načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Gulliverovy cesty - Jonathan Swift

Gulliverovy cesty

Kniha: Gulliverovy cesty
Autor:

Dnes již klasické dílo světové literatury představuje napínavý příběh, který vypravuje kapitán Lemuel Gulliver. Ten prožil neuvěřitelná dobrodružství u liliputánů, ...
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  299 Kč
15%
naše sleva
8,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Rok vydání: 2012-02-15
Počet stran: 208
Rozměr: 160 x 230 mm
Úprava: 202 stran : barev. ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: převyprávěla Alena Peisertová
ilustroval Jaromír F. Palme
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788073886356
EAN: 9788073886356
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Dnes již klasické dílo světové literatury představuje napínavý příběh, který vypravuje kapitán Lemuel Gulliver. Ten prožil neuvěřitelná dobrodružství u liliputánů, brobdingnagských obrů, potrhlých hvězdářů nebo u moudrých koní Hvajninimů. Publikace vychází nově s půvabnými ilustracemi Františka Jaromíra Palmeho.

Kniha je zařazena v kategoriích
Jonathan Swift - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

110
2. díl
do tlamy  a  nesl jako kořist svému pánovi. Postavil Gullivera 
zlehka na zem a radostně vrtěl ohonem. Gulliverovi vůbec ne-
ublížil, ale zahradník se strašně polekal, neboť Gullivera znal 
a bál se o něho. Vzal jej jemně do rukou a vyptával se, zdali se 
mu nic zlého nestalo.
Zprvu nemohl Gulliver ani odpovědět, jak byl vyděšený. 
Mezitím přišla i vystrašená chůvička, která Gullivera hledala. 
Vyčítala zahradníkovi, že psa pustil do zahrady. Ale Gulliver 
žádal, aby se o příhodě ani nemluvilo. Měl strach, že by se krá-
lovna rozhněvala a ostatní by se mu ještě vysmáli.
Od té doby si Glumdalklič umínila, že nenechá už nikdy 
Gullivera venku samotného. A Gulliver býval tolik rád, když 
mohl být sám a přemýšlet o svém osudu. Proto před ní zatajil 
i několik svých menších příhod.
Jednou se na něj vrhl luňák a chtěl ho odnést. Ale statečný 
Gulliver  vytáhl  svůj  tesák,  bránil  se  a  schoval  se  pod  husté 
stromoví. Jindy zase při procházce vystoupil na krtčí hromád-
ku, ale sypká půda povolila a Gulliver zapadl až po krk do krtčí 
díry. Co mu dalo práce, než vymyslel vhodnou výmluvu pro 
své špinavé šaty.
Nejvíc Gullivera mrzelo, že se ho menší ptáci vůbec ne-
bojí; poskakovali vesele kolem něho a bezstarostně si hledali 
potravu. Drozd byl tak drzý, že mu zobákem vyrval kus kolá-










112
2. díl
če, který měl k snídani. Když ho chtěl Gulliver chytit, obrátil 
se pták proti němu a klovl ho. Jednou hodil Gulliver kyjem 
tak šťastně, že jednu konopku omráčil, až se svalila. Chytil ji 
oběma rukama za krk a s radostí utíkal ke své chůvičce. Ale 
konopka byla jen omráčená, přišla k vědomí, a tak Gullivera 
tloukla křídly do hlavy, že už ji chtěl pustit. Vtom mu přiběhl 
na pomoc sluha a ptáka utratil. Druhý den ho měl Gulliver 
na královnin rozkaz k obědu. Konopka byla o něco větší než 
husa v Gulliverově vlasti.
Královna ráda poslouchala Gulliverovo vypravování o jeho 
námořních cestách. Když viděla, že je smutný, přemýšlela, jak 
by mu způsobila radost. Tázala se, umí-li zacházet s plachtami 
a vesly. Gulliver přisvědčil; byl sice lodním lékařem, ale často 
musel pomáhat jako obyčejný námořník. Bohužel takový člun, 
jaký by on mohl řídit, by byl na mohutných vodách té země 
bezmocnou skořápkou. Královna tedy vyzvala Gullivera, aby 
nakreslil plán člunu, který pak zhotoví tesař. Ona prý se posta-
rá o bezpečnou plavbu.
V deseti dnech byl člun zcela hotov; měl plachty a lano-
ví a byl tak veliký, že by se do něho vešlo deset Evropanů. 
Královna z něj měla velikou radost a běžela člun ukázat králi. 
Potom dala udělat velké koryto; bylo dobře vymazáno smo-
lou, aby z něho voda neunikala, a naplňovalo se vodou, která 





113
C esta do země obrů
se spodem vypouštěla. Tam Gulliver často vesloval a plachtil 
pro svou zábavu a pro potěšení královny a dvorních dam. Vítr 
buď dělaly dvorní dámy svými vějíři, nebo do plachet foukala 
pážata a Gulliver řídil loď.
Jednou  naplňoval  sluha  koryto  čerstvou  vodou  a  přitom 
vklouzla do vody žába. Byla dobře ukryta, dokud nedali člun 
na vodu, pak ale vylezla nahoru a nahýbala člun na jednu stra-
nu, div se nepřekotil. Gulliver se musel na druhé straně pevně 
postavit, aby udržel rovnováhu. Když se pak dostala do člunu, 
přeskakovala  vesele  Gulliverovi  přes  hlavu  sem  a  tam.  Byla 
ohromná  a Gulliverovi se zdála být nejohyzdnějším tvorem 
na světě. Ač chtěla Glumdalklič Gulliverovi pomoci, odmítl 
a pomohl si sám. Tloukl tak dlouho žábu veslem, až musela 
z člunu vyskočit.
Horší dobrodružství zažil Gulliver s opicí, která patřila jed-
nomu z králových služebníků. Gulliver seděl ve svém dom-
ku a dveře i všechna okna měl otevřené. Také v pokoji jeho 
chůvičky se kvůli velkému horku větralo. Najednou Gulliver 
uslyšel, že něco skočilo oknem do komnaty a čile to pobíhá 
po světnici. Ačkoliv se lekl, přece jen chtěl zjistit, co to je. Byla 
to velká opice. Vesele poskakovala sem tam, až přišla ke Gulli-
verově skříňce. Zvědavě ji prohlížela a nakukovala do ní okny 
i dveřmi. Stále něco bručela, až konečně uviděla Gullivera. 






Jonathan Swift

JONATHAN SWIFT


30. 11. 1667 - 19. 10. 1745

Jonathan Swift byl anglický spisovatel, satirik, pamfletista, básník a anglikánský kněz, autor slavného fantastického cestopisu Gulliverovy cesty.

Jonathan Swift se narodil v Dublinu anglickým rodičům. Záhy přišel o oba rodiče (otec mu zemřel dokonce před jeho narozením) a o výchovu se pak staral jeho strýc. Swift studoval na latinské škole v Kilkenny a v letech 1682-1686 absolvoval s ne příliš dobrým prospěchem dublinskou univerzitu Trinity College. Roku 1688 odjel do Londýna, aby se stal tajemníkem vynikajícího anglického státníka, předního whigistického politika, diplomata a učence sira Williama Templea, na jehož doporučení se dal vysvětit na kněze. Za svého dlouhého pobytu na Templeově venkovském sídle Moor Park získal Swift značné vzdělání a politický rozhled, poznal řadu významných osobností a sám začal psát.

Po Templeově smrti roku 1699 působil Jonathan Swift deset let jako farář v irském Laracoru u Dublinu. Roku 1702 získal na dublinské universitě Trinity College titul doktora teologie. Často také jezdil na delší pobyty do Londýna, kde se díky svým politickým pamfletům stal známou osobností. Kolem roku 1710 se rozešel s whigy, u kterých nedokázal vzbudit zájem o problémy chudé irské církve, a přešel k toryům, jejímž představitelům prokazoval neocenitelné služby svými politickými brožurami, pamflety a články v časopise The Examiner, který nějaký čas vedl. Ale ani jejich podpora mu nepomohla získat stálé místo v Anglii a ani se nestal biskupem, jak očekával. Byl jen roku 1713 jmenován děkanem katedrály sv. Patrika v Dublinu, kde od roku 1714 prožil zbytek svého života.

Od roku 1701 měl Swift poměr s Ester Johnsonovou, se kterou se seznámil jako její učitel za svého působení u sira Templea a která s ním žila v Irsku až do své smrti roku 1728 (je to známá "Stella", jak ji jmenoval ve svých četných dopisech). Kromě se Swift ještě blízce stýkal s Ester Vanhomrighovou (Swift jí dal přezdívku "Vanessa"), jenž se do něj vášnivě zamilovala, když mu bylo přes čtyřicet (jí bylo o dvacet čtyři let méně). I Vanessa šla za Swiftem do Irska, kde zemřela roku 1723, nedlouho poté co mezi Swiftem a jí došlo k roztržce vzniklé tím, že se dozvěděla o své sokyni a napsala buď jí nebo Swiftovi list, který jí děkan neodpustil.

Po "Stellině" smrti se začal Swift čím dál tím více stranit veřejnosti i svých přátel a žil nakonec v úplné odloučenosti. Poslední jeho léta byla poznamenána vleklou chorobou, kdy ztratil sluch a schopnost řeči, a nakonec šílenstvím.




       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist