načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Gerontopsychiatrie - Roman Jirák; et al.

Gerontopsychiatrie

Elektronická kniha: Gerontopsychiatrie
Autor: ;

Publikace kolektivu autorů pod vedením doc. MUDr. Romana Jiráka, CSc., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze má ambice stát se základní monografií oboru gerontopsychiatrie, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  310
+
-
10,3
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Galén
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 350
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-726-2960-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace kolektivu autorů pod vedením doc. MUDr. Romana Jiráka, CSc., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze má ambice stát se základní monografií oboru gerontopsychiatrie, lékařského podoboru psychiatrie, který se zabývá psychickými poruchami souvisejícími se stárnutím a stářím. Gerontopsychiatrie se v tomto knižním zpracování věnuje především diagnostice, terapii, prevenci i výzkumu psychických poruch seniorů, na druhé straně se však významně překrývá s řadou dalších klinických i preklinických oborů, především s geriatrií a interní medicínou, s neurologií, zobrazovacími metodami, genetikou a dalšími obory. Autoři v celém rozsahu mapují součásti a předpoklady tohoto oboru, podstatným dílem se cíleně věnují velice důležité problematice neurodegenerativních onemocnění, demencí a dalších poruch kognitivních funkcí. Přehledně se probírají všechny aspekty včasné a co nejranější diagnózy nastupující demence a její farmakologické a behaviorální léčby. Popsána jsou také opatření, která mohou zlepšit kvalitu života pacientů, prodloužit jejich setrvání v obvyklých životních podmínkách, známém prostředí a sociálních vztazích, a která zároveň snižují zátěž pečujících osob. Kniha je určena psychiatrům, neurologům a psychologům, ale především praktickým lékařům, kteří se s těmito poruchami u lidí vyšší věkové kategorie obvykle setkávají jako první.

Zařazeno v kategoriích
Roman Jirák; et al. - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Upozornění

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové,

elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Galén

Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5

www.galen.cz

© Galén, 2013


Roman Jirák et al.

galén


Hlavní autor a pořadatel

doc. MUDr. Roman Jirák, CSc.

Centrum pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy choroby, Psychiatrická klinika,

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

Recenzentka

doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy; Gerontologické centrum, Praha

Roman Jirák et al.

GERONTOPSYCHIATRIE

První vydání

Vydalo nakladatelství Galén, Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5

Editor nakladatelství Lubomír Houdek

Šéfredaktorka nakladatelství Soňa Dernerová

Odpovědný redaktor Radek Lunga

Ilustrace na obálce Petr Panev

Sazba Petra Veverková, Galén

Tisk Glos, Špidlenova 436, 513 01 Semily

Určeno odborné veřejnosti

G 311012

www.galen.cz

Zpracování monografie bylo podpořeno výzkumným záměrem

VZ MŠM 0021620849 – Neuropsychiatrické aspekty neurodegenerace

Všechna práva vyhrazena.

Tato publikace ani žádná její část nesmějí být reprodukovány, uchovávány v rešeršním systému

nebo přenášeny jakýmkoli způsobem (včetně mechanického, elektronického, fotografického nebo jiného záznamu)

bez písemného souhlasu nakladatelství.

Pořadatel, autoři i nakladatel vynaložili značné úsilí, aby informace o léčivech odpovídaly stavu znalostí v době

zpracování díla. Nakladatel za ně nenese odpovědnost a doporučuje řídit se údaji o dávkování a kontraindikacích

uvedenými výrobci v příbalovém letáku příslušného léčivého přípravku. Týká se to především přípravků vzácněji

používaných nebo nově uváděných na trh. V textu jsou používány ochranné obchodní známky léků a dalších

produktů. Absence symbolů ochranných známek (©, TM aj.) neznamená, že jde o nechráněné názvy a značky.

© Galén, 2013

ISBN 978-80-7262-960-2 (PDF)

ISBN 978-80-7262-961-9 (PDF pro čtečky)


5autorský kolektiv |

autorský kolektiv

Hlavní autor a pořadatel

doc. MUDr. Roman Jirák, CSc

Centrum pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy demence,

Psychiatrická klinika, 1. LF UK a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

Autoři

doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.

Neurologická klinika, 3. LF UK a FN

Královské Vinohrady, Praha, a AD

centrum, Psychiatrické centrum Praha

MUDr. Vanda Franková

Psychiatrická léčebna, Dobřany

MUDr. Jiří Konrád

Psychiatrická léčebna, Havlíčkův Brod

MUDr. František Koukolík, DrSc.

Oddělení patologie a národní

referenční laboratoř TSE-CJN, Fakultní

Thomayerova nemocnice s poliklinikou,

Praha

MUDr. Petr Kozelek

Centrum pro diagnostiku a léčbu

Alzheimerovy choroby, Psychiatrická

klinika, 1. LF UK a Všeobecná fakultní

nemocnice, Praha

MUDr. Hana Kučerová

Psychiatrická léčebna, Šternberk

MUDr. Zuzana Lattová, Ph.D.

Psychiatrické centrum Praha

MUDr. Vladimír Línek, CSc.

Neurologická klinika, 1. LF UK

a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

MUDr. Radoslav Matěj, Ph.D.

Oddělení patologie a národní

referenční laboratoř TSE-CJN, Fakultní

Thomayerova nemocnice s poliklinikou,

Praha

doc. MUDr. Pavel Pavlovský, CSc.

Psychiatrická klinika, 1. LF UK

a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

MUDr. Tamara Tošnerová

Ambulance pro poruchy paměti, Ústav

ošetřovatelství, 3. LF UK a FN Královské

Vinohrady, Praha

MUDr. Světlana Žuchová, Ph.D.

Psychiatrická klinika, 1. LF UK

a Všeobecná fakultní nemocnice, Prahaobsah |

obsah

1. gerontopsychiatrie – historie, osobnosti, současnost ...............17

Roman Jirák 2. nejčastější psychické poruchy v seniorském věku ......................20

Roman Jirák 3. Změny psychiky ve stáří .......................................................................21

Tamara Tošnerová

Ztráta nezávislosti u stárnoucí populace ...................................................24

Změny, které mohou vést k závislosti .........................................................24

ƒƒFyzické změny ...........................................................................................24

ƒƒSociální změny ...........................................................................................25

ƒƒPsychologické změny ..................................................................................25

Pohled na dopad závislosti .........................................................................26

Literatura ......................................................................................................27

4. Použití zobrazovacích metod v gerontopsychiatrii .....................28

Vladimír Línek

Výpočetní tomografie ..................................................................................29

Nukleární magnetická rezonance ...............................................................31

Jednofotonová emisní výpočetní tomografie .............................................33

Pozitronová emisní tomografie ..................................................................35

Skóre mediotemporální atrofie ..................................................................35

Literatura ......................................................................................................35

5. Vyšetření gerontopsychiatrického pacienta .................................36

Roman Jirák

8 | Gerontopsychiatrie

6. Možnosti testování paměti u seniorů ..............................................39

Světlana Žuchová

Pracovní paměť ...........................................................................................41

ƒƒBrown-Peterson Task ..................................................................................41

ƒƒBrief Word Learning Tests ...........................................................................41

ƒƒReprodukce textu .......................................................................................41

Vizuálněrostorová paměť ........................................................................41

ƒƒReyova-Osterriethova komplexní figura ......................................................42

Prospektivní paměť .....................................................................................42

Testy dávných vzpomínek ...........................................................................43

ƒƒFamous Events Test .....................................................................................43

Autobiografická paměť ...............................................................................43

Dotazníkové metody ...................................................................................44

ƒƒMemory Functioning Questionnaire............................................................44

Literatura ......................................................................................................45

7. Posuzovací škály a testy používané v gerontopsychiatrii ..........47

Aleš Bartoš, Roman Jirák

Testování kognitivních funkcí .....................................................................47

ƒƒJednoduché orientační kognitivní zkoušky ..................................................47

ƒƒKomplexní orientační kognitivní testy .........................................................54

Dotazníky aktivit denního života ................................................................59

ƒƒDotazník funkčního stavu / Functional Activities Questionnaire (FAQ) ..........60

ƒƒDotazník soběstačnosti / Disability Assessment for Dementia (DAD) ...........61

ƒƒBristolská škála aktivit denního života / Bristol Acitivites

of Daily Living Scale (BADLS) .....................................................................61

Škála deprese pro geriatrické pacienty / Geriatric Depression

Scale (GDS) .................................................................................................66

Hachinskiho ischemické skóre / Hachinski Ischemic Score ......................67

Literatura ......................................................................................................68

8. Demence a další poruchy kognitivních funkcí ..............................69

Roman Jirák

Diagnostika syndromu demence I (základní příznaky) .............................69

Diagnostika syndromu demence II .............................................................70

Epidemiologie .............................................................................................71

8.1. neuropatologie vybraných příčin syndromu demence .......................73

František Koukolík

Alzheimerova nemoc .........................................................................73

ƒƒMakroskopické změny .......................................................................73

ƒƒMikroskopické změny ........................................................................73

ƒƒSpecificita neurohistologických změn ................................................76

9obsah |

ƒƒDemence při Alzheimerově nemoci – neuropatologická korelace .......76

ƒƒLehká kognitivní porucha (mírná porucha poznávacích funkcí) .........80

ƒƒGenetické vlivy ..................................................................................80

Vaskulární kognitivní porucha (vaskulární demence) .....................81

ƒƒHipokampální skleróza ......................................................................82

ƒƒNormotenzní hydrocefalus ................................................................82

ƒƒCADASIL ...........................................................................................83

ƒƒHereditární mozkové krvácení s amyloidózou – holandský typ ..........83

ƒƒHereditární mozkové krvácení s amyloidózou – islandský typ ............83

ƒƒFamiliární amyloidóza – finský typ ....................................................83

ƒƒFamiliární britská demence s amyloidovou angiopatií ........................84

ƒƒFamiliární dánská demence ...............................................................84

Frontotemporální lobární degenerace ..............................................84

ƒƒPickova nemoc ..................................................................................87

ƒƒKortikobazální degenerace ...............................................................88

ƒƒProgresivní supranukleární obrna .....................................................88

ƒƒNemoc s argyrofilními zrny ...............................................................89

ƒƒMnohotná systémová tauopatie s demencí.........................................89

ƒƒFrontotemporální lobární atrofie doprovázená onemocněním

motorického neuronu .......................................................................90

ƒƒOnemocnění charakterizované neuronálními inkluzemi

obsahujícími intermediální vlákna ....................................................90

ƒƒDemence bez charakteristického histologického nálezu .....................90

ƒƒFrontotemporální lobární degenerace doprovázená proteinem FUS ...90

Onemocnění charakterizovaná Lewyho tělísky ................................91

ƒƒDemence s Lewyho tělísky .................................................................91

Alkohol a demence ............................................................................93

Demence při Huntingtonově nemoci ................................................95

ƒƒHeredodegenerativní a metabolické příčiny demencí

před 60. rokem věku .........................................................................96

ƒƒSymptomatické a takzvané reverzibilní demence ...............................96

Prionová onemocnění ........................................................................97

Literatura ..........................................................................................100

8.2. alzheimerova nemoc ........................................................................102

Roman Jirák

Klinický obraz ..................................................................................102

Diagnostika ......................................................................................105

Diferenciální diagnostika ................................................................108

Terapie .............................................................................................109

ƒƒInhibitory mozkových cholinesteráz ................................................ 110

ƒƒSlabé kompetitivní inhibitory glutamátergních ionotropních

receptorů typu NMDA ..................................................................... 111

Literatura .......................................................................................... 117 | Gerontopsychiatrie 8.3. Demence s lewyho tělísky ................................................................ 119

Jiří Konrád

Epidemiologie ..................................................................................120

Neuropatologické znaky a vztahy s Parkinsonovou

a Alzheimerovou nemocí .................................................................120

Klinický obraz a diagnostika ...........................................................123

Možnosti léčebného ovlivnění .........................................................125

Literatura ..........................................................................................127

8.4. Demence u Parkinsonovy nemoci a onemocnění typu

»Parkinson plus« ...............................................................................128

Jiří Konrád

Základní charakteristiky Parkinsonovy nemoci .............................128

Typické klinické příznaky demence u Parkinsonovy nemoci .........128

Možnosti terapie příznaků demence u Parkinsonovy nemoci .......129

Onemocnění typu »Parkinson plus« ................................................130

Literatura ..........................................................................................131

8.5. Frontotemporální lobární degenerace, frontotemporální

demence (F02.2) ...............................................................................132

Vanda Franková, Radoslav Matěj

Historie ............................................................................................132

Epidemiologie ..................................................................................133

Průběh onemocnění ........................................................................133

Etiologie a patogeneze ....................................................................133

Neurochemické změny ....................................................................135

Klinický obraz ..................................................................................135

ƒƒDemence frontálního typu (behaviorálně-dysexekutivní varianta) .....136

ƒƒSémantická demence ......................................................................137

ƒƒPrimární progresivní afázie (progresivní nonfluentní afázie) ...........138

Vyšetření pacientů s FTLD ...............................................................139

Diagnostika ......................................................................................14 2

Diferenciální diagnostika ................................................................14 3

Terapie .............................................................................................14 5

Kortikobazální degenerace .............................................................14 8

Progresivní supranukleární obrna ..................................................14 8

Literatura ..........................................................................................14 9

8.6. Další demence neurodegenerativního původu ................................ 151

Roman Jirák

Huntingtonova nemoc .....................................................................151

Demence v rámci sclerosis multiplex ..............................................151

Literatura ..........................................................................................152obsah |

8.7. Vaskulární demence ......................................................................... 153

Roman Jirák

Epidemiologie ..................................................................................153

Diagnostika ......................................................................................154

ƒƒDiagnostická kritéria NINDS-AIREN ................................................154

Klasifikace vaskulárních demencí ...................................................155

ƒƒMultiinfarktová demence (F01.1) ....................................................155

ƒƒVaskulární demence s náhlým začátkem (F01.0) .............................155

ƒƒSubkortikální vaskulární demence (F01.2) ......................................155

Jiné, vzácné vaskulární demence ....................................................156

ƒƒCADASIL .........................................................................................156

ƒƒCerebrální amyloidová angiopatie ...................................................157

Terapie .............................................................................................157

Smíšené demence ............................................................................158

Literatura ..........................................................................................159

8.8. Demence infekčního původu ............................................................ 160

Pavel Pavlovský

Demence bakteriálního původu ......................................................160

ƒƒNeurosyfilis .....................................................................................160

ƒƒLymeská borrelióza .........................................................................162

Demence virového původu ..............................................................163

ƒƒDemence u AIDS .............................................................................163

ƒƒDemence vyvolaná virem Herpes simplex ........................................16 4

Demence prionového původu .........................................................165

Demence parazitárního původu......................................................165

Literatura ..........................................................................................165

8.9. lidské prionové nemoci ....................................................................166

Vanda Franková, Radoslav Matěj

Demence u Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci (F02.1) .................... 167

ƒƒDefinice .......................................................................................... 167

ƒƒHistorie ........................................................................................... 167

ƒƒEpidemiologie ................................................................................ 167

ƒƒEtiologie a patogeneze ...................................................................168

ƒƒKlinický obraz ................................................................................168

ƒƒVyšetření pacienta s CJN .................................................................17 0

ƒƒDiferenciální diagnostika ................................................................17 3

ƒƒDiagnóza .........................................................................................17 3

ƒƒTerapie ............................................................................................17 5

ƒƒPrognóza .........................................................................................17 5

Genetická Creutzfeldtova-Jakobova nemoc ................................... 176

Náhodně přenesená CJN .................................................................177

Nová varianta CJN ...........................................................................17 8


12 | Gerontopsychiatrie

Kuru .................................................................................................180

Gerstmannova-Sträusslerova-Scheinkerova nemoc .......................180

Fatální familiární insomnie .............................................................180

Literatura .......................................................................................... 181

8.10. Psychické poruchy na podkladě SlE a dalších

revmatologických onemocnění ........................................................183

Petr Kozelek

Organické psychické poruchy .........................................................185

ƒƒSystémový lupus erythematodes .....................................................186

ƒƒSjögrenův syndrom .........................................................................197

ƒƒRevmatoidní artritida ......................................................................197

ƒƒVaskulitidy ......................................................................................197

ƒƒOnemocnění infekční etiologie ........................................................198

ƒƒAmyloidóza .....................................................................................199

ƒƒSarkoidóza ......................................................................................199

Reaktivní psychické poruchy ...........................................................200

ƒƒRevmatoidní artritida ......................................................................200

ƒƒSystémový lupus erythematodes .....................................................200

ƒƒJuvenilní idiopatická artritida a další onemocnění ...........................201

Farmakogenní psychické poruchy ..................................................201

ƒƒImunosupresiva ..............................................................................202

ƒƒAntimalarika ...................................................................................203

ƒƒNesteroidní antiflogistika ................................................................203

Terapie psychických poruch u revmatologických nemocných .......204

ƒƒPsychoterapie ..................................................................................204

ƒƒFarmakoterapie ...............................................................................204

ƒƒElektrokonvulzivní léčba .................................................................206

Literatura ..........................................................................................207

8.11. Ostatní symptomatické demence .....................................................209

Roman Jirák

Metabolicky podmíněné demence ..................................................209

ƒƒHereditárně podmíněné metabolické demence ................................209

ƒƒHereditárně nepodmíněné metabolické demence ............................ 210

Demence na podkladě hypovitaminóz ............................................ 210

Demence na podkladě endokrinopatií ............................................ 211

Farmakogenně podmíněné demence a jiné poruchy paměti ......... 211

Alkoholové demence a jiné poruchy paměti ...................................212

ƒƒWernickeův-Korsakovův alkoholový syndrom ..................................212

ƒƒAlkoholová demence .......................................................................213

Demence způsobené jinými intoxikacemi ......................................213

Epileptické demence .......................................................................213

Demence způsobené traumaty mozku ............................................213


13obsah |

Demence způsobené nádory a paraneoplastické demence ........... 214

Demence na podkladě normotenzního hydrocefalu ...................... 214

Literatura ..........................................................................................215

8.12. Mírná porucha poznávacích funkcí ...................................................216

Roman Jirák

Literatura .......................................................................................... 219

8.13. Izolované a přechodné kognitivní deficity ........................................220

Roman Jirák

Literatura ..........................................................................................221

8.14. Behaviorální a psychologické symptomy demencí ...........................222

Roman Jirák

Terapie .............................................................................................224

Literatura ..........................................................................................226

8.15. Úzkostné poruchy u seniorů s demencí ............................................228

Vanda Franková

Epidemiologie ..................................................................................228

Rizika vzniku ...................................................................................228

Klinický obraz ..................................................................................229

Terapie .............................................................................................230

ƒƒNefarmakologické postupy ..............................................................230

ƒƒFarmakoterapie ...............................................................................231

Literatura ..........................................................................................233

8.16. nefarmakologické postupy v léčbě alzheimerovy nemoci

a demencí jiného typu ......................................................................234

Vanda Franková

Práce s pečující osobou ...................................................................234

ƒƒMírný stupeň demence ....................................................................234

ƒƒStřední stupeň demence .................................................................235

ƒƒTěžký stupeň demence ...................................................................235

Práce s pacientem ............................................................................236

ƒƒMírný stupeň demence ....................................................................236

ƒƒStřední stupeň demence ..................................................................236

ƒƒTěžký stupeň demence ....................................................................236

ƒƒProgram pro pacienty s demencí .....................................................237

Možnosti využití psychoterapeutických technik při práci

se seniory s demencí ........................................................................237

ƒƒPodpůrná terapie ............................................................................237

ƒƒTerapie zaměřená na orientaci v realitě ...........................................238 | Gerontopsychiatrie

ƒƒKognitivně-stimulační terapie .........................................................239

ƒƒReminiscenční terapie .....................................................................239

ƒƒValidační terapie .............................................................................240

ƒƒTrénink paměti ...............................................................................242

ƒƒSenzorická stimulační terapie ..........................................................243

ƒƒMuzikoterapie .................................................................................243

ƒƒMultisenzorická stimulace ...............................................................244

ƒƒBehaviorální terapie ........................................................................244

ƒƒKognitivně-behaviorální terapie ......................................................245

ƒƒTerapie s loutkou .............................................................................246

Literatura ..........................................................................................246

9. Deliria (stavy zmatenosti) ve stáří ..................................................248

Jiří Konrád

Epidemiologie ...........................................................................................249

Definice ......................................................................................................249

Etiologie ....................................................................................................249

Klinický obraz a diagnostika, diferenciální diagnostika

demence a deliria ......................................................................................251

Terapie .......................................................................................................252

ƒƒSymptomatická farmakoterapie deliria nenasedajícího na demenci ...........254

ƒƒSymptomatická farmakoterapie deliria nasedajícího na demenci ...............255

ƒƒDoléčování deliria po jeho odeznění – prevence časné recidivy ..................257

Literatura ....................................................................................................257

10. Deprese ve stáří ....................................................................................259

Roman Jirák

Rozdělení depresí ve vyšším věku ............................................................259

Vyšetření depresivního pacienta ..............................................................264

Terapie depresí ve stáří .............................................................................265

Sebevražednost ve stáří ............................................................................267

Literatura ....................................................................................................270

11. Úzkostné poruchy ve stáří .................................................................271

Roman Jirák

Organická úzkostná porucha ....................................................................272

Neorganické úzkostné poruchy ................................................................273

Literatura ....................................................................................................273


15obsah |

12. Další organicky podmíněné psychické poruchy ve stáří .......... 274

Roman Jirák

Organická emoční labilita ......................................................................... 274

Organická disociativní porucha ................................................................ 274

Organická porucha osobnosti a neorganické poruchy

osobnosti seniorského věku .....................................................................275

Literatura ....................................................................................................279

13. Organické psychotické poruchy ve stáří .......................................280

Petr Kozelek

Organická halucinóza ...............................................................................281

Organická katatonní porucha ...................................................................283

Organický syndrom s bludy ......................................................................285

Literatura ....................................................................................................290

14. Psychózy ve stáří ..................................................................................291

Vanda Franková

Epidemiologie ...........................................................................................291

Vyšetření ...................................................................................................292

Diferenciální diagnostika ..........................................................................292

Terapie .......................................................................................................293

Funkční psychózy ve stáří .........................................................................295

ƒƒEpidemiologie ..........................................................................................295

ƒƒEtiologie a patogeneze ..............................................................................296

ƒƒDiagnostika ..............................................................................................296

ƒƒKlinický obraz ...........................................................................................296

ƒƒTerapie .....................................................................................................297

ƒƒFarmakoterapie funkčních psychóz ve stáří ...............................................298

Trvalá duševní porucha s bludy ................................................................300

ƒƒEpidemiologie ..........................................................................................300

ƒƒEtiologie a patogeneze ..............................................................................300

ƒƒKlinický obraz ...........................................................................................300

ƒƒForenzní problematika ..............................................................................302

Psychotické poruchy ve stáří přetrvávající z mladšího věku ...................302

Literatura ....................................................................................................304

15. Závislosti ve stáří..................................................................................305

Hana Kučerová

Benzodiazepiny .........................................................................................306

Alkohol ......................................................................................................308

Literatura .................................................................................................... 311


16 | Gerontopsychiatrie

16. Poruchy spánku u seniorů .................................................................312

Zuzana Lattová

Fyziologie spánku .....................................................................................312

Registrace a vyšetřování spánku ..............................................................313

ƒƒAktigrafie .................................................................................................. 314

ƒƒPolysomnografie .......................................................................................315

Spánek a stárnutí ......................................................................................315

ƒƒPopulační studie ....................................................................................... 316

Nejčastější primární poruchy spánku ve vyšším věku ............................. 317

ƒƒInsomnie .................................................................................................. 317

ƒƒObstrukční spánková apnoe ......................................................................327

ƒƒSyndrom neklidných nohou ......................................................................328

ƒƒPeriodické pohyby končetin ve spánku ......................................................329

ƒƒPorucha chování ve spánku REM ...............................................................330

Spánek a neurodegenerativní onemocnění ..............................................331

ƒƒTauopatie .................................................................................................331

ƒƒSynukleinopatie ........................................................................................333

ƒƒHuntingtonova nemoc ..............................................................................336

Prionová onemocnění ...............................................................................336

ƒƒFatální familiární insomnie .......................................................................336

ƒƒVaskulární demence ..................................................................................337

Literatura ....................................................................................................337

Zkratky ...............................................................................................................339

Rejstřík ...............................................................................................................343


17Gerontopsychiatrie – historie, osobnosti, současnost |

1.

Gerontopsychiatrie –

historie, osobnosti, současnost

Roman Jirák

Gerontopsychiatrie je odvětví psychiatrie zabývající se diagnostikou, terapií,

prevencí i výzkumem psychických poruch seniorů. Podobně jako například

pedopsychiatrie má také gerontopsychiatrie svá specifika oproti psychiatrii

osob mladšího a středního věku. Psychika stárnoucího člověka se mění.Přistupuje řada etiologických i rizikových faktorů vzniku duševních poruch.

Z etiologických faktorů jsou to především faktory organické včetněsomatických poruch, vlivu terapie (zvláště pak polypragmazie), dále změny tělesných tkání dané věkem, poruchy smyslů a další. Z rizikových faktorů jsou

to především nepříznivé životní okolnosti jako je ztráta partnera, zhoršení

ekonomického statutu, ztráta společenského postavení a prestiže, změna

bydliště (včetně přeřazení do ústavů sociální péče) a další okolnosti.

V naší republice se o rozvoj gerontopsychiatrie výrazně zasloužilo několik

psychiatrů, rozvíjejících svoji činnost od 50. let 20. století. Je nutno jmenovat

především doc. MUDr. Miloše Vojtěchovského, CSc., který u nás jako první

začal uvádět do klinické praxe terapii acetylcholinergního deficitu upacientů trpících Alzheimerovou nemocí. Za obtížných podmínek politické perzekuce vybudoval vzorové gerontopsychiatrické oddělení v psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích, s perfektně organizovanou komplexní terapií,

zahrnující jak biologické přístupy, tak psychoterapii, reedukační techniky,

muzikoterapii a další přístupy. V Opavě vybudoval vzorové gerontopsychiatrické oddělení MUDr. Quido Kümpel, CSc., který se věnovalepidemiologii poruch v gerontopsychiatrii i léčebným metodám. Vojtěchovský aKümel byli spolu s doc. MUDr. Jaroslavem Bašteckým, CSc., hlavní autoři první

české monografie Gerontopsychiatrie, která vyšla v roce 1994. Baštecký organizoval první specializační kursy v oboru gerontopsychiatrie jako součást

předatestační přípravy v IPVZ (dříve ILF) v Praze. V rámci postgraduální

výuky se gerontopsychiatrie profilovala jako nástavbový obor psychiatrie. | Gerontopsychiatrie Doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc., se zasloužil o rozvojgerontopsychofarmakologie. Doc. MUDr. Jiří Mišurec z Psychiatrické kliniky Masarykovyuniverzity v Brně publikoval práce z oboru elektroencefalografie ugerontopsychiatrických pacientů. O rozvoj gerontopsychiatrie se zasloužila řada dalších

psychiatrů jak svou klinickou a organizační, tak i publikační, výukovou avýzkumnou činností. Namátkou jmenujme například manžele Doňkovy zPsychiatrické léčebny v Kroměříži nebo MUDr. Jaroslava Hronka z Plzně. Vsoučasnosti se oblasti gerontopsychiatrie věnuje více psychiatrů, z nichž někteří

jsou autory této knihy (např. MUDr. Vanda Franková, MUDr. Jiří Konrád nebo

MUDr. Tamara Tošnerová). Celkově je však počet atestovanýchgerontopsychiatrů stále nedostatečný. Z psychologů má velké zásluhy ogerontopsychiatrii například PhDr. Václav Smitka, který v Psychiatrické léčebně Bohnice

zaváděl nové diagnostické i nácvikové metody, nebo doc. PhDr. Jan Srnec,

CSc., který se věnoval testům organicity, určeným pro gerontopsychiatrickou

populaci, na katedře psychologie Filozofické fakulty UK v Praze. V současnosti se intenzivně zabývá psychologickými testy zaměřenými na organicitu PhDr. Marek Preiss, Ph.D., z Psychiatrického centra Praha i psychologové

z neurologických klinik 1. a 2. LF UK Praha a z Neurologické kliniky Lékařské

fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Z lékařů nepsychiatrů se o obor gerontopsychiatrie zasloužil například

geriatr MUDr. Jan Reban, který spolu s britským geriatrem prof. Antony

Bayerem a kolektivem napsal velmi kvalitní anglickou monografii odemenci (Dementia. Manual of assessment and management in older people.Rudolfov: Medea, 1996), prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., a doc. MUDr. Iva

Holmerová, Ph.D., která se podílela na založení České alzheimerovskéspolečnosti a velmi se zasloužila o organizaci péče o pacienty trpící demencí.

V současnosti se výzkumu poruch paměti a demencí věnuje skupinaneurologů – členové sekce kognitivní neurologie České neurologické společnosti

ČLS JEP (např. doc. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., doc. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D., a další). Z pracovníků teoretických apreklinických oborů, u kterých výsledky jejich práce našly uplatnění v gerontopsychiatrii, jmenujme například fyziologa prof. MUDr. Stanislava Tučka, DrSc., který se zabýval acetylcholinergní hypotézou poruch paměti, skupinu pracovníků Ústavu toxikologie LF UK v Hradci Králové (prof. RNDr. JiříPatočka, DrSc., doc. MUDr. Josef Herink, DrSc., prof. MUDr. Josef Fusek, DrSc., a další), kteří se intenzivně věnovali a věnují výzkumu farmak pro léčbudemencí. Neurobiochemii v souvislosti s poruchami paměti se věnuje biocheGerontopsychiatrie – historie, osobnosti, současnost | mická laboratoř Psychiatrického centra Praha – AD centra (RNDr. Daniela Řípová, CSc., Ing. Zdena Krištofiková, Ph.D., a další), pracovníci Endokrinologického ústavu v Praze, kateder biochemie 1. a 2. LF UK Praha a další pracoviště.

Zásluhu na rozvoji moderní gerontopsychiatrie má rovněž skupinaodborníků zabývající se zobrazovacími metodami. Z genetiků, kteří se intenzivně

věnují výzkumu souvisejícímu s gerontopsychiatrií, uveďme doc. RNDr.Omara Šerého, Ph.D., z LF MU v Brně, nebo prof. MUDr. Pavla Martáska, DrSc.,

z 1. LF UK v Praze.

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že gerontopsychiatrie je součástpsychiatrie, která se však významně překrývá s řadou dalších klinických ipreklinických oborů, především s geriatrií a interní medicínou, s neurologií,zobrazovacími metodami, genetikou a s dalšími obory. | Gerontopsychiatrie

2.

nejčastější psychické poruchy

v seniorském věku

Roman Jirák

V populaci lidí vyšší věkové kategorie se nejčastěji vyskytují poruchy, které jsou

podmíněny organickými změnami mozkové tkáně, somatickými faktory včetně

iatropatogenních efektů (polypragmazie aj.) a psychosociálními faktory typickými pro stáří (ztráta partnera, osamělé žití, ztráta společenské prestiže apod.).

Největší zastoupení psychických poruch ve stáří mají:

ƒ„ demence a mírné poruchy kognitivních funkcí;

ƒ„ deliria;

ƒ„ deprese.

V posledních letech se k těmto faktorům přidružuje i závislost na látkách,

především na alkoholu a na některých léčivech (např. benzodiazepinech).

Dále je to celé spektrum poruch, z nichž některé přetrvávají ze středního

věku, jiné vznikají až ve stáří. Jsou to například:

ƒ„ schizofrenie (přecházejí ze středního věku);

ƒ„ poruchy s bludy;

ƒ„ organické psychotické poruchy (organická porucha s bludy, organickáhalucinóza, organická katatonní porucha);

ƒ„ bipolární afektivní porucha (přechází ze středního věku);

ƒ„ organická úzkostná porucha;

ƒ„ organická afektivní labilita (organické neurastenické syndromy);

ƒ„ úzkostné poruchy přecházející ze středního věku včetněobsedantně-komulsivní poruchy a dalších, tzv. neurotických poruch;

ƒ„ reakce na stres;

ƒ„ organická disociativní porucha;

ƒ„ organické poruchy spánku.

Z přehledu je patrné, že ve vyšším věku se mohou projevit všechnyporuchy typické pro střední věk, ale je výrazně větší zastoupení organickypodmíněných psychických poruch.


21Změny psychiky ve stáří |

3.

Změny psychiky

ve stáří

Tamara Tošnerová

Fyziologické změny normálního, běžného stáří a potřeby starších lidí jsou

sice individuální, ale významně se odlišují od požadavků obecné dospělé

populace, podobně jako se od těchto požadavků liší nároky dětí adospívajících. Vzhledem k tomu, že v masovém měřítku se nikdy lidé nedožívalivyššího věku, tedy nad 65 let, nemá naše společnost s uvedeným fenoménem

zkušenost. Stárnoucí člověk, např. řemeslník, dokud mohl – tedy až do své

smrti – pracoval. U venkovského obyvatelstva v českých zemích byla až

do poloviny 19. století k dispozici právní možnost, zakládající se navýměnkové smlouvě. Rolník postoupil své vlastnické právo k nemovitému statku

nástupci s podmínkou, že bude až do smrti ve prospěch výměnkáře odvádět

stanovenou dávku, nejčastěji naturální povahy. Výměnek na doživotívzbuzoval přání, aby výměnkář brzy zemřel, ačkoliv obyčejně šlo o vlastní rodiče,

a byl často zdrojem rodinných sporů. V českých zemích byl výměnek jako

institut zrušen roku 1948 uzákoněním národního pojištění, jímž byl(vynuceně) nahrazen.

V dnešní snaze odchodu do předčasného důchodu lze najít paralelu – příliš časné odcházení na výměnek a trávení pohodlného stáří bez práce,vymínění si příliš značných dávek, které nebyly v přiměřeném poměru k výnosnosti statku.

(1)

Odchod na výměnek byl spojen především s fyzickými možnostmi

výměnkářů, o psychické kvalitě života se nehovořilo.

Jako nový sociální jev se objevuje odchod do důchodu, který je v našichpodmínkách spojen s reformami z roku 1881 a jménem Otto von Bismarcka v Německu. Ten zavedl nový systém sociálního pojištění, postupně zahrnujícívšechny vrstvy obyvatelstva; systém byl dokončen roku 1889.

(2)

Odchod do důchodu

byl v německém Prusku spojen s věkem 65 let, kterého se v té době lidé často

nedožili. V průběhu 20. století se lidé svého důchodu dožívají, vyčleňují se z tzv.

produktivního věku do věku postproduktivního a jsou spojeni s pojmem stáří.


22 | Gerontopsychiatrie

Objektivně je stáří spojeno se smrtí. Úmrtí například ve 40 letech věku lze dnes chápat jako předčasné a je rodinnou tragédií. K pojmu stáří se váže řada negativních stereotypů a předsudků, které představu psychického stavu ve stáří ve veřejném povědomí zásadně ovlivňují a devalvují: např. přítomnost deprese, vnímaná jako jeden z nejběžnějších problémů starší populace (i kdyžsebevraždy především stárnoucích a starých mužů jsou objektivní realitou ve všech rozvinutých zemích). Dále se konstituovala představa, že většina starších lidí jsou společensky izolovaní a osamělí nebo že senioři přirozeně ustupují odspolečenských aktivit. V naší společnosti vládne dojem, že ústavních zařízení pro seniory je potřeba daleko více. K mýtům patří i předpoklad poklesu duševních schopností, především v kognitivních funkcích, aniž by byly pro tato tvrzeníprovedeny řádné kontrolované studie.

(3)

V České republice je situace podobná jako

v ostatních rozvinutých zemích. Díváme se na stáří pohledem předsudků.

(4)

V posledních 25 letech v rámci sledování rizikových faktorů podílejících se na možném vzniku Alzheimerovy nemoci je v longitudinálních multicentrických studiích sledováno zároveň i zdravé stáří. Nejstarším reprezentantem je americká Baltimorská longitudinální studie o stáří, sledující zdravotní změny dobrovolníků, která probíhá od roku 1958, rizika demence začíná sledovat od roku 1980. Studii vděčíme například za závěr, že změny osobnosti jsouminimální u zdravých seniorů. Mezi předsudky o stáří totiž patří, že se osobnostčlověka ve stáří výrazně mění. Studie podporovala a sledovala například užívání nesteroidních protizánětlivých léků pro snížení rizika Alzheimerovy nemoci.

(5)

Psychologickosychiatrické změny u staršího člověka se mohou promítat v subjektivně prožívaných poruchách paměti, objektivně v depresi nebo v úzkosti, s ohledem na zdravotní stav. Objektivně se s věkem mění citlivost všech pěti smyslů, z nichž jedno z nejčastějších postižení seniorů je pozvolná sluchová ztráta. Kvůli přítomnosti některého z předchozích příznaků může docházet k redukované sebeúctě. V této době si starší lidé neochotněpřiznávají nebo rozpoznávají tyto známky jako problém, proto přítomnostpsychických změn často zůstává nepovšimnuta poskytovateli zdravotnické péče, kteří jsou více soustředěni na fyzikální vlastnosti těla a tělesný stav svých pacientů. Psychická stránka tak opět zůstává v pozadí.

To, co bylo v předchozích staletích rozvrstveno v průběhu celého života, se soustředí do období stárnutí; většina ztrát, chorob je spojena s touto životní etapou. Hlavní sociologické změny mohou vyplynout nejen z odchodu do důchodu, smrti nebo nemoci partnera, přátel a rodiny, funkčníhohandicau, zhoršeného poznávání, snižování kognitivních funkcí – zhoršené paměti Změny psychiky ve stáří |

(ve smyslu benigní stařecké zapomnětlivosti), bolesti, modifikovaného,poněkud vnuceného životního uspořádání, ale i ze zanedbávání a zneužívánístaršího člověka, zhoršení jeho životní úrovně apod. Tyto změny ovlivňují sociální

stav starších lidí a ve výsledku směřují k jejich ústupu ze společnosti.Nedostatek potřebné podpory a socializace je spojován se zvýšeným rizikem úmrtnosti.

Stačí se podívat na rizikové faktory deprese ve stáří, kdy kromě výšeuvedeného hraje roli vědomí sociální izolace, zhoršení fyzického stavu,chronické nemoci bez efektivního řešení, stěhování z místa bydliště včetně pobytu

v ústavním zařízení, ztráta sociálních rolí (rodič, pracující, manželka,manžel), popř. náhlá ztráta fyzické autonomie – soběstačnosti.

Předchozí zmíněné změny se vyvíjejí, stárnoucí člověk nemusí býtpřipraven přiznat si problémy a může se svým novým životním stavem nesouhlasit.

Může inklinovat k sociálnímu stažení, žít ve strachu z vážného, životohrožujícího onemocnění, popř. popírat obtíže a odmítat vyšetření: »o čem nevím,

to neexistuje.« Proto je vhodné, aby starší lidé i jejich rodiny byli plněinformováni o možnostech a formách zdravotnických služeb.

Řada starších pacientů má přinejmenším jednu jasně zjistitelnouchronickou nemoc, ischemickou chorobu, diabetes, dýchací obtíže apod., a ta bývá

základem léčby. Bohužel jiné chronické, potenciálně vážné stavy, podílející

se na komplikacích, jsou často nerozpoznány. Do této kategorie patří nejen

deprese, porucha kognitivních funkcí, porucha zraku nebo sluchu,podvýživa, porucha rovnováhy provázená pády, močová inkontinence, ale isexuální dysfunkce a zneužívání staršího člověka.

(6)

Diagnostický proces v starším

věku vyžaduje různá hlediska.

Jaký má dopad na psychiku například nedoslýchavost jako nejčastějšísenzorická deprivace ve stáří? Zásadní obtíž staršího věku je problém se slovníkomunikací, způsobený poruchami sluchu. Poruchy sluchu (presbyakuze) jsou

charakteristicky spojeny i s problémy v porozumění řeči, s tzv. sociálníhluchotou – ta je častou příčinou izolace osob s tímto typem poškození sluchu. Kvůli

svému charakteru činí presbyakuze velké obtíže při rehabilitaci sluchu.

(7)

Existující data ukazují, že psychologické poruchy jsou významně častější

v populaci s poškozením sluchu než v průměrné populaci a jsou doprovázeny

rozpory v interpersonálních a společenských vztazích. Nálezy ukazujípotřebu profesionální psychiatrické a psychologické podpory jako části rehabilitačního programu s návrhem snížit psychologické obtíže a pomocijednotlivcům alespoň minimalizovat negativní důsledky poškození sluchu účinnými

komunikačními strategiemi.

(8)


24 | Gerontopsychiatrie

A jaká je praxe? Pro stárnoucí populaci, které se zhoršuje zrak a hmat(navíc se přidávají kloubní problémy), je k dispozici miniaturní naslouchátko,

jakožto jediná protetická pomůcka. To vše v době, kdy mladá generace chodí

s přehrávači mp3 a velkými sluchátky na uších. Kromě navrhovanépsychologicko-psychiatrické pomoci je potřeba zmapovat skutečné potřeby stárnoucí

populace. Pomůcky nesmějí člověka devalvovat (chodítko ve městě vnímá

u nás stárnoucí populace jako handicapující; na venkově je obyvatelstvo

praktičtější), musejí být i vzhledově atraktivní, potřeby musejí odpovídatrealitě, znalostem o stáří a druhu postižení. Ztráta nezávislosti u stárnoucí populace Obava ze ztráty nezávislosti patří mezi hrozby stáří. Je spojena s psychologickými změnami

(9)

a s pojmy jako bezmoc, ponížení, ignorance okolí, strach

z odloučení, ztráta autonomie, nesoběstačnost.

Stáří je přirozený a předvídatelný proces změn, ale je u něj přítomnaznačná variabilita v typech a rychlosti. Týká se našeho fyzickém vzhledu, energetického stavu, duševních schopností a společenského života. Změny jsou

vnímány většinou z nás jako ztráty, protože nás nutí vzdát se řady situací,

přijmout nové role a poradit si s omezenějšími schopnostmi. Ztrátanezávislosti může být důsledkem změn zdravotního (tělesného nebo duševního)

stavu objektivně stanovených lékařem nebo v souvislosti s ekonomickými či

psychosociálními okolnostmi.

Změny, které mohou vést k závislosti

Změny vedoucí k závislostním vztahům ve stáří mohou být například fyzické,

sociální nebo psychologické.

Fyzické změny

ƒ„ V procesu stárnutí zažíváme postupný pokles fyzické energie a vitality,

zpomaluje se reakční doba a výbavnost, rovněž rychlost a správnost vaktivitách.

ƒ„ V denním životě se úkoly jako nákup potravin, cesty k lékaři stávají postupně náročnějšími, starší člověk cítí únavu.


25Změny psychiky ve stáří |

Proces stárnutí je výrazně vázán na zdraví, stáváme se více zranitelnými omezující nemocí.

Chronické stavy, mezi něž patří např. diabetes, artritida, nemoci srdce a hypertenze, stejně jako akutní stavy spojené s pády, jsou hlavní příčinyhandicapu a závislosti starších lidi. Sociální změny Stáří přináší změny i v našem společenském životě. Odchodem do důchodu dochází k oddělení od pracovních rolí, které často poskytovaly uznanýsociální stav a vlastní hodnotu.

ƒ„ Senioři často zažívají důchod jako sérii ztrát: ztrátu pravidelné činnosti,

ztrátu nebo redukci příjmu, ztrátu prestiže a ztrátu sociální sítě.

Senioři také mohou stát před finančními problémy, před rostoucímivýlohami. Další zátěží u starších osob může být smrt partnera, která představuje ztrátu intimnosti a sociální podpory a omezí a znemožní přežívajícímupartnerovi naplnit své citové a sexuální potřeby. Psychologické změny Jde spíše opsychologickosychiatrickou rovinu, neboť pozornost jesoustředěna na psychopatologii ve stáří s vysokým výskytem demence, depresí asebevražd (zejména u starých mužů).

ƒ„ Diagnostika deprese je spojována s poklesem duševních schopností a se

ztrátami, které doprovázejí změny ve stáří. Pokles duševního zdraví apoznávacích funkcí jsou hlavní přispěvatelé ke ztrátě nezávislosti u starších

osob.

ƒ„ Diagnostika postupného omezení v sociální a psychologické oblasti může

vést k nezpůsobilosti a závislosti na členech rodiny nebo instituce.

ƒ„ Autonomie je v tomto kontextu chápána jako schopnost jednotlivce přijmout vlastní rozhodnutí a ve svém chování sledovat své vlastní cíle aurčovat běh své vlastní existence.

ƒ„ Aby mohl být člověk samostatný, je potřeba mít zachovánu schopnostracionálního myšlení a schopnost činit kvalifikovaná rozhodnutí.

ƒ„ Samostatnost může být potenciálně omezena okolnostmi vnitřními, pramenícími z nemoci, nebo vnějšími, vyplývajícími např. z nedostatku finančních prostředků.

ƒ„ Starší lidé se obávají ztráty samostatnosti, stanou-li se nemocnými, a tím

závislými na okolí. | Gerontopsychiatrie

Nezávislost je u staršího člověka spojena se schopností vykonávat aktivity denního života bez pomoci, samostatně. Závislost je ztráta schopnostinezávisle a samostatně jednat v běžných aktivitách denního života a zvládat své společenské role. Závislost a nezávislost je vhodné chápat jako kontinuum (např. řada zdravotně postižených lidí je zcela fyzicky závislých na osobním asistentovi, ale naprosto nezávislá v kvalifikovaných rozhodnutích). Závislost může být přechodná nebo trvalá, daná povahou fyzického poškození nebo duševním postižením jednotlivce.

Závislost jako vztah vždy naznačuje nerovnováhu, charakterizovanou ztrátou kontroly a osobní svobody závislé osoby. Pohl



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist