knihy
abz.cz
sleva
Kniha:
Gulliverovy cesty
Autor:
Alena Peisertová; Jonathan Swift
Kdy zboží dostanu
ukázka
| Nakladatelství: | » XYZ |
| Médium / forma: | Tištěná kniha |
| Rok vydání: | 2012 |
| Počet stran: | 208 |
| Rozměr: | 160 x 230 mm |
| Úprava: | barevné ilustrace |
| Vydání: | 1. vyd. |
| Spolupracovali: |
převyprávěla Alena Peisertová ilustroval Jaromír F. Palme |
| Vazba: | vázaná s laminovaným potahem |
| Datum vydání: | 15. 2. 2012 |
| Nakladatelské údaje: | V Praze, XYZ, 2012 |
| ISBN: | 9788073886356 |
| EAN: | 9788073886356 |
| Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Tento poklad světové literatury byl jako kompletní vydán poprvé v roce 1735. Hlavní postava Lemuel Gulliver je původním povoláním lodní lékař, ale později se vypracuje až na kapitána lodi. Popisuje svoje neuvěřitelné příhody na cestách do čtyř různých fantastických končin - navštívil postupně zemi malých lidí Liliput, v Brobdinknaku se setkal s obry, na létajícím ostrově Laputa s učenci a nakonec navštívil zemi moudrých koní Hvajninimů. Samozřejmě ho čekala četná dobrozdužství a mnohkrát musel prokázat svou odvahu při řešení zapeklitých problémů. Až potud se jedná o poutavé vyprávění koncipované jako reálný cestopis. Ale Swift do svého díla zabudoval politickou satiru. Na trefných situacích parodoval poměry na anglickém královském dvoře za vlády Jiřího I a kritizival tehdejší politickou scénu a "vztah" Angličanů s Francouzy, ale i uvažování moderní civilizace snažící se za každou cenu o technický pokrok a prosazující nadřazenost člověka nad vším.
Kniha je známá po celém světě, byla přeložena do několika desítek jazyků a dočkala se mnoha filmových zpracování.
Tato publikace je obohacena o půvabné ilustrace Františka Jaromíra Palmeho.
Převyprávění klasického díla anglické literatury 18. století, v nichž Johathan Swift vypráví osudy lodního lékaře, který se na svých cestách dostane do podivuhodných zemí. Určeno dětem kolem 10 let. Ve čtyřech dílech vypravuje vymyšlený kapitán Lemuel Gulliver o neuvěřitelných dobrodružstvích, která prožil u liliputánských trpaslíků, u brobdingnagských obrů, u potrhlých hvězdářů na Létajícím ostrově a neméně podivných obyvatel přilehlých končin a posléze u moudrých koní Hvajninimů. Satira tepající nešvary své doby převedena do dnešního jazyka.
Próza – beletrie > Romány > Dobrodružné romány
Pro děti a mládež > Publikace pro mládež
Próza – beletrie > Romány > Romány dle národů > Irské romány
Pro děti a mládež > Publikace pro děti > Dobrodružství pro děti
Katalog vybraných autorů > S > Swift – Jonathan Swift
Katalog vybraných autorů > P > Peisertová – Alena Peisertová
Katalog nakladatelství > X > XYZ
110
2. díl
do tlamy a nesl jako kořist svému pánovi. Postavil Gullivera
zlehka na zem a radostně vrtěl ohonem. Gulliverovi vůbec ne-
ublížil, ale zahradník se strašně polekal, neboť Gullivera znal
a bál se o něho. Vzal jej jemně do rukou a vyptával se, zdali se
mu nic zlého nestalo.
Zprvu nemohl Gulliver ani odpovědět, jak byl vyděšený.
Mezitím přišla i vystrašená chůvička, která Gullivera hledala.
Vyčítala zahradníkovi, že psa pustil do zahrady. Ale Gulliver žádal, aby se o příhodě ani nemluvilo. Měl strach, že by se krá- lovna rozhněvala a ostatní by se mu ještě vysmáli.
Od té doby si Glumdalklič umínila, že nenechá už nikdy
Gullivera venku samotného. A Gulliver býval tolik rád, když
mohl být sám a přemýšlet o svém osudu. Proto před ní zatajil
i několik svých menších příhod.
Jednou se na něj vrhl luňák a chtěl ho odnést. Ale statečný
Gulliver vytáhl svůj tesák, bránil se a schoval se pod husté
stromoví. Jindy zase při procházce vystoupil na krtčí hromád-
ku, ale sypká půda povolila a Gulliver zapadl až po krk do krtčí
díry. Co mu dalo práce, než vymyslel vhodnou výmluvu pro
své špinavé šaty.
Nejvíc Gullivera mrzelo, že se ho menší ptáci vůbec ne-
bojí; poskakovali vesele kolem něho a bezstarostně si hledali
potravu. Drozd byl tak drzý, že mu zobákem vyrval kus kolá-
112 2. díl če, který měl k snídani. Když ho chtěl Gulliver chytit, obrátil se pták proti němu a klovl ho. Jednou hodil Gulliver kyjem tak šťastně, že jednu konopku omráčil, až se svalila. Chytil ji oběma rukama za krk a s radostí utíkal ke své chůvičce. Ale konopka byla jen omráčená, přišla k vědomí, a tak Gullivera tloukla křídly do hlavy, že už ji chtěl pustit. Vtom mu přiběhl na pomoc sluha a ptáka utratil. Druhý den ho měl Gulliver na královnin rozkaz k obědu. Konopka byla o něco větší než husa v Gulliverově vlasti.
Královna ráda poslouchala Gulliverovo vypravování o jeho námořních cestách. Když viděla, že je smutný, přemýšlela, jak by mu způsobila radost. Tázala se, umí-li zacházet s plachtami a vesly. Gulliver přisvědčil; byl sice lodním lékařem, ale často musel pomáhat jako obyčejný námořník. Bohužel takový člun, jaký by on mohl řídit, by byl na mohutných vodách té země bezmocnou skořápkou. Královna tedy vyzvala Gullivera, aby nakreslil plán člunu, který pak zhotoví tesař. Ona prý se posta- rá o bezpečnou plavbu.
V deseti dnech byl člun zcela hotov; měl plachty a lano-
ví a byl tak veliký, že by se do něho vešlo deset Evropanů.
Královna z něj měla velikou radost a běžela člun ukázat králi. Potom dala udělat velké koryto; bylo dobře vymazáno smo- lou, aby z něho voda neunikala, a naplňovalo se vodou, která
Cesta do země obrů
se spodem vypouštěla. Tam Gulliver často vesloval a plachtil pro svou zábavu a pro potěšení královny a dvorních dam. Vítr buď dělaly dvorní dámy svými vějíři, nebo do plachet foukala pážata a Gulliver řídil loď.
Jednou naplňoval sluha koryto čerstvou vodou a přitom vklouzla do vody žába. Byla dobře ukryta, dokud nedali člun na vodu, pak ale vylezla nahoru a nahýbala člun na jednu stra- nu, div se nepřekotil. Gulliver se musel na druhé straně pevně postavit, aby udržel rovnováhu. Když se pak dostala do člunu, přeskakovala vesele Gulliverovi přes hlavu sem a tam. Byla ohromná a Gulliverovi se zdála být nejohyzdnějším tvorem na světě. Ač chtěla Glumdalklič Gulliverovi pomoci, odmítl a pomohl si sám. Tloukl tak dlouho žábu veslem, až musela z člunu vyskočit.
Horší dobrodružství zažil Gulliver s opicí, která patřila jed- nomu z králových služebníků. Gulliver seděl ve svém dom- ku a dveře i všechna okna měl otevřené. Také v pokoji jeho chůvičky se kvůli velkému horku větralo. Najednou Gulliver uslyšel, že něco skočilo oknem do komnaty a čile to pobíhá po světnici. Ačkoliv se lekl, přece jen chtěl zjistit, co to je. Byla to velká opice. Vesele poskakovala sem tam, až přišla ke Gulli- verově skříňce. Zvědavě ji prohlížela a nakukovala do ní okny i dveřmi. Stále něco bručela, až konečně uviděla Gullivera.
