načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Grafomotorika a počáteční psaní - Renata Mlčáková

Grafomotorika a počáteční psaní

Elektronická kniha: Grafomotorika a počáteční psaní
Autor:

Učit se psát a zvládat písemnou podobu mateřštiny je pro začínající školáky nebývale obtížnou aktivitou. Při osvojování písařských dovedností se proto někteří z nich ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 223
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace , faksim.
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-2630-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Předškolní příprava na psaní, výuka počátečního psaní, pedagogická diagnostika, prevence i intervence obtíží. Relaxační grafomotorická cvičení ze speciálněpedagogické poradenské praxe autorky.

Popis nakladatele

Učit se psát a zvládat písemnou podobu mateřštiny je pro začínající školáky nebývale obtížnou aktivitou. Při osvojování písařských dovedností se proto někteří z nich potýkají s pestrou škálou nesnází. Nabývají-li obtíže v psaní "výraznějšíhoo" charakteru a přetrvávají, mohou nepříznivě ovlivnit také úspěšnost dítěte ve škole, jeho sebedůvěru, omezit možnosti profesního zaměření i uplatnění. Je tu však ještě pedagog, který má příležitost dítěti se zdoláváním písařských obtíží pomoci a jistě ocení zbrusu novou knihu Mgr. Renaty Mlčáková, Ph.D., která se věnuje zejména klíčovým momentům ovlivňujícím počátky psaní. Seznamuje s relaxačními grafomotorickými cvičeními a uvádí některé postřehy a zkušenosti z vlastní práce se školními začátečníky.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Mgr. Renata Mlčáková, Ph.D.

GRAFOMOTORIKA A POČÁTEČNÍ PSANÍ

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3685. publikaci

Odpovědná redaktorka Anna Jaroová

Sazba a zlom Milan Vokál

Ilustrace Mgr. Jana Boucníková

Počet stran 224

Vydání 1., 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Photo Š profimedia.cz

ISBN 978-80-247-2630-4

Začínáme psát osvit 1; 14 May 2009


OBSAH Úvod .....................................7

1. Terminologické vymezení pojmů .....................9

2. Písmo ....................................11

2.1 Vznik a vývoj písma .........................11

2.2 Psací latinka .............................12

2.3 Tvarové prvky písmen a číslic ....................14

2.4 Analýza psacího pohybu .......................20

2.5 Tvarové skupiny písmen a číslic ...................22

2.6 Znaky písma .............................24

2.6.1 Kvalitativní znaky písma ...................24

2.6.2 Kvantitativní znak písma ...................29

3. Předkolní příprava na psaní ......................31

3.1 Počátky dětské kresby ........................31

3.2 Příprava na psaní jako součást prevence obtíí v psaní .......34

3.3 Směrovost v grafickém projevu kolních začátečníků .......40

4. Výuka počátečního psaní .........................45

4.1 Historický pohled na výuku počátečního psaní ...........45

4.2 Současná výuka počátečního psaní .................52

4.2.1 Očekávané výstupy a učivo ..................52

4.2.2 Hygiena psaní .........................53

4.2.3 Metodika psaní ........................58

4.2.4 Pomůcky, učební materiál, psací potřeby ..........62

4.2.5 Hodnocení psaní .......................65

4.3 Etapy výuky psaní ..........................66

4.3.1 Přípravné období .......................66

4.3.2 Nácvik psaní písmen, slov a vět ...............68

4.3.3 Opis, přepis, diktát, autodiktát ................70

layout 144 mm


5. Naruení grafické podoby řeči ......................73

5.1 Pojmové vymezení poruch čtené a psané řeči ............73

5.2 Etiologie ...............................76

5.3 Poruchy psané řeči ..........................77

5.3.1 Symptomatologie .......................77

5.3.2 Diagnostika ..........................80

5.3.3 Pedagogická intervence obtíí dysgrafického charakteru . . 83

5.3.4 Prevence ...........................86

6. Diskuse o současném řeení problematiky rozvoje grafomotoriky

a psaní v počátečním vyučování .....................87

VÝZKUMNÁ ČÁST

7. Metodika pedagogického výzkumu ...................91

7.1 Vymezení zkoumané problematiky .................91

7.2 Cíl a hypotézy ............................94

7.3 Výzkumné metody ..........................95

7.4 Organizační zajitění .........................98

7.5 Charakteristika souboru .......................100

7.6 Relaxační grafomotorická cvičení v počátečním psaní .......109

7.6.1 Návrh pěti speciálních cvičení ...............109

7.6.2 Doporučení k realizaci pěti speciálních cvičení .......112

7.6.3 Důvody pěti speciálních cvičení ..............113

7.6.4 Návrh seitu Chce si čmárat i pěkně psát? .......114

8. Zpracování výsledků ..........................115

8.1 Výsledky výzkumu .........................116

9. Analýza výsledků ............................129

10. Diskuse a závěry .............................137

Závěr ...................................139

Literatura a prameny ..........................141

Seznam příloh ..............................149

Přílohy a pracovní listy .........................151


ÚVOD

Problematika rozvoje grafomotoriky a počátečního psaní dalece

přesahuje kolní začátky dětí v elementární třídě. Učit se psát, učit sepísemnou podobu mateřtiny, je pro začínající koláky nebývale obtínouaktivitou. Při osvojování písařských dovedností se někteří z nich potýkají

s pestrou kálou nesnází. Nabývají-li obtíe v psaní výraznějíhocharakteruapřetrvávají,mohounepříznivěovlivnitúspěnostdítětevekole,jeho

sebedůvěru, omezit monosti profesního zaměření i uplatnění.

Pedagog má příleitost dítěti se zdoláváním písařských obtíí pomoci, a to zejména v začátcích psaní při utváření písařských dovedností.

Výuka počátečního psaní obsahuje řadu zdánlivě vyřeených otázek, rozdílných názorů i zkueností učitelů čtení a psaní, odborníků zporadenských i vysokokolských pracovi.

V předkládané práci jsme se pokusili upozornit na některé, dle naeho názoru, klíčové momenty ovlivňující počátky psaní. Vybrané poznatky o rozvoji grafomotoriky a psaní jsme se snaili uvést v iríchsouvislostechpropojitpoznatkyopísmu,předkolnípřípravěnapsaní,výucepočá- tečního psaní, pedagogické diagnostice, prevenci i intervenci obtíí.

Práce seznamuje s relaxačními grafomotorickými cvičeními, která jsem individuálně modifikovala a uplatňovala při rozvoji grafomotoriky u svýchákůkolníchzačátečníkůiuklientůvesvéspeciálněpedagogicképoradenské praxi. Uvádím některé postřehy a zkuenosti z vlastní práce se kolními začátečníky. Postřehy a zkuenosti z praxe jsou v publikaciposány tak, jak se mi aktuálně jevily v konkrétních situacích při práci sdětmi ve třídě. Mohou se místy odliovat od názorů a zkueností odborníků, kteří se problematikou počátečního psaní zabývají.

Měla jsem monost učit děti s obtíemi v řeči mluvené, čtené i psané na

Základní kole a Mateřské kole logopedické v Olomouci na 1. stupnizákladní koly. Převánou část této učitelské praxe jsem pracovala a proila

se začínajícími koláky v elementární třídě.

/ 7


Děkuji doc. Mgr. Kateřině Vitáskové, Ph.D., za odborné vedení médisertační práce nazvané Rozvoj grafomotoriky a psaní v počátečnímvyučování, která se stala výchozím podkladem k této publikaci.

Děkuji PaedDr. Liboru Markovi, CSc., řediteli Základní koly a Mateřské koly logopedické v Olomouci, za osobní sdělení z oboru logopedie,počátečního čtení a psaní.

Děkuji firmě Seritech, s.r.o., za významnou sponzorskou podporu při realizaci mé disertační práce.

Děkuji Mgr. Janě Boucníkové za ilustrace pracovních listů, které jsou součástí této publikace.

Renata Mlčáková

8 / GRAFOMOTORIKA A POČÁTEČNÍ PSANÍ


1. TERMINOLOGICKÉ VYMEZENÍ

POJMŮ

Centrem naeho zájmu je počáteční vyučování, tedy vyučování

začínajících koláků v prvním ročníku základní koly. Jako synonymum

termínu počáteční vyučování chápeme pojem elementární vyučování

1

.

V počátečním vyučování si kolní začátečníci zpravidla osvojují čtení

a psaní (Zápotočná, 2001). Budeme se soustředit na počáteční psaní vprvním ročníku základní koly.

Původní význam slova psaní byl malovat, črtat (Český etymologický

slovník, 2001). Zápotočná (1998, in Wildová, 2000) akcentuje, e psaní je

předevím exprese, osobní výpověď, obsah sdělení, druh komunikace.

Zelinková, Axelrood, Mikulajová (2002) v písemném projevu oddělují

grafomotorický proces a proces psaní. Proces psaní zahrnuje kódování

mylenek s uitím pravopisu.

Jiránek (1955) rozliuje dvě sloky psaní grafickou a pravopisnou.

Slokou grafickou rozumí vytváření tvaru písmene, jejich spojů, slov. Ve

významu ekvivalentním k pojmu grafická sloka uívá termínygrafomotorická sloka písma, grafika (ibid.).

Pravopisná sloka psaní znamená zápis mylenek s uplatněním pravopisu.

Grafická a pravopisná stránka psaní spolu úzce souvisí. Nesnáze v grafice

(např. nadměrný přítlak) způsobují, e písař vyčerpá mnoho času a sil při

psaní tvaru slova, nezbývá mu pak dostatek pozornosti na sledovánípravoisných pravidel, na sluchovou analýzu a syntézu hlásek ve slově, chybuje

v diakritice, interpunkci, hláskové struktuře slova (Jiránek, 1955;Matějček, 2003).

/ 9

1

Osvojování si psané řeči (čtení a psaní) je hlavní slokou elementárního vyučování, podmínkou

a nástrojem dalího vzdělávání. Počáteční čtení a psaní je chápáno jako součást komplexního rozvoje

jazyka (jazykových kompetencí) ve vech jeho slokách a funkcích. Je akceptována rovnocennost

sloek jazykového vzdělávání od mluvení, naslouchání, čtení, psaní, komunikování a k mylení.

Místo označení didaktika čtení a psaní se pouívá spojení rozvoj gramotnosti (Zápotočná, 2001).

Pravopis (ortografie) představuje souhrn konvenčních pravidel opouívání písmen a interpunkčních znamének při zaznamenávání jazykových projevů (Lotko, 1999).

Grafém je základní jednotka grafické soustavy jazyka (písmeno, značka) (ibid.).

Foném je nejmení jazyková jednotka, která rozliuje význam slova (má distinktivní funkci); souhrn akustických charakteristik při vyslovení určité hlásky hláska slyená (Dvořák, 2001).

Dítě píe pravopisně, jestlie slyený nebo viděný podnět adekvátně převede v grafomotorickou reakci převede slyené hlásky nebo viděná písmena ve stejné kvalitě a ve stejném pořadí v přísluná písmena (slova), v jakém byly exponovány (Jiránek, 1955).

Pro označení grafomotorické (grafické) sloky psaní pouíváme termín grafomotorika, sloený ze slov grafo a motorika.

Defektologický slovník (2000) uvádí překlad z řec. grafó (píi). VAkademickém slovníku cizích slov (1995) jsou u hesla grafo uvedeny významy psát, psaní, týkající se psaní, písemný.

Pojemmotorikaje:(zlat.motus=pohyb)souhrnvechpohybůlidské- ho těla, celková pohybová schopnost (hybnost) organismu (Defektologický slovník, 2000, s. 194). V Akademickém slovníku cizích slov (1995, s. 511) je u hesla motorika zaznamenáno: souhrn pohybových činností ivéhoorganismu řízených nervovým systémem a uskutečňovaným kosterním svalstvem, hybnost.

Ve Dvořákově Logopedickém slovníku (2001, s. 74) ji podsamostatným heslem grafomotorika čteme: specifická motorika, koordinovaná pohybová aktivita při grafických projevech (kreslení, psaní apod.). Podle Pedagogického slovníku (2001, s. 69) je grafomotorika souborpsychomotorických

2

činností, které jedinec vykonává při psaní. Psaní není jenzáleitostí psacích pohybů ruky (u postiených osob té nohy, úst), ale je řízeno

psychikou. Grafomotorika tedy můe být nápomocna při diagnosticepsychických stavů (únavy, strachu), procesů a vlastností, při diagnostice poruch

a nemocí jedince.

Pro potřeby této práce chápejme pojem grafomotorika jako pohyb tukou (pastelkou,

perem) při kreslení nebo psaní na psací látce (např. papíru), řízený nervovýmsystémem. 10 / GRAFOMOTORIKA A POČÁTEČNÍ PSANÍ 2

Psychomotorika termín vyjadřující úzkou souvislost a vzájemnou podmíněnost psychické atělesné(svalovéaj.)slokyčinnostiaproíváníuřadytypůúkolůvpraxiipřikolnímučení.Vpodobném

smyslu se uívá výraz senzomotorika. (Pedagogický slovník, 2001, s. 193).


2. PÍSMO

2.1 VZNIK A VÝVOJ PÍSMA

Písmo patří k největím vynálezům v dějinách lidstva. Psanézáznamy umoňují předávat mylenky, poznatky, zkuenosti z jedné generace

na druhou. Informace lze dopravovat na dálku, uchovávat na neomezeně

dlouhou dobu (Matějček, 1975).

Pojem písmo znamená soustavu grafických znaků. Kadý znakodpovídá určitému prvku řeči (v jazycích uívajících hláskové písmo hlásce, v číntině celému slovu apod.). Pojmem písmo označujeme takévýsledek činnosti psaní (dopisy, ostatní písemnosti) (Penc, 1966).

První písma byla obrázková a kadý znak vyjadřoval nějaký předmět nebo druh činnosti. Postupem doby se písemný projev změnil v písmo hláskové.

Také psací látky (materiály, na které se písmo zaznamenávalo) a náčiní potřebnéknanáenípísmanapsacílátkuprolyvývojem.Uplatnilasevdy jen taková psací látka, která byla dostatečně pevná, snadno přenosná a bylo moné získat ji v dostatečném mnoství. Ve starověku národy v povodí řek Eufratu a Tigridu v Mezopotámii přinesly do pokladnice lidských vynálezů uití hlíny jako psací látky v podobě hliněné tabulky. Egypané objevilipayrus. Zdřenístonkůtétobylinysevyrábělmateriál,nakterýsevestarověku psalo. V Malé Asii v městě Pergamon Řekové vytvořili pergamen speciálně zpracovávali oslí, ovčí a kozí kůe pro potřeby psaní. Papír byl objeven v Číně. Třtinové pero, rydlo a tětec nahradil husí brk. Ten byl vystřídán ocelovým perem s násadkou a psacím strojem.

Snaha sdělit informace mnoha lidem vedla k vynálezu knihtisku (15.století v Evropě). V roce 1445 vytiskl Johann Gutenberg první knihu Bibli. Koncem 18. století byla zaloena první strojová sazba (Čapka, Santlerová, 1994).

Nejstarí nebo jedno z nejstarích písem na světě vytvořili Sumerové v Mezopotámii (dnením Iráku) ji před rokem 3000 před naímletopočtem. Sumerové psali na hliněné tabulky tak, e vtlačovali klínovitý hrot

/ 11


rákosu do vlhké hlíny a vytvářeli znaky, které připomínaly ptačí stopy

vblátě.Znakyzobrazovalyčlověka,částilidskéhotěla,pracovnínástroje,

zvířata, rostliny atd. Jejich obrázkové písmo je známé jako klínové.

V tée době ve starověkém Egyptě kněí psali hieroglyfy neboliposvátnýmobrazovýmpísmem.Tytoznakybylysestavenyzrozeznatelných obrazů například sovy, hada, ruky, lidské postavy stojící na hlavě. Znaky se tesaly do kamene, kreslily na předměty nebo psaly na papyrus.

Čínské písmo, sloené z abstraktních znaků, se vyvinulo ve 2. tisíciletí před naím letopočtem. Některé z raných znaků jsou jasně stylizovanými kresbamilidsképostavy,měsíce,koněčistromu.Mnohéznichsepodobaly znakům, které jsou uívány v Číně dodnes. Čínské písmo je nejstarímdodnes uívaným systémem písma na světě, ovlivnilo vývoj písem vevýchodoasijských zemích, zvlátě v Japonsku.

Větina ostatních národů světa píe pomocí abecedy systému, v něm symboly znázorňují zvuky a spojují se do slov. Nejznámějími abecedami jsou latinka, kterou pouívá větina evropských národů (Francouzi, panělé, Italové, Portugalci, Rumuni, Němci, Angličané, védové, Norové,Dánové, Finové, Maďaři, Estonci, Poláci a dalí), cyrilice (stala se základem např. písma bulharského, ruského, makedonského), dévanágarí (indické písmo pouívané několika indickými jazyky, např. sanskrtem), abeceda řecká, arabská a hebrejská.

Mnohá dnení hlásková písma mají počátky ve fénickém hláskovém písmu. Vytvořili ho Féničané v 11. století před naím letopočtem.Obchodovali ve Středomoří a potřebovali rychlejí způsob zápisu obchodních transakcí, ne bylo klínové písmo nebo hieroglyfy, a současně systém, který by zachycoval bohatou směsici jazyků, jimi mluvili jejich zákazníci(srovnej např. Rodinná encyklopedie světových dějin, 2000; Čapka, Santlerová, 1994).

2.2 PSACÍ LATINKA

Písmo, kterým píeme, a kterým se u nás tisknou knihy a ostatní

tiskoviny, se vyvíjelo více ne dva a půl tisíciletí z písma starých Římanů,

písma latinského latinky. Název je odvozen od starého indoevropského

jazyka jazyka latinského. Latinské písmo se vyvinulo z písma řeckého

(srovnej např. Akademický slovník cizích slov, 1995; Penc, 1966; Čapka,

Santlerová, 1994).

12 / GRAFOMOTORIKA A POČÁTEČNÍ PSANÍ


První památky psané latinkou pocházejí z 6. století př. n. l. V té době se psalo zprava doleva nebo bustrofedonticky.

3

Staří Římané psali pouze verzálkami (svisle psanými písmeny velké abecedy), malá abeceda se vyvinula později. Klasickými tvary verzálek jsou vytesány nápisy na monumentálních stavbách, například na římském Kapitolu. Toto písmo lapidární nebo té kapitální, takzvaná římskákaitálka (Příloha č. 1), se stalo vzorem vem pozdějím písmům svýmharmonickým tvarem a čitelností.

A do vynálezu knihtisku se vechny listiny a knihy psaly ručně. Knihy bylyopisoványzpravidlatak,ejedenpředčitateldiktovalsoučasněněkolika písařům. Ve snaze zrychlit písařskou práci začali písaři písmenazjednoduovat. Původní, převáně hranaté tvary písmen se zaoblovaly a přiblině na počátku 5. století naeho letopočtu vzniklo písmo unciální (Příloha č. 1).

Z písma unciálního se vyvinulo písmo polounciální (Příloha č. 1).

V 9. století naeho letopočtu za rozkvětu vzdělanosti za vlády KarlaVelikého byly v kláterech opisovány knihy náboenské i literatura starých Řeků a Římanů. Z polounciálního písma vznikla karolinská minuskule, která představuje malou abecedu (Příloha č. 1) (Penc, 1966; Čapka,Santlerová, 1994). Tím byl dokončen vývoj tvarového systému malé a velkéabecedy tak, jak ho dodnes pouíváme. Kdy byl vynalezen knihtisk, stala se základem vech tiskacích písmen římská kapitálka a karolinská minuskule. Písmo ručně psané ale vedle knihtisku na svém významu neztratilo. Naopak byly zvýené nároky na rychlost psaní, které se v písmu projevily dvojím způsobem. Písmo stojaté se začalo psát nakloněně ve směru řádků a písaři začali písmena spojovat. Toto psací písmo se nazývá kurzivní čili běné.

Kurziva

4

vznikla v 15. století v době renesance. Renesanční kurziva

předcházela dnenímu rukopisnému písmu (Penc, 1966).

Na podkladě latinky vznikly národní abecedy ve vech dílech světa. Jakmile se evropské národy začaly odklánět od latiny a psát ve vlastním jazyce, bylo potřeba upravit latinské písmo, aby vyhovovalo foneticenových řečí. Některé národy zavedly spřeky (např. ch, sh, w, th v angličtině), jiné diakritická znaménka nebo kombinace obojího.

PÍSMO / 13

3

Bustrofedon psací postup, v něm byl text psán na prvním řádku zprava doleva, na druhém řádku

zleva doprava a pak opět zprava doleva. Nesouměrná písmena se v sudých řádcích psala zrcadlově.

V 6. století př. n. l. se ustálilo psaní zleva doprava (Čapka, Santlerová 1994; Synek, 1991).

4

Kurziva původně kadé písmo umoňující plynulé, rychlé psaní; humanistická kurziva vpravo

nakloněnéminuskulnípísmouívanév15.století(Akademickýslovníkcizíchslov,1995,s.439).


Latinka, kterou dnes píeme, byla na kolách zavedena roku 1849. Přičinil seotoautorjazykovýchučebnicavrstevníkDobrovskéhoF.J.Tomsa(Penc, 1966). Latinská minuskule nebyla prvním písmem na naem území.Nejstarím dochovaným písmem Slovanů je hlaholice a cyrilice (Příloha č. 2).Hlaholici slovanskou abecedu vytvořil z řecké minuskule Konstantin Cyril v polovině 9. století. Cyrilici pravděpodobně vytvořili Metodějovi áci, i kdy se vyskytly názory, e ji rovně sestavil Konstantin. Vzorem cyrilice bylopísmořecké.Hlaholiceacyrilicesepouívalynanaemúzemídokonce 11. století (Čapka, Santlerová, 1994).

2.3 TVAROVÉ PRVKY PÍSMEN A ČÍSLIC

Tvary psacích písmen a číslic se skládají z tvarových prvků, zezákladních grafických elementů (srovnej např. Penc, 1966; Křivánek, Wildová,

1998; Looseová, Piekertová, Dienerová, 2001). Znalost tvarových prvků

nám pomůe zjistit podstatu obtíí při psaní.

Vymezení tvarů psacích písmen malé i velké abecedy, názvoslovípsacích prvků, obratů a tahů uvádí Penc (1966) (Příloha č. 3).

Písmo vzniká jako stopa pohybu ruky, který je ve své podstatě krouivý. Krouivým pohybem ruky kreslíme krunice (obr. 1). Svalstvo ruky se snáze smruje směrem k tělu, ne odtahuje směrem od těla (obr. 2). Ruka podléhá zemské tíi a má tendenci pohybu směrem dolů a k tělu. 14 / GRAFOMOTORIKA A POČÁTEČNÍ PSANÍ

Obr. 1


Krunice se ve směru svislém protahují, vznikají ovály. Podle směru pohybu

ruky jsou levotočivé (obr. 3) a pravotočivé (obr. 4).

Pohybujeme-li rukou, která píe ovály ve směru řádku zleva doprava, ovály

se rozvinují a vznikají kličky. Z levotočivých oválů vznikají horní kličky

(obr. 5).

Z pravotočivých oválů vznikají dolní kličky (obr. 6).

Posunujeme-li píící ruku rychleji ve směru řádku, kličky se zuují, a oba jejich protisměrné tahy splynou v jednu stopu. Vzniká tak krycí čili vratný tah. Na jeho konci se ruka na okamik zastavuje, aby změnila směr pohybu v opačný. Výsledkem tohoto pohybu jsou oblouky. Při krouení doleva vznikají oblouky dolní (girlandy) (obr. 7).

PÍSMO / 15

Obr. 3 Obr. 4

Obr. 2

+


16 / GRAFOMOTORIKA A POČÁTEČNÍ PSANÍ

Obr. 6

Obr. 5

Obr. 7


Při krouení doprava vznikají oblouky horní (arkády) (obr. 8).

Natočíme-li papír do psací polohy, mění se sklon prvků i jejich tvary. Ze

stojatýchoválůjsouovályskloněné,jejichosasvíráslinkouúhelmeníne

90°. Z dolních oblouků (obr. 9) vznikají dolní zátrhy (obr. 10).

Z horních oblouků (obr. 11) vznikají horní zátrhy (obr. 12).

Spojíme-lijednotaněhorníadolnízátrh,vzniknezátrh sloený(obr.13).

Přecházíme-li z jednoho oválu na druhý a změníme-li přitom směrkrouení, vzniká hadovka (obr. 14), která zachovává sklon písma. Stejně vzniká vlnovka (obr. 15), která je leatá. Srdcovku (u písmene s) povaujeme za hadovku.

Kromě oblouků horních a dolních rozeznáváme oblouky levé (vypouklé doleva, např. O) (obr.16) a oblouky pravé (vypouklé doprava, např. B) (obr. 17).

PÍSMO / 17

Obr. 8

Obr. 9 Obr. 10




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist