načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Hravá matematika: Hříčky s plochami i křivkami, úhly, čísly a šiframi – Radek Chajda

Hravá matematika: Hříčky s plochami i křivkami, úhly, čísly a šiframi

Elektronická kniha: Hravá matematika: Hříčky s plochami i křivkami, úhly, čísly a šiframi
Autor: Radek Chajda

Nabídka matematických zajímavostí, které nenásilně navazují na školní učivo a rozšiřují je. Poznáte matematiku i z jiné stránky a pochopíte nové souvislosti. Při plnění hravých úkolů si s pomocí jednoduchých návodů vlastnoručně vyrobíte ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 126
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), mapy
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Matematika
Literatura pro děti a mládež (naučná)
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: V Brně, Edika, 2012
ISBN: 978-80-266-0055-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Nabídka matematických zajímavostí, které nenásilně navazují na školní učivo a rozšiřují je. Poznáte matematiku i z jiné stránky a pochopíte nové souvislosti. Při plnění hravých úkolů si s pomocí jednoduchých návodů vlastnoručně vyrobíte například netradiční geometrické pomůcky či analogový počítač. Volné pokračování stejnojmenného titulu přináší další matematické zajímavosti a zábavné úkoly. Pro děti ve věku 11 - 15 let.

Popis nakladatele

Tato kniha je určena pro děti od 10 let a přesvědčí vás, že matematika rozhodně není jen nudné počítání a rýsování. Přináší bohatou nabídku matematických zajímavostí, které nenásilně navazují na školní učivo a rozšiřují je, takže poznáte matematiku i z jiné stránky a pochopíte nové souvislosti. Při plnění hravých úkolů si s pomocí jednoduchých návodů vlastnoručně vyrobíte například netradiční geometrické pomůcky či analogový počítač, poznáte taje šifrování a sestrojíte automat pro určování obsahu nepravidelných rovinných útvarů.

(hříčky s plochami i křivkami, úhly, čísly a šiframi)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Radek Chajda - další tituly autora:
Úžasný svět techniky U6 - Jak funguje svět Úžasný svět techniky U6
Poznej své smysly -- Všetečné otázky, luštění a zábavné experimenty Poznej své smysly
Mladý technik 4 Mladý technik 4
Věda hrou -- 120 spolehlivých pokusů pro mladé výzkumníky Věda hrou
Velká kniha mladého technika Velká kniha mladého technika
 (e-book)
Dobrodružství vzduchoplavby Dobrodružství vzduchoplavby
 
K elektronické knize "Hravá matematika: Hříčky s plochami i křivkami, úhly, čísly a šiframi" doporučujeme také:
 (e-book)
Hravá matematika Hravá matematika
 (e-book)
Malý vědec Malý vědec
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

HRAVÁ

MATEMATIKA

Hříčky s plochami i křivkami,

úhly, čísly a šiframi

Radek Chajda


Hravá matematika

Hříčky s plochami i křivkami, úhly, čísly a šiframi

Radek Chajda

Jazyková korektura: Sabina Konečná

Odborná korektura: Jaroslav Švrček

Obálka: Martin Sodomka

Odpovědná redaktorka: Eva Mrázková

Technický redaktor: Jiří Matoušek

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN 978-80-266-0055-8

Vydalo nakladatelství Edika v Brně roku 2012 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem Na Pankráci 30,

Praha 4. Číslo publikace 16 116.

© Albatros Media a. s. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována

a rozmnožována

za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.

1. vydání



4

OBSAH

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

1. Moaré . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 (6. ročník)

2. Geometrie dláždění. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 (7. roč. – úhly)

3. Dláždění podle matematika . . . . . . . . . . . 13 (7. roč. – úhly)

Rogera Penrose

4. Geometrie pro cyklisty . . . . . . . . . . . . . . . . 14 (6. roč. – kružnice)

5. Netradiční geometrické pomůcky . . . . . 17 (8. roč. – množiny bodů dané

vlastnosti)

6. Perspektiva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 (6. roč. – volné rovnoběžné

promítání)

7. Čtvrtý rozměr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 (9. roč. – prostorová představivost)

HRAJEME SI S KLASICKOU MATEMATIKOU

8. Achilles a želva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 (7. roč. – číselné a logické řady)

9. Geometrické oříšky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 (8. roč. – množiny bodů dané

vlastnosti, obsah kruhu)

10. Problém dotyku koulí . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 (8. roč. – množiny bodů dané

vlastnosti)

11. Problém čtyř barev . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 (6. ročník)

12. Jak změřit obvod zeměkoule . . . . . . . . . . 42 (8. roč. – kružnice, koule)

13. Jak rychlé je světlo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 (7. roč.– rychlost)

HRAJEME SI S ČÍSLY

14. Číselné soustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 (8. roč. – rozvinutý zápis čísla)

15. Počítání na římský způsob . . . . . . . . . . . . 53 (6. roč. – římské číslice)

16. Je to pravděpodobné? . . . . . . . . . . . . . . . . 55 (9. roč. – statistika)

17. Život je jen náhoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 (9. roč. – statistika)

18. Počítadlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 (7. roč. – poměr)

HRAJEME SI S ŠIFRAMI

19. Substituční šifry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 (6. ročník)

20. Transpoziční šifry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 (6. ročník)


5

21. Složitější šifry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 (7. ročník)

22. Algebraické šifrování . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 (9. ročník)

23. Šifrovací stroje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 (9. ročník)

24. Slovník Hyperwebster . . . . . . . . . . . . . . . . 74 (9. ročník) HRAJEME SI S GEOMETRIÍ 25. Geometrie v terénu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 (9. roč. – podobnost trojúhelníků) 26. Geometrie v hrnku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 (7. roč. – odraz světla) 27. Geometrie v hadici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 (8. roč. – objem válce, lom světla)

28. Obsah nepravidelných rovinných . . . . . 85 (6. roč. – obsah rovinných útvarů)

útvarů

HRAJEME SI S POSLOUPNOSTMI 29. „České“ číslice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 (6. roč. – přirozená čísla) 30. Trojúhelníková čísla . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 (8. roč. – výrazy s proměnnou) 31. Pražská hodinová posloupnost . . . . . . . 95 (8. roč. – výrazy, mnohočleny)

32. Šťastná a nešťastná čísla . . . . . . . . . . . . . . 96 (8. roč. – výrazy, mnohočleny) HRAJEME SI S FUNKCEMI 33. Bouře v bazénu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 (8. roč. – kmitání, vlnění) 34. Goniometrické funkce . . . . . . . . . . . . . . . . 101 (8. roč. – goniometrické funkce

v pravoúhlém trojúh.)

35. Sinusoida hravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 (8. roč. – kmitání, vlnění)

36. Parabola hravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 (9. roč.– kužel, pohyb tělesa

v grav. poli)

HRAJEME SI S VÝPOČETNÍ TECHNIKOU 37. Mechanické kalkulačky . . . . . . . . . . . . . . . 111 (6. roč. – celá čísla, použití

kalkulačky)

38. Logaritmické pravítko . . . . . . . . . . . . . . . . 116 (9. roč. – mocniny)

39. Analogový počítač . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 (8. roč. – výrazy)

40. Elektronika a výpočty . . . . . . . . . . . . . . . . 122 (7. roč. – základy výpočetní

techniky)


6


7

ÚVODEM

Tato knížka je volným pokračováním úspěšného titulu Hravá matematika – hříčky s tělesy, křivkami, čísly a tvary, který vzbudil zájem všech příznivců matematiky na hravý způsob. Nyní vám přinášíme další výběr matematických lahůdek, které vás přesvědčí o tom, že matematika rozhodně není fádní a šedivá a v žádném případě se nejedná jen o počítání a rýsování. Tak to totiž na základě školské matematiky mnoha lidem může připadat, což je škoda.

Publikace je určena pro žáky základních škol či nižších ročníků víceletých gymnázií, nabíze

ná témata navazu jí na učivo probírané ve škole a rozšiřují je. V obsahu knihy je u každé kapitoly uvedeno, pro jaký ročník je vhodná a na jaký tématický celek navazuje. Kniha přináší nový pohled na matematiku a její využití, učí vnímat matematiku v souvislostech. Doporučujeme ji rovněž u čitelům matematiky jako sbírku námětů pro zpestření výuky.

Ostrouhejte tedy tužky, připravte pravítko, nůžky, fi xy, tvrdý papír, špejle a barevné papíry

a pusťte se do matematických specialit.

Doporučuji čtenářům, aby si po přečtení knihy všechno sami zkoušeli,

protože jen tak je možné poznat pravou radost objevitele.

U symbolu červené kostky naleznete vždy hravý úkol. Vstupte tedy do krásného a zajímavého světa matematiky. Jste vítáni! Autor


HRAJEME SI

S TVARY A KŘIVKAMI


9

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI 1. Moaré Moaré je zajímavý geometrický jev, s nímž se můžeme setkat všude tam, kde se překrývají dvě pravidelné struktury. Nejjednodušší případ nastane, budou-li položeny přes sebe dvě soustavy rovnoběžných čar se skoro stejným rozestupem. Ten „skoro stejný“ rozestup je důležitý k tomu, aby nastal moaré efekt. Kdyby čáry v obou soustavách měly úplně přesně stejný rozestup, záleželo by na vzájemném posunutí jedné soustavy vůči druhé, zda by se čáry kryly, nebo by byly všechny o stejnou vzdálenost navzájem posunuté.

Soustavy rovnoběžný ch čar na druhém obrázku mají odlišný rozestup. Proto se čáry v někte

rých místech kryjí, zatímco v jiných místech leží vedle sebe a jejich složením vzniká výsledná širší čára. Z dálky se nám zdá, jako by překrytím dvou soustav jemných čar vznikla nová sou

stava nějakých širokých pruhů, které tam p ředtím nebyly – nastal moaré efekt!

Ještě zajímavějšího efektu dosáhnete, když mřížky spolu nebudou rovnoběžné,

ale budou svírat malý úhel. Vezměte dvě pevnější průhledné fólie a na každou z nich

nakreslete černým lihovým fi xem hustou mřížku složenou z rovnoběžných čar,

mezi nimiž bude rozestup rovnající se tloušťce čáry.

Jinou možností je vytvořit takovou mřížku na počítači v kreslicím programu

a vytisknout na laserové tiskárně na transparentní fólii pro tisk. Nouzově můžete

použít i obyčejný papír a pozorovat proti světlu. Položte obě mřížky na sebe a měňte

úhel. V místech průsečíků se překvapivě objeví nové, větší proužky jiného směru!


10

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

Nyní zkuste fóliemi po sobě posouvat nejprve ve svislém a pak ve vodorovném směru. Jak se chovají moaré proužky? Pro jednoduchost jsme začali rovnoběžnými proužky, moaré však vzniká i jinde.

Dají se dokonce vyrobit skryté nápisy, za normálních podmínek prakticky nečitelné, které se ve zvětšené podobě objeví až po přiložení příslušné mřížky. Nápis je totiž velmi úzký a mnohokrát se opakuje, ovšem s mírně odlišným rozestupem než je rozestup mřížky, takže se v každém řádku objeví jiná část písmen a tyto části z jednotlivých řádků dohromady dají velký nápis.

Působivé, že? Tento efekt je možné použít třeba v dětských knížkách, kde pomocí mřížky zviditelníme řešení úkolu.

Moaré však není jen hříčka. Dokáže zviditelnit drobné odchylky v pravidelnosti, neboť vzniklé tmavé pruhy jsou větší a lépe viditelné než ona drobná odchylka.

Chcete porovnat tkaninu vycházející ze stroje, zda má spr ávnou hustotu? Stačí na ni přiložit kontrolní vzorek a podívat se proti světlu, odchylky okamžitě vyniknou.

Při moaré topografi i se zase na zkoumaný povrch promítá pravidelná jemná mřížka a přes druhou mřížku se povrch pozoruje. Takto se najdou i malé odchylky tvaru, nejen u průmyslových výrobků, ale i při lékařských vyšetřeních.

Moaré efekt může být v některých případech i nežádoucí. Nastává totiž také při elektronickém snímání obrazu, kdy snímací čip je složen z řad bodů a snímaný předmět obsahuje rovněž jemnou pravidelnou strukturu. Tř eba když televizní kamera za bírá někoho v šatech s drobnými proužky či tvídové sukni s drobnými černými a bílými body. Proto televizní moderátoři nesmí nosit takové oblečení, které by způsobovalo moaré efekty.

Na moaré si musí dávat pozor i tiskaři. Tištěný barevný obraz se skl ádá z jemné struktury bodů základních barev. Je však nemilé, když je velikost některého z rastrů nepatrně odlišná, rázem se ve složeném obraze objeví nežádoucí efekty.


11

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

Máte-li na oknech sítě proti hmyzu, zkuste se přes jednu síť podívat na druhou,

napnutou v rámu. Zdála se vám rovná? Nyní díky moaré efektu vidíte každou její

nerovnost.

Pokud nemáte sítě proti hmyzu, zkuste se přes jednu napnutou záclonu podívat

na druhou. Moaré najdete možná i tam, kde byste je vůbec nečekali. Prohlédněte si

třeba tohle sítko na čaj. 2. Geometrie dláždění Při dláždění jde o to, jak opakováním stejného tvaru vyplnit celou plochu. Podíváme-li se na situaci z geometrického hlediska, zjistíme, že některé tvary jsou pro dláždění obzvlášť vhodné. Určitě vás napadne čtverec. Naskládáme-li stejně velké čtverce vedle sebe, podaří se nám bez problémů vyplnit celou plochu.

Navíc je čtvercový tvar jednoduchý na výrobu

a také se dobře ukládá ve skladu vedle sebe, proto se čtvercové dlaždice používají nejčastěji.

Má-li být plocha roviny vyplněna beze zbytku,

musí hrany dlaždic v místě, kde se stýkají, tvořit plný úhel. Ten má velikost 360°. Čtvercové dlaždice se v r ozích setkávají čtyři a roh každé z nich představuje úhel 90°, což vyhovuje našemu předpokladu, protože 4 · 90° = 360°.


12

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI Plný úhel, tedy hodnota 360°, se dá rozdělit na stejné díly více způsoby:

Rozdělení plného úhlu Pravidelný rovinný útvar s příslušnou

hodnotou vnitřních úhlů

Použitelnost pro dlaždice

360° : 2 = 180° neexistuje ne

360° : 3 = 120°šestiúhelník ano

360° : 4 = 90°čtverec ano

360° : 5 = 72° neexistuje ne

360° : 6 = 60°rovnostranný trojúhelník ano Při dělení vyššími čísly by nám vycházely ještě menší hodnoty vnitřní ch úhlů. Jenže žádné pravidelné rovinné útvary s takovými úhly neexistují. Musely by totiž mít méně vrcholů než trojúhelník, což není možné. Proč není možné dláždit třeba pětiúhelníky? Vnitřní úhel pravidelného pětiúhelníku má velikost 108°. Víc než tři pětiúhelníky k sobě proto nedostanete. Jenže 3 · 108° = 324°, což je bohužel méně než 360°. Z toho vyplývá, že mezi pětiúhelníky zbude část plochy nepokrytá dlažbou a tato mezera se bude postupně rozšiřovat.


13

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

Zdálo by se, že tím jsou možnosti různých tvarů dlaždic vyčerpány. Nikde ale přece není

stanoveno, že se musí dláždit jen pravidelnými rovinnými útvary. Vezměte si například takové osmiúhelníky. Přiložíte-li k sobě čtyři pravidelné osmiúh elníky, vznikne vám mezi nimi mezera tvaru čtverce. Stačí do ní tedy vložit menší čtvercovou dlaždici a vznikne krásná dlažba, zvlášť když zkombinujete různé barvy.

Kosočtverec má podobně jako čtverec všechny strany stejně dlouhé, ale na rozdíl

od něj nemá pravé úhly. Půjde dlažbou ze samých shodných kosočtverců pokrýt celá

rovina?

Vezměte tužku, papír a pravítko a zkoumejte! Dokážete vymyslet i dlažbu kombinující

rovnostranné trojúhelníky a šestiúhelníky? Zajímavým typem dlažby je tzv. zámková dlažba. Název neznamená, že by byla zamykatelná na klíč, ani se nepoužívá výhradně na zámcích. Obsahuje zámek v tom smyslu, že díky svému tvaru jsou do sebe sousední dlaždice tak zaklesnuty („zamčeny“), že se nemohou tak snadno posunout do boku jako třeba čtvercové dlaždice a dlažba je pak pevnější. Opět existuje nekonečně mnoho možností takové dlažby, z nichž některé se pro svou estetičnost používají nejvíce. Všimněme si blíže zámkové dlaždice z druhého obrázku. Vložíme-li mezi rozšíř ené části dvou dlaždic konec třetí dlaždice, vznikne mezi jejich konci mezera přesně na další dlaždici. Tvary se musí vzájemně doplňovat.


14

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

Strany dlaždic mohou být i zaoblené, příkladem je dlažba na dalším obrázku. Zaoblené a pra

voúhlé tvary kombinuje další dlažba.

Zkuste vymyslet vlastní typ zámkové dlažby!

Pro začátek si zkuste „vydláždit“ plochu papíru

jedním z našich návrhů, opakováním tvaru „T“ nebo

„L“ z obrázku. Vystřihněte jej v přiměřené velikosti

z barevných papírů, nalepujte jeden tvar vedle

druhého a ověřte, zda pokryjí plochu beze zbytku.

A pak projevte trochu vlastní fantazie.

Milí dlaždiči, co říkáte na tento tvar? Půjde s ním pokrýt

celá plocha, aby žádné místečko nezůstalo nevydlážděné?

Vystřihněte si tento tvar z tvrdého papíru jako šablonu,

přiložte na list papíru a obkreslete. Pak šablonu posuňte

vedle do takové polohy, aby přiléhala k prvnímu tvaru,

a zase obkreslete. Nezapomeňte, celou plochu je třeba

vydláždit! Mistrem ve vymýšlení do sebe zapadajících tvarů byl známý holandský grafi k M . C. Escher (1898–1972). Jeho dílo bylo inspirováno geometrií a Escher s fantazií umělce dokázal vytvořit takové tvary pokrývající plochu, jako panáčky, ptáky, žáby, ještěrky a další.


15

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI 3. Dláždění

podle matematika

Rogera Penrose

Tento anglický matematik navrhl pro dláždění použít dva tvary s opakujícími se dvěma hodnotami úhlů. Jeden z tvarů je konvexní a druhý konkávní a můžeme je při dláždění libovolně kombinovat podle potřeby, aby na sebe navazovaly. Na tvarech je namalován pruh, který v dlažbě vytváří vzor. Pozoruhodná je na této dlažbě skutečnost, že se vzor ani při vydláždění libovolně velké plochy nikde neopakuje.

Použitelné jsou i jiné hodnoty úhlů, například 80° a 200°. Samozřejmě větší z úhlů je u kon

vexního tvaru vnitřním úhlem, zatímco u konkávního je vnějším úhlem.

Abyste získali lepší představu, jak tato dlažba vypadá, vystřihněte si z barevného pa

píru „dlaždice“ podle našeho vzoru a pusťte se do dláždění. Zkuste navrhnout i vlastní

variantu s jinými velikostmi úhlů.


16

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

4. Geometrie pro cyklisty

Nevěřili byste, jak je z geometrického hlediska zajímavý pohyb jedoucího kola. Při otáčení kola na místě je situace jednoduchá, všechny body kola se pohybují po soustředných kružnicích. Jenže jaká je dráha jednoho bodu na jedoucím kole? Kolo se otáčí a zároveň se pohybuje vpřed.

Budeme-li sledovat například bod , který se v počátečním okamžiku pohybu dotýká silnice,

zjistíme, že se pohybuje vpřed a zároveň nahoru až do maximální výšky rovné průměru kola. Pak bod zase klesá, až se dotkne silnice.

Situace se stále opakuje a bod opisuje široké oblouky speciální křivky, kterou nazýváme

cykloida. Pozor, cykloida není částí kružnice, takže ji nemůžeme sestrojit kružítkem.

Sestrojte tvar cykloidy! Jak na to, když nejde rýsovat kružítkem?

Vystřihněte z tvrdého kartonu kruh a poblíž okraje v něm vyrobte otvor.

Na stůl položte korkovou podložku nebo kus kartonu z krabice, na podložku dejte

papír na rýsování a špendlíky připevněte rovný kus kartonu. Ten bude představovat

„silnici“. Přiložte kolo, do otvoru vložte tužku nebo fi x a jeďte kolem vpřed.

Chce to trochu šikovnosti, protože kolo nesmí po rovném podkladu klouzat, ale musí

se při pohybu otáčet, takže je potřeba je prstem přitlačovat dolů.

Odměnou vám bude krásný tvar cykloidy, který vznikne zcela automaticky.

Vyzkoušejte, jaký vliv na tvar cykloidy

bude mít změna poloměru kola.

Vystřihněte kola různých velikostí

a kreslete barevné cykloidy na jeden

papír.

Začínejte pokaždé ze stejné startovní

pozice, aby bylo názorně vidět, jak se

jednotlivé cykloidy liší.


17

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

Taková cykloida, která vznikne pohybem bodu ležícího na obvodu kola, je prostá cykloida. Konec každého oblouku se dotkne „silnice“ a maximální výška oblouku se rovná dvěma poloměrům kružnice.

Bude-li bod ležet uvnitř kola, to znamená, že jeho vzdálenost od středu bude menší než poloměr, vznikne zkrácená cykloida. To byl právě náš případ , protože hrot tužky nebyl přímo na obvodu kola, ale uvnitř. Proto se bod při pohybu nedotýkal přímo základní čáry, po níž se kolo odvalovalo. Tvar každé cykloidy se pravidelně opakuje.

Zajímavá situace nastane, když bude bod ležet naopak ve větší vzdálenosti, než je poloměr. S tím se můžeme setkat u k ol vlaku, protože ta mají vodicí okraj zasahující až pod kolejnici, po níž kola jedou.

A právě body ležící na přesahujícím okraji kola vykonávají pohyb po prodloužené cykloidě, pro niž je typická klička pod úrovní kolejnice. V tom okamžiku, kdy jsou body ve spodní části

své dráhy, se dokonce malou chvíli pohybují proti směru pohybu vlaku!

Cykloida není jen zajímavým typem křivky, má svůj význam i v technice. Ze všech možných tvarů oblouku má právě prostá cykloida nejvyšší nosnost, proto se její tvar používá u klasických obloukových mostů.

Krásným příkladem je tento historický nýtovaný železniční most.


18

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

Pohrajte si s cykloidami.

Zajímavé varianty cykloid vzniknou, když se kolo nebude odvalovat po rovném zákla

du, ale uvnitř kruhového prstence.

Opět vystřihněte vše z kartonu, papír podložte korkem a prstenec přichyťte špendlíky.

Vložte fi x do otvoru v kruhu, přitlačujte jej k prstenci, aby se otáčel, a jeďte v prstenci

několikrát dokola. Výsledek bude stát za to!

Samozřejmě vyzkoušejte různé poloměry kruhu, uvidíte, jak se křivka mění. Možná znáte

dětskou hračku založenou právě na tomto principu.

Kolo nemusí jet jen po vnitřku prstence.

Jaká cykloida vznikne, když pojede po pevném

kole z vnější strany?

Krásný výsledek určitě stojí za vynaloženou

námahu!


19

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI 5. Netradiční geometrické

pomůcky

Při rýsování kružnice si obvykle nejprve vyznačíte střed a do něj zapíchnete kružítko, takže poloha středu je známá. Kdybyste ale měli nakreslený kruh (nebo vystřižený z papíru či vyřezaný ze dřeva), v němž by střed nebyl vyznačený, dokázali byste jej najít? Rozhodně nebudeme zkoušet někam zabodnout kružítko, jestli se trefíme, to by nebyla přesná konstrukce, půjdeme na to na základě geometrických znalostí. Nalezení středu kruhu či kružnice představuje zajímavou matematickou úlohu.

Sestrojíme-li v libovolném místě kružnice její poloměr, pak v místě, kde má úsečka znázor -

ňující poloměr společný bod s kružnicí, je tečna t ke kružnici k kolmá k tomuto poloměru. Posunete-li tečnu blíž ke středu kružnice, stane se z ní sečna, protínající kružnici ve dvou bodech (v našem obrázku A a B). Tato sečna s je rovnoběžná s původní tečnou t, takže je také kolmá k poloměru SX, který ji zároveň půlí. To jsou všechno známé geometrické vlastnosti.

Při hledání středu kružnice budeme stejně jako při detektivním pátrání postupovat opačně,

od konce. Nezapomeňte, že při geometrických konstrukcích musíme vše sestrojit čistě jen

s použitím pravítka a kružítka, nemůžeme nic měřit a nějaké hodnoty vypočítávat, protože tím bychom do konstrukce vnášeli nepřesnost.

Přes kružnici povedeme libovolnou sečnu. Ta protne kružnici ve dvou průsečících A, B.

Když najdeme střed úsečky AB a v něm sestrojíme kolmici, máme jistotu, že někde na ní musí ležet střed kružnice. Jenže nevíme, v jaké vzdálenosti. Proto postup ještě jednou zopakujeme, v úplně jiném místě sestrojíme jinou sečnu. Opět najdeme střed vzniklé úsečky a v něm sestrojíme kolmici. Rovněž na této kolmici musí ležet hledaný střed kružnice. Protože musí

ležet zároveň na první i druhé kolmici, bude ležet v jejich průsečíku. Krásné je, že tento postup funguje u každé kružnice, ať je jakkoliv velká.


20

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

Zdá se vám geometrická konstrukce pracná?

Vyrobte si pomůcku pro hledání středů kružnic. Z tvrdého papíru vystřihněte tvar

velkého písmene „T“. Noha písmene T musí být kolmá k horní straně. Jedna boční

hrana této nohy bude sloužit jako pravítko, proto musí být vystřižená rovně.

Zvýrazněte tuto hranu barevně a na vrcholu písmene T vyznačte úsečku kolmou

k této hraně.

Do této úsečky zapíchněte dva špendlíky ve stejných vzdálenostech od středu,

každý na jednu stranu. Tím je pomůcka hotová.

Používá se tak, že špendlíky přiložíte na kružnici a podél zvýrazněné hrany nakreslíte

tužkou úsečku. Pak přiložte pomůcku zase v jiném místě kružnice a opět narýsujte

úsečku podél zvýrazněné hrany. Tam, kde se obě úsečky protnou, leží hledaný střed.

Vyzkoušejte na kruhu z papíru nebo klidně třeba na pokličce z kastrolu.

Taková pomůcka se skutečně vyrábí (samozřejmě

ne papírová, ale kovová) a používají ji například stolaři,

když potřebují najít střed dřevěného kruhu.

V prvním díle Hravé matematiky jsme si ukázali „zahradnickou“ konstrukci elipsy pomocí provázku.

Nyní si vyrobíme stolní „strojek na elipsy“. Je dná se o takzvanou proužkovou konstrukci elipsy.

Připomeňme nejprve, že elipsa má tu vlastnost, že každý její bod má stejný součet vzdáleností od dvou bodů zvaných ohniska elipsy, čehož se využívá právě při konstrukci pomocí provázku.


21

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

Jak tedy postupovat při proužkové konstrukci elipsy? Zvolte si délku poloos a a b vaší elipsy.

Když tyto poloosy protáhnete vně elipsy a sestrojíte libovolnou úsečku KL o délce rovné součtu poloos a + b, jejíž koncové body leží na prodloužených poloosách, bude průsečík M této úsečky

s elipsou dělit úsečku KL na d va úseky, jejichž délky budou právě a a b.

Kdybychom takových úseček sestrojili velký počet v různých polohách, rozdělili je na úseky

o délce poloos elipsy a vyznačili všechny takto získané body M, začaly by nám tyto získané body tvořit elipsu. A právě na tomto principu je založena proužková konstrukce elipsy.

A teď, když jsme si vysvětlili teorii, vezměte nůžky a tvrdý papír a vyrobte si jednodu

chou pomůcku pro rýsování elipsy. Nejprve vystřihněte v kusu kartonu výsek ve tvaru

pravého úhlu.

Podle toho, jak velkou elipsu chcete narýsovat, zvolte délku proužku kartonu. V něm

zhotovte otvor, nezapomeňte, že jeho vzdálenost od jednoho konce proužku udává

délku jedné poloosy elipsy a vzdálenost od druhého konce zase délku druhé poloosy.

Kus kartonu s výsekem bude tvořit dráhu, po níž se budou pohybovat konce proužku.

Položte jej na papír, úsečku přiložte koncovými body k vodicímu kartonu a do otvoru

vložte tužku, stejně jako na obrázku. Klouzejte úsečkou po kartonu a tužka začne

kreslit elipsu! Takto narýsujete čtvrtinu elipsy, pak zase musíte karton otočit.

υ


22

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

Samozřejmě váš „strojek na elipsy“ umí kreslit různě velké elipsy. Vyzkoušejte proužky

delší nebo kratší.

Také vyzkoušejte, jak se změní tvar elipsy, když proužek ponecháte stejně dlouhý,

ale změníte polohu otvoru pro tužku.

Kružnice není nic jiného než speciální případ elipsy,

jejíž obě poloosy mají stejnou délku.

Můžete se o tom snadno přesvědčit, když otvor pro

tužku ve vašem proužku zhotovíte přesně uprostřed. Možná vás to překvapí, ale i tímto nezvyklým způsobem může vzniknout kružnice.

Je ještě jedna možnost, jak pomocí proužku papíru získat elipsu. Tentokrát bude mít celý

proužek jen délku rovnou délce delší poloosy a. Koncový bod E se bude pohybovat po jedné ose elipsy, zatímco druhý koncový bod této úsečky F se bude pohybovat přímo po elipse. Dělicí bod G vzdálený od bodu F na elipse o délku kratší poloosy b se bude p ohybovat po druhé ose elipsy.


23

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

Zde bude příprava o něco složitější. Z kartonu vystřihněte dva ovály. Jeden nechejte

celý a druhý rozdělte na čtvrtiny. Ty nalepte nebo připevněte sešívačkou na kus

tvrdého papíru, aby tvořily kříž s drážkami uprostřed. Drážky jsou důležité, budou totiž

tvořit vodicí kolejnice při kreslení.

Dále si připravte proužek o délce větší poloosy elipsy. Na jednom konci do něj

vyrobte větší otvor, kam připevníte fi x. Na druhý konec a také kousek od něj nasaďte

do menších otvorů kousky špejle nebo špendlíky.

Položte kříž na list papíru a proužek nasaďte špejlemi do dvou různých drážek.

Jeďte proužkem tak, jak vám vedení dovolí, a fi x bude kreslit elipsu. Projedete-li všech

ny části kříže, vznikne celá elipsa.

Elipsu můžeme získat i zcela bez rýsování jen

ohýbáním papíru.

Stačí, když z papíru vystřihnete kruh a vyznačíte

libovolný bod ležící mimo jeho střed.

Pak v některém místě přeložte papír tak, aby se

jeho okraj dostal do vyznačeného bodu. Papír opět

narovnejte.

Vyberte si zase jiné místo a opět přeložte papír

stejným způsobem. Takto postupujte stále dál,

až mezi přímkami vzniklými přeložením papíru

vznikne elipsa.


24

HRAJEME SI S TVARY A KŘIVKAMI

Zajímavou vlastnost elipsy si předvedeme na „kulečníku pro nešikovné“.

Tento speciální kulečník nebude mít klasický obdélníkový tvar, ale eliptický. Vyrobte

jej z kartonu, z něhož vystřihnete velkou elipsu, kterou sestrojíte třeba pomocí

provázkové konstrukce.

Přilepte okraje z tvrdého papíru a postavte kuličku do jednoho z ohnisek elipsy.

Ať do ní udeříte jakýmkoliv směrem, vždy se od stěny kulečníku odrazí tak, že bude

směřovat do druhého ohniska.

Do druhého ohniska proto umístěte otvor, kterým má koule propadnout.

Pak si můžete užít příjemně snadnou hru. V londýnské katedrále sv. Pavla využívají této vlastnosti elipsy zase jiným způsobem.

Mají zde tzv. galerii šepotu umístěnou v kopuli tvaru

poloviny rotačního elipsoidu, což je geometrický útvar vzniklý rotací elipsy kolem některé z jejích os.

Stojíte-li v jednom ohnisku a váš posluchač v druhém,

jsou všechny zvukové vlny kopulí soustředěny právě do druhého ohniska, takže je tam na vzdálenost 30 metrů slyšet i slabý šepot.


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je

možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.




Radek Chajda

RADEK CHAJDA


nar. 1973

Mgr. Radek Chajda je učitel a autor populárně naučných knih pro děti.

Vystudoval na Univerzitě Palackého v Olomouci na Přírodovědné fakultě obory fyzika a učitelství - matematika a fyzika. Po studiích působil krátce v optické firmě a poté jako učitel na druhém stupni základní školy. V současné pracuje jako odborný technik a věnuje se psaní knih pro děti.

Chajda – Radek Chajda – více informací





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.