načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Garfield a školní duch - Jim Davis

Garfield a školní duch
-15%
sleva

Kniha: Garfield a školní duch
Autor:

Garfield tomu nemůže uvěřit! Nejprve mu Jon vezme televizi, a pak ho dokonce chce s Odiem vzít k veterinářce! To už je skutečně na Garfielda moc. S Odiem se rozhodnou utéct z domova ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  169 Kč 144
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
4,8
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Computer press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018-07-19
Počet stran: 80
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 79 stran : ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: překlad: Lenka Štěpáníková
ilustrace: Mike Fenz
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788026419938
EAN: 9788026419938
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Garfield tomu nemůže uvěřit! Nejprve mu Jon vezme televizi, a pak ho dokonce chce s Odiem vzít k veterinářce! To už je skutečně na Garfielda moc. S Odiem se rozhodnou utéct z domova a zkusit štěstí někde jinde. Ale nikdo ze sousedů jim přístřeší poskytnout nechce, a tak skončí v opuštěné polorozpadlé budově staré školy. Sice se povídá, že tam straší, ale tomu by přece nikdo rozumný nevěřil, že ne? Odkud se ale berou ty podivné zvuky na chodbě? Jak Garfield a Odie obstojí ve zkoušce, kterou jim připravil školní duch?

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Jim Davis - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

9

Garfield a Odie se ještě nedostali ani

na konec bloku, když Garfield zavelel:

„Pauza na svačinu!“

Zároveň se tlustý kocour zanořil do svého

kufru a zkoumal jeho obsah. „Tak co to

tady máme?“ pomlaskával. „Sýr, slanékre

kry, bramborové lupínky, preclíčky,čoko

ládové tyčinky, koblihy, zmrzlinu, štrúdl,

muffiny, sušenky, kyselé okurky a buráky.

Ó, a taky jednoho věrného medvídka. Jsem

rád, že jdeš s námi, Pooky, ty starý bra

chu,“ vytáhl méďu a přitiskl ho k sobě

v rychlém vřelém objetí. Pak se zakabonil

2


10

a zkušeným pohledem hodnotil množství

sbalených potravin. „To mi nevystačí ani

do rána,“ konstatoval potom rozhodně.

„Odie, kolik ty sis vzal s sebou jídla?“

Odie otevřel svůj kufřík a Garfield

do něj dychtivě nahlédl. Zjistil, že Odie si

sbalil gumovou žvýkací kost, baterku

a kus kamene. „Kamaráde, něco sis doma


11

zapomněl,“ zafuněl Garfield znechuceně.

„Svůj mozek.“

„Arf!“ odvětil Odie a souhlasně přitom pokýval hlavou.

„Tak pojď,“ povzdechl si Garfield. „Za chvíli se setmí, tak ať stihneme najít místo, kde se uložíme.“

Naneštěstí byli Garfield a Odie známé firmy vyhlášené v celém okolí, takže si je nikdo nehodlal jen tak pustit přes práh.

„To snad není pravda,“ bublal Garfield rozhořčeně. „Člověk párkrát malilinko naruší veřejný pořádek a všichni si hned myslí, že je nějaký chuligán, nebo co.“

Kamarádům však v danou chvílinezbývalo nic jiného než se ubírat dál. Takdorazili až do podivné části města, kde zašlé vývěsní štíty liduprázdných obchodů hlásaly SUCHÉ ČIŠTĚNÍ PANA RYCHLÉHO, CARTEROVY KOSTÝMY neboŽELEZÁŘSTVÍ. V ulicích nebylo živé duše, jen vítr se

tu proháněl a roznášel cáry starých novin

po rozbitých chodnících.

Garfield se posadil, aby si namasíroval

unavené tlapy. „Odie, já odmítám spát

na chodníku. Musí tu pro nás být nějaké

přístřeší.“ Pozvedl hlavu a zavětřil.

„Ach jo, někdo zrovna vaří těstoviny,“

povzdechl si zasněně. „Můj nos říká, že ta

vůně přichází z tamhletoho velkého domu.“

Měl na mysli polorozbořenou dvoupatrovou budovu bývalé školy s drolící se

omítkou a rozbitými okny. Železný plot


13

rozežírala rez a školní hřiště vesele zarůstalo plevelem.

Odie zakňučel.

„Neříkej, že věříš té staré historce?“ obrátil se na něho Garfield posměšně.

Pejsek přikývl.

Garfield příběh dobře znal. Před lety nastoupil do školy nový chemikář, mladý

podivín, který neustále mluvil sám se sebou

a do svého bloku si čmáral tajné poznámky.

Někteří lidé ho považovali za génia, jiní se

naopak domnívali, že je to blázen. Jednoho

dne po vyučování prováděl učitel vlaboratoři pokusy s nějakými nebezpečnýmichemikáliemi. Najednou mu před obličejem

explodoval mrak zeleného jedovatého

plynu. Učitel vyběhl z laboratoře a zmizel

neznámo kam. Říká se, že tato nehoda jej

proměnila v hroznou nestvůru, které se

začalo přezdívat „školní duch“ a která stále

bloudí opuštěnými chodbami staré školy.

„Hele, mě vůbec nezajímá, jestli v tomhle

domě straší,“ prohlásil Garfield. „Mám

hlad a rád zavítám na jakékoliv místo, kde

se podávají těstoviny.“

Oba mazlíčci přešli ulici a protáhli se

mezi železnými sloupky plotu. Když došli

ke vchodovým dveřím, všimli si, že jsou

zajištěny řetězem.


15

„Myslíš, že to je kvůli nám, abychom se nedostali dovnitř,“ šeptal Garfield Odiemu záhrobním hlasem, „nebo kvůli duchovi, aby se nedostal ven?“

Odie zakňoural a ucouvl.

„Nebuď takový strašpytel,“ napomenul ho Garfield. „Dělám si legraci. To o tom „duchovi“ je jenom povídačka. Copak bych se k tomu baráku přiblížil, kdybych věděl, že je tam nějaké strašidlo?“

Odie potřásl hlavou.

„Jasně že ne,“ pravil spokojeně Garfield. „Hele, vidíš tam to rozbité okno? Tak tím můžeme vlézt dovnitř. Jdi první.“

Odie se na Garfielda dlouze zadíval a poté se začal škrábat k oknu. Když byl vevnitř, vyklonil se, aby mu mohl Garfield podat kufry.

Kocour vrhl spěšný pohled na tmavá okna s vysypanými tabulkami. „Trošku mi to nahání husí kůži,“ připustil sám pro

16

sebe. Nakonec se však – dodávaje si odvahy

mumláním „Nevěřím na duchy, nevěřím

na duchy“ – počal drápat za svým příte

lem.



Jim Davis

JIM DAVIS


28. 7. 1945

James Robert "Jim" Davis je americký kreslíř, který je autorem populárního komiksu Garfield, jenž je jedním z nejpopulárnějších komiksů současnosti. V roce 1981 založil společnost Paws.

Jim Davis vyrůstal ve Fairmountu v Indianě na malé farmě se svým otcem Jamesem Williamem Davisem, matkou Annou C. Davisovou, bratrem Davem a 25 kočkami. Davisovo dětství na farmě je obdobou života jeho seriálové postavy, Garfieldova páníčka, Jona Arbuckla.

Komiks o Garfieldovi vychází pravidelně od 19. června 1978 a v hlavních rolích se v něm představuje líný kocour Garfield, poněkud nemyslící pes Odie a jejich společensky nešikovný majitel Jon Arbuckle. Komiks aktuálně přetiskuje přibližně 2570 novin a časopisů, což z něj dělá jeden z nejpopulárnějších komiksů současnosti. V ČR jej otiskuje deník Právo.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist