načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Hrajeme si s básničkou - Zuzana Pospíšilová

Hrajeme si s básničkou

Elektronická kniha: Hrajeme si s básničkou
Autor: Zuzana Pospíšilová

Všichni, kteří vychovávali nebo ještě vychovávají děti, jistě potvrdí, že jedním z nejnádhernějších okamžiků jejich života bylo, když jejich děťátko vyloudilo první zvuk. A co ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  89
+
-
3
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2007
Počet stran: 148
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2007
ISBN: 978-80-247-1709-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autorka rozdělila text knihy na dvě části. V první podává teoretické vysvětlení vývoje dítěte (1 - 6 let) a rozvoje tvořivosti u dětí tohoto věku. Druhá část knihy jsou návody, jak rozumové schopnosti i rozvoj řeči pěstovat a to pomocí krátkých básniček o věcech, se kterými se dítě denně setkává. Poučení a návody pro rodiče, jak podporovat u malých dětí vývoj řeči a rozumových schopností a jak rozvíjet zrakové a sluchové vnímání.

Popis nakladatele

Všichni, kteří vychovávali nebo ještě vychovávají děti, jistě potvrdí, že jedním z nejnádhernějších okamžiků jejich života bylo, když jejich děťátko vyloudilo první zvuk. A co teprve když použilo první slovo s významem! Vždyť šlo o první pokus o dorozumění se s okolím. Jelikož je ale tento proces velice složitý, je nutné vaší malé ratolesti trochu pomoci. Jednou z významných pomůcek může být i tato knížka Zuzany Pospíšilové. Přináší určitý návod, jak tvořivým způsobem pracovat se slovy, říkankami, básněmi a veršíky. Věříme, že každý, komu se knížka dostane do rukou, v ní najde něco, co jej upoutá, poučí i pobaví. Autorčiným záměrem bylo především vytvořit rodinnou knížku, která po přečtení nezapadne hluboko v domácí knihovně, ale poslouží všem členům rodiny. Doufáme, že se k jejím textům budete stále vracet a společně se svými dětmi si budete tvořivě hrát s básničkami. Možná dokonce i získáte nový pohled na všechny ostatní verše, básně či říkanky pro děti.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zuzana Pospíšilová - další tituly autora:
Pohyb s říkadly pro nejmenší -- Pro děti od 6 týdnů do 5 let Pohyb s říkadly pro nejmenší
Pohádky pod polštář Pohádky pod polštář
Pohádky před spaním Pohádky před spaním
Prázdninové pohádky Prázdninové pohádky
 (Leporelo)
O šnečkovi ze zahrádky - leporelo O šnečkovi ze zahrádky
Křeček v utajení Křeček v utajení
 
K elektronické knize "Hrajeme si s básničkou" doporučujeme také:
 (e-book)
Pohyb s říkadly pro nejmenší -- Pro děti od 6 týdnů do 5 let Pohyb s říkadly pro nejmenší
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Mgr. Zuzana Pospíilová HRAJEME SI S BÁSNIČKOU Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 2794. publikaci Odpovědná redaktorka Maria Arnautovová Sazba a zlom Martina Hukalová Ilustrace Jana Čechová Počet stran 148 Vydání 1., 2007 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod Š Grada Publishing, a.s., 2007 Cover Photo Š profimedia.cz/CORBIS ISBN 978-80-247-1709-8

Š Grada Publishing, a.s. 2011

(titná verze)

(elektronická verze ve formátu PDF) Obsah ÚVODEM..........................................9

VÝVOJ ŘEČI .......................................13

Přehled vývoje řeči ................................14

Jak narůstá aktivní slovní zásoba dítěte ...................21

Poruchy řečové komunikace ..........................22

VÝVOJ ROZUMOVÝCH SCHOPNOSTÍ ......................33

Stadia kognitivního vývoje ...........................34

Mentální retardace ................................39

ROZVOJ ZRAKOVÉHO VNÍMÁNÍ .........................45

ROZVOJ SLUCHOVÉHO VNÍMÁNÍ ........................49

CO ZVLÁDNE BATOLE? ...............................53

CO DOKÁE PŘEDKOLÁK? ............................61

CO UMÍ KOLÁK? ...................................69

CO JE TO KREATIVITA?................................73

Základní sloky tvořivosti ............................74

Fáze tvořivé činnosti ...............................76

KDY SE ŘEKNE BÁSNIČKA.............................79

HRÁTKY S BATOLÁTKY ...............................81

Hry s dotyky ....................................82

Prstíková říkanka I.................................83

Prstíková říkanka II ................................84

Ukolébavky .....................................85

První slůvka.....................................86

5

HRAJEME SI S BÁSNIČKOU


Poznáváme tělové schéma ...........................88

Pohybové hrátky .................................89

Ovládáme obličejové svaly ...........................91

HÁDANKY A BÁSNIČKY PRO PŘEDKOLNÍ DĚTIČKY ............93

Poznáváme přírodu................................95

Poznáváme hudební nástroje .........................98

Rozvíjíme kresebné dovednosti .......................100

Učíme se základní společenská pravidla ..................103

Procvičujeme, co jsme se naučili.......................105

Rozliujeme tvary ................................107

Hrajeme divadlo .................................108

Připravujeme se na kolu ...........................113

Učíme se abecedu................................114

Čteme s obrázky .................................115

Hádanky I .....................................116

Hádanky II .....................................118

Učíme se správně vyslovovat .........................119

Rozvíjíme představivost ............................122

KOLNÍ HŘÍČKY SE SLOVÍČKY ..........................123

Tvoříme nová slova ...............................125

Hrajeme si se slovíčky..............................126

Hledáme významy slov.............................127

Hledáme homonyma..............................128

Hádanky III ....................................129

Učíme se znát přísloví .............................130

Učíme se počítat.................................131

Cvičíme s básničkou ..............................132

Kreslíme ......................................134

Rozvíjíme fantazii ................................135

Vaříme s básničkou ...............................136

Rozvíjíme vechny smysly ...........................137

Rozvíjíme hmat..................................138

6

edicePRO RODIČE


POUITÁ LITERATURA...............................139

Literatura vhodná k tvořivé práci s básničkami..............139

SLOVNÍČEK ......................................141

7

HRAJEME SI S BÁSNIČKOU



Úvodem

Péče o dítě s sebou přináí nejen mnoho starostí a strachování o malé,

křehké a bezbranné stvoření, ale také spoustu nezapomenutelných pocitů

radosti a těstí. Vichni, kteří vychovávají nebo někdy vychovávali dítě, jistě

potvrdí, e velikými okamiky rodičovství jsou první úsměvy a první zvuky,

které malé děátko vyloudí. Stejně významné je i zjitění, e se dítě otáčí za

naím hlasem, e naemu hlasu věnuje pozornost, e naslouchá, a později

také rozumí tomu, co říkáme. Ale naprosto úchvatné je první opravdové

slovo s významem, které se malý kojenec naučí říkat. A co mají vechny tyto

aktivity malého dítěte společného? Jsou prvními signály sociální komuni

kace, prvním pokusem o dorozumění se s okolím, s blízkými lidmi, kteří jsou

s ním v kadodenním kontaktu. A protoe je tento proces velmi sloitý, je

nezbytné děátku pomoci, aby se dokázalo co nejdříve orientovat v záplavě

slov a komunikačních signálů, které jej obklopují.

Rozvoj řeči probíhá ruku v ruce s rozvojem rozumovým, probíhá tedy po

stupně, v určitých fázích, s jasnými pravidly a zákonitostmi. Na nás rodičích

je, abychom byli trpěliví, brali v úvahu vývojové monosti dítěte a nekladli na

ně příliné nároky, protoe ty mohou být příčinou některých poruch řečo

vého vývoje například koktavosti nebo psychicky podmíněného mutismu,

kdy dítě, na protest nebo ze strachu, přestane s okolím komunikovat. Na dru

hou stranu vak máme obrovskou anci sami svým aktivním a kreativním

přístupem děti v jejich vývoji podněcovat, můeme jim pomáhat plnit vývo

jové úkoly, po jejich splnění se jejich psychomotorika zákonitě posouvá na

vývojově vyí úroveň.

Účelem této publikace je podat jakýsi návod, jak tvořivým způsobem praco

vat se slovy, s říkankami, básněmi a veríky. Celou druhou část knihy proto

doprovázejí mé vlastní básničky, které jsem začala psát pro své dvě děti. Nyní

mají monost se s nimi, mimo jiné i prostřednictvím této knihy, seznámit

9

HRAJEME SI S BÁSNIČKOU


také dalí děti. Moná právě tento fakt můe být zajímavým podnětem či

přímo pobídkou pro mnoho tvořivých maminek a tatínků, aby se bez váhání

pustili do vlastní tvorby.

Knihu jsem záměrně rozčlenila na dvě části, část teoretickou a část praktickou.

V teoretické části chci podat základní informace o tom, jak probíhá vývoj dí

těte, aby měli rodiče monost se lépe orientovat v zákonitostech, které platí

pro to které vývojové období. Nastíním zde vývoj řeči, vývoj rozumových

schopností, vývoj sluchového a zrakového vnímání. V neposlední řadě se

zmíním také o tom, co je to tvořivost, jak se projevuje a jak mohou rodiče

sami přispět k rozvoji tvořivého mylení svých dětí. Ráda bych vychovatelům

podala co nejvíce informací, pokud mono přijatelnou a čtivou formou. Ne

bylo vak moné se v textu vdy ubránit cizím termínům, které se mohou je

vit jako obtíné či nesrozumitelné. Takovéto termíny přímo v textu větinou

vysvětluji, ale na konci knihy navíc připojuji malý slovníček, ve kterém jsou

tyto odborné výrazy abecedně seřazeny a vysvětleny. V praktické části této

kníky bych ráda ukázala, e větina básniček nemusí slouit jen k poslechu,

ale dá se s nimi dělat mnoho dalích zajímavých aktivit. Podle básniček se

můeme s dítětem učit malovat, poznávat svět okolo sebe, cvičit, hrát di

vadlo, řeit hádanky, rozvíjet schopnosti spojené se smyslovým vnímáním

a mnoho dalího.

Protoe v kadé vývojové fázi jsou kladeny rozličné nároky na psychomotoric

kou vyzrálost dítěte, sloitost a sloení básniček je koncipováno tak, aby byly

pro děti v konkrétním období co nejpřitalivějí. Rozhodla jsem se proto celou

praktickou část rozdělit na tři základní oddíly: básničky určené pro batolata

(13 roky), předkoláky (36 let) a koláky. Vechny tři oddíly jsou navíc rozčle

něny na drobné sekvence podle toho, jakým způsobem je moné básničky

pouívat, jak si s nimi hrát nebo s nimi tvořivě pracovat. Ke kadé básničce

nebo souboru podobných básniček je podán podrobný návod, jak je pouí

vat. Je to v podstatě jednoduchá kuchařka pro začátečníky, která se vak

místo lahodných pokrmů věnuje básničkám.

Pevně věřím, e kadý, komu se kníka dostane do rukou, v ní najde něco, co

jej upoutá, zaujme, poučí i pobaví. Mým záměrem bylo vytvořit jakousi ro

dinnou kníku, která po přečtení nezapadne hluboko v domácí knihovně, ale

poslouí vem členům rodiny. Doufám, e po jejím přečtení se k ní budete

10

edicePRO RODIČE


stále vracet, společně se svými dětmi si budete s básničkami tvořivě hrát,

a navíc snad i získáte nový pohled na vechny ostatní vere, básně či říkanky

pro děti.

11

HRAJEME SI S BÁSNIČKOU



Vývoj řeči

Řeč je to nejpodstatnějí, čím se odliujeme od světa zvířat. Je to dáno mimo

jiné také tím, e je jednou z nejmladích psychických vlastností, vyvinula se

teprve zhruba před 40 000 lety. Vývoj řeči probíhá postupně během celého

dětství, take poměrně dlouhou dobu. Řeč se stala nedílnou součástí naeho

ivota, protoe slovy se navzájem dorozumíváme, vyjadřujeme pocity a my

lenky, předáváme si důleité i méně důleité informace. Slova jsme se do

konce naučili skládat do vět tak, aby dávala smysl a zároveň lahodila uchu.

Ano, přesně takto vznikaly první básně.

Lidská řeč se dá posuzovat z mnoha hledisek, ale základní jsou dvě.Porozu-

mění, které je odborně nazýváno receptivní slokou řeči, zahrnuje mimo jiné

ostrost sluchu a vekeré dalí schopnosti, které souvisejí s přijímáním zvuko

vých podnětů. Oproti člověku nedoslýchavému nebo dokonce neslyícímu

má lepí předpoklady k porozumění řeči člověk s dobrým sluchem. Ten také

lépe a jemněji rozliuje odlinosti mezi hláskami, které znějí podobněavko

nečném důsledku mohou mnohdy naprosto změnit kontext sdělení. Kdy to

převedu v ert, mohlo by se klidně stát, e se někoho zeptáme na kostel a on

nás odvede do postele, protoe místo kostel rozuměl postel.

Na druhé straně je samotné vyjadřování, které je odborníky nazýváno ex

presivní slokou řeči. Zahrnuje artikulaci, tedy to, jak jasně a zřetelně doká

eme hovořit. Při některých formách motorického postiení je naruena také

hybnost mluvidel, čím se schopnost komunikace výrazně naruuje. Posti

ený má problém se dorozumět, protoe okolí nedokáe jeho obtíně srozu

mitelné řeči porozumět. Důleitá je také gramatická a syntaktická stránka

řeči (pravopis a větná skladba), protoe mimo jiné prozrazuje nai jazykovou

a intelektovou vyzrálost. Je nepochybné, e lidé s vyí úrovní verbální inteli

gence mají bohatí slovní zásobu, jsou sečtělejí a pouívají řadu odborných

výrazů. V řeči je moné pozorovat také jakousi obratnost ve vyjadřování. Ta

13

HRAJEME SI S BÁSNIČKOU

1


můe být ovlivněna u lidí s neurotickými rysy v sociálně náročných situacích.

Například člověk trpící trémou má velký problém se vyjádřit, pokud se od něj

očekává podání vysokého výkonu, například při ústní zkouce, nebo má-li

hovořit před velkou skupinou lidí.

Se schopností mluvit se nerodíme. Řeč se naprosto přirozeně rozvíjí v sociál

ním prostředí, mezi lidmi, posloucháním a napodobováním slov, vět a sou

větí. To dokládají mimo jiné příklady takzvaných vlčích dětí Amaly a Kamaly.

Tato dvě indická děvčátka se v raném dětství dostala mimo lidskou společ

nost a byla vychovávána vlky. Obě dívenky vydávaly pouze hrdelní zvuky

a také tělesně byly poznamenány pobytem mimo lidskou společnost. Pro

toe napodobovaly chůzi vlků, nenaučily se chůzi po dvou, ale po čtyřech.

Měly mohutná ramena, silné nohy a na plochách, které se dotýkaly země,

tedy na kolenou, loktech a dlaních, měly silné mozoly. Kdy byly v roce 1920

objeveny a odchyceny, začalo se s jejich systematickou převýchovou, aby

bylo moné jejich alespoň částečné začlenění do společnosti. Mladí dívka,

která byla pojmenována Amala, zemřela necelý rok po zajetí. Tehdy jí byly

skoro tři roky. Starí z dívek, Kamala, se teprve po dvou letech naučila prvních

pár slov. Později zvládala i velmi jednoduché práce, ale za deset let od jejího

objevení a následné snahy o postupnou převýchovu také zemřela.

Přehled vývoje řeči

Řečový vývoj je postupný, rozvíjí se podle určitých pravidel a zákonitostí. Na

následujících stránkách proto chci podat základní přehled toho, jak vývoj

v jednotlivých věkových obdobích probíhá. Je to zejména proto, aby rodiče

měli monost vývoj svého dítěte krok po kroku sledovat, a také jej vhodným

způsobem podpořit. Nedoporučuji ovem podrobné tabulkové srovnávání,

protoe tabulky říkají pouze to, jak probíhá vývoj v rovině průměru. Kadé

dítě je jiné, a proto je přirozené, e i řečový vývoj bude u někoho rychlejí,

u někoho pomalejí. Kdy se například stanovuje období, kdy dítě obvykle

řekne první slůvko, dělá se to tak, e se dlouhodobě sleduje velký vzorek ma

lých dětí a u něj se zaznamenávají údaje o prvních řečových projevech. Pak

se tyto hodnoty sečtou a vydělí počtem dětí, které byly objektem zkoumání.

Uvedu zjednoduený příklad. Kdybychom měli na sledování 10 dětí, zjistili

14

edicePRO RODIČE


bychom, e první slovo se objevilo u prvního v 8 měsících, u druhého ve

12 měsících, u dalích ve 14 měsících, v 9 měsících, v 15 měsících, v 10 měsí

cích, v 9 měsících, v 11 měsících, ve 12 měsícíchav9měsících. Po sečtení

a vydělení deseti (bylo 10 zkoumaných dětí), bychom dospěli k závěru, e

v této skupině dětí byl průměrný věk při vyřčení prvního slůvka necelých

11 měsíců. Přitom ve skutečnosti pouze jedno z dětí své první slůvko řeklo

opravdu v 11 měsících. Naopak jsou mezi dětmi patrné velké rozdíly. Tento

příklad jsem záměrně uvedla zejména z toho důvodu, e mnoho rodičů, kteří

sledují populárně vědecké příručky o vývoji dětí, se často zbytečně strachuje,

e jejich děátko neodpovídá vývojovým normám. Ani psycholog, který dítě

vyetřuje, se nedrí těchto uměle vytvořených norem, ale naopak přihlíí ke

své klinické zkuenosti a dítě hodnotí podle toho, jak se mu při vyetření jeví.

06 týdnů

Aby se dítě naučilo mluvit, potřebuje nejprve jakousi přípravu k rozvíjení

schopností, které s mluvením těsně souvisejí. Toto přípravné období trvá od

narození zhruba do 6. týdne ivota dítěte. Jedná se větinou o neartikulovaný,

jednotvárný křik. Je to víceméně reflexní záleitost, která má velký význam pro

rozvoj dýchacích orgánů a mluvidel. Tento křik nemusí vdy znamenat, e

dítě něco bolí nebo pociuje nějakou nespokojenost. Babičky často výstině

tvrdí, e si dítě musí procvičit plíce. Troufám si tvrdit, e ji v porodnici se vět

ina maminek naučí rozpoznat křik svého dítěte a rozliit jej od křiku ostatních

miminek. Je to dáno výkou nebo hloubkou zvuku, jeho intenzitou a zabar

vením, které je u kadého dítěte individuální. Objevuje se také první komuni

kační podtext ze strany malého novorozence. Někdy toti začne miminko

reagovat na hlas matky a dává najevo, e ji poznalo, třeba tím, e pusinkou

naznačuje sací pohyby, anebo rychle pohybuje končetinami.

Okolo 3. týdne se větinou začíná objevovat úsměv jako projev první never

bální komunikace. To je pro rodiče velkou odměnou a povzbuzením pro dalí

sbliování a povídání si s dítětem, které je potom čím dál častěji schopno

a ochotno reagovat na lidský hlas a dokáe jej u i bezpečně rozliit mezi ji

nými zvuky.

15

HRAJEME SI S BÁSNIČKOU

+


6 týdnů3 měsíce

Postupem času se začíná měnit rozsah a síla křiku děátka. Některé maminky

dokáí rozpoznat křik způsobený bolestí nebo hladem, který se projevuje

jako opakovaná série zvuků o různé výce nebo hloubce tónů. Při nespokoje

nosti je na začátku křiku hlas tvrdí, při spokojenosti naopak měkčí. Dá se říci,

e toto je první snaha o komunikaci. Nejčastějím hlasovým projevem jsou

hrdelní zvuky. Protoe děátko převáně leí v postýlce a je v horizontální

poloze také při chování a kojení, jazýček je zapadlý v zadní části pusinky. Pro

toe dítě jetě nedostatečně ovládá svaly svého těla, a tedy i jazýčku, jiný

zvuk ne hrdelní ani není moné vyloudit.

Ve 3. měsíci se neverbální komunikace zdokonaluje, dítě reaguje úsměvem

nejen na hlas nejbliího pečovatele, ale také na úsměv, který vidí u dospě

lého. Reaguje dokonce i na jakoukoliv lidskou tvář, třeba na fotografii v i

votní velikosti.

46 měsíců

Dítě u samo aktivně vyhledává zdroj zvuku a otáčí za zvukem hlavičku. Kdy

dítě oslovíme, usmívá se.

Kolem 6. měsíce

Dítě si v tomto období začíná hrát s pusinkou a jazýčkem. Zajímavá pozoro

vání provádí s oblibou u jídla. Zjiuje, jak se jím vydávané zvuky změní, kdy

má plnou pusinku. Dítě napříkad schválně vyprskne potravu, s plnou pusin

kou vyluzuje různé zvuky, pusinku si ručkou zakrývá a podobně. Tato hra mu

přináí uspokojení ze zkoumání vlastního těla a z objevování nových doved

ností.

V tomto období je ji moné s dítětem uskutečnit první rozhovor. Samo

zřejmě si musíme odmyslet obsahovou stránku! Děátko vatlá a maminka

nebo jiná osoba mu naslouchá. Pak se role vystřídají. Dítě na oplátku po

zorně naslouchá mluvě dospělého.

16

edicePRO RODIČE


Kolem 9. měsíce

V tomto období dochází k velmi výraznému rozvoji sluchového vnímání.

Dítě vnímá nejen různé zvuky, ale zejména lidskou řeč. Nejene naslouchá,

ale snaí se také o její nápodobu. Je jasné, e v tomto věku jetě není

schopno dostatečně porozumět obsahu vech napodobovaných slov. Od

borně se tento proces nazývá fyziologická echolálie. Současně s rozvojem

sluchového vnímání se rozvíjí také vnímání zrakové a dítě velmi pozorně sle

duje pohyby úst a jazyka při komunikaci dospělých, snaí se odezírat a napo

dobovat.

Dítě v tomto období ji dokáe rozeznat hlas matky od hlasu jiných lidí. Také

rozliuje emocionální zabarvení hlasu. Pozná, zda se někdo hněvá nebo má

radostné zabarvení hlasu. Samo začíná komunikovat nejen s lidmi, ale také

s hračkami, kterými je obklopeno. Reaguje na oslovení vlastním jménem.

8.12. měsíc

Jetě před 1. rokem ivota začíná dítě rozumět obsahu některých slov a vý

znamu jednotlivých zvuků. Dochází k velkému rozvoji porozumění, které je

čím dál patrnějí. V tomto období ji například dokáe zrakem vyhledat

osobu nebo věc, která byla pojmenována. Jetě ne vdy na ni musí ukázat

prstem, ale dokáe se na ni podívat. Začíná reagovat na jednoduché dětské

hříčky, které se ovem v předchozím období pečlivě procvičovaly. Samo od

sebe se je dítě naučit nemůe. Dokáe dokonce reagovat například na tako

véto otázky: Jak jsi veliký?, Udělej paci, paci! nebo Jak dělá kravička?.

Vzrůstá pasivní slovní zásoba, zvyuje se tedy počet slov, kterým dítě rozumí.

Aktivní slovní zásoba, tedy slova, která dítě samo aktivně pouívá, vzrůstá

pomaleji, ale takté se rozvíjí. Je proto důleité s dítětem mluvit, pojmenová

vat předměty a věci, recitovat jednoduché říkanky, pouívat konkrétní před

měty i obrázky k pojmenovávání.

Dítě si ji osvojilo i některé komunikační dovednosti. Dokáe ukázat na

známé osoby a věci ze svého okolí při vyslovení jejich pojmenování, mno

hem přesněji napodobuje slova, začíná zdvojovat slabiky mama, baba,

tata.... Protoe verbální vyjadřovací schopnosti jsou stále jetě omezené,

17

HRAJEME SI S BÁSNIČKOU


děti začínají ivě komunikovat celým tělem, gesty a mimikou. V této době

dítě nejene chápe co znamená gesto namíření ukazováčku na nějakou věc,

ale začíná také samo ukazovat na předměty či osoby.

Koncem prvního roku se objevují první slůvka. Nejsou vyslovována dokonale

a rozumí jim převáně jen rodiče. Těmto slovům se říká dětský argon.

Kromě oslovení blízkých osob dítě pouívá takzvaná onomatopoia, tedy na

podobování lidských, zvířecích nebo jiných zvuků. Kromě oslovení by dítě

mělo umět vyslovit alespoň dalí dvě slova.

11,5 roku

Jestlie výe popsaná stádia byla přípravou pro pozdějí verbální komuni

kaci, v tomto období se u jedná o vývoj řeči jako takové. Nastává období

jednoslovných vět. Dítě tyto jednoslovné věty pouívá k vyjádření svých

přání a pocitů. Slova spojuje s konkrétními věcmi či osobami, pojmenovává

je. Někdy můe mít jedno slovo vyslovené dítětem i několik významů, které

rozpoznáme nejen z kontextu situace, ale také podle mimiky, pantomimiky

a zabarvení hlasu. Později dítě začíná slova kombinovat. Samozřejmě jetě

ne podle gramatických pravidel, ale je to veliký posun k verbálnímu dorozu

mění. Dítěti rozumí nejen blízcí pečovatelé, ale také ostatní. Kdy chce jít na

procházku, řekne například mama papa, kdy má hlad, řekne mama ham

a maminka ví, e dítě se doaduje jídla.

Mezi 12. a 18. měsícem dítě tedy pouívá jednotlivá slova. První slovo se ob

jeví obvykle v 11. měsíci. V 18 měsících ji uívá 20 slov a zhruba 150 slovům

rozumí. Řeč je srozumitelná asi z 25 % a objevují se první dvouslovné věty.

Polovinu slovní zásoby vak stále tvoří onomatopoia, tedy napodobené

zvuky.

1,52 roky

V tomto období se zvyuje počet osvojených slov, na začátku dítě ovládá ko

lem 20 slov a za půl roku a 300. Dochází k prudkému nárůstu aktivní slovní

zásoby: dítě začíná přenáet označení osob, zvířat a věcí na jim podobné.

18

edicePRO RODIČE


Tímto vznikají často komické situace, zejména kdy dítě označí jakéhokoliv

mue jako tátu. Zaměřuje se na nápadné znaky, které mu něco připomínají.

Mu s čepicí rádiovkou tak můe být označen jako Pat z Večerníčku a po

dobně.

Dítě je také velmi zvídavé. Dokáe nejen spojovat slova do jednoduchých

vět, ale také začíná klást první otázky: Co to je?, Jak se to jmenuje? Rodiče

se musí obrnit notnou dávkou trpělivosti, protoe dítěti zpravidla nestačí

jedno vysvětlení, chce to slyet znovu, a proto se ptá stále dokola. Tyto dětské

perseverace, tedy ulpívavé a stále se dokola opakující mylenky, mají svůj

význam, protoe je to také jedna z forem učení. Osvojení si nových znalostí

při procesu učení vyaduje také větí počet opakování.

Mezi 18. a 24. měsícem pouívají děti krátké věty o dvou slovech, začínají po

uívat zájmena a rozumějí i jednoduchým souvětím.

Po 2. roce

Do 2 let o sobě dítě mluví ve třetí osobě. Ondráek má bagr. Maruka

spinká. Po 2. roce dochází ve větině případů ke zlomu a dítě si osvojuje po

jem já. Říká tedy: Já mám bagr. Já spinkám. Protoe jsou děti přirozeně

zvídavé, poznávají mnoho nových předmětů a věcí ze svého okolí, a chtějí je

dokázat samy pojmenovat. Slovní zásoba tedy bezděčně narůstá.

V tomto období dochází také k rozvoji mylení a chápání. Slova jsou nejen

spojována s konkrétním významem, ale dítě je ji schopno postřehnout, jak

se slova skloňují, časují a ohýbají a snaí se to ve své řeči také pouívat. Věty

se prodluují, dítě začíná pouívat souvětí. Nejprve souřadná: Mám hlad na

čokoládu a chci spát. Později podřadná: Kdy budu hodný, dostanu bon

bón.

Ve 3 letech se ji dítě větinou vyjadřuje v krátkých větách, které jsou docela

dobře gramaticky uspořádané. Jen slovosled můe být malinko přehozený.

Výslovnost jetě také není dokonalá, protoe některé hlásky jsou pro děti ob

tíné k vyslovení; zčásti proto, e se stále rozvíjí schopnost sluchové diferen

ciace a dítě tedy obtíně rozliuje mezi hláskami sluchově podobnými, zčásti

19

HRAJEME SI S BÁSNIČKOU




Zuzana Pospíšilová

ZUZANA POSPÍŠILOVÁ


7. 9. 1975

Mgr. Zuzana Pospíšilová je dětská psycholožka a spisovatelka knih pro děti.

Narodila se v Karviné, matka byla učitelka na základní škole a otec divadelní režisér. Vystudovala psychologii na Filozofické fakultě MU v Brně (1994 - 1999) a po studiích začala pracovat v Dětském rehabilitačním stacionáři v Ostravě jako klinická psycholožka, jejím pacienty byly děti s pohybovým postižením a organickým poškozením centrální nervové soustavy. V tomto období se provdala a založila rodinu. V současné době pracuje ve Speciálně podagogickém centru pro děti s mentálním postižením v Ostravě.

Pospíšilová - Zuzana Pospíšilová – více informací





       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist