načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Hrdina - Jennifer Li Shotzová

Hrdina
-15%
sleva

Kniha: Hrdina
Autor:

Nechte se vtáhnout do příběhu plného napětí a překvapení, příběhu o přátelství, věrnosti a obdivuhodně silném poutu mezi chlapcem a jeho čtyřnohým kamarádem. Když oblíbený ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  249 Kč 212
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
7,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018-04-19
Počet stran: 224
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 223 stran : ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: překlad: Lenka Štěpáníková
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2018-17
ISBN: 9788026418849
EAN: 9788026418849
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Nechte se vtáhnout do příběhu plného napětí a překvapení, příběhu o přátelství, věrnosti a obdivuhodně silném poutu mezi chlapcem a jeho čtyřnohým kamarádem. Když oblíbený policejní pes Hrdina odchází do výslužby, vypadá to, že si bude užívat poklidného psího důchodu v rodině svého psovoda, seržanta Landryho, a celé dny jenom dovádět s jeho dvanáctiletým synem Benem. Do Hrdinova života však neočekávaně vstoupí Skaut – zatoulané štěně, které Hrdina spolu s Benem jednoho dne objeví vystrašené a zraněné v lese. Od té chvíle už nic není jako dřív. Když Skaut po nějaké době stejně neočekávaným způsobem zase zmizí, musí Hrdina, zkušený stopař a záchranář, využít všech svých schopností, aby ho znovu našel a přivedl zpět. Pátrání po Skautovi však přivede Hrdinu a Bena na stopu čehosi velmi závažného a nebezpečného…

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Jennifer Li Shotzová - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Hrdina" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

16

1

Míč opsal ve vzduchu oblouk a rychle padal dolů. Hrdina se hnal přes trávník dlouhými, plavnými, avšakenergickými skoky a jeho nohy se míhaly tak rychle, že je skoro nebylo ani vidět. V jednu chvíli měl ještě všechny čtyři tlapy na zemi a vzápětí už vyskakoval do výšky a chňapal po míčku. Lehce dopadl zpátky na zadní a ani se přitom nezadýchal.

„Viděl jsi to?“ křičel Ben na Adama.

„Je úžasný,“ odpovídal Adam uznale a stínil si oči dlaní, aby mohl lépe sledovat, jak Hrdina uhání s baseballovým míčkem zpátky. „Jako kdyby to byl napůl pták a napůl pes.“

Bena hrozně bavilo odpalovat pro Hrdinu míčky a zdálo se, že Hrdinu zase baví je chytat.

Existovala ovšem osoba, která milovala tyhle hrátky víc než oni oba dohromady, a tou byl Adam. Letos byli Ben a Adam odhodláni dotáhnout to do školního baseballového týmu. Každý den po vyučování chodili s Hrdinou na hřiště trénovat nadhozy, odpaly a chytání a přitom sinavzájem udíleli rady, jak hru ještě zlepšit.

Hrdina přiběhl k chlapcům s ukoptěným míčkem v tlamě.

„Kolik je hodin?“ zeptal se Adam.

Ben obrátil pohled vzhůru a zjistil, že slunce se už kloní

k západu.

„Půl páté,“ odhadl.

„Musím už jít,“ prohlásil Adam.

„Jo, my taky. Pojď, Hrdino. Je čas to zabalit,“ rozhodl

Ben a podrbal psa na hlavě.

Hrdina upustil míček Benovi k nohám. Chlapec ukázal

Hrdinovi rukou posunek, který znamenal zůstaň. Hrdina

zůstal na místě. Takto se Ben postupně snažil osvojit si

všechny signály a slovní povely, které pro komunikaci

s Hrdinou v průběhu let užíval jeho tatínek. Povely jako

hledej nebo stopa byly samozřejmě zbytečné, ale Hrdina

znal i jiné, celkem legrační, jako například kdy vyrazit,

a kdy naopak zastavit, jestli běžet nebo skákat, kdy se

otočit nebo přiběhnout k noze. Dokonce se dokázal zastavit v chůzi uprostřed zamýšleného pohybu, jestliže k tomu byl vyzván. Bylo vidět, že prošel profesionálním výcvikem a že je zvyklý poslechnout na slovo, přesně jak se od policejních psů žádá.

Hrdina se zadíval na Bena vážným pohledem. Trochu

zaškubal levým uchem a naklonil hlavu doprava. Ben se

snažil pochopit každý jeho výraz a gesto.


18

„Vidíš, jak se na mě dívá?“ ukazoval Adamovi. Tenpřikývl. „To znamená, že chce, abych mu znova hodil míček.“

„Neuvěřitelné. Nejen že je tvůj pes hrdina, on navíc ještě umí mluvit?“ podíval se Adam na Hrdinu. Peszavrtěl ocasem.

Ben obrátil oči v sloup. „Ne, vážně,“ ujišťoval kamaráda. „Když dělá tohle“ – Ben trhaně pohyboval hlavou nahoru a dolů ve snaze co nejlépe napodobit psovo chování – „chce jít ven, aby si vyřešil svoje potřeby, však víš, jak to myslím. Když takhle kroutí hlavou“ – Ben pro změnu otočil hlavou doleva, doprava a zase zpátky – „znamená to, že zaslechl něco venku. Jako kdyby pořád držel stráž.“

Adam vypadal, jako by nemohl uvěřit vlastním očím.

„Bene, ty si fakt myslíš, že tohle psi dělají?“

Jeho nejlepší kamarád pokrčil rameny. „A ne snad?“

Adam si klekl na jedno koleno a vzal Hrdinovu hlavu do svých dlaní. „Dej mi na něj pozor, ano? A když se zase začne chovat jako zvíře, dej mi vědět.“

Hrdina mu olíznul nos. Adam se zasmál a na oplátku ho poškrábal za uchem.

„Tak ahoj,“ vyskočil potom na kolo. „Bene, odpal si ještě pár míčků, jo? Vím, že ti to nemusím připomínat, alezkušební zápasy jsou už za dva týdny. A do týmu se musíme

dostat oba dva, jinak by to nemělo smysl.“

Ben se zašklebil. „To bude v pohodě, ne?“

„Jo. Ale bez legrace, Bene,“ zvážněl Adam. „Já vím, že

hodně trénuješ, aby tě vybrali jako spojku. Jenže znáš

trenéra – nedá ti nic zadarmo. Musíš mu to ukázat.

Takže je potřeba, abys neponechal nic náhodě a dobře se

připravil.“

„Taky že se připravím,“ usmál se sebevědomě Ben.

„Fajn, zítra můžeme pokračovat a pracovat na zlepšení

úderu.“ Adam šlápl do pedálů. „Tak čau.“

„Čau,“ vzdychl Ben. Mít za kamaráda takového blázna

do baseballu bylo totiž úžasné i stresující zároveň.

Hrdina se podíval na Bena a zamračil se, až se mu

zkrabatil ostrůvek měkké srsti mezi očima.

„Dobrá, hochu, tak si dáme ještě jeden míček,“ pronesl k němu Ben. Pak několikrát potěžkal míček v ruce.

Hrdina se přikrčil a sklopil uši, připravený vyrazit. Ben

chvíli čekání schválně prodlužoval a užíval si psovovzrušení. To zvíře bylo tak... ostražité. Jakmile chlapec jen

malinko pohnul prstem, Hrdina si toho okamžitě všiml.

Vypadalo to, že jeho tělo a mysl fungují v perfektní shodě

a reagují na sebemenší podnět. Veškeré činnosti vykonával Hrdina soustředěně a s plným nasazením. Přesně



21

to by potřeboval i Ben. Tatínek tomu říkal „uvědomělé

jednání“.

„Zpomal, Bene,“ říkával mu, když se chlapec hnal do

svého pokoje, aby si udělal úkoly, nebo uháněl na trénink

nebo na ranní schůzi redakční rady školního časopisu.

Prostě pořád někam chvátal a příliš přitom nepřemýšlel. Stejné to bylo i s baseballem. S přesností si hlavu moc nelámal, jenom prostě vší silou napálil míček.

Ben zaslechl v hlavě tatínkův hlas: „Zpooooooooomal.

Vydechni. Zaměř se na účel svého jednání. Tak, jak to

dělají policisté.“

Hrdina zakňučel – znělo to jako Tak už nezdržuj! Ben

se snažil co nejvíce soustředit. Zdvihl pálku nad pravé

rameno a vyhodil míček vzhůru. Pálka zasvištěla vzduchem a zasáhla míček, který vylétl do výšky a pokračoval

daleko, daleko dopředu.

„Joooooooo!“ zajásal Ben. Nemohl uvěřit, že se muodal tak povedl. Určitě by to byl home run!

Hrdina vyrazil za míčkem. Ben vůbec nechápal, jak

může běžet tak rychle. Duté žuchnutí prozradilo, že míč

dopadl do trávy.

Chlapec vyrazil za Hrdinou a dostihl ho v místech, kde

končilo hřiště a začínal hustý les. Tam pes přitisklčenich k zemi a provedl několik krátkých a silných vdechů.

Míček však nebylo v trávě nikde vidět. Hrdina kličkoval,

veden svým čichem, potom se zastavil na jednom místě

a se zaujetím ho pořád dokola očichával. Pod jehomohutnými tlapami už z trávy vystrkovaly hlavičky první jarní

květiny.

„Kde je míček, kámo?“ povzbuzoval psa Ben.

Se zrakem upřeným na zem postupoval pes pomalu až

k prvním stromům.

„Co to tam máš?“ následoval ho Ben. Hrdina zrychloval a nořil se pořád hlouběji do lesa, až tam, kde stromy

rostly blízko u sebe a jejich kořeny se ztrácely v hustém

podrostu. Jak by ten míč mohl dolétnout tak daleko?pomyslel si Ben. Najednou spatřil v Hrdinových pohybech

cosi, s čím se dosud nesetkal. Pes byl naprostosoustředěný, uši sklopené dopředu, zrychleně dýchal. Ocas, obvykle svěšený mezi zadníma nohama, nyní neslvodorovně. Dokonce i jeho srst se zdála být v pozoru.

Hrdina zachytil stopu.

Ben nikdy předtím neviděl Hrdinu takto zaujatého

nějakým pachem. Byl očividně připravený hledat azachraňovat... ale co nebo koho? Baseballový míček?

To se nezdálo pravděpodobné.


23

Chlapce těšilo sledovat Hrdinovo vzrušení, ale rozhodně

nebyl nadšený, že dorazí pozdě na večeři. Budou si muset

pospíšit.

„Hele, Hrdino, máma mě přetrhne, když zase přijdu

pozdě.“ Labrador přitlačil čumák k zemi. „Je to jenommíček. Do zítřka se s ním nic nestane,“ přesvědčoval ho Ben.

Už už se chystal Hrdinu odvolat, když pes prudce zdvihl hlavu a začal v kruzích obíhat skupinu u sebe rostoucích stromů. Ben si při pohledu na sprintujícího psapovzdychl, pak se ale náhle zarazil.

I Hrdina najednou ztuhl a upřeně sledoval cosi na zemi, něco mezi listím a popínavými stonky rostlin. Pak tlumeně vyštěkl. Ben k němu přiběhl.

„Co je to...,“ snažil se rozeznat. Ležel tam jeho míček – ale jak se tam dostal? A pak Ben koutkem oka zahlédl rychlý pohyb – jakousi hnědobílou skvrnu mihnuvší se vzduchem. Ben i Hrdina sledovali, jak skvrna dopadla na zem, převalila se a drapla míč. Potom se zastavila aposadila se, míček mezi zuby.

Bylo to... štěně?



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist