Kniha: Horní zákon. Zákon o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě -- Komentář - Ondřej Vícha

1

ZÁKON O OchraNě a využití

NerOstNéhO bOhatství

(horní zákon)

zákon č. 44/1988 sb., ze dne 19. dubna 1988

ve znění zákona

č. 541/1991 sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 439/1992 sb.), 10/1993 sb.,

168/1993 sb., 132/2000 sb., 258/2000 sb., 366/2000 sb., 315/2001 sb., 61/2002 sb.,

320/2002, 150/2003 sb., 3/2005 sb., 386/2005 sb., 186/2006 sb., 313/2006 sb.,

296/2007 sb., 157/2009 sb., 227/2009 sb., 281/2009 sb., 85/2012 sb., 350/2012 sb.,

498/2012 sb., 257/2013 sb., 89/2016 sb., 264/2016 sb., č. 183/2017 sb.

a č. 225/2017 sb.

s přihlédnutím k redakčnímu sdělení sbírky zákonů o opravě chyb uveřejněnému

v částce 166/1988 sb.

Federální shromáždění Československé socialistické republiky

se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ZÁkladNÍ uSTaNoVeNÍ

§ 1

Úvodní ustanovení

Účelem tohoto zákona je stanovit zásady ochrany a hospodárnéhovyuží

vání nerostného bohatství, zejména při vyhledávání a průzkumu, otvírce,pří

pravě a dobývání ložisek nerostů, úpravě a zušlechťování nerostůprovádě

ných v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i bezpečnosti provozu a ochrany

životního prostředí při těchto činnostech. Tento zákon zapracovává příslušné

předpisy evropské unie

22)

.

22)

Směrnice evropského parlamentu a Rady 94/22/eS ze dne 30. května 1994 o podmínkách

udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků.

Směrnice evropského parlamentu a Rady 2009/31/eS ze dne 23. dubna 2009 o geologickém

ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/eHS, směrnic evropskéhoparla

mentu a Rady 2000/60/eS, 2001/80/eS, 2004/35/eS, 2006/12/eS a 2008/1/eS a nařízení (eS)

č. 1013/2006.

2

§ 1 Základní ustanovení

k § 1

Úvodní ustanovení horního zákona informuje o účelu, který zákonodárcevydáním zákona sledoval a co ostatně nejstručněji vyjádřil v názvu tohoto zákona.

v úvodním ustanovení je obecně vymezen předmět právní úpravy, kdy se jakostěžejní jeví stanovení podmínek pro všechny fáze ochrany a hospodárného využívání

nerostného bohatství (tj. pro vyhledávání, průzkum, otvírku, přípravu a dobývání

ložisek nerostů, a pro úpravu a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti

s jejich dobýváním). současně je úvodním ustanovením deklarován další účelhorního zákona, který souvisí se stanovením základního právního rámce souvisejícího

se zabezpečením bezpečnosti provozu a ochrany životního prostředí při využívání

nerostného bohatství.

Důvodová zpráva k hornímu zákonu (Federální shromáždění Československé

socialistické republiky, v. volební období, tisk č. 49, 1987) ke komentovanému

ustanovení uvádí: „Nerostné bohatství jako zdroj energie a surovin pro potřeby

a rozvoj národního hospodářství se musí systematicky ověřovat, maximálně chránit

a co nejefektivněji využívat. Zvýšení ochrany nerostného bohatství a jehoracionální využívání jsou proto hlavním cílem tohoto zákona a určují jeho celkovoukoncepci. Neoddělitelnou součástí zvýšené ochrany a racionálního využívání nerostného

bohatství je zajištění bezpečnosti provozu při hornické činnosti podle zásad báňské

techniky a technologie a zajištění péče o životní prostředí.“

Péče o životní prostředí zahrnuje, alespoň podle důvodové zprávy k hornímu

zákonu, i ochranu pracovního prostředí při hornické činnosti a souvisí sbezpečností a hygienou hornických prací. horní zákon se však problematicebezpečnosti provozu, ochrany zdraví při práci a pracovních podmínek při hornické činnosti

(snad jen s výjimkou ustanovení § 38) výslovně nevěnuje. tato problematika je

předmětem právní úpravy obsažené v zákoně č. 61/1988 sb., o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě (zejména v jeho ustanoveních § 6 a § 7).stejně tak zůstává nenaplněné úvodní ustanovení, podle nějž horní zákon zajišťuje péči

o životní prostředí. tato problematika je obsažena zejména v právních předpisech

z oblasti ochrany životního prostředí [zejména v zákoně č. 17/1992 sb., o životním

prostředí, zákoně č. 100/2001 sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)]

a jeho jednotlivých složek [zejména v zákoně České národní rady č. 114/1992 sb.,

o ochraně přírody a krajiny, zákoně č. 254/2001 sb., o vodách a o změně některých

zákonů (vodní zákon), zákoně č. 289/1995 sb., o lesích a o změně a doplněníněkterých zákonů (lesní zákon), zákoně České národní rady č. 334/1992 sb., o ochraně

zemědělského půdního fondu, nebo zákoně č. 201/2012 sb., o ochraně ovzduší].

v horním zákoně se k ochraně životního prostředí vztahuje v zásadě pouze § 10

písm. d), na jehož základě je organizace povinna řešit včas střety zájmů přistanovení dobývacího prostoru a při plánované otvírce, přípravě a dobývání výhradního

ložiska, především s cílem omezit nepříznivé vlivy na životní prostředí. Na toto

ustanovení pak navazuje § 33, který upravuje řešení střetů zájmů.

Zákonem č. 541/1991 sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 44/1988 sb.,

o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), došlo s účinností od

20. 12. 1991 k vypuštění odstavce 1, poněvadž jeho obsah neměl normativní

Základní ustanovení § 1

3

charakter a byl zdůrazňován pouze význam nerostného bohatství pro společnost.

Z původního odstavce 1 vyplývalo, že „nerostné bohatství je jedním ze základních

přírodních zdrojů. Ochrana nerostného bohatství a jeho racionální využívání patří

k důležitým úkolům socialistické společnosti. Orgány a organizace proto zajišťují

svou činností a kontrolou plnění těchto úkolů. významnou úlohu při zabezpečování

celospolečenských zájmů má vrchní dozor státní báňské správy.“

Zákonem č. 85/2012 sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových

struktur a o změně některých zákonů, došlo s účinností od 19. 4. 2012 k doplnění

druhé věty, která odkazuje na právní předpisy evropské unie, které horní zákon

transponuje do právního řádu České republiky. Mezi relevantní právní předpisy

evrop ské unie, uvedené v poznámce pod čarou k úvodnímu ustanovení, patřísměrnice evropského parlamentu a rady 94/22/es ze dne 30. 5. 1994 o podmínkách

udělování a využívání povolení k průzkumu, vyhledávání a dobývání uhlovodíků

a směrnice evropského parlamentu a rady 2009/31/es ze dne 23. 4. 2009 ogeologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice rady 85/337/ehs, směrnic

evropského parlamentu a rady 2000/60/es, 2001/80/es, 2004/35/es, 2006/12/es

a 2008/1/es a nařízení (es) č. 1013/2006.

v horním zákoně se uplatňuje mezinárodněprávní zásada trvalésvrchovanosti států nad jejich přírodními zdroji. Z rezoluce valného shromáždění OsN ze

dne 14. 12. 1962 o trvalé svrchovanosti nad přírodními zdroji vyplývá, že„právo národů na trvalou svrchovanost nad svým přírodním bohatstvím a zdroji musí

být vykonáváno v zájmu národního rozvoje a blahobytu národa dotyčného státu“.

[res. vs OsN 1803 (Xvii), 1962: trvalá svrchovanost nad přírodními zdroji.] tato

zásada byla převzata oběma mezinárodními pakty o občanských a politickýchprávech i o hospodářských, kulturních a sociálních právech (New york, 1966). Podle

čl. 1 odst. 2 MPhsKP, jakož i čl. 1 odst. 2 MPOPP mohou všechny národy pro své

vlastní cíle svobodně disponovat svým přírodním bohatstvím a zdroji bez újmy na

jakýchkoli závazcích, vyplývajících z mezinárodní hospodářské spolupráce,založené na vzájemné výhodnosti a mezinárodním právu. v žádném případě nesmí býtnárod zbaven svých vlastních prostředků k životní existenci. v Deklaraci o životním

prostředí a rozvoji (rio de Janeiro, 1992) se pod principem 2 uvádí, že „v souladu

s chartou OsN a se zásadami mezinárodního práva mají státy plné právo užívat své

vlastní zdroje ve shodě s vlastní politikou péče o životní prostředí a rozvoj azároveň jsou zodpovědné za to, aby činnosti, které spadají pod jejich jurisdikci nebo

kontrolu, nepoškozovaly životní prostředí jiných států nebo území, která pod jejich

státní jurisdikci nespadají“.

v návaznosti na výše uvedenou zásadu svrchovanosti se působnost horního

zákona vztahuje pouze na ochranu a využívání nerostného bohatství nacházejícího

se na území České republiky, a nevztahuje se tudíž na dobývání ložisek nerostů

českými subjekty na území cizích států nebo v tzv. mezinárodních prostorech (volné

moře, resp. mořské dno za hranicemi národní jurisdikce, kosmický prostor, nebeská

tělesa a antarktida).

Podmínky pro vyhledávání, průzkum a těžbu nerostných zdrojů ze dna moří

a oceánů a jeho podzemí za hranicemi pravomocí států a výkon státní správy s tím

související upravuje zákon č. 158/2000 sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě

§ 1 Základní ustanovení

4

nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změněněkterých zákonů. Jeho účelem je provedení zásad a pravidel mezinárodního práva,obsažených zejména v Úmluvě OsN o mořském právu z roku 1982 (publikována pod č. 240/1996 sb.) a v Dohodě o provádění části Xi této úmluvy (publikována pod č. 241/1996 sb.), podle nichž jsou dno, jeho podzemí a nerostné zdroje považovány za společné dědictví lidstva.

Činnosti týkající se vyhledávání, průzkumu a těžby nerostných zdrojů voblasti antarktidy jsou zakázané na základě mezinárodní smlouvy. Jedná se o Protokol

o ochraně životního prostředí ke smlouvě o antarktidě z roku 1991 (publikován

pod č. 42/2005 sb. m. s.), který byl do českého právního řádu implementovánzákonem č. 276/2003 sb., o antarktidě a o změně některých zákonů. tento zákon v § 5

odst. 1 zakazuje českým osobám vyhledávání, průzkum a těžbu nerostných zdrojů

v antarktidě s výjimkou vědeckého výzkumu nerostných zdrojů prováděného na

základě povolení vydávaného podle tohoto zákona. současně je zakázán sběrnerostů a paleontologických nálezů a jejich vývoz s výjimkou jejich sběru a vývozu

prováděného v rámci vědeckého výzkumu nerostných zdrojů povoleného podletohoto zákona (§ 5 odst. 2 zákona č. 276/2003 sb., o antarktidě a o změně některých zákonů).

Činnosti týkající se využívání případných nerostných zdrojů nacházejících se

v kosmickém prostoru a na nebeských tělesech, včetně Měsíce, upravují rovněžmezinárodní smlouvy. Jedná se o smlouvu o zásadách činnosti států při výzkumu avyužívání kosmického prostoru, včetně Měsíce a jiných nebeských těles z roku 1967

(publikována pod č. 40/1968 sb.) a Dohodu o činnosti států na Měsíci a jiných

nebeských tělesech z roku 1979.

Související ustanovení:

§ 5 – nerostné bohatství, § 10 – povinnosti organizace při využívání výhradních ložisek, § 11 –

vyhledávání a průzkum výhradních ložisek, § 24 – oprávnění k dobývání výhradního ložiska,

§ 30 – hospodárné využívání výhradních ložisek, § 31 – povinnosti a oprávnění organizace při

dobývání výhradních ložisek, § 32 – plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek aplány zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů, § 33 – řešení střetů zájmů, § 38 – bezpečnost

provozu

Související předpisy:

§ 2, § 3, § 5–7, § 9, § 10–38 zák. o hornické činnosti, – zák. o geologických pracích, – zák.

o nakládání s těž. odp., – zák. o životním prostředí, – § 1 zák. č. 158/2000 sb., o vyhledávání,

průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států, – § 5 zák.

č. 276/2003 sb., o antarktidě

Související mezinárodní smlouvy:

rezoluce valného shromáždění OsN ze 14. 12. 1962 o trvalé svrchovanosti nad přírodními zdroji,

– MPOPP, – MPhKsP, – Úmluva OsN o mořském právu (č. 240/1996 sb.), – Dohoda oprovádění části Xi této úmluvy (č. 241/1996 sb.), – Protokol o ochraně životního prostředí ke smlouvě

o antarktidě (č. 42/2005 sb. m. s.), – smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání

kosmického prostoru, včetně Měsíce a jiných nebeských těles (č. 40/1968 sb.), – Dohoda očinnosti států na Měsíci a jiných nebeských tělesech

Základní ustanovení § 2

5

literatura:

buNGeNberG, M., hObe, s. (eds.) Permanent Sovereignty over Natural Resources. cham,

heidelberg, New york, Dordrecht, London: springer, 2015.

KaviNa, P., DreiseitL, i. Česká republika má možnost těžit rudy z mořského dna. Uhlí, rudy,

geologický průzkum, 2012, č. 6, s. 2–6.

KOPaL, v. Právní aspekty průzkumu a využívání Měsíce. Právník, 1994, roč. 133, č. 12.

ONDŘeJ, J. Právní režimy mořských oblastí. Srovnání s kosmem a Antarktidou. 1. vydání. Plzeň:

vydavatelství a nakladatelství aleš Čeněk, 2017.

MaKarius, r. České horní právo. Díl I. Ostrava: Montanex, a. s., 1999.

vícha, O. antarktické právo. Mezinárodněprávní a vnitrostátní aspekty ochrany životníhopro

středí antarktidy. České právo životního prostředí, 2003 (9), č. 3.

vícha, O. Prospection, exploration and production of hydrocarbons under the ec-Law. in

DaMOhOrsKÝ, M. (ed.) et al. Czech and European Environmental Law Yearbook –

Volume 3. 1. vydání, beroun: eva rozkotová – iFec, 2008, s. 49–54.

vícha, O. K právním nástrojům zachytávání, přepravy a ukládání oxidu uhličitého. in

DieNstbier, F. (ed.) Nástroje ochrany životního prostředí – role práva. Sborník zmeziná

rodní vědecké konference. Olomouc: iuridicum Olomoucense, 2011, s. 87–93.

vícha, O. Základy horního a energetického práva. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, a. s.,

2015.

§ 2

Nerosty

(1) Za nerosty se podle tohoto zákona považují tuhé, kapalné a plynné části

zemské kůry.

(2) Za nerosty se podle tohoto zákona nepovažují

a) vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslovězís

kávat vyhrazené nerosty,

b) přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i když se z nichmo

hou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, dále léčivá bahna a ostatní

produkty přírodních léčivých zdrojů,

c) rašelina,

d) bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud neobsahují

vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství,

e) kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva.

k odst. 1

Odstavec 1 zavádí legální definici jednoho z nedůležitějších pojmů horníhozá

kona, a to pojmu „nerost“. horní zákon pokládá za nerosty všechny části zemské

kůry bez ohledu na to, v jakém skupenství (tuhém, plynném či kapalném) se vpří

rodním stavu nalézají. tato velmi široká pozitivní definice pojmu „nerost“ jedopl

něna definicí negativní v odstavci 2.

Nerost v právním slova smyslu není synonymem minerálu. vzhledem k tomu,

že se za nerost považuje jakákoliv tuhá, kapalná či plynná část zemské kůry (svý

jimkami v odstavci 2), odpovídá legální definice pojmu „nerost“ v komentovaném

ustanovení zčásti nerostům v pojetí mineralogickém (minerály) a zčásti v pojetí

V

OBSAH

Seznam zkratek .................................................. VII

Seznam předpisů citovaných v komentáři ............................ XV

Předmluva ....................................................... XXXI

Úvod ............................................................ XXXV

ZÁKON O OchraNě

a využití NerOStNéhO bOhatStví

(hOrNí ZÁKON)

§ 1–7 ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení ................ 1

§ 8–10 ČÁST DRUHÁ Povinnosti organizace při využívání

výhradního ložiska ................. 45

§ 11–14 ČÁST TŘETÍ Ložiskový průzkum a hospodaření

se zásobami výhradních ložisek ...... 49 § 15–19 ČÁST ČTVRTÁ Ochrana nerostného bohatství ....... 83

§ 20–22 ČÁST PÁTÁ nadpis vypuštěn .................... 117

§ 23 ČÁST ŠESTÁ Výstavba dolů a lomů ............... 129

§ 24–33 ČÁST SEDMÁ Dobývání výhradních ložisek ........ 145

§ 33a–33w ČÁST OSMÁ Úhrady ............................ 311

§ 33a–33g hLava i Úhrada z dobývacího prostoru ......... 311

§ 33h–33o hLava ii Úhrada z vydobytých nerostů ......... 321

§ 33p–33w hLava iii Správa úhrad ........................ 338

§ 34–35 ČÁST DEVÁTÁ Jiné zásahy do zemské kůry ......... 353

§ 36–37 ČÁST DESÁTÁ Důlní škody a jejich náhrada ........ 381

§ 38–42 ČÁST JEDENÁCTÁ Společná ustanovení ................ 417

§ 43–45 ČÁST DVANÁCTÁ Přechodná a závěrečná

ustanovení ......................... 449

Vybraná ustanovení novel ............................................ 463

Přehled prováděcích předpisů k hornímu zákonu ...................... 469

Obsah

VI

ZÁKON O hOrNicKé ČiNNOSti, vÝbuŠNiNÁch

a O StÁtNí bÁŇSKé SPrÁvě

§ 1 ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení .................... 471

§ 2–20 ČÁST DRUHÁ Hornická činnost a činnost prováděná

hornickým způsobem ................... 479

§ 2–4 Oddíl první Základní pojmy .............. 479

§ 5–8 Oddíl druhý Základní podmínky hornické

činnosti a činnosti prováděné

hornickým způsobem ......... 511

§ 9–18 Oddíl třetí Povolování hornické činnosti .. 576

§ 19–20 Oddíl čtvrtý Činnost prováděná hornickým

způsobem ................... 644

§ 21–36 ČÁST TŘETÍ Výbušniny ............................. 657

§ 37 ČÁST ČTVRTÁ Podzemní objekty ...................... 791

§ 38–43 ČÁST PÁTÁ Státní báňská správa ................... 803

§ 44 ČÁST ŠESTÁ Přestupky .............................. 849

§ 45–49 ČÁST SEDMÁ Společná, přechodná a závěrečná

ustanovení ............................. 879

Vybraná ustanovení novel ............................................ 904

Přehled prováděcích předpisů k zákonu o hornické činnosti,

výbušninách a o státní báňské správě ................................. 911

Literatura ............................................................ 913

Summary ............................................................ 929

O autorovi ........................................................... 931

věcný rejstřík ........................................................ 932