načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Hlas ženy 1. a 2. díl – Šarlota Santini

Hlas ženy 1. a 2. díl

Elektronická kniha: Hlas ženy 1. a 2. díl
Autor: Šarlota Santini

Příběh několika žen a jednoho muže při hledání smyslu života a té správné cesty. Je to především povzbuzení pro ženy naslouchat svému vnitřnímu hlasu a nesmířit se s rolí, kterou nám určuje společnost
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  129
+
-
4,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Santini
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Jazyk: česky
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Hanka

Otvírám oči. Vidím cizí nábytek. Kurňa, já zase nespím doma. Vždycky mám tak super předsevzetí, že s nikým spát nebudu. Zvláště ne s nějakým blbcem, kterého jsem sbalila v baru. V puse mám jako v polepšovně. Vytáhnout krabičku za večer je fakt trochu moc. I tohle bych měla omezit. Jsem rozlámaná. Nemám ani chuť se podívat pod peřinu, abych neviděla, se kterým jsem nakonec odešla. No, ale podívat se musím. Odhrnuju peřinu. Hm, nevypadá zas tak zle. Škoda, že si to nepamatuju. V tu chvíli se můj společník už probouzí. Mžourá na mě a na půl ve spánku mi povídá: „Až půjdeš, zabouchni dveře.“ To rozpouští mé představy, že by z toho možná mohlo být něco víc.

Za chvíli už čekám na zastávce na MHD. To je zase bezva sobota. Cítím se nějak použitá. Co dělám špatně? Většinou si s nima mám co říct, prokecáme celou noc. A ráno mě vykopnou. Moje tělo je přece výstavní kousek a obličej taky není k zahození. Měla bych se už vdát. Však skoro všechny kámošky už vdané jsou a mají děti. Ne, že bych po tom tak toužila, ale co taky jiného?

Už odemykám dveře bytu. Kočka už se mi otírá o nohy. Má hlad. Včera jsem nepřišla domů, takže nežrala od včerejšího odpoledne. Nasypu jí granule do misky a pomalu se šourám do ložnice. Svalím se na postel a za chvíli už o sobě nevím.

Probouzím se kolem oběda a jsem pěkně hladová. Jdu si teda uvařit něco malého. V ledničce je zase prdlajs. Tak už ani nevím po kolikáté tento týden, si jdu uvařit čínskou polívku.

Když srkám polívku, volá mi Lucka.

Lucka: „Čau kočko, tak jak dnes?

Já: „Ahoj zlato, nevím, jestli budu večer už živá.“

Lucka: „Ty si zas včera byla v baru, co? „

Já: „ Já chtěla být doma, ale mám nějakou rozbitou televizi.“

Lucka: „To určitě. Tak s kým si dnes skončila?“

Chci se pokusit zapírat, ale rychle si uvědomuju, že by to nemělo cenu, tak se přiznávám.

Já: „No jo.“

Lucka: „ Dělej, jak myslíš. Dej se do kupy a vyrážíme na koncert. Dokonce i Káťa sehnala hlídání. Máme dnes dámskou jízdu. Žádný chlapi, jasný? Neberu tentokrát ani Honzu.“

Já: „ Tak to se nějak překonám, když nejde.“

Lucka: „ Je to skvělej kámoš a spolubydlící. Fakt nevím, co proti němu máš.“

Já: „ Já ani tak nemám nic proti němu, jako on proti mně. Je mi jasný, že si myslí, že jsem kurva.“

Lucka: „Má takovej pohled na svět. Když se s každým hned vyspíš, tak to tak bere. Máš dvě možnosti, buď se změnit, nebo se smířit s tím, že tě takhle budou lidi brát.“

Já: „No jo. Tak večer v kolik?“

Lucka: „V osm v baru U delfína.“

Já: “Ok, budu tam.“

Zařazeno v kategoriích
Šarlota Santini - další tituly autora:
 (e-book)
Karmická láska Karmická láska
 (e-book)
Hlas ženy Hlas ženy
 (e-book)
Kolekce Probuzení 1. a 2. Kolekce Probuzení 1. a 2.
 (e-book)
Probuzení -- Pravda v zrcadle času Probuzení
 (e-book)
Kolekce Probuzení 1. a 2. Kolekce Probuzení 1. a 2.
 (e-book)
Kolekce knih Šarloty Santini Kolekce knih Šarloty Santini
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1


Hlas ženy 1. a 2. díl

Šarlota Santini

Z českého originálu Hlas ženy 1. a 2. díl

Odpovědná redaktorka Jana Pátková

Grafická úprava Jana Pátková

Vydalo nakladatelství: Pátková Anna – Santini 3. 6.

2016

eknihysantini.cz

Vydání první

ISBN 978-80-88014-93-5 (pdf)

ISBN 978-80-88014-91-1 (epub)

ISBN 978-80-88014-92-8 (mobi)

2


Obsah

Hanka..................................................................................................................7

Lucka................................................................................................................13

Marek...............................................................................................................20

Ren a................................................................................................................24 č

Lucka................................................................................................................31

Hanka...............................................................................................................35

Lucka................................................................................................................39

Ren a................................................................................................................40 č

Marek................................................................................................................42

Lucka................................................................................................................43

Hanka...............................................................................................................44

Ren a................................................................................................................47 č

Lucka................................................................................................................48

Ren a................................................................................................................50 č

Lucka................................................................................................................52

Hanka...............................................................................................................56

Marek...............................................................................................................57

Lucka................................................................................................................61

Marek...............................................................................................................65

Ren a................................................................................................................67 č

Lucka................................................................................................................69

3


Hanka...............................................................................................................73

Marek................................................................................................................75

Lucka................................................................................................................78

Ren a................................................................................................................81 č

Marek...............................................................................................................85

Lucka................................................................................................................87

Kl rka...............................................................................................................91 á

Marek................................................................................................................94

Lucka................................................................................................................96

Marek.............................................................................................................99

Kl rka.............................................................................................................101 á

Lucka..............................................................................................................105

Kl rka.............................................................................................................109 á

Lucka..............................................................................................................112

Kl rka.............................................................................................................117 á

Ren a.............................................................................................................119 č

Hanka.............................................................................................................120

Marek.............................................................................................................121

Lucka..............................................................................................................123

4


Hlas eny: Cesta na vrcholž

Lucka................................................................................................................125

Kl rka.............................................................................................................129 á

Honza..................................................................................................................132

Ver a...................................................................................................................134 č

Lucka..................................................................................................................138

Honza..................................................................................................................144

Ver a..................................................................................................................147 č

Lucka.................................................................................................................160

Ver a................................................................ ..............................................164 č ...

Honza.................................................................................................................168

Lucka.................................................................................................................172

Kl rka................................................................................................................177 á

Honza.................................................................................................................180

Ver a..................................................................................................................182 č

Lucka..................................................................................................................184

5


6


1.

Hanka

Otvírám oči. Vidím cizí nábytek. Kurňa, já zase

nespím doma. Vždycky mám tak super

předsevzetí, že s nikým spát nebudu. Zvláště ne s

nějakým blbcem, kterého jsem sbalila v baru. V

puse mám jako v polepšovně. Vytáhnout krabičku

za večer je fakt trochu moc. I tohle bych měla

omezit. Jsem rozlámaná. Nemám ani chuť se

podívat pod peřinu, abych neviděla, se kterým

jsem nakonec odešla. No, ale podívat se musím.

Odhrnuju peřinu. Hm, nevypadá zas tak zle.

Škoda, že si to nepamatuju. V tu chvíli se můj

společník už probouzí. Mžourá na mě a na půl ve

spánku mi povídá: „Až půjdeš, zabouchni dveře.“

To rozpouští mé představy, že by z toho možná

mohlo být něco víc.

Za chvíli už čekám na zastávce na MHD. To je

zase bezva sobota. Cítím se nějak použitá. Co

7


dělám špatně? Většinou si s nima mám co říct,

prokecáme celou noc. A ráno mě vykopnou. Moje

tělo je přece výstavní kousek a obličej taky není k

zahození. Měla bych se už vdát. Však skoro

všechny kámošky už vdané jsou a mají děti. Ne,

že bych po tom tak toužila, ale co taky jiného?

Už odemykám dveře bytu. Kočka už se mi otírá o

nohy. Má hlad. Včera jsem nepřišla domů, takže

nežrala od včerejšího odpoledne. Nasypu jí

granule do misky a pomalu se šourám do ložnice.

Svalím se na postel a za chvíli už o sobě nevím.

Probouzím se kolem oběda a jsem pěkně hladová.

Jdu si teda uvařit něco malého. V ledničce je zase

prdlajs. Tak už ani nevím po kolikáté tento týden,

si jdu uvařit čínskou polívku.

Když srkám polívku, volá mi Lucka.

Lucka: „Čau kočko, tak jak dnes?

Já: „Ahoj zlato, nevím, jestli budu večer už živá.“

Lucka: „Ty si zas včera byla v baru, co? „

Já: „ Já chtěla být doma, ale mám nějakou

rozbitou televizi.“

Lucka: „To určitě. Tak s kým si dnes skončila?“

chci se pokusit zapírat, ale rychle si uvědomuju,

že by to nemělo cenu, tak se přiznávám.

Já: „No jo.“

8


Lucka: „ Dělej, jak myslíš. Dej se do kupy a

vyrážíme na koncert. Dokonce i Káťa sehnala

hlídání. Máme dnes dámskou jízdu. Žádný chlapi,

jasný? Neberu tentokrát ani Honzu.“

Já: „ Tak to se nějak překonám, když nejde.“

Lucka: „ Je to skvělej kámoš a spolubydlící. Fakt

nevím, co proti němu máš.“

Já: „ Já ani tak nemám nic proti němu, jako on

proti mně. Je mi jasný, že si myslí, že jsem kurva.“

Lucka: „Má takovej pohled na svět. Když se s

každým hned vyspíš, tak to tak bere. Máš dvě

možnosti, buď se změnit, nebo se smířit s tím, že

tě takhle budou lidi brát.“

Já: „No jo. Tak večer v kolik?“

Lucka: „V osm v baru U delfína.“

Já: “Ok, budu tam.“

V půl deváté se vřítím do baru. Jdu zase pozdě. To

si zase vyslechnu. Očima hledám holky. Už je

vidím, sedí až vzadu. Mávají na mě, abych je

náhodou nepřehlídla. Jsou tu už všichni. Lucka,

Renča a Káťa. Fakt se divím, že Káťa tentokrát

sehnala hlídání. Taky to mohla být výmluva, má

dost žárlivého manžela. To bude asi pravda,

protože se po dosednutí dozvídám, že její manžel

je služebce. Objednávám si pivo. Holky už si

objednávají další rundu.

9


Holky se mě vyptávají na můj milostný život.

Nějak se mi nechce odpovídat, tak jen mávnu

rukou.

Já: „Spíš mi řekněte, jak se máte vy. Hlavně s

tebou jsem se dlouho neviděla, Káťo.

Káťa se vdala už před pěti lety a už má dva

sviště. Jarda asi neumí holky, mají dva kluky,

Filipovi jsou 4 a Davídkovi dva.

Káťa: „Konečně už i Davídek chodí na nočník. Už

jsem těch plínek měla plný zuby. Někdy toho na

mě je fakt moc. Občas mě přepadne touha po

starým životě bez dětí a bez manžela. Mám je

ráda, ale někdy mám pocit, že jsem si něco

takového ani nepřála. Mateřská mi leze na mozek.

Pořád samý kakat, papat. Kolem samý matky. Už

mi chybí normální dospělá konverzace. Chci se

dnes bavit. Dáme panáka?“

Všechny souhlasíme a objednáváme si u pěkného

a POVĚDOMÉHO číšníka. Je tu nový, ale já už ho

někde viděla. Ještě se tak přiblble uculuje. Lucka

si toho všimla a vysílá ke mně signál. Rozhlížím

se, jestli si všimly něčeho i holky. Vypadá to, že

ne.

Lucka: „Dámy, je čas jít tancovat! Co vy na to?

Půjdeme hodit prdelkou?“

Už jsme docela v náladě, tak se Lucčiným

nadšením necháme nakazit. Zavolám číšníka, že

zaplatíme.

10


Číšník: „Dnes jen dvě vodky?“ a mrkne na mě. V

tu chvíli mi to dochází. Je to bývalý barman z

disco klubu. Spala jsem s ním na konci minulého

roku. Najednou mi připadá tohle město hrozně

malé.

S holkama se chvíli dohadujeme, kam půjdeme

pařit. Lucka s Renčou jako metalistky se nakonec

smiřují s kompromisem, jdeme na rockovou

zábavu. Já nějakej ten rock přežiju, normálně spíš

nějakej ten dramík a jungle. A Káťa je na nějaké

staré vykopávky.

Za deset minut už táhneme přes centrum do

rockového klubu. Procházka nám sice svědčí, ale

začínám zase střízlivět a to se mi nelíbí.

Hned u vstupu potkáme Marka. Je to Lucky a

Renči kámoš. Je mu 34, je docela pěknej. Nechal

si zrovna strniště. Stále není ženatej a ani nemá

dlouhodobou známost. Lucka říká, že je to tím, že

si ještě neuvědomil, jako většina chlapů v jeho

věku, že s mladou kočkou nenajde to, co hledá.

Něco na tom bude. I když tohle mi je celkem

jedno. Aspoň není ženatej. Už delší dobu mám na

něj políčeno. Dám se s ním do řeči. Stačí ale

jediný Lucčin pohled a dojde mi, že to musím

nechat na jindy. Máme dámskou jízdu. Lucka je

asi jediná ženská, kterou znám, která je

dobrovolně sama. Nikdy kluky neloví. Čeká na

lásku. Taky nikdy s nikým nespí jen tak. Nedávno

se rozvedla. Rozhodla se jít vlastní cestou.

11


Nebavilo jí manželství a ani netouží po dětech.

Pravda je, že k rozvodu jí trochu nakopl její

poslední kluk. A to kluk doslova, byl o osm let

mladší. Chvíli ji oblboval a pak zdrhnul. To už byla

ale odstěhovaná a rozvedená. Nějakou dobu ji

trvalo se z toho dostat, ale tvrdí, že jí ukázal, jak

být šťastná a dnes už ho k tomu nepotřebuje.

Navíc se konečně odstěhovala. Říkali jsme jí to už

dávno. Chyběla jí odvaha. Když ale se tak na ní

poslední dobou koukám, tak je fakt šťastná a

vyrovnaná. Za mlada se zúčastnila několika

soutěží krásy. Dnes se věnuje organizaci

podobných akcí. Sice nemá moc ráda modelky,

někdy se z jejich debility může zbláznit. Nicméně

se jí daří dobře je koordinovat. Najde se ale

několik výjimek, které si chválí. Nechala si je jako

stálý tým. Renču v něm má taky.

12


2.

Lucka

Mohla jsem tušit, že tu dámskou jízdu neuhlídám.

Copak se nemůžeme jeden večer bavit bez

chlapů? Měli jsme jít do gay klubu. Po smršti

panáků už je holkám jedno, že jsme chtěli jen

babinec. Dokonce i Káťa flirtuje na baru s nějakým

cucákem.

Hanka zaměřila cíl. Dnes už jí Mára asi neuteče. I

když nevypadá, že by ho to trápilo. Naštěstí se

mnou zůstala Renča. Zrovna přitvrdili, tak se

hrneme na parket. Pěkně to tady rozčísneme. Je

mi jedno, co si lidé myslí. Jsem prostě sama

sebou. Měla jsem to tak celý život. Chlapi jsem

nikdy nelovila. Vždy přijdou sami. Možná na ně

působí to, že na ně vlastně kašlu. Tak když se tak

13


rozhlédnu, tak vidím hromadu pipinek, které jsou

na lovu očividně. A už je to tady. Chodí vždy

minimálně ve dvou a zkouší to na holky, nikoli na

jednu. Renča se tváří spokojeně. Oba jsou

dlouhovlasý. Což je něco pro nás. Jeden si ji hned

vybere a táhne ji k baru. Na mě to zkouší ten

druhej. Rozhodnu se ho ignorovat a pařím vesele

dál. Stále to nechápe, tak se otočím zády. Co

můžu od chlapů na takové akci čekat. Shání něco

na noc. Na to já fakt nejsem. Už dávno jsem se

naučila bavit se, jak chci. Chci tancovat, tak

tancuju. Nevadí mi, že jsem na parketě obklopená

cizími lidmi. Nemám chuť si s nima vykládat

nějaký flirtovací blbosti. S Ondrou jsem poznala,

jak vypadá porozumění. Sice asi ve všem lhal, ale

je to úžasný. Najít někoho, komu rozumíte a kdo

rozumí vám. Nedovedu si akorát vysvětlit, jak se

mu povedlo vyvolat tak silnou iluzi, že jsem

věřila, že je moje druhá půlka. Ale ztracenej čas

to zase nebyl. Odešla jsem od manžela, pochopila

význam hluboké lásky a porozumění. A ukázal mi,

co mě dělá šťastnou. Nepotřebuju trávit čas s

nějakýma blbečkama, jen abych nebyla sama.

Čekám prostě na někoho, kdo mi dá doopravdy

to, co mi Ondra ukázal.

Nejsem moc zvyklá pít a pociťuji, že nad sebou

přestávám mít kontrolu. Je čas zmizet domů.

Obejdu holky a rozloučím se s nima.

14


Cestou domů přemýšlím, jestli už fakt nejsem

stará na čekání na Prvního rytíře. Nakonec

usoudím, že není zas tak velká fantazie čekat na

chlapa, který má charakter. Chlapa, který mě

uvidí a nebude chtít žádnou jinou. Chlapa, který

to nezkouší na všechny. Když budu nedobytná,

nevzdá to a nebude to zkoušet jinde. Samozřejmě

už mám i další požadavky. Je pro mě důležité, aby

měl něco v hlavě. A to něco smysluplného. Chci

prostě porozumění. Po rozchodu s Ondrou mě

nějak přestalo bavit povídat si s povrchníma

baličema. Strašně se nudím. Nemluví mi do duše.

Když nemluví do duše, tak se prostě vypnu.

Domů dorazím okolo čtvrté. Honza ještě není

doma. Dám si sprchu. Pustím si na dobrou noc

„Mám tě rád“ od Ivana Hlase. Pak pomalu usínám,

spokojená a vyčerpaná.

Celou neděli věnuji přípravě na další módní

přehlídku. Jsem spokojená, připravila jsem to do

detailů. V pondělí ráno to musím prezentovat

zákazníkovi.

Kolem osmé večer mi volá vynervovaná Káťa.

Snažím se jí uklidnit. Pořád nevím, co se děje.

Já: „Káťo, nadechni se a pomalu mi řekni, co se

děje.“

Káťa: „Luci, strašnej průšvih. Já se vyspala s tím

mladým borcem. Teď jsem dorazila domů. Manžel

se vrátí za dvacet minut. Víš, že neumím lhát.

15


Jsem teď moc vystresovaná na to, abych to

zakryla.“

Já: „To celkem průšvih je. No, lepší bude, když

pojedeš ke mně. Nech mu na stole vzkaz, že mám

nějakej problém a že si za mnou musela jet. Kdy ti

máma veze děti?“

Káťa: „Až ráno.“

Já: „Tak to je super. Napiš to a doval.“

Za půl hodiny už u mě Káťa zvoní.

Káťa: „Dík, že jsem mohla přijít. Fakt nevím, jak

bych se Jardovi podívala do očí.“

To už se usazujeme v obýváku a já otvírám láhev

vína.

Já: „Jak se ti tohle mohlo povýst?“

Káťa: „Ani nevím, tancovali jsme, popíjeli. Říkal

mi, jak jsem krásná a že jsem strašně chytrá a že

už dlouho nepoznal tak báječnou ženskou, se

kterou by si tak rozuměl. Jarda mi nic takovýho

neříká. Asi jsem to potřebovala slyšet. Než jsem

se vzpamatovala, už jsme byli v taxíku. Líbali

jsme se a on mě ohrabával. Ani nevím, jak se

jmenuje, úplně jsem to v tom hluku přeslechla a

pak mi bylo blbý se ptát. Hlavně v tom taxíku,

když už jsem měla stažené kalhotky, jsem si

uvědomila, že o něm nic nevím. Ale kdybych se v

téhle chvíli zeptala, připadala bych si fakt jako

kurva.“

16


Já: „Co ale teď s tím. Nemá smysl, abys to Jardovi

říkala. Už byste to nikdy nespravili. Sice

nesouhlasím s tím, cos vyvedla, ale kdybys mu to

řekla, tak bys akorát ulevila svýmu svědomí, ale

jemu by si ublížila. A máte dvě děti.“

Dnes se mi moc nehodí, že tady je Káťa, musím

ráno vstávat. Ale je to kámoška.

Přesto, že jsem se moc nevyspala, prezentace

zákazníkovi dopadla výborně. Byl tak nadšený, že

si objednal celé turné módních přehlídek. Máme

tedy práci na celý rok.

Po obědě mi volá Renča.

Renča: „Čau Lůco, už máš plán na pátek?“

Já: „Ještě ne. Máš něco zajímavého? „

Renča: „Hrajou Phatlip.“

Já: „To je super, tak se mnou počítej. Ještě si dáme

vědět, musím končit. Tak zatím.“

Renča: „Jo čau.“

Musím pracovat, ale nějak se po tom telefonátu

nemůžu soustředit. Dlouho jsme na nich nebyli a

strašně se těším. Renču sice neznám zase tak

dlouho, ale jsem ráda, že jsem našla k sobě

takového magora. Posloucháme vesměs stejnou

muziku. Je teda dost praštěná, ale to mi nijak

nevadí. Je to celkem zábavné. Je o čtyři roky

mladší. Nějak se jí nedaří najít toho pravého. Na

první pohled je poznat, že je to metalistka. Lepí se

17


na ní samí špatní chlapi. No ale člověk by měl být

sám sebou. Jen tak k sobě přitáhne člověka, který

je přesně pro něj. Já už jsem jen sama sebou.

Budu radši, když mě lidi nebudou mít rádi proto,

jaká jsem, než aby mě měli rádi proto, jaká

nejsem. Mám teď období, jaké jsem nikdy v životě

ještě neměla. Neříkám, že jsem naprosto

spokojená, že jsem sama, ale radši sama než zase

s někým špatným. Tak si dýl počkám. V minulosti

jsem se dala vždy do kupy s prvním, kdo se

objevil a pak jsem s ním ztratila několik let. Už to

nechci opakovat. Život jako singl není tak špatnej.

Nemusíte se nikomu hlásit, že někam jedete nebo

jdete. Nemusíte tak vyvářet. Zase na druhou

stranu už pociťuji vážnou absenci sexu. Už jsem

přemýšlela, že si najdu i milence. Tohle téma ale

vždy zavrhnu. Už v minulosti jsem o tom

několikrát přemýšlela, ale vždy jsem narazila na

sebe samu. Akorát jsem si tím způsobila nějaký

problém. Tenhle nápad tedy opět zavrhuju. A na

sex na jednu noc taky nejsem. Měla jsem už teď

pár příležitostí, ale já to prostě nedokážu.

Potřebuju důvěru a lásku. Je mi třicet, ale svou

nevinnost si stále chráním. Lidi, kteří mě málo

znají, podlehnou vždy dojmu, že jsem naopak

velmi zkušená, ale to je jen maska. Zkušenosti

mám akorát s vážnými vztahy. Pravda je, že jsem

taky párkrát naletěla chlapům, kteří to se mnou

nemysleli vážně. Nebylo mi nic platné, že jsem je

nechala čekat. Počkali a zdrhli. S tím už ale žádná

18


žena nic nenadělá. Musím ale říct, že poučená

právě tímhle je testuju mnohem víc. Jo sice s

Ondrou jsem hodně naletěla, ale taky mě to

dovedlo tam, kde jsem. A tam kde jsem, jsem

šťastná. Takže to bylo k něčemu dobré.

19


3.

Marek

To mě pěkně štve. Ta Hanka po mě jede takovou

dobu, a když to teda na ní zkusím, tak jdu domů

sám. Připadám si jako blbec. Už jsem dlouho sám,

asi to bude mít nějaký vnitřní smysl.

Je mi 34 a pořád nemám ženskou, se kterou bych

chtěl zestárnout. Co je špatného na tom, že

nechci dělat kompromisy. Najít o patnáct let

mladší holku, chytrou, krásnou, štíhlou, s kterou si

budu rozumět, by snad nemělo být tak těžké.

Jenže prostě je. Mám nějakou smůlu. Jednou se do

mě zbláznila kámoška, o které se nedá říct, že by

byla štíhlá. 130 kg je fakt moc. Sice skvělá

holčina, rozuměl jsem si s ní. Poslouchala stejnou

muziku. Viděl jsem ji naposled, když přijela na

motorce před školu, kde učím a křičela na mě:

20


„Sýkoro, pojď ven?“

Tak tedy vyjdu ven. Pozdravíme se a já nasedám

za ní na mašinu. Dojeli jsme na koncert, trochu

jsme popíjeli. Po půlnoci už byla Hedvika tak v

ráži, že se mě pokusila líbat, dokonce mě zvedla

ze země a mně se jen třepotaly nohy ve vzduchu.

V takovém stavu někomu vysvětlujte, že je to jen

kamarádka a že je na vás poněkud velká. Dostal

jsem pár facek. Kolem jedné hodiny ráno jsem

přemýšlel, jak se odtamtud do prčic dostanu.

Nikoho jsem tam neznal. Holt mi nezbylo nic

jiného než vyrazit na desetikilometrovou túru

domů.

Takový podivnosti se mi dějou pořád. Loni jsem

chodil s Lenkou. Rozešla se se mnou po pár

týdnech, protože nemohla překousnout, že jsem

příliš společenský. Po pár dnech mě klofla její

kámoška Monika právě proto, že ji Lenka

vyprávěla, že jsem příliš společenský. No a za pár

týdnů mi dala kopačky, protože jsem pro ni byl

málo společenský. Pak se v nich vyznejte.

Většinou se ale zamiluju do nějaké zadané a to

pak taky končí zle. Jediné příjemné zpestření je,

že mi Honza občas dohodí nějakou tu kámošku.

Vydržím s ní sotva 14 dní, ale aspoň naruším svůj

celibát.

Během týdne se dozvídám o koncertu Phatlipu.

Holky tam jdou, tak asi vyrazím s nimi.

21


Říkám si, že bych tam mohl zkusit stáhnout tu

Hanku. Tak jí zavolám, jestli se mnou půjde. V

pátek prý nemá čas a než se vzpamatuju, máme

domluvené rande. Ve čtvrtek s ní jdu na kafe.

Tohle jsem nějak neměl v plánu. Zrušit to už

nejde. Je to kamarádka Lucky a Renči, tak by to

nebylo vhodné.

Ve čtvrtek spěchám z práce, abych se stihl ještě

vysprchovat. Do kavárny dorážím o 5 minut

později. Už tam čeká. Neměl jsem souhlasit s

kavárnou. Hospůdka by byla lepší. Objednal bych

jí něco tvrdšího a bylo by to. Třeba ji ještě

přesvědčím, abychom se pak přesunuli. Pokec s ní

je v pohodě, ale já už se vidím u ní. V jejím bytě, v

její ložnici. Jak leží nahá na posteli a čeká, až k ní

přijdu a zmocním se jí. Dvě hodiny, které tam

sedíme, si vystačím jen s ano, ne, hm a aha. Teď

to prubnu.

Já: „Tak co ještě zajít na nějaký ten drink?“

Hanka: „Jo proč ne. Zítra nemusím vstávat.“

To je pro mě potěšující informace. Taky nemusím

zítra vstávat. Souhlasila celkem snadno. Usuzuji

tedy, že je to na dobré cestě.

Přesuneme se tedy do baru. Hanka se po dvou

skleničkách vína uvolní. Abych to ještě podpořil,

objednávám panáky. Mezi řečí jí sáhnu na stehno.

Nebrání se a tak jí zašeptám do ucha, jestli se

přesuneme ke mně nebo k ní.

22


Vzdychne: „Ke mně.“

V rychlosti zaplatím a spěcháme do jejího domu.

Naštěstí bydlí v centru. To je fajn. Bydlím u rodičů

a ona sama, takže takhle je to pohodlnější. Sotva

odemknu, tak se na ni už vrhám. Chvíli zápasím s

její podprsenkou. To jsou vynálezy. Už mohli

dávno vymyslet nějaký lepší systém rozepínání.

Pomalu se přesunujeme do ložnice. Košili mám už

sundanou. Teď se vrhá na můj pásek u kalhot.

Rozepíná mi poklopec a chvíli si hraje. Pak to ale

už nevydrží a sama si sundává kalhotky a stahuje

mně k sobě do postele. K ránu si to ještě jednou

zopakujeme. Je unavená a znovu usíná. Sotva se

probudím, tak se opatrně vyplížím. Celkem jsem

si to užil. Možná by Hanka chtěla víc. Jenže ona

není holka pro mě nastálo. Je jí už 29, není až tak

chytrá a poslouchá úplně jinou muziku. Navíc na

můj vkus moc střídá chlapi.

23


4.

Renča

Rozhoduju se mezi sukýnkou a koženýma

kalhotama. Zkusím si obojí a prohlížím se v

zrcadle. Jo, ty kožený kalhoty budou super. K

tomu černý triko a něco kovového na krk. Nalíčit,

učesat a můžu vyrazit.

Lucka na mě čeká před vchodem. Dneska jí to

taky sluší. Vzala si černou sukni nad kolena a

černé tričko s výstřihem. Nechává si zase dlouhé

vlasy a přestala si je barvit. Má takový medový

odstín. Červené vlasy byly taky dobré. K jejím

modrým očím se hodí každá barva. Přiměla jsem

ji taky používat červenou rtěnku. Má krásné rty,

taky by na ně neměla zapomínat.

Obejmeme se, pozdravíme a hrneme se dovnitř.

Od baru už na nás mává Mára. Tváří se nějak

24


spokojeně. Obě mu dáme pusu. Pak si objednáme

pivo a jdeme si najít nějaký volný stůl. Jsme tady

celkem brzo, takže si máme ještě kam sednout.

Lucka: „Tak, co Máro, jak bylo? Slyšela jsem, že si

měl rande s Hankou.“

Marek: „Je mi jasný, na co se ptáš. Nechystám se

s ní ale chodit.“

Já: „Proč ne? Vždyť, by vám to spolu strašně

slušelo.“

Marek: „No to fakt nevím.“

Lucka: „No tak Máro, je k tobě věkem ideální a je

to kočka.“

Marek: „Holky, nechte toho, fakt ne.“

Lucka: „Necháme toho.“

Já: „Dívali jste se, kolikátý hrajou Phatlip?“

Lucka: „Mrkla jsem na to dnes. Hrajou třetí. Někdy

kolem desáté.“

Já: „Super, tak zatím popijem.“

Marek: „Dámy, co si dáte? Dojdu pro panáky.“

Já: „Mně rumíček.“

Lucka: „Já vodečku.“

Než se vrátí, tak s Luckou probereme přehlídku.

Od neděle začínáme zkoušet. Vyptávám se jí na

další podrobnosti. Ještě se nedohodli úplně na

všem. Těším se. Takováhle vedlejší činnost mě

25


fakt baví. Taky máme skvělou partu. Nepočítám

ani, že by si mě někde všimli, ale co kdyby

náhodou.

Mára se mezitím vrací s panákama.

Marek: „Děvčata, tak na zdraví.“

Pak si všimne nějaké holčiny a nechá nás zase o

samotě. Na pódiu už se připravuje první kapela.

Říkám si, že bych tady už mohla potkat nějakého

zajímavého chlapa. Většina tady je dlouhovlasých,

takže jsme s výběrem spokojené. Jen nechápu,

proč se Lucka nechce s nikým seznamovat.

Aspoň, že mě podpoří, když potřebuju, aby

zabavila kamaráda mého objevu. Pravda je, že

výsledky máme stejné. Možná na tom něco bude.

Není tak často zklamaná jako já. Dáme si ještě

jednoho panáka. Kapela už začíná hrát a my

mažeme na parket. Metáme hlavou jako o život.

Sem tam si i zařveme. Vedle nás paří dva

sympaťáci. Uskutečním oční kontakt. Za chvíli už

s jedním sedím na baru. Jmenuje se Petr. Naštěstí

je odsud. Živí se jako truhlář. Je momentálně sám.

Tvrdí, že se zatím rozhlíží. Mám pocit, že si o sobě

dost myslí. Po chvíli se s ním už začínám nudit.

Tak mu poděkuju a vrátím se za Luckou. Sedí u

stolu, tak si sedám naproti.

Lucka: „Copak, nestál za to?“

Já: „Nestál.“ a ukazuju palcem dolů a znuděně

odfrkuju.

26


Já: „Tak kam půjdeme příští víkend?“

Lucka: „Já tady příští víkend nebudu. Jedu ke

kamarádce na Moravu.“

Já: „Tak se domluvím třeba s Honzou a Márou. Kde

je vůbec Honza? Nějak dlouho jsem ho neviděla.“

Lucka: „Bodejť bys ho viděla, má holku. Znáš to,

líbánky. No sice měli nějaké potíže. Mára jí trochu

blbnul hlavu, tak se kvůli tomu málem rozešli.

Říkala jsem jim, aby šli se mnou. Šli ale dnes na

večeři a do kina.“

V tu chvíli se nám naskytne krásný výhled na

Máru. Tamta kočka mu zřejmě nevyšla, protože

teď za ním peláší nějaká plešatá holčina. Mára

zakopnul a málem upadl. My řveme smíchy.

Zrovna si nás všiml a míří k nám.

Marek: „Holky, musíte mě zachránit. Narazil jsem

na ni na baru. Můžete být některá z vás moje

přítelkyně?“

Lucka: „Nechtěl bys poprosit trošku víc, když s

námi chceš chodit.“ utahuje si z něj Lucka a

uculuje se.

Přidávám se: „A kterou z nás chceš?“

Marek: „To je jedno. Nezlobte a pomožte mi.“

Lucka: „Dobrá. Jsem tvoje manželka.“

V tom už se přiřítí holčina a začne se lepit na

Máru. Ještě, že se toho ujala Lucka, mohla se

27


klidně živit jako herečka. Nakecá cokoli na světě.

Byla jsem u toho, když jí před půl rokem zbaštili,

že jí je 13 let. V tuhle chvíli se do toho pouští.

Lucka: „Slečno, nevím, jak vás vychovali, ale lepit

se na ženatého muže přímo před jeho manželkou

není příliš vhodné.“ tváří se naštvaně a velmi

vážně. Holka zírá, ale Máru stále nepouští.

Lucka: „Děláte si ze mě blázny?“ to už vyskočila

na nohy a začala se k ní natahovat: „Vyškrábu ti

oči.“

Teprve po tomhle to holčině došlo a dala se na

úprk.

Lucka: „Mám u tebe panáka.“

Marek: „Jasně, jistě. To bylo super. Dík.“

Já: „Teď bys nám mohl říct, cos udělal, že se na

tebe nalepila?“

Marek: „Já fakt nevím. Dělal jsem do tamté kočky.

Tohle její kámoška. Pravděpodobně o mě vůbec ta

kočka neměla zájem. Chtěla mě seznámit s

touhle. Sotva mi ji představila, tak se ztratila.“

Lucka: „No jo, jsi naprosto neodolatelný. K

nakousnutí. Vrrr.“

Já: „Kocoure, a co mě bys nechtěl?“

Marek: „Bude vás to ještě dlouho bavit?“

Lucka: „Ale copak, mužíčku. Zlobíš se na mě?“

28


Marek: „Jdu radši pro toho panáka.“

Já: „Radši se už dnes s nikým neseznamuj.“ volám

za ním.

Než se Mára vrátí, tak se domlouváme, kam

půjdem potom. Za chvíli to tu končí a noc je ještě

mladá. Říkám Lucce, že jsem ještě dávala vědět

kámošům, kteří byli na jiným koncertě. Lucka

navrhuje Memphis. Souhlasím a píšu klukům

smsku. Mára nese panáka všem, jen Lucce dva.

Lucka: „Chceš mě zabít?“

Marek: „To máš za pomoc.“

Lucka: „Příště už ti pomáhat nebudu. Vždyť na tu

dízu ani nedojdu.“

Marek: „Dízu?“

Já: „Jasně, ještě se nám nechce domů, tak jdeme

do Memphisu.“

Marek: „Na chvilku bych ještě šel.“

Za půl hodiny akce končí a my už se strojíme.

Kluci už jsou v Memphisu. Drží pro nás stůl.

Sedáme si k nim a já všechny představuju. Karlos

je vysokej, dlouhovlasej klučina, je mu 24.

Davidovi je 26 let. Ten je ale menší a má taky

dlouhý háro. Karlos se pořád strašně předvádí a

samozřejmě i teď. Lucku vidí poprvé, tak se zase

chová jako idiot. Dáme si pivo a kecáme. Zrovna

hrají rockové, tak jdeme na parket všichni kromě

Máry. Metáme hlavou. Lucka si pak jde s Davidem

29


sednout. Zahlídnu, že si spolu nějak vášnivě

povídají.

30


5.

Lucka

Ani nevím, jak se to stalo, ale s tím Davidem jsem

se nějak zakecala. Už jsem dokonce nešla ani

tancovat. Dlouho jsem si s nikým tak

nepopovídala. Jedno téma přecházelo v druhé.

Bylo to osvěžující. Zašli jsme pak do nonstopu

Labyrinth. Už jen já, Renča, Karlos a David. Už

jsem se tam ale dlouho nezdržela. Mám to domů

nejdál. Takže jsem jen dopila colu a rozloučila se.

David mě objal a pošeptal mi, že doufá, že mě

ještě uvidí.

Jdu domů a v hlavě si promítám celý večer. Byla

to super akce. Ten David je fajn. Naštěstí není můj

typ, tak můžeme být kamarádi. Taky se už bojím

chodit s mladším klukem. Nevědí, co chtějí.

Nechci se zase usazovat až příliš. Nicméně by

nijak nevadilo najít si partnera klidně na celý

život. Vdávat už se nechci, to už mám za sebou.

31


Kdybych ale našla fakt někoho, s kým bych si

rozuměla perfektně, možná bych jednou měla i

děti. Vlastně proti tomu mít děti nic nemám.

Nechci je ale mít, protože bych měla, nebo proto,

že mě k tomu nutí nějakej chlap. Jako třeba můj

manžel. Měla jsem tolik ultimát, že už jsem o tom

měla i noční můry. Věřím, že s tím pravým, chce

člověk na svět přivést potomka. Tak by to mělo

být. Jenže lidi to dělají za každou cenu. Většinou

se rodiče stejně rozvedou a pak se jen přetahují o

děti. Já vím, že s nikým není záruka, že se dá

společně vydržet celý život. V manželství jsem se

moc a moc snažila vydržet. Myslím ale, že důvod,

proč jsme spolu byli, byl špatný. Bylo to o

načasování. On se chtěl usadit a kolem mě se

usazovali úplně všichni mí kamarádi. Už přes rok

jsem z toho měla depku. Tak jsem přistoupila na

to, že bych si našla manžela a měla s ním i děti,

abych nezůstala sama. Měli jsme stejný plán.

Jenže já ho měla jen na povrchu. Ve skutečnosti

jsem to nechtěla. Nešlo to zachránit. V našem

manželství mi chybělo přesně to, co nejvíc

potřebuju. Láska a porozumění. Z toho pak

vyplynou další věci. Naopak to nejde.

Ve středu se dozvídám, že se Kátě přiznal manžel,

že má milenku a odchází k ní. Super a tady to

přesně je. Vyrazím hned k ní. Počkáme, až děti

usnou. Postupně se přiznává, že neměli sex už

rok. Na služebku jezdil jeden víkend v měsíci a z

práce chodil po půlnoci. Ptám se jí, jestli něco

32


tušila. Přiznává, že ano, ale že jí to nevadilo. Byla

ráda, že po ní nic nechce. Přesně tohohle se

nejvíc bojím. Chlapa najednou napadne odejít a

ženská zůstane sama s dětmi. A to já odmítám.

Někdy si říkám: Kdyby tak byl někde návod, jak

žít. Některá rozhodnutí jsou příliš složitá.

Teď už se mi zdá pochopitelnější, jak se jí mohl

povést minule ten úlet. Dohodli se, že dům

prodají a peníze si rozdělí. Káťa se nastěhuje

zpátky k rodičům i s dětmi. Její manžel ani nestojí

o to je mít ve střídavé péči. Bude mu prý stačit si

je brát jeden víkend v měsíci. Asi je ale přehnané

tvrdit, že se dohodli. Spíše se k tomuto výsledku

dohádali. A v takových chvílích jsem opravdu

vděčná, že náš rozvod byl celkem hladký a že

nemáme děti. Káťa je strašně hodná holka, možná

až moc. Známe se už od střední školy. Byla to

taková stydlivka. Vždycky narazila na nějakého

blbce. Každý chlap tvrdí, že chce hodnou holku.

Jenže ne každej si takovou zaslouží a ne každého

to s ní pak baví. Ty první je dusí a využívají toho a

ty druhý pak mívají milenky. Jsou tu ještě takový,

kteří si toho fakt váží. Ale kolik jich je. Já jsem

toho názoru, že chlap i ženská by měli trochu

zlobit, to důležité je ale v čem. Vztah by měl mít

jiskru.

Ve čtvrtek se mi ozve David přes facebook. Chce

zajít na pivo zhruba za dvě hodiny. Mám zrovna

volný večer, tak nemám problém vyrazit. Jdeme si

33


sednout do nonstopu. Probereme toho hodně,

večer strašně rychle uteče. V mnoha věcech se

ihned shodneme. Dost se smějeme a děláme si

srandičky. V jedenáct mě doprovodí domů. Na

rozloučenou mě obejme.

Honza mě pak doma buzeruje, že jsem mu ani

nedala pusu. Ale vždyť je to kamarád. I když

začínám na něho myslet. Tohle Honza fakt

dovede. Nasadí broučka do hlavy a ten pak hlodá

a hlodá. Nedávno mi takhle nasadil do hlavy

svého kamaráda. Došlo to tak daleko, že kdykoli

řekl jeho jméno, tak jsem zrudla. Nicméně není

můj typ a nemám si s ním, co říct. Honza je

prostě profík.

34


6.

Hanka

Je těsně před Vánocema. Ještě nemám nakoupený

dárky. Jen se každý den brodím sněhem do práce.

Už mě to ubíjí. Navíc další Vánoce jsem sama.

Vyhlašuju bojkot. Stromeček si sama nikdy

nezdobím. Ale letos kašlu i na chvojí do vázy, na

cukroví, na kapra, na bramborový salát, na

všechno. Pořídím si zásobu filmů z videopůjčovny.

Nebudu vůbec pouštět televizi, aby nic

nepřipomínalo, že jsou svátky. Jsou to první

Vánoce, kdy už nemám ani jednoho rodiče. Měli

mě pozdě. Táta umřel na infarkt před pěti lety a

maminka umřela letos na jaře. O důvod víc k

bojkotu. Před měsícem mi bylo 30. Už jsem

myslela, že budu touhle dobou vdaná a počítala

jsem, že budu mít už minimálně jedno dítě. Teď

bych se spokojila aspoň se stálým přítelem.

35


Problém je, že neumím říct ne. Někdy mě to

vážně štve. Ne, že bych nad tím přemýšlela zase

tak často. Jenže za týden budou Vánoce a já se

cítím strašně opuštěná. Dělala jsem si naděje, že

to dopadne s Márou. Jenže po té noci se už

neozval. Už jsme se sice od té doby dvakrát

potkali, ale pozdravil mě, jako by se mezi námi

nic nestalo. Pro jistotu se se mnou ani nebavil. A

to jsem měla pocit, že si fakt rozumíme. Říkala

jsem si, že jsme pro sebe fakt stvořený. Doufala

jsem, že konečně procitne a opustí svou

představu o vztahu se zajíčkem. Vždyť čtyři roky

je ideální věkový rozdíl. Vypadám pořád dost

dobře. I když mám pocit, že bych si měla hodně

rychle pospíšit někoho urvat, jinak zůstanu sama.

Nebudu vypadat pořád takhle dobře. Nedávno

jsem si všimla, že moje prsa už taky nejsou

nejpevnější. Na zadek si naštěstí zas tak nevidím,

ale typovala bych, že na tom bude obdobně. Je to

k vzteku. Teď mě tak napadá, že Lucka s Renčou

jsou vlastně taky sami, tak se můžeme dohodnout

spolu a udělat nějakou Christmas párty. Mám

najednou lepší náladu, je to super nápad. Holky

jezdí navštívit rodiče ještě před Štědrým dnem a

na Štědrý den jsou tady. Zrovna jsou obě na

facebooku, tak jim hned svůj skvělý nápad

navrhnu. Lucka píše, že o Vánocích ještě ani

nestihla přemýšlet, ale proč ne. Renča píše, že už

o tom přemýšlí týden a že souhlasí. Navrhuji, že

budeme u mě. Zdědila jsem pěkný dům po

36


rodičích. Na mě je dost velký. Už jsem i

přemýšlela, že nějaké místnosti pronajmu. Nebo

celé patro. Zatím jsem se k tomu ale nedostala.

Ze svého platu hravě utáhnu náklady na bydlení a

nechce se mi brát do bytu někoho cizího. A brát

do nájmu někoho, koho znám se mi vlastně taky

nechce. Bála bych se, že by to poškodilo

přátelství. Dokonce se sem bojím brát si i chlapi.

Pokud je neznám, tak jdu radši k nim. Nebo na

hotel, jak už se to taky párkrát stalo. Už jsem se

ale zařekla, že dalšího ženáče nechci. Musí to už

někam v mém věku vést. Nemůžu si dovolit

ztrácet čas s chlapama, se kterýma to nemá

budoucnost. To jsem si mohla dovolit ještě tak

před dvěma lety, ale teď už fakt ne. I kdyby mě

kdovíjak přitahoval. A když, tak s ním strávím jen

jednu noc a rychle pryč. Rozhodně už nebudu

žádná trvalá milenka. Sice se mi líbily dárečky a

pozornosti, kterýma mě zahrnovali a vůbec mě

všemožně rozmazlovali, ale už ne. Děkuji, ale

nechci. Z tohohle už jsem vyléčená.

Týden rychle uteče a už je tu štědrý den. Holky

souhlasili s mým Vánočním bojkotem. Lucka před

pár měsíci hodně zhubla a cukroví se bojí jako

čert kříže. A Renča Vánoce nemá ráda.

Rozhodli jsme se pustit si všechny díly Hvězdných

válek, takový maratón. U toho popíjíme vínko.

Jsme pohodlně usazené na gauči. Místo

brambůrek zobeme rozinky a oříšky. Je to fakt

37


pohodovka. Kolem 10 - té večer běží titulky

posledního dílu. Chystáme se vyrazit do hospody.

Musela jsem předem zajistit rezervaci, abychom

se vůbec všichni vešli. Chodíme takhle každý rok.

Lucka pozvala Káťu a Davida. Zná Davida teprve

pár týdnu, ale co vím, tak si stále píšou. Párkrát

už s náma někde byl. Docela mě s ním štve,

protože když je tam on, tak se s nikým jiným

nebaví. Fakt nechápu, co na něm má. Káťa s námi

jde sama, poprvé bez Jardy. Ještě sice nejsou

rozvedení, ale už jen čekají na soudní rozhodnutí.

Moc k tomu nevím. Tuším, že to asi ví jen Lucka a

ta nic nepoví. Renča si pozvala svůj nový objev,

Patrika. Seznámila se s ním před týdnem.

Nechápu, proč ho už musí zvát mezi nás. Já si

nikoho nezvala. Kromě holek jiné kamarádky

nemám a s chlapama dlouhodobé vztahy

nepěstuju. S holkama si vyměníme drobné

dárečky.

Jsme z domu celkem rozpité, takže už nám stačí

velmi málo. Domů přitáhnu až k ránu. Později

zjišťuji, že si toho moc nepamatuju. Myslím, že

jsme byli na diskotéce a taky si matně pamatuju,

že jsem na odchodu zahlídla Lucku s Davidem, jak

se vášnivě líbají v postranní uličce. Pozitivní je, že

já byla zřejmě hodná a s nikým jsem se

nevyspala. I když to spíš bylo tím, že na Štědrý

den byli na diskotéce kromě nás jen samí zoufalci.

Prostě žádnej ošukatelnej.

38




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.