načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Histologický atlas – Zdeněk Vacek; Jindřich Martínek

Histologický atlas

Elektronická kniha: Histologický atlas
Autor: Zdeněk Vacek; Jindřich Martínek

Atlas obsahuje digitální barevné mikrofotografie histologických řezů orgány lidského těla. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  407
+
-
13,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9%hodnoceni - 81.9% 93%   celkové hodnocení
6 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 134
Rozměr: 31 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Anatomie člověka a srovnávací anatomie
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-2393-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Atlas obsahuje digitální barevné mikrofotografie histologických řezů orgány lidského těla.

Popis nakladatele

Atlas představuje základní učební pomůcku morfologického mikroskopického oboru pro studenty magisterského i bakalářského studia na lékařských fakultách. Stejným způsobem poslouží i studentům vysokých škol zdravotnických s Mgr. a Bc. studijním programem v oborech všeobecná sestra a porodní asistentka, studentům VOŠ zdravotnických s výukou předmětu histologie a histologická technika s teoretickou a praktickou částí. Publikace je také vhodnou studijní pomůckou i pro lékaře v postgraduální přípravě v oboru patologie, kde představuje komparativní základ normální mikroskopické struktury tkání a orgánů pro poznání chorobných změn v histologickém preparátu. Atlas je dále velmi dobrá studijní pomůcka pro studenty přírodovědeckých fakult se zaměřením na genetiku, molekulární biologii a mikrobiologii.

Histologický atlas je tedy nezbytným doplňkem učebnic a skript všech biologicky orientovaných fakult v ČR a SR.

Čtenář v něm nalezne 158 mimořádně kvalitních barevných vyobrazení s vysvětlujícím textem.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zdeněk Vacek; Jindřich Martínek - další tituly autora:
Histologický atlas Histologický atlas
První populární škodovka První populární škodovka
 (e-book)
Škodovkou na Sněžku i kolem světa -- Příběh B.J.Procházky-Dubé, polykače kilometrů a propagátora automobilové techniky Škodovkou na Sněžku i kolem světa
 (e-book)
Za volantem s Karlem Čapkem -- Neznámá cesta Karla Čapka do Alp, dvě škodovky a 3500 km sedmi státy Za volantem s Karlem Čapkem
Angličtina vo vetách Angličtina vo vetách
Ještě vidět Inari Ještě vidět Inari
 
K elektronické knize "Histologický atlas" doporučujeme také:
 (e-book)
Mikrobiologie -- Pro studenty zdravotnických oborů, 2., doplněné a přepracované vydání Mikrobiologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

HISTOLOGICKÝ ATLAS

Autoři:

Prof. MUDr. Jindřich Martínek, DrSc., Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav pro histologii

a embryologii

Prof. MUDr. Zdeněk Vacek, DrSc., Vysoká škola zdravotnická v Praze

Recenzenti:

Prof. MUDr. Svatopluk Čech, DrSc.

Prof. MUDr. Jaroslav Mokrý, Ph.D.

Vydání publikace bylo podpořeno prostředky z Výzkumného záměru MŠMT ČR – MSM0021620807 – Meta

bolické, endokrinní a genetické aspekty prevence, diagnostiky a terapie kardiovaskulárních, cerebrovaskulárních

a renovaskulárních onemocnění.

© Grada Publishing, a.s., 2009

Všechny použité snímky histologických preparátů pocházejí z osobních sbírek autorů.

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2009

Obrázky na obálce: z osobních sbírek autorů

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 3482. publikaci

Odpovědná redaktorka Mgr. Olga Kopalová

Sazba a zlom Antonín Plicka

Počet stran 136

1. vydání, Praha 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými

známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny

s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné

právní důsledky.

Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být žádným způsobem reprodukovány, ukládány či roz

šiřovány bez písemného souhlasu nakladatelství.

ISBN 978-80-247-2393-8


Předmluva ........................................................................... 7

Zkratky ............................................................................... 9

1 Srdce a cévy .............................................................. 11

Srdce ...................................................................... 11

Krevní cévy ............................................................ 11

2 Imunitní systém ........................................................ 19

Kostní dřeň ............................................................. 19

Brzlík ...................................................................... 19

Slezina .................................................................... 20

Lymfatické uzliny .................................................. 20

3 Žlázy s vnitřní sekrecí ............................................. 29

Hypofýza ................................................................ 29

Epifýza ................................................................... 30

Štítná žláza ............................................................. 30

Příštítná tělíska ....................................................... 30

Nadledvina ............................................................. 30

Langerhansovy ostrůvky ........................................ 31

4 Soustava trávicí ........................................................ 39

Ústní dutina .......................................................... 39

Jazyk ...................................................................... 39

Příušní žláza ........................................................... 39

Podjazyková žláza .................................................. 39

Podčelistní žláza ..................................................... 39

Patrová mandle ....................................................... 39

Zub ......................................................................... 40

Trávicí trubice ...................................................... 40

Jícen ....................................................................... 40

Žaludek ................................................................... 40

Tenké střevo ........................................................... 41

Tlusté střevo ........................................................... 41

Anus ....................................................................... 41

Připojené orgány v břišní oblasti ........................ 41

Játra ........................................................................ 41

Žlučový měchýř ..................................................... 42

Slinivka břišní ........................................................ 42

5 Soustava dýchací ...................................................... 57

Dutina nosní ........................................................... 57

Hltan ....................................................................... 57

Příklopka hrtanová ................................................. 58

Hrtan ...................................................................... 58

Průdušnice .............................................................. 58

Průdušky ................................................................ 58

Plíce ........................................................................ 58

6 Močové ústrojí .......................................................... 67

Ledvina ................................................................... 67

Vývodné cesty močové .......................................... 67

7 Mužské pohlavní ústrojí .......................................... 77

Varle ....................................................................... 77

Nadvarle ................................................................. 78

Provazec semenný .................................................. 78

Semenné váčky ...................................................... 78

Předstojná žláza ...................................................... 78

8 Ženské pohlavní ústrojí ........................................... 85

Vaječník .................................................................. 85

Vejcovod ................................................................ 86

Děloha .................................................................... 86

Pochva .................................................................... 87

Zevní pohlavní orgány ženy ................................... 87

9 Nervový systém ........................................................ 97

Nervová tkáň ........................................................ 97

Centrální nervový systém (CNS) ........................ 98

Koncový mozek ..................................................... 98

Mozeček ................................................................. 99

Hřbetní mícha ......................................................... 99

Periferní nervový systém (PNS) .......................... 99

10 Smyslové orgány .................................................... 111

Orgán zraku – oko ............................................. 111

Oční koule ............................................................ 111

Přídatné orgány oční ............................................ 112

Orgán sluchu a rovnováhy ................................ 113

11 Kůže a přídatné orgány kožní .............................. 123

Kůže ..................................................................... 123

Přídatné orgány kožní .......................................... 124

Rejstřík ............................................................................ 131

Obsah



Předmluva Histologický atlas přináší 158 digitálních barevných mikrofotografi í histologických řezů orgány lidského těla. Umožňuje čtenáři seznámit se teoreticky i prakticky s jejich normální mikroskopickou strukturou. Atlas je v tomto rozsahu a koncepci uváděn poprvé do české odborné literatury. Mikroskopický atlas je nepostradatelnou součástí výuky morfologie, zejména v její praktické aplikaci u mikroskopu, ale i v teoretické výuce umožní snazší pochopení složitostí mikroskopické struktury a jejích vazeb na teoretické pojmy a kategorie. Proto je popis mikroskopické struktury rozšířen v úvodu ke každému orgánovému systému i orgánu o výklad základních po

znatků. Atlas může tedy současně sloužit jako základní

učebnice histologie pro teoretickou výuku i jako text pro

praktická cvičení u mikroskopu s rozborem histologic

kých preparátů. Znalost mikroskopické struktury orgánů

a tkání je základním předpokladem pro poznání jejich

funkce a pro rozeznání projevů chorobných změn v pato

logii a pro cytologickou diagnostiku. Atlas je obsahově

orientován na studenty bakalářského a magisterského

programu lékařských fakult, jakož i bakalářského studia

vysokých škol zdravotnických, a dále je určen i lékařům

a ostatním pracovníkům zejména v oborech morfologic

ké diagnostiky.

V Praze

Prof. MUDr. Jindřich Martínek, DrSc. Prof. MUDr. Zdeněk Vacek, DrSc.

Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta Vysoká škola zdravotnická v Praze

Ústav pro histologii a embryologii

Příprava a realizace projektu HISTOLOGICKÝ ATLAS byla technicky provedena s pomocí mikroskopu Leica DMLB

s digitální kamerou Leica DC 300 a fi nančně podpořena prostředky z Výzkumného záměru MSM 0021620807 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

Zkratky

ACTH adrenokortikotropní hormon

APC antigen prezentující buňky (Antigen Presenting Cells)

AZAN přehledná barvicí metoda (azokarmín, anilinová modř a oranž G)

CNS centrální nervový systém

DNES diseminovaný (difuzní) neuroendokrinní systém

FSH folikulostimulační hormon

H.E. přehladná barvicí metoda (hematoxylin, eosin)

HEV vény s vysokým endotelem (high endothelial veins)

ICSH intersticiální buňky stimulující hormon

LH luteinizační hormon

MALT Mucosa-Associated Lymphoid Tissue

PALS Periarterial Lymphoid Sheat

PAS metoda průkazu polysacharidů (Periodic acid, Schiff reagent)

POF primární ovariální selhání (primary ovarian failure)

STH somatotropní hormon

TDLU terminální duktální lobulární jednotka (terminal ductal lobular unit)

THS thyreostimulační hormon Srdce a cévy Srdce Stěna srdce se skládá z endokardu, myokardu a epikardu. Srdce je uloženo v perikardové dutině, jejímž zevním listem je perikard. Srdeční skelet, který zcela odděluje myokard síní od myokardu komor a tvoří i kostru chlopňových plotének, je složen z velmi hustého fi brόzního vaziva. Endokard vystýlá srdeční dutiny a pokrývá všechny další útvary uvnitř srdečních dutin, papilární svaly a jejich šlašinky i srdeční chlopně. Skládá se z endotelu a vrstvy řídkého kolagenního vaziva (obr. 1.1). V subendotelovém vazivu probíhají nervy a vlákna převodního systému srdečního. Myokard tvoří nejširší část srdeční stěny. Je vrstvou příčně pruhovaného svalu, uspořádaného v anastomozující trámce, které jsou složeny z buněk srdečního svalu – kardiomyocytů (obr. 1.2). Kardiomyocyty jsou cylindrické buňky s šikmými výběžky. Jejich jádro je uloženo zpravidla uprostřed a až 25 % jich může být dvoujaderných. Buňky jsou mezi sebou propojeny specializovanými mezibuněčnými kontakty, které se označují jako interkalární disky. Jeví se ve světelném mikroskopu jako příčně probíhající schodovité tmavší linie (obr. 1.3). Prostory v trojrozměrné síti svalových trámců vyplňuje řídké vazivo, v němž probíhají krevní kapiláry koronárního oběhu opřádající trámce buněk srdečního svalu (obr. 1.5).

Excitomotorický aparát srdeční a převodní systém

zahrnuje dva uzlíky (nodus sinuatrialis, nodus atrioventricularis), Hisův svazek a jeho dvě raménka a terminální Purkyňova vlákna. Uzlíky mají tenké vazivové pouzdro, skládají se z menších kardiomyocytů, než je myokard pracovní, a gangliových buněk autonomního nervového systému. Specifi ckou vlastností obou uzlíků je schopnost generovat automaticky impulsy, a to tak, že sinuatriální vysílá frekvenci kolem 70 impulsů/min, atrioventrikulární do 40 impulsů/min. Purkyňova vlákna jsou specializované kardiomyocyty převodního systému. Jsou dvakrát až třikrát větší než pracovní kardiomyocyty, ale myofi bril obsahují méně a jsou soustředěny spíše na periferii buňky. Světlá, nebarvící se centrální cytoplazma je bohatá na glykogenová granula a také mitochondrie jsou četnější. Purkyňova vlákna tvoří i Hisův svazek a obě jeho raménka, ale jejich kardiomyocyty jsou menší.

Dalšími specializovanými buňkami myokardu, a to

především síňového, jsou sekreční buňky s endokrinní

funkcí, které tvoří a vylučují peptidová granula známá

jako natriuretický faktor nebo kardiodilatin.

Epikard je složen z vrstvy kolagenního vaziva, prostou

peného v rýhách a žlábcích lalůčky tukového vaziva. Na

rozdíl od subendotelového vaziva endokardu v něm na

lézáme zvláště v komorové oblasti větvení větších arterií

koronárního oběhu. Povrch epikardu pokrývá jednovrs

tevný plochý mezotel (obr. 1.4).

Perikard má obdobnou stavbu jako epikard, na vnitřní

straně je pokryt rovněž jednovrstevným plochým me

zotelem. Pod výstelkou je vrstva kolagenního vaziva,

na rozdíl od epikardu hustšího a bohatšího na kolagenní

vlákna.

Krevní cévy

Stěna cév je složena ze tří vrstev: vnitřní (tunica interna –

intima), střední (tunica media – media) a zevní (tunica

externa – adventitia). Cévy jsou vystlány jednou vrstvou

plochých endotelových buněk polygonálního tvaru, které

jsou protáhlé ve směru osy cévy a nasedají na bazální

membránu. Na stavbě tunica media se podílí kolagenní

vazivo, buňky hladkého svalu, elastická vlákna a elastic

ké membrány. Vzájemný poměr jednotlivých složek zá

visí na typu cévy. Na stavbě tunica externa se podílí hlav

ně kolagenní vazivo. Na rozhraní tunica externa a tunica

media větších cév probíhají arteriae nutriciae, vyživující

cévní stěnu (vasa vasorum). Na rozhraní tunica interna

a tunica media a na rozhraní mezi tunica media a tunica

externa mohou být elastické lamely nebo fenestrované

membrány (membrana elastica interna et externa), což

platí pro arterie svalového typu. Cévy rozdělujeme na

krevní a lymfatické, cévy krevní pak na tepny (arteriae),

které vedou krev od srdce, a proto se na ně přenáší tepová

vlna, dále pak na žíly (venae) a vlásečnice – kapiláry.

Arterie se vyznačují značnými regionálními rozdíly

ve stavbě stěny. Obecně se rozlišují dva základní typy

arterií:

1. arterie elastického typu

2. arterie svalového typu Histologický atlas K arteriím elastického typu patří největší arterie – srdečnice (aorta) a začátky jejích hlavních větví a plicnice (truncus pulmonalis) a její větve. Nejsilnější vrstvou stěny je tunica media, složená z fenestrovaných elastických membrán, u arterií menšího kalibru pak přinejmenším z podélně uspořádaných elastických vláken seskupených v lamely. Mezi membránami a skrze otvory v nich probíhají retikulární a kolagenní vlákna a hlavně buňky hladkého svalu s cirkulární orientací. Elastických membrán bývá 20 až 50, a proto se membrana elastica interna a externa nerozlišují (obr. 1.6). Při výstupu aorty i truncus pulmonalis ze srdce se na stavbě medie významně podílejí i kardiomyocyty.

Arterie svalového typu zahrnují většinu arterií. Vý

stelku tvoří endotel nasedající na bazální membránu. Subendotelová vrstva se skládá z řídkého kolagenního vaziva, v němž jsou zastoupeny myofi broblasty. Tunica media je složena z cirkulárně uspořádané, téměř kompaktní vrstvy hladkého svalstva (obr. 1.7 a 1.8). V něm dominují retikulární a elastická vlákna, na jejichž syntéze se významně podílejí buňky hladké svaloviny. Na rozhraní intimy a medie je výrazně zvlněná fenestrovaná elastická membrána (membrana elastica interna). Mezi tunica media a tunica externa je zevní elastická membrána (membrana elastica externa). Ta většinou nemá ráz kompaktní membrány a skládá se z hustě nahromaděných, podélně probíhajících elastických lamel a vláken (obr. 1.9). Arterie malého kalibru se označují jako arterioly a i pro ně platí přítomnost membrana elastica interna a nejméně jedna kompletní vrstva buněk hladkého svalu v medii. Vény rozdělujeme podle stavby stěny a úrovně umístění v organismu ve vztahu k úrovni srdce: 1. vény běžného typu 2. vény svalového typu V porovnání se stavbou arterií je u vén nejsilnější vrstvou adventicie a specifi ckým rysem je přítomnost chlopní jako duplikatur intimy v luminu.

Vény běžného typu mají adventicii složenou z kola

genního vaziva, které přechází plynule do vaziva okolního, nejčastěji v příslušném nervově-cévním svazku. Jejich medie je tenká, a pokud obsahuje hladké svalstvo,

např. pravidelně na úrovni výskytu chlopní, jde o cir

kulárně probíhající snopce, a nikoliv kompaktní vrstvu

(obr. 1.8).

Vény svalového typu mají jako základní diagnostic

ký znak zastoupení longitudinálně probíhajících snopců

hladkého svalstva v adventicii (obr. 1.10). Protože krevní

tlak ve vénách v dolní polovině těla nestačí překonávat

hydrostatický tlak sloupce krve, dokáže kontrakce lon

gitudinální svaloviny ve sloupci mezi dvěma systémy

chlopní významně přispět k posunu krve směrem k srd

ci. Speciální uzavírací mechanismus můžeme pozorovat

u vén v lakunách corpus cavernosum penis, kde subin

timální polštářek hladké svaloviny dovoluje náplň krve

těchto prostorů a tak vyvolá erekci (obr. 6.15).

Zvláštní úlohu mají vény s vysokým endotelem („high

endothelial veins“ – HEV), protože v nich se díky recep

torové výbavě endotelové výstelky uskutečňuje prostup

především T-lymfocytů při recirkulaci mezi thymem

a periferními (thymodependentními) orgány.

Kapiláry představují obvykle propojení mezi arteriemi

a vénami. Výjimku představuje tzv. rete mirabile, což je

kapilární řečiště vložené mezi cévy téhož typu. Příkla

dem tak může být rete mirabile arteriosum (glomerulum)

v ledvinném tělísku nebo rete mirabile venosum jako ka

pilární řečiště v adenohypofýze či v játrech (druhé kapi

lární řečiště portálního oběhu). Kapiláry lze rozdělit na:

1. typické, somatické s kontinuální výstelkou (o průměru

5–15 μm)

2. atypické, viscerální s výstelkou diskontinuální (s fe

nestracemi a póry), jejichž průměr se pohybuje mezi

15–200 μm

Mezi atypické kapiláry řadíme kapiláry embryonální

(případně kapiláry v časné fázi postnatální angiogeneze)

a kapiláry sinusoidní jako charakteristickou součást vý

bavy endokrinních žláz. Jako porus označujeme okrouh

lé políčko v cytoplazmatickém listu endotelové buňky

(do průměru 0,2 μm) překlenuté obvykle tzv. diafrag

mou, fenestrace jsou většinou rozměrnější a představují

místa, kde k sobě sousední endotelové buňky nepřiléhají

a je tak mezi nimi odhalená bazální membrána, případně

otevřený přístup do subendotelového prostoru.

1

Srdce a cévy

Obr. 1.2 Komorový myokard na příčném řezu (H.E.). 1 – centrálně uložená jádra kardiomyocytů; 2 – krevní kapiláry;

3 – intersticiální vazivo; 4 – arterioly.

Obr. 1.1 Průřez srdcem (H.E.). 1 – lumen levé komory; 2 – endokard pokrytý endotelovou výstelkou; 3 – granula lipofuscinu

v kardiomyocytu; 4 – fi broblast v intersticiálním vazivu.

1

Srdce a cévy

Obr. 1.4 Řez epikardem pravé síně (H.E.). 1 – mezotel; 2 – vény; 3 – arteriola; 4 – adipocyty.

Obr. 1.3 Komorový myokard na podélném řezu (H.E.). 1 – interkalární disky; 2 – jádro kardiomyocytu; 3 – jádro fi broblastu

v intersticiu; 4 – kapilára cévního zásobení.

1

Srdce a cévy

Obr. 1.6 Příčný řez aortou (Massonův zelený trichrom). 1 – intima pokrytá endotelem; 2 – fenestrované elastické membrá

ny v medii; 3 – cirkulárně orientované buňky hladkého svalu; 4 – venula systému vasa vasorum na hranici s adventicií.

Obr. 1.5 Komorový myokard – terminální větvení cévního zásobení v kapiláry (H.E.). 1 – lipofuscin v sarkoplazmě kardio

myocytu; 2 – jádro kardiomyocytu; 3 – prekapilární arteriola.

1

Srdce a cévy

Obr. 1.8 Cévní svazek – vlevo arterie, vpravo véna (H.E.). 1 – tunica interna – intima; 2 – tunica media – u arterie kompaktní

cirkulární hladké svalstvo; 3 – tunica adventitia – řídké kolagenní vazivo; 4 – membrana elastica interna; 5 – membrana

elastica externa; 6 – Vater-Paciniho tělísko.

Obr. 1.7 Arterie svalového typu (H.E.). 1 – nerv; 2 – tunica adventitia; 3 – tunica media; 4 – membrana elastica interna;

5 – jádra endotelových buněk.

1

Srdce a cévy

Obr. 1.10 Véna svalového typu (H.E.). 1 – tunica interna – intima; 2 – tunica media – cirkulárně probíhající snopce hladkého

svalu; 3 – tunica adventitia; 4 – podélně probíhající snopce hladkého svalu na příčném řezu.

Obr. 1.9 Příčný průřez cévami (průkaz elastiky orceinem). 1 – arterie; 2 – vény; 3 – lymfatická céva. *



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.