načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Hotel rozkoší - Marina Anderson

Hotel rozkoší

Elektronická kniha: Hotel rozkoší
Autor:

Jste připraveni prožít neobyčejný víkend v Hotelu rozkoší?. Grace je úspěšná divadelní režisérka se zálibou v neobvyklém sexu, kterou v ní probudil milovaný partner David – ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  49
+
-
1,6
bo za nákup

hodnoceni - 68.5%hodnoceni - 68.5%hodnoceni - 68.5%hodnoceni - 68.5%hodnoceni - 68.5% 73%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Domino
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 287
Rozměr: 22 cm
Vydání: Vydání první
Spolupracovali: z anglického originálu Hotel of seduction ... přeložila Zina Procházková
Skupina třídění: Anglická próza
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-749-8100-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Britský erotický román o hledání sexuálního uspokojení v exkluzivním hotelu, jenž se pokouší vyhovět nejtajnějším erotickým představám a touhám svých klientů. Grace je úspěšná divadelní režisérka se zálibou v neobvyklém sexu, kterou v ní probudil milovaný partner David - krásný muž jejích snů, odtažitý, smyslný a zámožný podnikatel. Společně s ním vlastní malý luxusní hotel pro páry s netradičními sexuálními potřebami. Hosté jsou nadšeni a rádi se vracejí, ale Graceino štěstí nahlodává pocit nejistoty, který v ní vyvolává David. Třebaže si s ním užívá dnů a nocí plných rozkoše, není si jistá, zda ji tento muž vůbec dokáže - a chce - milovat tak, jak by si přála. Její pochybnosti vyvrcholí, když do hotelu přijede přitažlivá, trochu naivní novicka, kterou David ochotně zasvěcuje do temných stránek slasti. Grace začíná ztrácet půdu pod nohama a pochopí, že všechno, co doposud s Davidem prožila, byla možná jenom zkouška. Teprve jestli uspěje, přijme ji David definitivně do svého světa...

Popis nakladatele

Jste p ř ipraveni pro ž ít neoby č ejný víkend v Hotelu rozko š í?.

Grace je úspěšná divadelní režisérka se zálibou v neobvyklém sexu, kterou v ní probudil milovaný partner David – krásný muž jejích snů, odtažitý, smyslný a zámožný podnikatel. Společně s ním vlastní malý luxusní hotel pro páry s netradičními sexuálními potřebami.

Hosté jsou nadšeni a rádi se vracejí, ale Graceino štěstí nahlodává pocit nejistoty, který v ní vyvolává David. Třebaže si s ním užívá dnů a nocí plných rozkoše, není si jistá, zda ji tento muž vůbec dokáže – a chce – milovat tak, jak by si přála.

Její pochybnosti vyvrcholí, když do hotelu přijede přitažlivá, trochu naivní novicka, kterou David ochotně zasvěcuje do temných stránek slasti. Grace začíná ztrácet půdu pod nohama a pochopí, že všechno, co doposud s Davidem prožila, byla možná jenom zkouška. Teprve jestli uspěje, přijme ji David definitivně do svého světa…

Zařazeno v kategoriích
K elektronické knize "Hotel rozkoší" doporučujeme také:
 (e-book)
Pravidlo průšvihu Pravidlo průšvihu
 (e-book)
Mysterium tremendum Mysterium tremendum
 (e-book)
Pod kůží Pod kůží
 (e-book)
Na kolenou Na kolenou
 (e-book)
Vysoko (v oblacích) Vysoko (v oblacích)
 (e-book)
Let (v oblacích) Let (v oblacích)
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

2015

Hotel

rozkoší


Copyright © 2015 by Marina Anderson

Translation © 2015 by Zina Procházková

Cover design © 2015 by DOMINO

Veškerá práva vyhrazena. Žádná část tohoto díla nesmí být

reprodukována ani elektronicky přenášena či šířena bez předchozího

písemného souhlasu majitele autorských práv.

Z anglického originálu HOTEL OF SEDUCTION,

vydaného nakladatelstvím Sphere, Londýn 2015,

přeložila Zina Procházková

Jazyková redakce: Zuzana Řeháková

Korektura: Milena Nečadová

Sazba písmem Minion Pro: Rajka Marišinská a Jiří Ryška

Obálka: Rajka Marišinská

Vydání druhé, v elektronické verzi první

Vydalo nakladatelství DOMINO, Na Hradbách 3, Ostrava 1,

v říjnu 2015

ISBN 978-80-7498-101-2


Marina Anderson je pseudonym britské autorky.

Na celém světě se prodalo již půl miliónu jejích románů

a podle Sunday Times patří k nejlépe prodávaným

autorům dneška.



ČÁST PRVNÍ



9

KAPITOLA PRVNÍ

„Ona s  Croftsem flirtuje, Grace!“ zašeptala Fran. Sedě­ la vedle Grace vzadu v divadelním sále, kde zkoušeli novou hru. „Nemá se jí jeho návrh náhodou hnusit?“

Grace se myšlenkami toulala bůhvíkde. Rychle přestala v  pološeru mžourat na hodinky a znovu se soustředila na scénu před sebou. Fran měla pravdu. Emily Kellyová, rozcu­ chaná blondýnka s nápadnými křivkami, opravdu flirtovala se stříbrovlasým hercem vedle sebe, místo aby ji jeho slova šokovala a odpuzovala. „Emily, zlato, John je v reálu úžasný muž, ale je mu skoro třikrát tolik co tobě a ve hře ti právě udělal nestydatý návrh.“

„Já vím,“ odpověděla mladá blondýnka nasupeně.

„Tvař se trochu víc šokovaně, ano? Tenhle moment je ve hře důležitý a tvoje postava se nemá chichotat jako puber­ ťačka.“

„Předstírala jsem rozpaky,“ vysvětlila jí Emily a půvabně našpulila rty. Očividně čekala, že Grace se jí nechá okouzlit stejně snadno jako mladí muži po celé zemi, kteří se zamilo­ vali do její postavy v nejnovějším televizním seriálu.

„Dobře. Jsou skoro čtyři a podle mého je načase dát si pohov,“ prohlásila Grace a potlačila povzdech. „Všichni jsme unavení. Zítra tady nebudu, ale Fran s vámi...“

„Já budu taky chybět,“ skočila jí do řeči Emily. „Říkala jsem ti, že dabuju, a tys povídala...“

„Ano, jistě. Promiň, zapomněla jsem na to. Nic se nedě­ je. Fran se aspoň může soustředit na práci se Suzií a Johnem. Emily, myslíš, že se do pátku vypořádáš s těmi rozpaky a...“

„Nebyla jsem doopravdy rozpačitá!“ odpověděla Emily. „Na to by John musel říct něco mnohem lechtivějšího. Mys­ lela jsem, že moje postava se bude cítit nesvá, protože nepo­ chopí Croftsův návrh. Totiž – je mi jasné, že je chytrá, ale víš přece, jak se lidi ve viktoriánské době dívali na sex. Dokonce zakrývali nohy stolů a židlí.“

Grace v duchu napočítala do deseti. „Vivie je intelektuál­ ka, která vystudovala matematiku v Cambridgi. Uvědomuješ si, jaký to byl pro ženu v té době úspěch? A teď se dozvídá, že její matka kdysi bývala prostitutka a společně s Johnovou postavou vlastní bordel, z jehož zisku dceři zaplatila studia. Navíc ji právě požádal o ruku. Věř mi, že by ji to určitě šoko­ valo a odpuzovalo.“

Emily si povzdechla. „Já to všechno vím, ale zapomínám, že se kolem toho vždycky strhl takový humbuk. Udělali ze sexu hrozně komplikovanou věc.“ Došla do rohu sálu a po­ padla svou tašku. Zamávala ostatním, usmála se na Johna a v mžiku zmizela.

„Varovala jsem tě,“ řekla Fran, když si Grace útrpně po­ vzdechla. „Nechceš někam zajít na kafe, Johne? Já jsem pro každou legraci a Grace teď musí letět.“

John, který patřil k  těm nejšarmantnějším a nejlepším hercům, s nimiž kdy Grace pracovala, se usmál. „To zní dob­ ře. Opravdu nemůžeš jít s námi, Grace?“

„Omlouvám se, ale mám před sebou několik rušných dní, ale jindy se k vám ráda přidám. Doufám, že ty a Suzie zvlád­ nete s Emily pracovat. Ona se do té role nakonec dostane. Možná je trochu nervózní. Divadlo se od televize hodně liší a ty a Suzie...“

„Jsme ho začali hrát dřív, než se narodila,“ doplnil John se smíchem. „My to zvládneme, Grace. Pro mě je fantastický zážitek už jenom to, že si můžu znovu zahrát Croftse v Živnosti paní Warrenové. Dneska se Shawovy texty často pova­ žují za příliš rozvláčné.“

„No není skvělý?“ zašeptala Fran. Grace si sbalila věci a podala kamarádce své poznámky. „Když zaslechnu jeho hlas, podlomí se mi kolena.“

„Vážně? Tak se dobře bav. Uvidíme se v pátek ráno,“ řekla Grace.

„Jasně. Cože to tentokrát podnikáš s tím svým bohatým milencem? Děláš manažerku luxusního hotýlku, který tak zuřivě buduješ?“

„Mluvíš, jako bych strhávala tapety ze zdí a lakovala dve­ ře,“ zasmála se Grace. „Hotel se zítra otvírá a já chci při tom být s Davidem.“

„To už se vrátil z Hongkongu?“

Grace přikývla. Představa, že po tříměsíční odluce koneč­ ně uvidí Davida, ji stále více vzrušovala. Co pro ně napláno­ val na dnešní večer? Dlouhé týdny jí uspokojení poskytoval pouze sex po telefonu, jenž provozovali, když měli oba zrov­ na volno. Celé tělo ji bolelo touhou, kterou dokázal uspokojit jedině on. Jejím potřebám rozuměl lépe než ona sama, proto­ že jí pomáhal překonávat překážky, které jí nastražil ve svém utajovaném podniku s prostým názvem Klub.

Na ty měsíce nikdy nezapomene. V  jejich průběhu Da­ vid se svými společníky trénoval její tělo a ukazoval jí cesty k  rozkoši, o nichž do té doby neměla ponětí. Jejich společ­ ný život se vyvíjel a Grace si byla jistá, že jakmile otevřou svůj luxusní hotýlek, budou si ještě bližší. Také tím dostanou hodně příležitostí k  dalším experimentům se svými těly... Věděla, že David ji miluje, ale někdy se přistihla, jak myslí na svou rivalku Amber, ženu, která byla mnoho let středem Davidova světa a již Grace nakonec nahradila. Když neměla co dělat, připomínala si, co jí Amber řekla na rozloučenou: V tuhle chvíli jsi pro něho nová a neokoukaná, ale jednoho dne se ocitneš ve stejné situaci jako já. Žádná si nedokáže napořád udržet jeho zájem. Teď otevírali nový podnik a Grace byla odhodlaná dokázat, že se Amber mýlila.

Malý hotel se čtyřmi apartmá, která Grace pečlivě zařídila a vyzdobila podle různých témat, se měl jednou za měsíc ote­ vřít čtyřem párům, jež se v nich vystřídají. V průběhu tříden­ ního volna budou moci v  tomto exkluzivním a bezpečném hotelu uvést do praxe své nejtajnější představy a touhy. Grace jim poskytne všechno potřebné a zaručí jim naprostou dis­ krétnost. Byla si jistá, že nic podobného zatím na trh nikdo neuvedl. Také byla přesvědčená, že krátké erotické dovolené budou velice výnosné a navíc ohromně vzrušující pro jejího milence.

Fran si povzdechla. „Tak už jdi. Stejně jsi myšlenkami

u něho, když s  ním nemůžeš být fyzicky. Vůbec nechápu,

proč ho tak zbožňuješ. Vůbec není tvůj typ.“

Grace si z  opěradla tvrdé dřevěné židle, na níž poslední tři hodiny seděla, vzala džínovou bundu a zasmála se. „Co ty víš o tom, jaký typ se mi líbí?“

„Očividně vůbec nic, ale pamatuju si, do jakých chlapů ses dřív zamilovávala. David se žádnému z  nich nepodobá. Každopádně jsi do něj blázen, a jestli jsi šťastná, tak já taky.“

„Když už je řeč o štěstí, vídáš se ještě s Andrewem?“ ze­ ptala se Grace.

Grace jí představila Andrewa poté, co se s ním vloni sezná­ mila v Klubu. Někdy pochybovala, zda to od ní bylo rozumné vzhledem k  tomu, že Fran stále nic netušila o Andrewových „zvláštních“ zájmech, ale připadali jí spolu šťastní.

„Jak kdy. Spíš moc ne. Má hodně práce a navíc vám po­ máhá s renovací hotelu.“

„Ano. Mám štěstí, že je v tak dobré kondici. Koukej ho v ní udržet!“

„Udržím, pokud k tomu ovšem dostanu příležitost. Zrov­ na má zase hodně práce, takže pokud mě John dneska večer někam pozve, asi půjdu. Podle toho, co jsem o něm slyšela, je to pěkný sukničkář. A víš, co se říká...“

„Co?“ zeptala se Grace už na odchodu.

„Že starší muži jsou lepší milenci.“

„To ano, ale jak moc starší?“

Grace se pro sebe usmála a otevřela dveře. Vyšla na ulici a zamrkala v jasném slunečním světle. Pokud se chce pře­ vléknout a připravit se na Davidův návrat, musí sebou hodit. Touží ho přivítat. Měla štěstí, že zrovna kdosi vystoupil z ta­ xíku. Skočila do něj, uvelebila se na sedadle a začala myslet na brzké shledání s Davidem.

Než dojeli k  čtyřpatrové budově v  západním Londýně, která Grace v  posledním roce hodně zaměstnávala, uvě­

domila si, že zvlhla mezi nohama. Takhle dlouhé odlouče­

ní s  Davidem zatím nezažili a její tělo toužilo po rozkoši,

kterou jí dokázal poskytnout jedině on. Zaplatila taxíkáři

a pospíchala k elegantním černým dveřím, které kontras­

tovaly s  krémově zbarvenými cihlovými zdmi. Celou ulici,

jež vznikla přestavbou ze starých stájí, tvořila řada stejných

domů s černým zábradlím přede dveřmi a pod okny v prv­

ním patře. Na konci ulice bylo parkoviště pro taxíky, ale ji­

nak tudy nesměla projíždět žádná vozidla, která by mohla

rušit obyvatele. Grace zastrčila klíč do zámku čísla dvanáct

a pomyslela si, že ostatní rezidenti by byli překvapeni, kdy­

by tušili, co se brzy začne odehrávat za jeho fasádou ladící

s ostatními domy.

Jakmile vešla do malé vstupní haly laděné v  krémových

a světle zelených tónech, její oči padly na nádherné čajové růže a lilie umístěné po obou stranách malé pohovky se za­ křiveným opěradlem, která stála vedle točitého schodiště. Napravo od schodiště se nacházely otevřené dveře, jimiž bylo vidět do jediného salónu v hotelu. Stál tam nízký vyřezávaný stolek s  prohlubní uprostřed desky, dvě pohodlné pohovky a čtyři křesla. V prohlubni stolku ležely suvenýry z Davido­ vých cest a také tam stála broušená váza s jedinou červenou růží. Nad krbem viselo zrcadlo v  bohatě vyřezávaném po­ zlaceném rámu, které odráželo světlo ze vstupní haly, takže místnost vypadala větší, než ve skutečnosti byla. Celkově pů­ sobila pohodlně a bezpečně, přesně, jak si to Grace přála. Pro hosty bude jejich první návštěva o to větším překvapením.

„Vzrušuje tě to?“ zeptal se mužský hlas a Grace nadskoči­

la překvapením.

„Andrewe! Myslela jsem, že už jsi odjel domů.“


15

„Chtěl jsem na tebe počkat. Vypadá to skvěle. Určitě jsi spokojená.“

„To jsem,“ přiznala Grace. „Doufám, že se hotel bude líbit i Davidovi.“

„Bude nadšený. Znáš některého z hostů?“ zajímal se An­ drew. Ráno mělo dorazit prvních osm zájemců.

„Jenom Luciena, ale o tom vlastně nemůžu říct, že ho znám. Totiž...“ Grace se začervenala. „Byl ten poslední den v Klubu, ale nevzpomínám si, jak vypadá.“

„Nelam si s  tím hlavu, Grace. Teď rozjíždíš vlastní pod­ nik a jsi úplně jiná, než když jsi přišla do Klubu. Udělala jsi pokrok.“

Přikývla. „Máš pravdu. Klub byl úžasná zkušenost, ale já chci jít dál. Zařizování těch čtyř apartmá mě bavilo. U někte­ rých to bylo docela náročné, ale se všemi jsem spokojená.“

„A dá ti to odpovědi, které hledáš?“ zeptal se tiše.

Grace si rozpustila dlouhé tmavé vlasy, které si před zkouš­ kou v divadle sepnula do culíku, a třásla hlavou tak dlouho, dokud jí ve vlnách nesplývaly do půli zad. „Jaké odpovědi po­ dle tebe hledám?“

„Chceš vědět, jestli David dokáže být mužem, po kterém toužíš. Jestli ti kromě skvělého sexu dokáže poskytnout i lás­ ku a podporu.“

Grace se strnule zadívala do zrcadla, v němž spatřila od­ raz Andrewova obličeje. „Asi bys měl jít,“ odpověděla tiše. „David se ptal, jestli bys mohl zítra přijít kolem půl jedenácté a pomohl mi ubytovat hosty.“

„Pořád se vyhýbáš nepříjemným faktům, Grace? Tak dobře. Řekni Davidovi, že dorazím, a dneska večer pořádně oslavte shledání.“

Grace po Andrewově odchodu vyběhla do ložnice v nej­ vyšším patře, která patřila jí a Davidovi. Svlékla si džíny a svetřík a dala si sprchu. Naprosto přesně věděla, co bude mít na sobě, až se David vrátí.

Davidův řidič jel s  kovově šedým mercedesem z  letiště do Hotelu. David odložil papíry, které pročítal, podíval se z okna a nechal svou mysl zabloudit od obchodu k potěšení. Zcela důvěřoval Graceině schopnosti přeměnit dům, který koupil, ve skrytý hotel, v němž se hosté budou moci tři dny oddávat svým sexuálním fantaziím. Těšil se, až uvidí, jak se jí podařilo zakomponovat zvolená témata do zařízení jednot­ livých apartmá. Mnohem víc se však těšil na ni samotnou.

V cizině se mu po ní kupodivu hodně stýskalo. V minu­ losti mu nepůsobilo potíže oddělovat jednotlivé části své­ ho života. Když pracoval v zahraničí, vždycky snadno pustil z  hlavy Klub i všechny osobní vztahy. Pomáhaly mu v  tom dlouhé hodiny strávené v zasedacích místnostech. V případě potřeby se vždycky našly příležitosti k sexu, aniž by se musel citově vázat.

Tentokrát to bylo jiné. Musel si upřímně přiznat, že se mu po Grace stýskalo mnohem víc, než očekával. Chyběla mu něha v jejích očích, kterou viděl po milování, a pohled na její nahé tělo čekající na pohlazení. Scházel mu výraz, jenž se objevil v jejím pohledu, když prožívala rozkoš. Uvědomil si, že jí dovolil, aby se mu dostala pod kůži víc než kterákoli jiná žena. Nelíbilo se mu to. Cítil se zranitelný a špatně se s tím vyrovnával. V dětství pozoroval své věčně znesvářené rodiče a zjistil, že když muž do svého srdce vpustí ženu, může z toho vyjít vážně zraněný. Žena z  něho udělá své citové rukojmí a než se naděje, stane se jejím vězněm. Přihodilo se to jeho otci, ale David něco takového nehodlal připustit. Přesto se mu rozbušilo srdce, když vůz zastavil před domem číslo dva­ náct. „Zaparkuju vzadu, pane. Budete mě zítra potřebovat?“ zeptal se řidič, zatímco ze zavazadlového prostoru vyndával Davidovy kufry.

„Ne, děkuju. V nejbližších třech dnech budu řídit sám. Až vás budeme potřebovat, někdo se vám ozve.“

Měl sice klíč od domovních dveří, ale rozhodl se ho ne­ použít. Toužil – vlastně potřeboval – vidět výraz v Graceině obličeji, až ho zase spatří. Při očekávání, co bude následovat, nečekaně ztvrdl v rozkroku. Zhluboka si povzdechl a stiskl zvonek.

KAPITOLA DRUHÁ

Grace zvonění zaslechla právě ve chvíli, kdy se prohlížela ve vysokém zrcadle v  ložnici. Srdce jí vyskočilo až do krku a nemohla se nadechnout. Určitě je to David! Čekala sice, že si sám odemkne, ale jistě je to on! Spěchala ze čtvrtého patra dolů. Když otevřela domovní dveře, stál u nich s kufry ved­ le sebe. V cizině se trochu opálil, což dávalo vyniknout jeho jasně modrým očím. Grace ztěžka polkla. „Vítej doma,“ řekla s úsměvem. Věděla, že David nestojí o žádné citové výlevy.

Pomalu si ji prohlédl a Grace z výrazu jeho tváře poznala, že zvolila dobře, když si vzala přiléhavé šaty z korálově červe­ né krajky s výstřihem ve tvaru kapky, který odhaloval jenom malý kousek ňader. „Návrat domů mi vždycky připadá hroz­ ně divný,“ poznamenal David, vzal kufry a položil je na pod­ lahu vedle dveří. „Vypadáš fantasticky,“ dodal, zlehka Grace políbil a vešel do haly.

Grace netušila, jak má zareagovat. Na tuhle chvíli se těšila celé týdny, a najednou nevěděla, co by řekla. Čím na ni David působí, že se z ní tak snadno stane zakřiknutá školačka, když ve skutečnosti je úspěšná divadelní režisérka? Fran by se ur­ čitě zděsila. Grace si vztahem s Davidem nebyla úplně jistá, i přes události v Klubu a přes to, že z Davidova života doká­ zala vypudit Amber.

„Takže je všechno připravené?“ zeptal se a nakoukl do sa­ lónu.

„Ano. Chceš si to tu prohlédnout?“

„Nejdřív bychom se měli napít šampaňského,“ odpověděl a objal ji v pase.

„Už se chladí v ledu.“

„Vezmeme si ho s sebou. Předpokládám správně, že v tom ­ hle hotelu máme nějaký pokoj pro sebe?“

Věděla, že si z ní utahuje. Rozechvěla se touhou při před­ stavě, že spolu půjdou nahoru. „Máme, ale je v úplně posled­ ním patře.“

Přelétl po ní očima. „Nevím, jestli dokážu tak dlouho če­ kat.“

Rychle vešla do kuchyně a otevřela láhev šampaňského. Vzala dvě sklenky a všechno to přinesla Davidovi. Opatrně si od ní vzal sklenice a postavil je na zem. „Nebudeme je po­ třebovat,“ zamumlal. Pravou rukou jí odhrnul dlouhé tmavé vlasy za levé ucho, aby ji mohl líbat na krk. Grace zamrazilo v zádech. David jí vzal z ruky láhev se šampaňským a začal ji líbat na krku a na jemné kůži ve výstřihu.

Rychle nahmatal zip skrytý na boku šatů. Zrychlil se mu dech. Sundal z ní oděv a nadzvedl ji, aby z ní šaty úplně spad­ ly. Teď se dotýkal jenom jejího nahého těla. Položil ji zády na schodiště a Grace zabořila nohy do huňatého koberce pod spodním schodem. „Stýskalo se ti po mně?“ zeptal se David tiše a upřeně se jí zadíval do očí.

„Ty víš, že ano.“ Hlas se jí chvěl očekáváním.

„A stýskalo se ti po tomhle?“ zamumlal, sklonil hlavu k je­ jím rozbolavělým ňadrům a olízl jí rychle tvrdnoucí bradavky.

Grace zasténala rozkoší, ale David okamžitě přestal. „Ne­ odpovědělas mi,“ řekl tiše. „Musíš mi odpovědět.“

„Ano, stýskalo se mi po tom,“ vydechla a nadzvedla boky. Bolest mezi jejími stehny sílila.

„Zůstaň v klidu, miláčku. Nesmíme spěchat.“

Zato Grace chtěla spěchat. Toužila po sladkém výbuchu rozkoše a následném uvolnění. Věděla však, že nemá cenu snažit se při milování převzít vedení. David jí při svlékání přejel svým oblečením po těle, aby ji ještě víc vzrušil. Prsty jí jemně sevřel ňadra a pak je pustil. Grace zasténala touhou.

„Zavři oči,“ zašeptal. Poslechla ho. Rukama jí zajel pod stehna, nadzvedl ji a začal jí na břicho lít šampaňské. Když ucítila chladnou tekutinu na své kůži, trhla sebou. Šampaň­ ské jí nateklo do ochlupení i mezi stehna, David ho olízl a ja­ zykem se jí dobýval do pupíku, aby odtud dostal zbylé kapky. Grace se kroutila a sténala blahem.

Když se přesunul mezi její nohy, skoro šílela vzrušením. Konečně začal lízat a sát okolí jejího klitorisu a Grace hlasitě vykřikla: „Ano! Prosím, prosím tě, nepřestávej. Už budu!“

„Hned, miláčku,“ ujistil ji a zvedl hlavu. Nádherné stou­ pání k vrcholu najednou skončilo. David jí zvedl paže nad hlavu, nalil jí šampaňské do podpaží a vysrkl ho. Rozkoš do­ háněla Grace k šílenství a zesilovala bolestivý pocit mezi no­ hama, který zůstával neuspokojený.

„Otevři oči. Chci se ti do nich dívat, až se uděláš,“ vyzval ji tiše.

Zalapala po dechu a poslechla ho. Davidovy oči měly něžný výraz, jaký v nich doteď neviděla. Pomaloučku kroužil prstem kolem jejího nalitého poštěváčku a zlehka na něj ze strany tlačil. Grace začala vzrušením házet hlavou ze strany na stranu.

„Neodvracej pohled,“ připomněl jí. „Při orgasmu se na mě musíš dívat.“

Nejradši by ho požádala, aby si pospíšil, ale věděla, že by to nemělo smysl. Poslušně přestala hýbat hlavou a upřela na něho pohled. Zkušenými prsty ji dráždil mezi nohama a pak jí lehce přejel přes ústí močové trubice. Grace slastně vykřik­ la a zaplavila ji horká vlna nádherného vyvrcholení. Celou dobu, kdy se napínala v křeči, se jeden druhému upřeně dí­ vali do očí.

Vstoupil do ní, teprve když odezněly poslední záchvěvy orgasmu. Rukama se z  obou stran opřel o schody a rychle pohnul pánví vzhůru. Úhel, v jakém teď leželi, mu umožnil proniknout do ní hlouběji než obvykle. Sevřela ho, a když hr­ delně zachrčel rozkoší, stáhla vnitřní svaly v druhém orgas­ mu a do poslední kapky ho vyždímala. Celý se nad ní chvěl.

Zůstal na ní ležet a tíha jeho těla ji nádherně uklidňova­ la. „Tolik se mi po tobě stýskalo,“ zamumlal takřka pro sebe a Grace se v té chvíli cítila dokonale šťastná.

Osprchovali se a posadili se na pohovku v salónu. David položil paži na opěradlo, aby si mohl pohrávat s Graceinými vlasy, a pozorně naslouchal jejímu vyprávění o tom, co dělala v jeho nepřítomnosti. Blízkost, již cítila při milování, začala pozvolna vyprchávat. U Davida to bylo normální. Grace sice cítila ve vlasech jeho prsty, ale věděla, že David už dávno ne­ myslí na ně dva. Uvažoval o vzrušení, které je čeká v nadchá­ zejících dnech.

„Známe všechny, kdo si tenhle měsíc zarezervovali tří­

denní pobyt?“ zeptal se.

„Z každého páru známe jednoho člověka – všichni na­

vštěvují Klub, takže dobře vědí, do čeho jdou. Rezervace má

na starosti Andrew.“

„Jsou obsazena všechna apartmá?“

„Ano. Byl o ně takový zájem, že kdyby nám šlo jenom o peníze, mohli jsme každé zarezervovat dvakrát.“

„Zajímavé,“ zamumlal David a zajel jí prsty do vlasů něž­ ným, smyslným pohybem, jako by ji masíroval. „Kolik dal­ ších lidí budeme potřebovat, aby tyhle výlety do světa se­ xuálních fantazií fungovaly? Předpokládám, že většina hostů bude požadovat několik dalších osob.“

„Pro každé apartmá máme dva lidi navíc. Host, který si zarezervuje pobyt, je využije podle svých představ. Dostanou potřebné oblečení a budou k dispozici po zazvonění zvonku v obýváku pro zaměstnance. Každý zvonek je označený pří­ slušným tématem, aby nedocházelo k nedorozuměním. Na­ víc máme další čtyři lidi, které hosté můžou využít, pokud nám to včas oznámí.“

David se zatvářil pochybovačně. „Někdy je těžké odhad­ nout, jakým směrem se jejich hry vyvinou. Proč nám to mají dopředu oznamovat?“

„Říkala jsem si, že se ti nebude chtít lidem platit za tři dny posedávání a nicnedělání.“

Přestal si pohrávat s jejími vlasy. „Opravdu sis myslela, že mě budou zajímat peníze?“ zeptal se nevěřícně. „Otevíráme hotel, kde si lidi splní svoje nejtajnější touhy, a ty sis myslela, že budu koukat na peníze? Naši klienti očekávají tu nejvyšší kvalitu, a také ji dostanou. Chtějí naplno a všemi možnými způsoby prožít své nejtajnější představy. Pro ty, kteří se chtě­ jí zcela oddat svým nejniternějším a nejtemnějším tužbám, to je ta nejúžasnější věc, jakou si dovedou představit, a ty jsi ochotná riskovat nezdar jenom kvůli nákladům? Amber by se takové školácké chyby nikdy nedopustila.“

„Takhle jsem o tom neuvažovala,“ začala Grace. Zmínka o Amber ji vyvedla z míry.

„Ty jsi prostě vůbec neuvažovala. Tečka,“ opáčil ostře. „Hotel je skvělý nápad, Grace. Přišla jsi na něj sama a je vý­ borný, ale nejde o žádné alternativní představení, kde se mu­ síš vejít do rozpočtu. Řekl jsem ti, že můžeš utratit, kolik po­ třebuješ, aby všechno bylo tak, jak má, a s radostí jsem to celé nechal na tobě. Doufám, že nebudu zklamaný.“

Grace za sebou měla dlouhý a vyčerpávající den. Davido­ va slova a jeho zmínka o Amber jí otřásla až do hloubi duše. Nemluvil jako její milenec a muž, který ji právě dovedl na samotný vrchol rozkoše. Zranil ji, a proto bez rozmyslu od­ sekla: „Takhle se mnou nemluv! Zatím ses tu ani nerozhlédl a nevíš, jak apartmá vypadají, ani kdo bude vypomáhat. Při­ znávám, že jsem si ještě nezvykla na to, že pro tebe peníze vůbec nic neznamenají. A vsadím se, že mi tu chybu budeš ještě tři dny připomínat, i když je všechno ostatní perfektní. Nejspíš takhle zacházíš s lidmi v práci, ale já nejsem tvoje zaměstnankyně. Moje práce a tenhle hotel jsou dvě naprosto odlišné věci. Jak je možné, že v jednu chvíli jsme si tak blízcí, a pak se mnou začneš mluvit, jako by ses ode mě snažil dr­ žet dál?“

Takhle s  ním ještě nikdy nemluvila. Sotva svá slova vy­ pustila z úst, hned jich litovala a s obavami čekala, jak na ně David zareaguje. Pomalu vstal a napřáhl k ní ruku. „Dobře. Je na čase, abys mi to tu ukázala,“ odpověděl klidně. „Už se těším. Jenom se obávám, že mi budeš muset připomenout jednotlivá témata. Vím, že jsme o nich mluvili po telefonu, ale všechna jsem si nezapamatoval.“

Grace byla zmatená. Choval se, jako by vůbec nic ne­ řekla. Toužila mu ukázat jednotlivé místnosti, a tak ho vza­ la za ruku a společně začali stoupat po schodech. „Vnímám to jako cestu k  rozkoši,“ řekla s  úsměvem. David se otočil a usmál se na ni.

„Možná to tak nebude vnímat každý, možná ne od začát­ ku, ale časem to takhle pojme většina lidí, kteří vyjdou po těchhle schodech. Popsala jsi to velice přiléhavě, miláčku.“

Grace ho zavedla do prvního patra. Ulevilo se jí, že se ho nijak nedotkl její výbuch. V tom se však velice mýlila.

„Do prvního patra jsem umístila apartmá Venkovské útočiště, protože v určitých ohledech je nejméně drsné,“ vy­ světlila mu a otevřela dveře, aby mu ukázala jednotlivé míst­ nosti. David se rozhlédl a přistoupil k  velkému houpacímu koni z  hladkého mahagonového dřeva, který vyplňoval ar­ kýř v  obývacím pokoji. Přejel po něm rukama a souhlasně přikývl. „Líbí se mi ten výstupek na sedle. Způsobí spoustu rozkoše a vzrušení.“

„Pokud bude venku hezky, hosté v tomhle apartmá mů­ žou využít i zahradu. Po jejím obvodu sice rostou vysoké stromy, ale i tak se může stát, že do ní dohlédne někdo z hor­ ních pater přilehlých domů. To jenom dodá pocit vzrušující­ ho nebezpečí těm, kteří si budou venku užívat rozkoš,“ řekla Grace.

„Skvělé. Pojďme dál.“

Stoupali z  jednoho patra do druhého a Grace Davidovi postupně ukázala apartmá Viktoriánské časy, Chvíle rozkoší a Nejtajnější představy. Nejdéle se zdržel právě tam. „Podle mého si klient nejspíš vybere tenhle prostor pro svoje nejtaj­ nější představy,“ poznamenal a upřel oči na průhledné síťové záclony, které visely na kruhu nad postelí a byly natažené ke čtyřem vysokým vyřezávaným sloupkům lůžka.

„Ano. Dlouho jsem nevěděla, jak ho mám vyzdobit, ale rozhodla jsem se...“

„Apartmá je úžasné, odvedla jsi skvělou práci,“ ujistil ji David a objal ji kolem ramen. „Už se nemůžu dočkat zítřka. Přidáme se k  Lucienovi a jeho partnerce. Luciena si určitě pamatuješ.“

Grace se začervenala. „Moc ne. Ten poslední večer v Klu­ bu si vybavuju jenom mlhavě.“

Zasmál se. „To mě vůbec nepřekvapuje! Nicméně Lu­ cien si tě pamatuje opravdu dobře a požádal mě, abychom se k němu přidali pokaždé, když si u nás zamluví apartmá.“

„Zarezervoval si všechna,“ poznamenala Grace. „Řekl mi to Andrew. Lucien mu prý povídal, že s sebou přivede zají­ mavou ženu, která bude dokonalá partnerka.“

„Opravdu? To zní slibně,“ poznamenal David a modré oči mu zajiskřily vzrušením.

„Volné zůstaly jenom naše pokoje,“ řekla Grace, když od­ cházeli z Nejtajnějších představ. „Nejsou tematicky zařízené. Pokud budeš chtít, samozřejmě můžeme kdykoli využít ně­ které z ostatních apartmá, protože budeme mít hosty jenom tři dny v měsíci,“ dodala laškovně.

„Apartmá si necháme jenom na zvláštní příležitosti. Tím pádem se nikdy nebudeme nudit,“ řekl David, otočil se a chystal se sejít dolů.

„Ty se do našich pokojů nechceš jít podívat?“ zeptala se Grace.

„Ani ne. Nakonec – moc často je užívat nebudeme. Pře­ spím tady, jenom když tu budou hosté.“

„Kam dneska večer vyrazíme?“

Vzal její obličej do obou dlaní a začal ji vášnivě líbat. Pro­ nikl jí do úst jazykem a rukama zajel do jejích dlouhých tma­ vých vlasů. Přitáhl si ji k sobě a strčil stehno mezi její nohy. Graceino vzrušení narůstalo. Třela se o něho a tiše sténala rozkoší. David zrychleně dýchal. Sjel rukama níž, aby mohl vzít její zadek do dlaní a ještě víc ji k sobě přitisknout. Grace hluboko v  těle ucítila první záchvěv orgasmu a slabě zasté­ nala blahem. David ji však najednou chytil v pase a odstrčil ji od sebe. „Asi bych měl jet domů. Zítra budeme oba potře­ bovat veškerou energii, kterou máme,“ řekl a pozorně se jí zadíval do obličeje.

„Ale já už jsem skoro byla!“ odsekla. „Proč jsi...?“

„Promiň,“ odpověděl, ale v jeho hlase nebyla ani stopa po omluvě. Grace na něho nevěřícně zírala. „Moc mě to mrzí,“ dodal David. „Vsadím se, že mi tu chybu budeš ještě tři dny připomínat.“

Okamžitě poznala svá vlastní slova, která ve vzteku po­ užila před několika hodinami. Pochopila, že nastal čas od­ platy. Její domněnka, že ho nepopudila, byla mylná. Teď za to musí zaplatit. „Tohle se mi nelíbí, Davide,“ řekla měkce. „Jenom kvůli tomu, že mi dole ujely nervy, přece nebudeš...“

„Nevím, o čem to mluvíš, miláčku. Zítra jistě budeš v jed­ nom kole, takže předpokládám, že tu přespíš. Já mám ráno schůzku s  Andrewem, který mi poví o nových zaměstnan­ cích. Sem dorazím kolem půl jedenácté, takže můžeme spo­ lečně přivítat hosty. Odvedla jsi skvělou práci, Grace. Všech­ no je naprosto dokonalé a já už se nemůžu dočkat, až se zítra připojíme k Lucienovi a jeho partnerce. Dobře se vyspi,“ do­ dal, sklonil se a něžně ji políbil na čelo. Potom bez ohlédnutí sešel po schodech, zatímco frustrovaná a rozbolavělá Grace zůstala stát na podestě. V  tom okamžiku litovala, že se do něho zamilovala.

David se vracel do svého památkově chráněného domu na okraji Londýna. Rukama pevně svíral volant a snažil se pomalu a pravidelně dýchat. Zuřil. Nezlobil se na Grace, ale na sebe. Těšil se, že s ní v Hotelu před otevřením stráví noc, ale místo toho to oběma zkazil svou reakcí na její naprosto pochopitelný hněv za to, jak se choval. V tu chvíli v ní viděl svou matku, která jeho otci spílá kvůli nějakému nesmyslu. Okamžitě si připomněl, že právě kvůli tomuhle se nechce na celý život vázat k jediné ženě.

Graceina slova ho bolestivě zasáhla, protože byla pravdi­ vá. Když je uslyšel z jejích úst, zastyděl se. Stud špatně sná­ šel, stejně jako bolest. Směsice nepříjemných pocitů vedla k tomu, že teď pozdě v noci projížděl Londýnem, aby ulehl sám do postele, zatímco Grace zůstala v Hotelu. Z výjimečné noci plné vášně, na kterou se tak dlouho těšil, nezbylo nic. Zítra Hotel otevře a všechno se změní.

Trvalo dlouho, než konečně usnul. Celou věčnost uva­ žoval, jestli se dokáže změnit. Pokud to nezvládne, časem Grace ztratí. Nejspíš před ním dá přednost Andrewovi nebo Lucienovi. V Klubu mnohem lépe poznala svou sexualitu a nyní ji dokáže uspokojit pouze David, nebo někdo jemu podobný. Zároveň se ale potřebuje cítit milovaná. Poté, co

28

David dospěl, zvykl si pečlivě skrývat své city. Teď nevěděl,

zda je vůbec schopný být mužem, kterého Grace potřebuje

a kterého si zaslouží. Byl si jistý jedině tím, že do té doby, než

prozkoumají všechna potěšení v Hotelu rozkoší, budou oba

znát odpověď.

KAPITOLA TŘETÍ

„Těšíš se?“ zeptal se Andrew, když Grace druhého dne ráno vešla do místnosti pro zaměstnance. „Alespoň že svítí slunce, takže Venkovské útočiště bude působit realističtěji. Ačkoli když já jedu k  někomu na venkov, tak vždycky leje jako z konve.“

Grace se usmála. „Těším se, ale zároveň jsem nervózní. Musím myslet na spoustu věcí najednou a potřebuju uspo­ kojit touhy různých lidí. David ještě nedorazil?“

„Volal mi, že se trochu opozdí. Cestou se chtěl zastavit v  Klubu a zkontrolovat, jestli ho Louise zvládá vést i bez něho.“

„A zvládá?“ zeptala se Grace.

„Pokud vím, tak ano. S  Amber se samozřejmě nemůže rovnat, ale vede si dobře. I když podle mého Klub tak tro­ chu ztratil šmrnc. Nejspíš se z něj stane podnik, kde budou lidi trénovat na pobyt tady v hotelu, jakmile se rozjede. Nic zkrátka není věčné.“

„To ne, ale nevadí to Davidovi?“

„Ty se zabývej Hotelem a Klub přenech jemu. Víš, že se rychle začne nudit. Nejspíš je rád, že se věci mění. Nepodívá­ me se na seznam hostů?“

„Dobře. Takže Lucien si přivede partnerku. Myslím, že s ní nechodí moc dlouho, a doufám, že jí to tu nebude pro­ ti mysli. Pro první návštěvu si vybral Viktoriánské časy. Na jeho žádost tam s  nimi celou dobu budu já a David. Taky budeme potřebovat viktoriánskou komornou. Kdo to bude?“

„Moje kamarádka Tilly. Je hodně otevřená a zrovna se vrátila z  ciziny, kde půl roku dělala správkyni horské chaty. Čeká na začátek akademického roku, kdy začne na Oxfordu studovat historii. Je pro tu práci jako stvořená. Pokud chcete dalšího chlapa, doporučuju Granta. Chodí do stejné posilov­ ny jako já a je opravdu skvělý, takže se nemusíte ničeho bát. Bude v pohotovosti.“

„Skvělé. Co ostatní hosté?“ zajímala se Grace.

„V Nejtajnějších představách bude čerstvě zasnoubený pár. Snoubenka je členka Klubu, takže bude vybírat téma. Kompletní seznam našich prvních návštěvníků je v  knize hostů.“

„Dobře. Jsi si jistý, že zaměstnanci přesně vědí, co mají dělat? Nic nepokazí erotické hrátky tak, jako když někdo vy­ padne z role,“ upozornila ho Grace.

„Uklidni se.“ Andrew se usmál. „Snad stokrát jsme to probírali. Vždycky je tu Felicity, a ta na ně dohlédne.“

„Ano. Kdysi pracovala jako asistentka ředitele castingu

a je skvělá. David si ji pamatuje z Klubu. Před lety tam taky

chodila.“

V tu chvíli zadrnčel v recepci zvonek. „Radši jdi a přivítej

první hosty,“ řekl Andrew. „Bude to obrovský úspěch, Gra­


31

ce. Věř si. Považuj to za hru, kterou režíruješ.“ Vřele ji objal, pevně ji k sobě přitiskl a políbil ji na temeno. Grace se začala uklidňovat a na okamžik zalitovala, že se místo do kompli­ kovaného Davida radši nezamilovala do Andrewa, který o ni tolik stál.

„Doufejme, že tahle hra nebude mít kritické recenze,“ od­ pověděla a odtáhla se od něho. Upravila si jemné plisová­ ní na dlouhých šatech meruňkové barvy a šla přivítat první h o st y.

„Miláčku, tohle je Lucien,“ řekl David. „Přijeli jsme spo­ lu! Určitě si ho pamatuješ.“

Grace doufala, že se při té vzpomínce nečervená, a vřele se na Davidova obchodního společníka usmála. Tmavě hně­ dé vlasy stále nosil docela dlouhé, byl štíhlý a měl vypraco­ vané svaly. V obličeji mu zářily inteligentní, pronikavé tmavě hnědé oči.

„Moc rád tě zase vidím, Grace,“ řekl a políbil ji na obě tváře. „Seznam se s  mojí dívkou. Tohle je Emily Kellyová. Emily, tohle je naše hostitelka Grace.“

Ženy na sebe ohromeně zíraly. Emily se tvářila vyděšeně. Zrudla a podala jí ruku, zatímco stejně rozhozené Grace se podařilo vykouzlit na tváři nucený úsměv. „Zavedu vás do vašeho apartmá,“ řekla a rychle vykročila ke schodům, za­ tímco David přikázal nosiči, aby jim vynesl nahoru kufry.

Grace hostům podržela otevřené dveře, aby mohli vejít do apartmá. Její oči se v tu chvíli setkaly s Emilyinýma. „Pro­ miň,“ zašeptala dívka. „Řekl mi, že si musím něco vymyslet, jinak sem vezme nějakou jinou, a já...“

„Tak jsme tady,“ prohlásila Grace zvesela. „Doufám, že se vám tu bude líbit.“

„A já doufám, že tobě se bude líbit, až se mi několik násle­ dujících dnů budeš poddávat,“ prohodil Lucien k Emily, kte­ rou jeho slova očividně zmátla. „Teď se vrátíme v čase, moje milá, a určitě dobře víš, že za královny Viktorie ženy neměly vůbec žádná práva. Patřily svým manželům. Na tyhle tři dny jsem se stal tvým mužem, abychom si to tu mohli pořádně užít.“

„Nemyslím, že...“

Lucien vzal Emily za bradu a otočil její hezký obličej k  sobě. „Nemusíš vůbec myslet, Emily. Ženský mozek není k  přílišnému přemýšlení uzpůsobený. Mohlo by to vyvolat neurózu a nevolnost.“

Emily se nepřestávala tvářit zmateně, zato Grace pocítila záchvěv vzrušení při představě toho, co záhy nastane. „Až budeš chtít, abychom za vámi přišli, zazvoň,“ řekla tiše Lu­ cienovi. „Všechno potřebné oblečení najdete ve skříni. Až se převléknete, přijde komorná a odnese to, co teď máte na sobě. Věci si vyzvednete při odchodu z hotelu.“

„Páni! To je úžasný pokoj!“ vykřikla Emily, když se kolem sebe rozhlédla. Vstřebávala maličko vybledlý červenozelený koberec, který působil, jako by se po něm celé roky chodilo. Stěny pokrývaly tapety z lesklého hedvábí s velkými, přerost­ lými květy na světlém pozadí. Nábytek tu byl namačkaný na sebe a sestával ze tří polstrovaných křesel s knoflíky na opě­ radlech, dvou taburetů a otomanu u nohou postele, na němž seděla porcelánová panenka ve viktoriánských šatičkách. V krbu se zdobnou litinovou mříží stála velká váza plná su­ chých květin a na oknech visely mušelínové závěsy, které do místnosti vpouštěly trochu slunečního svitu.

Stála tu vysoká postel s  krémovým damaškovým přeho­ zem, na němž ležely velké vyšívané polštáře. Postel měla ob­ rovské ozdobně vyřezávané čelo a vedle ní na každé straně stál ladící noční stolek s mramorovou deskou.

„Do koupelny vedou ty dveře vpravo,“ vysvětlila jim Gra­ ce. „Nalevo je pracovna.“

„Předpokládám, že většinu času strávíme v ložnici,“ od­ pověděl Lucien. „Nechci promarnit ani chvilku, takže pro­ sím přijďte co nejdřív,“ dodal.

„Spolehni se,“ ujistil ho David, jemuž v hlase zaznívalo vzrušení.

Jakmile se vrátili do svého pokoje, Grace popadla Davida za paži. „Lucienova holka hraje v mojí hře!“ vykřikla. „Řekla mi, že potřebuje volno na dabing! Copak se s ní můžu sejít v  pátek na zkoušce? To je pohroma! Jestli to někomu poví, ztratím v práci veškerý respekt. Co mám dělat? Tohle je nej­ větší trapas, jaký se mi mohl stát!“

„Podle mého je to mnohem větší trapas pro ni,“ pozna­ menal David. „Každopádně pokud sem v příštích třech mě­ sících bude s Lucienem jezdit na třídenní pobyty, nebude mít čas v té tvé hře účinkovat.“

„Co když to někomu řekne?“ Grace se do očí hrnuly slzy. „To je hrůza.“

„Grace,“ napomenul ji David ostře. „Chápu, že jsi z toho v  šoku, ale mohla by ses laskavě soustředit na Hotel? Emi­ ly taky určitě nestojí o to, aby se to dostalo na veřejnost. Za chvilku se přeneseme do viktoriánských časů a já se už ne­ můžu dočkat.“

Grace se zhluboka nadechla a přikývla. David měl prav­ du. S Emily si bude muset promluvit, i když si z celého srdce přála, aby to nebylo nutné.

*

Grace si při čekání přede dveřmi Viktoriánských časů uvě­ domila, že udělala dobře, když celý koncept pořádně promys­ lela. Stačilo se převléct do jiných šatů a hned se cítila odlišně. Zapomněla na všední život a doufala, že Emily udělá totéž. David si na sebe vzal bílou košili s vyšívaným předkem a vyso­ kým límcem. Zvolil k ní přiléhavé černé kalhoty. Vypadal tak ještě odtažitěji a nepřístupněji než obvykle. Grace si v  dlou­ hých krémových šatech s  tříčtvrtečními rozšířenými rukávy, těsným živůtkem a širokou sukní připadala ženštější, ale zá­ roveň nezvykle sevřená. Byla uvězněná ve vlastním oblečení.

David ji uznale pohladil po odhalených ramenou a prsty na okamžik ulpěl v jamkách nad jejími klíčními kostmi. „Jsi opravdu chytrá,“ zamumlal. „A teď se dáme do hry.“ Při těch slovech zaklepal na dveře.

Lucien, který jim otevřel, vypadal úplně jinak než Luci­ en, jehož David přivítal v  přízemí. Měl na sobě bílou košili s volány a na krku modrý šátek. K tomu si vzal tříčtvrteční, v pase projmutý černý kabátec. Rovnou by mohl vystupovat v dobové hře. Výraz, který měl v očích, by však Grace nikdy nechtěla vidět u žádného ze svých herců.

„Emily zlobí,“ řekl. „Nejspíš nechápe, že v  těchhle míst­ nostech se život odvíjí jinak než venku. Herečce by to snad mělo dojít! I když její zdrženlivost nám zábavu nepokazí. Spíš naopak.“

„Určitě ti s ní dokážeme pomoct,“ pronesl David uhlaze­ ně. „Grace, ty máš povinnost jí všechno vysvětlit. Koneckon­ ců jsi o něco starší než ona a podle mého jsi mnohem zku­ šenější. Dobře chápeš, že ve viktoriánské době bylo důležité, aby žena vyhověla partnerovým přáním.“

Když Grace vešla do apartmá, jasně si uvědomila, že tady nejde o pouhou hru. Vždycky to věděla. Stejně jako v Klubu i tady byla každá prožitá sexuální fantazie zkouškou. Pokud v ní některý z hráčů neobstál, vztah mezi příslušnými dvěma lidmi obvykle také nevyšel. Až do této chvíle si však neuvě­ domila důležitost své role. Pokud se jí nepodaří zajistit hlad­ ký běh hotelu, jak to dovedla Amber v Klubu, její vztah s Da­ videm je odsouzen k  zániku. Pochopila, že v  těchto hrách nemá soucit místo. Šlo o příliš mnoho.

Emily ležela uprostřed velké postele. Měla na sobě kré­ mový živůtek s  modrými tkanicemi, které jí komorná oči­ vidně hodně utáhla. Plná prsa jí z něj takřka přetékala. Ži­ vůtek doplňovaly dlouhé spodní kalhoty v krémové a modré barvě. Z  Emilyina rozmrzelého výrazu bylo zjevné, že není nijak nadšená.

„Nemůžu v  tom dýchat!“ postěžovala si, když se Grace přiblížila k posteli. „Jestli mám být v kostýmu, proč nemůžu mít šaty jako ty? Myslela jsem si, že se tu budu dobře bavit. Lucien tvrdil, že zažiju dobrodružství a bude to vzrušující, ale nijak vzrušená si nepřipadám. Domnívala jsem se, že ten­ hle víkend bude spíš jako swingers párty, na které mě bere. Je na nich mnohem větší zábava než tady.“

„Dočkáš se,“ slíbila jí Grace. „Ale musíš dělat, co se ti řek­ ne. Ve viktoriánských časech ženy patřily svému manželovi nebo pánovi domu, ve kterém žily. Neměly vůbec žádná prá­ va a v žádném případě nedělaly scény.“

Emily si z obličeje odfoukla několik uvolněných blonďa­ tých pramenů. „Je mi vedro,“ postěžovala si. „A tahle věc je hrozně nepohodlná. Co mám takhle vymóděná dělat?“

„Nebudeš muset dělat vůbec nic, jenom plnit moje pří­ kazy,“ řekl tiše Lucien. „Nedovedeš si představit, jak dlouho jsem se na tohle těšil, Emily. Je načase začít si opravdu uží­ vat. Teď ti s Davidem pomůžeme trochu se uvolnit a Grace se bude dívat. Pokud budeš mít s něčím problém, ochotně ti pomůže. Je to tak, Davide?“

David se podíval na Grace, která seděla na pelesti, a při­ kývl. „Samozřejmě. Grace ví, že musí udělat všechno, co po ní budu chtít, viď, miláčku?“

Grace ztěžka polkla, ale přikývla. Ve vzduchu ucítila se­ xuální napětí. Věděla, že tuhle hru musí dotáhnout až do konce, když ji sama vymyslela.

„Zůstaň ležet na zádech, Emily, a ty jí podlož zadek pol­ štářem, Grace,“ vyzval je Lucien. „Potom si lehni vedle ní.“

„Nechci ležet,“ odporovala Emily. „Chci...“

„Vrátíš se radši domů, Emily?“ zeptal se Lucien. „Klidně můžeš, jestli si to přeješ. I když by mě to mrzelo, protože jsme ještě ani nezačali. Myslel jsem si, že se k  sobě hodíme, ale možná jsem se zmýlil.“

Emily se zatvářila zmateně. „Nechci se vrátit domů, ale...“

„Tak mě poslechni.“

Grace vzala péřový polštář a zasunula ho Emily pod za­ dek. „Považuj to za hru,“ zašeptala.

„Nikdo ti nedovolil mluvit, Grace,“ pronesl David. „Omluv se.“

Grace sklopila oči. „Promiňte.“

„Lucien a já teď Emily trochu ulevíme,“ řekl jemně. „Ať se děje, co chce, zůstaneš vedle ní ležet, Grace. V žádném přípa­ dě se nebudeš hýbat ani nijak zasahovat. Rozumíš mi?“

„Ano,“ odpověděla Grace tiše. Začalo v  ní sílit vzrušení

s příměsí strachu. Temné vzrušení, jemuž s  Davidovou po­

mocí přišla na chuť a které jí přinášelo úžasnou rozkoš.


37

Lucien se posadil na postel vedle Emiliných nohou. Da­ vid se postavil k její hlavě a prsty si líně pohrával s jejími vla­ sy. Emily najednou tlumeně zaprotestovala. „Tohle nedělej! Ne před druhými.“

„Ale já právě tohle chci. Vím, že se ti to líbí,“ odpověděl Lucien.

„Kalhoty se ti rozevírají přesně v rozkroku, jak se to teh­ dy nosilo,“ poznamenal David zběžně. „Lucien toho jenom využívá.“

Emily i Grace zrychleně dýchaly. Grace si dovedla před­ stavit, jaké tělesné pocity Emily prožívá. Velmi dobře věděla, že mladou herečku by ponižovalo, kdyby se na její vzrušení dívali cizí lidé. Z úst jí unikaly tiché výkřiky rozkoše a Grace cítila, že matrace na posteli se chvěje.

Hluboko v břiše ucítila bolest, ale ani se nepohnula. Vě­ děla, že David ji pozorně sleduje, aby zachytil i tu nejmenší známku neposlušnosti.

„Kdybys byla dobře vychovaná mladá dáma, tohle by se ti nelíbilo,“ řekl Lucien sténající Emily. „Ve viktoriánské době se slušným ženám sex nelíbil, takže mě ani trochu nena­ dchne, pokud se uděláš.“

Lucien se nad Emily sklonil ještě níž a Grace uhodla, že se ji chystá dráždit jazykem. Emily zasténala a nadzvedla boky ve snaze urychlit příchod rozkoše i přesto, co jí předtím řekl. Grace také začala pohybovat boky.

„Nehýbej se, Grace,“ nařídil jí ostře David. Pokusila se ovládnout své vzrušené tělo.

Emily se najednou zkroutila a vymrštila se vzhůru. Hla­ sitě vykřikla, zatímco ji Lucien, který pohyboval jazykem v  otvoru jejích spodních kalhot, přivedl k orgasmu. „Ano, ach, ano!“ zařvala a Grace se celá zpotila, jak se snažila ležet klidně navzdory vzrůstajícímu vzrušení.

„A teď se jí můžeš věnovat ty, Grace,“ řekl David. „Lucien a já se budeme dívat, ale nezapomeň, že rozkoši se smí oddat jenom ona.“

Grace slezla z  postele a pomalu ji obešla. Cítila na sobě Lucienův pohled. „Je opravdu krásná, Davide,“ zamumlal. „Krásná a skvěle vyškolená. Pověz mi, Grace – líbilo by se ti, kdybychom tě potěšili? Chtěla bys hned teď cítit můj jazyk mezi stehny?“

Grace se podívala na Davida. „Smíš odpovědět,“ řekl. Také byl hodně vzrušený.

„Ano, to bych chtěla,“ odpověděla Lucienovi, „ale neoče­ kává se to ode mne.“

„Máš pravdu,“ odvětil lítostivě. „Je to velká škoda, ale taky na tebe přijde řada.“ Na okamžik ji objal v  pase, když ho míjela.

„Nechci se znovu udělat, nejsem na to připravená,“ pro­ testovala Emily, když Grace vystřídala Luciena.

„Chci se dívat, jak tě Grace uspokojuje, a taky to tak bude,“ odbyl ji Lucien. „Nebo bys to radši chtěla od Davida?“

Grace čekala. Emily velkýma modrýma očima zkoumala výraz Davidova obličeje. „Ne, dám přednost Grace,“ odpo­ věděla rychle.

Grace jí zvedla nohy, takže Emilyina kolena mířila ke stro­ pu. Tím ji víc otevřela. Prsty obou rukou vtiskla do záhybů mezi Emilyinými stehny a počkala, až ji uslyší tiše, roztouže­ ně zasténat. Pomaloučku sklonila hlavu a jazykem jí zlehka přejížděla mezi stydkými pysky, dokud Emily úplně nezvlh­ la. Teprve potom do úst vtáhla malý tuhý poštěváček a něko­ lik vteřin ho jemně sála. Když Emily vykřikla rozkoší, pustila ho a po straně zajela jazykem ke kořeni jejího klitorisu.

Emily stáhla svaly v celé spodní části těla a házela hlavou ze strany na stranu v další záplavě rozkoše.

„Dobrá práce, Grace,“ pochválil ji Lucien obdivně. „Tak přece jenom zvládla podruhé vyvrcholit!“

Grace se napřímila, zastrčila si dlouhé tmavé vlasy za uši a čekala na další příkazy.

„Emily si zřejmě potřebuje odpočinout,“ pokračoval Lu­ cien lítostivým tónem a sledoval nehybnou dívku. „Možná je načase, abychom se věnovali tobě, Grace. Tedy pokud David souhlasí.“

„Zatím nechci, aby se Grace dostala na vrchol rozkoše,“ odpověděl David. „Ale trochu pozornosti si rozhodně za­ slouží. Nezapomeň, Grace, že můžeš reagovat, jak chceš, ale v  žádném případě nesmíš vyvrcholit. Koneckonců tohle je Emilyina dovolená, ne tvoje.“

Grace předtím vzrušil pohled na muže oblažující Emily, a při Davidových slovech se jí sevřelo srdce. Ocitla se velice blízko orgasmu a věděla, že bude muset využít všechny do­ vednosti, které se naučila, aby nevyvrcholila. Také jí došlo, že tohle je první zkouška v roli Davidovy partnerky. Není už dívkou, které ochotně pomáhal objevit složité cestičky k do­ konalé slasti. Musí se stát ženou, s jejímiž sexuálními doved­ nostmi se nevinnější Emily nedokáže měřit.

Lucien ji pozorně sledoval. „Myslím, žes ji zklamal,“ řekl Davidovi s úsměvem.

David jeho úsměv neopětoval. „Nesmysl. Velice dobře ví, jakou roli hraje. Je to tak, Grace?“

„Samozřejmě,“ odpověděla klidně.

„Výborně,“ řekl Lucien. „Pomůžeme ti se svlékáním. Dnes­ ka komornou nebudeme potřebovat.“ Velice pomalu, smyslně rozepnul živůtek jejích šatů, takže mohla lépe dýchat. Svlékl jí košilku, nakonec uvolnil pevně zašněrovaný korzet a vysvo­ bodil z něj její měkká zakulacená ňadra.

David jí šaty stáhl přes boky a nechal je spadnout na pod­ lahu. Jeho prsty zabloudily do otvoru v Graceiných spod­ ních kalhotách a kratičce, zlehka přejely po jejím vlhkém ochlupení. Nadechla se. Lucien se smíchem sklonil hlavu a jazykem jí obkroužil dvorec jedné bradavky. Rázem jí obě ztvrdly.

„Mám ji úplně svléknout?“ zeptal se David a nespouštěl oči z Graceina zrudlého obličeje.

„Radši ano. Usnadní mi to práci. Ty kalhoty mě vzrušují, ale mohly by překážet.“

Grace ztěžka polkla, když ji David svlékl a nespustil z ní oči. „Nezapomeň, že musíš dát Emily dobrý příklad,“ za­ mumlal, když si znovu lehla na vysokou postel a čekala, co se bude dít.

„Musíš si stoupnout vedle ní a dívat se, Emily,“ prohlásil Lucien a podložil Grace zadek polštářem. Emily vedle ní stá­ la a kulila oči.

„Podle viktoriánů ženy neměly žádné sexuální touhy, ale trpěly něčím, co se diagnostikovalo jako hysterie,“ pokračo­ val Lucien a jemně rozevřel Graceiny stydké pysky. „Nepo­ chybně šlo o nevybitou sexualitu, což vysvětluje, proč se při léčbě často úspěšně používala masáž vulvy. Věřte nevěřte, prováděl ji rodinný doktor. David mi prozradil, že Grace vel­ mi citlivě reaguje na masáž G­bodu, a právě se na ni chystám. Určitě se ti to bude líbit, Grace.“

Grace se sevřelo srdce, protože s Davidem oba velmi dob­ ře věděli, jak velkou rozkoš v ní tato masáž vyvolává. „Ano,“ přitakala tiše.

Lucien pokračoval: „O viktoriánských ženách samozřej­ mě panoval názor, že nejsou schopné orgasmu, takže každá reakce na dráždění se u nich považovala za medicínský pro­ blém. Teď už ale víme, že je to jinak. Jelikož Grace má zaká­ záno vyvrcholit, bude muset potlačit svoji přirozenou reakci. Pozorně ji sleduj, protože zítra budeme totéž dělat s tebou.“

„Nechci...,“ začala Emily.

„Obávám se, že ve Viktoriánských časech rozhodují muži, Emily,“ prohlásil David. „Ale žádný strach, Grace ti ukáže, jak na to. Zítra ti s Lucienem pomůžeme. Všichni si to užijeme.“

Grace v Davidově hlase zaslechla velké vzrušení. Nevědě­ la však, zda na něho tak silně zapůsobila představa toho, co se s ní teď bude dít, nebo toho, že druhý den se totéž odehra­ je s Emily.

David se sklonil, shrnul jí dlouhé tmavé vlasy na jednu stranu a přiblížil ústa k jejímu uchu. „Nezklam mě, Gracie. Vzpomeň si na všechno, co ses za poslední rok naučila. Vím, že se budeš chtít udělat, ale taky vím, že mě ani při té největší rozkoši nezklameš,“ zašeptal.

Snažila se nevnímat jeho slova. Stačilo, aby je uslyšela, a její vzrušení zesílilo. David to nepochybně dobře věděl, protože se na ni upřeně díval. Emily je pozorovala. Lucien jemně zasunul Grace mezi nohy navlhčený prst a přejížděl jeho bříškem po neskutečně citlivých nervových zakonče­ ních pod kůží na její stydké kosti. Grace se ze všech sil snaži­ la, ale v okamžiku, kdy Lucienův dlouhý prst nalezl správné místo, tiše vzdychla rozkoší.

„David měl pravdu. Líbí se ti to, Grace,“ řekl Lucien tiše.

„Ano,“ přiznala a pokusila se dýchat pomaleji.

„Přidáme další prst a uvidíme, jestli se to ještě zlepší,“ zamumlal a během několika vteřin začal vyvíjet lehký tlak hluboko v  jejím těle. Dotýkal se jí zkušeně a něžně. Grace pocítila slabou křeč, ale ta rychle povolila a rozkoš se je­ nom znásobila. Když se vrátil k  jejímu G­bodu a pokračo­ val v jemném masírování, z něhož jí bylo horko a uvnitř celá zduřela, zasténala. Její vzrušení neúprosně sílilo a Grace se blížila k vyvrcholení. Házela hlavou ze strany na stranu a za­ čala stahovat břišní svaly. Zazmítala boky.

„Vidíš, jak se málem udělala, Emily?“ zeptal se Lucien. „Ale jenom málem, protože ví, že to má zakázané, a umí se skvěle ovládat. Než odsud odjedeme, naučíš se svému tělu poroučet skoro tak dobře jako Grace. Po tomhle je okamžik, kdy smíš vyvrcholit, mnohem sladší. Grace to ale dneska bo­ hužel nezažije.“

Nedokázala ze sebe vypravit jediné slovo. Zápasila s hor­

kým přílivem takřka nesnesitelné rozkoše, která ji málem

ochromila.

„Odpověz mu, Grace,“ přikázal jí David.

„Ano,“ zalapala po dechu a zasténala, protože Lucien jí

prsty dál masíroval G­bod, dokud nevykřikla v extázi.

„Grace!“ řekl David varovně.

Pootevřela ústa a přinutila se pomalu a pravidelně dýchat.

Zoufale se snažila nemyslet na to, co s ní Lucien dělá. Nejpr­

ve se obávala, že jí to nepomůže, ale nahromaděná intenzivní

rozkoš začala pozvolna slábnout, břišní svaly trochu povolily

a Grace věděla, že orgasmus je zažehnán.

Lucien se v  ní ze všech sil snažil znovu podnítit prožité pocity, ale už se mu to nepodařilo. Nakonec opatrně vy táhl prsty a zlehka pohladil jemnou vnitřní stranu Graceiných stehen. „Bylas úžasná!“ prohlásil obdivně. „David má obrov­ ské štěstí. A teď chci strávit trochu času o samotě s  Emily, takže...“

„Půjdeme,“ řekl David. „Doufám, že jsme ti pomohli, Emily,“ dodal. Když se Grace začala oblékat, všimla si, že se na blonďatou herečku usmál. Scéna, jíž právě byla svědkem, Emily vzrušila. Neodpověděla, jenom se na Davida podívala s nevyslovenou prosbou v očích, která ho očividně přitaho­ vala.

Nechali milence o samotě ve Viktoriánských časech. Da­ vid vzal Graceinu tvář do dlaní a vášnivě ji políbil. „Musím tě hned teď mít,“ řekl naléhavě. „Bylas opravdu skvělá. Pojďme do našeho soukromého apartmá.“

Leželi spolu v  posteli. David se s  Grace takřka nesnesi­ telně dlouho miloval a dopřál jí několik orgasmů, než do ní konečně pronikl. Položila hlavu na jeho hrudník a David ji prsty vískal ve vlasech. Věděla, že by měla být stejně spoko­ jená jako on, ale nebyla. Poznala totiž výraz jeho obličeje, když mluvil s Emily. Úplně stejně se tvářil na počátku jejich vztahu, když začala chodit do Klubu. Tehdy v Davidově se­ xuálním životě nahradila Amber. Se záchvěvem strachu se v  duchu ptala, zda mladší a nezkušená Emily jednoho dne nenahradí ji. Že by v něm nejhlubší city dokázalo podnítit jenom svádění nevinných?

„Na co myslíš?“ zeptal se David.

„Na to, že se musím obléct, sejít dolů a ujistit se, že jsou všichni hosté spokojeni, nejde tu jen o Luciena.“

„Pokud jsou spokojeni aspoň z poloviny tak, jako já, mají velké štěstí,“ odpověděl s letmým úsměvem, který Grace vždycky připadal velice roztomilý. „Ale máš pravdu. Je nej­ vyšší čas dát se zase do práce. Musím přiznat, že tvůj nápad s  luxusním hotelem, kde lidi můžou prožívat své sexuální fantazie, překonal moje očekávání. Jsi geniální, miláčku.“

O půl hodiny později Grace s 



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist