načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Hokejové bruslení -- Trendy ve výuce techniky – Jaromír Pytlík

Hokejové bruslení -- Trendy ve výuce techniky

Elektronická kniha: Hokejové bruslení
Autor: Jaromír Pytlík
Podnázev: Trendy ve výuce techniky

Text knihy doplňuje velké množství názorných fotografií a nákresů či zcela originální komentáře vynikajících profesionálních hráčů z celého světa, v nichž se mimo jiné zmiňují o tom, co jim v jejich kariéře nejvíce pomohlo ve zlepšení právě ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  195
+
-
6,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2015
Počet stran: 127
Rozměr: 22 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné)
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Sport. Hry. Tělesná cvičení
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5742-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Text knihy doplňuje velké množství názorných fotografií a nákresů či zcela originální komentáře vynikajících profesionálních hráčů z celého světa, v nichž se mimo jiné zmiňují o tom, co jim v jejich kariéře nejvíce pomohlo ve zlepšení právě bruslařské techniky. Úspěšný trenér se v knize rozsáhle věnuje moderní výuce hokejového bruslení. Zabývá se též analýzou bruslařské techniky starších hráčů, její následnou korekcí a příslušným tréninkem vedoucím k zefektivnění hráčských dovedností.

Popis nakladatele

Úspěšný trenér Jaromír Pytlík se v knize rozsáhle věnuje moderní výuce hokejového bruslení. Zabývá se též analýzou bruslařské techniky starších hráčů, její následnou korekcí a příslušným tréninkem vedoucím k zefektivnění hráčských dovedností. Text knihy doplňuje velké množství názorných fotografií a nákresů či zcela originální komentáře vynikajících profesionálních hráčů z celého světa, v nichž se mimo jiné zmiňují o tom, co jim v jejich kariéře nejvíce pomohlo ve zlepšení právě bruslařské techniky. (trendy ve výuce techniky)

Další popis

Jedinečná publikace, určená všem hokejovým trenérům, hráčům i rodičům hokejových nadějí, odhaluje současné světové trendy ve výuce hokejového bruslení a přináší posloupnou metodiku bruslení, která výrazně ovlivňuje a zeefektivňuje techniku u hráčů všech věkových úrovní.


Předmětná hesla
bruslení
Lední hokej
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Trendy

ve výuce

techniky

Jaromír

Pytlík

HOKEJOVÉ

BRUSLENÍ

HOKEJOVÉ BRUSLENÍ

Jedinečná .publikace .určená .všem .hokejovým .trenérům, .samotným .hrá-

čům .i .rodičům .hokejových .nadějí . .Odhaluje .současné .světové .trendy .ve .

výuce .hokejového .bruslení .a .přináší .posloupnou .metodiku .bruslení, .která .

výrazně .ovlivňuje .a .zefektivňuje .techniku .u .hráčů .všech .věkových .kategorií .

a .výkonnostních .úrovní . .

Úspěšný .hokejový .trenér .Jaromír .Pytlík .se .v .knize .rozsáhle .věnuje .moderní .

výuce .hokejového .bruslení . .Zabývá .se .též .analýzou .bruslařské .techniky, .její .

následnou .korekcí .a .příslušným .tréninkem .vedoucím .k .zefektivnění .hráč-

ských .dovedností . .Text .knihy .doplňuje .velké .množství .názorných .fotografi .í .

a .je .obohacen .o .zcela .originální .komentáře .vynikajících .profesionálních .

hráčů .z .celého .světa, .v .nichž .se .mimo .jiné .zmiňují .o .tom, .co .jim .v .jejich .

kariéře .nejvíce .pomohlo .ve .zlepšení .právě .bruslařské .techniky .

Trendy ve výuce techniky

HOKEJOVÉ BRUSLENÍ

‣ kondiční příprava

‣ technika bruslení

‣ powerskating

‣ rychlost bruslení

‣ analýza bruslení

‣ testování bruslení

‣ pohyb ve hře

Jaromír Pytlík

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz


Poděkování

Poděkování patří současným či bývalým profesionálním hráčům, trenérům, agentům,

jež se podíleli na zajištění originálních komentářů k hokejovému bruslení.

Zvláštní poděkování za spolupráci patří společnosti Global Management Group.

Dále děkuji společnosti Hockey Talent Academy za poskytnuté materiály – zejména za

tematické fotografie, kompletní výsledky testování a za analýzy hokejového bruslení.


Trendy ve výuce

techniky

Jaromír Pytlík

Grada Publishing

HOKEJOVÉ BRUSLENÍ Jaromír Pytlík HOKEJOVÉ BRUSLENÍ Trendy ve výuce techniky Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou 6080. publikaci Odpovědná redaktorka Ivana Kočí Jazyková úprava Eliška Tersago Grafická úprava a sazba Jakub Náprstek Počet stran 128 První vydání, Praha 2015 Vytiskla tiskárna FINIDR s.r.o., Český Těšín © Grada Publishing, a.s., 2015 ISBN 978-80-247-5875-6 (pdf) ISBN 978-80-247-5742-1 (print)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah

ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2

1 TEORETICKÁ ČÁST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .9 1.1 Obecná charakteristika bruslení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 1.2 Lokomoce bruslení, zapojení svalů při bruslení . . . . . . . . . . . . . . . .10 1.2.1 Koordinační předpoklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

1 .2 .2 Rovnováha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .11

1.3 Kondiční příprava v ledním hokeji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 1.3.1 Kondiční příprava na ledě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .14 1.3.2 Kondiční příprava mimo led . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .15 1.4 Stimulace rychlostních předpokladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17 1.4.1 Kondiční příprava v ledním hokeji se zřetelem

na rychlost lokomoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19

1.5 Stimulace silových předpokladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .21 1.5.1 Regenerace a protažení po silovém tréninku . . . . . . . . . . . . . . . . .24 1.6 Core trénink . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 1.7 Zatížení v utkání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26

2 HOKEJOVÉ BRUSLENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27 2.1 Hokejové brusle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 2.1.1 Výběr hokejových bruslí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .28 2.1.2 Broušení bruslí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .32 2.1.3 Profilování nožů (kolébka) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36 2.1.4 Utahování bruslí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37 2.2 Technika hokejového bruslení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37 2.2.1 Výuka techniky bruslení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .38 2.2.2 Jízda vpřed . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41 2.2.3 Jízda vzad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 2.2.4 Zastavení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50 2.2.5 Změny směru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .55 2.2.6 Obraty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .60 2.2.7 Starty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .63 2.2.8 Přechody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .66 2.2.9 Laterální pohyb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .69

HOKEJOVÉ BRUSLENÍ

6

3 POWER SKATING . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70

3.1 Co to je powerskating? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .71

3.3.2 Rozdíl mezi powerskatingem a klasickou metodou výuky . . . . . . .72

3.2 Hlavní body powerskatingové metodiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .74

3.3 Užitečné pokyny pro trenéry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .75

3.3.1 Některé zásady pro powerskating . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .77

4 OBRATNOSTNÍ BRUSLENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .83

5 EFEKTIVITA BRUSLENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .85

6 ZRYCHLENÍ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .87

7 ANALÝZA A TESTOVÁNÍ HOKEJOVÉHO BRUSLENÍ . . . . . . . . .90

7.1 Testování výkonnosti hráčů ledního hokeje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .91

7.1.1 Testování rychlosti bruslení v ledním hokeji . . . . . . . . . . . . . . . . . .92

7.2 Hodnocení techniky hokejového bruslení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .101

7.2.1 Hodnocení techniky bruslení na umělém ledě . . . . . . . . . . . . . . . .101

7.2.2 Hodnocení techniky bruslení na ledě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .101

7.3 Pohyb ve hře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .105

7.3.1 Videoanalýza individuálního herního výkonu . . . . . . . . . . . . . . . . .106

8 VIDEO KNIHOVNA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .115

DISKUSE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .120

ZÁVĚR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .124

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .126

7

Úvod

Když jsem vůbec poprvé v letošní sezoně zavítal do hokejové haly v německém Ber

líně sledovat utkání mužů, seděl jsem na tribuně vedle výborného bývalého hokejisty

a legendy německého hokeje. A ten se mě po chvilce zeptal, kdo je podle mého názoru

nejlepším bruslařem na ledě. Otázal jsem se ho, jak to myslí – jestli technicky nejlepší,

nejrychlejší, nebo nejkomplexnější. Udiveně se na mě podíval a v tu chvíli jsem si

uvědomil, že při vyřčení slovního spojení „nejlepší bruslař“ má asi každý z nás úplně

jinou představu...

Výuce techniky hokejového bruslení se věnuji nepřetržitě od roku 2007 – tedy od chvíle,

kdy můj nejstarší syn začal hrát hokej a já skončil s hraním a začal trénovat ostatní.

V klubu, kde jsem hrával, jsem začal trénovat ty nejmladší a mým cílem bylo dát začína

jícím hráčům dobrý základ právě v bruslení. Sledoval jsem proto především dobré brus

laře, komunikoval o problematice s jejich trenéry, analyzoval obsah tréninků, absolvoval

řadu seminářů, sledoval jsem trendy, třídil si informace a denně jsem pracoval s hráči

různých úrovní i věkových kategorií. Mou každodenní prací bylo vytvářet posloupnou

metodiku, která by výrazně ovlivnila a zefektivnila techniku bruslení u hráčů, které jsem

trénoval. Postupem času se tak můj koníček stal životním posláním, který mě přivedl až

k profesionálním hráčům...

Myslím si, že v řadě publikací můžeme nalézt informace o tom, jak správně učit bruslit,

jaké metody využít, avšak já osobně malinko postrádám informace o (z mého pohledu

velice důležité) analýze a zejména o korekci hokejového bruslení v průběhu individuál

ního vývoje hráče ledního hokeje.

Právě proto mě napadla myšlenka vytvořit knihu, která by nejen poodhalila současné

trendy v hokejovém bruslení v širším kontextu (a také z malinko jiného úhlu), ale záro

veň by i přiblížila můj osobní pohled nejen na výuku, ale i na analýzu a následnou

korekci hokejového bruslení, vycházející z dlouhodobé trenérské praxe a ze zkuše

ností s více než třemi tisíci hráči. Práci doplňují také komentáře vynikajících profesi

onálních hráčů z celého světa na téma „co jim během jejich kariéry nejvíce pomohlo

zlepšit hokejové bruslení“.

Jaromír Pytlík, 2015

ÚVOD

HOKEJOVÉ BRUSLENÍ

8

„Jaromír zaklepal na naši kabinu mladšího dorostu v době, kdy právě nastoupil

na střední školu v Jindřichově Hradci. Obyčejný kluk z vesnice na sebe upo

zornil hned po prvních trénincích. Byl úžasně ctižádostivý a poctivý v trénin

cích. Po několika měsících dohnal a předehnal kluky, kteří měli čtyřletý náskok

v přípravě. Jaromíra šlechtilo výborné bruslení, chuť po gólech a vítězstvích. Po

roce v mladším dorostu si jeho velmi rychlého bruslení a střeleckých dispozic

všimli trenéři ligového prvního týmu mužů a začali mu dávat příležitost a on se

za důvěru odměnil góly. Pro mě je mužem s obrovskou ctižádostí a obrovskými

sny a to ho dělá velkým jak v hokejovém světě, tak v civilním životě.“

Jan Šimek, trenér HC Vajgar Jindřichův Hradec, o Jaromíru Pytlíkovi

1

TEORETICKÁ

ČÁST

HOKEJOVÉ BRUSLENÍ

10

1.1 Obecná charakteristika bruslení

Lední hokej je kolektivní hra, kterou charakterizuje specifický pohyb hráčů po kluzké

ledové ploše – bruslení. V současném moderním pojetí sportu jsou bruslařské doved

nosti jednou z nejsložitějších činností a zároveň jsou velmi důležitou základnou. Hoke

jové bruslení je souborem bruslařských dovedností, které hráči využívají ve hře, a to

v různém poměru a v různých kombinacích. Dávno již je minulostí doba, kdy postačila

pouze přímá jízda. Nespočet změn ve způsobech bruslení, jejich řetězení a neustálá

reakce na aktuální situaci jsou dnes hlavní dominantou hokejového bruslení. Bez kva

litního pohybu na ledě se dnes žádný špičkový hráč neobejde.

1.2 Lokomoce bruslení, zapojení svalů

při bruslení

Je třeba si uvědomit, že styčná plocha nože hokejové brusle s ledovou plochou je

v závislosti na profilu nože v jednooporovém skluzu přibližně 2 cm

2

(6 cm × 0,3 cm),

kdy chodidlo je přibližně 10 cm nad úrovní ledové plochy. Díky tomuto ne zcela běž

nému postavení vyžaduje technika bruslení především perfektní zvládnutí rovnováhy

a dokonalé ovládání hran.

Na bruslařském pohybu se podílejí extenzory kyčle (musculus gluteus maximus),

extenzory kolenního kloubu (musculus quadriceps femoris) a plantární flexory cho

didla (musculus triceps surae). Dále se na dopředném pohybu podílejí flexory kyčel

ního kloubu (musculus rectus femoris, musculus iliopsoas a musculus tensor fasciace

latae). Při vyjíždění krátkých oblouků, překládání a náhlých změnách směru získávají

na důležitosti adduktory a abduktory kyčelních kloubů. Hlavní aktivátor hokejového

bruslení je m. quadriceps femoris. Důsledkem aktivity tohoto svalu se provádějí stří

davé odrazy, čímž se tělo uvádí do bruslařského pohybu.

Extenzory kolena a kyčle se významně podílejí na fázi odrazu a přechodu do skluzové

fáze. Efektivní odraz je umocněn v bodě posledního kontaktu špičky nože s ledem (tedy

plantární flexí hlezenního kloubu). Tuto fázi bruslařského kroku nazýváme palcový odraz.

Hokejové bruslení využívá součinnosti svalů k mohutným odrazům, které jsou pro

rychlý a efektivní pohyb určující. Pohyby jsou silově, a tím i energeticky velmi náročné

a vyžadují dokonalou adaptaci svalstva dolních končetin na tento specifický pohyb.

TEORETICKÁ ČÁST

11

1.2.1 Koordinační předpoklady

V dostupné odborné literatuře se koordinační předpoklady popisují jako soubor pohy

bových předpokladů účelně koordinovat vlastní pohyby a schopnost je přizpůsobovat

měnícím se podmínkám. Díky těmto předpokladům jsme schopni provádět složitou

pohybovou činnost a osvojovat si nové pohyby.

Koordinační předpoklady jsou spjaty s procesy regulace a řízení pohybové činnosti.

Obecně lze pohlížet na koordinaci jako na „pohybovou inteligenci“, jejímž výsledkem je

realizovaná pohybová struktura. Koordinaci chápeme jako vnitřní řízení pohybu, jehož

vnějším projevem je obratnost.

Výzkumy v této oblasti odhalují, že vnitrosvalová koordinace přímo ovlivňuje úroveň naší

síly, kterou představuje aktivační schopnost jednotlivých svalových buněk v rámci jednoho

svalu. Mobilizováním dosud neaktivních svalových vláken je možné tento předpoklad

ještě zlepšit. Výsledkem je pak větší síla daného svalu, a to bez zvětšení jeho objemu.

Pojem mezisvalová koordinace představuje souhrnnou aktivitu více svalů, které se

podílejí na jednom určitém pohybu. Pokud je tato koordinace dobře natrénovaná,

pozitivně se to projevuje na sledu pohybů, jelikož v takovém případě pracují všechny

zúčastněné svaly v souhře. Pohyb je účelný, ekonomický a vypadá plynule.

„Pro rozvoj bruslení jsem nedělal nic speciálního, ale když se ohlédnu zpět, tak

si myslím, že mně pomohla všestrannost. Odmalička jsem hrál hokej, fotbal,

tenis a provozoval všechny možné druhy sportu.“

Martin Ručinský, reprezentant České republiky, hráč NHL

1.2.2 Rovnováha

Předpoklady rovnováhy jsou ve vzájemných vztazích téměř se všemi ostatními koor

dinačními předpoklady. Rovnováha je s nimi propojena a může být pokládána za

samotné jádro pohybové koordinace.

Rovnováhu většina autorů rozděluje na dvě části: na statickou a na dynamickou. Sta

tická rovnováha je většinou definována jako předpoklad udržet polohu těla či jeho seg

mentů v předem dané pozici. Naopak dynamická rovnováha představuje předpoklad

vykonávat pohybový úkol při udržení rovnováhy po celou dobu pohybu.

HOKEJOVÉ BRUSLENÍ

12

Úroveň těchto rovnovážných předpokladů je do určité míry vrozená, přesto je však

možné ji tréninkem výrazně ovlivnit. Základem ovlivnění je pak citlivé vnímání výchylek

tělesného těžiště a rychlá korekce jeho umístění.

V hokejové praxi tento předpoklad nabývá na důležitosti při činnostech, během nichž

dochází k narušení rovnováhy prostřednictvím vnější síly (kontaktu se soupeřem). Pak

hovoříme o stabilitě.

Obr. 1 V ledním hokeji je důležitá nejen rovnováha, ale i stabilita.

Senzitivním obdobím pro rozvoj rovnováhy je období předškolního a především pak

mladšího školního věku, tj. někdy mezi 8. až 12. rokem, kdy dochází k jejímu strmému

vývojovému vzestupu.

Pro období od 13. do 15. roku života je pak charakteristická koordinační nestabilita

a rozkolísanost v důsledku nových tělesných proporcí – proto je právě v tomto období

důležité rovnováhu intenzivně stimulovat. Po 15. roce života již dochází k relativnímu

ustálení rovnováhových předpokladů, ale i přesto je zapotřebí na rovnováze i nadále

pracovat, a to po celou sportovní kariéru hráče.

TEORETICKÁ ČÁST

13

Většina výzkumů tvrdí, že dynamická rovnováha se s věkem zdokonaluje, zatímco

statická rovnováha se od šesti roků prakticky nevyvíjí. Nejednotný názor pak panuje

u otázky vlivu tělesných proporcí na rovnováhu.

V programu výuky techniky bruslení přiznáváme rovnováze klíčový význam, proto

se na tento prvek důsledně zaměřujeme. Trénink rovnováhy musí vycházet ze spe

cifických požadavků hráče ledního hokeje. Význam rovnováhy v ledním hokeji je dán

malou plochou opory – nožem brusle.

Z tohoto důvodu využíváme v přípravě mimo led zejména cviky jako:

Stoj na jedné noze, druhá noha je v přednožení, zanožení, unožení. Poskoky či výskoky na podložku na pravé a levé noze s uvědoměním si osy vlastního těla. Výdrž ve výponu (plantární flexe), chůze ve výponu (plantární flexe); cviky na rozvoj mechanismů zajišťujících stabilizaci hlezenního kloubu. Velice dobré zkušenosti máme pak zejména s nestabilní elektronickou balanční deskou a programem, který vede hráče zábavnou formou – je pro ně vysoce motivační a dává nám u konkrétního hráče určitý přehled o diagnostice a vývoji rovnováhy. Ve větší míře dále využíváme kluznou desku slide board, která kladně působí na dynamickou rovnováhu a celkovou techniku bruslení včetně zlepšení odrazu.

Samozřejmostí je propojení s tré

ninkem rovnováhy na ledě, kde

využíváme obdobné cviky na brus

lích. Pro cvičení na rovnováhu je

charakteristická nízká intenzita

zatížení, ale vysoké nároky na ner

vosvalovou koordinaci – proto je

typické maximální soustředění se

na výkon.

Obr. 2 Rovnováha, jízda na jedné

noze.


HOKEJOVÉ BRUSLENÍ

14

1.3 Kondiční příprava v ledním hokeji

Lední hokej je sport, ve kterém se uplatňují všechny faktory sportovního výkonu:

somatické, psychické, kondiční, technické i taktické. Úroveň kondičních schopností je

však pro výkon v ledním hokeji zásadní.

V dnešní době je kondiční příprava hokejistů značně rozmanitá. Je do ní zahrnuto

vše od společné týmové kondiční přípravy až po cílené vstupy kondičních specialistů

v oboru, kteří kondiční přípravu v ledním hokeji výrazně specializují a přizpůsobují

potřebám konkrétního hráče. Je nezpochybnitelné, že kondiční faktor efektivní tech

niku bruslení výrazně umocňuje.

Klíčovým prvkem současné kondiční přípravy v ledním hokeji je zejména trénink síly

dolních končetin a core, a to nejen v předzávodním období, ale i v průběhu celé sezony.

Zároveň je však nutné tyto tréninkem získané schopnosti přenést na led a především

pak do hry samotné.

Z hlediska energetického krytí je hokejové bruslení současnosti velice rozmanitým

celkem od energeticky úsporného pohybu v dvouoporovém skluzu (gliding) přes

energeticky náročné osobní souboje úpolového charakteru až po nejen energeticky,

ale i technicky náročné změny směrů spojené se starty. Jelikož v ledním hokeji domi

nuje anaerobní intervalová zátěž, je nutné tuto skutečnost zohlednit ve specifickém

tréninku.

Kondiční trénink současnosti by měl myslet i na pravidelné protahování zkrácených

partií a na vyrovnávání jednostranné zátěže kompenzačními cviky. To zajistí nejen

správnou funkci svalu v plném rozsahu, ale slouží zároveň jako vhodná prevence

proti zraněním.

1.3.1 Kondiční příprava na ledě

Efektivní kondiční příprava na ledě nám dává optimální předpoklad k výkonu. Je totiž

propojena s dovednostní stránkou a specifickým pohybem – bruslením. Právě z toho

důvodu zaujímá kondiční příprava na ledě v našem bruslařském programu významné

místo. Řadu bruslařských cvičení se snažíme sestavit tak, aby hráče formovala brus

lařsky, ale zároveň charakterem bruslařských cvičení co nejvěrněji kopírovala pohyb

v samotném utkání. Tato forma kondičního bruslení svým charakterem plně respektuje

jednotlivé zóny hrací plochy. Právě u takto vedeného bruslařského tréninku je zajištěn


TEORETICKÁ ČÁST

15

daleko větší transfer do hry. Samozřejmostí je, že v těchto trénincích dochází k moni

torování srdečního tepu hráčů po celou dobu tréninkové jednotky a následuje pečlivá

analýza výsledků ve speciálním programu.

V kondičním tréninku na ledě hojně využíváme i specifické pomůcky, které vytváří

odpor a kontrast.

Obr. 3 Použití odporového expanderu je kontrastní metodou rozvoje rychlosti.

1.3.2 Kondiční příprava mimo led

Při dnešním náročném herním programu je zařazení kvalitního kondičního tréninku

mimo led nezbytné. V současné době je upřednostňována individualizace tréninku –

tedy dle potřeb každého hráče. Právě z tohoto důvodu jsme přemýšleli, jakým způso

bem systematicky pracovat na každém jednotlivém hráči v průběhu celé sezony.

U starších hráčů ve věku 13 až 14 let jsme uvedli v život tréninkový program, založený na inspiraci hráčů pomocí on-line tréninkového videoprogramu se zaměřením na hokej, kterých je dnes k dispozici velké množství. Každý hráč si dle obecných doporučení navrhne svou tréninkovou sestavu. Také má možnost si vybrat z řady cvičení pro jednotlivé partie. Tyto sestavy cviků kondiční trenér s hráči projde a koriguje je co nejoptimálněji vzhledem k potřebám konkrétního hráče.

HOKEJOVÉ BRUSLENÍ

16

„Během mého působení v Dukle Trenčín (1982–1984), kdy mi bylo kolem dvaceti let, jsem se dostal do širšího kádru A reprezentace a absolvoval jsem sérii soustředění. Styl a prvky tréninku jsem mohl navíc individuálně pilovat ve volném čase svého ‚vojenského‘ působení v Trenčíně. Jednoznačně jsem zlepšil dynamiku a odraz, což se projevilo na ledě. Metodou byl plyometrický trénink – zkrátka odrazy, výskoky, poskoky... Myslím, že to byla dobrá investice.“

Antonín Stavjaňa, reprezentant České republiky, trenér

Některé důležité zásady, kterých se hráči drželi při vytváření individuálních tréninkových sestav: ‣ Začátek off-ice tréninku musí proběhnout 50 minut před tréninkem na ledě a skon

čit pak nejpozději 20 minut před vstupem na led. ‣ Rychlostně-obratnostní trénink musí být začleněn před každým tréninkem v délce

30 minut. ‣ Zaměření sestavy musí odrážet individuální potřeby každého hráče. ‣ Každý z hráčů si z nabízených cviků vytvoří svou vlastní sestavu – včetně cviků, které

jsou běžné při rozcvičení (jako je atletická abeceda či průpravné bruslařské cviky). ‣ Sestava musí obsahovat: zahřátí (atletická abeceda, dynamická rozcvička), rych

lostní a obratnostní vstupy ve všech směrech (např. běh vpřed, vzad, stranou, obraty,

kombinace), rychlostně-silové vstupy (např. dřepy s výskokem, výpady střižmo, imi

tace bruslení – plyoboxy, schody...). ‣ Tréninková sestava musí obsahovat cviky na všechny části těla – tedy i na horní

polovinu těla. ‣ Velký důraz je kladen na pohyblivost, která má pro hokejové bruslení velký význam;

rozvoji pohyblivosti se cíleně věnujeme minimálně dvakrát týdně po tréninku na ledě. ‣ Po každé tréninkové aktivitě zařazujeme alespoň krátké protažení nejvíce namá

haných svalů. Obsahem kondičního tréninku mimo led jsou především cvičení zaměřená na specializovaný rozvoj pohybových schopností. Dříve měl kondiční trénink mimo led v závodním období význam především doplňkový a zaměřoval se na rozvoj pohybových schopností a zlepšení zotavných funkcí organismu. V současné době se však kondiční trénink mimo led stává nedílnou součástí závodního období a má klíčový význam nejen v rámci udržení, ale i ve zlepšení výkonnosti v průběhu celé sezony. Poměrně často dostávám otázku, zda bych doporučil v rámci off-ice přípravy in-line brusle nebo in-line hokej jako vhodný doplněk k bruslení na ledě. Pokud jde o in-line bruslení, tak dle mého názoru zcela jistě nemá pozitivní vliv na techniku bruslení na

TEORETICKÁ ČÁST

17

ledě, spíše naopak. Z pohledu získání správných návyků techniky bruslení bych v mlad

ším věku tuto formu přípravy nedoporučil. Co se týká mé zkušenosti se zapojením

in-line bruslí do letní přípravy, vidím tento tréninkový prostředek vhodný spíše až ve

vyšších kategoriích (od dorostu výše). Především se používají „výjezdy táhlých svahů“.

Existuje řada hokejistů, kteří tento prostředek v seniorském věku využívají a ovládají

výborně oba sporty – jak lední hokej, tak in-line hokej.

„Měl jsem to štěstí, že jsem měl pro bruslení odmala nadání, ale jedna velice

důležitá část, která mi dále pomáhá zlepšovat bruslení a rychlost, je atletická

příprava mimo led. Sprinty a sprinterské tréninky mě i mé tělo naučily, jak se

správně pohybovat, což mi velice pomáhá zlepšovat zrychlení. A to se odráží

i přímo na ledě. V létě velmi intenzivně pracuji na zlepšení, kdy se zaměřuji nejen

na správný pohyb prostřednictvím atletických tréninků, ale také se samozřejmě

snažím zdokonalit zejména techniku bruslení.“

Andrew Cogliano, hráč NHL, nejrychlejší bruslař NHL 2009

1.4 Stimulace rychlostních předpokladů

Většina trenérů, hráčů i rodičů používá obecný pojem „rychlost“, avšak dosavadní zku

šenosti i výsledky řady studií naznačují, že pro potřeby bruslení je vhodné rozčlenit

rychlostní schopnosti na menší a na sobě relativně nezávislé části, a to:

‣ rychlost reakce,

‣ akcelerace (zrychlení),

‣ rychlost maximální,

‣ rychlost komplexní (rychlost lokomoce).

V uvedeném členění se schopnosti chápou jako elementární, poslední z nich je pak

povahy složené. Relativní nezávislost znamená, že jedinec s vysokou úrovní jedné

rychlostní schopnosti nemusí mít automaticky vysokou úroveň rychlostních schopností

ostatních.

Trénink rychlostních schopností patří k velmi žádaným, ale zároveň obtížným trénin

kovým úkolům. Jejich změna je dlouhodobou záležitostí a má své určité hranice, jež

jsou dané zejména dědičnými dispozicemi každého konkrétního hráče, jelikož právě

u rychlostních schopností byl zjištěn vysoký stupeň dědičnosti.

HOKEJOVÉ BRUSLENÍ

18

„Každý hráč se narodí s určitými genetickými dispozicemi; jisté předpoklady rychlosti musí mít v sobě, ale na druhé straně je potřeba každý den rychlost rozvíjet. V tréninku dělám hodně věcí co nejvíce do dynamiky a rychlosti. Vím, že nejsem vytrvalostní typ a že rychlost je moje velká zbraň, proto se snažím posilovat nohy, dělám hodně odrazových cvičení, zaměřuji se i na frekvenci a pracuji na středu těla. Tyto prvky jsou základem mého tréninku.“

Milan Bartovič, reprezennt Slovenska, nejrychlejší bruslař KHL 2014

Obr. 4 Použití odporového padáku – kontrastní metoda rozvoje rychlosti. V praxi se držíme obecných zásad pro rychlostní zatížení, avšak s drobnými změnami které je charakterizováno následujícími parametry: ‣ Intenzita zatížení: maximální – jednotlivá rychlostní cvičení v rámci programu

pro rozvoj rychlosti měříme elektronickou časomírou, časy pečlivě zaznamená

váme, případná větší odchylka od nejlepších časů jedince vypovídá o nemaxi

málním úsilí.

TEORETICKÁ ČÁST

19

‣ Doba cvičení: do 10 až 15 sekund – rychlostní cvičení koncipujeme tak, aby

trvala minimálně do spodní hranice deseti sekund. ‣ Interval odpočinku: 2 minuty až 5 minut – využíváme intervalu odpočinku vyjád

řený poměrem 1:12, při desetisekundovém zatížení je doba odpočinku 120 sekund

(tedy 2 minuty). ‣ Počet opakování: 10 až 15 – počet opakování určují dosažené časy, pokud je

odchylka od nejlepšího času v toleranci do 10 %, rychlostní cvičení opakujeme,

pokud je čas pomalejší a překročí odchylku 10 %, cvičení ukončíme, celkový počet

opakování je rozdělen do tří sérií. ‣ Způsob odpočinku mezi sériemi: aktivní – přestávky vyplňujeme lehkým nená

ročným pohybem mírné intenzity (chůzí, volným pohybem, vyklusáváním atd.);

taková aktivita příznivě působí na rychlost zotavných procesů a současně udržuje

dráždivost nervosvalového systému na dostatečně vysoké úrovni. Dle mých zkušeností s tréninky zaměřenými na rozvoj rychlosti je kromě výše uvedených zásad velmi důležitá přesná měřicí technika. Ta je pro sportovce vysoce motivační a dává mu okamžitou zpětnou vazbu, pro trenéra má pak zejména kontrolní funkci vzhledem k efektivitě celého tréninku. Při tréninku na rozvoj rychlosti používám dva typy měřicích zařízení, a to elektronickou časomíru s fotobuňkami a ukazatelem v případě skupinového tréninku a osobní atletickou časomíru s programem pro zjištění rychlostního progresu v případě tréninku individuálního. Myslím si, že právě tento bod dělá trénink rychlosti atraktivní, přesný a cílený. 1.4.1 Kondiční příprava v ledním hokeji se zřetelem

na rychlost lokomoce

Při hledání výzkumů, jejichž součástí by bylo testování rychlosti bruslení na ledě, mě zaujalo hned několik prací, které se na kondiční přípravu v ledním hokeji se zřetelem na rychlost lokomoce a testování rychlosti bruslení na ledě zaměřují. Řada výzkumů se zabývá zvláštností kondiční přípravy v ledním hokeji a její „dvousložkovostí“. Vzájemný vztah kondiční přípravy na ledě a mimo ledovou plochu je jedním z velmi diskutovaných témat hokejové přípravy. V krátkosti uvedeme některé obecné poznatky, které vyplývají z dosavadních výzkumů: ‣ Většina dostupných výzkumů zabývajících se rychlostí bruslení testuje rychlost

pouze v přímé jízdě – např. na 20 metrů.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.