načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Hasičská vozidla – Marián Šuman-Hreblay

Hasičská vozidla

Elektronická kniha: Hasičská vozidla
Autor: Marián Šuman-Hreblay

Historický vývoj hasičské techniky. Dějiny výroby a přehled hasičských vozidel. Slavní konstruktéři a další osobnosti. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  199
+
-
6,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 59%hodnoceni - 59%hodnoceni - 59%hodnoceni - 59%hodnoceni - 59% 60%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: CPress
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 216
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace (některé barevné), portréty, faksimile
Vydání: Nové, doplněné vydání
Spolupracovali: překlad: Petr Valdhans
Skupina třídění: Požáry. Ochrana před požáry
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-264-1388-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Historický vývoj hasičské techniky. Dějiny výroby a přehled hasičských vozidel. Slavní konstruktéři a další osobnosti.

Popis nakladatele

Nové aktualizované vydání, doplněné o fotografie a popis nejmodernějších hasičských automobilů, přehledně zachycuje dějiny výroby hasičské techniky a vozidel od začátku dvacátého století do současnosti. V knize taktéž naleznete seznam výrobců hasičských stříkaček a nadstaveb, technické údaje automobilových podvozků používaných pro stavbu hasičských vozidel, životopisy významných konstruktérů a výrobců hasičské techniky, terminologický slovník a další zajímavosti.

(česká a slovenská hasičská technika od roku 1904 do současnosti)
Předmětná hesla
Požární vozidlaČesko – 20.-21. století
Požární vozidlaSlovensko – 20.-21. století
Požární technikaČesko – 20.-21. století
Požární technikaSlovensko – 20.-21. století
Zařazeno v kategoriích
Marián Šuman-Hreblay - další tituly autora:
Hasičská vozidla -- Česká a slovenská hasičská technika od roku 1904 do současnosti Hasičská vozidla
Encyklopedie automobilů Encyklopedie automobilů
 (e-book)
Encyklopedie automobilů Encyklopedie automobilů
Autobusy Autobusy
 (e-book)
Autobusy Autobusy
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Hasičská vozidla

Česká a slovenská hasičská technika od roku 1904 do současnosti

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.cpress.cz

www.albatrosmedia.cz

Mgr. Marián Šuman-Hreblay

Hasičská vozidla – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2017

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Mgr. Marián Šuman-Hreblay

Hasičská vozidla

Česká a slovenská hasičská technika od roku 1904 do současnosti

CPress

Brno

2017


Hasičská vozidla

Česká a slovenská hasičská technika od roku 1904 do současnosti

Mgr. Marián Šuman-Hreblay

Překlad: Petr Vald hans

Ja zy ko vá korektura: Mil an Šťastný

Odborná ko rek tu ra: František Pecka

Obál ka: Martin Sodomka

Fotografie: archiv autora, František Pecka

Odpovědný redaktor: Dalibor Kumr

Technický redaktor: Radek Střecha

Objednávky knih:

www.albatrosmedia.cz

eshop@albatrosmedia.cz

bezplatná linka 800 555 513

ISBN tištěné verze 978-80-264-1388-2

ISBN e-knihy 978-80-264-1412-4 (1. zveřejnění, 2017)

Cena uvedená výrobcem představuje nezávaznou doporučenou spotřebitelskou cenu.

Vydalo nakladatelství CPress v Brně roku 2017 ve společnosti Albatros Media a. s. se sídlem

Na Pankráci 30, Praha 4. Číslo publikace 24 697.

© Albatros Media a. s., 2017. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být kopírována

a rozmnožována za účelem rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli z působem bez písemného souhlasu

vydavatele.

2. vydání


Obsah Úvodem 7

Poděkování 14

Hasičská technika 15

Přehled v současnosti platných norem pro požární vozidla a požární čerpadla 16

Vysvětlení používaných pojmů 16

Přehled v současnosti platných STN pro požární vozidla a požární čerpadla 17

Hasičská technika pod lupou 18

Automobil hasičské záchranné služby 18

Automobil na hašení specifi ckých požárů 18

Automobil pro přepravu osob 19

Automobilová stříkačka 19

Automobilová vysokozdvižná plošina 20

Cisternová automobilová stříkačka 22

Cisternová automobilová stříkačka k hašení lesních požárů 22

Dopravní automobil 24

Hadicový automobil 25

Hasičská technika 25

Chemický rozstřikovací automobil 26

Jednotné označení hasičských automobilů 27

Kombinovaný hasicí automobil 27

Motorová stříkačka 27

Motorová vozidla hasičského a záchranného sboru 31

Nasávací hadice 31

Nasávací koš 31

Odstředivé čerpadlo 33

Ostatní speciální automobily 33

Otočný automobilový žebřík 33

Pěnový hasicí automobil 35

Pístové čerpadlo 35

Plynový hasicí automobil 36

Pomocný automobil 36

Práškový hasicí automobil 36

Sanitní automobil 39

Štábní automobil 39


HASIČSKÁ VOZIDLA

4

Technický automobil 39

Technický hasičský automobil 39

Vyprošťovací automobil 40

Výšková automobilová pracovní plošina 40

Vývěva 40

Záchranný automobil 40

Zkratky hasičské techniky 41 Dějiny výroby hasičských vozidel 43

Vývoj hasičské techniky 50

Přehled hasičských vozidel a nástaveb 53

Hasičské stříkačky a nástavby 55

Czermack 55

Černý a Němec 55

Dopravostroj 55

Ebert 57

Eltrans 59

Flader 60

Florian 63

Hateco 65

Havelka a Mész 65

Hiller 65

Holeček 66

Hollmann & Jeřábek 66

Hrček & Neugebauer 67

Chotěbor 72

Karosa 72

KOV Karoserie Velim s.r.o. 81

Linser 81

Mára 81

Medtec-VOP 83

Partl a Frolík 84

Progres 84

RLS 85

Rosenthaler Maschinenfabrik 86

Sigma 87

Smekal 88

SPS-THZ 95


Obsah

5

KOBIT-THZ Slatiňany 100

Stárek 101

Start 101

Stratílek 102

STROJ-INVEST CZ s. r. o. , Svitavy 117

STS Prachatice a. s. 117

THT 117

THT Polička 121

THZ 125

Vesta Auto 131

Vystrčil 131 Automobilové podvozky pro stavbu hasičských vozidel 132

Aero 132

Avia 135

Laurin & Klement 136

LIAZ 139

NW 141

PAT-PAF 142

Praga 144

RAF 151

ROSS 152

Škoda 152

Tanax 159

Tatra 160

Walter 169

Wikov 172

Z (Zbrojovka) 172

Slavní konstruktéři a další osobnosti 174

Reginald Czermack-Warteck 175 Ing. Bohuslav Ebert 175 Friedrich August Flader 175 Jan Hrček 175 Tomáš Hrček 177 Ing. František Kec 177 Eduard Neugebauer 177 Antonín Smekal 177


HASIČSKÁ VOZIDLA

6

František Smekal 177

Raimund Augustin Smekal 177

Václav Ignác Stratílek 177

Josef Vystrčil 178 Literatura 182 Rejstřík 184 Příloha 190


Slovo autora

7

Dějiny lidské společnosti jsou odedávna spjaté

s  využíváním ohně a  vody. Postupující civilizace oheň používala nejen k  vyhřívání příbytků a  přípravě potravy, ale i  při výrobě nástrojů. Neopatrností při zacházení s  ohněm nebo vlivem nepříznivého počasí se z  dobrého pomocníka stal zlý pán. Oheň dovedl v  krátkém čase zničit dlouho budovaná obydlí a prostředky obživy. Lidé se učili bojovat s  ohněm a  způsob ochrany před tímto živlem souvisel s  úrovní vědění a  techniky. Přes to, že boj s požáry byl dobře organizován ve starověkém Egyptě, Řecku i v římské říši a vynález stříkačky pochází z období před naším letopočtem, další dlouhá staletí nepřispěla k jeho zefektivnění. Uplatňovala se pouze pasivní opatření k  zamezení šíření ohně: bourání dřevěných staveb nebo slaměných střech nacházejících se ve směru větru, polévání ohně vodou, později přibylo nařízení stavět zděné komíny a  zavádění hlásné služby. To byl zrod organizace hasičstva a  soustřeďování hasičů do spolků, nejčastěji se sv. Floriánem ve spolkovém znaku∗.

Tradice hasičských spolků sahá do středověku,

kdy se ve městech organizovaly městské požární sbory. Později byla požární ochrana prováděna v  rámci cechů, přičemž vznikaly měšťanské hasičské sbory. Povinnosti jednotlivých cechů upravovaly statuty. Například statut města Košice z roku 1732 přikazoval: manipulace se stříkačkami byla svěřena klempířům, hodinářům, puškařům a  mědikovcům, naplnit stříkačky vodou měli

bednáři, soustružníci, malíři a pekaři v součinnosti

s  okolním obyvatelstvem, za dostatek vody na

místě požáru zodpovídali holiči, štětkáři, knihaři,

krejčí, mydláři, čalouníci a hrnčíři spolu s obyvatel

stvem, zacházením se žebříky a háky byli pověřeni

stolaři a koláři. Organizované dobrovolné hasičské

hnutí se na území dnešních Čech a Moravy začalo

formovat v  polovině 19. století, když jako vůbec

první vznikl německý Sbor dobrovolných hasičů

v Zákupech na Českolipsku v roce 1854. O deset

let později (1864) byl ve Velvarech v  okrese

Kladno založený první ryze český hasičský sbor.

Na Slovensku nejstarší známý hasičský sbor

vznikl v  Prešově v  roce 1847, první dobro

volné hasičské sbory byly založené v  roce 1868

v Trnavě a Bratislavě. Po zrušení cechů v Uhersku

Úvodem

Požární družstvo před první světovou válkou

* Svatý Florián se narodil v  polovině 3. století na území dnešního Rakouska, byl plukovníkem římského vojska

v  Cannabiace (dnešní dolnorakouská obec Zeiselmauer) a  správcem římské provincie Noricum nedaleko města

Enns. Když byla odhalena jeho křesťanská víra, 4. května 304 byl s mlýnským kamenem na krku vhozen do řeky

Enns. Pohřben byl v Linci a později byly jeho ostatky převezeny do Říma. Zobrazován je jako římský voják, který

lije vodu na hořící dům, a je uctíván jako patron hasičů, kominíků a zedníků. V původním smyslu se však jednalo

o „hašení“ lidské zloby a nenávisti.


HASIČSKÁ VOZIDLA

8

Před sto lety bylo dobrým zvykem poděkovat za úspěšně provedený hasičský zásah


(1872) nabyla stará i  nově založená sdružení podobu dobrovolných měšťanských požárních spolků. V  českých zemích i  na Slovensku hlavní zodpovědnost za hašení požárů od poloviny 19. století až do druhé světové války nesly dobrovolné hasičské sbory měst a obcí. První placený hasičský sbor na českém území byl založen v  Praze roku 1853 (pro porovnání: první profesionální sbor existoval v  Paříži už začátkem 18. století). První profesionální závodní hasičský sbor začal pracovat v roce 1882 v továrně Fridricha Pollaka ve Fulneku.

V  prvních letech 20. století vidíme snahu

o  zvyšování odborné úrovně hasičů, podpořené zaváděním stále vyspělejší techniky. Tomuto tématu se věnoval i  článek Moderní hasičské zařízení, publikovaný v  roce 1913 v  časopise Vynálezy a  pokroky: „Hasičské sbory vyzbrojují se nyní všemožnými apparáty a  stroji, které mají umožniti vynešení lidí z ohně a isolování i uhašení požáru v době nejkratší. Z toho důvodu musí moderní hasič míti jisté základní vědomosti o  strojích, jež má obsluhovati, a  na vůdci hasičského sboru žádá se dokonce, aby byl inženýrem. Doba, kdy kůň byl hybnou silou při dopravě stříkaček, není tak dávná. Ve stáji, obráceni hlavou ku dveřím, stáli silné koně, aby mohli býti co nejrychleji připřaženi k stříkačce.

V  Americe je výcvik hasičských koní pověstný.

Koně nejsou ve stáji uvázáni a na znamení zvoncem tryskem pádí k stříkačce každý na své místo. Ale dnes význam koně v  dopravnictví slábne, a  proto také mizí rychle stříkačky koňmi tažené a  nahrazují se motorovými. Používá se sice stále parních stříkaček tažených koňmi, ale ve velkoměstech ustupují automobilním stříkačkám, při nichž motor benzinový nebo elektrický obstarává všechny výkony“.

Po vzniku samostatného Československa v roce

1918 veřejné požární jednotky z povolání byly jen v některých větších městech. Jejich činnost se řídila ještě předpisy z  dob Rakousko-Uherska (zemský zákon z  roku 1876) a  zodpovědnost za hašení požárů byla přenášena na dobrovolné hasičské sbory, hlavně v menších městech a obcích. O stavu hasičské techniky vypovídá dobový dokument: „Konec roku 1918 zastihl náš placený hasičský

Slovo autora

9

Praga Alfa z roku 1910

Hasičská Praga pro Plzeň z roku 1913

Hašení požáru kostela sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně v roce

1925 pomocí stříkačky fi rmy Czermack


HASIČSKÁ VOZIDLA

10

Osmimístné dopravní vozidlo Delahaye 40 HP z roku 1912

Dvouválcová parní stříkačka fi rmy Smekal na podvozku Berliet 35 HP z roku 1923


sbor pro Prahu I.-VIII. v poměrech nevyhovujících. Obec měla jen čtyři hasičská vozidla. Po jednom voze měly Královské Vinohrady a  Smíchov, avšak celá ostatní velká Praha používala vesměs jenom potahů koňských pro dopravu strojů a  zařízení hasebních. Jenom jedna však ze šesti hasičských strážnic měla dopravní automobily. U  těch ostatních bylo neustále v pohotovosti patnáct párů koní a  čekalo nečinně na tehdy dosti řídké případy ohně. Ke konci roku 1919 shledány byly poměry neudržitelnými a  v  čelo reorganisovaného sboru byl prvně postaven technik – ing.  O.  Uher. Ten přistoupil rázně k návrhům na modernisaci a zejména motorisaci služby hasičské“.

V prosinci 1919 se v Brně konal ustavující sjezd

Svazu československého hasičstva, na kterém se sjednotily zemské hasičské jednoty z  Čech,

Moravy a  Slezska. Slovenští hasiči v  té době

byli organizováni v  rámci Uherského hasičského

svazu a  Zemská hasičská jednota na Slovensku

byla založena až na celostátním sjezdu čs. hasičů

v Trenčíně v srpnu 1922. Od dvacátých let minulého

století je zřetelný i  prudší nástup automobilových

stříkaček a  hasičské techniky všeobecně, zejména

ve velkých městech. Hasiči v Praze dostali v roce

1922 dvě stříkačky Praga a jednu Laurin & Klement

s  nástavbou Czermack a  rekonstruovány byly tři

anglické stříkačky na podvozcích francouzských

automobilů Berliet. O rok později byla přikoupena

další stříkačka na podvozku Praga, dopravní

vozidlo Delahaye a přívěsné dvoukolové stříkačky

Czermack. V  roce 1924 přibyl tahač Chenard

Walcker a  na automobilový podvozek rekon

struovali starou vozovou chemickou stříkačku.

Slovo autora

11

Osmiválcová Praga Grand 14. série, upravená roku 1928 pro podnikový hasičský sbor ČKD Praha-Vysočany


Rotační automobilový žebřík dostala Praha

v  roce 1925, další rok byly zakoupeny dvoukolové přívěsné stříkačky firem Smekal a  Ebert. Bývalý Novoměstský dvůr v  Sokolské ulici byl upravený na ústřední hasičskou stanici a  v  roce 1926 byl z  hasičské služby vyřazen poslední pár koní (náklady na jejich držení dosahovaly částky tři čtvrtě milionu korun ročně a omezené finanční prostředky bránily většímu nákupu hasičských vozidel). Profesionální sbory se zakládaly ve velkých nebo speciálně zaměřených továrnách: v  Explosii Semtín a  ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu Rybitví v roce 1923, ve Škodových závodech v  Plzni a  ve Strojírnách Polička v  roce 1926, v  Adamovských strojírnách v  roce 1934, v Baťových závodech ve Zlíně v roce 1940, o rok později v  Železárnách Vítkovice a  v  roce 1942 v Železárnách Kunčice a v ČKD Hradec Králové.

V  letech druhé světové války se hasičská leg

islativa upravovala podle německých zákonů: v protektorátu Čechy a Morava byla zavedena tzv. požární policie, na Slovensku fungovala nejdříve Krajinská hasičská jednota na Slovensku, v  roce 1942 přejmenovaná na Slovenský hasičský svaz. Po osvobození se v říjnu 1945 v Praze konala ustavující schůze obnoveného Svazu československého hasičstva. Následující politické změny vyvolaly budování hasičstva na principech vojensky organizované složky, přičemž výkonnými jednotkami požární ochrany se staly veřejné a  závodní jednotky PO. Požární ochrana byla zařazena do působnosti ministerstva vnitra.

V průběhu 50. let byly přijaty tři zásadní zákony,

a to zákon č. 62/1950 Sb., o ochraně před požáry a  jinými živelními pohromami, zákon č.  35/1953 Sb., o  státním požárním dozoru (podle něho se od ledna 1954 namísto označení „hasič“ zavedl podle sovětského vzoru název „požárník“), a zákon č. 18/1958 Sb., o požární ochraně. V 60. letech byly založeny i odborné školy požární ochrany (střední škola v  Berouně, přestěhovaná do Frýdku-Místku, katedra PO v rámci Vysoké školy báňské v Ostravě; na Slovensku střední škola v Žilině od roku 1970) a  v  souvislosti s  federativním uspořádáním státu byly od roku 1969 vytvořeny Hlavní správy požární ochrany ministerstva vnitra ČSR a MV SSR.

HASIČSKÁ VOZIDLA

12

Hasičská technika SDH Brno-Královo Pole v r. 1940

Ukázka hasičského zásahu v r. 1940

Dopravní vozidlo Walter a osazenstvo Dobrovoľného hasičského

zboru v Bratislavě-Rači v roce 1942


V průběhu 70. let se začal měnit podíl jednotek

PO ze zásahů při požárech ve prospěch technických zásahů při živelních pohromách, dopravních nehodách, při odstraňovaní různých překážek, vyprošťování lidí a  podobně. Tomuto trendu byl přizpůsoben i  zákon o  požární ochraně z  roku 1985 a  konstituování Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR) v  roce 1995. Od roku 2001 došlo ke sloučení HZS ČR s Hlavním úřadem civilní ochrany a hasiči mají rozhodující podíl při likvidaci průmyslových havárií a  živelních katastrof, jakož i při vykonávání záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. HZS ČR je koordiná

torem integrovaného záchranného systému, který

sdružuje všechny záchranné složky. Podobné úkoly

má ve Slovenské republice Hasičský a  záchranný

zbor SR (HaZZ SR), který byl ustaven v dubnu 2002

na základě zákona č. 315/2001 Z.z.

Hasičské jednotky dnes používají vozidla a tech

niku od osvědčených domácích a  zahraničních

výrobců. Jedná se převážně o  automobily

a  nástavby, zhotovené dle konkrétních potřeb

a účelu. Pryč jsou časy, kdy se u nás vyráběly dvě

tři verze automobilových stříkaček na podvozcích

Tatra nebo Škoda a stejné typy hasičských vozidel

bylo možné objevit jak ve velkých městech, tak

i například v podhorských obcích.

V  průběhu jediného století na našem území

působilo mnoho výrobců hasičské techniky i auto

mobilek, jejichž podvozky sloužily k  montáži

stříkaček a  různých speciálních hasičských

nástaveb. Představit nejzajímavější z nich je úlohou

této publikace, jejíž encyklopedická část obsahuje

kapitoly:

• výrobci hasičských stříkaček a nadstaveb

• technické údaje automobilových podvozků,

které sloužily pro stavbu hasičských vozidel

• konstruktéři a výrobci

V  knize jsou kromě terminologického slovníku

a  statistických údajů načrtnuty i  stručné dějiny

výroby hasičských vozidel.

Slovo autora

13

Česká Praga a německý KHD-Magirus u SDH Vejprty v šedesátých letech minulého století

Mercedes, ZIL a GAZ královépolských hasičů z roku 1970


Poděkování

Při zpracovaní jednotlivých značek a  typů

hasičských automobilů a  výrobců nástaveb jsem vycházel především z  dobové literatury a  firemních materiálů. Velké množství časopiseckých článků a  monografií přinášelo občas odlišné informace, které jsem se snažil uvést na správnou míru. Výzkum ztěžovala i absence některých podnikových archívů, které byly zničené nebo zlikvidované. V  průběhu mé dlouholeté orientace na dějiny výroby našich motorových vozidel jsem navázal písemné i osobní kontakty s mnoha odborníky. Za zpřístupnění unikátní dokumentace o  nejstarších hasičských vozidlech a  motorových stříkačkách děkuji Janu Kostrhounovi (o firmě Ebert), sběrateli hasičské historie Františku Peckovi ze Sobětuch (o firmách Stratílek a Smekal), Reineru Staňkovi (o firmě Flader), JUDr.  Janu Tulisovi (o firmách Hrček & Neugebauer a  Stratílek), Josefu Víšovi (Archív Iveco Czech Republic, a.s., o  firmách Karosa a  THZ) a  Mgr.  Svatopluku Zatloukalovi (o firmě Smekal).

Při doplnění mého archívu, aktualizaci

a ověřování údajů mi pomáhali: Veronika Bacúrová (foto Smekal, Beharovce), Richard Bělohoubek (RLS, s.r.o.), Mgr.  Pavlína Boušková (Regionální

muzeum v  Teplicích, o  firmě Čermák), plk.

Jan Bradna (ÚO Kolín, o  stříkačce Holeček),

Ing.  Petr Čechlovský (SPS-THZ, s.r.o.), Lubomír

Černík (Medtec-VOP, s.r.o.), Dalibor Feuereisl

(fotografie Smekal, Praga, Škoda), Petr Chalupa

(SDH Jičín – Magirus), Ing. Jozef Hajduch

(KOBIT SK), Ing. Ondřej Houška (STS Prachatice),

Alexandra Kinter (Siemens AG), Tomáš Kobza

(OSH Šumperk – Opel Blitz), Lubomír Kocanda

(fotografie současných vozidel Aero, Praga, Škoda,

Tatra), kpt.  PhDr.  Eva Krajčiová (HaZZ Liptovský

Mikuláš), PhDr.  Jan Králík (fotografie karosérií

firmy Petera), Alena Kubátová (Informační cen

trum Úřadu pro technickou normalizaci, metrolo

gii a  státní zkušebnictví), PhDr.  Helena Lipavská

(Polabské muzeum v Poděbradech, o firmě Mára),

Jozef Malík (foto Stratílek Škoda 505), Jitka Marxová

(Infocentrum Chrastava – muzeum hasičstva),

Petr Motl (o firmě Stratílek), Jindřich Theumer (o

firmě Flader), Pavel Trnka (THT, s.r.o.), Lubomír

Vaňko (Florian, s.r.o.), Bc. David Vychánek (Vesta

Auto, s.r.o.), Bedřich Zenáhlík (fotografie vozidel

z  www.fotodoprava.com) a členové mojí rodiny.

Fotografie vozidel s  nástavbami THZ a  Karosa

nezištně poskytl archiv Iveco Czech Republic, a.s.

Všem za to srdečně děkuji.

HASIČSKÁ VOZIDLA

14

Mgr. Marián Šuman-Hreblay


Hasičská technika


Vysvětlení používaných pojmů

Hasičská technika se nejprve vyvíjela živelně, na

základě požadavků hasičských sborů a  možností výrobců. První normalizaci čtyřkolových parních stříkaček provedla Česká zemská hasičská jednota v  roce 1912. Až po vzniku Československé normalizační společnosti v  roce 1928 a  mnohaleté práci mohla normalizační komise přistoupit k  vydání první československé normy z  oboru požární techniky. Podle dostupných informací byly první ČSN z oblasti požární techniky vydány v  letech 1940 až 1941: ČSN 1251-1940 Požární štítky orientační, ČSN 1252-1941 Hasičská přilba, ČSN 1254-1941 Hasičské žebříky, hák a  tlumice, ČSN 1255-1941 Požární hydranty, ČSN 1257-1941 Ssací koše, rozdělovače a sběrače, ČSN 1259-1941 Hasičské nářadí na hadice. Během protektorátu nabylo účinnosti vládní nařízení č.  439/1941 Sb., o  závaznosti českomoravských norem požárně technických.

Po druhé světové válce se na základě nařízení

vlády ČSR č.  45/1951 o  technické normalizaci

zavedla mimo jiné i typizace motorových hasičských

stříkaček. Dokud starší soustava počítala s  výko

nem 150  l vody za minutu pro jednu hubici,

vyráběla se čerpadla o  výkonu 600, 900, 1200,

1500 a  1800 l/min při volném výtoku. Aby bylo

možné dosáhnout potřebného množství vody při

tlaku 60 až 80  m vodního sloupce, musela se

vyrábět čerpadla vysokotlaká. Aktuální typizace

počítala s  čerpadly o  výkonu 200, 400, 600, 800,

1600 a  2400 l/min při jmenovité sací výšce 1,5  m

a výtlaku 80 m vodního sloupce.

Zavedly se i  zkratky pro označování jednot

livých druhů stříkaček: PS pro přenosné stříkačky,

PPS pro přenosné stříkačky vsunuté do dvouko

lového přívěsného vozu a  vybavené potřebným

příslušenstvím, DS pro dvoukolové převozní stříkačky,

AS pro automobilové stříkačky a ASC pro automobi

lové stříkačky s  cisternou (později pojmenované na

CAS – cisternová automobilová stříkačka). Podle

tohoto schématu se stříkačky dělily na malé přenosné

(do hmotnosti 200 kg bez příslušenství, typy PS 2, PS

4, PS 6 a PS 8), střední (do hmotnosti 1000  kg na

podvozku s  příslušenstvím, typy PPS 4, PPS 8 a DS

16) a těžké (automobilové stříkačky s hmotností nad

2000 kg, typy AS 16, ASC 16 a AS 25).

HASIČSKÁ VOZIDLA

16

Přehled v současnosti platných norem pro požární vozidla a požární čerpadla

389301 ČSN EN 1846-1 Požární automobily – Část 1: Terminologie a označení

389301 ČSN EN 1846-2+A3 Požární automobily – Část 2: Obecné požadavky – Bezpečnost a provedení

389301 ČSN EN 1846-3+A1 Požární automobily – Část 3: Pevně zabudovaná zařízení – Bezpečnost a provedení

389305 ČSN EN 14466+A1

Požární čerpadla – Přenosné motorové stříkačky – Požadavky na bezpečnost a prove

dení, zkoušky

389310 ČSN EN 1028-1+A1

Požární čerpadla – Požární odstředivá čerpadla se zařízením pro zavodnění – Část 1:

Třídění – Všeobecné a bezpečnostní požadavky

389310 ČSN EN 1028-2+A1

Požární čerpadla – Požární odstředivá čerpadla se zařízením pro zavodnění – Část 2:

Ověřování všeobecných a bezpečnostních požadavků

389315 ČSN EN 14710-1+A2

Požární čerpadla – Požární odstředivá čerpadla bez zařízení pro zavodnění –

Část 1: Třídění, všeobecné a bezpečnostní požadavky

389315 ČSN EN 14710-2+A1

Požární čerpadla – Požární odstředivá čerpadla bez zařízení pro zavodnění –

Část 2: Ověřování všeobecných a bezpečnostních požadavků


Ford Transit – představitel moderního automobilu hasičské záchranné služby

17

Hasičská technika

Přehled v současnosti platných STN pro požární vozidla

a požární čerpadla

389315 ČSN EN 14710-2+A2

Požární čerpadla – Požární odstředivá čerpadla bez zařízení pro zavodnění – Část 2:

Ověřování všeobecných a bezpečnostních požadavků 389331 ČSN EN 14043+A1

Výšková požární technika – Automobilové žebříky se souběžnými pohyby – Požadavky

na bezpečnost a provedení a zkušební metody 389332 ČSN EN 14044+A1

Výšková požární technika – Automobilové žebříky s postupnými pohyby – Požadavky

na bezpečnost a provedení a zkušební metody

920101 STN 920101 Bezpečnost a ochrana před požáry 920501 STNEN 3-6 Přenosné hasicí přístroje 920602 STNEN 1147 Přenosné žebříky pro hasičské jednotky 920607 STNEN 1177 Vysokozdvižné plošiny pro hasičské a záchranné služby 920608 STNEN 14043 Vysokozdvižná automobilová technika pro hasičské a záchranné služby 920615 STNEN 1028-1 Požární odstředivá čerpadla se zavodňovacím zařízením 920616 STNEN 14710-1 Požární odstředivá čerpadla bez zavodňovacího zařízení 920622 STNEN 14466 Přenosné motorové stříkačky 929301 STNEN 1846-1 Vozidla požární a záchranné služby


HASIČSKÁ VOZIDLA

18

Hasičská technika pod lupou

Vedle definic podle současné terminologie jsou

pro názornost uvedeny i  některé příklady vozidel a  nástaveb používaných v  Československu po druhé světové válce. V  podstatě od toho období až do roku 1990 se u  nás vyráběl jenom omezený sortiment normalizovaných vozidel a  jejich příslušenství. Proto shodné typy hasičských vozidel můžeme objevit jak ve velkých městech, tak i  například v  podhorských obcích. Specializace, hlavně ve výběru podvozků, nastala až po privatizaci našich výrobních podniků a  v  důsledku dovozu vozidel a nástaveb ze zahraničí. Automobil hasičské záchranné služby

Záchranný automobil, který svým vybavením

umožňuje poskytnutí pomoci v  případě ohrožení života anebo zdraví osob, a to především při a) vyprošťování a  záchraně osob při dopravní

nehodě silničního dopravního prostředku

přepravujícího nebezpečné látky, b) vyprošťování osob za ztížených klimatických

podmínek, ze závalů a z těsných prostor, c) hašení požáru, d) poskytovaní první pomoci postiženým osobám

na místě zásahu, e) záchraně osob z výšek a z volných hloubek. Automobil na hašení specifi ckých požárů

Hasičský automobil se speciálním vybavením

a se speciálními hasicími látkami nebo bez nich. Do této skupiny hasičských automobilů používaných v  hasičských jednotkách můžeme zahrnout zejména: a) pěnový hasicí automobil (PHA), b) plynový hasicí automobil (PLHA),

Autobus Praga A 150 z 50. let

Autobus Robur LO 3000 z bývalé Německé demokratické republiky

Skříňové provedení Pragy A 150


c) práškový hasicí automobil (PRHA), d) kombinovaný hasicí automobil (KHA). Automobil pro přepravu osob

Hasičský automobil určený pro přepravu

hasičů a  jejich vybavení. Do této skupiny z  hlediska automobilů používaných hasičskými jednotkami můžeme zařadit zejména automobil s  místy k  sezení, určený pro přepravu osob, zpravidla hasičů, k  provedení zásahu a  jejich vybavení v rozsahu, který odpovídá velikosti jeho nákladového prostoru.

Automobilová stříkačka

Hasičský automobil vybavený čerpadlem, zpra

vidla i  s  nádrží na vodu a  vybavením k  likvidaci

požárů. Do této skupiny z  hlediska hasičských

automobilů používaných v  hasičských jednotkách

můžeme zahrnout zejména:

a) dopravní automobil (DA),

b) automobilovou stříkačku (AS),

c) cisternovou automobilovou stříkačku (CAS).

Hasičský automobil, který je určen k  přepravě

hasičů v  kabině nebo v  upravené nadstavbě,

ale i  pro přepravu veškerého vybavení nezbyt

ného k  vykonání zásahu; má pevně zabudované

Hasičská technika

19

Automobil Laurin & Klement typu MS z roku 1923 pro přepravu mužstva


čerpadlo na čerpání vody ze zdroje vody na hašení požárů nebo z  jiného zdroje. Hasičský automobil vybavený požárním čerpadlem je určen k dopravě hasičského družstva a hasičské technické výzbroje na místo požáru.

V  období po druhé světové válce se u  nás

stavěly automobilové stříkačky AS 16 RN podle úsekové normy ÚN 38 9340 (na podvozku Praga RN s  nosností 3000 kg, bez přenosné motorové stříkačky PS 8 a bez nádrže na vodu, s čerpadlem namontovaným vpředu před motorem), AS 16 podle ČSN 38 9340 (na podvozku s vyšší nosností, s čerpadlem vzadu a s cisternou o objemu 400 l na zatopení čerpadla) a AS 25 podle ČSN 38 9341. Pro hasičské automobilové stříkačky všeobecně platila ČSN 38 9301.

AS 25 sloužily k  přepravě mužstva a  vybavení,

čerpadlo mělo vyšší výkon a podvozek musel mít motor o výkonu alespoň 80,9 kW/110 k. K tomuto účelu se používaly zahraniční podvozky, např. Mercedes-Benz  L 4500 se vznětovým čtyřdobým šestiválcovým motorem (ø 105 × 140 mm, objem 7278 cm

3

, výkon 82,4 kW/112 k) a  nosností

4500 kg. Uspořádání podvozku a příslušenství bylo jako u typu AS 16, vozidlo s čerpadlem o výkonu max. 2400 l/min mělo rozměry přibližně 8000 × 2500 × 3000 mm, palivovou nádrž o objemu 160 l, spotřebu 40 l/h a hmotnost 8750 kg.

V 60. a 70. letech bylo k nám z Německé demo

kratické republiky dovezeno několik AS 16 na

podvozcích S-4000-1 (výrobce VEB Sachsenring

Automobilwerke, Zwickau), s  hadicovým navi

jákem, přenosnou motorovou stříkačkou PS-8

a  nádrží na 350  l vody, určenou k  zatopení

čerpadla, a  IFA W 50  L (výrobce VEB IFA

Automobilwerke, Ludwigsfelde) se stříkačkou

PS-8, přenosným osvětlovacím agregátem, dýcha

cími přístroji a nádrží na 200 l vody.

Automobilová vyso

kozdvižná plošina

Hasičský automobil vybavený hydraulicky ovlá

daným článkovaným ramenem, které má na konci

klec nebo plošinu a  může se otáčet o  360°. Od

poloviny 70. let se ve Slováckých strojírnách

Uherský Brod vyráběla na podvozku Tatra  T

148 6×6 a  T 815 PJ28 6×6.1 pracovní plošina PP

27 (AP 27) s  elektrohydraulicky ovládaným zdvi

hacím zařízením se 3 rameny. Rozměry vozidla  T

815: 12505 × 2480 × 3600 mm, max. pracovní

výška 27  m, max. boční dosah 15  m při výšce

klece 12 m nad terénem, nosnost pracovního koše

360  kg. Pohotovostní hmotnost vozidla 20100 kg,

přepravní rychlost 75 km/h, spotřeba 30 l/100 km.

HASIČSKÁ VOZIDLA

20

V meziválečném období se na přepravu osob používala otevřená

vozidla, jako je tento německý Opel Blitz z roku 1938.

AS 16 Praga RN se vyráběla po druhé světové válce.


Hasičská technika

21

Cisternová stříkačka fi rmy Smekal na podvozku Praga z 20. let

Praga RN ASC 16


Cisternová automobilová stříkačka

Hasičský automobil vybavený čerpadlem

a  obvykle vodní cisternou, hadicemi, proudnicemi a  dalším pomocným zařízením potřebným k hašení požáru.

U  nás se vyráběla vozidla Praga RN ASC 16,

Praga V3S 16 ASC (později CAS 16), Škoda 706 RTHP CAS 25, LIAZ 101 CAS K  25, Tatra 138 CAS 32, Tatra 148 CAS 32 a  Tatra 815 CAS 32. Z bývalého Sovětského svazu se k nám od konce 60. let dovezlo několik CAS 16 na podvozku ZIL 130 4×4 (výrobce Závody imeni Lichačeva, Moskva; zážehový čtyřdobý osmiválcový motor do V, rozvod OHV, ø 100 × 95 mm, objem 5969 cm

3

, výkon 125 kW/170 k při 3600 ot/min, rozvor

3800 mm, rychlost 85 km/h, spotřeba 33 l/100 km) s  nádrží na 2000  l vody a  170  l pěnidla a  od 70. let i CAS 25 na podvozku ZIL 131 6×6 (zážehový čtyřdobý osmiválcový motor do V, rozvod OHV, ø  100 × 95 mm, objem 5969 cm

3

, výkon 111

kW/150 k při 3200 ot/min, rozměry 7040 × 2500 ×

2975 mm, rychlost 80 km/h, spotřeba 44 l/100 km)

s nádrží na 2100 l vody a 150 l pěnidla.

Vzhledem k  vysokým provozním nákladům se

oba typy příliš neujaly a  používaly se převážně

v  armádě. Z  bývalé NDR byly v  tom období

dovezeny i CAS 16 na prodlouženém podvozku IFA

W 50 LA 4×4 (výrobce VEB IFA-Automobilwerke,

Ludwigsfelde), s  celkovými rozměry 7085 × 2500

× 3100 mm, kabinou pro 1+5 osob, nádrží na

2500  l vody a  500  l pěnidla a  s  dvoustupňovým

čerpadlem.

Cisternová automobilová

stříkačka k hašení lesních

požárů

Cisternová automobilová stříkačka, která musí

svým provedením a  vybavením umožňovat nasa

zení především v terénu, a to zejména při:

• likvidaci požáru lesního porostu, travního

porostu a  strniště (při zastavení a  za pomalé

jízdy),

HASIČSKÁ VOZIDLA

22

CAS 32 na podvozku Tatry 148 byla schopná nasazení v těžším terénu.


23

Dopravní automobil Škoda 125 s motorovou stříkačkou fi rmy Stratílek

Hadicový vůz HV 2 na podvozku Tatra 138


• zásobování zásahového úseku hasicí látkou při

likvidaci požáru pomocí lehkého přenosného

hasicího zařízení,

• vytváření protipožárních pásů kácením porostu,

rozrušováním povrchové vrstvy půdy a podobně,

• některých technických činnostech při

odstraňování následků povodní a sesuvů půdy.

Hasičský automobil, který je určen k  likvidaci

požárů zejména třídy A a B. Kabina řidiče a nástavba automobilu zabezpečují přepravu hasičů, hasicích látek a  vybavení, které umožní jeho samostatnou činnost; je určen k  provedení zásahu vodou pomocí dálkového hadicového vedení.

Dopravní automobil

Hasičský automobil, který je určen k  přepravě

hasičů v kabině nebo v upravené nástavbě a také na

přepravu přenosné motorové stříkačky a vybavení

potřebného k  provedení zásahu ze zdroje vody

na hašení požárů nebo jiného zdroje. Od 50. let

20. století se u  nás dopravní automobily (dob

ové označení dopravní vůz 8, DV 8, podle ČSN

389370) stavěly na podvozcích Praga A 150, Praga

RN a Tatra 805; s vloženou přenosnou motorovou

stříkačkou PS 8 se označovaly DVS 8. Z  bývalé

NDR se k  nám dovážel DA na podvozku Robur

LO 2500 (výrobce VEB Robur-Werke, Zittau) jako

valník nebo se skříňovou nástavbou.

HASIČSKÁ VOZIDLA

24

Dopravní automobil DV 12 na podvozku Robur LO 2500


Hadicový automobil

Hasičský automobil používaný k  přepravě

a  ukládání hadic. V  roce 1955 byl (podle ČSN 389380) postaven prototyp hadicového automobilu na podvozku Praga RN. Používal se k přepravování 1200 m hadic k požářišti a k pokládání hadicového vedení. Hadice jsou uloženy tak, aby je posádka 1–2 mužů mohla rozložit i  během jízdy. V  zadní části vozidla byla skříň na 1000 m spojených hadic 75, uložených na výsuvných deskách, a  reflektor pro osvětlení při práci za snížené viditelnosti. Zadní stěna nástavby byla opatřena stupačkami

pro výstup na střechu s  ohradou. Vozidlo mělo

vzadu závěs na tahání stříkaček PS 4, PS 8 nebo DS

16. Rozměry hadicového automobilu na podvozku

Praga RN: 7600 × 2100 × 2880 mm, hmotnost

s  příslušenstvím 5500  kg. Hadicové vozidlo HV 2

na podvozku Tatra 138 bylo zkonstruováno také

v n. p. Karosa (popis tam).

Hasičská technika

Všechny druhy pohyblivých technických

prostředků (hasičských automobilů, hasičských

přívěsů, hasičských kontejnerů, záchranných člunů

25

Interiér DV8 12 LA na podvozku Škoda 1203 z Karosy


a  ostatní techniky), které se používají k  likvidaci požárů a  při záchranných pracích, při živelních pohromách a  jiných mimořádných událostech. Všechna služební silniční vozidla hasičského a  záchranného sboru a  ostatní technika, která se používá k  likvidaci požárů, při záchranných pracích, při živelních pohromách a  jiných mimořádných událostech. Pohyblivé technické prostředky a  nepohyblivé technické prostředky určené zejména k  plnění úkolů hasičských jednotek při  ochraně před požáry. Technické prostředky k  zamezení, omezení šíření a  hašení požáru, ochraně osob a materiálních hodnot před požárem.

Chemický rozstřikovací

automobil

Účinný prostředek k odstranění následků chem

ického, radioaktivního a  biologického zamoření

odmořovacími, dezaktivačními a  dezinfekčními

roztoky. Sem řadíme např. dekontaminační auto

mobil (DEA) na podvozku Tatra 815 6×6 APZ94,

sloužící k  přepravě a  přípravě dekontaminačních

směsí a vody a jejich aplikaci (např. dekontaminaci

terénu a komunikací, sprchování osob, zásobování

vodou atd.). Má 3 nádrže po 2000  l – přední

a  střední je určena k  přípravě dekontaminační

HASIČSKÁ VOZIDLA

26

Iveco Trakker v úpravě fi rmy THT s jednotným označením


směsi, v  zadní nádrži je čistá voda. Nástavba se skládá z  rámu skříně, nádrží na vodu, nízkotlakého, parního a pneumatického okruhu, nádrže paliva, elektrického zařízení, naftového topení a  příslušenství. Výrobcem nástavby je Vojenský opravárenský podnik VOP 25 Nový Jičín. Chemický automobil ARS 12M je souborem strojního zařízení a  speciálního příslušenství, namontovaného na podvozku Praga V3S s navijákem. Jednotné označení hasičských automobilů Označení, které obsahuje: • barevné označení, • umístění znaku hasičského a  záchranného

sboru,

• umístění čísla tísňového volání „150“ a symbolu

SOS 112,

• umístění zvláštního výstražného světla se

zařízením na vydávání typického zvukového

znamení,

• umístění volacího znaku vozové radiostanice.

V  poválečném období u  nás nebylo jednotné

barevné označení hasičských stříkaček a  vozidel. Vozidla byla opatřena základní barvou a zeleným krycím nátěrem, výfuk hliníkovým nátěrem. Mazací součástky byly natřené červenou a vodní modrou barvou. Dřevěné části karoserie a  nástavby se napouštěly základní fermežovou barvou. Vnitřek

zadní části vozidla pro příslušenství a  vnější lak

byly zelené. Vnitřek kabiny řidiče a  mužstva byl

natřený žlutým krycím lakem, dřevěné sedačky bez

barvým lakem. Městský hasičský sbor v Brně měl

svého času žlutou barvu na vozidlech i  hadicích.

Návrh na jednotnou červenou barvu pro všechna

hasičská vozidla u nás byl podán v červenci 1947.

Kombinovaný hasicí

automobil

Hasicí automobil s  kombinací více než dvou

druhů hasicích zařízení (např. na vodu, pěnu

a  hasicí prášek). Hasičský automobil, který je

určen k  likvidaci požárů, pro případ použití

dvou či více druhů hasicích látek současně;

kabina řidiče a  skříňová nadstavba umožňují

přepravu hasičů, hasicích látek, pomocných médií

a vybavení v takovém složení, které umožňují jeho

samostatnou činnost.

Motorová stříkačka

Technický prostředek tvořený motorovou

pohonnou jednotkou, čerpadlem a příslušenstvím.

Může být v tomto provedení:

Hasičská technika

27

Kombinovaný hasicí automobil KPA 3-10 na podvozku Tatra 813

Dvouválcová motorová stříkačka fi rmy Stratílek


• přenosná, která je převážena především

v  hasičských automobilech, v  hasičských

přívěsech, hasičských návěsech nebo hasičských

kontejnerech, • přívěsná, která je pevně spojena s  podvozkem

přívěsu (přepravního). Čerpadlo vybavené hnacím motorem V  minulosti se stříkačky s  motorickým pohonem definovaly a dělily na: • stříkačky motorizované – ruční stříkačky, na

kterých byly zkrácené čerpací páky opatřené

táhly, která pomocí ozubených převodů byla

poháněna spalovacím motorem, • stříkačky motorové – agregáty tvořené čerpadlem

a  přímo s  ním spojené hnacím motorem;

uložené na nosítkách se jmenovaly přenosné,

namontované na dvou- nebo čtyřkolovém pod

vozku byly mobilní, • stříkačky automobilové – požární vozidla, kde

mimo karoserii pro mužstvo a  nářadí je na

podvozku uloženo čerpadlo s  určitým počtem

výtlačných hrdel. Čerpadlo může být umístěno

vpředu, vzadu nebo uprostřed rámu podvozku.

V  případě, že je čerpadlo opatřeno nádrží na

vodu většího objemu, nazývá se tato stříkačka

„automobilová stříkačka cisternová“.

HASIČSKÁ VOZIDLA

28

Defi lé motorových stříkaček fi rmy Stratílek v 30. letech

Dvoukolová motorová stříkačka z dílny vrchlabské fi rmy Ignaz

Theodor Petera a synové


Hasičská technika

29

Stratílkova ruční stříkačka předělaná na pohon čerpadla elektromotorem

typ PS 2 PS 4 PS 6 PS 8 DS 16 motor dvoudobý dvoudobý dvoudobý dvoudobý čtyřdobý počet válců 1 2 2 2 4 objem (cm

3

) 192 615 800 1143 2556

výkon (kW/k) 2,5/3,6 14/19 16,2/22 22,1/30 33,1/45

spotřeba (l/h) 1,5 8 9 13,5 16

objem nádrže (l) 4 15 27,5 25 30

max. výkon (l/min) 200 400 600 800 1600

počet stupňů čerpadla 1 2 3 2 8

vývěva vodokružní rotační rotační plynová rotační

rozměry: délka (mm) 550 3360 3365 3365 3650

rozměry: šířka (mm) 400 1550 1550 1550 1550

rozměry: výška (mm) 500 1630 1630 1630 1250

hmotnost stříkačky (kg) 45 120 143 180 950

norma ČSN 389310 389311 389312 389330 –

Základní údaje typizovaných motorových stříkaček používaných od 50. let minulého

století


Po znárodnění byli všichni tehdejší výrobci hasičské techniky začleněni do jednotlivých závodů v rámci

n. p. THZ a jejich původní názvy zanikly.

HASIČSKÁ VOZIDLA

30

Poznámka: rozměry stříkaček PS 4 až DS 16 se vztahují na přívěsný vozík používaný k jejich přepravě

(podle ČSN 389326). Pro přenosné motorové stříkačky všeobecně platila ČSN 38 9305.

– stříkačka PS 2 se vyráběla od roku 1955

– stříkačku PS 4 poháněl motor z osobního automobilu Aero Minor, výrobek n. p. Letecké závody Praha

(1946–1951)

– stříkačka PS 6 se vyráběla v letech 1937–1950 s motorem Vystrčil

– stříkačku PS 8 poháněl motor Vystrčil V-30 nebo Stratílek SM 31

– stříkačku DS 16 poháněl motor Smekal SM 45 Dvoukolová motorová stříkačka se čtyřválcovým čtyřtaktním motorem: A – píst s ojnicí, B – ssací ventil, C – výfukový ventil, Č – čerpadlo, D – vačkový hřídel, E – klikový hřídel, F – olejová pumpa, G – chlazení oleje, H – páčka karburátoru, I – kohout chladicí vody, J – kohouty pro přívod paliva, K – kolečka k pohonu vývěvy, L – oběžné kolo, M – motor, N – rozváděcí kolo (difuser), O – ventil výtlačného hrdla, P – podvozek, R – výtlačná hrdla, S – spojka, T – ssací hrdlo, U – Stauferovy maznice, V – rotační vývěva, W – armaturní stěna, X – teploměr, Y – manometr, Z – vakuometr. (V popise byla použita dobová terminologie)


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v

elektronickém obchodě společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist