načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Hlavolamikon -- Sbírka hlavolamů, hádanek, šifer a logických úloh - Radek Pelánek

Hlavolamikon -- Sbírka hlavolamů, hádanek, šifer a logických úloh
-15%
sleva

Kniha: Hlavolamikon
Autor: Radek Pelánek
Podtitul: Sbírka hlavolamů, hádanek, šifer a logických úloh

Jedná se o jakýsi lexikon hlavolamů. Obsahuje mimo jiné bludiště, šifry, nejrůznější logické i jazykové hádanky. Hlavolamy jsou hodnoceny podle obtížnosti. Na konci řešení. Sbírka ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014
Počet stran: 240
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Vazba: brožovaná lepená
Novinka týdne: 2014-36
Datum vydání: 27. 8. 2014
Nakladatelské údaje: Brno, Computer Press, 2014
ISBN: 9788025143032
EAN: 9788025143032
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Jedná se o jakýsi lexikon hlavolamů. Obsahuje mimo jiné bludiště, šifry, nejrůznější logické i jazykové hádanky. Hlavolamy jsou hodnoceny podle obtížnosti. Na konci řešení. Sbírka logických a matematických hádanek a hlavolamů nejrůznějších typů.

Popis nakladatele

Řešíte rádi hlavolamy, hádanky či logické úlohy? Luštíte na dovolené? Jezdíte s dětmi na tábory? Chcete vyplnit dětem jejich volný čas zábavnými aktivitami? Potřebujete žákům oživit hodiny matematiky? Tak přesně pro vás je tato kniha určena. Její název, který je kombinací slov hlavolam a lexikon, odráží její základní charakter – jde o velmi rozsáhlou a pestrou sbírku hlavolamů obsahující stovky zadání mnoha různých typů. Velká přednost publikace tkví ve způsobu značení obtížnosti úloh hvězdičkami od 1 do 5. Knihu lze používat nejen například v rámci zážitkových akcí nebo rodinných výletů, ale také ve výuce. Samozřejmostí je seznam řešení úloh na konci knihy. Autor v knize nabízí mimo jiné tyto typy úloh: - Bludiště - Přesuny a postupy - Logické úlohy s čísly - Geometrické hlavolamy - Šifry - Jazykové a vědomostní úlohy O autorovi: Radek Pelánek učí na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity Brno, je autorem šesti knih a řady odborných článků. Kniha vychází z více jak desetileté zkušenosti autora s využitím hlavolamů v mnoha oblastech: na zážitkových akcích pro dospělé i pro děti, při šifrovacích hrách (např. hry Tmou a Sendvič), ve výuce i výzkumu na FI MU. ([sbírka hlavolamů, hádanek, šifer a logických úloh])

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Radek Pelánek - další tituly autora:
 (e-book)
Hlavolamikon Hlavolamikon
 (e-book)
Programátorská cvičebnice Programátorská cvičebnice
Želví grafika -- Exkurze do programování, geometrie a umění Želví grafika
 (e-book)
Želví grafika Želví grafika
 
Ke knize "Hlavolamikon -- Sbírka hlavolamů, hádanek, šifer a logických úloh" doporučujeme také:
Rozvíjíme logické myšlení -- Hry, hádanky, cvičení pro děti od 7 do 11 let Rozvíjíme logické myšlení
Jak to vyřešit? -- Logické úkoly a hry Jak to vyřešit?
Logické myšlení -- 50 cvičení, která změní způsob vašeho myšlení Logické myšlení
Srandičky pro chytré hlavičky -- Hravé luštění. Obrázkové křížovky, rébusy a osmisměrky Srandičky pro chytré hlavičky
Šikulka Vendy - Logické hlavolamy Šikulka Vendy
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

9 Jazykove ́ a veˇdomostnı ́ u ́lohy

Pa ́n v cˇervene ́m klobouce, chodı ́ v koruneˇ, plnou hrstı ́ perly znicˇı ́ – co je

to? Kolik prˇı ́slovı ́ zna ́sˇ? Sneˇdl kudyzı ́k pampevlka? Co ma ́ Petr do cˇineˇnı ́

s houslemi a za ́mkem?

V te ́to kapitole jsou uvedeny u ́lohy, ktere ́ jsou zalozˇeny na jazykovy ́ch hra ́tka ́ch a na veˇdomostech. I v prˇı ́padeˇ veˇdomostnı ́ch u ́loh jde sta ́le prima ́rneˇ o hlavolamy, a nikoliv znalostnı ́ testy. Jsou vyuzˇı ́va ́ny vsˇeobecneˇ zna ́me ́ informace, pointa u ́loh spocˇı ́va ́ v tom doka ́zat rozpoznat, jaka ́ znalost je zrovna potrˇeba. Ha ́danky a pozna ́vacˇky V teˇchto u ́loha ́ch ma ́me za u ́kol na za ́kladeˇ podane ́ informace poznat, „o co jde“. Klasicky ́m prˇı ́kladem jsou „lidove ́ ha ́danky“ jako naprˇı ́klad: „Nema ́ krˇı ́dla, ale letı ́, nema ́ nohy, ale beˇzˇı ́. Na vysoke ́ hradnı ́ veˇzˇi hodiny ho prˇı ́sneˇ strˇezˇı ́.“ Zajı ́mavou variaci na lidove ́ ha ́danky mu ̊zˇeme vytvorˇit tı ́m, zˇe vymyslı ́me zada ́nı ́, ktera ́ zachovajı ́ za ́kladnı ́ styl ha ́danek, ale jejich odpoveˇdı ́ jsou ru ̊zne ́ modernı ́ technologie. Zada ́nı ́ ha ́danek (klasicky ́ch i modernı ́ch) je na str.169–171.

Vhodnou oblastı ́ pro ha ́da ́nı ́ jsou prˇı ́slovı ́, protozˇe jde o delsˇı ́ texty, ktere ́ majı ́ usta ́lene ́ zneˇnı ́ a jsou vsˇeobecneˇ zna ́me ́. Pro u ́cˇely ha ́da ́nı ́ mu ̊zˇeme prˇı ́slovı ́ ztva ́rnit naprˇı ́klad schematicky ́m obra ́zkem (str. 172, 173) nebo vyja ́drˇit pomocı ́ „veˇdecke ́“ formulace (str. 174), naprˇ. „Chemicka ́ sloucˇenina vodı ́ku s kyslı ́kem, jezˇ produkuje minima ́lneˇ bellu ̊, pu ̊sobı ́ erozı ́ na vrstvy hornin, ulozˇeny ́ch pode ́l jejı ́ trajektorie.“ R

ˇ

esˇenı ́m je prˇı ́slovı ́: „Ticha ́ voda brˇehy mele.“ Podobny ́m stylem

mu ̊zˇeme ztva ́rnit naprˇı ́klad take ́ pı ́snicˇky, ale ty netvorˇı ́ tak jasneˇ vymezenou skupinu jako prˇı ́slovı ́ a obezna ́menost s texty za ́visı ́ na cı ́love ́ skupineˇ.

Prˇi pouzˇitı ́ veˇdecky ́ch prˇı ́slovı ́ rˇesˇitel vı ́, zˇe text ko ́duje prˇı ́slovı ́ a u ́kolem je „pouze“ toto prˇı ́slovı ́ odhalit. Trochu jiny ́m typem u ́loh jsou metafory, ktere ́ popisujı ́ urcˇite ́ te ́ma pomocı ́ formulacı ́ z jine ́ oblasti. Hlavolamikon

U da ́my me ́ho sta ́rˇı ́ se jizˇ ze slusˇnosti veˇk neuva ́dı ́, a tak jen podotknu,

zˇe jsem opravdu docela stara ́. Mu ̊j otec by meˇ uzˇ nejspı ́sˇ vu ̊bec nepoznal.

Nejen zˇe jsem se hodneˇ zmeˇnila po fyzicke ́ stra ́nce (dost jsem vyrostla),

urcˇity ́m vy ́vojem prosˇla i ma ́ dusˇe. K mojı ́ rodineˇ: ma ́m jednu sestru,

take ́ hodneˇ cestuje, ale na rozdı ́l ode mne je spı ́sˇ do hor, a tak se moc

nepotka ́va ́me. Hlavneˇ poslednı ́ch 20 let se dost mı ́jı ́me. Prˇed pa ́r lety

jsem se po dlouhe ́ dobeˇ vra ́tila domu ̊, ale sestra tam pochopitelneˇ nebyla.

Veˇtsˇinou moje na ́vsˇteˇvy zpu ̊sobı ́ docela rozruch. Prˇi neda ́vne ́ cesteˇ to bylo

obzvla ́sˇteˇ videˇt, nebot’ sˇlo po delsˇı ́ dobeˇ zas o politiku. I kdyzˇ proti 80.

letu ̊m to bylo porˇa ́d jesˇteˇ v pohodeˇ. Tenkra ́t jsem navsˇtı ́vila SSSR i USA

a nebylo to u ́plneˇ ono. Kdo jsem?

R

ˇ

esˇenı ́ je „ada ́ipmyloı ́ntel“ (zapsane ́ pozpa ́tku a bez mezery, aby ho cˇtena ́rˇ

nevideˇl na prvnı ́ pohled a mohl se nad u ́lohou zamyslet). Dalsˇı ́ zada ́nı ́ tohoto typu jsou uvedena na strana ́ch 182–187. Stejneˇ jako ve vy ́sˇe uvedene ́m prˇı ́kladeˇ jsou u ́lohy zalozˇeny prima ́rneˇ na principu „poznat, o co jde“. Konecˇne ́ rˇesˇenı ́ u ́lohy je vzˇdy jedno slovo cˇi souslovı ́, k jehozˇ zı ́ska ́nı ́ jsou obcˇas vyuzˇity sˇifrovacı ́ principy z prˇedchozı ́ kapitoly, naprˇ. vy ́beˇr pı ́smen ze slov.

Ha ́danky a dalsˇı ́ pozna ́vacˇky jsou typicke ́ „na ́padove ́“ u ́lohy. Lze je cˇasto

vyrˇesˇit velmi rychle, ale kdyzˇ neprˇijde na ́pad, tak s nimi prosteˇ nepohneme. Neˇktere ́ z teˇchto u ́loh (lidove ́ ha ́danky, prˇı ́slovı ́) jsou navı ́c pomeˇrneˇ rozsˇı ́rˇene ́ a cˇa ́st rˇesˇitelu ̊ je mu ̊zˇe zna ́t. Z teˇchto du ̊vodu ̊ je tento typ u ́loh nevhodny ́ do linea ́rnı ́ch her. Mu ̊zˇeme je vyuzˇı ́t do her s hveˇzdicovitou strukturou anebo jesˇteˇ le ́pe pro nesouteˇzˇnı ́ rˇesˇenı ́, naprˇ. formou volneˇ strukturovane ́ho „ha ́danka ́rˇske ́ho vecˇera“. Dobre ́ ha ́danky veˇtsˇinu lidı ́ snadno zaujmou i bez souteˇzˇnı ́ motivace. Ha ́danky jsou take ́ vhodnou oblastı ́ pro vymy ́sˇlenı ́ vlastnı ́ch zada ́nı ́, viz na ́meˇt na strukturovane ́ zpracova ́nı ́ vymy ́sˇlenı ́ zada ́nı ́ na str. 21. Motivy ha ́danek cˇasto sahajı ́ daleko do minulosti. Konkre ́tnı ́ poda ́nı ́ cˇesky ́ch „lidovy ́ch“ ha ́danek veˇtsˇinou pocha ́zı ́ od ba ́snı ́ku ̊, nejzna ́meˇjsˇı ́ ha ́danky veˇtsˇinou od Frantisˇka Hrubı ́na a Jana Drdy. Da ́vny ́ pu ̊vod mnoha ha ́danek lze vystopovat i v literaturˇe. Asi nejzna ́meˇjsˇı ́ litera ́rnı ́ ha ́danka je ta od Sfingy v my ́tu o Oidipovi. Sfinga mu polozˇila ota ́zku: „Ktere ́ zvı ́rˇe ra ́no chodı ́ po cˇtyrˇech nohou, v poledne po dvou a vecˇer po trˇech?“ Oidipus spra ́vneˇ odpoveˇdeˇl „cˇloveˇk“ a tı ́m Sfingu pokorˇil a osvobodil meˇsto The ́by. Z modernı ́ literatury je patrneˇ nejzna ́meˇjsˇı ́m ha ́danka ́rˇsky ́m soubojem utka ́nı ́ Bilba a Gluma z knihy Hobit od J. R. R. Tolkiena. 9. Jazykove ́ a veˇdomostnı ́ u ́lohy 165 Popisy a indı ́cie U ha ́danek hleda ́me na za ́kladeˇ popisu jednu odpoveˇd

, ktera ́ je textem ha ́

danky jednoznacˇneˇ urcˇena. Nynı ́ se podı ́va ́me na u ́lohy, kde je opeˇt da ́n popis, ten ale tentokra ́t rˇesˇenı ́ sa ́m o sobeˇ neurcˇuje jednoznacˇneˇ. Pro nalezenı ́ rˇesˇenı ́ musı ́me vyuzˇı ́t celkovy ́ kontext u ́lohy cˇi zkombinovat vı ́ce na ́poveˇd. Typicky ́m prˇı ́kladem takove ́ u ́lohy jsou krˇı ́zˇovky, ve ktery ́ch docha ́zı ́ k uprˇesneˇnı ́ dı ́ky krˇı ́zˇenı ́ slov. Krˇı ́zˇovky prˇedstavujı ́ samostatne ́ rozsa ́hle ́ te ́ma s bohatou literaturou a mnoha dostupny ́mi zdroji zada ́nı ́, takzˇe zde uva ́dı ́me jen pa ́r netradicˇnı ́ch variacı ́ (str. 180).

Jiny ́ zpu ̊sob urcˇenı ́ rˇesˇenı ́ je kombinova ́nı ́ vı ́ce dı ́lcˇı ́chindı ́ciı ́. Uvazˇme naprˇı ́klad slova „housle, za ́mek, heslo, svazek, Petr“. Vsˇechna tato slova majı ́ vztah k rˇesˇenı ́ „klı ́cˇ“ a dohromady urcˇujı ́ toto rˇesˇenı ́ jednoznacˇneˇ, protozˇe zˇa ́dne ́ jine ́ slovo nema ́ se vsˇemi teˇmito peˇti indı ́ciemi u ́zky ́ vztah. Nicme ́neˇ zˇa ́dna ́ z indı ́ciı ́ by sama o sobeˇ nebyla pro jasne ́ odhalenı ́ rˇesˇenı ́ dostatecˇna ́. Indı ́cie mu ̊zˇeme vytva ́rˇet mnoha ru ̊zny ́mi zpu ̊soby, naprˇ. jako usta ́lene ́ slovnı ́ spojenı ́, typicka ́ vlastnost, cˇasty ́ spolecˇny ́ vy ́skyt, asociace, synonyma, zobecneˇnı ́ nebo konkretizace. Vy ́beˇr vhodny ́ch indı ́ciı ́ je uveden na str. 177.

Indı ́cie jsou vdeˇcˇny ́ dı ́lcˇı ́ prvek do her. Typicky je vyuzˇı ́va ́me tak, zˇe u ́kolem hra ́cˇu ̊ je odhalit heslo, ke ktere ́mu postupneˇ zı ́ska ́vajı ́ indı ́cie za plneˇnı ́ jednotlivy ́ch u ́kolu ̊. Jak hra ́cˇu ̊m indı ́cie prˇiby ́vajı ́, odhalenı ́ hesla se postupneˇ zjednodusˇuje, takzˇe pouzˇitı ́ indı ́ciı ́ prˇirozeneˇ vede k charakteru hry „kdo nema ́ v hlaveˇ, ten musı ́ mı ́t v noha ́ch“.

Pokud pomocı ́ indı ́ciı ́ ko ́dujeme vı ́ce slov a vsˇechna tato slova zvolı ́me z jedne ́ tematicke ́ oblasti, pak cˇasto stacˇı ́ k odhalenı ́ rˇesˇenı ́ jen jedina ́ indı ́cie. Naprˇı ́klad pokud vı ́me, zˇe hleda ́me barvy, tak slova „la ́ska, kasˇel, mimozemsˇt’an“ vedou dostatecˇneˇ jasneˇ na „cˇervena ́, cˇerna ́, zelena ́“. V zada ́nı ́ na str. 176–180 jsou uvedeny na ́meˇty na indı ́cie pro barvy, cˇı ́sla, zvı ́rˇata, ovoce a zeleninu. Tyto indı ́cie lze vyuzˇı ́t mnoha ru ̊zny ́mi zpu ̊soby, naprˇ. v ra ́mci sˇifer cˇi u ́kolu ̊ pro vy ́beˇr pı ́smen z textu nebo obarvova ́nı ́ obra ́zku. Podobny ́m stylem jako s indı ́ciemi mu ̊zˇeme pracovat i s usta ́leny ́mi dvojicemi, trojicemi a veˇtsˇı ́mi skupinami. Mu ̊zˇeme naprˇı ́klad slova rozmı ́stit po lese a u ́kolem rˇesˇitelu ̊ je najı ́t je a slozˇit z nich vhodne ́ skupiny.

Doposud jsme se zaby ́vali jen slovnı ́mi indı ́ciemi na slovnı ́ heslo, princip indı ́ciı ́ vsˇak nenı ́ va ́za ́n pouze na slova. V tere ́nnı ́ hrˇe mu ̊zˇeme pouzˇı ́t naprˇı ́klad slovnı ́indı ́cie na mı ́sto, ktere ́ skry ́va ́ dalsˇı ́zpra ́vu („kousek od potoka“, „je videˇt veˇzˇ kostela“, „trˇi metry od nejblizˇsˇı ́ho dubu“). Nebo naopak rˇesˇenı ́ mu ̊zˇeme nechat slovnı ́ a indı ́cie ztva ́rnit obra ́zkem nebo pantomimou. Hlavolamikon Slovnı ́ hra ́tky U sˇifer jsme pracovali se syntaxı ́ (skladbou) textu, u ha ́danek a popisu ̊ zase hlavneˇ se se ́mantikou (vy ́znamem). Nynı ́ se podı ́va ́me na u ́lohy, ktere ́ kombinujı ́ syntaxi i se ́mantiku. K rˇesˇenı ́ teˇchto u ́loh se hodı ́ hlavneˇ bohata ́ slovnı ́ za ́soba a jazykovy ́ cit.

Typicky ́m prˇı ́kladem jsou prˇesmycˇky. Prˇesmycˇky jsou dvojice slov, ktere ́ obsahujı ́ prˇesneˇ stejna ́ pı ́smena, naprˇ. „oplatky“ a „lopatky“. Zada ́nı ́ prˇesmycˇek jsou uvedena na str. 181. Pokud chceme vytvorˇit vlastnı ́ zada ́nı ́, nenı ́ u ́plneˇ jednoduche ́ najı ́t dvojice slov, ktera ́ tvorˇı ́ vza ́jemne ́ prˇesmycˇky. Nicme ́neˇ pro vyuzˇitı ́ prˇesmycˇek jako zada ́nı ́ nenı ́ nezbytne ́, aby zada ́nı ́m bylo smysluplne ́ slovo. Stacˇı ́ prosteˇ pı ́smena na ́hodneˇ prˇeha ́zet a u ́kolem rˇesˇitele je odhalit pu ̊vodnı ́ slovo. U

́

loha je pro rˇesˇitele zajı ́maveˇjsˇı ́, kdyzˇ slova majı ́ spolecˇne ́ te ́ma.

Naprˇı ́klad na ́sledujı ́cı ́ prˇesmycˇky jsou vsˇechny meˇsta: „orbn, harpa, asvorat, bepicudra“. Jak je videˇt z tohoto prˇı ́kladu, obtı ́zˇnost prˇesmycˇek rychle roste s pocˇtem pouzˇity ́ch pı ́smen.

Mı ́sto prˇesmy ́ka ́nı ́ pı ́smen mu ̊zˇeme pı ́smena take ́ meˇnit. To je za ́kladnı ́ princip u ́lohy slovnı ́ zˇebrˇı ́k, ve ktere ́ je u ́kolem vymyslet seznam slov, ktera ́ se lisˇı ́ vzˇdy jen v jednom pı ́smenu a spojı ́ dveˇ zadana ́ slova. Naprˇı ́klad pro zada ́nı ́ „pes“ a „lov“ je rˇesˇenı ́m slovnı ́ zˇebrˇı ́k „pes, les, lev, lov“.

Da ́le mu ̊zˇeme pı ́smena take ́ doplnˇovat – zada ́nı ́ tvorˇı ́ fragment slova a ma ́me za u ́kol najı ́t cele ́ slovo, ktere ́ dany ́ fragment obsahuje. Pokud chceme u ́lohu ztı ́zˇit, mu ̊zˇeme vyzˇadovat, aby se fragment vyskytoval uprostrˇed slova, prˇesneˇji rˇecˇeno nesmı ́by ́t na zacˇa ́tku ani na konci. Nejcˇasteˇji se tento princip pouzˇı ́va ́ s prostrˇednı ́mi trojicemi. Prˇı ́kladem zada ́nı ́ je „apu“ s rˇesˇenı ́m „kapusta“. U te ́to u ́lohy je zajı ́mave ́ nejen rˇesˇenı ́ prˇedlozˇeny ́ch u ́loh, ale i vymy ́sˇlenı ́ co nejteˇzˇsˇı ́ho vlastnı ́ho zada ́nı ́. Nestacˇı ́ totizˇ jen vzı ́t neˇjake ́ exoticke ́ slovo a z neˇho na ́hodneˇ vybrat trojici pı ́smen. Prˇi tomto postupu je pravdeˇpodobne ́, zˇe bude existovat rˇada jiny ́ch, jednoduchy ́ch rˇesˇenı ́. Z tohoto u ́kolu lze tedy udeˇlat zajı ́mavou hru dvou hra ́cˇu ̊. Oba hra ́cˇi vymyslı ́ svoje zada ́nı ́, soucˇasneˇ si je vymeˇnı ́ a souteˇzˇı ́, kdo drˇı ́ve najde rˇesˇenı ́ pro souperˇovo zada ́nı ́. V zada ́nı ́ na str. 182 jsou mimo jine ́ vybra ́na neˇktera ́ obzvla ́sˇteˇ zapeklita ́ zada ́nı ́, ktera ́ byla vyhledana ́ pomocı ́ pocˇı ́tacˇove ́ analy ́zy slovnı ́ku cˇesky ́ch slov.

Uvedene ́ u ́lohy zatı ́m pouze vyzˇadovaly, aby vytvorˇena ́ slova byla smysluplna ́, ale nepracovaly s jejich konkre ́tnı ́m vy ́znamem. Za ́bavnou u ́lohu dostaneme kombinacı ́ syntakticky ́ch u ́prav (nahrazova ́nı ́ cˇa ́stı ́ slov) a se ́manticke ́ho klı ́cˇe (synonyma, asociacı ́). Prˇı ́klady zada ́nı ́ a rˇesˇenı ́: „pampevlk“ → „pampelisˇka“, „vidamy ́zˇd

“ → „hlemy ́zˇd

“, „peˇknovid“ → „krasohled“. Zada ́nı ́ jsou

na str. 181.

9. Jazykove ́ a veˇdomostnı ́ u ́lohy 167

E

S

T

A

N

O

U

L

I

D

É

Z

P

Í

V

A

T

.

K

O

N

E

C

S

V

Ě

T

A

B

U

D

E

A

Ž

P

Ř

E

S

T

A

NOUL

I

D

É

Z

P

ÍV

AT

.

K

O

N

E

CSVĚ

T

A

B

U

D

EA

ŽP

Ř

Obra ́zek 21: Kra ́lova a jezdcova procha ́zka; rˇesˇenı ́ je v obou prˇı ́padech „Konec sveˇta

bude, azˇ prˇestanou lide ́ zpı ́vat“

Dalsˇı ́ u ́lohy kombinujı ́ jazykovy ́ cit a logicke ́ u ́vahy. Nazy ́vajı ́ se kra ́lovska ́

a jezdcova procha ́zka, na ́zvy jsou odvozeny od sˇachovy ́ch figur, ktere ́ se v nich

pouzˇı ́vajı ́. Zada ́nı ́ tvorˇı ́ mrˇı ́zˇka pı ́smen a u ́kolem je najı ́t takovou trasu pro

prˇı ́slusˇne ́ sˇachove ́ho figury, abychom navsˇtı ́vili kazˇde ́ pole pra ́veˇ jednou a po

cesteˇ prˇecˇetli smysluplny ́ text. Hledana ́ trasa musı ́ by ́t symetricka ́ a cyklicka ́,

text vsˇak nemusı ́ zacˇı ́nat v rohu (obra ́zek 21). Lusˇteˇnı ́ u ́lohy vyzˇaduje jazykovy ́

cit podobneˇ jako rˇesˇenı ́ prˇesmycˇek, v tomto prˇı ́padeˇ ale vyuzˇijeme navı ́c i

logicke ́ u ́vahy. Pokud v mrˇı ́zˇce odhalı ́me fragment textu, pak dı ́ky symetrii

a nutnosti navsˇtı ́vit vsˇechna pole mrˇı ́zˇky mu ̊zˇeme odvodit mnohe ́ dalsˇı ́ cˇa ́sti

procha ́zky. Zada ́nı ́ jsou uvedena na str. 182.

Dalsˇı ́ skupinu slovnı ́ch hra ́tek tvorˇı ́ kreativnı ́ „konstrukcˇnı ́ “ u ́lohy, kde

u ́kolem je vymyslet text splnˇujı ́cı ́ zadanou vlastnost. Typicky ́m prˇı ́kladem je

vymy ́sˇlenı ́co nejkratsˇı ́hopangramu, cozˇ je veˇta obsahujı ́cı ́vsˇechna pı ́smena abe

cedy. Zna ́my ́m cˇesky ́m pangramem je veˇta „Necht’jizˇ hrˇı ́sˇne ́ saxofony d

a ́blu ̊

rozzvucˇı ́ sı ́nˇ u ́deˇsny ́mi to ́ny waltzu, tanga a quickstepu“. Da ́le mu ̊zˇeme vy

my ́sˇlet co nejdelsˇı ́ text, ktery ́ bude alesponˇ trochu smysluplny ́ a bude splnˇovat

zadane ́ omezenı ́. Prˇı ́klady pouzˇı ́vany ́ch omezenı ́ jsou: vsˇechna slova musı ́ za

cˇı ́nat na stejne ́ pı ́smeno (v cˇesˇtineˇ je to nesnadneˇjsˇı ́ s pı ́smenem P); vsˇechna

slova musı ́ by ́t na 1 slabiku; text nesmı ́ obsahovat vybrane ́ pı ́smeno (lipogram).

Slovo „pampevlk“ a inspirace pro souvisejı ́cı ́ u ́lohy pocha ́zı ́ z prˇekladu dı ́la neˇmecke ́ho

ba ́snı ́ka Christiana Morgensterna, ktery ́ tvorˇil na prˇelomu 19. a 20. stoletı ́. Take ́ slovnı ́

zˇebrˇı ́k je stara ́ u ́loha, vymyslel ji Lewis Carroll jizˇ prˇed vı ́ce nezˇ 130 lety. Slovnı ́ hrˇı ́cˇky

majı ́ i modernı ́ vyuzˇitı ́, naprˇı ́klad pangramy se vyuzˇı ́vajı ́ v informatice pro testova ́nı ́

fontu ̊ a podpory na ́rodnı ́ch znaku ̊. V cˇesˇtineˇ se takto pouzˇı ́va ́ veˇta „Prˇı ́lisˇ zˇlut’oucˇky ́

ku ̊nˇ u ́peˇl d’a ́belske ́ o ́dy“ obsahujı ́cı ́ vsˇechna pı ́smena s diakritikou. Nejzna ́meˇjsˇı ́m lipo

gramem je francouzske ́ 300stra ́nkove ́ „La Disparition“, ktere ́ neobsahuje pı ́smeno E a

bylo prˇelozˇeno do neˇkolika jazyku ̊ (prˇi zachova ́nı ́ absence pı ́smena E). Z cˇesky ́ch deˇl

stojı ́ za zmı ́nku Werichova jednoslabicˇna ́ poha ́dka „Chlap, deˇd, vnuk, pes a hrob“. Hlavolamikon Veˇdomostnı ́ u ́lohy Na za ́veˇr zmı ́nı ́me u ́lohy zalozˇene ́ na pouzˇitı ́ vsˇeobecny ́ch veˇdomostı ́. Prˇı ́mocˇary ́ zpu ̊sob pro testova ́nı ́ znalostı ́ jsou otevrˇene ́ ota ́zky („Jake ́ je hlavnı ́ meˇsto Portugalska?“) a ota ́zky s vy ́beˇrem mozˇnostı ́ („Hlavnı ́ meˇsto Portugalska je: a) Parˇı ́zˇ, b) Lisabon, c) Porto“). Takove ́ ota ́zky vsˇak majı ́ prˇı ́lisˇ sˇkolnı ́ na ́dech, pro rekreacˇnı ́ u ́cˇely je zajı ́maveˇjsˇı ́ vyuzˇı ́t naprˇı ́klad principy rˇazenı ́ a pa ́rova ́nı ́.

Princip rˇazenı ́ se hodı ́ pro historii. R

ˇ

esˇitel dostane lı ́stecˇky s uda ́lostmi a

u ́kolem je serˇadit je do spra ́vne ́ho porˇadı ́ (viz zada ́nı ́ na str. 189). Podobneˇ mu ̊zˇeme rˇadit naprˇı ́klad hory, matematicke ́ vy ́razy nebo i kombinovat prvky z ru ̊zny ́ch oblastı ́ („vyna ́lez knihtisku, Pradeˇd, 39 · 41, Sneˇzˇka, bitva na Bı ́le ́ horˇe“). R

ˇ

azenı ́ mu ̊zˇeme ztva ́rnit i nazˇivo. Prˇi ty ́move ́m rˇesˇenı ́ kazˇdy ́ cˇlen ty ́mu

dostane jeden lı ́stecˇek a cely ́ ty ́m se ma ́ serˇadit do spra ́vne ́ho porˇadı ́. U

́

lohu

mu ̊zˇeme vy ́razneˇ zpestrˇit a ztı ́zˇit tı ́m, zˇe zaka ́zˇeme hra ́cˇu ̊m mluvit a ukazovat si vza ́jemneˇ lı ́stecˇky, tj. musı ́ si prˇedat informaci o obsahu lı ́stecˇku ̊ pouze pantomimou cˇi ukazova ́nı ́m na prstech.

Princippa ́rova ́nı ́ je jednoduchy ́ a sˇiroce pouzˇitelny ́. U

́

kolem je prˇirˇadit k sobeˇ

dvojice souvisejı ́cı ́ch pojmu ̊. Zada ́nı ́ na str. 188 na ́zorneˇ ilustruje sˇı ́rˇi mozˇnostı ́, ktere ́ mu ̊zˇeme pro vytva ́rˇenı ́ dvojic pouzˇı ́t. Princip pa ́rova ́nı ́ lze opeˇt vyuzˇı ́t i „ve velke ́m“. I relativneˇ jednoduche ́ zada ́nı ́ se ztı ́zˇı ́, pokud neda ́me rˇesˇitelu ̊m vsˇechny karticˇky na stu ̊l, kde si s nimi mohou volneˇ hy ́bat, ale rozveˇsı ́me je po mı ́stnosti nebo po lese. Pokud necha ́me takove ́ tere ́nnı ́ pa ́rova ́nı ́ rˇesˇit cely ́ ty ́m hra ́cˇu ̊ a da ́me jim na to omezeny ́ cˇas, pak uzˇ u ́loha nenı ́ jen veˇdomostnı ́, ale zı ́ska ́va ́ i takticky ́ a dynamicky ́ na ́boj. Princip pa ́rova ́nı ́ mu ̊zˇeme vyuzˇı ́t nejen s papı ́rovy ́mi zada ́nı ́mi, ale i se zvukovy ́mi nahra ́vkami nebo vu ̊neˇmi. Variacı ́ na pa ́rova ́nı ́ je princip „domina“, kdy ma ́me za u ́kol poskla ́dat za sebe karticˇky „do hada“ tak, aby na sebe navazovaly. Doprostrˇed kazˇde ́ karticˇky mu ̊zˇeme umı ́stit pı ́smeno a tı ́mto zpu ̊sobem zako ́dovat do u ́lohy zpra ́vu.

Jako za ́veˇrecˇnou u ́lohu (str. 192) uva ́dı ́me zvı ́dave ́ ota ́zky, naprˇı ́klad „Procˇ je zı ́va ́nı ́ nakazˇlive ́?“ V tomto prˇı ́padeˇ uzˇ nejde o hlavolam, protozˇe ota ́zky nemajı ́ snadno kontrolovatelnou spra ́vnou odpoveˇd

. Ota ́zky lze vsˇak vyuzˇı ́t

jako dobry ́ doplneˇk ostatnı ́ch u ́loh. Prˇi pouzˇitı ́ nemusı ́ jı ́t ani tak o hleda ́nı ́ spra ́vne ́ odpoveˇdi, cˇasto je zajı ́mave ́ zkusit se i „kreativneˇ zamyslet“ a vymyslet zajı ́mave ́ hypote ́zy. Naprˇı ́klad v ra ́mci stanovisˇteˇ ve hrˇe mu ̊zˇe by ́t u ́kol nikoliv „da ́t spra ́vnou odpoveˇd

“, ale „da ́t du ̊veˇryhodneˇ zneˇjı ́cı ́ odpoveˇd

“ nebo „da ́t

origina ́lnı ́ odpoveˇd

“. I toto te ́ma lze zpracovat souteˇzˇnı ́ podobou, kdy si dva

hra ́cˇi prˇipravı ́ odpoveˇd

a prezentujı ́ ji ostatnı ́m a ti na ́sledneˇ hodnotı ́, ktera ́

prezentace byla prˇesveˇdcˇiveˇjsˇı ́. Nebo prosteˇ mu ̊zˇeme na chvı ́li opustit logicke ́ mysˇlenı ́ a souteˇzˇenı ́ a inspirovat se Rudyardem Kiplingem, ktery ́ na te ́ma „Procˇ ma ́ zebra pruhy?“ napsal bajku. 9. Jazykove ́ a veˇdomostnı ́ u ́lohy 169 Zada ́nı ́ u ́loh

165. Ha ́danky I ?

A. Prˇisˇla kmotra po vecˇerˇi, stoupla si u nasˇich dverˇı ́. Neuhne, kdyzˇ pes zasˇteˇka ́,

jenom kohouta se leka ́. B. Nemotora skoro slepy ́, hlı ́na se mu na nos lepı ́. Pracuje i v nedeˇli, razı ́ v zemi

tunely. C. Ve dne mala ́ jako mysˇ, v noci vsˇechno prˇerostu, kdyzˇ meˇ vidı ́sˇ, nevidı ́sˇ. D. Ma ́ to hlavu jako kocˇka, ma ́ to nohy jako kocˇka, ma ́ to ocas jako kocˇka,

mnˇouka ́ to jako kocˇka, a nenı ́ to kocˇka. E. Kdo me ́ jme ́no vyslovı ́, hned mne znicˇı ́. F. Cele ́ho teˇ obleku bı ́le jako do krupice, a kdyzˇ prˇijdesˇ do sveˇtnice, honem

z tebe uteku. G. Za tmy tmoucı ́ vstala vı ́la, plnou hrstı ́ perly sila. Meˇsı ́c videˇl, nepoveˇdeˇl,

hveˇzdy znaly, pohlı ́daly, slunce vstalo, posbı ́ralo. H. Visı ́ to a nevı ́ kde, bije to a nevı ́ koho, ukazuje to a nevı ́ kam, pocˇı ́ta ́ a nevı ́

kolik. I. Z

ˇ

loutne to a zˇloutek to nenı ́, mle ́ko ma ́ a kra ́va nenı ́, chmejrˇı ́ ma ́ a house

nenı ́, foukne vı ́tr a ma ́ po cˇepenı ́. J. Do sˇatu ̊ meˇ nabı ́ra ́sˇ, pak prˇede mnou zavı ́ra ́sˇ, v teple pro mne slzı ́ ocˇi, vsˇe

se za mnou venku tocˇı ́, beru z hlavy klobouky, nepousˇteˇj mne do mouky. K. Kdyzˇ sˇel tam do hlavy ho tloukli, kdyzˇ sˇel ven, za krk ho tahali. L. Stojı ́ babice rozcuchana ́ velice. Kdyzˇ prˇijdou cˇasy, zelene ́ ma ́ vlasy, kdyzˇ

teˇlo chrˇadne, do vody padne. M. Bez nohou jsem, brˇicho ma ́m, bez hlavy, hubicˇku ma ́m, beze sluchu, ucho

ma ́m, nedy ́cha ́m, acˇ hrdlo ma ́m. N. C

ˇ

loveˇku jsem dobry ́ druh, stvorˇil jsem mu dzˇba ́n i pluh, les meˇ zˇivı ́, voda

hubı ́, jen dej pozor na me ́ zuby! O. Co se to leskne v rybnı ́ce, komu to spadla cˇepice? Trˇpytı ́ se, leskne u sı ́tı ́,

nikdo ji rukou nechytı ́. P. S

ˇ

picˇaty ́, placaty ́, lepı ́ se ti na paty, na slunci mu neutecˇesˇ, hlavicˇku mu

neucˇesˇesˇ. Q. Chodı ́ v koruneˇ, kra ́l nenı ́, nosı ́ ostruhy, rytı ́rˇ nenı ́, ma ́ sˇavli, husar nenı ́,

k ra ́nu chodı ́va ́, ponocny ́ nenı ́. R. Dveˇ kukacˇky vedle sebe sedı ́, jedna druhou nevidı ́. S. Beˇzˇı ́ posel beznohy ́, jest on sˇelma cˇtverrohy ́. Nikomu nic nepovı ́, prˇece

vsˇechno vypovı ́. T. Z

ˇ

a ́dne ́ ocˇi, zˇa ́dna ́ pusa, zˇa ́dny ́ nos, usˇi dveˇ a z pod klobouku se mu kourˇı ́.

U. Prˇisˇel k na ́m host, spravil na ́m most, bez sekery bez dla ́ta, a prˇece je pevny ́

dost. Hlavolamikon V. Jsem ryba ́rˇ, sı ́teˇ vsˇak roztahuji na suchu, chyta ́m ryby, co le ́tajı ́ ve vzduchu. W. Kdyzˇ se otec smeˇje, matka slzy leje. Dcerka ze sedmere ́ kra ́sy jasne ́ pa ́sy

oble ́ka ́ si. X. Koruna bez hlavy, bez jazyka rozpra ́vı ́, necı ́tı ́, nezˇije a prˇec mu srdce bije. Y. Na peci sedı ́, do nebe hledı ́. Neˇkdy si zahucˇı ́, zavyje, zaskucˇı ́, kocˇky to veˇdı ́. Z. Nema ́ to huby, ale trˇi zuby, u jı ́dla slouzˇı ́, po neˇm netouzˇı ́.

166. Ha ́danky II ? – ???

A. Stojı ́, stojı ́ zˇidle v lese, zˇa ́dny ́ si ji neodnese. B. Z

ˇ

elezna ́ boudicˇka, dvı ́rˇka jen malicˇka ́, cˇasto je otvı ́ra ́ se zoubky hlavicˇka.

C. Kdo mne ma ́ v kapse, nema ́ v nı ́ nic. D. Zelena ́ jsem, tra ́va nejsem, cˇervena ́ jsem, krev nejsem, tvrda ́ jsem, kost

nejsem, sladka ́ jsem, med nejsem, vlasata ́ jsem, panna nejsem. E. Ma ́ sto jehel, zˇa ́dnou nit. Umı ́ dupat, ne vsˇak sˇı ́t. F. Stojı ́, stojı ́ kmotr zlaty ́, vousaty ́ a kolenaty ́. G. Korˇeny ma ́ skryte ́ v zemi, vypı ́na ́ se nad jedlemi, stoupa ́ porˇa ́d vy ́sˇ a vy ́sˇ,

ale ru ̊st ji nevidı ́sˇ. H. Vsˇechno zˇere, vsˇechno se v neˇm ztra ́cı ́, stromy, kveˇty, zvı ́rˇata i pta ́ci; hryzˇe

kov i pla ́ty z ocele, tvrdy ́ ka ́men na prach semele; meˇsta rozvalı ́ a kra ́le

skolı ́, vysoka ́nske ́ hory svrhne do u ́dolı ́. I. Nema ́ plı ́ce, prˇece dy ́cha ́, studena ́ a veˇcˇneˇ ticha ́, veˇcˇneˇ pije na sve ́ zdravı ́

v brneˇnı ́, co nerezavı ́. J. Pasa ́k hlı ́da ́ ovce, na tej cˇernej louce, ovcˇicˇky jsou ze zlata, louka nema ́

konce. K. Pa ́n v cˇervene ́m klobouce, rozhlı ́zˇı ́ se po louce, slunci nikdy nesmeka ́, ale

veˇtru, ale veˇtru smekne zdaleka. L. Patrˇı ́ ti to, ale ostatnı ́ to pouzˇı ́vajı ́ vı ́c nezˇ ty. Co je to? M. Princeznicˇka na bla ́teˇ, v zelenave ́m kaba ́teˇ. N. Hled

me na ni, para ́dnici: puntı ́ky ma ́ na cˇepici. Bı ́ly ́ za ́voj, nozˇka lanı ́ –

pozor na tu lesnı ́ panı ́! O. Prˇileteˇl obra ́zek, posedeˇl, slozˇil se, rozlozˇil a odleteˇl. P. Otec ma ́ na tisı ́ce synu ̊, kazˇde ́mu cˇepici zjedna ́ a sobeˇ nemu ̊zˇe. Q. Stojı ́ vı ́la cela ́ bı ́la ́, jenom vlasy zelene ́. R. Zacˇa ́tek to ma ́ na konci a konec na zacˇa ́tku. Co je to? S. C

ˇ

tyrˇi rohy, zˇa ́dne ́ nohy, chalupu to uzvedne.

T. Kdo to deˇla ́, nechce to, kdo to koupı ́, nepotrˇebuje to, kdo to potrˇebuje, nevı ́

o tom. 9. Jazykove ́ a veˇdomostnı ́ u ́lohy 171

167. Modernı ́ ha ́danky ? – ???

A. Bra ́sˇka je sˇnek, va ́lı ́ se na rohu ulice, to ja ́ letı ́m vzduchem, svisˇtı ́m pod zemı ́.

Posˇlesˇ meˇ – jsem tam hned. B. Jsem kra ́tka ́, ale rychla ́, kdyzˇ prˇijdu na na ́vsˇteˇvu, zapı ́ska ́m. C. Jsem na nebi a v kapse, kdo se ztratı ́, ra ́d meˇ najde. D. Jsem malı ́rˇ velmi rychly ́, namaluji na tvou zed

hory, kra ́vy nebo med, a

kdyzˇ rˇeknesˇ, je zas bı ́la ́ hned. E. Kazˇdy ́ se meˇ pta ́, leckdo meˇ poucˇuje, ja ́ se poucˇit ra ́da necha ́m, proto toho

tolik vı ́m. F. Chodı ́ k na ́m moudry ́ pa ́n, ma ́ bry ́le kulate ́, snad proto toho tolik vı ́, snad

proto vsˇechno najde. G. Nejsem z papı ́ru, a prˇece si do meˇ pı ́sˇı ́, nejsem cˇarodeˇj, a prˇece si toho

zapamatuji vı ́c nezˇ mudrc, nejsem kouzelna ́ skrˇı ́nˇka, a prˇece se otevrˇu, jen

kdyzˇ zna ́sˇ heslo. H. Na plosˇe pod okny ma ́m ja ́ denı ́cˇek a v neˇm spoustu slov. I. Prˇinesu ti knı ́zˇku z velike ́ da ́lky, nejsem Jezˇı ́sˇek ani Santa Claus, jsem voda

z velike ́ da ́lky.

168. Poha ́dky ??

Na ́sledujı ́cı ́ diagramy zna ́zornˇujı ́ deˇj zna ́my ́ch poha ́dek. Kazˇda ́ krˇivka odpovı ́da ́ jedne ́ postaveˇ. Odhalte poha ́dky a hlavnı ́ postavy. A B C D E F

172 Hlavolamikon

169. Prˇı ́slovı ́ obra ́zkem I ? – ??

5+7=13

IQPM < IQAM

H

H

$

Ag Au

100 > IQ > IQ

1 2

A B C

N

K

P Q

I

J L

OM

E FD

G H

R

S T U

V W X

0 ≥ max{ }

d 0

!

1+1=2

$

13

13

9. Jazykove ́ a veˇdomostnı ́ u ́lohy 173

170. Prˇı ́slovı ́ obra ́zkem II ?? – ???

x x

100 0 = -V

dB 0

:-)

(x)>0 ( )≥ (x)x

>

15- 75+

t

!

N

x

x

F d=0

=0

dB ~ 50

Au

t > x=

IQ > IQ

=

v

a

$

A B C

N

K

P Q

I

J L

OM

E FD

G H

R

S T U

V W X



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist