načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Hravý středověk - Kris Bordessa

Hravý středověk

Elektronická kniha: Hravý středověk
Autor:

Kniha Hravý středověk přivádí znovu k životu středověkou Evropu prostřednictvím praktických úkolů pro děti ve věku 9–12 let. Při aktivitách se doporučuje jen malá pomoc ... (celý popis)
Produkt teď bohužel není dostupný.

»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6% 80%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: EDIKA
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 122
Rozměr: 26 cm
Úprava: ilustrace , mapy
Vydání: 1. vyd.
Název originálu: Great medieval projects you can build yourself
Spolupracovali: ilustrace Shawn Braley
překlad Kateřina Komárková
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-266-0665-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Doplňující informace a zajímavosti o každodenním životě na vesnici, hradech a klášterech, o oblékání, bydlení, hygieně, zbraních, lékařství a z mnoha dalších oblastí. Důležitou součástí jsou aktivity, podle nichž si děti mohou vyzkoušet vytvořit přeměty spojené se středověkem. Populárně-naučná publikace určená dětem zabývající se životem ve středověké Evropě.

Popis nakladatele

Kniha Hravý středověk přivádí znovu k životu středověkou Evropu prostřednictvím praktických úkolů pro děti ve věku 9–12 let . Při aktivitách se doporučuje jen malá pomoc dospělých a používají se pomůcky běžné ve většině domácností. Doplňující informace a zajímavosti text zpřístupňují i malým dětem. Čtenáři si prohloubí znalosti o rytířích, urozených dámách a hradech a dozvědí se mnohé o klášterech, obléhacích zbraních, každodenním životě na vesnici, o středověkém oblékání, trzích a slavnostech, středověkém lékařství i křižácích.

VĚDĚLI JSTE, ŽE…?
- V některých domcích rolníků žila ve středověku s lidmi i zvířata.
- Lékaři někdy pacientům předepisovali „dávku dvorního šaška“. Věřili, že smích je nejlepší lékař.
- Ve středověku se pilo také z kožených pohárů.


„Skvěle, zábavně a srozumitelně napsané a historicky přesné. Ilustrace, text a navrhované projekty znovu oživují toto období. Můžu jedině doporučit!“
- Sarah Blicková, docentka dějin umění na Kenyon College

„Promyšlený a praktický průvodce středověkem od Kris Bordesové je osvěžujícím náhledem do minulosti pro mládež, která se snaží zorientovat v dnešním světě.“
- Steven Ozment, autor knihy Nedobytná pevnost: Novodobá historie německého národa

„Tato kniha je skvělým nástrojem, jak povzbudit zájem dětí o středověk prostřednictvím nápaditých a praktických projektů. Poutavé a přínosné popisy tohoto období jsou také zdrojem k zamyšlení, obohacení a duchaplné konverzaci.

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Hravý středověk Hravý středověk
Bordessa Kris
Cena: 169 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kris Bordessová

Hravý středověk

Edika

Brno

2015


Hravý středověk

Kris Bordessová

Překlad: Kateřina Komárková

Ilustrace: Shawn Braley

Odborná korektura: Radek Chajda

Odpovědná redaktorka: Eva Mrázková

Technický redaktor: Jiří Matoušek

Authorized translation from the English language edition Great Medieval Projects You Can Build Yourself.

Copyright © 2008 by Nomad Press

All rights reserved.

The trademark “Nomad Press” and the Nomad Press logo are trademarks of Nomad Communications, Inc.

Translation © Kateřina Komárková, 2015

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN 978-80-266-0665-9

Vydalo nakladatelství Edika v Brně roku 2015 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30,

Praha 4. Číslo publikace 19 087.

© Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována

a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu

vydavatele.

1. vydání


HRAVÝ

STŘEDOVĚK



Obsah

Úvod

~1~

Zrození středověké

Evropy ~3~

Králové a královny

~15 ~

Rytíři a jejich zbroj

~24~

Válčení ve středověku

~42~

Hrady

~49~

Středověké hostiny

~59~

Vesnice a obydlí

~65~

Středověká města

~79 ~

Náboženství

ve středověku

~91~

Kláštery

a klášterní život

~10 5 ~

Konec jedné éry

~115 ~

Slovníček 117 ~ Zdroje 120 ~ Rejstřík 121



1

Úvod

D

obrého dne, můj pane, má paní! Zajímalo vás někdy, jaké by

bylo žít na hradě? Nebo si obléknout brnění a vrhnout se do

boje na svém věrném oři?

Díky této knížce poznáte, jak se žilo ve středověké Evropě. Když

se nad tímto obdobím zamyslíme, obvykle nás napadne král Artuš

a jeho rytíři Kulatého stolu, kouzelník Merlin nebo draci dštící oheň.

Ano, něco z toho je pravda, ale období středověku je plné pověstí

a legend, takže zjistit, co se tehdy skutečně dělo, může být někdy

obtížný úkol!

Jak tedy Evropa ve středověku vypadala? Tehdy vládli zemím

feudálové a panovníci a krajina byla posetá

hrady. Bylo to rovněž období plné zmatků,

protože králové vedli války o území, zkul

turních i náboženských důvodů.

Jenže lidé středověku bylipře

devším chudí rolníci a řemeslníci.

Do velkolepých hradních sálů nikdy

nevkročili. Místo toho žili v malých

chatrčích s doškovou střechou na

území, které patřilo feudálovi. Osady

i celá města byly obehnányochran

nými hradbami, protože neustále

hrozil nějaký válečný konβlikt.

1

adala? Tehdy vládli zemím

a byla posetá

zmatků,

zkul

níci.

y

h

a

y

e


Úžasné středověké projekty

2

V té době se západní Evropou šířilo křesťanství. Předtím Evropanéuctívali mnoho božstev namísto jednoho jediného Boha. Ve středověku nutili

králové a královny obyvatelstvo, aby se těchto bohů vzdalo a přijalokřesťanskou víru. Církev nakonec získala významnou moc. Ovládala celýpolitický a právní systém v Evropě.

V této knize se dozvíte, jak lidé ve středověku žili, jedli a jak se bavili.

Seznámíte se s několika skutečnými postavami této éry a vyzkoušíte si

projekty, které vám pomůžou lépe pochopit, jak se ve středověku žilo na

vesnici, ve městě a na hradě.

Většinu aktivit v této knizezvládnou děti s minimálním dozorem

dospělého. Jako pomůcky sepoužívají běžné věci z domácnosti, nebo

věci, které se dají snadno koupit

v obchodě. Takže se připravte –

právě se vracíme v čase dostředověké Evropy!

2

py

Zapamatujte si

Středověká Evropa: Evropa

během středověku, tedy přibližně

v letech 350 až 1450 n. l.

Pověst: lidové vyprávění

o předcích nebo hrdinech, či dokonce

o nadpřirozených bytostech.

Legenda: starobylý příběh, který se

ve skutečnosti mohl i nemusel stát.

Feudál: příslušník feudální

společnosti, který vlastnil půdu

a vládl svým poddaným.

Feudální společnost:

společenský systém, který se rozvinul

v Evropě devátého až patnáctého

století. Panovníci a šlechtici poskytovali

půdu svým poddaným výměnou za

jejich věrnost.

Rolník: zemědělec v rámci feudální

společnosti, který obdělával půdu

patřící jeho pánovi.

Řemeslník: zručný pracovník,

například kameník nebo krejčí.


3

O

bdobí středověku spadá zhruba do let 350–1450. Na

jeho začátku byl pád Římské říše a za jeho konec se

pokládá nástup nové éry zvané renesance. Toto období

se někdy označuje také jako „temný středověk“.

Označení „temný středověk“ vzniklo během renesance,

protože tehdejší lidé toto období vnímali jako největší

úpadek v dějinách. Přes jeho hanlivý původ tento termín

někteří historikové používají dodnes.

3

Zrození

středověké Evropy


Úžasné středověké projekty

4

Středověké obyvatelstvo tehdy samozřejmě nemělo pocit, že by bylo „ve

středu“ či „uprostřed“ něčeho. Připadalo jim – stejně jako dnes nám –, že

jejich současnost je tak moderní, jak jen může být.

V období raného středověku byly součástí Evropy ostrovy Británie

a Irsko a většina území dnešní Itálie, Německa a Francie. Na severu žili

Vikingové, lidé z oblastí dnešního Dánska, Norska, Švédska a Finska.

Skupině těchto států se říká Skandinávie. Jižně přes Středozemní moře se

nacházela Afrika. Severní část Afriky byla osídlena Maury, kteří bylimuslimové. Východně byla Byzantská říše, zahrnující dnešní Turecko a část

Řecka, Bulharska a ostrovy Sicílie a Sardinie. Dále na východ serozprostírala Asie, domov Arabů a Hunů. Lidé těchto zemí spolu často válčili.

Anglosasové: lidé z germánských

kmenů, kteří se přesunuli na ostrov Británie.

Arabové: lidé Arabského poloostrova, na

němž je dnes Saúdská Arábie.

Frankové: lidé německého původu.

Germáni: lidé pocházející ze severní

Evropy, včetně Dánů, Švédů, Norů a Němců.

Hunové: nomádi ze střední Asie.

Maďaři: lidé maďarského původu.

Maurové: muslimské obyvatelstvo žijící

na území dnešního Gibraltaru, Španělska,

Portugalska a západní Afriky.

Normané: lidé středověké severní

Francie se skandinávskými kořeny.

„Normané“ jsou od slova „Northmen“

či „Norseman“, tedy severský muž.

Ostrogóti: jedna ze dvou hlavních větví

Gótů, východogermánský kmen (druzí byli

Vizigóti).

Saracéni: lidé, kteří nejsou křesťané,

hlavně muslimové žijící v Arábii.

Sasové: skupina starogermánských

kmenů ze severního Německa a východního

Nizozemska.

Vikingové: lidé z území na

severu, dnešního Norska,

Švédska a Finska.

Vizigóti: jedna ze dvou

hlavních větví Gótů,

východogermánský kmen

(druzí byli Ostrogóti).

NÁRODY VE STŘEDOVĚKÉ

EVROPĚ


Zrození středověké Evropy

5

VZESTUPY A PÁDY

Protože je středověk tak dlouhým časovým úsekem, historikové

tuto éru rozdělili na tři kratší období. Raný středověk, nazývaný

často „temný středověk“, asi od roku 350 do 1050, vrcholný

středověk přibližně od roku 1050 do 1300 a pozdní středověk,

který následoval a za jehož konec se pokládá rok 1450.

Skandinávie

Vikingové

Británie

Anglosasové

Portugalsko/

Španělsko

Maurové

Západ. Afrika

Maurové

Arabský

poloostrov

Arabové, Ostrogóti,

Saracéni

Asie

Hunové

Nizozemsko

Sasové, Germáni

Maďarsko

Maďaři

Normandie

Normané

Německo

Frankové, Sasové,

Vizigóti, Germáni


Úžasné středověké projekty

6

Dějiny středověké Evropy

Dějiny Evropy období středověku jsou

dlouhé a komplikované. Abychom je

pochopili, je třeba vědět něco málo

o Římské říši, která byla u moci před

nástupem středověké éry.

Historikové odhadují, že Římská říše

měla na vrcholu své slávy až 60milionů obyvatel. Rozkládala se na území

dnešní Evropy i území podél severního

pobřeží Afriky a v západní části Asie.

Jak se Římská říše rozrůstala, ovládnout tolik území i lidí bylo obtížnější.

Římský císař Dioklecián to chtěl zjednodušit tím, že celou říši ve třetím

století rozdělil na dvě části – Západořímskou a Východořímskou říši,později nazvanou Byzantská říše. Jenže i když teď byla menší, Západořímská

říše strádala.

Možná jste už slyšeli o pádu Říma. Ačkoli to může znít jako hroznátragédie, která se udála velmi rychle, ve skutečnosti to trvalo stovky let. Války

a nemoci zahubily mnoho Římanů. Velká města se zmenšovala a lidéopouštěli své vesnice. Pouliční lampy, kanály a vodovody chátraly. Střechy byly

děravé a chodníky se rozpadaly.

Zapamatujte si

Byzantská říše: termín

používaný od devatenáctého století,

popisující, co ve středověku zbylo

z Římské říše.

Soběstačný: schopný uspokojit

své potřeby bez pomoci druhých.

Barbaři: lidé, které Římani

považovali za primitivní.


Zrození středověké Evropy

7

CO ZNAMENÁ

STOLETÍ?

Lidé, kteří žili ve středověku, nepořizovali přesné

záznamy tak, jak to děláme dnes. Historikové

mnohdy nemají šanci zúžit datování na konkrétní

rok, mohou však určit století. Proto je důležité

pochopit, co znamená století. Každé století je

rovno stu let. Počítáme je od narození Krista až

dodnes. První století zahrnuje období od roku 1

do roku 99, druhé století od roku 100 do 199, třetí

století znamená období od roku 200 do roku 299

a tak dále.

Bez fungujících společenství

se lidé museli státsoběstačnými, spoléhat převážně sami

na sebe a na farmaření, aby

dokázali přežít.

Oslabení Římské říše bylo jako

pozvánka pro sousední kmeny,

aby ji napadly. Některé kmeny se

na dobytém území usazovaly,častěji však armády plenily území

pro peníze. Nájezdníci vtrhávali

do kostelů i domů boháčů a kradli

tolik peněz a šperků, kolik jen jejich

koně dokázali unést. Římané těmto

vyvrhelům přezdívali barbaři, protože neuměli mluvit latinsky ani žít

jako Římané. Barbarské kmeny napadaly Římany po celá staletí.

Ačkoli Řím nepadl za jediný den, kritický okamžik nastal roku 476.

Tehdy západní – menší – polovinu Římské říše dobyli Frankové, lidé ze

severu. Východořímská říše, včetně města Konstantinopole, nadáleprospívala. I když se celé impérium nepřestávalo zmenšovat a ve středověku

téměř vymizelo, Řím si své místo na mapě udržel.


Úžasné středověké projekty

8

KRÁL ARTUŠ

Král Artuš a jeho rytíři Kulatého stolu jsou zřejmě nejslavnější středověké postavy ze

všech – a přitom nikdo neví, jestli skutečně existovali! Legendy o králi Artušovi si lidé

předávali po více než tisíc let a historikové dodnes pátrají po nějakých důkazech.

Podle legendy nechal Artuš vyrobit Kulatý stůl pro své muže, aby u něj všichni – včetně

jeho samého – mohli večeřet a být si rovni při rozmluvách o dění v království. Naopak

obdélníkový stůl skýtá možnost osobě sedící v čele budit dojem nadřazenosti.

Jak se ten slavný a spravedlivý muž vlastně stal králem? Vytáhl přeci meč ze skály.

Vyrůstal s pěstouny a netušil, že jeho otcem je král Británie, což z Artuše činilo

následníka trůnu. Čaroděj Merlin o jeho nároku na trůn věděl a stanovil úkol, který

dokázal splnit jen mladý Artuš. Čaroděj vetknul do skály meč a vyzval muže, aby jej

vytáhli ven. Ten, kdo by to dokázal, se měl stát králem. Artuš meč ze skály úspěšně

vysvobodil a stal se britským panovníkem.

Král Artuš a jeho žena, královna Ginevra, žili na Kamelotu, kam se zdaleka sjížděly

zástupy udatných a statečných rytířů. Někteří na Kamelotu zůstali a slíbili věrnost králi.

Jednou z nejznámějších pasáží legendy o králi Artušovi je hledání Svatého grálu.

Legenda o grálu tvrdí, že to byl pohár či nádoba, z níž pil Ježíš Kristus. Lidé věřili, že

má Svatý grál kouzelnou moc. Byli přesvědčeni, že nasytí ty, kdo žijí bez hříchu, a ty

s nečestným srdcem oslepí. Pohár s takovou mocí byl velkým lákadlem a stal se cílem

mnoha výprav Artuše a jeho rytířů Kulatého stolu.

Artušova vláda a dobré roky na Kamelotu

skončily, když se král a jeho syn Mordred

vzájemně zabili v bitvě. Říká se,

že Artušovo tělo odpočívá na

kouzelném ostrově Avalon

a probudí se, až jej bude

Británie potřebovat.

8

Artušova vlá

skončily, kdy

vzáje


Zrození středověké Evropy

9

V pátém století Římané opustili Británii a zanechali tamní obyvatele,

aby se bránili sami. Po dvě stě let bojovali původní obyvatelé Británie

s nájezdními skotskými kmeny a Anglosasy, kteří pocházeli od pobřeží

Dánska a Německa. Právě v této době se proslavil britský vojevůdce

jménem Artuš. Jedná se o tutéž osobu, kterou

známe jako krále Artuše? Historikové se

na tom dodnes neshodli!

Ačkoli velké území dnešní

Evropy ovládali takzvaní

barbaři, mnoho z římských způsobů přetrvalo.

Románský jazyk, zákony

a náboženství se smíchaly skulturou nájezdních barbarů. Římané

a barbaři také uzavírali sňatky

a měli spolu děti. Postupně serozdíly mezi národy stíraly.

STARÁ ANGLIČTINA

A ANGLOSASOVÉ

Evropa ve středověku byla velmi rozlehlá a na jejím území žila řada kmenů mluvících

různými jazyky. Mnoho kmenů hovořilo jazyky germánskými, včetně němčiny,

holandštiny, angličtiny, skandinávských jazyků, vlámštiny, fríštiny a zaniklého jazyka

gótštiny. Lidem z těchto germánských kmenů se říkalo Anglosasové.

Tito lidé migrovali na ostrov Británie a časem si vytvořili vlastní jazyk, kterému

říkáme stará angličtina (někdy anglosaština). Kořeny současné angličtiny tkví právě

v této staré angličtině. Ačkoli se může zdát, že by jí současní Angličané rozuměli, ve

skutečnosti by se ji museli učit jako cizí jazyk.

Excalibur

O meči krále Artuše zvaném Excalibur se tradují

dva příběhy. V první verzi je Excalibur meč, který

Artuš vytáhl ze skály a používal ho po zbytek

svého života. Druhá verze příběhu tvrdí, že

mu meč darovala Jezerní královna, bájná žena

z kouzelného ostrova Avalon. V obou verzích má

Excalibur a jeho pochva kouzelnou moc, která

vlastníka Excaliburu chrání před zraněním.


Úžasné středověké projekty

10

Počátek feudalismu

Raný středověk byl obdobím plným násilí. Lidé dobývali nová území nebo

se bránili před nájezdníky. Během toho se vyvinul feudalismus, zvaný též

feudální systém. Je to společenský a ekonomický systém, kde byla půda

poskytována výměnou za vojenskou službu

a oddanost. Středověký feudální systém se

soustředil kolem krále, který ochraňoval

svůj lid a půdu. Králové k vládnutí ve své

zemi potřebovali pomoc jiných mužů. Těm

se říkalo hrabata. Každý hrabě musel

mít malou armádu, do níž rukovali členové

místní komunity.

ATTILA A HUNOVÉ

V roce 451 vyrazili mongolští Hunové z Asie a napadli Galii, velké území,

kam patří dnešní severní Itálie, Francie, Belgie, západní Švýcarsko a část

Nizozemska i Německa. Hunové byli nomádi, což znamená, že se

přesouvali z místa na místo a nikde se neusadili. Měli

zjizvené a hrůzostrašné tváře. Jako nemluvňata je

dospělí pořezali, aby jim zůstaly ohavné jizvy (a oni

vyrostli ve strašlivé válečníky).

Výpravu vedl obávaný muž jménem Attila přezdívaný

„Bič boží“. Římané společně s germánskými Vizigóty

a dalšími germánskými kmeny Galii ubránili. Hunové

opustili bojiště poraženi a zamířili na koních do Itálie.

Dorazili k hradbám Říma, kde následovala další bitva.

Když však Attila nečekaně zemřel, Hunové uprchli.

Věděli jste,

že...?

Bez internetu, mobilů nebo kabelové

televize bylo nepravděpodobné, aby

se lidé o nějakých barbarech vůbec

dozvěděli. Pokud někdo žil mimo

cesty, kterými táhli válečníci, mohl

si v klidu žít a vůbec se nebát válek,

které se odehrávaly kdesi daleko.


Zrození středověké Evropy

11

Hrabata poskytovala těmto bojovníkům – rytířům – kus půdy. Tito první

rytíři byli často sedláci a někteří dokonce

původem nevolníci. Nevolníci bylinejchudší členové feudální společnosti.

Císaři upadajícího Římského impéria

posléze darovali půdu bohatým šlechticům, takzvaným baronům, výměnou

za jejich oddanost. Baron byl vlastníkem

této půdy – zvané panství – a všeho, co

se na ní nacházelo. Panství mohlozahrnovat i palác či hrad, vesnici a zemědělskou

půdu.

Baron poskytoval vazalům část této půdy. Pozemek propůjčenývazalovi se nazýval léno. Vazal léno obdělával, aby uživil svou rodinu, alevětšinu svého času musel hospodařit a dodávat jídlo i pro panský dvůr.

Zapamatujte si

Pochva: pouzdro na meč.

Hrabě: osoba spravující půdu,

soudící místní spory.

Baron: nejnižší hodnost šlechty;

baroni vládli panství a vazalům stejně

jako lordi. Baroni však měli v držení

půdu přidělenou králem.

Panství: území, které král udělil

baronovi.

Vazal: rytíř oddaný svému pánovi.

Léno: půda poskytnutá baronovi či

vazalovi.

LEGRAČNÍ JMÉNA

V raném středověku lidé neměli příjmení jako my. Používali jednoduše jen jedno

jméno. Jak asi tušíte, mohlo to být někdy matoucí. Později se lidem začalo říkat

jménem po otci, třeba Charles, syn Johnův. To se časem změnilo na Johnson

(John + son). Někteří používali ve jméně místo svého narození, třeba John

of Paris (z Paříže), zatímco jiní své zaměstnání, třeba Tom the Smith (Kovář).

Některá jména odkazují na vzhled či charakter osoby, například Karel Veliký.

Karel Veliký (Charlemagne) nezní špatně, co říkáte? Ale co když byl někdo

„malý“ namísto „velký“? Přečtěte si některá jména, která měli panovníci ve

středověku: Karel Prosťáček, Karel Tlustý, Ludvík Koktavý, Ludvík Slepý,

Karel Holý a Ludvík Dítě.


Úžasné středověké projekty

12

NeVOLNÍCI, ROLNÍCI,

LORDI A BARONI

Názvy různých společenských tříd ve středověku se mnohdy zaměňují

a někdy je obtížné odhalit, kdo je kdo. Zaprvé si v této knize všimnete

často používaných slov „šlechtic“ a „šlechtický“. Šlechtický titul byl

dědičný, to znamená, že byl předáván při narození. Odkazuje na

někoho z nejvyšší společenské vrstvy. Šlechtici byli členové šlechty.

Byli často bohatí, ne však vždycky. Šlechtický titul byl status zděděný

či vysloužený nějakým mimořádným činem, jako tomu bylo v případě

rytířů, již věrně sloužili svému pánovi.

Tady je stručný přehled společenských tříd.

Nevolníci: Členové

nejnižší feudální vrstvy

ve středověké Evropě.

„Nevolník“ se latinsky

nazýval servus neboli

otrok, ačkoli nevolníci

nebyli něčím majetkem

jako otroci. Nevolník byl

vázán ke konkrétní půdě,

kterou vlastnil někdo jiný.

Nevolníci museli pracovat

pro vlastníka půdy a někdy

mu odevzdávat část úrody.

Nesměli svobodně odejít,

a chtěl-li některý opustit

území, musel mít povolení

od svého lorda.

Svobodní sedláci: Byli

to chudí vesničané žijícípodobně jako rolníci. Měli však

svou svobodu. Byli tonejčastěji sedláci, kteří vlastnili či

měli v pronájmu půdu a mohli

si s ní dělat, co chtěli.

Svobodní rolníci:

Podobali se nevolníkům,

ale na rozdíl od nich měli

stejná práva a svobody jako

sedláci.

Vazalové: Ter mín pou žívaný pro označení nejnižší

vrstvy, včetně nevolníků,

rolníků a sedláků.

Rytíři: Muži, kteříbojovali, aby chránili či dobyli

území pro svého pána,

barona, hraběte nebo krále.

Ve středověku se rytíři

nepovažovali za šlechtu.

Jak šel čas, jejich postavení

sílilo a rytíři se stalidůležitou a uznávanou součástí

šlechty.

Lordi: Lord

(česk y Pán)

vlastnil nebo řídil panství.

Měl moc nad vazaly, kteří

obdělávali jeho půdu.

Baroni: Nejnižší stupeň

šlechty. Baroni měli moc

nad panstvím a svými vazaly

stejně jako lordi. Na rozdíl

od nich však baronvlastnil půdu darovanou přímo

králem.

Hrabata: Muži povolaní

králem, aby dohlíželi aspravovali královský majetek.

Králové: Mužští panovníci

s nejvyšší mocí a autoritou

ve své zemi.

rrdrdrrrrr


Zrození středověké Evropy

13

Baron také očekával, že jeho vazalové za něj a za krále budou bojovat, když to bude třeba. Za tonabízel svým vazalům ochranu. Když se vazalovipřihodilo něco špatného, baron se o jeho rodinu postaral. Během středověku se feudální systém stal standardní součástí života.

Rytíři v bouřlivých dobách sloužili oddaně svému králi. Protože osud krále závisel na jeho vojsku, stali se rytíři důležitým článkem obrany země proti útočníkům. Jejich role ve středověku byla významná a mnozí z rytířů se těšili velké úctě. Rytíři nakrálovském dvoře nebyli pouhými rytíři, ale šlechtici.

Období změn

Jak se střídali panovníci, lidé se stěhovali po celém území Evropy. Často následovali mocná vojska, nebo před nimi prchali. Národy, které se ve středověku utvářely, byly směsicírůzných lidí různého původu. Docházelo kestřetávání a mísení kultur a vznikaly nové obyčeje a náboženství.

Protože byla vláda neustále ve válce, lidé se více spoléhali na církev a její biskupy. Vestředověku moc církve postupně sílila. Všichni, od králů po vazaly, se báli hněvu duchovenstva, tedy Boha.

Od roku 1000 se středověký svět začal poněkud měnit, hlavně v okolí větších měst. Zemědělci zjistili, že když každý rok pěstují plodiny na


Úžasné středověké projekty

14

jiném poli, půda je zdravější a

úroda lepší. Větší úrodazname

nala jídlo navíc a rodiny takdoká

zaly uživit více dětí. Obyvatelstvo

se rozrůstalo a města se zvětšovala.

Někteří rolníci se přesunuli do měst –

nebo postupně založili města nová –,

aby využili rozšiřujícího se obchodu. Těm, kteří zůstali, se však životní

úroveň výrazně nezlepšila.

V období vrcholného středověku rostla království a bohatí vládcinechá

vali stavět velkolepé hrady, které se nám v souvislosti se středověkem

vybaví. Hrady se staly centrem společenského života, protože se panovníci

snažili zapůsobit na šlechtice svým bohatstvím a úspěchem. V Palermu

na Sicílii měl jeden hrad podlahy ze zlata a stříbra a v královskýchzahra

dách umělé jezírko.

Ačkoli se životní úroveň mnoha lidí zlepšovala, v Evropě se nadále hodně

válčilo. Mezi lety 350 a 1450 vedli panovníci války o moc.

Zapamatujte si

Biskup: důležitá církevní osoba,

která je nadřízená kněžím.

Obchod: směna zboží.

STAROBYLÁ ŘEČ

Pokud bychom se mohli vrátit do středověku a vyslechnout si nějaký rozhovor

v angličtině, ani jako rodilí mluvčí bychom mu nerozuměli. V řadě anglických a

amerických divadelních her, knih a fi lmů zasazených do tohoto období se mluví zvláštní

řečí, která se datuje až od šestnáctého století.

Také čeština byla ve středověku jiná. Podívejte se na několik ukázek vět z té doby.

Rozuměli byste?

Ni sě s kým o tom potáza –

s nikým se o tom neporadil

V ni v čem takovém – v ničem

Mněť jest s tohoto světa sníti –

musím z tohoto světa odejít

Co mi učiniti s tobú? – Co mám

s tebou udělat?

Jest pokoren a krotek – je pokorný

a krotký

On leží zbitú hlavú – leží s rozbitou

hlavou


15

V

e středověku vládli králové a královny mnoha zemím, včetně

Španělska, Německa, Francie, Belgie a Anglie. Tito vládci byli nejvyšší hlavou státu, takzvaní monarchové. Vládě tohoto typu se říká monarchie. Král byl ve všechkrálovstvích nejmocnějším urozeným člověkem.

Králové a královny


Úžasné středověké projekty

16

Králové vytvářeli zákony a zodpovídali

za bezpečnost svých poddaných. Mocný

král vládl svému království se ctí a měl

uznání svých poddaných. Slabý král měl

s udržením pořádku ve svém království

potíže a riskoval, že se mu šlechta bude

posmívat.

Králové měli většinou manželku,královnu. Neženili se s nimi z lásky, spíše si

vybírali takovou ženu, která jejichkrálovství přinese užitek. Protože byl král

urozený, jeho rodiče mu často nevěstu

vybrali už v raném dětství – dokonce

i když byl ještě mimino! Pokud nebyl král

ani v dospělosti ženatý, většinou si vybral

urozenou manželku z jiné země. Byl to

skvělý způsob, jak vytvořit alianci čili

politický svazek.

Karel veliký (742—814)

Když se králi jménem Pipin Krátký a královně zvané Velkonohá Berta narodil syn Karel,

nikdo netušil, že bude jednou znám jako Charlemagne (čti: šarlemaň). Charlemagne

znamená „Karel Veliký“. Zní to mnohem lépe než Karel Velkonohý, nemyslíte? Král Pipin

vládl ve Francii předkarolínského období. Po jeho smrti zdědil Karel Veliký království

a začal ho rozšiřovat. Chtěl, aby bylo slavné jako Řím před svým pádem, Římané ho však

pokládali za barbara. Během své vlády vybudoval Karel Veliký školy, snažil se, aby bylo

vzdělání dostupnější lidem, a chtěl, aby v jeho království lidé mluvili jedním jazykem.

Spravedlivý a laskavý Karel Veliký byl jedním z nejslavnějších středověkých panovníků.

Roku 800 ho papež jmenoval římským císařem.

Zapamatujte si

Monarcha: nejvyšší hlava státu, jako

je král nebo královna.

Monarchie: forma vlády, kde je

politická moc v rukou panovníka

(monarchy).

Aliance: smlouva o spolupráci mezi

dvěma stranami.

Papež: hlava římskokatolické církve.

Normandie: oblast na severu

Francie.

Census: seznam udávající králi

informace o obyvatelích a zvířatech

v království.

Dědic: osoba, která dědí titul či

majetek po rodiči.

Korunní princ: královský

prvorozený syn, který zdědí trůn.


Králové a královny

17

JMÉNA

KRÁLŮ

Zorientovat se ve všech těch různých

středověkých panovnících nemusí být

snadné. Králové různých zemí se často

jmenovali stejně. V průběhu staletí

měly například Anglie, Francie, Skotsko,

Německo a Sasko alespoň jednoho krále,

který se jmenoval Jindřich.

Děti krále a královny, kterým říkáme princové a princezny, byly dědicové

trůnu. Nejstarší syn byl prvním v linii, kdo měl nárok na trůn, a říkalo

se mu korunní princ. Ostatní synové byli po celý svůj život princové,

pokud tedy jejich starší bratři nezemřeli dříve než oni.

Jedině pak se mohli stát sami

králem. Pro krále bylodůležité mít syna, následníka

trůnu. Pokud král zemřel

a nezanechal po sobě dědice,

v zemi mohla propuknout válka –

boje mezi šlechtici o to, kdo se stane

novým králem.

Princezny byly vychovávány

k tomu, aby se staly dámami.

VILÉM DOBYVATEL

Roku 1066 chtěl Vilém, vévoda z Normandie, dobýt Anglii. Uspěl a zvítězil ve slavné

bitvě u Hastingsu. V Anglii nastala takzvaná nadvláda Normanů. Na Štědrý den roku

1066 byl Vilém Dobyvatel korunován králem Anglie.

Po korunovaci nařídil Vilém v Anglii sčítání obyvatel, takzvaný census. Chtěl vědět

o každé osobě a každém zvířeti, které v jeho novém království žilo. Lidem se ten nápad

nelíbil, protože věděli, že budou muset začít platit daně ze svého majetku. Seznam

sčítání se nazýval Kniha posledního soudu.

Navzdory obavám lidu se ukázalo, že byl král Vilém Anglii užitečný. Chtěl vybudovat

bezpečné prostředí pro své poddané a v zemi zavést pořádek. Když zemřel v boji roku

1087, na trůn usedl jeho syn. Po smrti Jindřicha I. roku 1135 upadla Anglie do bezvládí

neboli anarchie. Toto slovo pochází z řečtiny a znamená „bez panovníka“. Bez pevné

vlády lidé přestali ctít zákony a země se začaly rozpadat.


Úžasné středověké projekty

18

Princezna musela vědět, jak dělat

správně pukrle, krásně vyšívat

a tančit. Okouzlující princezna

byla pro krále skvělý vyjedná

vací nástroj. Princezny seprovdá

valy za prince z jiných království,

aby mezi národy vznikla aliance.

Nebylo zvykem, aby král vyhlásil

válku zemi, jejíž princeznou čikrá

lovnou byla jeho dcera.

Královská rodina se přepychově

oblékala. Král s královnou měli

samozřejmě zlatou korunu. Oba

měli zvláštní skupinku mužů či žen, své dvořany. Náleželi k vysoké

aristokracii a král jim důvěřoval. Jejich šatstvo patřilo mezi nejmódnější

v celém království, i když nebylo tak skvostné jako to královské.

JINDŘICH II. ANGLICKÝ

V roce 1154 byl anglickým králem korunován Jindřich II. Za jeho vlády Anglie vzkvétala.

Jindřich II. zavedl v Anglii zvykové právo. Tento systém umožňoval soudcům na soudních

dvorech rozhodovat o vině a nevině lidí prostřednictvím systému poroty. Během

panování Jindřicha II. rozhodovala porota na základě zdravého rozumu a informací

o údajném zločinu poskytnutých soudci. Porota rozhodovala, zda je dotyčný vinen či

nevinen. Zavedení zvykového práva nebylo příliš kladně přijato církví, která měla vlastní

metodu, jak s obviněnými zločinci naložit.

Jindřich uzavřel sňatek s Eleonorou Akvitánskou, která pocházela z Francie. Tímto

sňatkem rozšířil své království o Eleonořinu zemi a rozšířil svou vládu daleko do

Francie. Jejich třetí syn Richard se proslavil jako Richard Lví srdce a nakonec se stal

následníkem trůnu.

Zapamatujte si

Systém poroty: soud, kde o vině či

nevině obžalovaného rozhoduje porota,

skupina obyvatel.

Panování: období vlády krále.

Pukrle: projev úcty, při kterém žena ohne

kolena a sníží se k zemi.

Dvořané: skupina mužů či žen, kteří

podporují a pomáhají králi či královně.

Anarchie: společnost bez pevné vlády.

Výsadní listina: dokument ochraňující

královské osoby před nekalými činy.


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém

obchodě společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist