načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Grafologie v partnerském poradenství - Ivan Bertl

Grafologie v partnerském poradenství

Elektronická kniha: Grafologie v partnerském poradenství
Autor:

Hledání životního partnera je mnohdy složitý proces a pravděpodobně neexistuje žádná zaručená metoda, jak najít toho pravého (tu pravou). Poměrně nový způsob, jak skutečně poznat ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: TRITON
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 159
Rozměr: 20 cm
Úprava: faksim.
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-738-7747-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Grafologický rozbor písma jako rozpoznání partnerovy povahy. Příručka pro všechny, kteří hledají odpovědi na otázky týkající se partnerských vztahů. Grafologie je pomocná metoda, která může poodhalit povahu autora textu. V uvedených rozborech rukopisů se autor zaměřil na podstatné povahové a temperamentové vlastnosti pisatelů. Cílem knihy nebylo rozebrat vlastnosti rukopisů detailněji.

Popis nakladatele

Hledání životního partnera je mnohdy složitý proces a pravděpodobně neexistuje žádná zaručená metoda, jak najít toho pravého (tu pravou). Poměrně nový způsob, jak skutečně poznat partnerovu povahu, nabízí grafologie. V psaném písmu lze identifikovat znaky, které mohou napovědět leccos o pisatelově osobnosti: jestli je dominantní, nebo naopak submisivní, zda je společenský, nebo se spíše jedná o samotáře. A nejen to: rukopis dokáže odhalit i skryté hrozby, například sklon k agresivnímu chování. Grafologie v partnerském poradenství není jen analýzou vybraných písemných projevů skutečných partnerských dvojic, ale všímá si i rodinných vztahů, které nás při hledání vhodného partnera často ovlivňují více, než jsme ochotni si připustit. Díky úvodní výkladové části knihu ocení i čtenáři, kteří dosud neměli možnost seznámit se blíže s grafologií a jejími východisky.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Ivan Bertl - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

TRITON

Praha / Kroměříž



Ivan Bertl

GRAFOLOGIE V PARTNERSKÉM PORADENSTVÍ

aneb Ukaž mi, jak píšeš, a já ti povím, jestli se k sobě hodíte




Ivan Bertl

Grafologie v partnerském poradenství

aneb Ukaž mi, jak píšeš, a já ti povím, jestli se k sobě hodíte

Ta to kni ha ani žád ná je jí část ne smí být ko pí ro vá na, roz mno žo vá na ani ji nak ší ře na bez

pí sem né ho sou hla su vy da va te le.

Autor:

PhDr. Ing. Ivan Bertl

Recenzovali:

PhDr. Slavomil Fischer, Ph.D., M.B.A.

PhDr. Ing. Petr Deák, M.B.A.

Náklady na edici této publikace byly plně hrazeny z fi nančních zdrojů interního grantu

poskytnutého Pedagogickou fakultou Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v roce

2013.

© Ivan Bertl, 2014

© Stanislav Juhaňák – TRITON, 2014

Cover © Renata Brtnická, 2014

Vydal Stanislav Juhaňák – TRITON,

Vy káň ská 5, 100 00 Pra ha 10,

www.tridistri.cz

ISBN 978-80-7387-747-7


7

Proč právě toto téma?

K napsání této knihy mě vyprovokovaly četné dotazy mých studentů. Věnuji se

výuce grafologie na vysoké škole, ale zaměření těchto kurzů je čistě pedagogické

a profesně poradenské. Studenti naší univerzity se zapisují na přednáškyo grafologii, aby měli lepší možnost poznat své žáky.

Vedle teoretického úvodu se ve svých hodinách věnuji předevšímpraktickému procvičení probíraných témat. Za roky působení ve školství pro mě nikdy nebyl problém obstarat si dostatečný počet rukopisů vhodných kegrafologickému zkoumání. V  těchto případech znám autora rukopisu pouze já  – někdy je ovšem tato znalost jen povrchní nebo dokonce téměř zanedbatelná. Jakv takových případech ověřit a dokázat, že grafologický závěr je správný?

Proto již na úvodních setkáních vždy vyzývám své studenty, aby doneslirukopis někoho, koho dobře znají, a budou moci potvrdit či vyvrátit grafologický závěr. Většinou studenti přinášejí rukopisy svých přátel, kamarádů, partnerů, sourozenců, rodičů. A když už jsme rozebrali rukopis partnera, pochopitelně se objevily otázky: Mám s ním zůstat? Nelže mi? Je jeho uzavřenost přirozená nebo předstíraná? atd.

Tato kniha je tedy naplněním dluhu vůči všem mým dosavadním studentům, kteří se  k  disciplíně zvané grafologie obraceli  – a  doufám, že i  budou nadále obracet – proto, aby našli odpovědi na své otázky týkající se partnerskýchvztahů. Přeji upřímně všem čtenářům, aby je následující řádky nezklamaly. Něco málo teorie na úvod... Přistoupit rovnou a  přímo k  rozborům konkrétních partnerských rukopisů bych mohl, pokud bych zcela nepochybně věděl, že tuto knihu budou číst jen ti čtenáři, kteří už grafologické teoretické základy mají. To by byla chyba. U čtení jsou vítáni i ti, kteří se s grafologií setkávají poprvé. A ti již vědoucí? Opakování je snad matka moudrosti...

Písmo představuje vizualizovaný a zachycený symbol. Je reprezentantemnašich myšlenek. Písmo je produktem lidské činnosti. V každém výsledku lidské činnosti se odráží autorova zručnost, míra zaujetí, nálada, jeho zdraví – tělesné i duševní. Každý rukopis je individuální a určitou individualitu psaného projevu


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

8

lze nalézt už v dětských kresbách. Naprosto identické písmo nemají anijednovaječná dvojčata.

Po  dlouhodobém sledování bylo prokázáno, že pokud se člověku v  nemoci písmo změní, po uzdravení se opět písmo vrací ke své podobě před autorovým onemocněním. Pokud člověk přijde o ruku či o ruce, je nucen psát rukoupůvodně nedominantní (tzn. původní pravák je v důsledku amputace nucen psát rukou levou). Nebo musí dokonce k psaní používat nohy. Po určité doběnajdeme v písmu výrazné shody s podobou písemného projevu z doby před nemocí či úrazem.

Co je příčinou? Písmo odráží emoční pohodu či nepohodu našeho mozku, kopíruje naši tělesnou či duševní kondici. Proto grafologové často hovořínikoliv o rukopisu, ale o mozkopisu.

Německý fi lozof Ludwig Klages (1872–1956) byl ovlivněn německým filozofi ckým romantismem a  fi lozofem Friedrichem Nietzschem. Je pokládán za jednoho ze zakladatelů moderní vědecké grafologie. Rozpracoval osobitý výklad osobnosti a přispěl tak k vystižení psychických mechanismů jejíindividuality v podobě klasifi kace osobnostních rysů, lidských vlastností a konkrétních dispozic. Východiskem jeho psychologického studia je však předevšímmetafyzicky pojímaný boj mezi duchem a životem, který se odehrává v člověku. Jeautorem teorie symboliky psací plochy. Tato plocha je podle Klagese symbolem toho, jak se pisatel chová v životním prostoru.

Pokud dává pisatel přednost prostoru nad řádkem – vzhůru směřujezakončení slov, spíše nahoře jsou jím psány háčky a čárky nad písmeny (diakritika) – bude tento pisatel v  životě dávat přednost věcem duchovním, nehmotným či fi lozofi ckým.

Pokud v  rukopisu převažuje prostor pod řádkem  – nalezneme zde široké dolní smyčky písmen, zakončení slov směřuje dolů – bude tento člověk v životě dávat přednost hmotným věcem, budou ho více ovlivňovat pudy, nebude mu lhostejná erotická oblast.

Bude-li rukopis spíše směrován doleva – to vůbec nesouvisí s tím, žev Evropě píšeme zleva doprava  – bude takovýto pisatel zatížen svou minulostí, bude závislý na své matce, bude spíše uzavřený, možná se bude i bát svébudoucnosti. Konkrétně si levoběžné směřování rukopisu doložíme úzkým levým okrajem rukopisné strany a naopak širším okrajem na straně pravé.V takových rukopisech nalezneme zakončení slov stočené spíše doleva, háčky


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

9

a čárky nad písmeny budou umístěny rovněž doleva – jakoby před příslušné

písmeno.

Budeme-li naopak hovořit o rukopisu pravosměrném, budou háčky a čárky příslušné písmeno spíše předbíhat a zakončení slov bude protažené doprava. Pravý okraj na stránce bude v takovémto případě úzký nebo se bude postupně zužovat. Levý okraj bude širší nebo se bude v průběhu psaní rozšiřovat.

Pokud si čtenář pozorně přečetl předchozí odstavce, umí už dobře posoudit, jak autor rukopisu využívá plochu listu papíru, na který píše. Při zkoumání každého rukopisu je dobré takto začít. Z  tohoto důvodu je ideální  – ne však naprosto nezbytně nutné – mít pro grafologické zkoumání k dispozici rukopis napsaný na formátu A4  – tj. formát tzv. velkého školního sešitu. Proč? Tento rozsah není ani velký, ani malý. Je dostatečný k tomu, aby se zde objevilavšechna písmena abecedy, abychom dokázali posoudit, jak pisatel skládá jednotlivá slova a věty, zda a jak tvoří odstavce, jak píše delší řádky.

Když už jsme u posouzení toho, na co zkoumaný pisatel píše, měli bychom si i povědět, že grafologové si všímají, zda je použitý papír linkovaný,čtverečkovaný, či je bez linek. Linkovaný papír volí ten, kdo hledá i v životě oporu a vzor. Chce mít jistotu, že jeho konání – včetně psaní – bude kopírovat nějaká pravidla či předlohy. Ten, kdo si zvolí papír čtverečkovaný, vyhledává oněch oporv životě ještě více. Kromě linie vodorovné, chce mít jistotu i v linii svislé – zpravidla tak jedná proto, aby měl i okraje rukopisu pravidelné. Grafologové protonechávají na volbě pisatele, jaký papír si vybere. Pokud je ale tato volba omezenadostupností jednotlivých druhů papíru, nikdy tuto záležitost nehodnotíme.

Podobně je to s psacím náčiním. Klasické plnicí pero volí lidé, kterým záleží na dobrém dojmu, upřednostňují eleganci, tradice. Měkká obyčejná tužka je v oblibě u vlídných či umělecky založených pisatelů. Mikrotužka je volena lidmi se vztahem k technice, spíše lidmi asketickými. Čím je psací stopa širší, tím více preferuje pisatel životní pohodu a dostatek času pro svou práci. Čím je naopak psací stopa užší, tím více strohosti u těchto písařů nalezneme.

Dále bychom měli při grafologickém zkoumání posoudit a porovnat, zdapisatel používá písmo ve stejné podobě, jak se naučil v první třídě základní školy. Když jsme se učili v  tomto věku psát svá první slova, bylo vyžadováno, aby se námi tvořená písmenka v  podstatě naprosto shodovala s předlohou. Tehdy to bylo v pořádku. Tehdy jsme se psát učili. Ten, komu se písmo od té doby nijak nezměnilo, zůstal oním prvňáčkem. Čím více se písmo proměnilo, tím výraznější


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

10

proměnou pisatel prošel. Zrychlilo-li se písmo, zrychlilo se rovněž uvažování

pisatele. Stalo-li se písmo odbytým a  nepřesným, dosáhl tohoto stadia i  jeho

původce. Písmo více přizdobené než původně používané ve škole zvolí ten,

komu záleží na všech ozdůbkách a  marnůstkách, kdo se nedá ze svého tempa

nikdy vyrušit natolik, aby na takto zdobená písmena neměl vždy dost času.

Rytmus nás provází celým životem. Tep našeho srdce je rytmický, dýchání je rytmické, v určitém rytmu i chodíme. Prožíváme-li napětí, tep se zrychluje,dýchání se stává nepravidelným, a stejně tak chůze. Jdeme-li na toužebněočekávanou schůzku, krok zrychlujeme. Jdeme-li naopak na obávanou zkoušku, nohy nám „těžknou“, rytmus kroků zpomalujeme. Stejně tak je to i u ručního psaní. Jak rychlost psaní v písmu identifi kujeme? Měřením na stopkách – jak dlouho trvá napsání slova u jednoho či druhého pisatele? To ne!

Rychlost psaní vyhodnocujeme podle nepřímých grafologických znaků.Jsou-li písmena nakloněna spíše doprava, háčky a  čárky jsou umístěny za příslušné písmeno vpravo a ve tvaru jsou poněkud odbyté, levý okraj se rozšiřuje a pravý se naopak zužuje – jde o příznaky rychlého psaní. Při něm pisatel „spěchá“ po listu zleva doprava. Stejným směrem ubíhá i diakritika, proto se mění okraje rukopisu.

Pokud pisatel s psaním váhá, jsou písmena spíše kolmá, háčky či čárky jsou přesně umístěné a dobře vykreslené, okraje – zvláště levý – jsou rovné, písmena jsou dobře a dokonale napsaná podle předlohy. Takovýto člověk nejen nespěchá se svým psaním, ale stejně tak váhá se svým mluvením a mnohdy i myšlením.

Dále se budeme věnovat popisu částí písmen tak, jak je grafologie třídía hodnotí. Každý grafologický znak má význam pozitivní i negativní. V určitésouvislosti může konkrétní znak písmene svědčit o  příznivých vlastnostech pisatele. V jiné souvislosti – spolu s dalšími znaky – může tento signál naopak napovědět cosi o nedobrých vlastnostech autora rukopisu. Grafologický rozbor jeskládačka, křížovka, hlavolam. Chceme-li si vytvořit přehled o  vlastnostech pisatele, musí každou jeho charakteristiku potvrdit více grafologických znaků. Lékař– diagnostik neposílá pacienta jen na jeden typ vyšetření. Nebuďme proto ve svých závěrech zbrklí, počkejme vždy na rozbor textu ze všech úhlů pohledu metody zvané grafologie.

Následující řádky seznámí čtenáře téměř se všemi znaky ručně psanéhopísma. K tomu, abychom tyto znaky poznali i v jejich vizuální podobě, sloužídruhá část této knihy. Nejdříve nás čeká trocha teorie, kterou pak propojímes konkrétním grafologickým rozborem partnerských rukopisů.


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

11

Způsobu, jak jsou jednotlivá písmena ve slovech napojena, říkají grafologové vázání. Je to prvek, který je typický a neměnný pro každého z nás. Nedá sedlouhodobě uměle ovlivnit. Je to výraz naší bezprostřednosti, proto má velký význam při určení pravosti rukopisu, při hledání skutečného autora textu.

Prvním způsobem vázání písmen je tzv. úhel. Je to případ, kdy v okamžiku napojení následujícího písmene pisatel prudce a rychle mění dráhu pohybupsacího nástroje. Tato prudkost a náhlost změny se projevuje i v dalších oblastech života takovýchto pisatelů. Tak je prezentována síla, napětí, schopnost realizovat významné změny v jednání i v prožívání. Tito lidé bývají aktivní, energičtí,rázní, rádi řeší problémy a zdolávají překážky, mohou ale hůře chápat pocityostatních lidí.

Další variantou vázání – napojení dvou písmen ve slově – je nitka. Je to typ přechodu od jednoho písmene ke druhému, kdy nemůžeme přesně popsat tvar, jak je toto navázání provedeno. Má hadovitý, nitkovitý charakter – proto nitka. Tito pisatelé bývají velmi citliví, dobře se dokáží vcítit do nálad a pocitů druhých lidí, snadno nacházejí nové myšlenkové kombinace. Mohou to být i lidé, kteří jsou hysteričtí či přecitlivělí.

Slovo arkáda známe z architektury. Je to vlastně klenutý oblouk, kterýnalezneme u  mostů, podloubí apod. V  grafologii nazýváme arkádou typ napojení písmen, pokud má toto vázání podobu oblouku klenutého nad řádkem. Protože oblouk je ve stavebnictví nosným či opěrným prvkem, podobný význam má i v rozboru písma. Takto píšící lidé jsou odolní, pevní, stálí. Dokáží zvládat stres. Dokáží ale také spoustu svých pocitů skrýt, a tak mohou být pro své okolí hůře pochopitelní.

Pokud se v písmu vyskytuje oblouk, ale otočený jako dlaň vzhůru nadřádkem, máme tu další způsob napojení písmen, kterému grafologové říkajígirlanda. Tento prvek je spojován s pisatelem srdečným, otevřeným, vstřícným. Tito lidé bývají přátelští a často jsou pro tyto své vlastnosti jinými lidmi vyhledáváni.

Posledním způsobem vázání je dvouoblouk. Je to případ, kdy pisatelpropojuje tvary arkádovité a zároveň girlandovité. Dobře je tento znak identifikovatelný při psaní písmene „m“. Tato tvarová nevyhraněnost je důsledkem toho, že takto píšící člověk bývá nerozhodný, nerad sděluje své názory, nerad vstupuje do konfl iktů, snaží se často zachovat diplomatický a neutrální postoj.

Jak vyhodnocuje grafolog písmo, kdy nejsou jednotlivá písmena spojena?Takovému způsobu psaní říkáme skript. Je to ten případ, kdy jednotlivá písmenka


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

12

ve slově stojí samostatně, s písmenem následujícím nejsou nijak spojena.Taková písmena často mění svůj vzhled v tom smyslu, že se podobají písmenůmtištěným. Takový způsob psaní volí lidé, kteří si jsou vědomí, že jejich spojitýrukopis je příliš osobitý, příliš nečitelný. Používají skript, píší-li zprávu pro někoho

dalšího. Píší-li poznámky jen pro sebe, píší zpravidla bez problémů písmem

spojitým. V  tom případě jde o  ohleduplné pisatele. Píše-li člověk nespojitým

skriptem text určený pro sebe i pro druhé lidi, pokládá grafolog takovéhopisatele za osobnost s výrazným vztahem k detailu. Člověk používající spojité písmo

je grafology naopak pokládán za člověka uvažujícího v  souvislostech a návaznostech jednotlivých problémů.

Další poměrně dobře zjistitelnou a měřitelnou vlastností písma je jehovelikost. Je-li člověk rád středem pozornosti, je-li sebevědomý, používá široká gesta, mluví více nahlas, rád na sebe upozorňuje. Tento typ člověka píše zpravidlapísmem větším, širším, výraznějším. Jde-li naopak o pisatele, který se rád zdržuje v ústraní, snaží se být nenápadný, mluví tišeji – zpravidla píše písmem menším a drobnějším. I písmo je pojítkem pisatele s okolním světem. Nechci-li svéokolí nijak zaujmout, píši tak, abych byl nenápadný.

Sklon písma nám říká, jak moc se pisatel zajímá o ostatní lidi. Pokud někdo píše s přirozeným pravým sklonem, kdy písmo svírá s řádkem úhel 60 stupňů, hovoříme o  obvyklém sklonu. Takto píše pravděpodobně člověk, který vnímá své okolí rovněž v obvyklé míře. Čím kolmější je postavení jednotlivých písmen k řádku, tím méně je pisatel svým okolím ovlivňován. Naopak čím více se sklon písmen blíží k řádku (úhel mezi písmem a řádkem se zmenšuje), tím vícepodléhá pisatel vlivu ostatních lidí. Způsobem, popsaným v tomto odstavci,interretujeme sklon písma – ale pouze u praváků. Člověk píšící rukou levou tvoří písmena poněkud jiným způsobem. U leváků sklon písma protonevyhodnocujeme.

Každý z  nás klade slova na řádek odlišným způsobem. To souvisí s  typem a velikostí mezer mezi slovy. Člověk, který hodně a rád mluví, máv komunikaci zálibu. Kdo má v komunikaci zálibu, bude mezi slovy dělat menší mezery. To je proto, aby při odsazování jednotlivých slov neztrácel zbytečně mnoho času, aby se mu na psací plochu vměstnalo delší sdělení. Člověk ostýchavý mluví méně. Ten naopak bude ve svém projevu častěji dělat přestávky. A přestávkou v psaní je mezera mezi slovy. Pisatel méně sdílný bude psát tak, aby mezera mezi slovy byla větší, aby měl čas si další text řádně rozvážit.


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

13

Abychom zachytili písmo na papíře, musíme na psací náčiní určitýmzpůsobem tlačit. Člověk rád překonávající překážky, rád zapojující své svaly, bude psát text silnějším tlakem. Výdej energie mu nebude činit žádný problém. Pisatel citlivější a vnímavější bude při psaní své svaly zapojovat méně intenzivně. Jeho písmo bude provedeno se slabším  tlakem.

Grafolog rovněž zkoumá, zda je psací stopa zachycená při psaní na papíře pravidelná, zda se při psaní neobjevují místa, kde psací stopa chybí. Pokud tomu tak je, je to známkou únavy pisatele nebo může jít o závažnější nemocpohybového aparátu. Tento jev je důsledkem toho, že pisatel má problémys dlouhodobým zapojením svalů ruky. Může mít i problémy s očima.

Když si všímáme psací stopy, nesmíme opomenout to, v jakém místě pisatel začíná s  psaním písmen. Začíná-li písmo pod řádkem, jeho autor je rozvážný člověk a poněkud déle mu trvá, než se rozhodne či odhodlá k něčemu novému.

Naopak začíná-li psací stopa nad řádkem, i  když obvyklé je začít psát na řádku, jde o pisatele ukvapeného až zbrklého, který s psaním spěchá a držet se řádku je pro něj zbytečným zdržením.

Grafolog si při analýze ručně psaného textu rovněž nemůže nevšimnoutprovedení zakončení slov či řádků. Této části písmena říkáme koncové tahy. Při analýze písma je nasazení písma odrazem toho, jak pisatel vstupuje doproblémů – náhle, či s rozvahou. Zakončení slov a řádků naopak odráží, jaký vztah má pisatel k ostatním lidem. Chybí-li koncové tahy, píše tak člověk, který o ostatní lidi v podstatě nestojí, nepotřebuje je nebo se jejich společnosti bojí. Jsou-likoncové tahy výrazně prodloužené, jde o pisatele, který chce k ostatním lidemproniknout, chce je ovlivňovat, chce je určitým způsobem i ovládat. Je-li nasamotném konci závěrečného tahu provedena malá kulička či háček, jde o  pisatele, který dokáže být v kontaktu s ostatními lidmi poměrně agresivní. Může jíto násilí fyzické, ale i verbální – slovní.

Diakritická znaménka jsou všechny čárky nad slovy, háčky, ale i  otazníky, vykřičníky a uvozovky. Grafolog zkoumá jejich umístění – ve vazbě na slova či písmena, ke kterým se jazykově vztahují, jejich velikost, tvar a tlak, kterým jsou provedena. Jako ostatní složky písemného projevu i diakritická znaménkapředstavují pohyb v prostoru a v čase, respektování či popírání formálních pravidel písemného projevu. I tuto kategorii je potřeba hodnotit v rámci celé rukopisné ukázky. I zde platí, že jedenkrát vyskytující se jev, např. tvarová zvláštnostháčku, ještě nesignalizuje duševní vlastnost pisatele.


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

14

Jsou-li diakritická znaménka umístěna přesně nad příslušné písmeno, jsou-li jejich tvary přesně a pravidelně provedeny, půjde bezpochyby o pisatelepečlivého, přesného, rozhodně ne zbrklého. Jsou-li naopak tato znaménka odbytá,neřesně umístěná, mnohdy nám činí problém rozlišit tečku či čárku  – v  obou případech jde o jakýsi neidentifi kovatelný útvar – půjde s největšípravděpodobností o  osobu rychle uvažující, rychle jednající, která se „zbytečnými“ detaily v životě příliš nezabývá. Pokud diakritická znaménka „předbíhají písmeno“, lze z  toho vyvodit, že to pisateli velmi rychle myslí. Pokud háčky a  čárky mírně „zaostávají“ za písmenem, půjde o člověka uvážlivého a opatrného.

Ta k é číslice tvoří složku rukopisu, ale mnohdy je v textu nenalezneme, resp. nalezneme je pouze ve formě data. Provedení číslic reprezentuje setkání pisatele s fi nančním světem, se světem peněz a exaktních hodnot. Dobře vykreslenéčíslice signalizují respekt ze  světa peněz. Odbyté číslice mohou znamenat, že fi - nanční záležitosti nehrají v životě pisatele významnou roli. Toto hodnocení se netýká číslic psaných v adrese. Ty bývají s ohledem na oči poštovních úředníků či třídicí automat psány obzvlášť pečlivě a čitelně.

V provedení způsobu psaní číslic nalezneme výrazný vliv profese pisatele. Např.

technici, projektanti, účetní a matematici mají k číslům rozhodně jiný nežlhostejný vztah. Denně s nimi pracují a vyžadují jejich přesnost a nezaměnitelnost.

Podpis bývá svým rozsahem oproti obvyklé velikosti textu hodnoceného grafologem výrazně menší – jeho význam pro hodnocení osoby pisatele je však značný. Podpis je výrazovou zkratkou autorovy osobnosti. Symbolizujeprožívání „já“, představu o sobě, je i odrazem ideálního já, je důkazem toho, jak se chce autor svému okolí jevit.

U podpisu stejně jako u běžného textu hodnotí grafolog čitelnost, velikost, sklon,

tlak, úvodní a závěrečné tahy apod. Navíc hodnotí případný rozdíl v provedení

křestního jména a příjmení, u žen i rozdíl mezi dívčím a vyvdaným příjmením.

Podpisová zkratka (tzv. šifra) prezentuje osobnost pisatele v absolutníminimalizaci a je zpravidla používána těmi, kdo se v  pracovní oblasti mnohokrát a často

podepisují. Šifra reprezentuje svět práce a profese pisatele. Když někdo u podpisu

používá jen příjmení, pokládá to za dostatečné nebo podpis užívá tak často, že na

vypsání celého jména nemá tolik času. Používá-li někdo u podpisu svéakademické tituly či vojenské hodnosti, pokládá je za velmi důležité, je na ně hrdýa nedokáže si své profesní fungování bez nich představit. Je však nutno odlišit ty úřední

podpisy, kdy jsou tyto náležitosti vyžadovány služebním či pracovním řádem.


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

15

Při hodnocení podpisu porovnáváme nejen podpis s dalším textem, rovněž hodnotíme jednotlivé části podpisu. Je-li písmo v  křestním jménu menší než u příjmení, je pisatel v soukromém životě méně výraznou osobností nežv životě profesním. Jsou-li písmena v dívčím příjmení širší než v příjmení získaném po manželovi, prožívá žena v tomto svazku pravděpodobně stres a napětí. Je-li příjmení vdané ženy grafologicky hodnoceno jako větší a širší než její dívčíjméno, prožívá pisatelka v manželském životě příjemné období a je zpravidlav rodině tou vůdčí osobností.

U dospívajících jedinců nalezneme více variant podpisů. Lidé v pubertálním věku svůj podpis mění, často jej stylizují, přizdobují či naopak přitvrzují. Je to odraz prudkých změn, které v tomto období prožívají a kdy hledají sami sebe. Během života se může podpis měnit tak, jak se mění charakter člověka, jakslábne či sílí jeho emoční prožívání.

Některé profese se v podpisech přímo odrážejí: výtvarníci mívají podpiszdobný, hudebníci odlehčený, architekti konstrukčně nosný a vojáci rázný a ostrý.

Pokud je podpis neúměrně čitelný, jeho autor se pokouší o vědomousebeprezentaci a o přímou konfrontaci s okolím. Pokud je podpis naopak výrazněnečitelný, snaží se autor o zastírání, skrývá se do anonymity nebo se snaží vytvořit takovou kresbu, která bude pro případného falšovatele nepřekonatelná a nezvládnutelná.

Grafologie používá detailnější analýzu písma. Domnívám se ale, že čtenář v tuto chvíli ví o písmu relativně dost. Následující kapitola pojednává o etických zásadách, které je vhodné při rozboru písma respektovat. I s tímto tématem by měl být každý adept grafologické analýzy seznámen. Pár slov o etice grafologického rozboru Slovo etika pochází z řeckého slova ethos – tj. mrav. Tento termín bývá spojován s celou teorií morálky, která je fi lozofi ckou disciplínou. Etika se zabýváteoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnost člověka z  hlediska dobra a  zla. Etika se snaží najít společné a  obecné základy a usiluje o jejich zdůvodnění.


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

16

Ten, kdo má možnost odborně zkoumat rukopis jiného člověka, má díkygrafologickým metodám a postupům k dispozici nástroj, jak odhalit povahupisatele. V  tomto okamžiku by si každý, kdo chce hodnotit někoho dalšího, měl uvědomit, že svými slovy může člověku i ublížit.

Nabyl-li někdo dojmu, že pisatel má špatné vlastnosti, měl by se o  tomto svém předpokladu několikrát ujistit. Každá vlastnost je v  písmu prokazatelná nikoliv jedním, ale několika znaky. Je-li grafolog ujištěn o svém názoru, má vždy možnost volby, zda a jakým způsobem tento svůj závěr posuzovanému pisateli sdělí. Je naprosto nutné říci člověku, že v jeho písmu jsou příznakyneupřímnosti a tendencí k zastírání? Co tato syrová věta změní? Není šetrnější a etičtější říci, že „pisatel ne vždy sděluje okolí své niterné pocity“?

Grafolog by měl mít rovněž na mysli, pro jaké účely rozbor sestavuje.Pracuje-li ve forenzní oblasti, pak slouží grafologický rozbor pro účely dokazování v oblasti trestního práva, závěry musí být velice dobře ověřené a jejichformulace může být neosobní až syrová. Je-li grafologický rozbor využit v poradenské oblasti, přikláním se k  citlivé a  rovněž selektivní formulaci všech sdělovaných závěrů a doporučení. Partnerské rukopisy Pokusit se popsat osobnost pisatele podle jeho rukopisu je lákavé téma. Novým pohledem na to, jak lze grafologii rovněž užít, je analýza rukopisů partnerů – tj. dvou lidí, kteří k  sobě mají určitý vztah. Může jít o  životní partnery, ale také může jít o sourozence, kamarády či spolupracovníky, o rodiče a jejich potomky. Linda a Jirka Linda: V jejím případě jde o dobře čitelný rukopis s mírně zvětšeným písmem. To je příznakem osoby, která používá jasný a zřetelný způsob komunikace. To, že je písmo mírně zvětšené a  má kolmý sklon, je známkou pevnosti pisatelky v jejích názorech a rovněž určité snahy po dominanci v partnerských vztazích.

V rukopisu nalezneme řádkové průplety. To je případ, kdy spodní tahypředchozího řádku zasahují do horních tahů řádků následujícího. K tomuto jevu dochází

u lidí, kteří mají nejasno ve svých pocitech, jsou až příliš ovládání svými pudy.


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

17

Linda – 23 let – pravák – vysokoškolská studentka


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

18

U  pisatelky nalezneme vázání, girlandu  – oblouk otevřený vzhůru. Nejlépe tento znak identifi kujeme podle toho, v  jakém tvaru píše autor písmeno „m“. Girlanda je znakem vstřícnosti a vlídnosti.

To, jak komunikuje pisatel s lidmi ze svého okolí, nejlépe odvodíme z tvaru koncových tahů  – ze způsobu zakončení slov. V  tomto případě jsou tyto tahy mírně prodloužené, ale nejsou nijak tlakově zdůrazněné. Znamená to, žepisatelka je v komunikaci akční, ale není razantní. Komunikuje ráda, ale nikomu své názory nevnucuje, násilím nikdy neargumentuje.

Text dopisu je rozčleněn do odstavců. To je známkou utřídění myšlenek a plánu toho, co bude svým písmem popisovat.

Vodorovný tah v písmenu „T“ je proveden jako vzhůru stoupající. To jepříznakem pisatelčina životního optimismu a její tendence ochraňovat ostatní. Řádkový průplet: Vázání – girlanda: Prodloužené koncové tahy:


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

19

Pisatelka používá nespojité písmo. To je případ, kdy slovo je sestavenoz jednotlivých, buď vůbec, nebo minimálně propojených písmen.

Tak píší lidé se smyslem pro detail, který pro ně není zbytečností animalicherností. Dokáží se v životě soustředit na věci, které jiní lidé přehlížejí.

Podpis pisatelky začíná úvodní girlandou – úvodním obloučkem otevřeným vzhůru.

Girlandu nalezneme i  ve způsobu zakončení podpisu. Girlandu nacházíme v rukopisu několikrát. Pak můžeme poměrně se značnou jistotou konstatovat, že pisatelka je osobou vstřícnou, přátelskou a sdílnou. Nespojité písmo:


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

20

Jirka – 26 let – pravák – vysokoškolák


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

21

Jirka, Lindin přítel, píše menším písmem, ve stoupavých řádcích a  s výraznějším pravým sklonem. Autor je člověkem více ovlivnitelným, ale ménědominantním. Pisatel se rád a snadno pro určité věci nadchne, rád se nechá ovlivnit druhými.

Jím používaný způsob vázání označíme jako úhel. Pisatel prudce mění stopu psací dráhy a stejně tak rázně dokáže změnit svou náladu. V písmu všaknenalézáme žádné příznaky sklonu k  násilí. Proto budeme pisatele hodnotit jako osobu rozhodnou a zároveň přátelskou.

Podpis je z grafologického hlediska shodný se zbytkem rukopisu:

Tak píší lidé vyrovnaní, kteří nemají žádnou potřebu cokoliv předstírat,jakkoliv se vůči ostatním stylizovat.

Jiří rukopis nečlení do odstavců. To je známkou lidí v komunikacispontánních, kteří se dokáží popisovaným tématem natolik nadchnout a zaujmout, že zapomenou mnohdy na ostatní věci.

Jirka píše spojitě – tzn. jednotlivá písmena ve slovech jsou propojena.

Tak píší lidé, kteří mají tendenci vidět věci ve vzájemných souvislostecha návaznostech. Spíše vnímají celek než jeho složky a části.


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

22

Pokud porovnáme rukopisy obou partnerů – Lindy i Jirky – jde o písmaroz

dílná, ale zároveň doplňující se v určitých znacích. Linda je ve vztahudominant

nější, ale její partner tuto její pozici přijímá, vyhovuje mu. Linda si svoudomi

nanci prosazuje nenásilnými cestami. Ani Jirka není násilník, proto se této

taktice podrobuje, tato jeho role mu vyhovuje. Ani jeden z partnerů nenív ko

munikaci zdrženlivý nebo výrazně uzavřený. Oba jsou připraveni si své názory

či pocity vzájemně sdělovat. To je předpoklad dlouhodobé partnerské shody –

oba si jednoduše řečeno vždy vše vyříkají. Linda má smysl pro detail, Jirkana

opak vnímá věci globálně. Tím se vzájemně doplňují, takže i  tento povahový

protipól bude této dvojici ku prospěchu.


Ivan Bertl / Grafologie v partnerském poradenství

23

žena (01) – 23 let – pravák – vysokoškolačka




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist