E-kniha: Horní město Krupka ve starých pramenech -- Bergstadt Graupen in alten Quellen – Dr. Hermann Hallwich; Franz Brosche; Franz Uhlik; Wilhelm Focke; Karl Rudolph

Horní město Krupka

Bergstadt Graupen

Karel Prošek

2

Horní město Krupka ve starých pramenech

Bergstadt Graupen in alten Quellen

Vydavatel vlastním nákladem / Herausgeber im Selbstverlag: Karel Prošek

Překlad / Übersetzung

© Karel Prošek

Tisk / Druck Tigris, s. r. o., Zlín

Krupka / Graupen, květen / Mai 2018

Česko-německé vydání / Tschechisch-deutsche Auflage

ISBN 978-80-270-3816-9

3

Obsahový rejstřík / Inhaltsverzeichnis

Úvod / Einleitung..............................................................4

Stručný přehled dějin - sepsáno Vlastivědným muzeem

Krupka u příležitosti výstavy v Ústí nad Labem 1924 /

Kurzer Geschichtsüberblick - verfasst durch Heimatmuseum

Graupen anläßlich der Ausstellung in Aussig in 1924 .........7

Krušnohorské noviny - Horní město Krupka, květen 1928 /

Erzgebirgszeitung - Bergstadt Graupen, Mai 1928 .............51

Dějiny kostela svaté Anny, 1935 (Franz Brosche) /

Geschichte der St. Anna - Kirche, 1935 (Franz Brosche)....112

Glatzové ze Starého dvora a jejich rodové sídlo

(Dr. Hermann Hallwich, 1900) /

Die Glatz von Althof und ihr Stammhaus

(Dr. Hermann Hallwich, 1900)..................................127

Obrazová příloha / Fotografische Anlage .....................175

4

5

Úvod

Dvacáté století zničilo historickou kontinuitu našeho kraje. Hlavními viníky jsou

nacionalismus, fašismus a komunismus. Tato zla a jejich vzájemný boj vedl k milionům

mrtvých v první světové válce, k rozbití Rakouska-Uherska, vraždění za druhé světové

války, k vyhnání českých Němců z vlasti, zestátňování a komunistické totalitě na

dlouhých čtyřicet jedna let.

Dějiny našeho kraje, které byly po dlouhá staletí psány většinou německy, jsou jedním

velkým ztraceným pokladem, který je opět nutno objevovat. Mezi lety 1945 a 1989 bylo

cíleně, z hlouposti, ale i z nedostatku prostředků ničeno kulturní dědictví v dříve Němci

obývaném pohraničí. Nyní v době demokracie je nutné to napravovat a znovu objevovat

naše společné kořeny. S ohledem na nepoučitelnost lidí je také nutné zdůrazňovat, jaké

důsledky může mít slepý nacionalismus. Važme si proto šance mírového soužití v rámci

demokratické a prosperující Evropské unie se svobodami, o kterých se našim předkům

ani nezdálo. Chyby minulosti již nesmíme opakovat.

Jelikož sám pocházím z česko-německé rodiny, je cílem mých doslovných překladů

mimo jiné také přispět k vytvoření mostů mezi dřívějšími a nynějšími obyvateli našeho

kraje. Tato kniha je mou třetí publikací. Předcházely jí knihy Kronika města

Chabařovice z roku 1880 a Církevní dějiny Chabařovic.

Tato knížka má za cíl zpřístupnit dnešním obyvatelům Krupky německy psané zdroje

dnes již zapomenutých autorů. V knize je mimo jiné mnoho zajímavých a cenných

informací týkajících se Prokopky, kostela svaté Anny a Starého dvora. Čtenář se také

dozví mnoho o životě krupských občanů v minulých staletích. Fotografie v textu i

v příloze, které jsou z mé sbírky, dokreslují celé povídání.

Chtěl bych tímto poděkovat panu Reinertovi, rodákovi z Krupky, který mi poskytl pro

tento překlad potřebné dokumenty a pomohl mi s obtížným překladem z německého

krupského nářečí. Peter Paul Reinert během svého života sesbíral ať už v originále nebo

kopii snad všechny veřejně dostupné publikace o historii města Krupky. Je velkým

znalcem krupské historie. Mnoho sešitů o historii Krupky vydal vlastním nákladem

v německém, ale také českém jazyce.

Děkuji také Karlu Vondráčkovi z Krupky, který je horlivým propagátorem a znalcem

krupského místopisu, za rady a poskytnutí fotografického materiálu Starého dvora.

Můj dík patří v neposlední řadě Krajské vědecké knihovně v Liberci, která mi poskytla

ze svých bohatých digitálních sbírek text o Starém dvoře od Hermanna Hallwicha.

6

Einleitung

Das zwanzigste Jahrhundert hat die historische Kontinuität unserer Region zerstört. Die

Hauptschuldigen sind Nationalismus, Faschismus und Kommunismus. Diese Übel und

ihr gegenseitiger Kampf führte zu Millionen Toten im ersten Weltkrieg, zur

Zerschlagung von Österreich-Ungarn, Morden im zweiten Weltkrieg, zur Vertreibung

von Böhmendeutschen aus der Heimat, Verstaatlichungen und komunistischer Totalität

über lange einundvierzig Jahre.

Die Geschichte unserer Region, die lange Jahrhunderte deutsch geschrieben wurde, ist

ein riesiger verlorener Schatz, dessen Wiederentdeckung notwendig ist. Zwischen den

Jahren 1945 und 1989 wurden die Kulturgüter im früher von Deutschen bewohnten

Grenzgebiet gezielt, aus Dummheit, aber auch aufgrund des allgemeinen Mangels

zerstört. Heute in Zeiten der Demokratie ist es notwendig, es wiedergutzumachen und

unsere gemeinsamen Wurzeln wiederzuentdecken. Mit Hinsicht auf die Unbelehrbarkeit

der Menschen ist es notwendig zu betonen, welche Folgen ein blinder Nationalismus

haben kann. Schätzen wir also die Chance eines friedlichen Zusammenlebens im

Rahmen der demokratischen und prosperierenden Europäischen Union mit Freiheiten,

von denen unsere Vorfahren nicht einmal träumen konnten. Wir dürfen die Fehler der

Vergangenheit nicht wiederholen.

Da ich selbst aus einer deutsch-tschechischen Familie komme, ist es einer der Ziele

meiner wortwörtlichen Übersetzungen, zur Schaffung von Brücken zwischen früheren

und heutigen Bewohnern unserer Gegend beizutragen. Dieses Buch ist mein drittes

Buch über die Geschichte unserer Region. Vorangegangen sind ihm Chronik der Stadt

Karbitz von 1880 und die Kirchengeschichte von Karbitz. Ziel dieses Buches ist es, den

heutigen Bewohnern der Stadt Graupen die in deutsch geschriebenen Texte von längst

vergessenen Autoren zugänglich zu machen. In dem Buch sind unter anderem viele

interessante und wertvolle Informationen zu der Prokopikirche, St. Anna-Kirche und

zum Althof. Die Fotografie nim Text und in der Anlage, die aus meiner Sammlung sind,

ergänzen die schriftlichen Beschreibungen.

Ich möchte mich hiermit beim Herrn Reinert, einem gebürtigen Graupner, bedanken. Er

hat mir die für diese Übersetzung notwendigen Dokumente gewährt und hat mir mit den

schwierigen Übersetzungen aus der alten Graupner Mundart geholfen. Peter Paul

Reinert sammelte im Laufe seines Lebens fast alle öffentlich zugänglichen Bücher und

Unterlagen zur Geschichte der Stadt Graupen. Er ist ein großer Kenner der Graupner

Geschichte. Viele Hefte hat er im Eigenverlag in deutscher, aber auch in tschechischer

Sprache herausgegeben.

Ich bedanke mich auch bei Karel Vondráček aus Graupen, der ein einfriger Propagator

und Kenner der Graupner Landeskunde ist, für seine Ratschläge und fotografisches

Material zum Althof. Mein Dank gehört auch der Kreisbibliothek in Reichenberg, die

mir aus ihren reichen digitalen Sammlungen den Text über Althof von Hermann

Hallwich zur Verfügung gestellt hat.

7

8

Horní město Krupka

v Krušných horách

Výtah z minulosti a současnosti,

sepsáno u příležitosti účasti na

výstavě v Ústí nad Labem v roce 1924.

Těmto listům bude později následovat

rozsáhlá brožura.

Cena 1 koruna

Vlastivědné muzeum Krupka

9

10

Hornické město Krupka

Město leží na staré silnici z Čech do Míšně, na jižním úbočí Krušných hor

v okrese Teplice-Šanov, ve 340 metrech nadmořské výšky. Je protnuté železniční

trasou Ústí-Chomutov s nádražím v Bohosudově (Mariaschein) a železnicí

Podmokly-Chomutov se zastávkami Vrchoslav-Krupka (Rosenthal-Graupen) a

Bohosudov-Kalvárie (Mariaschein-Kalvarienberg). Město je úzce spojené

s poutním místem Bohosudov. Lázeňské město Teplice-Šanov leží ve vzdálenosti

5 kilometrů. Komáří hora (Mückenberg), která je nejvyšším místem Krušných hor

v okrese (806 metrů), je také vzdálená 5 kilometrů, stejně jako chlumecké bitevní

pole. Ústí nad Labem leží ve vzdálenosti 15 kilometrů. Město uzavřené výběžky

zalesněného pohoří tvoří se svými pěti kostely a prudkými, ale lehko přístupnými

vrcholky a díky své klidné a chráněné poloze oblíbený cíl turistů. Město vlastní

elektrické osvětlení, výbornou vodu z horských pramenů, kanalizaci, dva lékaře,

zubaře, lékárnu, plovárnu, knihovny města stejně jako Svazu Němců v Čechách

(Bund der Deutschen in Böhmen) a sociálně-demokratického dělnictva. V obci je

také biograf a nabízí společenské a hudební akce všeho druhu. V létě nabízí

každou neděli dopolední koncerty a také střílení na terč pořádané Měšťanskou

střeleckou společností (Bürgerliche Schützengesellschaft). V zimě je možné

provozovat aktivní zimní sporty na silnici Komáří vížka-Krupka a na okolních

kopcích. Z úřadů a zařízení je třeba vyzdvihnout: Městský úřad v radnici (tlampač

č. 482b), katolický farní úřad, poštu, telegraf, telefon, policejní stanici, oddělení

finančního dozoru. Každé první pondělí v měsíci je jednání soudu. Město má také

lidovou a občanskou školu (Volks- und Bürgerschule) pro obě pohlaví, školu pro

českou menšinu, odbornou školu (Gewerbliche Fortbildungsschule), městskou

školku, vyučovací hodiny pletení a jemné ruční práce, sirotčinec Dům svatého

Josefa (St. Josefsheim). Díky Krušnohorskému spolku (Erzgebirgsverein), který

vytvořil a dobře vyznačil pěšiny, jsou možné krásné výlety do blízkého i

vzdáleného okolí.

11

12

Tyčí se ze starých dnů

hornické město do kraje,

opředené šedivými legendami,

lemované zelenou přírodou.

Zdař Bůh (Glück auf)! Pozdravem starých horníků zdravím čtenáře a zvu ho

k jízdě do horního města Krupky. Podívejme se na starobylý kostel svatého

Prokopa (Prokopi-Kirche). Dnes stojí osamocený a v ruinách na poli. Ale staré

lípy nám našeptávají, že na tomto místě stála stará Krupka. Daleko v prastarých

časech zde postavili němečtí horníci první chýše a pilnýma rukama zpracovávali

horninu obsahující cín. Jejich činorodost vytvořila také hluboké štoly v horách,

postavili tam domy a nechali vyrůst Krupku (Graupen) na dnešním místě.

V průběhu doby toho toto město hodně zažilo, neskutečně proměnná je jeho

historie. Starý krupský průsmyk byl vždy důležitým horským přechodem, a tak

musela Krupka ve všech válečných dobách snášet hrozné útrapy. Vojska žoldáků

všech zemí táhla městem a provázelo je rabování, požáry, epidemie, hlad,

vraždění a zabíjení.

První majitelé panství Krupka dali občanům mnoho privilegií a svobod a přispěli

tak k rozkvětu místa. Další vlastníci se pak snažili tyto výhody omezovat a bylo

nutné obstát v mnoha tvrdých bojích.

V 15. století byla Krupka díky kvetoucí těžbě cínu napojena na světový obchod.

Válečné pustošení a vznik jiných horních měst postupně omezovaly význam

krupského hornictví.

13 V posledních desetiletích byla činnost hornických děl už malá a zvýšila se pouze během světové války, kdy byl cín vyhledávaným artiklem. Dřívější doba rozkvětu hornictví byla současně dobou rozkvětu řemesel, obchodu a umění. Vidíme to ve starých tradicích a na nádherné výzdobě kostelů. Poslední ničivá válka hluboce otřásla hospodářským životem všech obcí a je zapotřebí dobrého vedení k tomu, abychom se opět dostali na správnou cestu. Ale tak, jak se Krupka již za starých časů vždy dokázala vzchopit, bude jí také nyní přisouzena šťastná budoucnost.

Důležitá data z historie Krupky

Doba založení neznámá

1153 Založení kostela svatého Prokopa (Prokopikirche) - podle pověsti 1297 Krupka se stává majetkem Zbraslavského kláštera (Kloster

Königsaal) 1300 Zahájení stavby kostela Nanebevzetí Panny Marie (Maria

Himmelfahrt) 1305 Zvěst z Trmic pánem Krupky 1320-1330 Stavba hradu pány z Koldic (von Kolditz) 1370 Stavba Horní Krupky (Obergraupen) a kaple svatého Wolfganga 1393 Krupka označena za město 1394 Existovala již škola 1403 Odlití Ježíšova zvonu (Jesusglocke) 1426 Bitva u Ústí, Husité u Krupky

15

1429 Husité prošli Krupkou. Požáry a plundrování. 1440 Město, hrad, kostely opět obnoveny. Již existuje kostel svatého

Ducha (hl. Geistkirche) a pravděpodobně také klášter. 1458 Založení Altenbergu krupskými hornickými rodinami a horníky 1477 Konaly se již týdenní trhy 1478 Krupka obdržela královské potvrzení svého znaku a právo konání

jarmarku 1479 Vyhořelo 70 domů, kostel a škola 1480 Obnova kovárny a rybárny 1483 Částečná obnova kostela, 1486 zcela obnoven 1486 Udělení privilegií střelcům (Schützen) 1487 Prodej panství Krupka Ernstovi ze Schönburgu 1490 Prodej panství Heinrichu von Starschedl 1494 Vysvěcení nově opraveného kostela Všech Svatých 1495 Timo von Kolditz se stává opět pánem Krupky 1497 Zřízení obecního pivovaru (Gemeindebräuhaus) 1504 Krupka přechází na Heinricha von Schleinitz 1506 Pánem Krupky se stává Albrecht von Kolowrat 1510 Smrt Kolowrata, následovnicí jeho vdova Anna von Kowan 1511 Její zeťové Johann a Bernhard z Valdštejna, vlastníci Krupky 1516 Stavba kostela svaté Anny (Annakirche) 1523 Panství Krupka prodáno Pánům z Malzan (von Malzan) 1527 Požár kláštera 1529 Prodej panství králi Ferdinandovi I. 1530 Prodej panství Zdeňkovi Lvovi z Rožmitálu

(Zdenek Löw von Rožmital)

17

1537 Prodej Václavovi z Vartenberka (Wenzel von Wartenberg) 1538 Požár kostela svatého Ducha (Geistkirche), lázní a 27 domů 1546 Válečníci v kraji (Šmalkaldská válka / Schmalkardischer Krieg) 1547 Jako podezřelý ze zrady krále musí Wartenberg postoupit panství

králi 1548 Rodina Vřesovic se stává majitelem panství v zastoupení krále 1555 Obnova lázní 1555 Klášter znovu postaven 1562 Epidemie 1573 Kandelgiesserordnung (řád pro odlévání cínu) 1576 Císař Rudolf II. se stává pánem Krupky a tím končí patronátní

panství Vřesovických 1576 Do Krupky (Graupen) přichází první protestantský farář Michael

Winkler 1579 Město Krupka kupuje vesnici Sobědruhy (Soborten) 1582 Mor v Krupce 1584 Město Krupka kupuje Zinnwald (Cínovec), Obergraupen

(Horní Krupku), Voitsdorf (Fojtovice), Rosenthal (Vrchoslav),

Biehanken (Běhánky) a les Bärenhaus. Ve stejném roce Zinnwald

(Cínovec), Voitsdorf (Fojtovice), Biehanken (Běhánky) a Soborten

(Sobědruhy) opět prodává. 1589 Cech tkalců lnu (Leinweberinnung) 1589 Rozpadlý klášterní kostel opět opraven. 1605 Zřízení latinské školy (Lateinschule) 1605 Obnova cechu střihačů plátna a krejčích (Tuchscherer- und

Schneiderzunft) 1607 Patnáct stodol a čtyři domy shořely 1611 Založení chórového bratrstva (Cantoreifraternität) 1615 Po smrti císaře Rudolfa II. se stává pánem Krupky císař Matyáš

19 Tento daruje panství hraběti Šternberkovi (Sternberg) se všemi právy. Velký odpor měšťanů, neboť jejich svobody nejsou zohledněny. 1618 Začátek třicetileté války 1618 Zavěšení kované brány u hřbitova svaté Anny 1619 Šternberk utíká před protestanty. Krupka na straně nového krále

Friedricha Falckého (Friedrich von der Pfalz). Vykoupení města

stavy. 1620 Město Krupka kupuje nově Zinnwald (Cínovec) 1620 Bitva na Bílé hoře (Schlacht am weißen Berge) u Prahy. Porážka

protestantů. 1622 Přísné vyšetřování proti Krupským, protože se zúčastnili revoluce.

Na náměstí byla zřízena šibenice. Nakvartýrování vojáků. Začátek

procesu proti Šternberkovi. 1624 Protireformace 1626 Mor v Krupce 1629 Požár Špitálního kostela (Spitalkirche) a dvou domů 1633 Vypálení města Sasy. Také kostely, radnice a škola zapáleny. 1634 Mor 1620-1650 Nakvartýrování vojsk, plundrování, procházení armád, požáry,

vraždy, hlad a nemoci (třicetiletá válka) 1672 První bohoslužba v nově obnoveném Městském kostele

(Stadtkirche) 1680 Na mor zemřelo 327 lidí. 1686 Založení cechu zedníků a kameníků (Mauerer- und Steinmetzzunft) 1691 Ukončení sporu se Šternberkem po 75letém trvání. Výhra města

Krupka. 1697 Stavba správní budovy v ruinách hradu 1710 Prodej panství Krupka hraběti Clary-Aldringen (Graf Clary

Aldringen) 1731-1736 Spory s Clarym kvůli lovu (právo lovu, honitba) 21 1726 Smrt právního zástupce města (Stadtsyndikus) Michaela Johanna

Weinera, který stál 50 let ve službách města 1737 Cech mlýnářů (Müllerzunft) 1738 Renovace Městského kostela (Stadtkirche) a stavba svatých schodů 1752 Zavedení punčochového zboží 1756 Stavba farní budovy (Pfarrhaus) 1769 Prodej honitby Claryům 1770 Velký růst cen 1770 Zavedení číslování domů 1773 Zrušení klášterního kostela (Klosterkirche) 1787 Nákup zbytků kostela městem 1798 Založení nové střelecké společnosti (Scheibenschützengesellschaft) 1807 Nový řád pro tkalce lnu a kartounu 1813 Nakvartýrování a průchody vojsk 1825 Založení restaurace na hoře Mühlberg (Mlynářská hora) a

pojmenování jménem Wilhelmshöhe (Vilémova výšina) 1826 Založení restaurace na hradě Krupka (Bergschloss Graupen) a

zavedení názvu Rosenburg (Růžový hrádek) 1839 Oprava zchátralého kostela svatého Ducha (hl. Geistkirche) 1840 Stavba nové školy (č. 92) a přestavba Baumannského domu (č. 86)

na novou radnici

1842 Stavba silnice do Sobědruh 1843 Složení úřadu starostou Josefem Lehmannem po 43 letech výkonu

této funkce

1850 Zrušení krupského magistrátu a předání aktů novému okresnímu

soudu v Teplicích (Bezirksgericht Teplitz)

1851 Demolice spodní městské brány 1852 Zřízení lékárny 1852 Stavba silnice do Horní Krupky (Obergraupen) 1853 Vysvěcení domu pro chudé (Armenhaus) a kostela svaté Anny

23

24

1853 Neúspěšné snahy o získání okresního úřadu pro Krupku

1856 Stavba Ústecko-teplické dráhy (Aussig-Teplitzer Bahn)

1859 Vysvěcení okresního špitálu v městské části Blöße (Libušín)

1866 Válečné události, průchody vojsk, nakvartýrování vojsk

1868 Zřízení poštovního úřadu

1871 Stavba Duchcovsko-děčínské dráhy (Dux-Bodenbacher Bahn)

1894 Zřízení telegrafického úřadu

1894-95 Stavba nové školy (č. 400)

1900 Protestantský kostel

1901 Policejní úřad (Gendarmerieposten)

1903 Elektrické osvětlení ulic, silniční značky

1903 Zřízení občanské školy

1904 Velký požár v horní části města, 43 domů zasaženo

1914-1918 Světová válka. Z vojáků s bydlištěm v Krupce v ní našlo 120 smrt.

1919 Založení muzea

1921 Zřízení školy pro řemeslné vzdělávání (Gewerbliche

Fortbildungsschule)

1921 Zavedení pravidelných dnů zasedání soudu.

Vývoj počtu obyvatel

1680 přibližně 900

1754 přibližně 1 007

1825 přibližně 1 400

1833 přibližně 1 408

1850 přibližně 1 500

1865 přibližně 2 492

1868 přibližně 3 034

1870 přibližně 2 500

1880 přibližně 2 904

1890 přibližně 3 540

1910 přibližně 4 102

1920 přibližně 3 866

25

26

Pamětihodnosti

Prokopka (Prokopikirche) je první a nejstarší farní kostel, podle pověsti

založený po roce 1153, dnes ruina.

Městský kostel Nanebevzetí Panny Marie (Stadtkirche Maria Himmelfahrt)

byl postaven kolem roku 1300. Vyhořel v letech 1429, 1478, 1633. V dnešní

podobě vybudován v letech 1668-1672. Je v něm socha Marie z roku 1336, dále

500 let starý kříž a nádherné dřevořezby z roku 1738, které představují odsouzení

Krista a očistec. Obraz na hlavním oltáři Nanebevzetí Panny Marie namalovaný

od Josefa Lehmanna z Krupky a Müllera z Rychnova (Reichenau). Dále obraz

Františka Xavera (Franz Xaverius), namalovaný roku 1684 od Christ. Seb.

Dittmana, který se narodil v Krupce. Uměleckým obrazem je Kristus na kříži

z ruky neznámého mistra. Varhany pochází z roku 1750. V kostele jsou k vidění

vlajky horníků a cechů, malovaná okna.

Kostel svatého Ducha (Kirche zum hl. Geist) existuje od roku 1444. Má krásný

gotický strop. Oltářní obraz je vyřezávaný ze dřeva.

Kostel svaté Anny (Kirche zur hl. Anna) byl postavený v roce 1516. Vlastní

také dřevěný oltářní obraz. Je obklopen prastarým hřbitovem, který byl využíván

od roku 1609 do roku 1887. Kovaná brána je z roku 1618.

Ruina kláštera (Klosterruine). Klášter minoritů s kostelem Všech Svatých

(Allerheiligenkirche) existoval již kolem roku 1400. Zažil v průběhu času mnohé

proměny a v 18. století byl zbořen.

Socha Františka Xaveria (Franz Xaverius-Standbild) na náměstí má umělecký

ráz a upomíná na morový rok 1680.

Evangelický kostel Krista (Evangelische Christuskirche) se vyznačuje

skleněným obrazem.

Zřícenina hradu Krupka - Růžový hrad (Ruine der Burg Graupen -

Rosenburg). Hrad byl postaven kolem roku 1330 rodinou Koldic (Kolditz), byl

zničen husity a kolem roku 1440 obnoven. Častým střídáním majitelů se z něj

stala zřícenina. 27

28

Roku 1695 byl ve zřícenině postaven dům pro horní správu a na stejném místě

roku 1826 zřízeno pohostinství. Kolem této doby byl zaveden název Rosenburg

(Růžový hrad). Místo s nádherným výhledem do okolí.

Výšina, dříve nazývaná „Vilémova výšina“ (Höhe, früher „Wilshelmshöhe“

genannt). Stavby na tomto místě byly zřízeny roku 1825 a postupně rozšiřovány.

Hezké výletní místo s dalekým výhledem.

Střelecký dům (Schützenhaus). Vysoce položený s výhledem do dálky.

Postaven kolem roku 1800 a vlastnictví Střelecké společnosti

(Schützengesellschaft) založené roku 1486. Nachází se tam mnoho střeleckých

terčů malovaných místními malíři. V zahradě jsou 100leté stromy, pamětní kámen

na počest starosty Lehmanna, městského děkana Schmidta a horního správce

Zechela.

Zámeček Heinrichsruhe na Libušíně (Heinrichsruhe), stavba v zámeckém

stylu z 18. století, nachází se v soukromém vlastnictví.

Morový dům (Pesthaus) v městské části Grunt (Grund). Je celý zarostlý

břečťanem. V roce 1680 tam vypukl mor.

Bäckerhaus (Pekařův dům) u kostela svatého Ducha. Je tak nazýván, protože

dříve patřil pekaři, který se jmenoval Bachmann. Velmi malebná stavba.

Staré občanské domy s vysokými sedlovými střechami (Bürgerhäuser)

v Koldicově ulici (Kolditzstrasse), na náměstí (Marktplatz), Drážďanské ulici

(Dresdnerstrasse), na Gruntu (Grund) atd.

Školní budova (Schulhaus). Velká moderní stavba.

Farní dům (Pfarrhaus). Hezká barokní stavba z roku 1756.

Vlastivědné muzeum (Heimatmuseum)

Nachází se ve staré škole vedle městského farního kostela a nabízí bohatý obrázek

krupských dějin:

1. Místnost

Hornictví. Těžba cínu je příčinou vzniku Krupky a jejího rozkvětu. V této

místnosti vidíme vstup do štoly, kterou právě opouští horník 29 s naplněným hornickým vozíkem (Hunt). Za zhlédnutí stojí mohutná váha na cín z 16. století. Dále je tam možné vidět hornické nářadí a oblečení, stejně jako obrazy vztahující se k hornictví.

2. Místnost

V této se nachází předměty zařízení domu, dále nářadí domácího průmyslu

jako například tkalcovský stav, punčochářský stůl, kolovrátky, nástroje na

tření a zpracování lnu atd. Několik skříní ukrývá nádobí a oděvy.

3. Místnost

V této místnosti je možné vidět mnoho obrazů. Vztahují se k městu Krupka

a jejím obyvatelům a jsou většinou z ruky místních malířů. Důležité jsou

krupské cechovní truhly, kterých je celkem 8 a které nám svým bohatým

obsahem ve formě listin přinášejí zprávy o řemeslech. Knihy úroků a daní

(Zins- und Steuerbücher) jsou také k dispozici ve značném rozsahu.

Pozoruhodné jsou nástroje a výrobky řemeslníků, stejně jako hojné sbírky

mincí, zbraní a znaků staré krupské soudní pravomoci. Modely krupských

staveb doplňují tuto část výstavy.

4. Místnost

V této mísnosti jsou vystaveny církevní předměty a velké množství sošek.

Některé jsou staré 400 a 500 let. Obrazy z různých krupských kostelů a

občanských domů jsou také bohatě zastoupeny. Za zmínku stojí velké

množství knih. Mezi nimi se nachází tisky z let 1474 a 1486, misály, Bible

atd.

Minerály jsou uloženy v jedné skříni v místnosti v prvním patře.

Muzeum je otevřené denně od 10 do 12 hodin a 15 do 17 hodin.

31

32

O nedělích a svátcích od 9 do 10 hodin a 15 do 17 hodin. Vstupné je pro dospělé

1 Kč, pro děti 50 haléřů. Každou středu je vstup zdarma. Pro spolky slevy, školy

mají vstup zdarma.

Hrad Krupka

Zříceniny hradů jsou častým cílem putování turistů, a proto je dobré zmínit, že

také Krupka jeden takový má. Je lehké se k němu dostat a v celém svém rozsahu

ukazuje všechno, co chceme u zříceniny vidět. Nabízí nádherný výhled do krajiny,

který nás za tu malou námahu spojenou s výstupem mnohonásobně odmění.

V roce 1300 byla Krupka ještě otevřeným místem. Kolem roku 1320 nebo 1330

se stali Pánové z Koldic (Herren von Kolditz), saský rod, majiteli horního města

Krupky a současně založili pevný hrad, u vstupů do města zřídili brány a u

přístupů ke krupskému průsmyku zřídili předsunuté obranné dvorce.

Krupka tvořila pevnost a když bylo v roce 1426 německé vojsko poraženo husity

u Ústí, utekla velká část německých bojovníků do bezpečné ochrany Krupky.

Pozdější roky husitských válek přinesly Krupce velké škody. Město i hrad bylo

možné vidět již jen jako smutné zbytky.

Ale zničena Krupka nebyla. Ze sutin vyrostl nový život. Vzniklo nové město,

nový hrad, větší a hezčí než předtím. Obchod a řemesla kvetla, umění našlo své

podporovatele a na hradě zněl zpěv a smyčcové nástroje. Rytíři zde tehdy měřili

své síly na turnajích.

33

34

Po roce 1500 opustili Koldicové Krupku a hrad přešel do jiných rukou. Také další

majitel majetek opět prodal, a tak to šlo dál a dál. Změny vlastníků byly tak rychlé

a časté, že to působilo katastrofálně na celý majetek. Zub času usilovně hlodal na

pevných stavbách a postupně je ničil. Když Šternberkové chtěli dát nejvyššímu

úředníkovi odpovídající obydlí, museli v ruinách postavit nový dům. To se stalo

v roce 1697 a je to ta budova, která dnes slouží jako pohostinství.

Od roku 1826 je hrad nazýván jménem Rosenburg (Růžový hrad), neboť zde

v této době byla kvůli častým návštěvám teplických lázeňských hostů zřízena

růžová zahrada.

Městský znak

V roce 1478 potvrdil král Vladislav II. znak města Krupka, který byl jako znak

veden již dlouhou dobu. Skládá se ze tří polí. Dvě zabírají horní polovinu a třetí

spodní polovinu štítu.

První pole je červené a nese vzpřímeného jednoocasého stříbrného lva.

Druhé pole ukazuje polovinu černého lva, který vystupuje nad třemi černými

šikmými nosníky. Základní barva tohoto pole je zlatá. Toto znázornění se

vztahuje na pány z Koldic, kteří tento znak používali.

Ve třetím poli v barvě modré oblohy je vidět bíle oblečeného horníka s paličkou

a želízkem, jak pracuje ve skále obsahující rudu.

Podkladové barvy tří polí, totiž červená, zlatá a modrá, tvoří městské barvy.

35

36

Pohled do krupského městského archivu

Když psal v letech 1867 a 1868 Hermann Hallwich „Geschichte der Bergstadt

Graupen“ (Dějiny horního města Krupky), našel nejbohatší prameny na radnici

v Krupce. Vypráví, že tam našel 57 manuskriptů (městské knihy, radní protokoly,

sbírky listin, pamětní knihy atd.) a více než 2 000 originálních listin.

Obsah archivu je dosud znám jen několika málo lidem, a proto je dobré zde udělat

v krátkosti menší osvětu. Ozdobná skříňka se 4 zámky ukrývá 19 důležitých listin.

Mezi nimi nalezneme potvrzení krupských privilegií od Ernsta von Schönberg

1487, od Heinricha von Starschedl 1491, krále Vladislava 1502, Albrechta z

Kolowrat 1505, Anny z Kowan 1510, Johanna a Joachima von Waldstein 1511 a

1522, od bratrů Malzanů z roku 1567, císaře Rudolfa 1569 a císaře Matyáše 1617.

Dále je v archivu k dispozici Konfirmace Ferdinandova z roku 1542 opatřená

velkou pečetí. Skvostným kouskem je potvrzení udělené Karlem V. roku 1716,

které je také opatřeno velkou císařskou pečetí.

Dále tam je možné najít privilegia udělená Františkem II. v roce 1797 a

Ferdinandem roku 1845. Za zmínku stojí také cechovní listy pekařů, krejčích a

punčochářů.

V černých deskách jsou uloženy opisy privilegií, právní listy města ze starých

časů, popisy hranic, zprávy o robotě vrchoslavských, zprávy o vesnicích patřících

ke Krupce a o Starém dvoru (Althof).