načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Hezky česky aneb Češtinářské vychytávky - Jana Skřivánková

Hezky česky aneb Češtinářské vychytávky

Elektronická kniha: Hezky česky aneb Češtinářské vychytávky
Autor:

Váháte, kde napsat i/y nebo mě/mně? Dělá vám problémy psaní čárek před spojkami a, i, ani? Tak právě pro vás jsme dali dohromady mluvnické jevy, ve kterých lidé často chybují, a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  119
+
-
4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » FRAGMENT
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 111
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: I. vydání
Skupina třídění: Čeština
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-253-3554-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Váháte, kde napsat i/y nebo mě/mně? Dělá vám problémy psaní čárek před spojkami a, i, ani? Tak právě pro vás jsme dali dohromady mluvnické jevy, ve kterých lidé často chybují, a podívali se na ně trošičku z jiného pohledu. Základní pravidla jsou vysvětlena pomocí mnemotechnických pomůcek, obrázků, básniček, krátkých modelových vět či analogií. Díky těmto vychytávkám si všechno jednou provždy zapamatujete a pochopíte. Doporučujeme žákům, studentům i dospělákům, kteří chtějí psát hezky česky, bez chyb!

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jana Skřivánková - další tituly autora:
Hezky česky aneb Češtinářské vychytávky Hezky česky aneb Češtinářské vychytávky
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Hezky česky

aneb

češtinářské vychytávky

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.fragment.cz

www.albatrosmedia.cz

Mgr. Jana Skřivánková

Hezky česky aneb Češtinářské vychytávky – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2018

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


OBSAH

Úvod .............................................................................................. 5

Vyjmenovaná slova (a psaní i/y uvnitř slov) ...................................... 7

Předpony s-, z- a vz- ........................................................................ 20

Psaní ú/ů ......................................................................................... 27

Skloňování podstatných jmen .......................................................... 30

Přídavná jména, zájmena a číslovky .................................................. 44

Předložky ....................................................................................... 57

Velká písmena ................................................................................. 61

Shoda přísudku s podmětem ........................................................... 66

Interpunkce .................................................................................... 75

Určování pádů ................................................................................ 85

Větné členy ..................................................................................... 88

Slova, ve kterých se často chybuje .................................................... 92

Testy na vyzkoušení znalostí ............................................................ 101

Správná řešení ................................................................................. 109

= Pomůcka k zapamatování



5

ÚVOD • Proč některá slova píšeme s  tvrdým y po obojetné souhlásce, i  když nejsou

k nalezení v žádném seznamu vyjmenovaných slov? • Čím se mám řídit při psaní koncovky přísudku ve větě s  několikanásobným

podmětem? • Jak správně napsat slova jako viz, výjimka nebo třeba e-mail? • Kdy je vhodné použít zájmeno svůj? Opravdu je tak důležité ho ve větě napsat? • Mám napsat dvěmi, nebo dvěma? • Je nějaký rozdíl mezi předložkami kvůli a díky? • A jak mám vysvětlit dětem, že kráva dělá bú, když na konci slov píšeme „údajně“

vždy ů s kroužkem? Pokud jste si alespoň jednu z těchto otázek někdy položili, je to úžasné – držíte v ruce knihu, která vás bude bavit. Pokud vás podobné problémy dosud netrápily, ale najednou máte pocit, že by se to mohlo změnit, tak ještě lépe. Kniha, kterou jste totiž právě otevřeli, je určena pro všechny běžné uživatele češtiny, kteří chtějí nejen umět psát hezky česky, ale zároveň chtějí i vědět, proč konkrétní tvar slova píší zrovna tak, a ne jinak. Ač to tak možná na první pohled nevypadá, čeština není žádná sedmihlavá saň plná výjimek, nesrovnalostí a  nelogických odboček. Naopak. Pokud se o  tom chcete přesvědčit, čtěte určitě dál. V naší knížce se totiž nebudeme zabývat opakováním základních pravidel, ale podíváme se zblízka na ty nejvíce problematické jevy, se kterými se jako běžní uživatelé češtiny můžeme setkat. Všechna pravidla a  poučky si navíc podrobně vysvětlíme bez zbytečně složitých definic a  cize znějících odborných pojmů. Mnohdy si pomůžeme zajímavou mnemotechnickou pomůckou nebo analogií z běžného života. Ke každému jevu navíc najdete velké množství příkladových vět. Při psaní knihy jsem se snažila vybírat takové jevy, ve kterých lidé běžně chybují. Zařadila jsem také výjimky trápící nejednoho žáka či studenta (mnohdy i  jejich rodiče a učitele, kteří nevědí, jak jim daný problém lépe přiblížit). Mnoho užitečných i zajímavých informací v ní však nalezne jakýkoliv uživatel češtiny, kterému záleží na tom, aby psal bez chyb. Příjemné čtení vám přeje Mgr. Jana Skřivánková VYJMENOVANÁ SLOVA (A PSANÍ I/Y UVNITŘ SLOV)

DOBÝT × DOBÍT

dobýt Pokud něco získáme nebo vynakládáme určité úsilí, abychom to získali, použijeme slovo dobýt s  tvrdým ý. S  tvrdým ý tedy píšeme spojení jako dobýt hrad, dobývat pevnost, dobývat uhlí nebo dobytí severního pólu.

Pamatujte si, že i když vojáci při dobývání nových území používají

zbraně a dopouštějí se násilí, dobývají ho s tvrdým ý. Hlavním cílem

jejich snahy je totiž jeho zisk. S tvrdým y píšeme také podstatné jméno dobytí (= získání něčeho). Příklad: Vojáci dobyli město během několika hodin.

„Viděl jsi už hru Dobytí severního pólu?“

dobít Slovo dobít s měkkým í použijeme, pokud doplňujeme do nějakého přístroje energii. Snažíme se ji do přístroje namačkat co nejvíce, aby nám vydržel dlouho v provozu. Dobíjíme také kredit nebo peníze do kartičky na autobus. Pokud se cítíme unaveni a potřebujeme si odpočinout, můžeme říct, že bychom si potřebovali dobít energii třeba kouskem čokolády nebo víkendem v lázních. VYJMENOVANÁ SLOVA (A PSANÍ I/Y UVNITŘ SLOV) Příklad: „Mohu si u tebe dobít telefon?“

Potřebujete dobít energii? Vyzkoušejte pobyt v našich lázních.

S měkkým i píšeme také podstatné jméno dobití ve významu doplnění.

A  ještě jedno důležité upozornění. Všechna slovesa odvozená od

vyjmenovaného slova být mají v budoucím čase tvar s -bude, tedy

dobude, nabude, ubude apod. I to vám může s rozlišením správ

ného psaní i/y pomoci.

NABÝT × NABÍT

nabýt Slovo nabýt používáme, pokud někdo něco získal, stal se majitelem nějaké nové věci, dojmu či zážitku. Příklad: Nabyl dojmu, že se může ke všem chovat rozkazovačně.

Lehce nabyl, lehce pozbyl. (Lehce získal, lehce ztratil.)

nabít Pokud někomu nabijeme, znamená to, že jsme ho ztloukli. Kromě toho sloveso nabít vyjadřuje, že něco někam napěchujeme, naplníme to. S měkkým í si nabíjíme telefony, baterie do fotoaparátů nebo třeba zbraně. Do těch se totiž dříve prach opravdu pěchoval silou. I toto spojení jednoznačně souvisí se slovesem bít s měkkým í. A pokud se ocitneme v ranním vlaku či metru v tlačenici, můžeme říct, že v  dopravním prostředku bylo nabito. Výraz nabito totiž použijeme i  v  si tuaci, kdy je něco naplněno až k  prasknutí. Aby se tam něco ještě přidalo, je potřeba se vmáčknout div ne silou.

HEZKY ČESKY aneb ČEŠTINÁŘSKÉ VYCHYTÁVKY

Příklad: Musím si dát nabít telefon.

Myslivec nabil pušku.

Ve vlaku bylo opět nabito.

Z výletu jsme se vrátili nabiti dojmy.

BÝLOŽRAVEC

Slovo býložravec označuje zvířata, která se živí pouze rostlinami (bylinami). Označení býložravec tedy souvisí s vyjmenovaným slovem bylina. Protože se jedná o příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu, píšeme v něm tvrdé y. Nenechte se zmást zdánlivou podobou s bílou barvou, slovo býložravec je odvozeno od byliny. Příklad: Kráva patří mezi býložravce.

Býložravci se živí bylinami.

LIŽINY

Slovo ližiny sice připomíná vyjmenované slovo lyže, tyto dva výrazy ale spolu nijak nesouvisejí. Ližiny nepatří mezi vyjmenovaná slova ani slova příbuzná k  vyjmenovaným slovům, a  tak v  nich píšeme měkké i. Ližiny jsou totiž odvozeny od slova líha (šikmé prkno, které slouží ke stěhování těžkých předmětů nebo jako spodní či postranní prkno na povozu). Pokud byste neměli představu, co to ližiny vlastně jsou, jedná se o kovové nebo dřevěné trámy, které se často používají při stěhování těžkých skříní do schodů. Vidět je můžete také na sněžných skútrech, na saních nebo třeba na vrtulníku. Příklad: Automobil měl na střeše přidělány ližiny.

Sněžné skútry se po sněhu pohybují pomocí ližin. VYJMENOVANÁ SLOVA (A PSANÍ I/Y UVNITŘ SLOV)

MLÍT

Slovo mlít bývá často dáváno do vztahu s  vyjmenovaným slovem mlýn. Ve skutečnosti spolu tato slova sice významově souvisejí, ale nejsou vůbec příbuzná. Slovo mlýn přejala čeština ze staré němčiny, zatímco sloveso mlít má svůj původ ve staroslověnštině. Protože mají slova rozdílný původ, nemohou být navzájem příbuzná.

Pamatujte si tedy, že slovo mlít není příbuzné k žádnému vyjme

novanému slovu a píšeme v něm měkké í. Příklad: „Mlynáři, potřebuji namlít obilí.“

Robot umí mixovat, strouhat, mlít i šlehat.


11

HEZKY ČESKY aneb ČEŠTINÁŘSKÉ VYCHYTÁVKY

LYSKA × LÍSKA lyska Lyska je vodní pták, který má bílou lysinu nad zobákem. Právě díky této lysině víme, že se jedná o  příbuzné slovo k  vyjmenovanému slovu lysý. Toto pojmenování tedy píšeme s tvrdým y. Příklad: Na jezeře plula lyska. líska Naproti tomu líska označuje keř, na kterém rostou lískové oříšky. Říká se tak i bedýnce vyrobené z latěk nebo proutí, ve které skladujeme ovoce. Příklad: Na lískách rostou oříšky.

Kupec skladoval sušené houby na lísce.

VÝŠKA × VÍŽKA výška Výška je odvozena od vyjmenovaného slova vysoký, označuje, jak moc je někdo vysoký nebo nízký, případně jak vysoko se nachází nějaká věc nebo osoba. Příklad: Má strach z výšek.

Strom končil ve výšce zahradníkových očí.


12

VYJMENOVANÁ SLOVA (A PSANÍ I/Y UVNITŘ SLOV) vížka Slovo vížka se liší nejen psaním „íčka“, ale také písmenem ž, které píšeme uprostřed. Právě to nám může napovědět, že slovo vížka nemá s  vyjmenovaným slovem vysoký nic společného. Tento výraz je odvozen od slova věž. Vížka je totiž malá věž (například u kostela). Příklad: Vížka radnice v ranním slunci krásně zářila.

Kostelní vížku zdobila nová střecha.

MY × MI

my Pokud mluvíme o  sobě a  ještě o  někom jiném, použijeme zájmeno my s tvrdým y. mi Pokud mluvíme jen o sobě, použijeme tvar mi s měkkým i. Jedná se o zájmeno já ve 3. pádu. S rozlišením nám může pomoci jednoduchá pomůcka.

Pokud můžeme říct my všichni, napíšeme tvrdé y. Pokud však lze

slovo v textu nahradit tvarem mně, jedná se o tvar mi s měkkým i. Příklad: My se nebojíme. – My všichni se nebojíme.

Podej mi noviny. – Podej mně noviny.


13

HEZKY ČESKY aneb ČEŠTINÁŘSKÉ VYCHYTÁVKY

VYSEL × VISEL

vysel Pokud někdo něco vyseje na poli nebo na zahradě, jedná se o  sloveso vysel s předponou vy-. Příklad: Zemědělec vysel hrách.

Dědeček vysel na záhonku vlčí máky.

visel Jestliže je něco někde zavěšeno, použijeme sloveso viset s měkkým i. Stejný pravopis platí i pro přídavné jméno visutý, které je od slovesa odvozeno. Příklad: Na šňůře viselo čerstvě vyprané prádlo.

Akrobat předváděl cviky na visuté hrazdě.

A jak si můžeme se správným rozlišením těchto slov pomoci?

Třeba tím, že práce na poli je tvrdá dřina, proto slovo vyset píšeme

s tvrdým y. Zatímco prádlo si na šňůře jen tak bez námahy visí, sluní

se na slunci a život mu utíká měkce. VYJMENOVANÁ SLOVA (A PSANÍ I/Y UVNITŘ SLOV)

VYVIKLAT, VYVIKLANÝ Slovo vyviklat nám může svým pravopisem pořádně zamotat hlavu. Pamatujte si tedy, že nejdříve píšeme předponu vy- a pak samotné slovo viklat, které už píšeme s měkkým i. Nejedná se totiž o vyjmenované slovo či slovo příbuzné ke slovům vyjmenovaným, neobsahuje ani předponu vy-, vý(slovo klat v češtině neexistuje, proto se nejedná o předponu). Stejný pravopis pak má i odvozené přídavné jméno vyviklaný. Příklad: Na vyviklaném plotě zpíval kos.

Židle měla všechny nohy vyviklané.

VÝBORNÝ, VÝBORNĚ Slovo výborný je odvozeno od přídavného jména vybraný, které zase souvisí se slovesem vybrat. To obsahuje předponu vy- (můžeme ji nahradit jinou předponou a vznikne nám jiné slovo – nabrat, ubrat, zabrat). Od něj odvozené slovo výborný (případně výborně) si uchovává stejný pravopis a také obsahuje předponu vý-. Píšeme ho tedy s tvrdým ý. Příklad: Patří mezi výborné hráče.

„Výborně, dnešní zápas se nám opravdu povedl!“

VÝR × VÍR výr Výr s  tvrdým ý patří do živočišné říše. Jedná se o druh sovy. Řadíme ho mezi vyjmenovaná slova po v, proto v něm píšeme tvrdé y. Příklad: Uslyšel houkání výra.

Výr veliký patří mezi noční dravce.


15

HEZKY ČESKY aneb ČEŠTINÁŘSKÉ VYCHYTÁVKY

vír Naopak slovo vír nepatří mezi vyjmenovaná slova ani slova příbuzná ke slovům vyjmenovaným a  píšeme ho s  měkkým í. Toto slovo použijeme, pokud mluvíme o nějakém točivém pohybu, například vodním či vzdušném víru. Setkáme se s  ním také ve spojení ve víru tance nebo ve víru velkoměsta. V tomto případě označuje nějaký hluk nebo vřavu. Od slova vír jsou odvozena také slova vířit a vířivka.

Pamatujte si, že ve vířivce si odpočinete jen v případě, že se v ní

nachází vodní vír. S výrem už to takový odpočinek být nemusí.

Příklad: Děti pozorovaly vodní vír.

Ve víru radovánek zapomněla na své starosti.

SLOVA ZAČÍNAJÍCÍ NA VI-, VÍ

Rozeznat slovo s předponou vy-, vý- může být často velmi problematické. Pokud vám nevyhovuje řídit se zaběhnutým postupem, můžete celou problematiku pojmout obráceně a  naučit se nejčastěji používaná slova, která začínají na měkké vi-, ví-.

Nejčastěji se setkáváme s těmito slovy:

vidět, vidlička a vidle, višeň, viset, viklat, vítr, vichřice, víno, vina,

vinout, víkend, vítěz, víko, víčko. VYJMENOVANÁ SLOVA (A PSANÍ I/Y UVNITŘ SLOV) Pomoci si můžeme také krátkým příběhem:

„Vidím viset vidličku na větvi višně, jak se viklá ve vichřici,“ povídal

vítr vínu, když se vinul přes visutý most.

BRZY × BRZIČKO

Slovo brzy patří mezi vyjmenovaná slova, proto v něm píšeme tvrdé y. Slovo brzičko má sice stejný význam jako brzy, ale naprosto odlišný pravopis. Slovo brzičko je odvozeno od brzy, ale při jeho tvoření odtrhneme koncové -y a nahradíme ho měkkou příponou -ičko. Proto ve slově brzičko píšeme vždy měkké i. Příklad: Už brzy tam budeme.

Brzičko budou prázdniny.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist