načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Grafologie -- 2., doplněné vydání - Vlaďka Fischerová-Katzerová; Dana Češková-Lukášová

Grafologie -- 2., doplněné vydání

Elektronická kniha: Grafologie
Autor: Vlaďka Fischerová-Katzerová; Dana Češková-Lukášová
Podnázev: 2., doplněné vydání

Popisuje, jak grafolog s písmem pracuje (rozbor písma). Sleduje jednotlivé grafologické znaky (tlak, velikost písmen, šířku a úzkost písma, sklon, plošnost písma, zjednodušení nebo ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  229
+
-
7,6
bo za nákup

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 227
Rozměr: 21 cm
Úprava: faksim.
Vydání: 2., dopl. vyd.
Skupina třídění: Vývojová psychologie. Individuální psychologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-2833-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Popisuje, jak grafolog s písmem pracuje (rozbor písma). Sleduje jednotlivé grafologické znaky (tlak, velikost písmen, šířku a úzkost písma, sklon, plošnost písma, zjednodušení nebo obohacení písma, šířku mezer, vzdálenost mezi řádky, pravidelnost či nepravidelnost i rychlost a pomalost písma a mnoho dalších znaků). Metodický text doplňují ukázky rukopisů, rozbory písma těchto ukázek a ověření správnosti grafologického posudku dokazováním a konfrontací s ostatními diagnostickými metodami. Publikace se zabývá grafologií jako diagnostickou metodou, která mapuje osobnost pisatele a jeho sociální i morální vlastnosti.

Popis nakladatele

Písmo o nás prozrazuje mnohé. Jak je možné „číst“ v lidském písmu, na to se snaží odpovědět disciplína zvaná grafologie. Publikace přehledně shrnuje základy grafologie, podává přehled o grafologických znacích a jejich psychologických významech. Jednotlivé kapitoly popisují grafologický znak, jeho varianty a kombinace se znaky dalšími. Autorky, zkušené grafoložky, ilustrují svůj metodický text kazuistikami s ukázkami rukopisu klienta a rozborem písma. Zajímavostí je dosud nepublikovaný popis dvou typologií v souvislosti s písmem - strukturové a manipulátorské. Kniha je určena široké veřejnosti a jako doplňková studijní literatura poslouží také studentům oboru psychologie, psychoterapie, sociologie, andragogiky a samozřejmě grafologie.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Vlaďka Fischerová-Katzerová; Dana Češková-Lukášová - další tituly autora:
Grafologie pro personalisty a manažery Grafologie pro personalisty a manažery
Grafologie v poradenské a terapeutické praxi -- Co lze vyčíst z písma druhých Grafologie v poradenské a terapeutické praxi
 (e-book)
Grafologie v poradenské a terapeutické praxi -- Co lze vyčíst z písma druhých Grafologie v poradenské a terapeutické praxi
 (e-book)
Grafologie pro personalisty a manažery Grafologie pro personalisty a manažery
 (e-book)
Grafologie Grafologie
 
K elektronické knize "Grafologie -- 2., doplněné vydání" doporučujeme také:
 (e-book)
Grafologie pro personalisty a manažery Grafologie pro personalisty a manažery
 (e-book)
Grafologie v poradenské a terapeutické praxi -- Co lze vyčíst z písma druhých Grafologie v poradenské a terapeutické praxi
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

PODĚKOVÁNÍ AUTOREK

Děkujeme PhDr. Liborovi Richterovi, PhDr. Jiřině Brejchové a PhDr. Tamaře Cenkové za zažehnutí plamínku zájmu o grafologii, psychologii a psychoterapii. Jejich trpělivé a moudré živení našeho nadšení, nad nímž bděli, aby nebylo ostatním nebezpečné, ale pomáhalo jim, nás stále inspiruje k dalšímu studiu.

Z hloubi srdce děkujeme našim rodinám, rodičům, manželům a dětem, že dokázali s trpělivostí, porozuměním a láskou oželet naši přítomnost, když jsme trávily hodiny psaním.

Rovněž děkujeme svým přátelům a klientům, kteří nám pro druhou část knihy svěřili své životní příběhy spolu s rukopisy a souhlasili při změně jmen s jejich uveřejněním.

Děkujeme Mgr. Gabriele Plickové, Heleně Varšavské, Janě Henžlíkové a Janě Jandovské Kubínové za vydavatelskou pomoc s 2. vydáním a Milanu Vokálovi za spolupráci při grafické úpravě knihy.

Poznámka pro čtenáře:

Případné dotazy či poznámky ke knize můžete posílat na e-mailové adresy v.fischerova@quick.cz a d.ceskova@volny.cz.

Vlaďka Fischerová-Katzerová, Dana Čeková-Lukáová

GRAFOLOGIE

2., doplněné vydání

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3664. publikaci

Odpovědná redaktorka Helena Varavská

Odpovědná redaktorka 2., doplněného vydání Jana Henlíková

Sazba a zlom Milan Vokál

Počet stran 232

Vydání 1., 2004

Vydání 2., 2006

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Photo Š profimedia.cz

Recenzovala PhDr. Tamara Cenková

ISBN 978-80-247-2833-9

Grafologie osvit 1; April 27, 2009, oříznout, new tiráž+s.8

OBSAH

I. ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Vývoj písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Od nápodoby k dnešní školní předloze . . . . . . . . . . . . 9

Skript . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Písmo jako mozkopis – ženské a mužské písmo . . . . . . 11

Jsou nálada, úzkosti nebo únava v rukopisu patrné? . . . . 12

Využití grafologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Menu pro grafologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

Jak grafolog s rukopisem pracuje? . . . . . . . . . . . . . 14

Symbolika plochy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 II. TAH ČÁRY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 III. TLAK PÍSMA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

Kombinace tlaku a dalších znaků . . . . . . . . . . . . . . 26 IV. VELIKOST PÍSMA . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

Střední zóna – výška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Horní zóna – výška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Dolní zóna – výška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

Délková rozdílnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 V. PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ ŠÍŘKA . . . . . . . 40

Primární šířka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Sekundární šířka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 VI. SKLON PÍSMA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

Další varianty sklonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49

Kombinace sklonu a dalších znaků . . . . . . . . . . . . . 50 VII. PLOŠNOST A ÚZKOST V PÍSMU . . . . . . . . . 53

Přehled plošnosti v jednotlivých zónách . . . . . . . . . . . 55 VIII. VAZBA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Girlanda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

Arkáda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Úhel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Nitka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

|5|


Dvojoblouk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Smíšená vazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

Kombinace vazby a dalších znaků, další varianty vazby . . 64 IX. LEVOÚB̎NOST – PRAVOÚB̎NOST . . . . . . 68

Přehled pravoúběžnosti a levoúběžnosti v jednotlivých

zónách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 X. ZJEDNODUŠENÍ, OBOHACENÍ . . . . . . . . . . 72 XI. SPOJITOST PÍSMA . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Další varianty spojitosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 XII. NÁBĚHOVÉ A KONCOVÉ TAHY . . . . . . . . . 80

Varianty náběhového tahu . . . . . . . . . . . . . . . . . 82

Varianty koncového tahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 XIII. MEZISLOVNÍ MEZERY . . . . . . . . . . . . . . 85

Další varianty terciální šíře . . . . . . . . . . . . . . . . . 86 XIV. DIAKRITIKA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 XV. PODPIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 XVI. RYCHLOST A POMALOST PÍSMA . . . . . . . . 95

Kombinace rychlého a pomalého písma . . . . . . . . . . 97 XVII. PEČLIVOST, ČITELNOST A PRAVIDELNOST . . 100 XVIII. ROZVRŽENÍ TEXTU . . . . . . . . . . . . . . . 103

Členění do odstavců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103

Okraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104

Řádky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Rozestu p. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

Průběh řádek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 XIX. RYTMUS, PŘIROZENOST A ZRALOST . . . . . . 110

Rytmus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110

Přirozenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

Zralost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 XX. ŠKRTY, OPRAVY A PODTRHÁVÁNÍ . . . . . . . 116

Škrty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

Opravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

Podtrhávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 XXI. ORIGINALITA A ÚROVEŇ PÍSMA . . . . . . . . 118

|6|


XXII. VAROVNÉ ZNAKY PÍSMA – ZNAKY

NEPOCTIVOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . 120

Další varovné znaky, k nimž je dobré přihlédnout . . . . . 122

Nápodoba písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 XXIII. EXTRAVERZE A INTROVERZE – JUNGOVA

TYPOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 XXIV. TEMPERAMENT – PROJEVY V PÍSMU . . . . . 130

Klasická typologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

Kretschmerova typologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

Strukturová typologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

Manipulátorská typologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 XXV. EMOČNÍ STABILITA – LABILITA . . . . . . . . . 152

Stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153

Neuróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 XXVI. EMOCIONÁLNÍ INTELIGENCE V NAŠEM

ŽIVOTĚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

IQ a EQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

Pět oblastí EQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162

Co ještě říci k EQ závěrem? . . . . . . . . . . . . . . . . 171

Úplně běžný příběh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 XXVII. STYLY ŘEŠENÍ KONFLIKTŮ A PÍSMO . . . . . . 174

Pasivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 174

Zážitky Petry z výletu do Mnichova . . . . . . . . . . . . 174

Agresivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

Příběh Petry a Ivana v jiné podobě . . . . . . . . . . . . 175

Manipulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

Petra coby manipulátorka . . . . . . . . . . . . . . . . . 177

Asertivita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

Petra jedná asertivně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178 XXVIII. TVAROVÉ ZVLÁŠTNOSTI – VÝBĚR . . . . . . . 183

Tvarové zvláštnosti v horní zóně . . . . . . . . . . . . . . 184

Tvarové zvláštnosti ve střední zóně . . . . . . . . . . . . 185

Tvarové zvláštnosti ve vazbě . . . . . . . . . . . . . . . 187

Tvarové zvláštnosti v dolní zóně . . . . . . . . . . . . . . 188

Další tvarové zvláštnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 XXIX. SYNTÉZA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

Přípravná fáze – než začneme pracovat s rukopisem . . 194

|7|


Pracovní fáze – analytický, tzv. systematický přístup . . . 195

Závěrečná fáze – syntéza . . . . . . . . . . . . . . . . . 196

XXVIII. ÚVOD K POVÍDKÁM A UKÁZKÁM RUKOPISŮ

S JEJICH KRÁTKÝM ROZBOREM . . . . . . . . 198

Naprosto obyčejný příběh . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

Životní paradoxy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200

Dopis klientky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 202

Manželský maraton . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204

Recepce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

Nejhezčí den v životě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208

Genetická rozpínavost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210

Lidový román po česku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211

Co máte po babičce? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215

Dámy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218

Skorovražda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220

Bojovník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222

Brusle . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

Šetřivost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227

|8|


I. ÚVOD

Vývoj písma

K písmu, tak jak je známe dnes, vedla cesta velmi dlouhá. Od obrázkových podob k formám jednodušším, abstraktnějším, kde „obrázky“ představovaly slabiku nebo hlásku. Písmo bylo dlouhou dobu používáno převážně k posvátným účelům, srozumitelné bylo hlavně kněžím a někdy i panovníkům. Výjimkou nebyli ani panovníci písma neznalí, používající služeb písařů. Na našem území se jako nejstarší písma užívala hlaholice, cyrilice a karolinská minuskula. Byla to písma komponovaná zhruba do tvaru čtverce, jehož symbolický význam zobrazuje princip Země, tedy realismus, objektivnost, stabilitu a rovnováhu přírody. Ve tvaru čtverce jsou písmena plná a široká, což v grafologické symbolice vyjadřuje radost ze života, optimismus, stabilitu a toleranci. Tvar čtverce byl v gotické minuskule nahrazen obdélníkem, tedy tvarem protáhlým vzhůru, který se svou symbolikou plochy odpoutává od Země a směřuje k vyšším, duchovním hodnotám. Tato písmena z grafologického hlediska napovídají, že gotika se snažila svého ducha povznést od zemitého myšlení a hodnot k duchovnu a intelektuálnímu růstu, zároveň však potlačila onu radost ze života.

Od nápodoby k dnešní školní

předloze

Písaři byli v každé době vedeni k „nápodobě“ určitých znaků či písmen. Tím spíše, že před objevem knihtisku se knihy opisovaly, čemuž se věnovali především mniši v uzavřených klášterních zdech. Často byl i vstup do „písárny“ povolen jenom několika vyvoleným, aby nikdo nevítaný nespatřil, co mnich ve skriptoriu celé dny, týdny a měsíce opisuje. Mnoho textů bylo totiž tajných, určených ke čtení pouze zasvěceným osobám. Tito vážení

|9|


mniši, trávící celé dny náročným opisováním knih, nepřeváděli své myšlenky do písmen a slov spontánně, bylo nezbytné, aby soustředili svou mysl na předepsanou myšlenku, formu a styl. Zjednodušeně řečeno, prostoru pro vlastní tvůrčí vyjádření měli velmi málo. Tehdejší opisovači tedy byli nuceni svou osobnost do určité míry potlačit a stát se „někým jiným“. Tato situace připomíná dnešní metodu grafoterapie, kdy se pisatel pod vedením grafoterapeuta snaží psát určitým způsobem, pozměňuje své písmo tak, aby získal určité žádané vlastnosti. Z tohoto pohledu se můžeme na středověká skriptoria, kde mniši opisovali knihy daným (nikoliv svým vlastním) způsobem, podívat jako na intenzivně pracující grafoterapeutické dílny. Může se zdát, že tehdejší písaři byli nuceni zbavit se své individuality. Nebylo tomu tak docela. Mnich měl možnost vybrat si z několika vzorníků písem to, jež nejvíce vyhovovalo jeho vlastní přirozenosti.

V dnešních školách tuto možnost nemáme. Prvňáčci přesně opisují pouze normalizovanou formou – školskou předlohou – předepsané slovo či větu. A podle toho jsou hodnoceni. Děti mají již ve třetí třídě rozdílné písmo, které se liší různými změnami tvarů i velikosti od původní školské předlohy. Jejich písmo se bude stále v souladu s vývojem jejich osobnosti vyvíjet, a to i v různých etapách dospělosti, kdy bude mít jejich osobnost, a tedy i písmo, víceméně ustálenou formu. Současná písmová předloha klade důraz na věcnost, prostou účelnost. Rovněž svou tendencí k jednoduchosti vyjadřuje snahu šetřit časem a energií. Odráží se v ní materialistický světonázor, v němž člověku nečiní potíže rychle se orientovat. A dnešní životní styl nás nutí nejen k rychlosti, ale i účelnosti a jednoduchosti.

Skript

Pisatelé skriptu, jichž je v současnosti stále více, dotáhli současný trend jednoduchého písma k vysoké dokonalosti. Tak se do písma promítl proces postupné ztráty citovosti a převahy rozumovovosti, racionality. Nejběžnějšími důvody, které pisatele vedou k odklonu od běžné kurzívy (psací písmo) ke skriptové formě písma (malé tiskací písmo), jsou:

|10|


U technické vzdělání (či zaměstnání) – pisatel se snaží o tvarovou

přesnost písma;

U snaha o zvýšení čitelnosti rukopisu – tento důvod může být ovliv

něn minimálním používáním kurzívy – tuto formu stále častěji nahra

zuje počítačová komunikace a pisatelé při „neobvyklém“ psaní na

papír raději volí skript, čímž se vlastně snaží o zlepšení komunikace;

U estetické důvody – zpravidla skript působí estetičtějším dojmem;

U „leváctví“ – levákům působí při použití běžné kurzívy většinou po

tíže přizpůsobit se pohybu zleva doprava, proto někteří z nich raději

používají jednodušší skript;

U maska – pisatel se vědomě stylizuje, chce působit jinak nebo o sobě

nechce nic prozradit.

Písmo jako mozkopis – ženské

a mužské písmo

Písmo můžeme nazývat nejen rukopisem, ale i mozkopisem, kdy ruka je pouhým nástrojem realizujícím procesy v mozku a podvědomí. Pojďme si trochu více povědět o tom, jak mozek řídí nᚠpísemný projev. Psaní vypadá na pohled jednoduše, ale psacího pohybu se účastní okolo pěti set svalů, jejichž pohyb je řízen z mozku.

Abychom lépe pochopili proces psaní, podívejme se na rozdílnosti mozkových hemisfér.

Levá hemisféra, tzv. mužská hemisféra, je složena z center schopných především racionálního a konstruktivního úsudku. Právě ona vytváří onu mužskost v chování i písmu. Pravá hemisféra řídí schopnosti spojované častěji s ženským chováním, je zaměřená na citovost, duchovní život a díky ní používáme svou intuici. Z levé hemisféry vychází například schopnost obsáhnout lexikální významyazpravé emotivní významy, schopnost rozlišovat intonaci řeči a výrazy obličeje, proto jsou ženy obecně schopny rychleji porozumět mimice malých dětí, které ještě nemohou

|11|

I. KAPITOLA


své přání verbalizovat. V každém z nás svorně spolupracuje mužský a ženský princip, které jsou jenom v různé míře zastoupeny, a právě ona míra se projeví v rukopisu. Grafolog proto nerozezná, zda text psal muž, či žena. Při psaní spolupracují obě hemisféry a obě se rovněž podílejí na „mužském“ či „ženském“ rukopisu. Ve většině rukopisů lze objevit jak znaky mužského, tak i ženského písma. Grafolog může určit, v čem se bude projevovat mužský, či ženský přístup pisatele. V různých obdobích života se může více projevovat s různou intenzitou v písmu jedno či druhé, protože jak se vyvíjí nᚠživot, vyvíjíme se my sami a zároveň i naše písmo. Zážitky a životní zkušenosti či traumata pozměňují naši psychickou stránku, a tedy i písmo. Onu souvislost mezi psychickou stránkou člověka a jeho rukopisem potvrdily i výzkumy psacího pohybu.

Jsou nálada, úzkosti nebo únava

v rukopisu patrné?

Určitě jste si sami u svého rukopisu povšimli, že je trochu jiný, když máte veselou náladu, jste spokojení, vyrovnaní, a jinak píšete, když se perete se smutkem nebo nějakou starostí, která vás úzkostně svazuje. Rukopis vám v obou případech připadá úplně rozdílný. Grafolog, má-li možnost porovnat oba tyto vaše rukopisy, vidí stále tentýž rukopis, který vykazuje tytéž shodné znaky písma, a vysoudí z něj stavy vyrovnanosti, nebo naopak například přechodný stav úzkosti.

Bylo již uvedeno, že výzkumy psacího pohybu potvrzují souvislosti mezi psychickou stránkou člověka a jeho rukopisem. A když hovoříme o psychické stránce, máme na mysli i dlouhodobější změny osobnosti a její psychický vývoj, jako je například dospívání, stárnutí, změna životních rolí, osobnostní krize, dlouhodobá nemoc. Tak jako nás v průběhu života formují nejrůznější životní zkušenosti a zážitky, které ovlivňují naši psychiku, tak se tyto změny pozvolně promítají i do našeho rukopisu a jeho vývoje.

|12|


Využití grafologie

Grafologie je diagnostická metoda, jež mapuje v širokém záběru strukturu a dynamiku osobnosti pisatele, a to i ve vzájemných vztazích. Nespokojí se tedy s pouhým výčtem vlastností a schopností pisatele. To je právě její předností oproti testům úzce zaměřeným jenom na určité složky osobnosti – jako jsou kupříkladu testy inteligence, pozornosti apod. Grafologickým rozborem je například možné zjistit i to, v jaké míře je pisatel schopen zvládat stresovou zátěž, jaké má komunikační schopnosti, jakým způsobem a zda vůbec prosazuje své názory, zda se u něj často střídají nálady, což ovlivňuje i rovnoměrnost jeho pracovního výkonu, zda má pisatel rád nové věci ve svém životě i v okolí, nebo by raději nic neměnil, zda je agresivní a jak se tato agresivita projevuje, jakou strategii chování a jednání pisatel vůči svému okolí volí, zda je přátelský a vstřícný, nebo naopak apod.

Jednotlivci za grafologem přicházejí nejčastěji za účelem sebepoznání. Chtějí blíže pochopit, proč se k nim jejich okolí chová, jak se chová, proč mají potíže v partnerských vztazích nebo opakující se problémy stejného druhu v zaměstnání. Mnohdy o svých slabinách vědí, jenom je chtějí mít potvrzeny od někoho jiného – třeba právě od grafologa. Pak jim pohled na sebe samé z jiného úhlu může pomoci ke změně, k níž se dosud sami neodvážili.

Může se stát, že takový člověk ale očekává více. Grafolog nezodpoví otázku, co s kterým problémem dělat, jak na jeho odstranění pracovat. Tady už možnosti grafologie končí a nastupuje práce terapeuta. Proto se někteří grafologové věnují i terapeutickému studiu a praxi nebo s terapeuty spolupracují.

|13|

I. KAPITOLA


Menu pro grafologa

Menu pro grafologa – tak bychom mohli nazvat nabídku různých způsobů vytváření textu rukopisu, z nich obzvláště jeden je pro grafologický rozbor nejvhodnější. Je jím text „psaný z hlavy“. Tento způsob je nejnáročnější, pisatel graficky formuje své myšlenky na papír. Právě při tomto způsobu psaní se také v maximální míře projeví jeho osobnostní originalita, takže pro účely grafologického rozboru je tento typ psaní nejvhodnější. Spontánním produktem takového psaní je například osobní dopis, kdy se pisatel přímo, samostatně vyjadřuje v písemné formě. Dříve nežli dojde ke spontánnímu psaní, jsou aktivována řečová centra mozku.

Druhou možností je opisování podle psané předlohy nebo opisování tištěné předlohy. V prvním případě se jedná o pouhou její reprodukci, druhý případ je náročnější v překódování tištěných písmen na psaná. Možností poslední je psaní podle diktátu, které je náročnější než opisování, protože zvukovou informaci musí pisatel překódovat na informaci vizuální.

Jak grafolog s rukopisem pracuje?

Metod a přístupů k rozboru písma je více, my si povíme trochu podrobněji o jednom z nich. Grafolog většinou požaduje rukopis na nelinkovaném papíru a pokud možno na velkém listu formátu A4. V rukopisu se zaměřuje na jednotlivé grafologické znaky, jako je například tlak, jakým pisatel píše; velikost nejenom celého písma, ale i velikost a výšku jednotlivých zón písma; šířku či úzkost písma; sklon písma; plošnost písma (jak dalece je písmo boubelaté); zda pisatel písmena zjednodušuje, nebo naopak obohacuje; šířku mezi jednotlivými slovy; vzdálenost mezi řádky i jejich směr; zda a kde se v písmu objevují úhly nebo špičatost; pravidelnost či nepravidelnost (kolísavost) a mnoho dalších znaků, jichž je více než třicet.

|14|


Základní hodnotou je školní předloha, podle níž grafolog porovnává od

lišnosti rukopisu. Při této základní práci používá nejenom pravítko, úhloměr a kalkulačku, ale i grafologické tabulky. Písmo vlastně úplně „rozsekᓠna jednotlivé znaky a potom z nich vyvozuje psychologické významy. V závěru pak tvoří „posudek“, jenž je vlastně popisem celkové struktury a dynamiky osobnosti pisatele i s jeho sociálními a morálními vlastnostmi. Určitý závěr na psychologický profil pisatele si musí potvrdit v kontextu většího počtu grafologických znaků, nikdy pouze z jednoho znaku, jak někdy bývá laiky mylně souzeno. Od prvního usednutí k danému písmu až po finální dohotovení posudku grafolog s jedním písmem pracuje zhruba 10 až 12 hodin.

Většina grafologů pracuje nejen se samotným písmem, ale i s dalšími,

například projektivními metodami – kresbou postav nebo kresbou stromu (B-TEST), jež poskytují další doplňující informace o osobnosti pisatele. Grafolog se snaží získat i dostatečné množství formálních informací o pisateli, jako je věk, vzdělání, pravorukost–levorukost, profese, zda psal rukopis ve svém mateřském jazyku a za jakých podmínek či za jakým účelem rukopis vznikl.

V této ukázce jsou některé z grafologických znaků, o nichž již byla řeč.

Pojďme se na ně a jejich psychologický význam nyní alespoň v krátkosti podívat očima grafologa.

U Úzké písmo

Skepticismus, soustředěnost do sebe, sebekázeň, disciplinovanost,

citová ztuhlost, nedůvěřivost, málo bezprostřednosti, sklon k pesi

mismu, zvýšená potřeba sebeúcty, citlivost na kritiku, přesnost, dů

slednost, absence tvůrčích schopností, skepticismus v pohledu do

budoucna.

|15|

I. KAPITOLA


U Kolísavá výška střední zóny

V tomto případě může jít o kolísavé sebevědomí, sklon k sebepodce

ňování, schopnost vciovat se do jiných, a proto se může u pisatele

projevovat nedůtklivost, náladová vratkost.

U Úzká plošnost

8 V horní zóně – racionalizační tendence v myšlení.

8 Ve střední zóně – nesrdečnost, citová chudoba.

8 V dolní zóně – racionalizační tendence v pudové oblasti.

U Arkádová vazba

Znak introverze – zdrženlivost, rozvážnost, opatrnost, malá spontán

nost, odstup od ostatních, citové projevy bez vnitřních prožitků,

sebeovládání, disciplína, zaměření na efekt a noblesu, nízká úspěš

nost v mezilidských vztazích, vysoká výkonnost za účelem sebepre

zentace.

U Pravý sklon

Znak extraverze – společenskost a přátelskost, potřeba citových

vazeb, snazší ovlivnitelnost, impulzivita, spontánnost, malá sou

středěnost.

Podobným způsobem grafolog vyhodnotí v rukopisu všechny grafolo

gické znaky spolu s jejich psychologickými významy. Jistě vás napadlo, že ne všechny psychologické významy z jednoho znaku se vztahují na téhož pisatele. Některé významy různých grafologických znaků si dokonce protiřečí. To hovoří o vnitřním konfliktu pisatele v určité oblasti, jíž se ony znaky týkají. Kupříkladu úzké písmo je znakem introverze, ale pravý sklon naopak extraverze. Co vás napadá? Že pisatel chce být přátelský, ale nemá k tomu odvahu. Jeho citovost a společenská družnost jsou brzděny. Pravdivost takového úsudku pak grafologovi musí potvrdit ještě další znaky v písmu.

|16|


Symbolika plochy

Způsob práce s psací plochou, umisováním kreseb nebo písma, tvarové

či tlakové zdůrazňování v určité části plochy, to vše je dáno silným podvědo

mým sklonem pisatele umístit na papíře vlevo vše, co souvisí s minulostí,

vpravo s budoucností, do horní části listu nebo řádku vše související s du

chovností, svědomím, abstrakcí a do dolní části plochy či řádku vše hmotné

a pudové.

V písmu můžeme sledovat tři zóny, do nichž písmo psaním promítáme.

Do oblasti horní zóny, kde sídlí naše nadvědomí a svědomí, vztah k du

chovnu, intelektuálnu, fantazii a abstraktnu, sahají kličky a čáry vysokých

písmen d, f, h, k, l, t stejně jako diakritická znaménka. Tato písmena zasa

hují do dvou zón. Začínají v zóně střední, pokračují v horní, aby se zpět

svým ukončením vrátila do střední zóny.

Střední zóna prozrazuje míru našeho sebevědomí, nᚠpřístup k sobě

samým i ke světu, k ostatním, tedy i nᚠvztah k nim a způsob našeho jed

nání s nimi. Do střední zóny se promítá naše vědomí, to, co chceme a co

vědomě realizujeme. Patří sem krátká písmena a, c, e, i, o, m, u…

Hranici mezi vědomými a podvědomými složkami psychiky představuje

řádek, linka (i pomyslná). Pod linkou se nachází dolní zóna, do níž zasahu

jí kličky a čáry písmen j, p, y. Stejně jako je tomu u písmen horní zóny, i pís

mena dolní zóny jsou dvouzónová, jež rovněž zasahují do zón dvou –

střední a dolní.

Dolní zóna představuje vztah k materiálnu a tělesnosti, pudovost, nevě

domí či podvědomí a archetypy. Archetypy jsou jakousi paměovou stopou lidstva, která se vyvíjela během mnoha generací. Zkušenosti z přizpůsobování se světu, v němž lidé žili, se vtiskla do nejhlubší vrstvy našeho společného (kolektivního) nevědomí podobně jako instinkty. Tak jako jsme zdědili po svých dávných prapředcích strukturu svého těla, tělesna, tak dědíme i prazáklad části jejich duše. Archetypy jsou jakési pravzory lidského jednání, které se projevují například ve snech a fantaziích. Představy a zku

|17|

I. KAPITOLA


šenosti, které se opakují a jsou ovládané archetypem, se mohou zhustit do formy symbolu, který je tak vyjádřením archetypu, o němž víme právě prostřednictvím symbolů.

Levá část psací plochy se vztahuje k minulosti a pravá k budoucnosti.

Evropské písmo směřuje zleva doprava. Nebylo tomu tak vždy. Starověké národy psaly zleva doprava nebo střídavě po řádcích zprava doleva a zpět zprava doleva. Řecká alfabeta je již orientovaná zleva doprava. Je-li řádek veden tímto způsobem, zleva doprava, pak levá strana představuje minulost a subjekt „Já“. Pero, jímž píšeme, prochází při dotyku s papírem úseky od „Jᓠk „Ty“. Své myšlenky při psaní přesunujeme ze svého nitra směrem ven, od sebe k tomu, jemuž jsou určeny, od svého „Jᓠk adresátovi, k objektu „Ty“.

Rychlost, jíž své myšlenky sdělujeme, tedy jak rychle a spontánně píšeme, prozrazuje, jak rychle a spontánně chceme k mysli adresáta dospět. Zda spěcháme a spějeme tak k ostatním rychle, otevřeně, se zájmem o ně, nebo pomalu, s rozvahou, obezřetností. Tento typ písma ukazuje, jak si naše společnost progresivně razí cestu do vnějšího světa, do budoucna, že její hlavní hodnotou je podnikavost, touha po činnosti a dobyvačnost.

Orientální písmo vedené zprava doleva naopak vyjadřuje zaměřenost na vnitřní život a duchovní svět vlastní i předchozích generací bez touhy po změnách.

C. G. Jung popsal rozdíl mezi Východem a Západem v pojmech extraverze a introverze (více v kapitole XXIII.). Zjednodušeně řečeno, západní člověk nachází své největší jistoty v materiální oblasti, v předmětech, v aktivitě pro budoucnost za účelem získávání oněch „předmětů“. Východní člověk nachází své největší jistoty naopak v psychické oblasti a smysl nepromítá mimo sebe a do předmětů, ale nalézá jej v sobě a ve svém vnitřním světě, symbolech a hodnotách minulosti.

|18|




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist