načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Gabrielovo Inferno - Sylvain Reynard

Gabrielovo Inferno
-15%
sleva

Kniha: Gabrielovo Inferno
Autor:

První díl nové romanticko-erotické trilogie Profesor Gabriel Emerson je ve dne uznávaným specialistou na Danta, v noci se změní na šelmu zmítanou erotickými touhami a téměř zvířecími ... (celý popis)
Titul nyní (přelom roku) doručujeme za 9 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  349 Kč 297
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 73.8%hodnoceni - 73.8%hodnoceni - 73.8%hodnoceni - 73.8%hodnoceni - 73.8% 83%   celkové hodnocení
4 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2013-10-16
Počet stran: 560
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 553 stran
Název originálu: Gabriel’s Inferno
Spolupracovali: z anglického originálu ... přeložily Hana Netušilová a Kristýna Vítková
Vazba: vázaná s pap. potahem s lam. přebalem
Doporučená novinka pro týden: 2013-43
ISBN: 9788073888497
EAN: 9788073888497
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Julia, nadaná studentka úspěšně přijatá na Harvard, přichází studovat na Torontskou univerzitu: prestižnější školu finančně nezvládne. Vedoucím její magisterské práce o Dantovi se stává profesor Emerson, nevlastní bratr Juliiny nejlepší kamarádky. Julia prožila s Emersonem před lety ze svého pohledu nezapomenutelnou, zcela platonickou noc. Profesor si na společný zážitek nevzpomíná, byl pod vlivem alkoholu a drog a v nynější učitelské pozici je - především na Julii - nesnesitelně arogantní. Zároveň je jí neodolatelně přitahován, což si nedokáže vysvětlit. Nabídky společných večeří, návštěv klubů a společenských akcí dávno přerostly běžný vztah profesor-studentka. Je tu také etický kodex chování akademických pracovníků a tak dál, navzdory vzrůstající vášni, jít nelze. Univerzitní profesor coby novodobý Dante a krásná studentka jako jeho múza a průvodkyně Rájem v první části erotické trilogie.

Popis nakladatele

První díl nové romanticko-erotické trilogie Profesor Gabriel Emerson je ve dne uznávaným specialistou na Danta, v noci se změní na šelmu zmítanou erotickými touhami a téměř zvířecími pudy. Aby dostal vše, co chce, využívá svého neuvěřitelného šarmu a skvělého vzhledu, pod kterým se ovšem skrývá temná minulost a prázdnota. Pak se v jeho životě objeví studentka Julia a s ní i svádění, zakázaná láska a možná i vykoupení z Gabrielova osobního pekla…

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Sylvain Reynard - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Gabrielovo Inferno" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

16

2. kapitola

Po skončení semináře Julia Mitchellová spěšně zastrčila složený kus

papíru, který schovávala na klíně, do italského slovníku pod heslo asino.

„Omlouvám se za  to všechno. Jsem Paul Norris.“ Přátelský mladík

k ní natáhl přes stůl obrovskou tlapu. Jemně mu s ní potřásla a žasla nad

tím, jak je její ruka v  porovnání s  tou jeho malá. Rozmačkal by ji jen

sevřením dlaně.

„Ahoj, Paule. Já jsem Julia. Julia Mitchellová.“

„Rád tě poznávám, Julie. Je mi líto, že se profesor choval jako hajzl.

Nevím, co ho žere.“ Paul bez špetky jízlivosti označil profesora svým

oblíbeným výrazem.

Mírně zrudla a otočila se zpět ke knihám.

„Jsi tu nová?“ nedal se odbýt a trochu naklonil hlavu, jako by se snažil

zachytit její pohled.

„Právě jsem přestoupila. Z univerzity Saint Joseph.“

Přikývl, zřejmě mu to něco říkalo. „A jsi v magisterském programu?“

„Ano.“ Ukázala směrem k tabuli v nyní už prázdné učebně. „Asi to

tak nevypadá, ale měla jsem tu studovat Danta.“

Paul hvízdl mezi zuby. „Takže jsi tady kvůli Emersonovi?“

Přikývla a on si všiml, že jí na krku začala mírně pulsovat žíla, jak se

jí zrychlil tep. Vzhledem k tomu, že pro takovou reakci nedokázal najít

vysvětlení, odsunul to stranou. Ale měl si na to vzpomenout později.

„Je těžké s ním pracovat, takže nemá moc studentů. Já u něj píšudizer

tační práci, a pak je tu taky Christa Petersonová, kterou už jsi poznala.“

„Christa?“ podívala se na něj tázavě.


17

Gabrielovo Inferno

„Ta coura vepředu. Je jeho druhý doktorand, ale jejím cílem spíš je

stát se budoucí paní Emersonovou. Seminář sotva začal, ale ona mu

už peče sušenky, zastavuje se za  ním v  kanceláři a  nechává mu vzkazy

po telefonu. Je to k neuvěření.“

Julia znovu přikývla, ale neřekla nic.

„Zdá se, že si Christa není moc vědoma striktní politiky Torontské

univerzity ohledně vztahů se studenty.“ Paul obrátil oči v  sloup a  byl

odměněn moc hezkým úsměvem. Řekl si, že by měl Julii Mitchellovou

přimět k úsměvu častěji. Ale pro tuhle chvíli to musel odložit.

„Měla bys jít. Chtěl tě po hodině vidět a bude na tebe čekat.“

Julia rychle naházela svoje věci do ošuntělého batohu od L. L. Beana,kte

rý nosila už od prvního ročníku na vysoké. „Ehm, nevím, kde má kancelář.“

„Až vyjdeš z  učebny, zahni vlevo a  pak ještě jednou doleva. Má tu

rohovou místnost na  konci chodby. Hodně štěstí, uvidíme se na  příští

hodině, když ne dřív.“

Vděčně se usmála a opustila posluchárnu.

Jakmile zahnula za  roh, všimla si, že dveře profesorovy kanceláře

jsou pootevřené. Nervózně se před nimi zastavila a  přemýšlela, jestli

by měla nejdřív zaklepat, nebo rovnou nakouknout dovnitř.Po chvil

ce uvažování se rozhodla pro první možnost. Narovnala se v ramenou,

zhluboka se nadechla, zadržela dech a zvedla ruku k dřevěnémuoblože

ní dveří. A tehdy ho uslyšela.

„Promiň, že jsem nezavolal zpátky. Měl jsem seminář!“ vyštěkl na

hlas rozzlobený hlas, teď až moc dobře povědomý. Nastalo krátké ticho,

než pokračoval. „Protože to byla první hodina v tomhle roce, ty idiote,

a protože když jsem s ní naposled mluvil, říkala, že je v pořádku!“

Julia okamžitě couvla. Znělo to, jako by telefonoval, a křičel.Nechtě

la, aby řval i na ni, a tak se rozhodla utéct a s následky se vypořádatpoz

ději. Jenže její uši zasáhl srdceryvný vzlyk, který se mu vydral z  hrdla

a kvůli kterému utéct nemohla.

„Samozřejmě, že jsem tam chtěl být! Miloval jsem ji. Jistěže jsem tam

chtěl být.“ Zpoza dveří unikl další vzlyk. „Nevím, kdy se tam dostanu.

Řekni jim, že přijedu. Pojedu rovnou na letiště, ale nevím, jaký let tak

narychlo chytím.“


18

Sylvain Reynard

Odmlčel se. „Já vím. Řekni jim, že je mi to líto. Je mi to tak líto...“

Jeho hlas se vytratil do  tichého roztřeseného pláče a  Julia slyšela, jak

zavěsil telefon.

Aniž by si rozmyslela, co dělá, opatrně nakoukla za dveře.

Muž něco po třicítce měl hlavu složenou v rukách s dlouhými prsty,

lokty se opíral o stůl a plakal. Dívala se, jak se mu třesou široká ramena,

a poslouchala, jak mu žal a trápení trhá hruď. A cítila soustrast.

Chtěla jít za ním, nabídnout mu soucit a útěchu a obejmout hoko

lem krku. Chtěla ho hladit po vlasech a říct mu, že je jí to líto. Krátce si

představila, jaké by to bylo, setřít mu slzy z těch pronikavých safírových

očí a vidět je, jak se na ni laskavě dívají. Pomyslela na to, že by ho jemně

políbila na tvář, jen aby ho ujistila o své účasti.

Ale vidět ho plakat, jako by mu mělo co nevidět puknout srdce, ji

přikovalo na místě, a tak žádnou z těch věcí neudělala. Když si konečně

uvědomila, kde je, rychle zmizela zpátky za dveře, poslepu vytáhlakou

sek papíru z batohu a napsala:

Je mi to líto.

Julia Mitchellová

Potom, aniž by úplně přesně věděla, co dělá, přidržela papír u zá

rubně a přivřela ho tam dveřmi od jeho kanceláře, které si tiše přitáhla

k sobě a zavřela je.



Juliiným hlavním povahovým rysem nebyla plachost. Její nejlepšívlast

ností a tím, co ji charakterizovalo, byl její soucit, zvláštnost, kteroune

zdědila ani po jednom z rodičů. Její otec byl slušný člověk a měl sklony

být tvrdý a neústupný. Zesnulá matka nebyla v žádném případě soucitná,

dokonce ani ke svému jedinému dítěti.

Tom Mitchell toho moc nenamluvil, ale byl dobře známý a  obecně

oblíbený. Byl správcem budov na  susquehannské univerzitě a  velitelem

hasičů v Selinsgrove Borough v Pensylvánii. Vzhledem k tomu, že místní


19

Gabrielovo Inferno

hasičský sbor byl čistě dobrovolný, on i jeho dalších pět kolegů museli být

za všech okolností neustále na telefonu. Chopil se své role s pýchoua vel

kou oddaností, což znamenalo, že byl zřídkakdy doma, dokonce ani když

zrovna neměl pohotovost. V ten večer, kdy měla Julia svůj první seminář,

jí volal z hasičské stanice a měl radost, že mu konečně zvedla mobil.

„Tak jak to jde, Jules?“ V  jeho hlase nezazněl žádný sentiment, ale

i přesto ji uklidnil a zahřál jako teplá deka.

Vzdychla. „V pohodě. První den byl... zajímavý, ale prima.“

„Chovají se k tobě ti Kanaďani dobře?“

„Ach ano. Všichni jsou velmi milí.“ To Američani jsou bastardi. No

dobře, jeden Američan.

Tom si jednou nebo dvakrát odkašlal a Julia zatajila dech. Za ta léta

ze zkušenosti věděla, že se jí chystá říct něco vážného. Přemýšlela, co by

to mohlo být.

„Zlato, Grace Clarková dnes zemřela.“

Julia se posadila na postel a zírala do prázdna.

„Slyšela jsi, co jsem řekl?“

„Ano. Ano, slyšela.“

„Vrátila se jí rakovina. Mysleli si, že je v  pořádku, ale vrátilo se to

a v době, kdy to zjistili, už to měla v kostech a v játrech. Richard a děti

jsou tím dost otřesení.“

Julia se kousla do rtu a potlačila vzlyk.

„Věděl jsem, že tu novinu poneseš těžce. Byla pro tebe jako matkaa s Ra

chel jste byly na střední škole tak dobré kamarádky. Slyšela jsi o tom od ní?“

„Ehm, ne. Ne, neslyšela. Proč mi to neřekla?“

„Nejsem si jistý, kdy zjistili, že je Grace zase nemocná. Dnes jsem

byl u nich, abych se s nimi setkal, a Gabriel tam ani nebyl, což je docela

problém. Netuším, co zas způsobí, až dorazí. V té rodině je spousta zlé

krve.“ Tom tiše zaklel.

„Pošleš jim květiny?“

„Myslím, že ano. Já se v těchhle věcech moc nevyznám, ale mohl bych

požádat Deb, aby mi pomohla.“

Deb Lundyová byla Tomova přítelkyně. Julia obrátila při zmínce o ní

oči v sloup, ale nechala si svoji nesouhlasnou reakci pro sebe.


20

Sylvain Reynard

„Popros ji, prosím, aby poslala něco i za mě. Grace milovala gardénie.

A nech Deb za mě napsat kondolenci.“

„Udělám to. Nepotřebuješ něco?“

„Ne, jsem v pohodě.“

„Potřebuješ nějaké peníze?“

„Ne, tati. Na živobytí mi vystačí stipendium, když budu šetřit.“

Tom se odmlčel, a dokonce ještě dřív, než otevřel ústa, věděla, co se

chystá říct.

„Je mi to líto s tím Harvardem. Snad příští rok.“

Julia se narovnala v ramenou a přinutila se k úsměvu, i když to její

otec nemohl vidět. „Možná. Promluvíme si později.“

„Měj se, zlato.“

Druhý den ráno šla Julia na  univerzitu trochu pomaleji než obvyk

le a  poslouchala hudbu ze svého iPodu. V  hlavě si sestavovala e-mail

s  kondolencí a  omluvou pro Rachel, za  chůze v  duchu vytvářela věty

a upravovala je.

V Torontu vál teplý zářijový vítr a jí se to líbilo. Měla ráda blízkostje

zera. Líbil se jí sluneční svit a pohoda. Oceňovala úhledné ulice bez smetí.

Líbila se jí skutečnost, že je v Torontu a ne v Selinsgrove nebove Philadel

phii – že je stovky mil daleko od něj. Jenom doufala, že to tak i zůstane.

Byla stále duchem u e-mailu pro Rachel, když vstoupila do kanceláře

katedry italských studií, aby se podívala do své přihrádky na poštu.Ně

kdo jí poklepal na loket a objevil se v jejím zorném poli.

Vytáhla si sluchátka z uší. „Paule... ahoj.“

Usmál se na ni a sjel pohledem o trochu níž. Julia byla malá, zvlášť

v teniskách, a vrškem hlavy mu sotva dosahovala do půli hrudníku.

„Jak dopadla schůzka s Emersonem?“ Úsměv mu z tváře zmizel a on

se na ni s obavami zadíval.

Kousla se do rtu, nervózní zvyk, se kterým by měla přestat, alenedo

kázala to. Dělala to nevědomky. „Uch, já jsem tam nešla.“

Zavřel oči a zaklonil hlavu. Trochu zasténal. „To... není dobré.“

Julia se mu snažila objasnit situaci. „Dveře od  jeho kanceláře byly

zavřené. Myslím, že zrovna telefonoval... nejsem si jistá. Tak jsem mu

nechala vzkaz.“


Gabrielovo Inferno

Paul si všiml její nervozity a  způsobu, jakým se její jemně vyklenutá

obočí setkala uprostřed. Bylo mu jí líto a v duchu profesora proklínal, že je

tak hrubý. Vypadalo, že není těžké ji zranit, a Emerson byl lhostejný k tomu,

jaký má jeho postoj vliv na studenty. Proto se Paul rozhodl, že jí pomůže.

„Jestli měl telefon, určitě nechtěl být rušen. Doufejme, že to tak bylo.

Jinak bych řekl, že jsi právě vzala svůj osud do vlastních rukou.“Narov

nal se v celé své výšce a nenuceně si protáhl paže. „Dej mi vědět, jestli

to bude mít nějaké následky, a já uvidím, co by se s tím dalo dělat. Když

bude řvát na mě, snesu to. Nechtěl bych, aby křičel na tebe.“ Vzhledem

k tomu, že to vypadá, že bys umřela strachy, Králíčku.

Julia chtěla něco říct, ale zůstala raději zticha. Pousmála se a přikývla,

oceňovala to. Pak přistoupila k přihrádkám na poštu a vyndala tu svou.

Většinou reklamy. Několik inzerátů z katedry, včetně oznámenío ve

řejné přednášce, prezentované profesorem Gabrielem O. Emersonem,

nazvané Chtíč v  Dantově Pekle: Smrtelný hřích proti sobě samému. Ju

lia si ten název přečetla několikrát, než ho byla schopná vstřebat. Ale

jakmile ho pochopila, tiše si pro sebe překvapeně hvízdla.

A  zopakovala to, když si všimla druhého oznámení, které se zmi

ňovalo, že přednáška profesora Emersona byla zrušena a  přesunuta

na  pozdější datum. A  znovu udělala hm, když objevila třetí oznámení,

které prohlašovalo, že se všechny semináře, schůzky i setkánís profeso

rem Emersonem ruší, dokud nebude uvedeno jinak.

Pak znovu sáhla do své přihrádky pro malý útržek papíru. Rozbalila

ho a četla:

Je mi to líto.

Julia Mitchellová

Pořád si pro sebe broukala, zatímco si lámala hlavu, co to mázname

nat, že našla vlastní vzkaz ve své poště den poté, co ho strčila profesoru

Emersonovi mezi dveře. Ale nakonec se zastavila, stejně jako její srdce,

když ten papírek otočila a přečetla si následující:

Emerson je osel.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist