načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Harry Potter a relikvie smrti - J. K. Rowlingová

Harry Potter a relikvie smrti
-15%
sleva

Kniha: Harry Potter a relikvie smrti
Autor:

„Vydejte mi Harryho Pottera,“ přikazoval Voldemortův hlas, „a nikomu se nic nestane. Vydejte mi Harryho Pottera a nechám školu nedotčenou. Vydejte mi Harryho Pottera a budete odměněni. ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  549 Kč 467
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
15,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2%hodnoceni - 71.2% 90%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018-03-29
Počet stran: 792
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: 775 stran
Vydání: 7. vydání
Spolupracovali: přeložil Pavel Medek
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2018-14
ISBN: 9788000050041
EAN: 9788000050041
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

„Vydejte mi Harryho Pottera,“ přikazoval Voldemortův hlas, „a nikomu se nic nestane. Vydejte mi Harryho Pottera a nechám školu nedotčenou. Vydejte mi Harryho Pottera a budete odměněni. Dávám vám čas do půlnoci.“ Věrní kamarádi Harry, Ron a Hermiona do posledního ročníku bradavické školy nenastoupí. Musí splnit nelehký úkol, který moudrý ředitel školy Albus Brumbál již nemůže dokončit. Společně se vydávají hledat tajemné viteály, do kterých Pán zla roztříštil svou duši. Zničení viteálů je tak jedinou šancí, jak nad ním zvítězit. Na trojici kamarádů číhají na cestě nebezpečné nástrahy, ale ani v těch nejtemnějších úkrytech neztrácejí podporu svých přátel.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

9

KAPITOLA PRVNÍ

Pán zla nabírá síly

K

de se vzali, tu se vzali, objevili se na úzké, měsíčnímsvitem zalité silničce pár metrů od sebe dva muži. Naokamžik zůstali oba nehybně stát a mířili si navzájem hůlkami

na prsa; pak ale jeden druhého poznali, schovali hůlky pod

pláště a rychlým krokem se společně vydali stejným směrem.

„Něco nového?“ zeptal se vyšší z nich.

„Nesu vynikající zprávy,“ odpověděl Severus Snape.

Po levé straně lemovaly silničku divoce rostoucí nízké ostružinové keře, vpravo byl vysoký, úhledně zastřižený živý plot. Dlouhé pláště oběma mužům za chůze povlávaly kolem kotníků.

„Už jsem se bál, že to nestihnu,“ ozval se Yaxley. Drsné rysy jeho tváře vystupovaly v paprscích měsíce a ustupovaly vestínech stromů, jejichž větve se vzpínaly nad silničkou. „Bylo to trochu složitější, než jsem čekal. Doufám ale, že budes výsledkem spokojený. Vy jste přesvědčen, že ho vaše zprávy potěší?“

Snape přikývl, k žádnému bližšímu vysvětlení se aleneměl. Zabočili doprava na širokou příjezdovou cestu, která ze

HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI

10

silničky odbočovala. Vysoký živý plot zatáčel tímtéž směrem

a táhl se do dáli za impozantní dvoukřídlou bránuz tepaného železa, která jim zahrazovala cestu. Ani jeden z nichnezpomalil; oba beze slova zvedli levou paži gestempřipomínajícím vojenský pozdrav a prošli bránou, jako by tmavý kov byl

pouhým dýmem.

Živý tisový plot tlumil zvuk jejich kroků. Někde napravo od nich cosi tiše zašustilo. Yaxley znovu vytáhl hůlku a namířil ji svému společníkovi nad hlavu, vzápětí se ale ukázalo, že zdrojem hluku nebylo nic nebezpečnějšího než sněhobílý páv, majestátně se nakrucující na vrcholku živého plotu.

„Lucius si to vždycky uměl zařídit. Pávi...“ Yaxley sipohrdavě odfrkl a zastrčil hůlku pod plášť.

Na konci rovné příjezdové cesty se ze tmy vynořilopohledné venkovské sídlo; za kosočtvercovými okenními tabulkami v přízemí zářilo světlo. Odněkud z temné zahrady za živým plotem k  nim doléhalo zurčení fontány. Snapeovi a  Yaxleymu zaskřípěl pod nohama štěrk, když rázným krokem zamířili k  hlavnímu vchodu. Ještě než k  němu došli, dveře se před nimi otevřely dovnitř, přestože nebylo vidětnikoho, kdo by je obsluhoval.

Ocitli se v rozlehlé, spoře osvětlené, zato ale bohatězařízené vstupní hale, jejíž kamennou podlahu z velké částipokrýval nádherný koberec. Z portrétů na zdech sledovalyprocházejícího Snapea a Yaxleyho oči v bledých obličejích. Oba muži se zastavili u masivních dřevěných dveří vedoucích do přilehlé místnosti, na kratičký okamžik zaváhali a pak Snape zmáčkl bronzovou kliku.

Společenský salon byl plný mlčících lidí, kteří seděli kolem dlouhého, ozdobně vyřezávaného stolu. Všechenostatní nábytek byl ledabyle odsunut ke stěnám. Místnost spoře osvětlovaly plameny ohně pod elegantní mramorovoukrboKAPITOLA PRVNÍ

11

vou římsou, nad níž viselo zrcadlo v pozlaceném rámu.Snae a Yaxley zůstali vteřinku stát na prahu. Když jejich očipřivykly nedostatku světla, oba mimoděk vzhlédli vzhůru na

nejpodivnější součást celého výjevu: na zjevně bezvědomou

lidskou postavu, která se vznášela hlavou dolů nad stolem,

pomalu se otáčela, jako by visela na neviditelné šňůře,a odrážela se v zrcadle i dole na ploše leštěné stolní desky. Nikdo

z  lidí kolem stolu se na zavěšence nedíval, s  výjimkou bledého mladíka, který se nacházel prakticky přímo pod ním.

Mladík se nedokázal ovládnout a co minutu k němu zvedal

oči.

„Yaxley a Snape,“ ozval se vysoký jasný hlas od čela stolu. „Málem jste se opozdili.“

Muž, který promluvil, seděl přímo před krbem, takže příchozí zpočátku stěží rozeznávali víc než pouhou siluetu. Když ale přistoupili blíž, zazářil na ně z  ponurého přítmí mužův obličej: holá lebka připomínající hadí hlavu, nozdry jako dvě úzké štěrbiny a zářící rudé oči se svislýmizorničkami. Pleť měl tak bledou, že se zdálo, jako by perlově světélkovala.

„Ty pojď sem, Severusi,“ ukázal Voldemort na židli po své pravé ruce. „A Yaxley si sedne vedle Dolohova.“

Oba se usadili na určená místa. Většina přítomných kolem stolu sledovala Snapea, a na něj se také Voldemortobrátil jako na prvního.

„Tak co?“

„Můj pane, Fénixův řád má v úmyslu přestěhovatHarryho Pottera z  jeho momentálního bezpečného úkrytu příští sobotu za soumraku.“

Tato zpráva vyvolala u  stolu zjevný zájem; někteří z přítomných ztuhli, jiní se nepokojně zavrtěli, všichni ale hleděli na Snapea a na Voldemorta.

HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI

12

„V  sobotu... za soumraku,“ opakoval Voldemort. Rudé zorničky se zavrtaly do Snapeových černých očí takpronikavě, že se někteří z přihlížejících odvrátili, jako by měli strach, že je divokost černokněžníkova pohledu popálí. Snape však na rozdíl od nich klidně hleděl Voldemortovi do tváře a po vteřině či dvou se Voldemortova ústa beze rtů zkřivila v cosi, co připomínalo úsměv.

„Dobře. Velmi dobře. A tato zpráva pochází –“

„Ze zdroje, o němž jsme mluvili,“ potvrdil Snape.

„Můj pane!“ Yaxley se předklonil a zadíval se přes dlouhý stůl na Voldemorta a Snapea. Obličeje všech přítomných se obrátily k němu. „Já jsem slyšel něco jiného, můj pane.“

Chvíli čekal, když ale Voldemort nic neřekl, rozhodl se pokračovat. „Dawlish, to je ten bystrozor, se mezi řečí zmínil, že budou Pottera stěhovat až třicátého, to znamenáv předvečer jeho sedmnáctých narozenin.“

Snape se pousmál. „Můj zdroj mi prozradil, že majív plánu vypustit nějakou falešnou zprávu, a to je nepochybně ona. Dawlish je určitě pod vlivem matoucího kouzla. Nebylo by to poprvé, je o něm známo, že je snadno ovlivnitelný.“

„Ujišťuji vás, můj pane, že si tím byl Dawlish zjevně narosto jistý,“ trval na svém Yaxley.

„Pokud na něj použili matoucí kouzlo, je si tím přirozeně jistý,“ ušklíbl se Snape. „Já mohu zase ujistit vás, Yaxley, že Oddělení bystrozorů nebude v další ochraně HarryhoPottera hrát žádnou roli. Řád je přesvědčen, že máme naministerstvu svoje lidi.“

„Alespoň v jedné věci se tedy Řád nemýlí, co?“poznamenal přihrbený muž, který seděl jen kousek od Yaxleyho.Dýchavičně se zachichotal a zasmálo se i několik dalších lidíkolem stolu.

Voldemort se nezasmál. Zalétl pohledem vzhůru k tělu,

KAPITOLA PRVNÍ

13

které se jim pomalu otáčelo nad hlavami, a budil dojem, že

o něčem intenzivně přemýšlí.

„Můj pane,“ pokračoval Yaxley, „Dawlish je přesvědčen, že přesun toho chlapce bude zajišťovat celý oddíl bystrozorů –“

Voldemort zvedl velkou bílou ruku a  Yaxley okamžitě zmlkl; podrážděně sledoval, jak se Voldemort znovu obrací ke Snapeovi.

„Kde chtějí toho kluka schovat pak?“

„Doma u  některého z  členů Řádu,“ odpověděl Snape. „Podle informací mého zdroje zabezpečili vybrané místo veškerými ochranami, které mohou Potterovi poskytnout Řád i  ministerstvo dohromady. Domnívám se, že jakmile se tam dostane, budeme mít jen nepatrnou šanci odvést ho odtamtud, můj pane, pokud samozřejmě ministerstvo do příští soboty nepadne. To by nám snad dalo možnost odhalit a  zneškodnit dostatek ochranných kouzel, abychom ta zbylá dokázali prorazit.“

„Co vy na to, Yaxley?“ zavolal Voldemort přes stůla v rudých očích mu podivně zasvítil odraz plamenů z krbu.„Padne ministerstvo do příští soboty?“

Hlavy všech přítomných se znovu otočily k  Yaxleymu, který se napřímil v ramenou.

„Můj pane, v tomto ohledu mám dobré zprávy. Podařilo se mi – s obtížemi a po vynaložení značného úsilí –podrobit kletbě Imperius Piuse Břichnáče.“

Na mnohé smrtijedy sedící kolem Yaxleyho učinilo toto prohlášení zjevně velký dojem. Jeho nejbližší soused Dolohov, muž s protáhlým pokřiveným obličejem, ho poplácal po zádech.

„To je slušný začátek,“ připustil Voldemort. „Břichnáč je ale jen jeden člověk. Než přikročím k akci, musí být Brousek

HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI

14

našimi lidmi obklíčen. Jediný nezdařený pokus o  jeho odstranění by pro mne znamenal velký krok zpátky.“

„Jistě – to je pravda, můj pane. Jak ale víte, jako ředitel Odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů je Břichnáč ve stálém kontaktu nejen se samotným ministrem, ale i s řediteli všech ostatních odborů ministerstva. Podle mého názoru bude teď, kdy ovládáme jednoho z tak vysocepostavených ministerských úředníků, docela snadné podrobit si i ostatní jeho kolegy. Všichni pak s námi budou mocispoluracovat na Brouskově odstranění.“

„Pokud ovšem našeho přítele Břichnáče někdo neodhalí dřív, než se mu podaří získat ostatní na naši stranu,“ podotkl Voldemort. „Každopádně je velice nepravděpodobné, že by bylo ministerstvo už do příští soboty moje. A nedostaneme-li se k tomu klukovi v místě, kam ho chtějí přestěhovat,musíme se ho zmocnit cestou tam.“

„K  tomu jsou vytvořeny příznivé podmínky, můj pane,“ ubezpečil ho Yaxley, jemuž zjevně záleželo na tom, aby se dočkal alespoň nějaké pochvaly. „V Odboru pro kouzelnoupřepravu máme hned několik svých lidí. Jakmile se Potter někampřemístí nebo použije letaxovou síť, okamžitě se o  tom dozvíme.“

„Nepoužije přemisťování ani letaxovou síť,“ skočil mu do řeči Snape. „Řád se vyhýbá všem způsobům přepravy, které jsou pod kontrolou nebo pod dohledem ministerstva.Nevěří nikomu, kdo s ním má něco společného.

„Tím líp,“ ušklíbl se Voldemort. „Bude muset cestovatnormálně, takže bude mnohem snazší se ho zmocnit.“

Znovu vzhlédl k  pomalu se otáčejícímu tělu a pokračoval: „Vezmu si toho kluka na starost osobně. V  případu Harryho Pottera už došlo k příliš mnoha omylům. Některé z nich jsem zavinil já sám. Za to, že je stále ještě naživu, vděčí Potter spíš mým chybám než svým triumfům.“

KAPITOLA PRVNÍ

15

Společnost kolem stolu Voldemorta napjatě sledovala; soudě podle jejich výrazů se každý z  přítomných bál, aby právě jemu Pán zla nekladl za vinu, že Harry Potter dosud žije. Zdálo se však, že Voldemort spíše než ke svýmspolečníkům mluví sám k sobě, nebo že svá slova adresujebezvědomému tělu nad sebou.

„Nebyl jsem dostatečně opatrný, a stal jsem se proto obětí smůly a náhody, okolností, které dokážou překazit všechny, kromě těch nejlépe vymyšlených plánů. Teď už jsem se ale poučil. Pochopil jsem některé věci, jimž jsem dříve nerozuměl. Musím to být já, kdo zabije Harryho Pottera, a  tak se také stane.“

Reakcí na tato slova bylo náhlé zakvílení, děsivý táhlý sten plný utrpení a bolesti. Mnozí ze smrtijedů kolem stolupřekvapeně sklopili oči k zemi, protože to působilo dojmem, že se nářek ozývá někde pod jejich nohama.

„Červíčku!“ sykl Voldemort stále stejně tichýma zamyšleným tónem, aniž na jediný okamžik odtrhl oči od těla, jež se otáčelo ve vzduchu nad ním. „Nenařídil jsem ti snad, že se máš postarat o to, aby byla náš zajatec zticha?“

„Ano, m-můj pane,“ zakoktal drobný mužík přibližně v  polovině stolu, krčící se na židli tak nízko, až se na první pohled zdálo, že je volná. Teď z  ní seskočil a  vyběhl z místnosti tak spěšně, že po něm nezůstalo nic než podivnýstříbřitý záblesk.

„Jak jsem říkal,“ pokračoval Voldemort a  znovu přelétl očima po napjatých tvářích svých stoupenců, „už jsem sepoučil. Budu například potřebovat vypůjčit si od někoho z vás hůlku, než konečně Pottera zabiju.“

Ve všech obličejích, jimiž byl obklopen, se zračil absolutní šok. Právě tak jim mohl sdělit, že si chce vypůjčit něčí ruku.



Joanne K. Rowlingová

JOANNE ROWLINGOVÁ


31. 7. 1965

Joanne Rowlingová je britská spisovatelka.

Narodila se v Yate v Anglii a vyrůstala v Chepstow, kam chodila na základní školu. Na univerzitě v Exeteru studovala francoužštinu a klasické předměty, součástí studií byl rok v Paříži. Po škole se přestěhovala do Londýna, kde žačala pracovat, mezi jinými je zmiňováno hlavně její působení u Amnesty International. Několik let žila v Portugalsku, kde působila jako učitelka angličtiny. Zde se také vdala a z krátkého manželství se narodila dcera. Po rozvodu se vrátila se do Edinburghu, kde skončila jako nezaměstnaná na sociálních dávkách. Zvrat v jejím životě přineslo v roce 1997 vydání první knihy o Harrym Potterovi a během pěti let se z chudé ženy stala multimilionářkou.
V roce 2001 se podruhé vdala za Dr. Neila Murraye a později se jim narodily další dvě děti. Rodina žije převážně ve Skotsku.
Rowlingová se kromě psaní věnuje charitativním činnostem, podporuje nejrůznější nadace, velkou část peněz dává dětem a na výzkum roztroušené sklerózy, na kterou zemřela její matka. Za svá díla získala mnoho ocenění a v souvislosti se sérií o Harrym Potterovi také vedla několika soudních sporů. Knihy o Potterovi zaznamenaly obrovský úspěch po celém světě a byly zfilmovány.

Legendární příběhy z magického světa prolínajícího se s naším reálným není třeba dlouze představovat. Hlavními hrdiny je parta dětí se zázračnými schopnostmi, které se sejdou v prvním ročníku čarodějnické školy v Bradavicích. Zpočátku poměrně nevinná dobrodružství nabývají na vážnosti a pomalu dospívající hrdinové nakonec musí stanout v boji o záchranu kouzelnického světa. Knih bylo napsáno celkem 7 - Harry Potter a Kámen mudrců (Harry Potter and the Philosopher´s stone, 1997), Harry Potter a tajemná komnata (Harry Potter and the Chamber of Secrets, 1998), Harry Potter a vězeň z Azkabanu (Harry Potter and the Prisoner of Azkaban, 1999), Harry Potter a ohnivý pohár (Harry Potter and the Goblet of Fire, 2000), Harry Potter a Fénixův řád (Harry Potter and the Order of the Phoenix, 2003), Harry Potter a princ dvojí krve (Harry Potter and the Half-Blood Prince, 2005) a Harry Potter a relikvie smrti (Harry Potter and the Deathly Hallows, 2007).
V souvislosti s těmito příběhy napsala Rowlingová tři doplňkové knihy, o kterých se v románech zmiňuje. Fantastická zířata a kde je najít (Fantastic Beasts and Where to Find Them, 2001) je bestiář z předmětu o kouzelných tvorech ve škole v Bradavicích. Famfrpál v průběhu věků (Quiddith Through The Ages, 2001) popisuje nejoblíběnější čarodějnickou týmovou hru na létajích košťatech. A konečně Bajky barda Beedleho (The Tales Of Beedle the Bard, 2008) je soubor pohádek pro kouzelnické děti.
Rowlingová napsala také jeden román pro dospělé - Prázdné místo (The Casual Vacancy, 2012). Je to příběh z anglického venkovského maloměsta, které se po náhlé smrti jednoho z radních dostane do žádnými zbraněmi neopovrhujícho boje o volné křeslo. V brilantně napsaném románu, který popisuje charaktery lidí, jejich slabosti, touhy a vášně, najdeme zcela odhalené ty stránky každodenního života, které se někdy raději snažíme nevidět.
Joanne Rowlingová je pod pseudonymem Robert Galbraith autorkou zatím dvou kriminálních románů - Volání kukačky (The Cuckoo´s Calling, 2013) a Hedvábník (The Silkworm, 2014). Jejich hrdinou je válečný veterán z Afganistánu Cormoran Strike, který opustil armádu po těžkém zranění s doživotními následky a po návratu do Londýna se stal obtížně se protloukajícím soukromým detektivem. Příběhy jsou propracované a napínavé, zápletky zajímavé a úspěch u čtenářů předpovídá další pokračování.

Při filmové adaptaci knih o Harrym Potterovi byla Rowlingová velmi nekompromisní a ovlivnila spoustu značně důležitých rozhodnutí, například včetně toho, že se bude točit v Anglii s britskými herci a ne v Americe, jak si přáli producenti.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist