načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Hravá škola hezkého chování - Zuzana Pospíšilová; Michal Sušina

Hravá škola hezkého chování

Elektronická kniha: Hravá škola hezkého chování
Autor: ;

Anetčina babička ovládá důležité umění - hezky se chovat k lidem a udržovat dobré vztahy. Nauč se to od ní! Nečekej ale žádné mravoučné kázání. Babička má svoje moudré ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  195
+
-
6,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Bambook
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 87
Rozměr: 23 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Spolupracovali: ilustrace Michal Sušina
Skupina třídění: Česká próza
Literatura pro děti a mládež (beletrie)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-4261-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Pomocí příběhů předává babička své vnučce Anetce životní moudra. Učí ji jak hřeje úsměv, jak je důležité lidem pomáhat, hezky se k nim chovat a udržovat dobré vztahy nebo přát druhým vše dobré, ale umět i odpouštět. Také, že skromnost šlechtí a ani trpělivost není k zahození a jak důležitá je láska. Vyprávění je doplněno též úkoly a náměty k samostatnému přemýšlení. Vyprávění o Anetce, která tráví prázdniny u moudré a milé babičky je také průvodcem hezkým chováním. Pro děti kolem 10 let.

Popis nakladatele

Anetčina babička ovládá důležité umění - hezky se chovat k lidem a udržovat dobré vztahy. Nauč se to od ní! Nečekej ale žádné mravoučné kázání. Babička má svoje moudré povídanky, básničky a chytré otázky. O čem že ta babička vlastně vypráví? O ničem menším než o lásce, skromnosti, odvaze, odpuštění...

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zuzana Pospíšilová; Michal Sušina - další tituly autora:
Pohyb s říkadly pro nejmenší -- Pro děti od 6 týdnů do 5 let Pohyb s říkadly pro nejmenší
Pohádky pod polštář Pohádky pod polštář
Hravá škola hezkého chování Hravá škola hezkého chování
Chechtavé pohádky Chechtavé pohádky
 (e-book)
Pohádky z parkoviště Pohádky z parkoviště
Knihovnické pohádky Knihovnické pohádky
Záchranářské pohádky Záchranářské pohádky
POKLAD -- osobní kniha pro děti s vlastními jmény POKLAD
Jak to chodí v psí školce Jak to chodí v psí školce
Křeček v utajení Křeček v utajení
 
K elektronické knize "Hravá škola hezkého chování" doporučujeme také:
 (e-book)
Anička na horách Anička na horách
 (e-book)
Tatínku, ta se ti povedla Tatínku, ta se ti povedla
 (e-book)
Pan Buřtík a pan Špejlička Pan Buřtík a pan Špejlička
 (e-book)
Hasičské pohádky Hasičské pohádky
 (e-book)
Kouzelná třída Kouzelná třída
 (e-book)
Zlobivé pohádky Zlobivé pohádky
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz www.grada.cz HRAVÁ ŠKOLA

HEZKÉHO

CHOVÁNÍ

ZZZZZZZZZZZZZZuuuuuuuuzzzzzzzzzaaaaaaaaannnnnnaaaaaaa PPPPPPPPPPoooooosssspppppppppííííííššššššiiiiiilllllllooooooooovvvvvvvváááááááá,, iiiiiilllllluuuuuussssttttttrrrrrraaaaaaaccccccceeeeeeee MMMMMMMMiiiiiccccccchhhhhhhhhaaaaaalllll SSSSSSSSSSSuuuuuuuuššššššiiiiinnnnnnnaaaaa

Někdy v životě obtížně rozeznáváme, co je špatné

a co dobré. Nauč se to rozlišovat! Příběhy v této

knížce ti pomohou. Vyprávějí o lásce, skromnosti,

trpělivosti, přejícnosti, odvaze a odpuštění.

Anetčina babička ovládá důležité umění – hezky

se chovat k lidem a udržovat dobré vztahy.

Je to snad ta nejdůležitější životní dovednost, a ačkoliv je o ní

napsáno hodně knih, nejlépe ti ji předají moudří lidé, jako je právě

úžasná babička z téhle knížky. Začti se do jejích příběhů a snadno

pochopíš, že není vůbec těžké pomáhat, obdarovávat, usmívat se,

být trpělivý, přát druhým vše dobré. Babička má v zásobě spoustu

pohádkových povídanek, veršů a trefných otázek o hezkém

chování, stačí číst a snažit se porozumět.

Z. PospíšilováM. Sušina

ccccccccccc



Zuzana Pospíšilová, ilustrace Michal Sušina

Hravá škola

hezkého

chování


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reproduko

vána ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Mgr. Zuzana Pospíšilová Hravá škola hezkého chování TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00  Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 5523. publikaci Ilustrace Michal Sušina Odpovědná redaktorka Helena Varšavská Sazba a zlom Antonín Plicka Zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 88 Vydání 1., 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Illustration © Michal Sušina ISBN 978-80-247-4261-8 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9237-8 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9238-5 (ve formátu EPUB)

Obsah

Předmluva  ....................................................................... 7

Prázdniny u babičky  ........................................................ 9

Povídanka o hrnčířovic Lidušce ..................................12

Úsměv hřeje  .................................................................. 15

Na nákupu  ..................................................................... 17

Povídanka o kováři Jírovi ............................................20

Ochota pomoci  .............................................................. 24

Na zahradě před domem  ............................................... 26

Povídanka o dvou tkalcích ..........................................27

Umění darovat  ............................................................... 33

U večeře  ........................................................................ 35

Povídanka o napravené Apolence ...............................36

Skromnost šlechtí  .......................................................... 40

Neposedná houska  ........................................................ 42

Povídanka o třech pekařích .........................................43

Přejícnost  ....................................................................... 46

Jde se do lesa!  ............................................................... 48

Povídanka o truhlářských tovaryších ..........................50

Odvaha  .......................................................................... 53

Malinová nadílka  .......................................................... 55

Povídanka o Amálce, Natálce a lesní studánce ...........56

Trpělivost  ...................................................................... 61

Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra  ................... 63

Mlynářská povídanka ..................................................64

▪ 5 ▫


Spravedlivost  ................................................................. 69

Nejdřív práce, potom zábava  ........................................ 72

Povídanka o Lojzovi a Rudovi ....................................73

Láska  ............................................................................. 79

Poslední den  .................................................................. 81

Povídanka o Justýnce a Cypriánovi ............................82

Umění odpouštět  ........................................................... 86

▪ 6 ▫


Předmluva

Anetka má letní prázdniny trávit u babičky na vesnici. Zpočát-

ku z toho moc nadšená není, i když má u babičky svůj vlastní 

pokojík. Raději by byla s kamarádkami ve městě, ale babička 

je milá a moudrá žena, která umí vyprávět krásné a poučné pří-

běhy. Pokud budete mít chuť ponořit se do řádků této knížky, 

dozvíte se společně s Anetkou, jak se ke druhým lidem hezky 

chovat a jak rozvíjet své pěkné vlastnosti. Babička má v zásobě 

příběhy o lásce, skromnosti, přejícnosti, o rozdávání úsměvů, 

ochotě pomáhat, o trpělivosti, spravedlivosti, ale také o odvaze 

a umění odpouštět.

Protože tato kniha nese název Hravá škola hezkého chování, 

nechybí v ní také úkoly a náměty k samostatnému přemýšlení.

▪ 7 ▫



Prázdniny

u babičky

Byly prázdniny. Rodiče museli chodit do práce, a tak poslali  Anetku k babičce.

„Babičce aspoň nebude smutno. Beztak je celé dny jenom  sama,“ nadhodila maminka.

Anetka nadšená nebyla. Těšila se, že bude o prázdninách  klábosit se svými kamarádkami, že se spolu zajdou vykoupat  k rybníku, že budou lézt po stromech a trhat třešně, ale u ba- bičky žádné kamarádky nejsou. Babička si povídá jen s dalšími  babičkami a dědečky, a to je fakt otrava.

▪ 9 ▫


„Tobě dneska ulítly včely?“ zeptala se babička Anetky, když 

se spolu přivítaly.

„Já žádné včely nemám,“ nechápala vnučka. Vytáhla z auta 

tašku se svými věcmi a ploužila se do pokojíku, který má ba- bička připravený pro hosty.

„A opravdu máš všechno? Nic sis doma nezapomněla?“ sta

rala se babička.

Maminka babičku znala moc dobře. Byla to její maminka, 

a tak už věděla, kam míří.

„Něco si Anetka přece jenom zapomněla,“ přidala se i ma- minka.

„A co jsem jako podle vás měla zapomenout?“ nechápala  Anetka.

„Úsměv přece!“ zasmála se babička.

Nabručená Anetka se zamračila ještě víc. Tohle opravdu po- třebovala. Přece jsem k tobě, babi, nepřijela proto, aby sis ze  mě dělala legraci! pomyslela si v duchu. Aby ze sebe setřásla  babiččiny a maminčiny dotěrné pohledy, nasadila umělý úsměv  a pak se zavřela v pokojíku.

„Ještě že jsem si vzala něco na čtení!“ povzdechla si Anetka 

a otevřela rozečtenou knížku. Čtení jí ale nešlo. Ze soustředění ji 

neustále rušila vůně buchet, které babička napekla na uvítanou.  Anetka se nakonec nechala zlákat. „Tohle se nedá vydržet!“ řek- la a seběhla po schodech z podkrovního pokojíku do kuchyně. 

Pohled na plnou mísu buchet na stole s kostkovaným ubrusem 

jí vnesl do tváře úsměv.

„Tak ho přece našla,“ neodpustila si babička svou poznámku. 

Maminka jí ale pod stolem nenápadně naznačila, aby už raději 

nic neříkala.

▪ 10 ▫


„Můžu si vzít?“ zeptala se Anetka babičky.

„To víš, že můžeš!“ odpověděla babička. „Na téhle straně  jsou povidlové a tam u tebe jsou tvarohové.“

„Já je zkusím obě dvě,“ rozhodla se Anetka. U dvou buchet  ale nezůstalo. Nakonec jich do sebe naládovala šest. Seděla  u stolu, usmívala se a slastně oddychovala. I babička s mamin- kou se usmívaly a všem bylo příjemně.

„Ani nevíš, jakou jsi mi těmi buchtami udělala radost. Ty je  pečeš nejlíp na celém světě,“ pochválila babičku Anetka.

Babička se usmála a řekla: „A ty jsi mi udělala radost, že ses  konečně usmála. Víš, jak je úsměv důležitý?“

Anetka jen nechápavě zvedla obočí.

„Tak já ti povím, jak to bylo kdysi s hrnčířovic Liduškou,“  slíbila babička.

Maminka se na židli zatetelila. Babiččino vyprávění milovala 

i jako malá holka. Teď už od babičky dlouho žádnou vyprávěn-

ku neslyšela.

▪ 11 ▫


Povídanka o hrnčířovic Lidušce V jedné vesnici bydleli dva hrnčíři. Václav měl malou chaloup- ku a v ní hospodařil se svou dcerou Toničkou. Manželka mu  zemřela už před pár lety, ale Tonička byla veselé děvče, a tak  smutek rychle pominul. Václav od rána do večera seděl u hrn- čířského kruhu a vyráběl hrníčky, džbánky, talířky a mísy. Práce  mu šla od ruky, protože si u ní prozpěvoval. Tonička se starala  o domácnost a po večerech hrníčky vlastnoručně malovala. Její  kytičky byly stejně veselé jako ona sama.

V téže vesnici byl ještě jeden hrnčíř. Jmenoval se Jan a měl  taky malý domek se zahradou. Měl hezkou manželku a dceru  Lidušku. Liduška byla hodné děvče, ale byla často zamračená.  Možná proto, že o všem tolik přemýšlela.

Každou sobotu se obě děvčata sešla na náměstí. U stánku  na trhu obě mladé dívky prodávaly hrnečky. Jejich zboží bylo  hodně podobné. Hrníčky i talířky byly naprosto dokonalé a pře-

krásně malované.

„Kupte si hrníčky, malované hrníčky!“ vyvolávala Liduška.

„Kupte si hrníčky, malované hrníčky!“ vyvolávala u vedlej-

šího stánku Tonička.

Obě lákaly zákazníky stejně, obě měly kvalitní zboží, obě  byly mladé a krásné, a přesto Tonička pokaždé prodala mnohem 

více hrníčků než Liduška.

Lidušce to bylo moc líto. Nevěděla, co si o tom má myslet. 

Domů se vracela s hromadou hrníčků a hrstkou zlaťáků. Zato 

Toničce zbylo jen několik posledních hrníčků a mošničku měla 

naditou kulatými penízky. Byla spokojená a úsměv na její tváři  ještě povyrostl.

▪ 12 ▫



Tonička se vracela s veselou, ale Liduška si zoufala. Slzičky 

měla na krajíčku a cestou domů jí nějaká ta slzička občas ukápla  na zem. Jedna ze slziček se zakutálela až ke vchodu do podzem- ního obydlí skřítka Dobráčka. Koukl na slzičku a hned věděl, že  je zle. Poznal, že je to slzička smutku a zoufání. Vykoukl ven  a uviděl krásnou Lidušku.

„Ale, ale, copak?“ zeptal se smutné dívky.

„Jak to, že nikdy neprodám tolik hrníčků jako Tonička?“ ze- ptala se třepotavým hláskem.

„Málo se směješ, Liduško. Musíš se na lidi usmívat, protože 

úsměv má kouzelnou moc, to si pamatuj,“ poradil jí skřítek.

Liduška byla přemýšlivé děvče, proto celou cestu domů du- mala o radě, kterou jí skřítek dal.

Další sobotu se jí na tvář usadil milý úsměv. Když začala  jako obvykle vyvolávat: „Kupte si hrníčky! Malované hrníčky!“ 

hned byla u jejího stánku dlouhá fronta. Lidušku to zahřálo 

u srdce. Najednou neměla nouzi o zákazníky a začala se usmívat 

ještě víc. Skřítek měl pravdu. Liduška si uvědomila, že úsměv 

má opravdu kouzelnou moc.

Úsměv hřeje

„To bylo moc hezké vyprávění,“ vzdechla obdivně maminka.

„Já jsem to pochopila!“ usmála se Anetka. „Slibuju, že už se 

nebudu mračit!“

Ještě chvíli si hezky povídaly, ale pak musela maminka odjet 

zpátky do města. Práce na ni nepočká. Když zůstala Anetka  s babičkou sama, zalovila ve své malované truhle, která stála  v kuchyni pod oknem, a vyndala nějakou starou knížku. Pěkně  ji pohladila a začala listovat zažloutlými stránkami. Pak se za- stavila a začala zvědavé Anetce předčítat milou básničku:

Úsměv hřeje

Když se někdo hezky směje,

jeho úsměv druhé hřeje.

Když máš úsměv na tváři,

srdce se ti rozzáří.

Náladu ti vždycky spraví

někdo, kdo je usměvavý.

Když chceš lidem radost dát,

zkus se na ně hezky smát.

▪ 15 ▫

+


Kdo úsměvy rozdává,

ten je taky dostává.

Tak ať se ti hezky daří

milý úsměv na tvé tváři! • Prohlédni si fotografie lidí v novinách a časopisech. Zdají se 

ti příjemnější lidé, kteří se usmívají, nebo ti, kteří se mračí?

• Všímej si lidí kolem sebe. Jak to na tebe působí, když se 

někdo usmívá?

• Zkus se celý den na ostatní hezky usmívat. Uvidíš, že to bude 

příjemné nejen pro druhé, ale i pro tebe.

▪ 16 ▫


Na nákupu

Anetka pozorně naslouchala. Najednou se jí u babičky začalo  líbit víc než s kamarády ve městě. Odpoledne strašně rychle  uteklo a byl čas jít spát. Anetka usnula zachumlaná do peřin  a s milým úsměvem na tváři.

Probudila se do slunečného rána. Otevřela okno a hleděla do  větví jabloně, na které seděli ptáčci a vesele cvrlikali. Úsměv jí  z tváře nezmizel, a to potěšilo hlavně babičku.

„Co budeme dneska dělat, babi?“ zeptala se Anetka u snídaně.

„Mohli bychom zajít na nákup,“ odpověděla babička.

Anetku to potěšilo. Nakupování ve městě měla ráda. Koukala 

do vyzdobených výloh, prohlížela si nepřeberné množství zboží 

na pultech a v regálech. Tady u babičky to je ale trochu jiné. 

Obchody jsou tu jenom dva. Řeznictví a smíšené zboží.

Babička nakoupila šunku a maso na vývar. „Nudličky si udě-

láme samy,“ řekla babička.

„A jak?“ chtěla vědět Anetka. „Nudle se přece kupujou v ob-

chodě!“

„Stačí nám jen mouka a vajíčko,“ usmála se babička. „Na-

učím tě to, chceš?“ Anetka přikývla.

V obchodě se smíšeným zbožím musely stát ve frontě. Anetka 

si prohlížela, co všechno tam mají. Byly tam hračky, domácí 

potřeby, sešity, pera, potraviny, knížky, a dokonce i kosmetika. 

„Takový obchod ve městě nemáme,“ špitla babičce, která stála 

před ní, a babička potěšeně přikývla.

Na řadě byla zrovna nějaká hodně stará paní. Opírala se o hůl-

ku a trochu se jí třásly ruce. Když hledala drobné v peněžence, 

mince se jí rozkutálely po podlaze.

Babička se na Anetku podívala a trochu do ní šťouchla. Anet­

ka to ale nepochopila. „Přiskoč na pomoc!“ přikázala babička 

polohlasem.

Anetka rozvážným krokem došla ke staré paní. Sehnula se 

a rozkutálené penízky posbírala. Když je podala staré paní, ta jí 

za to moc pěkně poděkovala. Anetka se vrátila do fronty k ba-

bičce a ve tvářích byla celá červená. Úplně cítila, jak se na ni 

všichni dívají, a bylo jí to nepříjemné.

Babička s Anetkou se konečně dostaly na řadu. Nakoupily, co 

bylo potřeba, a vydaly se na cestu domů. Na pěšince potkaly tu 

starou paní. Šla pomaličku a taška s nákupem ji tížila. Babička 

▪ 18 ▫ do Anetky znova šťouchla. Tentokrát to vnučka pochopila hned  napoprvé.

Přiskočila ke staré paní a zeptala se: „Nechcete pomoct  s taškou?“

Paní se s úlevou usmála a ochotně Anetce tašku předala.  Pro mladou dívku se taška nezdála těžká, ale stařence s hůlkou  byla na obtíž. „Děkuji ti, děvenko. Jsi moc hodné děvče. Jak  ti říkají?“

„Jmenuji se Anetka a jsem tady na prázdninách u babičky,“  odpověděla.

▪ 19 ▫




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist