E-kniha: Hry s míčem pro děti - Jiří Tkadlec; Martin Tůma

Martin Tůma, Jiří Tkadlec

Hry s míčem pro děti

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz

tel. +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 1930. publikaci

© Grada Publishing, a.s., 2004

Odpovědná redaktorka Magdaléna Jimelová

Grafická úprava Jiří Pros

Ilustrace Jiří Schicker

Sazba Lenka Neumannová

Fotografie na obálce Václav Pokorný

Návrh a grafická úprava obálky Q*ART

Počet stran 100

První vydání, Praha 2004

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

ISBN 80-247-0707-1

Obsah Grafické symboly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Základní pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Cvičení pro manipulaci s míčem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Jednotlivec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Cvičení pro házení a chytání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Cvičení pro driblování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

Cvičení pro kopání a zpracování míče nohou nebo hlavou . . . . . . . . . 23

Cvičení s míčem a s využitím stěny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Cvičení s využitím švédských laviček . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Dvojice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Cvičení pro přihrávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Cvičení pro házení a chytání se dvěma míči . . . . . . . . . . . . . 30

Cvičení pro driblování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 Závody, soutěže a štafety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Průpravné hry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Kontrolní cvičení pro ověření dovedností . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 Základní metodické zásady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Využití cvičení, závodů a průpravných her s míčem . . . . . . . . . 82 Hry a soutěže s míčem v rámci cvičební jednotky . . . . . . . . . . 86

Zařazování her a cvičení s míčem do cvičební jednotky . . . . . . 87

Ukázková cvičební jednotka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

Seznamy her . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Abecední seznam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

Využití pro nácvik v jednotlivých sportovních hrách . . . . . . . . . . 93

Seznam použité literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

5

hráč, útočník

obránce

míč

hráč s míčem (útočník s míčem)

nové postavení hráče, útočníka

driblink

přihrávka

hod, střelba

stojan, kužel, meta

pohyb hráče

trenér, cvičitel, vedoucí

malá branka, atletická překážka

lavička (překlopená na bok)

švédská bedna

6

Grafické symboly

7

Úvod

Míč...? Co je vlastně míč...? Od útlého dětství je naším společníkem,

kamarádem a prostředkem zábavy při nejrůznějších radovánkách či

hrách. V minulosti se mu také říkalo „meruna“ nebo „kožený nesmysl“

a v dnešní době můžeme často slyšet slovo „balón“. V každém případě,

ať už „ho“ nazveme jakkoli, nám může být jak v dětství, tak i v dospělosti

nejenom prostředkem či pomocníkem k navázání komunikace, ale rov

něž i správným motivačním prvkem pro nenásilné a zábavné uskuteč

nění našich předsevzetí – třeba zlepšení nebo udržení tělesné kondice.

Mnohé z nás přitom ovládání míče zaujme natolik, že ho využíváme po

celý život. V případě profesionálních hráčů se dokonce stává prostřed

kem obživy a zároveň předmětem zábavy rozsáhlé skupiny dalších

občanů. I z tohoto důvodu jsou různé sportovní hry obecně rozšířeným

a známým jevem. Díky tomu přicházejí desítky lidí více či méně pravi

delně na hřiště proto, aby se samy zúčastnily různých forem utkání, pří

padně soutěží.

Základním předpokladem účasti jedince v jakékoliv formě hry je zvlád

nutí určitých herních dovedností a taktických zásad jejich využití. Hodit

či chytit míč nebo do něj kopnout dokáže téměř každý člověk. Ale hodit

ho přesně do určitého místa, přiměřenou silou a v pravý čas nebo umět

jej chytit na místě či v pohybu (běhu, pádu, případně i ve výskoku) – to

již vyžaduje určitou zručnost a dovednost, která se dá nacvičit. Jedná se

však o záležitost dlouhodobou a svým způsobem i náročnou, proto je

nezbytné s nácvikem začít už u dětí. K osvojování zmíněných dovedností

a zásad se využívají různé metodicko-organizační formy, z nichž v dět

ském věku mají nezastupitelnou a podstatnou roli průpravné hry. V kom

binaci se soutěživým provedením dalších organizačních forem (cvičení,

závody, štafety) tak můžeme připravit tréninkové nebo vyučovací jednot

ky, které nenásilným a zábavným způsobem formují a zdokonalují herní

způsobilost každého dítěte.

Tato publikace by měla sloužit především jako určitý zásobník zmiňova

ných her a organizačních forem pro učitele, cvičitele, trenéry, ale i pro

rodiče, kteří chtějí svým potomkům přiblížit báječný svět sportovních her.

Proto jsme omezili na nezbytné minimum pasáže týkající se teoretických

východisek a metodických návodů, jak s uváděnými formami pracovat.

Vedlo nás k tomu mimo jiné i přesvědčení, že v současné době je snadné

získat další informace v celé řadě pramenů (viz závěrečný seznam publi

kací). Naopak jsme zařadili kapitolu s popisem kontrolních cvičení, ve kte

rých si každý může ověřit aktuální úroveň vlastních dovedností.

Výběr toho, co považujeme za podstatné, nemusí každého čtenáře plně

uspokojit. Proto je v závěru textu uveden seznam literatury, kde lze nalézt

doplňující informace nejen o hrách s míčem, ale o pohybových hrách

vůbec. Rozsah a zaměření naší publikace totiž nedovolují vyčerpávající

zpracování jednotlivých tematických okruhů. Přesto věříme, že v předlo

žené příručce naleznou všichni čtenáři další podněty pro své didaktické,

popř. i hráčské působení.

Autoři

8

Základní pojmy

Vzhledem k tomu, že v textu využíváme ve větší míře některé odborné

termíny z oblasti teorie a didaktiky sportovních her, považujeme za nutné

seznámit čtenáře s tím, jak jsou ve zmiňovaném oboru chápány. Jelikož

jsme si vědomi praktického zaměření předkládané příručky, snažíme se

omezit teoretický výklad jen na míru nezbytně nutnou pro to, aby byl text

srozumitelný i pro čtenáře, kteří nemají zkušenosti se sportovní termino

logií. Proto například obecně používané označení „míčové hry“ nahrazu

jeme správnějším pojmem „sportovní hry“, neboť uváděnou kategorii

tvoří například i hry, které se hrají s toušem (lední hokej), péřovým míč

kem (badminton) nebo s frisbee – tzv. létajícím talířem (ultimate) apod.

V terminologii proto užíváme i souhrnné označení „společný předmět“.

Vycházíme z předpokladu, že většina v textu popisovaných činností

bude využívána při organizované činnosti určitých skupin mládeže

(školní třídy, družstva sportovních klubů, družiny zájmových organizací

apod.). Pro ně je základní organizační formou vyučovací jednotka (tré

ninková jednotka, schůzka družiny, oddílu apod.). Obecná pravidla pro

její stavbu a průběh (členění na části, postupně se zvyšující a posléze

klesající intenzita zatížení apod.) bychom měli respektovat i při jiných

organizačních formách skupinových aktivit (včetně rodinných) vyplňují

cích volný čas.

Pro praktickou činnost má význam především rozlišování tzv. metodicko

organizačních forem. Podle toho, v jakém vztahu jsou vytvořené pod

mínky (rozdělení hráčů, posloupnost plnění úkolů, ohraničení plochy

a času apod.) a vlastní obsah činnosti, rozlišujeme:

Průpravná cvičení – umožňují opakované vykonávání pohybového

úkolu za účelem zdokonalování jeho provedení. Mívají obvykle přesnou

posloupnost přemísťování hráčů a náčiní. Z činností uváděných v dalším

textu mezi ně můžeme zařadit různé druhy štafet s míčem.

Herní cvičení – umožňují opakované vykonávání daného řešení herní

situace, popř. výběr z nabízených řešení podle proměn vnějších podmí

nek situace. Lze je provádět soutěživou formou.

Průpravné hry – mají souvislý herní děj, což znamená, že hráči si pohy

bové úkoly stanovují průběžně sami na základě neustále se měnící herní

situace. Konečným cílem není provedení nějakého pohybového úkolu,

nýbrž vítězství nad soupeřem. Příklady průpravných her tvoří větší část

textu této publikace.

9

Obsahem činnosti ve všech metodicko-organizačních formách jsou jisté pohybové dovednosti. Pro potřeby naší knihy jsme vybírali dovednosti spojené s různými způsoby ovládání míče. Jejich alespoň částečné osvojení je nezbytně nutné pro to, aby se jedinec mohl aktivně zúčastnit utkání ve sportovní hře. A právě průpravné hry mají, zejména v dětském věku, nezastupitelnou roli v osvojování zmíněných dovedností. Je tomu tak proto, že se při nich hráči učí přizpůsobovat se momentálnímu vývoji situace, dávat jej do souladu s taktickými zásadami, a to vše tak, aby pokud možno nepřekročili rámec pravidel. Průpravné hry mají navíc i velký význam sociální. Dítě se v průpravné hře učí nejen přizpůsobovat své zájmy potřebám skupiny (družstva), a tudíž respektovat spoluhráče, ale díky zmíněnému požadavku na dodržování pravidel si uvědomuje i existenci určitých sociálních norem, např. jak se chovat k soupeři. Průpravné hry jsou tedy významným didaktickým prostředkem ke zvyšování herní způsobilosti hráčů. Řada z nich vznikla zjednodušením pravidel některé sportovní hry, aplikací pravidel jiné sportovní hry na podmínky dané hry nebo izolací určité sekvence herních situací z konkrétní hry. Na druhou stranu můžeme dávat vznik některých sportovních her do souvislosti s původními průpravnými hrami pro jinou sportovní hru přenesenými do jiného prostředí (florbal – lední hokej, beachvolleyball – odbíjená, futsal – kopaná).

Rozdělení sportovních her

Her, které lze využít pro nácvik a zdokonalování dovedností s míčem, je značné množství (můžeme sem zařadit i pohybové hry nebo malé pohybové hry). Pro přehlednost je rozdělujeme do určitých skupin. Našim potřebám vyhovuje dělení odpovídající běžně používanému označování jednotlivých skupin sportovních her. Ty se rozdělují na: 1. Brankové (kopaná, košíková, házená, lední hokej apod.), ve kterých

se body získávají dopravením společného předmětu do cílového pro

storu (branka, určité pole apod.). Hrací plocha je pro oba soupeře

společná a trvání utkání je limitované časem. 2. Síťové (odbíjená, tenis, badminton apod.), ve kterých se body získá

vají chybou soupeře nebo dopravením společného předmětu do pole

soupeře tak, aby jej nebyl schopen vrátit. Soupeři jsou na oddělených

hracích plochách a trvání utkání je limitováno dřívějším dosažením

stanoveného počtu vítězných setů. 3. Pálkovací (baseball, softball), ve kterých se body získávají za pře

běhy met do cílového prostoru. Hrací plocha je pro oba soupeře

10

společná a trvání utkání je limitované počtem směn. Od předchozích

dvou skupin se tato liší tím, že v útoku je družstvo, které nemá spo

lečný předmět (míč) pod kontrolou. Toto rozdělení nám umožňuje popsat základní varianty průpravné hry (cvičení) a ty pak případně doplnit poznámkou o možnosti využití jiného typu dovednosti (např. zaháněnou lze hrát tak, že se míč do soupeřova pole dopravuje hodem, ale také kopem nebo odpalem). Kromě vysvětlení používaných pojmů z oblasti didaktiky se nyní kvůli snazšímu pochopení dalšího textu zmíníme o problematice hrací plochy (jejího vybavení) a míčů (dále v textu budeme tento pojem vzhledem k názvu publikace používat, i když jsme si vědomi toho, že v řadě případů se dají uváděné hry realizovat i s jiným společným předmětem). Rozměry hřiště a jeho vybavení (branky, mety) ve sportovních hrách přesně určují pravidla. Naproti tomu o výběru hrací plochy pro hry uvedené v následujícím textu rozhodují kromě požadavků na bezpečnost (viz kapitola Základní metodické zásady) konkrétní poměry v konkrétní skupině účastníků hry (jejich počet a stáří, vybavení apod.) a záměry vedoucího (učitele, trenéra). Proto v popisu uvádíme vždy jen tvar hrací plochy a případně branek. Při jejich vyznačování v terénu (tělocvičně) by měl dotyčný vedoucí kromě zvážení výše uvedených faktorů vždy postupovat tak, aby poměry v jakékoliv části hřiště nemohly v průběhu hry působit v neprospěch jednoho z účastníků. Tam, kde je nutné přesnější vyznačení čar, upřednostňujeme pokud možno sypký materiál jiné barvy. Je lépe vidět a více vyhovuje požadavkům na bezpečnost. V tělocvičně se dá nahradit v případě potřeby nalepovacími páskami (na trhu je k dostání široký sortiment). Výběr míče a případně dalšího náčiní záleží na pohybovém obsahu hry. Vlastnosti míče (náčiní) jej totiž spolu s pravidly vymezují. O náčiní potřebném k případnému ovládání míčů (pálky, rakety, hole apod.) se v textu zmiňujeme vždy u konkrétní činnosti (hry, cvičení). Manipulaci s uvedeným náčiním je třeba omezit pravidly tak, aby sloužilo pouze jako prostředek k realizaci hry a nikoliv k ohrožení bezpečnosti účastníků. Nedopusťme, aby prožitek ze hry snižovala bolest! Při výběru míče pak musíme brát v úvahu následující skutečnosti. Kulatost míče je vlastnost ideální pro setrvání v uděleném pohybu. Duté míče proto musí být dostatečně nahuštěné, jinak je jejich pohyb nevyzpytatelný, podobně jako u speciálních míčů na ragby či americký fotbal („šiška“). Na druhou stranu, příliš tvrdý (přehuštěný) míč není vhodný z hlediska bezpečnosti hráčů. Správné nahuštění míče je často uvedeno na plášti, doporučujeme poznamenat si jej, neboť i při správné údržbě

11

Základní pojmy

plášť míče za čas změní vzhled a hodnota je pak nečitelná. Připomínáme

ještě, že na plášti je uveden i odpovídající způsob huštění (jehlou, přetla

kem) – jeho dodržování prodlužuje životnost míče. V některých hrách je

nutno použít míč dostatečně pružný, který umožňuje driblink a je navíc

bezpečnější při styku s různými částmi těla.

Charakter pohybu míče ovlivňují i vlastnosti materiálu, ze kterého je míč

vyroben. V této souvislosti připomínáme existenci míčů z pěnové hmoty

nebo míčů s otvory v plášti (florbal), které příliš nelétají a tudíž umožňují

například hrát pálkovací hry i v tělocvičně. U některých dalších her je lze

s úspěchem nahradit tradičním „hadrákem“. Zvláštní formou z hlediska

materiálu je tzv. haki sak, vlastně menší váček naplněný sypkým materi

álem, který se používá k žonglování pomocí nohou. Poměr velikosti

míče k velikosti ruky je také velmi důležitým činitelem, zejména pro ně

které způsoby manipulace s ním. Jako příklad uvádíme, že všechny hry,

kde se nějakým způsobem uplatňuje hod, vyžadují tak velký míč, aby jej

hráči dokázali bez problémů udržet v jedné ruce! Kromě velikosti ovliv

ňují manipulaci i vlastnosti povrchu pláště míče, v současnosti už jsou k do

stání i míče se speciální „neklouzavou“ úpravou.

Dokonalé „přátelství“ s míčem je věc dlouhodobého a pravidelného cvi

čení. O dobrých hráčích psychologové tvrdí, že mají „pocit míče“.

Následující kapitola nám poradí, co udělat pro to, abychom takový pocit

získali.

12

Cvičení pro manipulaci s míčem Dobře ovládat míč by i v současné době mělo patřit k základním dovednostem každého člověka. Stejně tak, jako uchu lahodí příjemný zvuk, hlas či hudba, tak pro oči je potěšením vidět, jak je míč ovládán nejrůznějšími částmi těla (rukama, nohama, hlavou, ...), a to nejen jednotlivcem, ale třeba i celou skupinou či družstvem. A navíc – dobré ovládání míče v průběhu některé sportovní hry zcela určitě posílí sebevědomí každého z nás. Smyslem ovládnutí míče, který hraje základní roli v obrovském množství nejrůznějších her a který se používá buď jako jediné náčiní, nebo ve spojení s jiným náčiním (např. raketa, pálka, hokejka ...), je uplatnit se jako „hráč“ v některé sportovní hře. Ovládat však lze pouze předmět, se kterým jsem dobře obeznámen a kterého se nebojím. Zkrátka, míč musí být hráči „přítelem“. K tomu, aby se jím stal, slouží právě následující cvičení. Cvičení jsou rozdělena do skupin podle toho, kolik osob se do nich zapojuje a podle převládajícího způsobu manipulace, případně i podle dalšího nářadí či náčiní, které se při nich využívá.

Jednotlivec

Cvičení pro házení a chytání

1. Předáváme si míč z pravé ruky do

levé před tělem a z levé do pravé

za tělem. Totéž provádíme i v opač

ném směru (obr. 1). 2. V mírném stoji rozkročném držíme

míč jednou rukou ve vzpažení. Po

krčíme ruku v lokti tak, že míč dá

me za hlavu mezi lopatky. Tam míč

předáme do druhé ruky. Nedosáh

neme-li za zády na míč, necháme

ho sklouznout po zádech.

13

1

3. V předklonu ve stoji rozkročném si předáváme „osmičkou“ míč

z pravé ruky do levé oběma směry (obr. 2). 4. Míč držíme oběma rukama před hlavou. Provedeme rychlé tlesknutí

nad míčem a padající míč chytíme dřív, než se dotkne země (obr. 3). 5. Míč vyhodíme oběma rukama spodem do výše 3–4 m a chytíme ho

ve vzpažení, a to buď oběma rukama, nebo jednou rukou. Ruku,

která chytá míč, střídáme. 6. V mírném stoji rozkročném vzpažíme jednu ruku s míčem na dlani.

Vyhazujeme a chytáme míč do vzpažené ruky, do pokrčené ruky, do

opačné ruky nebo před chycením míče tleskneme oběma rukama za

zády. 7. Míč vyhodíme jednou rukou nebo oběma rukama kolmo vzhůru, udě

láme dřep se současným dotykem obou rukou země a chytíme míč

opět ve stoji, aniž by dopadl na zem. 8. Provádíme totéž cvičení jako v předchozím bodě, ale místo dřepu

můžeme dělat klek na jednom koleni, sed na patách, sed s nataže

nýma nohama, leh na zádech, leh na břiše, obrat o 360°, kotoul

vpřed či vzad nebo volejbalovou „kolíbku“ vzad. 9. Míč vyhodíme kolmo vzhůru pod přednoženou nohou a po přinožení

ho chytíme jednou nebo oběma rukama.

10. V mírném stoji rozkročném držíme míč oběma rukama za zády. Vyho

díme míč kolmo vzhůru a po obratu o 180° ho chytíme, aniž by do

padl na zem.

11. V mírném stoji rozkročném držíme míč oběma rukama za zády. Za

pažením vyhodíme míč vzhůru přes hlavu vpřed tak, abychom ho

bez pohybu z místa chytili jednou nebo oběma rukama před tělem

dřív, než dopadne na zem (obr. 4).

12. V mírném stoji rozkročném držíme míč oběma rukama před tělem.

Přehodíme míč přes hlavu a chytíme ho v zapažení za tělem (obr. 5).

13. V mírném stoji rozkročném držíme míč pravou rukou za zády. Vyho

díme míč přes levé rameno vzhůru a vpřed tak, abychom ho chytili

bez pohybu z místa jednou nebo oběma rukama před tělem. Totéž

provádíme i levou rukou (obr. 6).

14. Ve stoji rozkročném držíme míč oběma rukama před tělem. Prove

deme hluboký předklon a ruce s míčem dáme mezi nohy. Vyhodíme

míč nad sebe tak, abychom ho ve stoji chytili jednou nebo oběma

rukama dřív, než dopadne na zem (obr. 7).

14

15

Cvičení pro manipulaci s míčem

2 3

4 5

6

7

+

15. Ve stoji rozkročném držíme míč oběma rukama ve vzpažení. Prove

deme hluboký záklon a upustíme míč za záda. Rychlým a hlubokým

předklonem chytíme míč obouruč vzadu mezi roznoženýma nohama

(obr. 8). 16. V mírném stoji rozkročném držíme míč oběma rukama před tělem.

Sklopením zápěstí dolů odhodíme míč k zemi tak, aby se mezi kotníky

odrazil vzad. Po chycení míče obouruč za zády provedeme odhození

míče dolů mezi kotníky tak, abychom míč chytili obouruč před tělem

(obr. 9). 17. Provádíme totéž cvičení jako v předchozím bodě, ale po chycení míče

obouruč za tělem zapažením vyhodíme míč vzhůru přes hlavu vpřed

tak, abychom ho bez pohybu z místa chytili oběma rukama před tělem

dřív, než dopadne na zem (obr. 10). 18. Totéž cvičení jako v předchozím bodě provádíme opačným směrem.

Přehodíme míč obloukem přes hlavu zepředu dozadu a po chycení

míče obouruč za zády úderem o zem mezi nohy zezadu dopředu

chytíme míč před tělem. 19. V mírném stoji rozkročném držíme míč oběma rukama před tělem.

Sklopením zápěstí dolů odhodíme míč k zemi tak, aby se mezi kotníky

16

8 9

10

odrazil vzad. Po úderu míče o zem provedeme odrazem snožmo obrat

o 180° a míč chytíme opět obouruč před tělem (obr. 11). 20. Ve stoji rozkročném držíme míč oběma rukama ve vzpažení. Prove

deme hluboký záklon a sklopením zápěstí odhodíme míč k zemi tak,

aby se mezi nohama odrazil vpřed. Míč chytíme před tělem jednou

nebo oběma rukama (obr. 12). 21. Ve stoji rozkročném s míčem v dlani upažíme a nataženýma rukama pře

hazujeme míč obloukem přes hlavu z pravé do levé a zpět (obr. 13).

17

Cvičení pro manipulaci s míčem

11

12

13

22. V podřepu rozkročném si přehazujeme míč mezi nohama těsně nad

zemí zepředu dozadu a zpět. Paže se pohybují vně nohou (obr. 14). 23. V předklonu ve stoji rozkročném držíme míč mezi kotníky oběma

rukama tak, že levá ruka drží míč před tělem a pravá ruka za tělem.

Vyhodíme míč mírně vzhůru a před jeho dopadem změníme pozici

paží tak, abychom při chycení drželi míč opět mezi nohama – levá

ruka je před tělem a pravá za tělem (obr. 15). 24. V sedu na zemi vyhodíme míč jednou nebo oběma rukama kolmo

vzhůru, provedeme stoj a opět v sedu chytíme míč před jeho dopa

dem na zem (obr. 16). 25. Provádíme totéž cvičení jako v předchozím bodě, ale po vyhození

míče provedeme leh na břiše nebo leh na zádech s nohama za hla

vou.

18

14 15

16

26. V lehu na zádech vyhodíme míč trčením obouruč kolmo vzhůru, pro

vedeme sed a opět v lehu na zádech chytíme míč, aniž by dopadl

na zem (obr. 17). 27. Provádíme totéž cvičení jako v předchozím bodě, ale po vyhození míče

provedeme leh na břiše, nebo otočení kolem vlastní osy o 360°. 28. V lehu na zádech vyhodíme míč trčením obouruč kolmo vzhůru, pro

vedeme sed, rychle přejdeme do lehu na břiše a po otočení na záda

chytíme míč, aniž by dopadl na zem (obr. 18).

19

Cvičení pro manipulaci s míčem

17

18