E-kniha: Historie automobilů Škoda -- od roku 1905 do současnosti – Jiří Dufek; Jan Králík

AUTOMOBILY

L&K A ŠKODA

POD RENTGENEM

JIŘÍ DUFEK

JAN KRÁLÍK

®

Informace o dalších knihách

a bezplatné zasílání katalogů

zajišťuje Zákaznický servis:

tel.: +420 234 264 401

fax: +420 234 264 400

e-mail: obchod@grada.cz

www.grada.cz

Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

Partner publikace:

Výběr nejslavnějších automobilů vyráběných v Mladé Boleslavi, na kterých je koncentrovaně, téměř jako pod rentgenem, vidět historie značky Škoda a jejího předchůdce Laurin & Klement a zároveň dějiny automobilové techniky. Každý model je představen na detailním technickém průhledovém obraze Jiřího Dufka, doplněn o další technické kresby či ukázky výkresové dokumentace. Profi l automobilu samozřejmě dokreslují barevné a černobílé fotografi e z archivů autorů i automobilky. Velké množství obrazového materiálu je propojeno zajímavými texty Jana Králíka o vývoji jednotlivých modelů, jejich výrobě i sportovních úspěších a představuje také několik osobností z těch mnoha, které se o úspěch či známost mladoboleslavských automobilů zasloužily.

Výpravná barevná kniha potěší každého, kdo se alespoň trochu zajímá o automobily a jistě osloví

skalní fandy aut se značkou Škoda.

Historie automobilů Škoda

od roku 1905 do současnosti

Škoda

do současnosti

1

VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ

3

VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ

HISTORIE AUTOMOBILŮ ŠKODA

od roku 1905 do současnosti

4

5

VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ

HISTORIE AUTOMOBILŮ ŠKODA

JIŘÍ DUFEK

JAN KRÁLÍK

od roku 1905 do současnosti

GRADA Publishing

6

Děkujeme za fi nanční podporu k vydání této publikace společností Tenneco,

výrobci tlumičů pérování a podvozkových dílů MONROE a kompletních výfukových systémů WALKER.

Jiří Dufek, Jan Králík

HISTORIE AUTOMOBILŮ ŠKODA

od roku 1905 do současnosti

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 6037. publikaci

Odpovědná redaktorka Dana Flídrová

Grafi cká úprava a sazba Ondřej Huleš

Fotografi e a kresby: archivy autorů, Archiv Škoda Auto a.s.

Počet stran 216

První vydání, Praha 2016

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

© Grada Publishing, a.s., 2016

Cover & Layout Design © Ondřej Huleš, 2016

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

ISBN 978-80-247-5946-3 (pdf )

ISBN 978-80-247-4878-8 (print)

7

VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ

Mladoboleslavská automobilka prošla od prvních krůčků až do počátků 90. let minulého století tolika dramatickými zvraty a čelila tolika nepřízním, že by bylo jen přirozené, kdyby už dávno patřila historii. Jen těch politických změn, fi nančních krizí, dva ničivé požáry, dvě válečná období, socialistické pokusnictví... Ani kýžená změna systému v roce 1989 ještě neznamenala defi nitivní obrat. Co kdyby se prosadila jedna z myšlenek privatizovat automobilku do českých rukou? Zařadila by se Škoda k motocyklům Jawa a ČZ, k Avii, Liazu a mnoha dalším? Díky vstupu koncernu Volkswagen se ze značky Škoda stala výkladní skříň domácího průmyslu a dravý konkurent na mezinárodním poli. Není tohle svým způsobem zázrak?

Kniha přibližuje jedinečnými průhledovými kresbami Jiřího Dufka, archivními fotografi emi i textem klíčové modely, které značky Laurin & Klement a Škoda proslavily. Chce také představit alespoň několik osobností z těch mnoha, které se o úspěch či známost mladoboleslavských automobilů zasloužily. Shovívavý čtenář nechť posoudí, do jaké míry se to podařilo. Vřelý dík patří fotografům, kteří mistrně zvládli obtížný úkol reprodukovat často různorodá výtvarná díla: V. Krédlovi, S. Hacklovi, M. Bašusovi (Foto STANĚK, s.r.o.), J. Soukupovi (Renener.cz) a M. Polachovi (AZ FOTO).

Autoři děkují všem, kdo přispěli radou či pomocí při vyhledávání dobových podkladů, zvláště pracovníkům muzea a archivu historie fi rmy Škoda Auto, a.s., pánům Mgr. Lukáši Nachtmannovi a Ing. Michalu Velebnému, paní Vlastě Bečkové a paní Ireně Hozákové. ZÁZRAKY SE DĚJÍ ODVÁŽNÝM ŠTĚSTÍ PŘEJE . . . . . . . . . . . . 13 VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ . . . . . . . . . . . 14 LAURIN & KLEMENT BSC . . . . . . . . . . . . 24 OBSAH

LAURIN & KLEMENT FCR . . . . . . . . . . . . 30

LAURIN & KLEMENT – ŠKODA 110 . . . . . . . 40

VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ

ŠKODA-HISPANO SUIZA . . . . . . . . . . . . . 50 ŠKODA POPULAR . . . . . . . . . . . . . . . . 64 ŠKODA 1100 OHC . . . . . . . . . . . . . . . . 84

ŠKODA 1000 MB . . . . . . . . . . . . . . . . 96

ŠKODA 720 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

ŠKODA 120 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 ŠKODA 130 RS . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 ŠKODA FAVORIT . . . . . . . . . . . . . . . . . 138 ŠKODA FELICIA . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

ŠKODA OCTAVIA . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

ŠKODA OCTAVIA KIT CAR A WRC . . . . . . . . 172

ŠKODA FABIA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182

11

VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ

ŠKODA FABIA WRC . . . . . . . . . . . . . . . 192

ŠKODA SUPERB . . . . . . . . . . . . . . . . . 196

ŠKODA OCTAVIA II . . . . . . . . . . . . . . . 204

AUTOŘI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 12

VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ

Mladoboleslavská automobilka patří mezi hrstku světových výrobců, kteří zahájili montáž motorových vozidel ještě na sklonku 19. století a pokračují v ní bez přerušení dodnes. Přitom je nutné zdůraznit, že výchozí pozice pánů Václava Laurina a Václava Klementa nepředstavovala žádný příslib do budoucna. Začali v pronajaté dílně o ploše 120 m

2

v Benátské ulici 149/III, kde stály bruska, vrtačka a soustruh poháněné

šlapáním. Do fi rmy nastoupili dva dělníci a jeden učeň, pochopitelně se tu otáčeli i oba „továrníci“. Žádná výhra v provinčním středočeském maloměstě. Laurin byl mechanik se vzdělaním podobným dnešním dvěma ročníkům průmyslovky, Klement se vyučil knihkupcem. Společně začali podnikat na sklonku roku 1895 s minimálním fi nančním zázemím a s výhledem tak nejistým, že Klement ještě nějaký čas dál vedl svůj knihkupecký krámek. Zpočátku opravovali jízdní kola, v roce 1896, když pořídili dvoukoňový parní stroj, je začali také montovat z dovezených součástek. Co si od toho oba pánové slibovali? Zřejmě víc než jen zajištěné živobytí. Proto investovali do společného podniku tolik energie, práce, nápadů, odvahy, obchodní zdatnosti a technické invence, o penězích (často vypůjčených) nemluvě. Svědčí o tom tato Klementova prosba: Velectěná paní! Máme dnes opět „kritický den“ a prosím Vás o laskavou výpomoc 80-90 zl. do pondělí, kdy je určitě vrátím. Vám v úctě oddaný V. Klement, U nás 13/XII 96.

Dnes víme, že to nebyla marná snaha. Ani vizionář Klement by si ovšem neodvážil

v přízemní dílně na periferii Mladé Boleslavi pomyslet, že za patnáct let bude značka L&K představovat největší automobilku v rakousko-uherské monarchii. S největší pravděpodobností v roce 1895 ještě nespatřil automobil na vlastní oči. V roce 1898 se fi rma stěhovala do nově postavené továrny. Sotva se v ní rozjel provoz, vypravil se Václav Klement na podzim 1898 do Paříže, tehdejšího centra technického pokroku. Nevíme, čím se inspiroval, co ho tam vedlo, kde získal informace. Můžeme si ale být jistí, že ho provoz na tamních bulvárech plných omnibusů, automobilů a motorizovaných tricyklů musel uhranout. Do Mladé Boleslavi přivezl malý vrtošivý vehikl Werner, prakticky jen velociped s pomocným jednoválcem na řídítkách, který řemínkem poháněl přední kolo. Nespolehlivý stroj se špatně ovládal, jeho využití bylo prakticky nulové. V továrně začali motor studovat, zkoušet a vylepšovat. Během roku přišli na to, jak má motorové kolo vypadat: jednoválec se musí zabudovat do rámu, pohánět se musí zadní kolo, nespolehlivé žárové zapalování je nezbytné nahradit magnetoelektrickým zapalovačem a všechny ovládací prvky se musí soustředit na řídítkách v dosahu jezdcových rukou. Nelitovali času, ba ani dvou zubů, o něž přišel Laurin při

zkušební jízdě. Jejich snaha vedla k cíli. V neděli 18. listopadu 1899 představil Václav

Klement zástupcům tisku na Bubenské dráze v Praze dva motocykly Laurin & Kle

ment Slavia typ A o výkonu 1¼ k za 460 zlatých a typ B o výkonu 1¾ k za 500 zla

tých. Novináři se nadchli, avšak zákazníků bylo jako šafránu. Nicméně pánové Laurin

a Klement se jednou provždy vydali na cestu, z níž nehodlali sejít. Sotva prodali pár

motocyklů, začali přemýšlet o dvoustopém vozidle. Klement v Paříži přece viděl, kam

směřuje vývoj. Nutno ovšem zmínit také Laurina, nadmíru skromného společníka,

který nejen souhlasil s Klementovými vizemi, ale vedl práce na jejich realizaci, zejména

v prvních kritických letech.

O výrobě motocyklů bylo v roce 1900 rozhodnuto. Jak to ale bylo s automobily? Že

na ně oba páni podnikatelé intenzivně mysleli, potvrzuje záhlaví prospektu na motocykl

Slavia z roku 1900: „Laurin & Klement továrna velocipedů, motocyklů a automobilů

Slavia, Mladá Boleslav (Království České)“. Bylo to předčasné, ale zdaleka ne tak, jak

bychom si mohli myslet. ODVÁŽNÝM ŠTĚSTÍ PŘEJE 14

15

VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ

Jak je obecně známo, Voituretta A (z francouzského voiturette – vozík) byla

představena veřejnosti v roce 1905. Přitom dvoustopé motorové vozíky vznikaly

v továrně mnohem dříve. Ten první už v roce 1900. Tehdy slavil Český klub

velocipedistů 1880 dvacet let svého trvání. V neděli 1. července „mohutný

průvod seřadil se na malé invalidovně a vyjel o 11. hodině dopolední. Před

průvodem jel p. Klement z Mladé Boleslavi na motocyklu vlastního patentu

a výroby... V průvodu jel též... motorový quadricykl p. Merfaita,“ jak se praví

v článku Oslava dvacetiletého trvání Českého klubu velocipedistů na Smíchově,

který vyšel v časopise Cyklista č. 1/1900. Čtyřkolový vozík vycházel z motorové

tříkolky De Dion-Bouton a byl zřejmě postaven v továrně L&K, která také žádala

organizační komité slavnosti o jeho zařazení do průvodu. Bedřich Merfait byl

známý pražský jezdec a brzy i motocyklista, ke značce L&K měl blízko.

VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ

První pokus, 1900

+

Dobový výkres vozu

Kapalinou chlazený

motor voituretty, jehož

válce svírají úhel 55º

Jedno z prvních šasi

Kapalinou chlazený motor v rámu voituretty, jehož válce svírají úhel 55º

VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ

Pro automobilovou výstavu ve Vídni v roce 1901 připravili Mladoboleslavští

jinou variaci na téma čtyř kol, tentokrát dvoumístný vozík s motorem vpředu

a s volantem. A do třetice ještě jeden pokus, tentokrát čtyřmístný vozík s jed

noválcem uprostřed a řízením ovládaným pákou. Dvoustopé motorové vozidlo

nedalo lidem v továrně spát. Je znám i pokus vzniklý spojením dvou motocyklo

vých rámů s motocyklovým, kapalinou chlazeným motorem L&K, avšak infor

mace o něm nejsou žádné. Na každý pád měly zmíněné konstrukce k automobilu

daleko.

Přihořívat začalo někdy v roce 1902. Z té doby máme fotografi i továrny L&K,

již poněkud rozšířené oproti stavu na sklonku roku 1898. Na boční stěně budovy

svítí čerstvě vybílená plocha s velkou kresbou rozměrného automobilu tehdy běž

né konstrukce. Tímto motivem nahradili původní nápis Továrna velocipedů „Sla

via“. Vyobrazený vůz předjímal věci budoucí. Potvrzení nalezneme v rakouském

časopise Allgemeine Automobil Zeitung č. 37 z 13. září 1903 na straně 25. Pod

obrázkem pořízeným před budovou L&K stojí automobil tvarů povědomých z to

vární zdi a řada vojáků s motocykly. Pod tím popisek: „Na letošních manévrech

rakousko-uherské armády byly poprvé ve větším množství nasazeny motocykly. Lehký vozík pro automobilovou výstavu ve Vídni, 1901 Opět vozík, tentokrát pro čtyři osoby a s řídicí tyčí místo volantu

Další krůček ve dvou stopách vznikl spojením dvou motocyklových rámů s pohonem kapali

nou chlazeným motorem L&K

18

Díky rakouskému časopisu Allgemeine Automobil Zeitung víme, jak tonneau L&K vypadalo

A je to tady! Voituretta A se představila

v týdeníku Sport a hry č. 47 z 27. prosince

1905. Za volantem je možná Ing. Louis

Kulstrunk, vedoucí činitel širšího vedení

fi rmy, jak udává poznámka na rubu jedné

fotografi e s tímto mužem Průčelí haly s automobilem, který vznikl v továrně někdy mezi koncem roku 1902 a létem 1903 Pražský autosalon, na němž továrna vystavila automobilový motor, o který návštěvníci jevili malý zájem

Automobilový jednoválec nedávno objevený v archivu

společnosti Škoda Auto by mohl být ten, který poháněl

„červené tonneau“

19

VOITURETTA NEBYLA PRVNÍ

Pro instrukce byli důstojníci a mužstvo předem posláni do různých továren. Náš obrázek ukazuje vojáky ve známé továrně na motorové dvoukolky Laurin & Klement, Mladá Boleslav. Pánové na obrázku jsou odleva doprava: pan Klement za volantem prvního vozu, který Laurin & Klement vyrobili, setník Robert Wolf z vojensko-technické komise, který přijel na inspekci, poručík Carl Stohansel, poručík Adalbert Mastinger, čtyři poddůstojníci a instruktor Podsedníček. Během 1400kilometrové zkušební jízdy vedl každý jezdec přesnou knihu o stavu silnic, spotřebě benzínu, opravách atd. Ani jeden z jezdců neměl příležitost vyplnit něco do rubriky oprav.“ Podle toho je jisté, že svůj první automobil zhotovili nejpozději v létě 1903. O něco určitější byl Vilém Heinz-Henry v časopisu Sport a hry č. 47 z 27. prosince 1905: „Návštěvníkům mladoboleslavské továrny jest známo čtyřsedadlové červené tonneau, které si před 3 lety postavili zdánlivě pro zábavu, ve

Jeden z prvních vozů s pohonem zadních kol výjimečně řetězem. Takové byly údajně jen tři, další

měly spojovací hřídel

Jak potvrzuje snímek, vůz se osvědčil i v zimě

Vzácný snímek z Londýna, kde voituretty dovážené fi rmou Hewetson sloužily jak k rozvozu novin

(jak dosvědčuje vůz vpředu), tak jako automobily běžných zákazníků (vůz vzadu u okna)