načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Hříchy pro čtenáře detektivek - Dušan Klein

Hříchy pro čtenáře detektivek
-15%
sleva

Kniha: Hříchy pro čtenáře detektivek
Autor:

Sedm nových detektivních příběhů s hádankou, sepsané ve stejném duchu, jak je znáte z úspěšného televizního cyklu. Průvodkyní vám bude reportérka Denisa Králová, která se věnuje ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  99 Kč 84
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
2,8
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 62.1%hodnoceni - 62.1%hodnoceni - 62.1%hodnoceni - 62.1%hodnoceni - 62.1% 70%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014-02-01
Počet stran: 248
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 240 stran
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
ISBN: 9788073886066
EAN: 9788073886066
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Dušan Klein se přidržel vzoru Josefa Škvoreckého a jeho Hříchů pro pátera Knoxe, jejichž televizní adaptaci v roce 1992 uvedl. Ve svých povídkách důsledně dodržuje stejné schéma detektivní hádanky, v níž předloží čtenáři všechny indicie a před rozuzlením ho vyzve k vlastní dedukci. I hlavní hrdinka Kleinových povídek, neohrožená reportérka Denisa Králová, má mnoho společných rysů se Škvoreckého zpěvačkou Evou Adamovou. "Filmový" styl vyprávění s důrazem na obrazové detaily a přesně popsané výjevy nicméně nezapře autorovu profesi. Sedm detektivních povídek známého režiséra, střižených důsledně podle vzoru Škvoreckého Hříchů pro pátera Knoxe.

Popis nakladatele

Sedm nových detektivních příběhů s hádankou, sepsané ve stejném duchu, jak je znáte z úspěšného televizního cyklu. Průvodkyní vám bude reportérka Denisa Králová, která se věnuje kriminálním kauzám a tak trochu si hraje na detektiva s kamerou a mikrofonem. Zkuste společně s ní pátrat po pachatelích zamotaných zločinů… (detektivní povídky s hádankou)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Hřích první

Záhadný hlas


8

Z TELEVIZE ZNÍ POSLEDNÍ ČÁST REPORTÁŽE. Na obrazovce je Denisa

s mikrofonem:

„A tak záhadné přesuny peněz investiční společnosti Futurum zůstávají stále nevyjasněné. My jenom můžeme slíbit našimdivákům, že dále budeme pátrat a s novými poznatky se v co nejbližší době opět vrátíme v našem pravidelném pořadu. To je pro dnešek všechno. Zdraví vás Denisa.“

Denisa si svlékne lyžařskou kombinézu a přejde do koupelny, aby si pustila teplou vodu do vany. Byt je útulný, zařízenývkusně, ale nijak procovsky. Je z něho cítit, že zde žije jenom jedna osoba, a to ženského pohlaví. Dva malé pokoje s přilehlým kuchyňským koutem, předsíň a příslušenství. Lyže ještě zůstaly s batohem v předsíni. Denisa se k němu skloní, a vtom ji vyruší domovní zvonek. Pohlédne kukátkem na chodbu a s úsměvem otevírá.

Do předsíně se vřítí asi padesátiletá žena, v ruce talíř přikrytý alobalem. Hned spustí:

„Slyšela jsem vodu z koupelny, a tak jsem si řekla, že už jste se vrátila. Jistě máte hlad, pekla jsem bábovku. A tady jsou klíče. Všechno jsem pečlivě zalila, pošta je tady...“

Vejde do pokoje, na stůl pokládá talíř a sundává z něj alobal. Denisa se lehce pousměje a ženu přátelsky obejme.

„Vy jste poklad, paní Irmo. Co bych si bez vás počala.“

Je vidět, že ženě pochvala dělá dobře. Přikývne. „Viděla jsem vás před chvílí v televizi. To bylo tak napínavý! Jenom mám obavy, aby vám někdo z těch lumpů neublížil.“

Denisa zastaví vodu v koupelně.

„Nebojte se, není to tak zlý, jak to vypadá. A pro každý případ mám u sebe tuhle devítku.“

Zpoza pasu vyndá pistoli a položí ji na komodu. Irma zakroutí hlavou.

„Co je tohle za svět, ženy nosí za pasem pistoli a muži mobilní telefon! Asi jsem ze starý školy...“


9

Přeruší je telefon. Denisa sáhne po sluchátku: „Prosím...“

Ze sluchátka se ozve tichý hlas: „Vy jste ta reportérka?“

Denisa se ohlédne, Irma přistoupí ze zvědavosti blíž, aby lépe slyšela. Denisa s přenosným telefonem poodejde k oknu, takžedalší slova Irma neslyší.

„Co si přejete? Ale to jste měl možnost říct na mikrofon, vy nebo někdo z vedení investiční společnosti. Samozřejmě že budete mít možnost. ... Kam vám můžu zavolat, pane Marku?“

Volající telefon pravděpodobně položil. Denisa pohlédne na sluchátko a pak zavěsí. Irma vyděšeně vydechne.

„Vidíte, už je to tady! Proti mafi i vám nepomůže ani kanon. Neměla byste zavolat policii?“

Denisa se jenom usměje: „Ale, Irmo, kdyby mě měl vylekatkaždej telefon, museli by se policajti natrvalo nastěhovat ke mně.“Zakousne se do bábovky: „Irmo, ta bábovka je jako od maminky!“

Vedlejší byt je o pokoj větší než byt Denisin. Je zařízenýpřepychově a na všem je znát pečlivá ruka Irmy, která se v uklízení vyžívá. Její manžel, asi padesátiletý, stále ještě přitažlivý muž sprošedivělými skráněmi, sedí za počítačem a pečlivě sčítá čísla v tabulkách.

„Prosím tě, Irmo, nezveličuj. Proč by jí telefonicky vyhrožovali?“ Vstane od počítače a vypne ho. „Moc čteš tyhle bulvární blbosti!“ Shodí úmyslně ze stolku různé časopisy.

Irma se k nim skloní a sbírá je. „A ty seš zase bezcitnej jako ten tvůj počítač. Už si s tebou nemám o čem povídat.“

Karel dojde do předsíně a obléká si sako.

„Protože mluvíš jako domovnice. A mně dlouho trvá, než v těch tvejch větách najdu podmět a přísudek. Kdežto počítač říká jasně ano, nebo ne.“

Irma položí časopisy na stolek vedle pocukrované bábovky.„Budeš bábovku?“

„Ne!“

Irma povzdechne: „Ano, jasná odpověď.“


10

Karel zasune mobilní telefon za pásek. Navlékne na sebeprošívanou bundu. Irma se ho pokusí zastavit: „Kam jdeš?“

Karel jenom zavrtí hlavou. „To jsou otázky? Seš jako budík.“

Jeho žena nechápe: „Budík?“

Karel přikývne. „Jo, furt otravuješ. Bene!“ zavolá a z kuchyně se vyřítí černý labrador.

Denisa je už po koupeli, v lehkém županu, vlasy rozpuštěné. Natáhne prostěradlo na rozkládací gauč. Když zasunuje jeden cíp, její ruka zašmátrá pod matrací a vyloví odtud dámskou zlatounáušnici. Nechápavě na ni hledí. Pak dojde ke komodě a ještě jednou si šperk pečlivě prohlédne ve světle staré lampy. Vyruší ji telefon. Odloží náušnici na bílou dečku a zamyšleně zvedne sluchátko. „Prosím...“

Ze sluchátka se ozve vzdálený, poněkud zkreslený hlas: „Ještě jednou vás varuju!“

Denisa vzhlédne. „Nezdá se vám, pane Marku, že už je pozdě? Jste to přece vy?“

Hlas ji rázně přeruší: „Pozdě bylo už včera, ty děvko. Sbal si svý věci a odstěhuj se na konec světa, dokud je ještě čas!“

To už Denisa vyletí. „Kdo k čertu jste?“

Ale odpovědi se nedočká. Telefon je hluchý. Dojde k oknu apohlédne ven. Zasněžená ulice. Mezi auty zahlédne souseda Karla a jeho labradora. Otočí se od okna, dojde ke dveřím v předsíni, nakoukne kukátkem ven. Je tam tma. Přesvědčí se, zda je zamčeno. Zahákne řetízek. Vrátí se zpátky do pokoje. Vzpomene si nanalezenou náušnici, ještě jednou si ji prohlédne, a pak uloží do malé emailované krabičky.

Vinohradská ulička, domy potopené ve sněhové záplavě, mezi tím plné popelnice a prach překrývající bělobu. K zaparkované modré oktávii přichází Denisa. Od stejně modré oktávie ji z druhé strany hlasitě zdraví Irma: „Dobré jitro, Deniso!“


11

Nastupuje do vozu spolu s manželem, ten hned s úsměvemdodává: „Jednou si ta auta spleteme.“

„Nebojte se, pane Beyvl. To svoje poznám vždycky. Ješpinavější!“

Denisa nastoupí, nastartuje a vyrazí z místa. Zůstane za ní jenom obláček z výfuku.

Modrá oktávie dojede před budovu televize a zaparkuje naproti. Denisa vystoupí, dálkovým ovladačem auto zamkne a vejde dovnitř. Nevšimne si zastavujícího tmavého auta a siluety muže za volantem.

Radek, asi čtyřicetiletý muž s pečlivě přistřiženým plnovousem sedí u stolu naproti Denise a píše cosi na počítači. Občas přitom pohlédne na kolegyni.

„Tak co, Deniso, nezaláskovala ses na těch horách?“

Líbezně se na ni usměje, z jeho strany je vztah více než přátelský. Denisa otevírá obálky a třídí dopisy.

„Nezačínej zase. Byla jsem tam kvůli lyžování.“ Pak se zasměje. „Jo, byl tam jeden obstarožní podnikatel, kterej se mi snažil dvořit. Na svahu jsem jela na jeho poměry poněkud rychleji, on se toužil předvést a skončil se zlomenou nohou ve Vrchlabí. Ostatní to pak raději vzdali.“

Radek se zakaboní: „Když ty seš moc vybíravá.“

Denisa na něho pohlédne úkosem. „Pouze opatrná. Vyčkávám, až někdo to mý tempo vydrží.“

Radek si neodpustí: „To už budeš dávno v domově důchodců.“

Ale Denisa na jeho poznámku nereaguje. Zírá vyjeveně dojednoho dopisu, pak ho zastrčí do obálky a místo na jednu zhromádek ho schová do kapsy u saka.

„Přijdu za chvilku, potřebuju si něco zařídit.“

Chvatně vstane, popadne kabát a vyběhne z místnosti. Radek se za ní nechápavě dívá.


12

Z přehrávače za barovým pultem se line pomalá náladovka.Denisa sedí na vysoké židličce v malé poloprázdné místnosti. Upije z hrníčku kávy a pak vyndá ze saka dopis. Otevře ho. Hledí zamyšleně na několik slov, složených z písmen vystřižených z novin: TOHLE JE POSLEDNÍ VAROVÁNÍ.

Denisa vyjde z bistra, rozhlédne se kolem a pohled jí maněpadne na její auto. Za stěračem najde lístek. Ještě jednou se rozhlédne a lístek opatrně vyjme. Když ho otočí, vidí, že je to nějaký reklamní leták. Zmuchlá ho a s úlevou odhodí do koše.

Jen co se Denisa vrátí do televize, od svého stolu na ni zahaleká Radek: „Volal nějakej Marek...!“

Denisa se při svlékání kabátu zarazí: „Cos mu řekl?“

Radek k ní dojde a pomůže jí kabát pověsit na věšák. „Že se zrovna vdáváš. Kdo to je?“

Denisa usedne za svůj stůl. „Nic takovýho, jak si myslíš. Někdo z tý investiční společnosti Futurum.“

Radek k ní dojde a usedne na kraj stolu. „Vyhrožoval ti?“

Denisa po chvilce váhání lehce zamumlá: „Víš, že ti ani nevím. Nenechal tady číslo?“

Radek ji pozorně sleduje. „Říkal, že ještě zavolá.“

Jako na pokyn zadrnčí telefon. Denisa pohlédne na Radka a pak opatrně zvedne sluchátko. Radek zmáčkne knofl ík hlasitéhoodposlechu. „Prosím.“

Hlas z telefonu zní jasně, ale stručně: „Doktor Marek. Včera jsem volal.“

„Myslíte poprvé nebo podruhé?“

„Já vám nerozumím...“

„To nic. Jenom že dnes máte jinej hlas. Tak co si přejete, pane Marku?“

„Raději osobně. Mohli bychom se sejít dnes v devět večer vrestauraci U Zlatého pelikána... Ale bez mikrofonu a bez kamery. Je vám to jasné?“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist