načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Gareth Bale: kluk co roztančil bílý balet - Tom Oldfield Matt Oldfield

  > > > Gareth Bale: kluk co roztančil bílý balet  

Elektronická kniha: Gareth Bale: kluk co roztančil bílý balet
Autor:

Výjimečný příběh nejdražšího fotbalisty světa! Velšská superhvězda. Vyniká svou rychlostí a umí dávat góly z trestných kopů. A v současnosti nosí bílý dres. Přečtěte si, ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  121
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  129 Kč
6%
naše sleva
4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 153
Rozměr: 21 cm
Úprava: tran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh : barevné ilustrace, portréty
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: z anglického originálu Gareth Bale ... přeložil Jan Podzimek
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-5403-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Výjimečný příběh nejdražšího fotbalisty světa!

Velšská superhvězda. Vyniká svou rychlostí a umí dávat góly z trestných kopů. A v současnosti nosí bílý dres. Přečtěte si, jak se k němu Gareth Bale propracoval, co všechno mu stálo v cestě a co musel překonat. Uvidíte, že neměl ušlapanou cestičku, že nestačilo jenom kopat do míče jako na dvorcích ve velšském Cardiffu. Sledujte ho od jeho prvního gólu až po ten první za Galácticos.

Předmětná hesla
Bale, Gareth, 1989-
* 20.-21. století
Fotbalisté -- Wales -- 20.-21. století
Fotbal -- 20.-21. století
Zařazeno v kategoriích
Tom Oldfield Matt Oldfield - další tituly autora:
Gareth Bale: chlapec, čo roztancoval Gareth Bale: chlapec, čo roztancoval
Oldfield, Tom Oldfield Matt
Cena: 158 Kč
Zlatan Ibrahimović: Rudý ďábel Zlatan Ibrahimović: Rudý ďábel
Oldfield, Tom Oldfield Matt
Cena: 140 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky






Gareth Bale:
kluk co roztančil
bílý balet
Vyšlo také v tištěné verzi
Objednat můžete na
www.xyz.cz
www.albatrosmedia.cz
Tom a Matt Oldfieldovi
Gareth Bale: kluk co roztančil bílý balet – e-kniha
Copyright © Albatros Media a. s., 2016
Všechna práva vyhrazena.
Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována
bez písemného souhlasu majitelů práv.





Tom a Matt Oldfieldovi
GARETH BALE: KLUK, CO ROZTANČIL BÍLÝ BALET










GARETH
BALE
KLUK, CO ROZTANČIL BÍLÝ BALET
TOM A MATT OLDFIELDOVI










Mámě a tátovi.
Za všechna ta rána a odpoledne na pomezní čáře a za to,
že nám pomohli tohle všechno uskutečnit.










9
PODĚKOVÁNÍ
Tato kniha byla pro nás coby bratry mimořádnou
příležitostí pracovat společně na  něčem, co oba
nesmírně zbožňujeme. Fotbal byl vždycky
výraznou součástí našeho života. Doufáme, že tato
kniha přiměje i ostatní k tomu, aby začali hrát fotbal
či u něj setrvali a nepřestávali jít za svým snem.
Jedním z našich snů bylo takovou knihu napsat
a jsme mimořádně vděčni společnosti John Blake
Publishing, zvláště pak Anně Marxové,
za umožnění tohoto projektu. Anniny rady a  trpělivost
nám při psaní nesmírně pomáhaly.
Také jsme vděčni všem přátelům a členům
rodiny, kteří nás při tom podporovali. Váš zájem





TOM A MATT OLDFIELDOVI
a  smysl pro humor nám pomáhaly vytrvat. Will,
Doug, Mills, John, James Pang-Oldfield a  zbytek
našich přátel ze Školy krále Edwarda VI., naše
tety, strýcové, bratranci a  sestřenice, příbuzní
z Notthinghamu i Montrealu a mnozí, mnozí
další – všichni si zaslouží naše díky.
Melisso, bez tvého porozumění a podpory
bychom to nezvládli. Děkujeme ti, že jsi z  té naší
spolupráce byla stejně nadšená jako my.
Noahu, už dříve jsme se snažili, aby se fotbal
stal tvým oblíbeným sportem! Těšíme se, že si
s tebou tu knížku za pár let přečteme.
Mami a tati, ten největší dík patří vám. Vy jste
nám představili svět fotbalu a  pak jste
obětovali hodiny a  hodiny tomu, že jste s  námi chodili
na zápasy. Kupovali jste nám lístky, dresy,
kopačky. Fotbal milujeme proto, že jste nás v něm
podporovali. Děkujeme vám za  všechnu lásku,
všechen smích a  všechnu důvěru v  nás. Tato kniha
je pro vás.





11
KAPITOLA 1
Nový Galáctico
2. září 2013
„EL NUEVO JUGADOR DE REAL MADRID, GARETH BALE.“
„Nový hráč Realu Madrid, Gareth Bale.“ Když
vyslovili jeho jméno, stadion se otřásl v 
základech. Tleskaly mu tisíce fanoušků, a ti ho
povzbuzovali mimořádně hlasitým zpěvem. „Bale! Bale!
Bale!“ vykřikovali jeho jméno a  mnozí z  nich je
měli na tričku. Gareth tomu nemohl uvěřit –
nebyl to přitom jeho debut. Neběhal tu jako křídelní
útočník; měl na sobě oblek. Pouze tušil, že
atmosféra pro hru bude báječná. Když se zvedl a vyšel
na pódium, zhluboka se nadechl a v duchu si řekl,





TOM A MATT OLDFIELDOVI
12
že musí zůstat klidný. Už to nebyl ten ostýchavý
chlapec jako kdysi, ale na  tento druh pozornosti
přesto nebyl zvyklý.
Ani nervozita však nemohla Garethovi sebrat
úsměv z tváře. Bylo to tu: nejslavnější klub
na světě, domov Galácticos, největších superstar
fotbalového světa. Luís Figo, Ronaldo, Raúl González,
David Beckham, Cristiano Ronaldo... a  nyní
Gareth Bale. Jako kluk sedával s otcem
na tribuně místního stadionu Ninian Park,  sledovali, jak
strýc Chris hraje, a představovali si, že jsou
na stadionu Bernabéu a  že tým Cardiff City je slavný
jako Real Madrid. Nyní ten sen žil. Tentokrát byl
tou hvězdou on, Gareth, nikoli jeho strýc.
Když Gareth přistoupil k  mikrofonu, zamával
fanouškům a  pak svým drahým. Byl nesmírně
nadšen tím, že se jeho velkého dnu všichni
zúčastnili: jeho matka Debbie a  otec Frank, děda
Dennis, starší sestra Vicky, nejlepší kamarád Ellis
a samozřejmě jeho přítelkyně Emma a  jejich krásná
malá dcerka Alba. Věděl, že bez jejich bezmezné
podpory by to sem nikdy nedotáhl.
Když se publikum trochu uklidnilo, Gareth
začal: „Es un sueño para mi jugar para Real Madrid.





GARETH BALE: KLUK, CO ROZTANČIL BÍLÝ BALET
13
Gracias por esta gran acogida.
¡
Hala Madrid!“ To
byla první španělská slova, která se naučil, a 
samozřejmě šlo o  ta nejpodstatnější. Nacvičoval
je celé dny, aby je nezapomněl ani pod náporem
nadšení. „Hrát za Real Madrid je mým snem.
Děkuji vám za toto náramné přijetí. Do toho,
Madride!“ Ohlas byl tak neuvěřitelný, tak hlasitý, že se
musel v polovině odmlčet.
A pak přišel okamžik, na který všichni čekali,
zvláště pak Gareth. Mnohokrát si říkal, jaké by to
bylo, a  teď se to skutečně dělo. Prezident Realu
Madrid pozvedl slavné bílé tričko a  ukázal, že je
na  něm vzadu velkými černými písmeny
napsáno jeho jméno: BALE. Blesky fotoaparátů blikaly
a  dav znovu zaburácel. Byl teď Galáctico –
nejdražší ze všech –, a  proto mu jeho staré tričko
s číslem 3 už nebylo dost dobré. Během poslední
sezóny v  Tottenhamu nosil číslo 11, stejně jako
jeho hrdina z  dětství, neuvěřitelný křídlový hráč
Manchesteru United Ryan Giggs.
V Realu Madrid nosil číslo 11 v roce 2004
Michael Owen a v roce 2007 Arjen Robben. Gareth
byl hrdý na  to, že na  ně může navázat, ale
zároveň byl odhodlán si toto číslo přivlastnit. Když





TOM A MATT OLDFIELDOVI
sledoval dění kolem sebe, nemohl se dočkat
největší výzvy svého života. Byl nejdražším hráčem
na světě a věděl, že bude pod velkým tlakem, aby
se stal jedním z úplně nejlepších hráčů všech dob,
stejně jako jeho spoluhráč Cristiano Ronaldo.
Když žongloval s  míčem v  kotli Bernabéu,
vzpomněl si Gareth na dny, které jako malý kluk
trávil v  caedelynském parku ve  velšském
Cardiffu. Protože byl v pubertě rychlý jako blesk, rodina
a trenéři předvídali, že dosáhne velkých úspěchů,
ale tohle nikdo nečekal. V Southamptonu
i v Tottenhamu zažil obtížná období, když se zdálo, že
by Garethův dětský sen mohl skončit kvůli
zranění. Ale velšský drak bojoval dál, aby se dostal
až na špici.





15
KAPITOLA 2
Strýc Chris, hrdina Cardiffu
GARETH SKORO NESPAL , ale přesto nebyl unavený.
Nikdy nebyl tak nadšený. Dnes, onoho
podzimního dne roku 1992, se půjde poprvé v životě
podívat, jak jeho strýc Chris – Chris Pike – hraje
za  Cardiff City. Už ho jednou viděl vstřelit gól
v  televizi, ale nikdy ne naživo na  sportovišti
Ninian Park s tisíci dalších fanoušků. Teď, když mu
byly tři roky, jeho táta Frank usoudil, že už je
konečně dost starý, aby ho mohl vzít na zápas.
Gareth se nemohl dočkat. Ráno ubíhalo
nesmírně pomalu. Sledoval hodiny a přál si, aby už
byly tři odpoledne. Aby si ukrátil dlouhou chvíli,





TOM A MATT OLDFIELDOVI
16
přiměl sestru, aby stála v chodbě a dělala
brankáře, zatímco on kopal jako jeho strýc. Vicky nebyla
moc dobrý brankář a  měkký míč prolétal kolem
ní. GÓL! GÓL! GÓL! Davy šílí! Konečně! Ve 13:45
stál Gareth připravený u dveří a měl na sobě
modré tričko týmu Cardiff City a  modrobílou šálu,
kterou mu dal strýček k Vánocům.
„Garethe, cestou na  stadion se musíš tatínka
pořád držet za ruku,“ řekla mu maminka Debbie,
když mu zapínala bundu a  do  kapes mu dávala
rukavice. „Bude tam spousta lidí a snadno by ses
mohl ztratit a zmeškal bys ten zápas. A to bys
nechtěl, viď? Tak mi slib, že se budeš tatínka pěkně
držet za ruku.“
„Slibuju, mami!“ Gareth svou ustaranou
matku ale ve  skutečnosti příliš nevnímal. Přemýšlel
o tom fotbalovém zápase a o tom, kolik gólů jeho
strýc Chris vstřelí. Tatínek Garethovi vysvětlil, že
strýc je hvězdným kanonýrem Cardiffu, jejich
nejlepším střelcem po tři roky v řadě. Když bude mít
štěstí, možná uvidí, jak strýc Chris dává hattrick.
Aby se dostali na  stadion, museli jet vlakem,
což bylo pro malé dítě dobrodružství samo
o sobě. Když dorazili na místní nádraží, měli dost





GARETH BALE: KLUK, CO ROZTANČIL BÍLÝ BALET
17
času, aby viděli, jak na nástupiště pomalu přijíždí
jejich courák. Brzy už projížděli pod nadchodem,
kterým chodívali do caedelynského parku.
Z klidného a zeleného Whitchurche mířili do hlučného
a lidnatého centra města. Gareth se díval z okna,
za  nímž ubíhala krajina a  krásné zahrádky
postupně střídaly velké, ošklivé budovy.
„Tati, kolikrát jsi viděl Cardiff hrát? Pětkrát?
Desetkrát? Stokrát?“ zeptal se, když ho omrzel
výhled.
Frank se tomu nárůstu čísel zasmál. „Nejsem
si jistý, synku, ale teď už to bude jistě ke  stovce.
Utkání Bluebirds jsem chodil sledovat dlouho
předtím, než za ně tvůj strýc začal hrát...
Dokonce dlouho předtím, než ses narodil!“
S každou zastávkou na cestě začínalo být
ve vlaku čím dál tím víc rušno a  hlučno. Od  hlavního
nádraží v  Cardiffu mnozí fanoušci nacvičovali
popěvky a probírali nejlepší taktiku týmu. Mnozí
hráči zjevně nebyli oblíbení, ale zdálo se, že strýce
Chrise mají rádi všichni. Ze stanice Ninian Park
to bylo na hřiště jen kousek pěšky, ale zdálo se, že
cesta potrvá mnohem déle, protože v ulicích byla
spousta lidí.





TOM A MATT OLDFIELDOVI
18
Byl to ještě lepší zážitek, než ve  který Gareth
doufal. Držel se táty za ruku a prošel s ním
modrými turnikety a společně vystoupali po modrých
schodech k  modrým sedadlům. Stadion se zdál
ohromně velký a  hráči, kteří se dole rozehřívali,
nesmírně malí. Pokusil se najít svého strýce. Byl
v pokutovém území a střílel na brankáře. Gareth
mu mával a mával, ale strýc ho samozřejmě
neviděl. Byl soustředěn na hru a v davu bylo
nekonečno tváří.
Když hra začala, nastal neuvěřitelný hluk.
Fanoušci Cardiff City nepřestali ani na chvíli
skandovat hesla na  povzbuzení svého týmu. Gareth
mnohá slova neznal, ale připojil se tleskáním
a  výkřiky „Cardiff, do  toho!“ Říkal si, že musí
tatínka poprosit, aby ho ty popěvky později
naučil. Po dvaceti minutách zahrál obránce Cardiffu
dlouhou přihrávku a strýc Chris vyběhl
na branku. Fanoušci začali vstávat ze sedadel a  volali, ať
skóruje... ale brankář vyběhl proti němu
a úspěšným zákrokem mu to znemožnil. O poločase bylo
skóre stále 0:0 a otec, sedící na vedlejším sedadle,
působil nervózně. Ale proč? Gareth si byl jistý, že
strýc Chris vstřelí gól a zajistí jim výhru.





GARETH BALE: KLUK, CO ROZTANČIL BÍLÝ BALET
19
A  tak se stalo. Čas ubíhal a  křídelní útočník
Cardiffu kličkoval s  míčem vpravo a  kopl ho
hluboko do  pokutového území. Gareth sledoval,
jak se míč vznáší, jakoby zpomaleně, vzduchem
a míří přímo k hlavě... strýce Chrise! Ten
vyskočil výš než obránce a míč prolétl kolem brankáře
do horního rohu sítě. 1:0!
Jeho strýc vyběhl vstříc fanouškům Cardiffu,
aby to oslavil, a  nadšeně mával rukama. Všichni
byli v tu chvíli na nohou, ale malý Gareth nic
neviděl. Zatahal proto otce za  rukáv a  Frank zvedl
svého syna na ramena, aby líp viděl. Gareth
z výšky povzbuzoval a povzbuzoval, až začal chraptět.
„To je můj strejda!“ říkal fanouškům okolo. Byl to
nejkrásnější pocit na celém světě.
Zápas skončil 1:0, a když odcházeli domů,
Gareth se zeptal otce, jestli půjdou i na další zápas.
„Jestli budeš hodný, tak ano,“ odpověděl Frank
a  zakřenil se. Potom vyndal rozpis utkání. „Tak,
Cardiff hraje příští sobotu v Bury, ale týden poté
budeme hrát proti Gillinghamu na domácí půdě.“
Dva týdny?! Bude muset čekat čtrnáct dní?!
Připadalo mu to jako věčnost. No, jestli se
nebude moct na fotbal každý den chodit dívat, tak ho





TOM A MATT OLDFIELDOVI
bude každý den hrát; a  když ho bude každý den
hrát, bude lepší a  lepší, až bude tak dobrý jako
jeho strýc. Nebo možná ještě lepší.
Když dorazili domů, matka jim otevřela dveře.
„Bavilo tě to utkání, synku?“ zeptala se, když mu
pomáhala z kabátku.
Ta otázka byla ale bezpředmětná, protože
z Garethova úsměvu bylo evidentní, že ano.
„Mami, bylo to báječné! Vyhráli jsme 1:0
a strýček Chris skóroval! Až vyrostu, budu
fotbalista zrovna jako on! Tati, půjdeme zítra do parku
trénovat?“





21
KAPITOLA 3
Giggsy v zahradě
„GIGGSY BĚŽÍ, MÍJÍ OBRÁNCE A DALŠÍHO... a  dalšího!
Úžasně kličkuje! Nabíhá si na gól a má před sebou
jenom gólmana. Ze dvaceti metrů zacílí
na spodní roh... A je to góóóóóóóóóóóóól!“
Gareth se otočil, aby to oslavil, a  své
tričko týmu Cardiff City přitom držel nad hlavou
a ruce měl natažené, jako kdyby předváděl
letadlo. Na  závěr tohoto projevu nadšení předvedl
„Klinsmanna“, když se vrhl na trávník s rukama
nataženýma před sebe, jako by se chystal skočit
šipku do  bazénu. Maminka bude zuřit – další
fotbalový dres ušpiněný od  bláta a  trávy. Jeho





TOM A MATT OLDFIELDOVI
22
kamarád Ellis ani moc nevybíhal na bránu. Bez
opravdových obránců to nebyla taková zábava,
ale gól byl pořád gól.
Aspirant na  fotbalistu po  škole tvrdě trénoval
střeleckou techniku ve  tmě a  často i  v  dešti.
Kopal do míče co nejsilněji a snažil se strefovat různá
místa v zahradě. Získat přesnost trvalo nějaký čas,
jak ostatně potvrdilo i  nahlédnutí k  sousedům.
Každý den mu pan Tout házel fotbalové míče
zpátky přes plot, ale Gareth byl příliš stydlivý, než aby
u něj sám zaklepal a poprosil ho o ně. Když nějaký
překopl, slyšel, jak jeho soused mumlá a  nadává.
Nejlepší, na co se Gareth zmohl, bylo, že zakřičel
krátké „Pardon!“, a pak utekl dovnitř do domu.
Ani jeho rodiče nebyli moc nadšení z toho, jak
ničí kytky, ale pořád to bylo lepší, než aby si hrál
uvnitř domu. „Garethe, běž na  chvíli ven,“ říkal
mu otec, když viděl, jak se pere se sestrou
kvůli tomu, na  jaký televizní kanál se budou dívat.
„Máš příliš mnoho energie.“ Podobně jako
štěňata také Gareth potřeboval svou pravidelnou
dávku cvičení. Oba jeho rodiče byli velcí sportovní
nadšenci a stěžovat si na to, že jejich syn projevuje
o fotbal takový zájem, jim bylo proti mysli. Přesto





GARETH BALE: KLUK, CO ROZTANČIL BÍLÝ BALET
23
si Debbie občas přála, aby se Gareth se stejným
nadšením věnoval i malé násobilce.
Gareth nepatřil k  nejhorším studentům, ale
nejlepší nebyl. Jako spousta dalších sedmiletých
kluků byl chytrý, a když pořádně zabral, tak
sklízel úspěchy, obvykle měl ale v hlavě něco jiného.
Když nehrál fotbal, obvykle snil o tom, jak ho
hraje, nebo o něm přemýšlel. Jaký to asi musí být
pocit dát vítězný gól finále šampionátu? Co by musel
udělat, aby se stal jedním z nejlepších? Věděl, že je
rychlejší než ostatní děti, proti kterým hrál
za základní školu Eglwys Newydd, ale že musí zamakat
na  dalších schopnostech, jako jsou přihrávání,
kličkování, obehrávání a hlavičkování.
Věděl, že jestli chce být stejně dobrý jako jeho
nový hrdina Giggsy – Ryan Giggs, čeká ho
dlouhá cesta. Ten kouzelník z  Manchesteru United
vzal Premier League šturmem a  mnozí obránci
díky jeho úchvatným schopnostem vypadali až
směšně. Gareth nesmírně rád sledoval, jak běhá
s  míčem na  jednu stranu a  na  druhou – bylo to
tak vzrušující. „Ten kluk má všechno,“ prohlásil
jednoho dne Garethův otec, když sledovali Giggse
v  televizi. „Za  rok, za  dva bude jedním z 
nejlepTOM A MATT OLDFIELDOVI
24
ších na  světě.“ Gareth byl o  šestnáct let mladší,
ale tři věci měli společné: oba byli Velšané, oba
byli levonozí křídloví útočníci a oba byli opravdu
rychlí. Možné bylo vše.
Už v  šesti letech bylo Garethovým snem hrát
proti nejlepším týmům na světě a vyhrávat různá
ocenění a trofeje. „Cvičení je cesta k dokonalosti,“
říkával jeho další hrdina, strýček Chris, když se
ho Gareth snažil už po sté obkličkovat. „Tentokrát
se ti to už skoro podařilo – zkus to znovu.
Pamatuj, že podstatné je rozhodnout se včas
a nezastavovat.“ Ať pršelo nebo svítilo sluníčko, Gareth se
nevzdal, dokud se mu to nepodařilo, i  když byl
bez dechu, tvář měl zarudlou a zpocenou a nohy
ztěžklé a  bolavé. Nezastavilo ho ani to, když ho
matka volala k večeři. Pokud šlo o sport,
Garethovi nikdy nedocházela energie.
A bylo to jen dobře, protože už tehdy jí
potřeboval mnoho. Ve  Walesu bude hlavním sportem
vždycky ragby. Například v  caedelynském parku
bylo osm ragbyových hřišť a  jen čtyři fotbalová,
i když občas ragbyová branka posloužila jako
náhrada té fotbalové. Ragbyoví trenéři měli za  to,
že by z Garetha mohl být výborný křídlový hráč,





GARETH BALE: KLUK, CO ROZTANČIL BÍLÝ BALET
25
i  když byl na  tak drsnou hru trochu malý a 
hubený. Dobře kopal, ale především byl dost rychlý
na to, aby přeběhl hřiště a položil nejednu pětku.
Gareth se chtěl věnovat vícero sportům, a to co
nejčastěji, ale jeho srdce bylo u fotbalu. Fotbalový
míč u nohou mu byl prostě mnohem příjemnější
než míč v  rukách. Frank, který v  dětství hrával
fotbal i  ragby, ho mile rád nechal, aby se
rozhodl sám. „Synu, budu tě podporovat v  jakémkoli
sportu, který si vybereš. S výjimkou baletu!“
V  dané chvíli byl hlavní atrakcí fotbal na 
zahradě. „Tak a teď já!“ volal na něj jeho nejlepší
kamarád Ellis, když opatrně sahal do růžového keře,
aby vytáhl míč. Garethovy kopy jen málokdy
vychytal; byly příliš silné a přesné. Ellis položil míč
na kraj trávníku a začal komentovat:
„Ano, ve  středu hřiště je liverpoolský Jamie
Redknapp. Má míč a  míří na  Robbieho
Fowlera, který si nadbíhá, a  je to perfektní přihrávka.
Fowler snadno poráží středního obránce a 
chystá se střílet! Brankář vybíhá... ale nemá šanci.
Góóóóóóóóóóóól!“
Když Ellis nadšeně políbil zemi, Gareth do  ní
rozhněvaně kopnul. I  když jenom tak blbnul





TOM A MATT OLDFIELDOVI
na  zahradě, přesto velmi nerad prohrával. Měl
to chytit, ale podařilo se mu jen zlehka dotknout
míče špičkami prstů. Měl dost toho dětského
hraní – chtěl hrát pořádný zápas na pořádném hřišti
s  pořádnými protivníky. Chtěl mít prostor, aby
mohl nabíhat na obránce a střílet góly.
Byly jarní prázdniny a mohl se fotbalu
věnovat celé odpoledne. Počasí bylo na fotbal
dokonalé – ani ne moc horko, ani ne moc chladno,
ani ne větrno, ani ne deštivo. Gareth popadl míč
a vydal se k brance. „Nepůjdeme se podívat,
jestli není v parku někdo, kdo by si zahrál? Když
budeme zpátky před setměním, tak to mojí mámě
nevadí.“





27
KAPITOLA 4
Objevený talent
ROD TRČEL V PRÁZDNINOVÉ DOPRAVNÍ ŠPIČCE na mostě
přes řeku Severn na  silnici do  Walesu a  měl sto
chutí to otočit a vrátit se domů. Počasí bylo pěkné
a byl by mohl vysedávat venku s novinami a dobrou
knížkou nebo třeba trochu zahradničit, kdyby
chtěl. Místo toho seděl v rozpáleném autě, které se
nehýbalo, a se zpožděním mířil na utkání v malém
fotbale do 9 let. Šance, že tam objeví nějaký mladý
talent, byla velmi malá, ale strach z toho, že by
přišel o „příští hvězdu“ ho poháněl rok za rokem.
„Ve Walesu teď hraje spousta dobrých mladých
kluků,“ řekl mu jeho šéf z FC Southampton
po teTOM A MATT OLDFIELDOVI
28
lefonu pár dní předtím. „Jeď tam a  podívej se,
jestli tě někdo nezaujme.“ Rod hledal talenty už
od roku 1985 a na takovéto cesty jezdil neustále.
Je velmi obtížné poznat osmiletého kluka, který
bude slibným hráčem i v osmnácti a ve dvaceti se
stane přímo skvělým. Drobní kluci někdy
najednou hodně vyrostou a zesílí, zatímco větší
přestanou růst. Při výběru mu pomáhaly roky
zkušeností, přesto občas udělal chybu.
Když Rod konečně dorazil do  Newportu,
zamířil do  rušného parku. Bylo tam šest malých
hřišť připravených pro šestnáct týmů, dále
záložníci, trenéři a  rodiny. Majitelé pejsků se snažili
držet svá zvířata pod kontrolou a  pojízdný
stánek s  hamburgery na  kraji parkoviště měl velmi
napilno. „Paule, jak to, že jsi minul?!“ „Danny,
musíš být důraznější!“ „Moc se s  tím nemaž,
synku!“ Vzduchem se nesly výkřiky rodičů stojících
na postranní čáře. Rodovi vadilo, jaký tlak někteří
z  nich na  své děti vyvíjejí. „V  tomhle věku by si
měli fotbal užívat,“ pomyslel si.
Poté, co obešel všechna hřiště, zastavil se. Svou
pozornost zaměřil na jednoho hocha, který si
fotbal zcela zjevně užíval. Na nejvzdálenějším hřišti





GARETH BALE: KLUK, CO ROZTANČIL BÍLÝ BALET
29
malý, hubený střízlík hrající levou nohou
předváděl hru, na  kterou se jeho protivníci jistě budou
snažit zapomenout. Pokaždé když se míč dostal
hluboko do jeho poloviny, provedl přímý útok
neuvěřitelným tempem. Hřiště bylo úzké, ale to ho
nezastavilo. Občas kličkoval kolem obránců;
jindy do míče prostě kopl a běžel kolem všech, aby
ho dostihl. Tak či tak, nikdy se ani na chvíli
nezastavil; byl v centru veškerého dění.
„Jaké je tam skóre?“ zeptal se Rod pomezního
rozhodčího, který měl s rychlostí hry trochu
potíže. Po čele mu stékal pot.
„Už jsem to přestal počítat!“ odpověděl.
„Nejmíň 10-0, a to ještě zbývá pět minut.“
Když to dořekl, ten kluk znovu prokličkoval
mezi protihráči, a namísto toho, aby nahrál
spoluhráči, vystřelil dělovku do spodního rohu. Jeho
spoluhráči se rozběhli, aby to s  ním oslavili, ale
nestačili mu. Takže uměl běhat, kličkovat a  taky
střílet. „Ten kluk působí dobře,“ pomyslel si.
„Výborně, Garethe!“ zakřičel trenér fotbalového
klubu Cardiff Civil Service. Roda potěšilo, že to
zaslechl, protože si rád k tvářím ihned přiřazoval
jména.





TOM A MATT OLDFIELDOVI
30
Po  skončení zápasu si chlapec potřásl rukou
se soupeři a  rozběhl se ke  skupince, kterou Rod
odhadl na  rodinu. Garethovo chování se mu
líbilo: slušný, skromný a  vstřícný k  rodině. Zdálo
se však, že přes všechny své schopnosti se za  ně
vlastně tak trochu stydí. To bylo neobvyklé a při
hledání těch nejlepších mladých hráčů šlo o velmi
důležitý signál. Možná že dnešek bude mnohem
zajímavější, než Rod původně očekával.
„Můžete mít všechen talent na světě, ale když
nemáte ten správný přístup, je docela dobře
možné, že se to všechno pokazí.“ Rod tuhle řeč
pronášel za ty roky už mnohokrát. Sebedůvěra je
důležitá, ale také potřebujete ochotu tvrdě pracovat
a neustále se zlepšovat.
U  Garetha bylo ale ještě příliš brzy na 
nějaké závěry. Děti, které Rod pozoroval, často
předvedly brilantní výkon v jednom zápase, ale
v dalším se pak už výrazně neprojevovaly.
Rozkřiklo se, že je to dobrý hráč, tým ho podle toho
začal vnímat a  dítě bylo najednou pod tlakem
ohledně předvádění svých normálních triků.
Bude muset počkat a zjistit, jestli se to
Garethovi podaří zopakovat.





GARETH BALE: KLUK, CO ROZTANČIL BÍLÝ BALET
31
Po půl hodině byl kluk zpátky na hřišti.
Způsob, jakým se rozehříval, protahoval si ruce
a  protřepával nohy, jako by svědčil o  tom, že
nedokáže zůstat v  klidu. Rozhodně působil, že
se nemůže dočkat, až bude moct zase hrát; a tak
by to u  takových dětí mělo být. V  prvních
případech, kdy se zmocnil míče, do  něj několikrát
přímo naběhl obránce a vyfauloval ho. Gareth se
pokaždé prostě zvedl z trávníku a ani jednou si
nestěžoval sudímu. Jak Rod předpokládal,
Gareth přitáhl jistou pozornost. Byla to teď pro něj
velká zkouška.
Když se dostal k  míči počtvrté, předvedl se
spoluhráčem krásný příklad hry „dva na jednoho“
a  najednou měl, co potřeboval – prostor. „Skvělí
hráči si dokáží vytvořit prostor prakticky
z ničeho“ – to byla další z Rodových oblíbených pouček.
„Dobré, rychlé nohy“ – zapsal si Rod v hlavě další
poznámku. Malý Velšan během okamžiku
vyrazil po  křídlu a  dokonale nahrál útočníkovi,
který poslal míč do sítě – 1:0! Ten kluk byl jiná liga
než všichni ostatní. Zápas skončil 8:1 a Gareth dal
hattrick gólů a hattrick přihrávek. A ani
nevypadal unaveně.





Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení
její plné verze je možné v elektronickém obchodě
společnosti eReading.






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.