Kniha: Gulliverovy cesty - Jonathan Swift

110

2. díl

do tlamy a  nesl jako kořist svému pánovi. Postavil Gullivera 

zlehka na zem a radostně vrtěl ohonem. Gulliverovi vůbec ne-

ublížil, ale zahradník se strašně polekal, neboť Gullivera znal 

a bál se o něho. Vzal jej jemně do rukou a vyptával se, zdali se 

mu nic zlého nestalo.

Zprvu nemohl Gulliver ani odpovědět, jak byl vyděšený. 

Mezitím přišla i vystrašená chůvička, která Gullivera hledala. 

Vyčítala zahradníkovi, že psa pustil do zahrady. Ale Gulliver 

žádal, aby se o příhodě ani nemluvilo. Měl strach, že by se krá-

lovna rozhněvala a ostatní by se mu ještě vysmáli.

Od té doby si Glumdalklič umínila, že nenechá už nikdy 

Gullivera venku samotného. A Gulliver býval tolik rád, když 

mohl být sám a přemýšlet o svém osudu. Proto před ní zatajil 

i několik svých menších příhod.

Jednou se na něj vrhl luňák a chtěl ho odnést. Ale statečný 

Gulliver  vytáhl  svůj  tesák,  bránil  se  a  schoval  se  pod  husté 

stromoví. Jindy zase při procházce vystoupil na krtčí hromád-

ku, ale sypká půda povolila a Gulliver zapadl až po krk do krtčí 

díry. Co mu dalo práce, než vymyslel vhodnou výmluvu pro 

své špinavé šaty.

Nejvíc Gullivera mrzelo, že se ho menší ptáci vůbec ne-

bojí; poskakovali vesele kolem něho a bezstarostně si hledali 

potravu. Drozd byl tak drzý, že mu zobákem vyrval kus kolá-

112

2. díl

če, který měl k snídani. Když ho chtěl Gulliver chytit, obrátil 

se pták proti němu a klovl ho. Jednou hodil Gulliver kyjem 

tak šťastně, že jednu konopku omráčil, až se svalila. Chytil ji 

oběma rukama za krk a s radostí utíkal ke své chůvičce. Ale 

konopka byla jen omráčená, přišla k vědomí, a tak Gullivera 

tloukla křídly do hlavy, že už ji chtěl pustit. Vtom mu přiběhl 

na pomoc sluha a ptáka utratil. Druhý den ho měl Gulliver 

na královnin rozkaz k obědu. Konopka byla o něco větší než 

husa v Gulliverově vlasti.

Královna ráda poslouchala Gulliverovo vypravování o jeho 

námořních cestách. Když viděla, že je smutný, přemýšlela, jak 

by mu způsobila radost. Tázala se, umí-li zacházet s plachtami 

a vesly. Gulliver přisvědčil; byl sice lodním lékařem, ale často 

musel pomáhat jako obyčejný námořník. Bohužel takový člun, 

jaký by on mohl řídit, by byl na mohutných vodách té země 

bezmocnou skořápkou. Královna tedy vyzvala Gullivera, aby 

nakreslil plán člunu, který pak zhotoví tesař. Ona prý se posta-

rá o bezpečnou plavbu.

V deseti dnech byl člun zcela hotov; měl plachty a lano-

ví a byl tak veliký, že by se do něho vešlo deset Evropanů. 

Královna z něj měla velikou radost a běžela člun ukázat králi. 

Potom dala udělat velké koryto; bylo dobře vymazáno smo-

lou, aby z něho voda neunikala, a naplňovalo se vodou, která 

113

Cesta do země obrů

se spodem vypouštěla. Tam Gulliver často vesloval a plachtil 

pro svou zábavu a pro potěšení královny a dvorních dam. Vítr 

buď dělaly dvorní dámy svými vějíři, nebo do plachet foukala 

pážata a Gulliver řídil loď.

Jednou  naplňoval  sluha  koryto  čerstvou  vodou  a  přitom 

vklouzla do vody žába. Byla dobře ukryta, dokud nedali člun 

na vodu, pak ale vylezla nahoru a nahýbala člun na jednu stra-

nu, div se nepřekotil. Gulliver se musel na druhé straně pevně 

postavit, aby udržel rovnováhu. Když se pak dostala do člunu, 

přeskakovala  vesele  Gulliverovi  přes  hlavu  sem  a  tam.  Byla 

ohromná  a Gulliverovi se zdála být nejohyzdnějším tvorem 

na světě. Ač chtěla Glumdalklič Gulliverovi pomoci, odmítl 

a pomohl si sám. Tloukl tak dlouho žábu veslem, až musela 

z člunu vyskočit.

Horší dobrodružství zažil Gulliver s opicí, která patřila jed-

nomu z králových služebníků. Gulliver seděl ve svém dom-

ku a dveře i všechna okna měl otevřené. Také v pokoji jeho 

chůvičky se kvůli velkému horku větralo. Najednou Gulliver 

uslyšel, že něco skočilo oknem do komnaty a čile to pobíhá 

po světnici. Ačkoliv se lekl, přece jen chtěl zjistit, co to je. Byla 

to velká opice. Vesele poskakovala sem tam, až přišla ke Gulli-

verově skříňce. Zvědavě ji prohlížela a nakukovala do ní okny 

i dveřmi. Stále něco bručela, až konečně uviděla Gullivera.