načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Géniové XX. století Kniha druhá - Karel Pacner

  > > > > Géniové XX. století Kniha druhá  
-15%
sleva

Kniha: Géniové XX. století Kniha druhá
Autor:

Osobnosti a objevy, které změnily svět! Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy, v dalším pokračování řady „Géniové XX. století“ opět s nadhledem jemu vlastním ...
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  299 Kč 254
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » MOTTO
Rok vydání: 2016-07-26
Počet stran: 496
Rozměr: 130 x 200 mm
Úprava: svazků : ilustrace, portréty, faksimile
Vydání: Vydání první
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2016-31
ISBN: 9788026706526
EAN: 9788026706526
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Osobnosti a objevy, které změnily svět! Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy, v dalším pokračování řady „Géniové XX. století“ opět s nadhledem jemu vlastním zpracoval velmi čtivou formou příběhy skutečných hybatelů dějin, tzn. vědců, kteří spoluutvářeli dnešní svět: svět DNA, jaderné energetiky, informatiky a kybernetiky, kosmologie a astrofyziky, svět umělých hmot a svět moderní medicíny. Obsáhlá publikace je sestavena z často napínavých příběhů z historie Objevů (Objevů „s velkým O“) a z historek ze života lidí, kteří se k těmto objevům dopracovali, jako byli Marie Curie, Enrico Fermi, Werner Heisenberg a další? Tito dobyvatelé moderní doby sami možná netušili, jak jejich epochální objevy jednou zasáhnou do každodenního života! Otec hypotézy Velkého třesku · objevitelé katetrizace srdce · vynálezce bakelitu · vynálezce nylonu · objevitelé štěpení jádra uranu · vynálezce televize · autor architektury počítačů · objevitel stresu · vynálezce kardiostimulátoru …a další příběhy objevitelů a objevů 20. století

Kniha je zařazena v kategoriích
Karel Pacner - další tituly autora:
Géniové XX. století Géniové XX. století
Pacner, Karel
Cena: 140 Kč
Velmistři špionáže Velmistři špionáže
Pacner, Karel
Cena: 254 Kč
Velmistři špionáže Velmistři špionáže
Pacner, Karel
Cena: 149 Kč
Neobyčejné okamžiky historie Neobyčejné okamžiky historie
Pacner, Karel
Cena: 228 Kč
Géniové XX. století Kniha třetí Géniové XX. století Kniha třetí
Pacner, Karel
Cena: 296 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

12
Marie Curieová-Skłodowská
7. listopadu 1867 – 4. července 1934
13
RADIACE Z LABORATORNÍ KŮLNY
Objevitelka radioaktivity Marie Curieová­ Skłodowská
Z některých prvků vychází nezvyklá záře
Roku 1897 hledala Marie Curieová­Skłodowská téma pro svou
doktorskou disertaci. Pročetla řadu studií a zaujal ji objev,
který učinil o rok dříve Henri Becquerel, kolega, kterého ona
a její manžel znali tehdy též i osobně.
V roce 1885 objevil Němec Wilhelm Roentgen podivné
paprsky, které prosvěcovaly tkáně, a Becquerel začal pátrat
po tom, zda neexistují i další látky vysílající paprsky. Zkou­
šel rovněž soli uranu a zjistil, že i z nich vychází neznámé
záření. Sluneční světlo na ně nemělo žádný vliv a neslábly,
ani když sůl nechal v temnotě. Zářily trvale. Výsledky svého
výzkumu autor zveřejnil 2. března 1896 a několik dnů poté
ohlásil stejný závěr i Silvanus P. Thompson v Londýně.
Mladá badatelka přemýšlela: Kde se bere to záření, které
vychází z uranu?
Její manžel Pierre Curie učil matematiku a fyziku na střed­
ní škole v Lhomondově ulici v Paříži a kromě toho měl mož­
nost spolu se svou paní experimentovat v malé laboratoři.
Marie však potřebovala k novým výzkumům vlastní pra­
coviště, a ředitel školy Schutzenberger, Curieovi vždy naklo­
něný, jí tedy uvolnil zasklenou kůlnu v přízemí budovy, plnou
různého haraburdí. Musela se tam vtěsnat. Topit se tam ne­
dalo vůbec – pracovala tedy, i když jí byla strašná zima. Na­





14
příklad 6. února 1898 si zapsala do deníku: „Teplota 6° 25‘.“
A k tomu deset vykřičníků. Eva Curieová matčino strádání
v „laboratorní kůlně“ popsala v knize Paní Curieová.
Pierre a jeho bratr Jacques už dřív sestrojili k výzkumu ji­
ných jevů speciální měřicí aparaturu, která se skládá z ioni­
zační komory, Curieova elektroměru a piezoelektrického kře­
mene. Marie ji začala používat k proměřování uranu.
Za několik týdnů dospěla k závěru: Intenzita záření závi­
sí na množství uranu ve zkoumaných vzorcích a nedá se ni­
čím ovlivnit. Prostě existuje!
Podivné záření vychází zřejmě z atomů – domnívala se
mladá žena, dokázat to však nemohla. Vyvstala před ní však
další otázka: Je uran jediným prvkem, který takto září? Ane­
bo nezvyklým zářením disponují ještě další?
Vyzkoušela thorium. I tento prvek zářil. A stejně inten­
zivně jako uran.
Toto záření je tak ojedinělé, že ho musíme nějak nazvat.
Curie­Skłodowská navrhla termín radioaktivita. Uran a tho­
rium jsou tedy radioaktivní prvky!
Pierre nabídl manželce k průzkumu spoustu nerostů, kte­
ré měl ve svém fyzikálním kabinetu. Část byla radioaktivní
a těm se věnovala intenzivněji.
Pořád přemýšlela, co radioaktivitu vytváří, a dospěla
k odvážné hypotéze: nerosty zřejmě obsahují nějakou ra­
dioaktivní látku, chemickou látku, nějaký nový prvek. Ani
Pierre a jeho geniální mozek, nepřišel na nic lepšího.
Marie Curie­Skłodowská mohla oznámit Akademii věd
svůj objev. V bulletinu Comptes Rendus zveřejnili její zprávu
12. dubna 1898: „Dvě uranové rudy smolinec (kysličník ura­
15
nu) a chalkolit (fosfát mědi a uranylu) jsou radioaktivnější
než čistý uran. Je to pozoruhodné a opravňuje k domněnce,
že tyto nerosty obsahují radioaktivnější prvek než je uran.“
I zkušenějšího Pierra podivné záření zaujalo. Zanechal
vlastních výzkumů a na jaře téhož roku – v květnu nebo
v červnu – začal pomáhat Marii. Jejich práce se slila v jedno.
Surový smolinec, který pochází z českého Jáchymova,
je čtyřikrát radioaktivnější než čistý kysličník uranu. Che­
mickou analýzou oddělily od sebe všechny látky, z nichž se
smolinec skládá, a potom studovali radioaktivitu jednotli­
vých složek. Nakonec zjistili, že radioaktivita se soustředila
převážně do dvou složek původní látky – tedy do dvou úpl­
ně nových chemických prvků.
První látku ohlásili v červenci 1898. Pierre vybídl Marii:
„Musíš jí vymyslet jméno.“
Mladá žena se zamyslela, vzpomněla si na svou vlast
a nesměle navrhla: „Nemohli bychom tento prvek nazvat
poloniem?“
Do červencového čísla Comptes Rendus manželé Curie­
ovi napsali: „Domníváme se, že látka, kterou jsme izolova­
li ze smolince, obsahuje dosud neobjevený kov, svými vlast­
nostmi blízký vizmutu. Jestliže se potvrdí existence tohoto
nového kovu, navrhujeme, aby se nazýval polonium, podle
vlasti jednoho z nás.“
Marie se s tím svěřila i bratranci Josefu Bogunskému, ře­
diteli Průmyslového a zemědělského muzea, v jehož labora­
toři se učila experimentovat.
Začala éra hledání a vytváření nových prvků.





16 17
Nevděčné zaměstnání – domácí učitelka
Marie Skłodowská se narodila 7. listopadu 1867 ve Varšavě,
která tehdy patřila do ruské říše. Rodiče pocházeli ze zchud­
lých zemanských rodů. Otec Wladyslav vystudoval v Petro­
hradě přírodní vědy, doma učil matematiku a fyziku. V bytě
ve Fretově ulici, kde bydleli, vedla matka Bronislawa penzio­
nát pro dcery z nejlepších rodin. Když otce jmenovali v roce
1868 zástupcem ředitele gymnázia v Novolipkách, musela
Bronislawa penzionát zavřít – bylo by to pod její úroveň. Ro­
dina se přestěhovala do služebního bytu, a matka tedy měla
čas na výchovu pěti dětí. Avšak od narození Mani, jak říkali
nejmladší, se paní Skłodowská necítila dobře. Zápasila s tu­
berkulózou, proti níž neexistoval lék.
Maňa se sama naučila číst a rodiče překvapovala geniál­
ní pamětí, kterou excelovala i ve škole.
Mnozí Rusové utlačovali a ponižovali Poláky. Vyžíval se
v tom i ředitel gymnázia Ivanov, ale Skłodowski si to nenechal
líbit. Nadřízený se mu pomstil tím, že ho nechal zbavit funk­
ce a služebního bytu, snížil mu plat a rodina se musela opět
stěhovat, a aby vyšli Skłodowští s penězi, začala brát studen­
ty na byt. Bohužel v lednu 1876 jeden ze studentů onemocněl
tyfem a nakazil dvě Maniny sestry. Zoša zemřela, Broňa pře­
žila. Paní Skłodowská podlehla tuberkulóze v květnu 1878.
Maňa maturovala s vyznamenáním 12. června 1883 a otec
jí poté dopřál rok volna u strýce ve Zwoli. Dívka četla, dáva­
la hodiny francouzštiny jednomu studentovi, naučila se jez­
dit na koni. Později děvčata Skłodowských pozvala k sobě
na venkov bývalá žačka jejich matky.
Po návratu do Varšavy se musela Maňa o sebe postarat
sama. V sedmnácti začala dávat kondice z francouzštiny,
aritmetiky a geometrie. Domácí učitelka bylo však nevděčné
povolání – bez ohledu na počasí musela jezdit přes půl měs­
ta za žáky, čekat na ně v předsíni, až si na ni najdou čas, ža­
donit o zaplacení odučených hodin.
Dívka dychtila po vzdělání. Spolu se sestrami Broňou
a He lou navštěvovala „létající univerzitu“ – přednášky z pří­
rodních věd, sociologie a dalších předmětů polských profeso­
rů přímo u nich doma. Mladí Poláci na těchto sedánkách na­
sávali vzdělání, ke kterému neměli jinak přístup. Scházeli se
tajně, carská policie takové schůzky netrpěla, jejich účastní­
ky zavírala. Z dívenky se stávala mladá emancipovaná žena.
V carské říši ženy na univerzity nebrali. Mariina sestra
Broňa se tedy rozhodla vystudovat lékařství v Paříži a potom
se vrátit domů do Polska. Spořila na to peníze, ale na pětile­
tý pobyt jí pořád nestačily. Maňa se nabídla, že půjde do za­
městnání a bude jí část svého platu posílat.
V lednu 1886 odjela osmnáctiletá Maňa jako domácí uči­
Zápisník Marie
Curie-Sklodowské z let
1899 až 1901, z doby,
kdy s manželem
zkoumali radioaktivní
záření v „laboratorní
kůlně“ v Lhomondově
ulici.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist