kontextů pro příběhy s vytvářením a vol

bou originálních rekvizit, hledání slovních spojení, novotvarů a jazykových

výrazových prostředků, až po plošnou i prostorovou konstrukční tvořivost.

18 / HRY V MATEŘSKÉ ŠKOLE V TEORII A PRAXI

15

Hry v MS folie.vp 5. dubna 2005 15:51:10 Color profile: Generic CMYK printer profile Composite Default screen



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist