načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Hallux Řešení bez operace -- Valgus, limitus, rigidus – Carsten Stark

Hallux Řešení bez operace -- Valgus, limitus, rigidus
-11%
sleva

Kniha: Hallux Řešení bez operace
Autor: Carsten Stark
Podtitul: Valgus, limitus, rigidus

Hallux valgus trápí ve vyspělém světě deset milionů lidí. Toto chybné postavení palce nohy nejen nehezky vypadá, ale jednoho dne se palec začne ozývat silnými bolestmi. Většina postižených se proto dříve či později musí rozhodnout, zda ... (celý popis)
Titul je na partnerském skladu >10ks - doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  299 Kč 266
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 49Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79%hodnoceni - 79% 93%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2019
Počet stran: 171
Rozměr: 236,0x160,0x12,0 mm
Úprava: barevné ilustrace
Spolupracovali: přeložil Jan Hlavička
Skupina třídění: Ortopedie. Chirurgie. Oftalmologie
Hmotnost: 0,4kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
Novinka týdne: 2019-14
Datum vydání: 201903
ISBN: 978-80-7553-640-2
EAN: 9788075536402
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Hallux valgus trápí ve vyspělém světě deset milionů lidí. Toto chybné postavení palce nohy nejen nehezky vypadá, ale jednoho dne se palec začne ozývat silnými bolestmi. Většina postižených se proto dříve či později musí rozhodnout, zda podstoupí, či nepodstoupí operaci. Celostní přístup Carstena Starka funguje bez ortopedických vložek, injekcí a operací. Kombinací různých opatření nabízí šetrnou pomoc a úlevu od bolesti při diagnózách hallux valgus, hallux rigidus a hallux limitus. (valgus, limitus, rigidus : řešení bez operace)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Náš životní styl značnou měrou

přispívá k tomu, že tolik z nás má

problémy s halluxem. Ignorujeme

důmyslnou anatomii chodidel,

vězníme je v příliš úzké obuvi,

jednostranně je zatěžujeme a skoro

jim nevěnujeme pozornost. Potom

není divu, že se palec večer nebo

už přes den hlásí a bolí.

4. kapitola

Palci,

proč mě bolíš?


49

NESPRÁVNÉ ZATÍŽENÍ A JEHO NÁSLEDKY

Nesprávné zatížení

a jeho následky

4. kapitola

Palci,

proč mě bolíš?

Jak přirozeně žijí naše chodidla? Podíváme-li se na  chodidla dávných lidí, všimneme si, že jsou v přednoží bez výjimky značně široká – připomínají vějíř. Můžeme vycházet z toho, že šířka přednoží je známkou silného svalstva chodidla. Proč? Když si představíte nějakého kulturistu, před očima vám určitě vytanou široká ramena s lehce odchýlenými pažemi. Je to tak? Takový člověk už nemůže kloudně připažit, protože má příliš silné a mohutné svalstvo. Stejně je tomu se svalstvem chodidla dávných lidí a přírodních národů, jejichž příslušníci pořád ještě nechodí přírodou v měkce vyložené obuvi. Jejich chodidla jsou nadále určena k  tomu, aby se pohybovala nerovným terénem. Přirozené tlumení je velice efektivní, protože silné svalstvo se svou pevnou, a přesto pružnou tkání pohlcuje nárazy.

My však nosíme obuv, navíc často pro nohy nevhodnou. Co to znamená? Vytáhněte si někdy z vycházkové obuvi stélky a stoupněte si na ně. Když na nich palec nebo malík nesedí, pak máte boty užší než přednoží. Palec a malík jsou tak ze strany stlačovány a uhýbají ke středu chodidla. Proto ta zrohovatělá kůže na nohách mnoha lidí. Tělo se snaží chránit tkáň před přetížením. To také často bývá nutné, neboť leckterá obuv nutí prsty až ke  třicetistupňové odchylce od rovného postavení.

Abychom přesto mohli pohybovou sílu nohou přenést vpřed na zem, musí se noha o stejný úhel vytočit vně. To znamená, že čím více je palec odtlačován od  přímé linie, tím více se noha vytáčí. 4 • PALci, PROč mě bOLÍš?

Při  stoji nebo chůzi tak

nohy zaujímají pozici

ve tvaru písmene V.

Zevní rotaci nohy

musejí samozřejmě udr

žovat příslušné svaly.

Ale protože tyto svaly

k  tomu nejsou určeny,

brzy se tímto nespráv

ným, respektive jed

nostranným zatížením

přetíží. Brání se tím, že

se stáhnou (můžete cítit

až křeče). Svaly trvale

přetěžované přílišným

napětím nutně musejí

začít jednoho dne bolet. Postižena většinou bývá vnitřní strana kolena nebo vnitřní strana kyčelního kloubu, což se projevuje bolestí v tříslech. Bolest jako varovný signál Jak rádi bychom žili bez bolestí, ale bolesti jsou významnými signály těla. Tak například smyslem bolesti halluxu je přimět člověka zklidnit oblast kolem palce, aby mohl nerušeně probíhat léčebný regenerační proces vycházející z těla.

Vnímání bolesti jako takové se utváří v mozku a slouží jako va

rovný signál, abychom se vyhnuli opakovanému, stereotypnímu, a  tím škodlivému pohybu nebo zatížení palce. To je také důvod, proč se palec nebo kloub ozývají, ještě než se na něco přijde lékařským vyšetřením. Vnímání bolesti je pochopitelně individuální. Někdo cítí bolest, ačkoli zatím není nic vidět. Jiný necítí nic, i  když

Zde se chodidlo musí

přizpůsobit tvaru obuvi.

Správnější by to bylo

naopak


51

bOLEST JAKO VAROVNý SigNÁL

problém už značně pokročil. A další lidé bolest prostě dlouhý čas ignorují.

Většina mých klientů hovoří o  dvou druzích bolesti halluxu.

Jedna se ozve hned při každém zatížení. Druhá se během zátěže drží v mezích, někdy dokonce při pohybu ustane, ale v klidu po zátěži zesílí. Bolest při zátěži Podle mé zkušenosti nastoupí bolesti halluxu při zátěži vždy, když je kloub a jeho okolní tkáň v pokročilém stadiu poškození. Pacienti mi v takovém případě říkají, že „dříve“ tomu tak nebylo, ale že se problém v  posledních letech stále rozvíjel a zhoršoval. Zde je nasnadě, že degenerativní proces pokročil.

Pokud i vy máte při zátěži

bolest v  palci nebo kloubu, tělo vás tím zcela srozumitelně nabádá, abyste škodlivý pohyb ihned přerušili. Kaž dý další krok totiž situaci zhoršuje. Poškození zjevně pokročilo natolik, že vyžaduje okamžitou změnu navyklého chování – bez ohledu na to, kdo vám je doporučil. Říkám to natvrdo, protože hodně lidí si prostě neuvědomuje, co bolesti zname nají.

Bolest

přicházející zevnitř

Bolest, o níž bude řeč, přichází zevnitř. Má tedy

takzvané endogenní příčiny, jimiž jsou například:

 svalové dysbalance (například

v důsledku jednostranného pohybového

vzorce),

 poruchy látkové výměny,

 přítomnost parazitů, a to včetně virů či

bakterií ve střevech nebo v buňkách

(například herpes zoster, klostridie,

chlamydie nebo Helicobacter pylori),

 hormonální změny,

 psychicko-emocionální nebo genetická

zatížení.

Bolesti vyvolané těmito příčinami mají společ

né to, že vznikají plíživě a po dlouhé časové ob

dobí, často měsíce nebo roky. Zpočátku bývají

jen sporadické, ale při zhoršování nastupují stá

le častěji – až po setrvalé (perzistentní) vnímání

bolesti.


52

4 • PALci, PROč mě bOLÍš? Klidová bolest Většina mých klientů však tak výrazné bolesti nemá. Říkají mi, že potíže „tu sice už delší dobu jsou, ale dají se vydržet“. Tito lidé většinou dobře stráví den na nohou bez silných bolestí. Teprve když nohám večer dopřejí klid, „ozve se“ hallux a/nebo celé přednoží. Čím to?

Jistě jste se někdy v  životě pořádně praštili do  ruky. Jaká byla

vaše reakce? Patrně jste rukou nejdříve zamávali a potom jste zaťali zuby. To by každopádně byla zcela normální reakce těla. Náš centrální nervový systém totiž vnímá pohybové a pocitové stimuly současně. V mozkovém kmeni, tedy tam, kde se sbíhají informace, je přenáší stejný nerv. Když po úderu pohybujete rukou nebo divoce poskakujete, pohybový signál překryje signál bolesti. Taková reakce je logická a  především důležitá. V  dávné minulosti evoluce byste ostatně mohli být zrovna na útěku a pak by pro vás bylo smrtelně nebezpečné, kdyby se tělo chtělo kvůli bolesti zastavit.

Pohyb tedy blokuje signál bolesti. A  právě proto jsou bolesti

mých klientů v klidu, v noci nebo časně zrána citelně silnější než přes den, kdy se pohybují.

Jednostrannost škodí

Náš život se stal značně jednostranným: pohybujeme se téměř výhradně

po rovných plochách, nosíme obuv, která omezuje pohyb chodidla, věnuje

me se stále stejným sportovním aktivitám, vykonáváme stále tutéž práci, jíme

pořád podobné věci a pokojovou teplotu si udržujeme na příjemných

22 stupních. Děláme to, protože jsme na to zvyklí a protože si chceme udržet

své pohodlí – lépe řečeno domnělé pohodlí. Přehlížíme však, že si takovou

jednostranností škodíme. Neboť naše tělo je nadmíru přizpůsobivé a tím

od přírody nastavené na rozmanitost. Tam, kde jsme se dříve museli všemož

ně přizpůsobovat přirozeným požadavkům práce, pohybu a jednání, doplá

címe dnes onemocněními a zdravotními obtížemi na omezení, která jsme si

sami uložili. To lze mimo jiné vidět i na halluxu v jeho různých podobách.

Pochybná oPatření a omyly

Pochybná opatření

a omyly

Na tomto místě bych se rád zmínil o některých pomůckách a opatřeních, jež jsou obvykle s  oblibou doporučovány pacientům s  nesprávně postaveným halluxem, ale které podle mého názoru vedou přesně k opaku toho, co očekáváme. Šněrovací boty Nejdřív něco, co se týká obuvi: problémy s halluxem často provází zploštělá podélná klenba. Protože mnohým postiženým tak bota v nártu brzy připadá příliš velká (například v nešněrovacích kotníkových botách), sáhnou po menší velikosti, aby noha dobře seděla. Nebo si koupí boty o číslo větší, protože chodidlo se kvůli zploštělé podélné klenbě prodlouží, a zašněrují si je pevněji.

Jestliže se však snažíme chodidlo fixovat už v přednoží pevným šněrováním, aby bota alespoň pocitově dobře seděla, podélná klenba se nemůže pohybovat nahoru a dolů. Tím se problém jen prohlubuje.

A  proto nechte šněrování v  dolních očkách radši volnější. Nepřekřižujte tkaničku hned, ale veďte ji nejdříve paralelně k dalšímu očku a teprve potom křížem, takže držení nohy v  botě jde přes nárt a  přednoží získá místo.

Anebo můžete začít šněrovat až od druhého očka zdola a vést tkaničku křížem. 6 • co dělat Pro zdravý Palec Pasivní vložky Když nosíte pasivní pevné vložky, tyto vložky vtlačují chodidla zdola do  pevného klenutí. Zároveň tu působí pevné šněrování shora. Chodidlo se tak nemůže při chůzi přirozeně přizpůsobovat změnám povrchu, nedochází k přirozenému pružicímu efektu a tréninku svalstva ani k torzi.

Vložky mohou být krátkodobým řešením pro odlehčení, ale nikdy řešením dlouhodobým a už vůbec ne trvalou terapií. A když už nosíte vložky, měli byste si koupit boty nejméně o číslo větší a šněrovat je výše popsaným způsobem. Prsty každopádně potřebují mít vpředu a nahoře dostatek místa – minimálně 12 milimetrů. Prostředky proti bolesti Pro zmírnění zánětlivých bolestí v kloubu palce lékaři obvykle předepisují silná analgetika. Tyto preparáty však mají četné vedlejší účinky. Jako alternativu vám doporučuji lék, jenž se získává z  jihoamerického tropického stromu Heisteria pallida. Jeho kůra obsahuje látky se silným protizánětlivým účinkem, které působí i proti otokům. Preparát se v lékárnách prodává zpravidla bez receptu. Omyly, které přetrvávají Vedle velkých a malých prohřešků souvisejících s obuví existují další omyly ohledně léčení palce, které se v praxi drží tak urputně, že jsem nucen uvést je na pravou míru.

Vím, že tím leckterému lékaři, jenž pilně předepisuje vložky nebo ordinuje operace, bolestivě šlápnu na kuří oko. Ale do této knihy to patří. Možná je to tím, že mám ke  svým klientům jiný vztah. Já nejsem pod tlakem, abych musel během několika minut stanovit diagnózu. Mohu si dopřát víc času a také mívám někdy i  léta po  léčbě zpětnou vazbu. Díky tomu si všimnu lecčeho, co patrně ujde někomu, kdo pacienta vidí jen jednou a  naposled – protože pacient si najde jiného ortopeda nebo se přestane o své nohy starat.

Pochybná oPatření a omyly

Omyl č. 1: palec se dá narovnat Palec, který je křivý, prostě nelze opět narovnat násilím. A tak nepomůže, když si na noc dáte mezi prsty rozpínač, a ještě méně pomůže, když ho budete nosit v  botě. Chodidlu tak bude v  oblasti přednoží ještě těsněji. Přednoží bude více roztaženo a  tlačeno na stěny boty a konce prstů v úzkých špičkách bot silněji stlačovány. Následky si jistě umíte představit. Problém se prohloubí, protože palec se dostává více do úzkých. Zdánlivá, krátkodobá úleva jasně ukazuje, v čem tento omyl spočívá. Omyl č. 2: chodidlo a palec musíme chránit před tvrdými podklady Z biomechaniky víme, že chodidla jsou uzpůsobena, aby absorbovala síly vznikající při pohybu a opět je pro pohyb uvolňovala. Je tomu podobně jako u pružiny, která se silou stlačí, a když síla přestane působit, soustředěná energie se opět uvolní.

To však může fungovat jedině tehdy, když tyto síly mohou na chodidla skutečně působit a  když je neabsorbují měkké stélky nebo podpatěnky. Tedy čím je podklad měkčí (nebo lépe: čím více je bota vyměkčená), tím více se mění rozložení sil působících na  plosku chodidla. Působením síly na chodidla se v nich rovněž snižuje napětí – a to od hlavního kloubu palce až k malíku.

Paleoantropolog Erik Trinkaus z Washingtonské univerzity v St. Louis srovnával prsty moderního člověka s prsty neandertálce, aby ukázal, že za vady chodidla a palce může nevhodná obuv. Zjistil, že naši předkové si začali chránit chodidla asi před 28 tisíci lety. Vzhledem k tomu, že přírodní zákonitosti se dodnes nezměnily, zjistil, že se tělo – v tomto speciálním případě kosti – přizpůsobuje zvyšující se zátěži, tedy že značně sílí. S ubývající zátěží se kosti naopak ztenčují. Zde hraje velkou roli aktivace tělesných regulačních mechanismů. Trinkaus konstatoval, že malíky nohou obutého člověka jsou výrazně tenčí než neobutého (přičemž se braly v  potaz rozdíly ve  struktuře kosti). Trinkaus soudí, že kromě obuvi by to mohla



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.